// Profipravo.cz / Zastoupení 23.08.2023
Postup při odstraňování vad přihlášky v insolvenčním řízení
Vyjde-li v průběhu odstraňování vad přihlášky najevo, že zdravotní stav věřitele mu brání (může bránit) v řádném přihlášení pohledávky, pak je namístě přijmout opatření, která odstraní překážku, jež věřiteli brání řádně se účastnit insolvenčního řízení. Takovým zdravotním nedostatkem může nepochybně být i závažná oční vada věřitele, která mu podstatným způsobem ztěžuje psaní a čtení.
V projednávané věci je z obsahu přihláškového spisu zřejmé, že předpoklady pro ustanovení opatrovníka byly u věřitele naplněny. Již v doplnění přihlášky věřitel uvedl, že je „těžce nemocen s očima“, nemůže „číst ani psát“ a je odkázaný na pomoc své manželky. Další podrobnosti o svém zdravotním stavu pak věřitel uvedl v odvolání proti usnesení insolvenčního soudu a jeho doplnění, k němuž přiložil i lékařskou zprávu, podle které „nemůže číst“ a je „indikována další léčba s cílem udržet alespoň orientační vidění“. Za dané procesní situace měl být věřitel vyzván ke zvolení zástupce na základě plné moci; kdyby si věřitel zástupce sám nezvolil, měl mu být podle § 29 odst. 3 o. s. ř. ustanoven opatrovník z důvodu jeho zdravotního stavu a opatrovníku měla být doručena řádná výzva insolvenčního správce k odstranění vad přihlášky.
podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sen. zn. 29 NSČR 88/2021, ze dne 30. 5. 2023
Dotčené předpisy:
§ 29 odst. 3 o. s. ř.
§ 20 odst. 1 IZ
§ 185 IZ
§ 188 odst. 2 IZ
Kategorie: insolvenční řízení; zdroj: www.nsoud.cz
Z odůvodnění:
1. Usnesením ze dne 24. března 2021, č. j. MSPH 79 INS XY, Městský soud v Praze (dále jen „insolvenční soud“):
[1] Odmítl přihlášku P360 věřitele č. 347 (P. R.) ve výši 200 000 Kč „plus úrok 8,4 % p. a.“ (bod I. výroku).
[2] Určil, že účast věřitele č. 347 v insolvenčním řízení vedeném na majetek dlužníka (EMTC - Czech a. s.) končí právní mocí usnesení (bod II. výroku).
2. Insolvenční soud vyšel z toho, že věřitel č. 347 přihlásil do insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužníka pohledávku P360 ve výši „celkem 200 000 Kč včetně úroku 8,4 % p. a.“. Insolvenční správce dlužníka (JUDr. J. B. MJur) vyzval věřitele „podáním“ ze dne 2. února 2021, doručeným věřiteli č. 347 dne 5. února 2021 (B-333), aby do 15 dnů doplnil přihlášku o důvod vzniku pohledávky, uvedl „konkrétní údaje“ týkající se emitovaného dluhopisu, jakož i výši příslušenství, kterého se domáhá; současně jej poučil, jak je nutné provést opravu a doplnění přihlášky pohledávky. Věřitel č. 347 v určené lhůtě přihlášku pohledávky „neupřesnil“.
3. Na výše uvedeném základě insolvenční soud – vycházeje z ustanovení § 176, § 185 a § 188 zákona č. 186/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona) – odmítl přihlášku věřitele č. 347 a rozhodl o ukončení jeho účasti v insolvenčním řízení.
4. K odvolání věřitele č. 347 Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 2. září 2021, č. j. MSPH 79 INS XY, 2 VSPH XY, potvrdil usnesení insolvenčního soudu.
5. Odvolací soud – vycházeje z ustanovení § 174 odst. 2, § 176, § 177 odst. 1, § 185 a § 188 insolvenčního zákona – dospěl po přezkoumání usnesení insolvenčního soudu k následujícím závěrům:
[1] Pro odmítnutí přihlášky pohledávky je nutné posoudit, zda věřitel přihlášku „řádně a včas nedoplnil“, zda je přihláška „skutečně vadná“ a pro tyto vady ji nelze přezkoumat, zda insolvenční správce řádně vyzval věřitele k odstranění vad přihlášky a zda ho poučil, jakým způsobem má postupovat.
[2] Věřitel č. 347 v přihlášce pohledávky „řádně neoznačil“ důvod vzniku pohledávky a její výši („nevyčíslil příslušenství“) a nepřiložil listiny, jichž se dovolával (dluhopis, příkaz k úhradě).
[3] Věřitel č. 347 nereagoval na výzvu insolvenčního správce „řádně a včas“ a lhůta k doplnění přihlášky marně uplynula dne 22. února 2021. K tvrzení, že doplnění přihlášky věřitel č. 347 zaslal osobě spolupracující s insolvenčním správcem, odvolací soud nepřihlíží, protože rozhodné je pouze to, zda opravená (doplněná) přihláška byla včas zaslána insolvenčnímu soudu.
[4] Nedoložení výše příslušenství a listin vede k popření pohledávky. Důvodem k odmítnutí pohledávky je však „neoznačení“ důvodu vzniku pohledávky, neboť uvedení „pouhé výše pohledávky“ činí pohledávku nepřezkoumatelnou.
6. Proti usnesení odvolacího soudu podal věřitel č. 347 dovolání, jehož přípustnost vymezuje ve smyslu ustanovení § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právních otázek, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu a které doposud nebyly v rozhodovací praxi dovolacího soudu vyřešeny. Dovolatel namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvod podle § 241a odst. 1 o. s. ř.), a požaduje, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení.
7. Dovolatel předkládá dovolacímu soudu k rozhodnutí (podle jeho názoru doposud neřešenou) otázku, zda lze odmítnout přihlášku pohledávky, jestliže důvod vzniku přihlašované pohledávky uvedl „v jiné kolonce interaktivního formuláře“ a tento důvod vzniku je rovněž zřejmý z příloh přihlášky. S tím podle dovolatele souvisí otázka, zda je vadou přihlášky skutečnost, že „není vyplněna kolonka“, která se objeví pouze při elektronickém vyplňování interaktivního formuláře, ale která není k dispozici („neobjeví se“), jestliže věřitel formulář vytiskne a vyplní jej ručně.
8. Dále dovolatel pokládá otázku, zda je v souladu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu, zaměří-li se soudy pouze na „formu“ procesního úkonu (přihlášky pohledávky) a nezabývají se jeho obsahem.
9. V mezích uplatněného dovolacího důvodu dovolatel argumentuje zejména tím, že údaj o důvodu vzniku pohledávky uvedl na jiném místě („v jiné kolonce“) formuláře. Přihlášku podal včas a na stanoveném formuláři, který však kvůli svému zdravotnímu stavu (závažné oční vadě, která mu znemožňuje číst a pracovat na počítači) vytiskl a ručně vyplnil. Vytištěný formulář neobsahuje všechny „kolonky“, které se objevují postupně v závislosti na tom, jak uživatel formulář interaktivně vyplňuje; mimo jiné se objevuje při vyplnění formuláře v elektronické podobě „kolonka“ označená „Důvod vzniku pohledávky“. Tento údaj („dluhopis na 200 000 Kč + úrok 8,4 %“) tak dovolatel uvedl v „kolonce“ o typu pohledávky, přičemž k přihlášce přiložil originál dluhopisu. Insolvenční soud měl přihlášku (coby procesní úkon) posoudit podle jejího obsahu; odmítnutí přihlášky je přepjatým procesním formalismem.
10. Pro dovolací řízení je rozhodné aktuální znění občanského soudního řádu.
11. V průběhu dovolacího řízení dovolatel dne 7. srpna 2022 zemřel. Dovolací soud proto v bodě I. výroku usnesení rozhodl, že bude v řízení pokračovat s H. R., narozenou XY, jako procesní nástupkyní zemřelého věřitele č. 347, neboť podle výsledku řízení o pozůstalosti (bodu III. usnesení Okresního soudu v Benešově ze dne 16. listopadu 2022, č. j. 5 D 423/2022-65, které nabylo právní moci téhož dne) jde o osobu, které pozůstalostní soud potvrdil nabytí dědictví (§ 107 odst. 1 a 2, § 243b o. s. ř.). Procesní nástupkyně, která nastoupila do řízení na místo dosavadního dovolatele, musí přijmout stav řízení, jaký tu je (§ 107 odst. 5 o. s. ř.).
12. Dovolání v dané věci je přípustné podle ustanovení § 237 o. s. ř., když pro ně neplatí žádné z omezení přípustnosti dovolání vypočtených v § 238 o. s. ř., a v posouzení dovoláním předestřených právní otázek jde zčásti (ve vazbě na argumentaci zdravotním stavem věřitele č. 347) o věc dovolacím soudem ve všech souvislostech neřešenou; zčásti pak je napadené rozhodnutí v rozporu s dále označenou (ustálenou) judikaturou Nejvyššího soudu k důvodu vzniku pohledávky.
13. Pro další úvahy Nejvyššího soudu jsou rozhodná následující ustanovení insolvenčního zákona (ve znění, jež nedoznalo změn od zahájení insolvenčního řízení na majetek dlužníka):
§ 173
Podání přihlášky
(1) Věřitelé podávají přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku. K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují. Věřitelé vykonatelných pohledávek na náhradu škody nebo nemajetkové újmy způsobené trestným činem nebo na vydání bezdůvodného obohacení získaného trestným činem podávají přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu kdykoli v průběhu insolvenčního řízení, pokud v trestním řízení o tomto trestném činu byl zajištěn majetek v majetkové podstatě dlužníka a přihláška pohledávky byla podána v době, kdy zajištění podle trestního řádu trvá.
(…)
Náležitosti přihlášky
§ 174
(1) Přihlášky pohledávek a jejich přílohy se podávají dvojmo. Stejnopis přihlášky a její přílohy doručí insolvenční soud insolvenčnímu správci.
(2) Přihláška pohledávky musí kromě obecných náležitostí podání obsahovat důvod vzniku a výši přihlašované pohledávky. Důvodem vzniku přihlašované pohledávky se rozumí uvedení skutečností, na nichž se pohledávka zakládá.
(…)
§ 177
(1) K přihlášce pohledávky je nutné připojit listiny, kterých se přihláška dovolává. Vykonatelnost pohledávky se prokazuje veřejnou listinou.
(…)
§ 188
Přezkoumání přihlášek insolvenčním správcem
(1) Insolvenční správce přezkoumá podané přihlášky pohledávek zejména podle přiložených dokladů a podle účetnictví dlužníka nebo jeho evidence vedené podle zvláštního právního předpisu13). Dále vyzve dlužníka, aby se k přihlášeným pohledávkám vyjádřil. Je-li to třeba, provede o pohledávkách nezbytná šetření s tím, že využije součinnosti orgánů, které mu ji jsou povinny poskytnout.
(2) Nelze-li přihlášku pohledávky přezkoumat pro její vady nebo neúplnost, vyzve insolvenční správce věřitele, aby ji opravil nebo doplnil do 15 dnů, nestanoví-li lhůtu delší. Současně jej poučí, jak je nutné opravu a doplnění provést. Přihlášky pohledávek, které nebyly včas a řádně doplněny nebo opraveny, předloží insolvenční správce insolvenčnímu soudu k rozhodnutí o tom, že se k přihlášce pohledávky nepřihlíží; o tomto následku musí být věřitel poučen.
14. Judikatura Nejvyššího soudu k vadám přihlášky pohledávky a k procesu odstraňování těchto vad byla shrnuta např. v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. července 2021, sen. zn. 29 NSČR 31/2020, uveřejněném v časopise Vybraná judikatura č. 9, ročník 2022, pod číslem 76, následovně:
15. Lhůta k podání přihlášky pohledávky je lhůtou, k jejímuž zachování postačí, je-li přihláška posledního dne lhůty odevzdána orgánu, který má povinnost písemnost doručit insolvenčnímu soudu. Srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. září 2008, sen. zn. 29 NSČR 4/2008, uveřejněné pod číslem 25/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „Sb. rozh. obč.“), nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. července 2011, sen. zn. 29 NSČR 35/2009, uveřejněné pod číslem 151/2011 Sb. rozh. obč.
16. Důvodem vzniku pohledávky (§ 174 odst. 2 insolvenčního zákona) se rozumí skutečnosti, na nichž se pohledávka zakládá, tj. skutkové okolnosti, z nichž lze usuzovat na existenci této pohledávky, nikoli (pouhá) právní kvalifikace pohledávky. Skutkové okolnosti přitom musí být vylíčeny tak, aby v přihlášce popsaný skutek (skutkový děj), na jehož základě uplatňuje (přihlašuje) věřitel svůj nárok do insolvenčního řízení, umožňoval jeho jednoznačnou individualizaci (nemožnost záměny s jiným skutkem). Vylíčení těchto skutečností (jež může mít – zprostředkovaně – původ i v odkazu na listinu, kterou věřitel připojí k přihlášce) slouží k vymezení předmětu přihlášky po skutkové stránce. Srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. září 2017, sen. zn. 29 NSČR 107/2015, uveřejněné pod číslem 155/2018 Sb. rozh. obč. (dále jen „R 155/2018“), nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. dubna 2020, sen. zn. 29 NSČR 118/2019, uveřejněné pod číslem 10/2021 Sb. rozh. obč.
17. Postup podle § 188 insolvenčního zákona se uplatní pouze tehdy, je-li vadný sám procesní úkon, tj. přihláška pohledávky. Okolnost, že věřitel nepřipojí požadované přílohy, nemůže mít jiný následek, než že uplatněný nárok neprokáže (nesplní povinnost důkazní). Nedoplní-li věřitel ani přes výzvu insolvenčního správce zákonem požadované přílohy (kopie smluv, soudních nebo jiných rozhodnutí a dalších listin dokládajících údaje uvedené v přihlášce pohledávky), čili listinné důkazy ve smyslu § 177 uvedeného zákona, je na insolvenčním správci, zda takovou pohledávku co do pravosti nebo obsahu zpochybní a podle § 192 a násl. tohoto zákona ji popře (srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15. července 2008, sen. zn. 1 VSPH 94/2008, uveřejněné pod číslem 13/2009 Sb. rozh. obč., k jehož závěrům se Nejvyšší soud přihlásil např. též v R 155/2018, nebo i důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 26. ledna 2021, sen. zn. 29 ICdo 55/2019).
18. K přihlášce pohledávky, kterou nelze přezkoumat pro její vady nebo neúplnost, se ve smyslu § 185, ve spojení s § 188 odst. 2 insolvenčního zákona, nepřihlíží ode dne, kdy přihlašovateli pohledávky marně uplynula lhůta určená mu insolvenčním správcem v řádné výzvě k odstranění vad přihlášky. To, zda přihláška pohledávky byla doplněna po uplynutí této lhůty, ale ještě předtím, než insolvenční soud rozhodl, že se k přihlášce pohledávky nepřihlíží a že ji jako opožděnou odmítá, nemá na tento závěr žádného vlivu. Srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. července 2008, sen. zn. 1 VSPH 103/2008, uveřejněné pod číslem 37/2009 (dále jen „R 37/2009“). K závěrům tohoto usnesení se Nejvyšší soud přihlásil např. v důvodech usnesení ze dne 16. prosince 2009, sen. zn. 29 NSČR 18/2009, uveřejněného pod číslem 64/2010 Sb. rozh. obč. (dále jen „R 64/2010“), usnesení ze dne 21. května 2014, sen. zn. 29 NSČR 109/2013, uveřejněného pod číslem 104/2014 Sb. rozh. obč. (dále jen „R 104/2014“), nebo usnesení ze dne 24. července 2014, sen. zn. 29 ICdo 26/2014, uveřejněného pod číslem 8/2015 Sb. rozh. obč.
19. Rozhodnutí insolvenčního soudu podle § 188 odst. 2 insolvenčního zákona je ze zákona spojeno s rozhodnutím o odmítnutí přihlášky a s uvědoměním věřitele, že právní mocí rozhodnutí jeho účast v insolvenčním řízení končí (§ 185 uvedeného zákona); k tomu srov. R 37/2009.
20. Prostřednictvím usnesení o odmítnutí přihlášky podle § 185 insolvenčního zákona se v insolvenčním řízení deklaruje již dříve nastalá skutečnost, s jejíž existencí spojuje insolvenční zákon ten důsledek, že se nepřihlíží k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce (R 64/2010).
21. V intencích závěrů, jež Nejvyšší soud shrnul v R 155/2018, pak platí, že výzva insolvenčního správce k odstranění vad přihlášky ve smyslu § 188 odst. 2 insolvenčního zákona musí obsahovat:
1. údaj o tom, v čem spočívá vada přihlášky nebo její neúplnost,
2. poučení, jak je nutné provést opravu nebo doplnění přihlášky (§ 188 odst. 2 věta druhá insolvenčního zákona),
3. určení lhůty k odstranění vad do 15 dnů, nestanoví-li insolvenční správce lhůtu delší (§ 188 odst. 2 věta první insolvenčního zákona), a
4. poučení o následcích nečinnosti (§ 188 odst. 2 věta třetí insolvenčního zákona).
22. Přirozenou součástí poučení o tom, jak je nutné provést opravu nebo doplnění přihlášky, je i poučení o tom, jakým způsobem má být provedena oprava nebo doplnění přihlášky [písemně, příp. též (podle povahy vady) na předepsaném formuláři (R 37/2009, R 155/2018)], a o tom, komu má být zaslána (adresována) oprava nebo doplnění přihlášky.
23. Pro posouzení věci je podstatné, že věřitel č. 347 již v přihlášce pohledávky (P360-1) uvedl, že jako svou pohledávku uplatňuje „dluhopis na 200 000 Kč + úrok 8,4 %“; podle podacího razítka podal přihlášku pohledávky osobně dne 15. dubna 2020 se dvěma přílohami (což je podle údajů uvedených v přihlášce pohledávky a obsahu přihláškového spisu dluhopis a prohlášení o souhlasu s vyhlášením moratoria na majetek dlužníka).
24. Dluhopis, který věřitel č. 347 učinil přílohou své přihlášky pohledávky, mimo jiné obsahuje datum emise (15. března 2019), označení dlužníka jako emitenta, údaj, že jde o listinný dluhopis na jméno věřitele č. 347 (vydaný jako hromadná listina), dále obsahuje název dluhopisu, jmenovitou hodnotu a údaj o úročení.
25. Výzva insolvenčního správce k odstranění vad a doplnění přihlášky ze dne 2. února 2021 (B-333) obsahuje:
1. údaj o tom, že přihláška je vadná, neboť není řádně popsán důvod vzniku pohledávky a není řádně uvedenou, jakou celkovou výši úroku věřitel č. 347 uplatňuje a za jaké období požaduje úrok „8,4 % p.a.“,
2. poučení, že věřitel č. 347 má konkrétně uvést důvod vzniku pohledávky; je-li důvodem vzniku dluhopis, má uvést jeho bližší specifikaci (např. název dluhopisu, emisi, hodnotu dluhopisu, „ISIN“, emitenta dluhopisu) tak, aby byl nezaměnitelný. Dále měl věřitel č. 347 uvést konkrétní období, za které požaduje úrok ve výši „8,4 % p.a.“ a celkovou výši uplatňovaného úroku,
3. určení lhůty k odstranění vad do 15 dnů od doručení výzvy, s tím, že opravu a doplnění přihlášky pohledávky má věřitel č. 347 zaslat insolvenčnímu soudu,
4. poučení o následcích nečinnosti ve smyslu § 188 odst. 2 věty třetí insolvenčního zákona.
26. Z doposud řečeného je zřejmé, že přihláška věřitele č. 347 netrpěla vytýkanými vadami ohledně jistiny přihlášené pohledávky ve výši 200 000 Kč. Věřitel č. 347 uvedl jako důvod přihlášené pohledávky „dluhopis“, přičemž bližší údaje, které dluhopis jednoznačně identifikují a které insolvenční správce požaduje doplnit výzvou ze dne 2. února 2021, se podávají z tohoto cenného papíru přiloženého k přihlášce. Důvod vyzývat věřitele č. 347 k opravě přihlášky a odmítnout ji jako vadnou tak nebyl dán ohledně jistiny pohledávky (srov. závěry judikatury v odst. 16. shora).
27. Odlišný závěr ale platí u příslušenství pohledávky ve formě úroku „8,4 % p.a.“, neboť z přihlášky pohledávky nelze (ani zprostředkovaně odkazem na její přílohy) zjistit, za jaké období věřitel č. 347 úrok požaduje a dospět tak (kapitalizací uplatněného příslušenství) k vyčíslení jeho nároku.
28. Podle § 29 odst. 3 o. s. ř., ve znění, jež nedoznalo změn od zahájení insolvenčního řízení na majetek dlužníka, může předseda senátu, pokud neučiní jiná opatření, ustanovit opatrovníka také neznámým dědicům zůstavitele, nebyl-li dosud v řízení o dědictví stanoven okruh jeho dědiců, účastníku, jehož pobyt není znám, jemuž se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, který byl stižen duševní poruchou nebo z jiných zdravotních důvodů se nemůže nikoliv jen po přechodnou dobu účastnit řízení nebo který není schopen srozumitelně se vyjadřovat.
29. Ustanovení § 29 o. s. ř. přitom platí pro insolvenční řízení „obdobně“ (§ 20 odst. 1 insolvenčního zákona), nikoli jen „přiměřeně“ (§ 7 insolvenčního zákona) [srov. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. května 2021, sen. zn. 29 NSČR 125/2019, uveřejněného v časopise Vybraná judikatura č. 3, ročník 2022, pod číslem 27].
30. Okolnost, zda jsou dány podmínky pro ustanovení opatrovníka účastníku, který se z jiných zdravotních důvodů (než duševní poruchy) nemůže nikoliv jen po přechodnou dobu účastnit řízení, popřípadě pro učinění „jiného opatření“ ve smyslu § 29 odst. 3 o. s. ř., musí být hodnocena z objektivního hlediska. Určující není, zda se soud, který vede řízení, dozvěděl (nebo měl dozvědět) o těchto podmínkách, nýbrž pouze to, zda účastník objektivně potřeboval k řádnému uplatnění svých procesních práv ustanovení takového zástupce (neučinil-li soud jiné vhodné opatření).
31. Zároveň platí, že v případě, kdy se účastník z jiných zdravotních důvodů, než je duševní porucha, nemůže účastnit řízení (např. pro závažné onemocnění nebo úraz), lze mu ustanovit opatrovníka jen tehdy, jestliže si sám nezvolil zmocněnce s procesní plnou mocí nebo jestliže vzhledem ke svému zdravotnímu stavu není schopen si zmocněnce zvolit, a je-li nepochybné, že se nebude moci účastnit řízení nikoliv jen po přechodnou dobu (tedy že jeho nepříznivý zdravotní stav je víceméně trvalý); k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. 29 NSČR 125/2019 a v komentářové literatuře Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 189.
32. Jinak řečeno, vyjde-li v průběhu odstraňování vad přihlášky najevo, že zdravotní stav věřitele mu brání (může bránit) v řádném přihlášení pohledávky, pak je namístě přijmout opatření, která odstraní překážku, jež věřiteli brání řádně se účastnit insolvenčního řízení. Takovým zdravotním nedostatkem může nepochybně být i závažná oční vada věřitele, která mu podstatným způsobem ztěžuje psaní a čtení.
33. Promítnuto do poměrů projednávané věci je z obsahu přihláškového spisu zřejmé, že předpoklady pro ustanovení opatrovníka byly u věřitele č. 347 naplněny. Již v doplnění přihlášky datovaném dne 7. března 2021 (P360-2) věřitel č. 347 uvedl, že je „těžce nemocen s očima“, nemůže „číst ani psát“ a je odkázaný na pomoc své manželky. Další podrobnosti o svém zdravotním stavu pak věřitel č. 347 uvedl v odvolání proti usnesení insolvenčního soudu ze dne 24. března 2021 (P360-4) a jeho doplnění (P360-6), k němuž přiložil i lékařskou zprávu ze dne 26. dubna 2021, podle které „nemůže číst“ a je „indikována další léčba s cílem udržet alespoň orientační vidění“.
34. Za dané procesní situace měl být věřitel č. 347 v intencích shora uvedeného vyzván ke zvolení zástupce na základě plné moci; kdyby si věřitel č. 347 zástupce sám nezvolil, měl mu být podle § 29 odst. 3 o. s. ř. ustanoven opatrovník z důvodu jeho zdravotního stavu a opatrovníku měla být doručena řádná výzva insolvenčního správce k odstranění vad přihlášky.
35. Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), napadené usnesení odvolacího soudu změnil ohledně jistiny přihlášky pohledávky v tom duchu, že se přihláška pohledávky neodmítá a účast věřitele v insolvenčním řízení nekončí (§ 243d odst. 1 písm. b/ o. s. ř.). Ve zbytku (ohledně příslušenství přihlášené pohledávky) Nejvyšší soud napadené usnesení odvolacího soudu podle ustanovení § 243e odst. 1 o. s. ř. zrušil. Jelikož důvody, pro které bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, platí také pro rozhodnutí insolvenčního soudu, zrušil Nejvyšší soud podle ustanovení § 243e odst. 2 věty druhé o. s. ř. i toto rozhodnutí, a věc vrátil insolvenčnímu soudu v tomto rozsahu k dalšímu řízení.
36. Právní názor Nejvyššího soudu je pro insolvenční soud (odvolací soud) závazný (§ 243g odst. 1 věta první za středníkem). V dalším řízení musí být procesní nástupkyně původního věřitele č. 347 insolvenčním správcem nebo insolvenčním soudem (srov. R 104/2014) znovu vyzvána k opravě a doplnění přihlášky ve smyslu § 188 odst. 2 insolvenčního zákona ohledně upřesnění příslušenství pohledávky. Vady přihlášky pohledávky lze přitom zhojit i podáním, pro které nebude použit formulář přihlášky pohledávky předepsaný ustanovením § 176 insolvenčního zákona (srov. R 155/2018).
Autor: -mha-