// Profipravo.cz / Rozhodčí řízení
Rozhodčí řízení
10.11.2016 00:00
Zkoumání nedostatku pravomoci rozhodce v exekučním řízení
Ustanovení § 35 zákona o rozhodčím řízení nelze mít za speciální k § 268 o. s. ř. Zákon o rozhodčím řízení ve znění účinném od 1. 4. 2012 tedy i nadále nevylučuje, aby otázka nedostatku pravomoci rozhodce z důvodu, že se jeho výběr neuskutečnil podle transparentních pravidel, byla zkoumána i v exekučním řízení.
podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 3194/2016, ze dne 16. 8. 2016
01.11.2016 00:00
Přímá aplikace zákona o soudních poplatcích v rozhodčím řízení
Přímá aplikace zákona o soudních poplatcích v rozhodčím řízení není možná, a to ani s odůvodněním, že důsledkem rozhodčího řízení nemůže být větší postih účastníka oproti řízení soudnímu. Zákon o rozhodčím řízení v ustanovení § 30 připouští přiměřené použití ustanovení občanského soudního řádu na řízení před rozhodci, nikoliv však použití zákona o soudních poplatcích.
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 2847/2014, ze dne 28. 7. 2016
20.10.2016 00:00
Dohoda o pravomoci rozhodce sjednaná v řízení o zrušení rozhodčího nálezu
Účastníkům řízení o návrhu (žalobě) na zrušení rozhodčího nálezu nic nebrání v tom, aby se v případě pochybností o platnosti rozhodčí doložky, resp. o dostatku pravomoci rozhodce na této pravomoci opětovně dohodli v soudním smíru podle § 99 o. s. ř., a to ani za situace, kdy je zcela zjevné, že původní rozhodčí doložka je neplatná.
Jejich nová dohoda o volbě rozhodce však musí být natolik určitá, aby adresně vyjadřovala vůli řešit vzniklé spory v rozhodčím řízení a nevznikly tudíž pochybnosti o tom, že skutečně byla založena pravomoc konkrétního rozhodce rozhodovat určitý spor. V opačném případě by takovou dohodu stran nebylo možné považovat za způsobilou nahradit původní rozhodčí doložku a tudíž ani založit pravomoc rozhodce rozhodovat určitý spor.
podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 1095/2016, ze dne 12. 8. 2016
21.09.2016 00:02
Běh promlčecí doby v případě rozhodčího nálezu bez právních účinků
Ze závěru obsaženého v R 92/2013 plyne, že exekuční soudy mohou přijmout závěr, že rozhodčí nález jim předkládaný coby exekuční titul nemá žádné právní účinky (jelikož nebyl vydán v mezích pravomoci rozhodce) a není tedy exekučním titulem, bez zřetele k tomu, že formálně nedošlo (ani již nedojde, vzhledem k případně zmeškaným lhůtám) k jeho zrušení (soudem) postupem předjímaným zákonem č. 216/1994 Sb. V praxi není pochyb o tom, že tam, kde rozhodčí nález neprochází testem vykonatelnosti (posouzením, zda jde o způsobilý exekuční titul) v exekučním nebo vykonávacím řízení proto, že na majetek případného povinného je vedeno insolvenční řízení, lze obdobný závěr přijmout v případném sporu o pravost nebo výši pohledávky, kterou věřitel přihlásí do insolvenčního řízení jako vykonatelnou s poukazem na rozhodčí nález coby exekuční titul.
V rozsudku sen. zn. 23 ICdo 19/2015 Nejvyšší soud uzavřel, že ke stavení běhu promlčecí doby (v daném případě podle ustanovení § 403 obchodního zákoníku) dochází i tehdy, je-li rozhodčí řízení zahájeno na základě neplatné rozhodčí doložky. V témže duchu má (musí) být posuzován běh promlčecí doby poté, co rozhodčí řízení skončí rozhodčím nálezem, jenž formálně nabyl právní moci a měl se stát vykonatelným, leč který byl (podle následného posouzení exekučním soudem nebo insolvenčním soudem označen za rozhodčí nález, který nemá žádné právní účinky, jelikož byl vydán mimo rámec pravomoci rozhodce. Jinak řečeno, dokud exekuční soud v exekučním řízení, případně insolvenční soud v incidenčním sporu neurčí (neuvede v důvodech svého rozhodnutí), že rozhodčí nález nemá žádné právní účinky, jelikož byl vydán mimo rámec pravomoci rozhodce, je nutno posuzovat promlčení nároků z něj plynoucích jako u rozhodčího nálezu, jenž takovou vadou netrpí. Je-li totiž závěr, že rozhodčí nález nemá žádné právní účinky, jelikož byl vydán mimo rámec pravomoci rozhodce, přijat soudem v exekučním řízení případně insolvenčním soudem v incidenčním sporu o pravost nebo výši věřitelovy pohledávky, aniž byl takový rozhodčí nález formálně zrušen, nemůže mít věřitel při takovém postupu (co do otázky promlčení nároku) méně práv, než kolik by se mu jich dostalo, kdyby byl rozhodčí nález odklizen (pro nedostatek pravomoci rozhodce) soudem v řízení vedeném podle úpravy obsažené v zákoně č. 216/1994 Sb.
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 ICdo 41/2014, ze dne 30. 6. 2016
08.09.2016 00:00
Neplatnost veřejné nedobrovolné dražby z důvodu absence titulu
Soud vysloví neplatnost veřejné nedobrovolné dražby vždy, jestliže nebyla splněna podmínka uvedená v ustanovení § 36 odst. 1 zákona o veřejných dražbách, tedy jestliže vymáhaná pohledávka dražebnímu věřiteli nebyla (ve skutečnosti) přiznána vykonatelným soudním rozhodnutím nebo vykonatelným rozhodčím nálezem nebo doložena vykonatelným notářským zápisem, který obsahuje náležitosti stanovené zvláštním právním předpisem, anebo doložena jiným vykonatelným rozhodnutím, jehož soudní výkon připouští zákon, včetně platebních výměrů a výkazů nedoplatků.
Požadavek, aby šlo o vykonatelné soudní rozhodnutí nebo o vykonatelný rozhodčí nález anebo o jiné vykonatelné rozhodnutí, jehož soudní výkon připouští zákon, musí být splněn nejen v době uzavření smlouvy o provedení veřejné nedobrovolné dražby nebo v době vydání dražební vyhlášky, popřípadě v době jejího doručení (odeslání) zástavnímu dlužníku (a dalším osobám, kterým se dražební vyhláška zasílá), ale také v době provedení dražby (až do doby, než dojde k udělení příklepu).
Protože předmětný rozhodčí nález byl vydán rozhodcem, který k tomu nebyl oprávněn, neboť k jeho určení došlo v rozporu se zákonem, nemůže být (není) takový rozhodčí nález od počátku materiálně a formálně vykonatelný a nesplňuje tedy podmínky § 36 odst. 1 zákona o veřejných dražbách, neboť vymáhaná pohledávka nebyla (ve skutečnosti) dražebnímu věřiteli přiznána vykonatelným rozhodčím nálezem.
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 804/2015, ze dne 29. 6. 2016
16.08.2016 00:02
Stavení promlčecí doby při neplatné rozhodčí doložce
Podle ustanovení § 403 odst. 1 obch. zák. promlčecí doba neběží bez ohledu na to, zda bylo rozhodčí řízení zahájeno na základě platné či neplatné rozhodčí doložky.
Ani právní úprava účinná od 1. ledna 2014, neváže stavení promlčecí lhůty na platnost rozhodčí doložky (srov. § 648 o. z. ve spojení s § 3017).
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 ICdo 19/2015, ze dne 1. 6. 2016
04.07.2016 00:02
Rozhodčí řízení ve sporu spotřebitele s obchodníkem s cennými papíry
Ustanovení § 54 zákona o podnikání na kapitálovém trhu nijak neomezuje strany v tom, aby si ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 zákona o rozhodčím řízení dohodly rozhodování jejich majetkového sporu z poskytování investičních služeb jiným rozhodcem nebo jiným stálým rozhodčím soudem. Stejně tak nevylučuje, aby byla uzavřena rozhodčí smlouva pro řešení takového sporu, je-li jednou ze stran spotřebitel a druhou obchodník s cennými papíry, a nečiní tak ani zákon o rozhodčím řízení.
podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 3439/2014, ze dne 30. 3. 2016
04.07.2016 00:00
K vynucení tzv. ediční povinnosti v rozhodčím řízení
I v rozhodčím řízení lze k vynucení tzv. ediční povinnosti upravené v § 129 odst. 2 o. s. ř. dožádat soudy, a to při aplikaci ustanovení § 20 odst. 2 zákona o rozhodčím řízení. Soud přitom učiní všechna rozhodnutí, která jsou k provedení dožádání potřebná.
podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 3439/2014, ze dne 30. 3. 2016
02.06.2016 00:01
K působnosti sjednané rozhodčí doložky
Formulace posuzované rozhodčí doložky obsažené v hlavní smlouvě „…jakékoli a veškeré spory a nesrovnalosti vzniklé z této smlouvy či v souvislosti s ní…“, zakládá rozhodčímu soudu pravomoc k řešení sporů mezi stranami o náhradu škody, jež vznikla nejen přímo porušením povinností ze smlouvy, ale i sporů mezi nimi o náhradu škody, jež vznikla v návaznosti na jejich závazkový vztah založený touto smlouvou.
Pravomoci rozhodčího soudu se proto v posuzované věci nevymyká ani řešení sporu o náhradu škody vzniklé tím, že budoucí pronajímatel po ukončení smluvního vztahu zadržel věci, které s jeho souhlasem byly vneseny budoucím nájemcem do prostor, jež měly být předmětem pronájmu. Je totiž zřejmé, že vůle stran směřovala k tomu, aby veškeré spory, ke kterým mezi nimi mohlo dojít v souvislosti se smluvním vztahem založeným smlouvou o smlouvě budoucí nájemní, a to bez jakéhokoliv omezení rozsahu doložky či vyloučení některých případů, byly rozhodovány rozhodčím soudem.
podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 4840/2014, ze dne 9. 3. 2016
02.06.2016 00:00
Autonomní postavení rozhodčí doložky obsažené ve smlouvě hlavní
Postavení rozhodčí smlouvy, byť obsažené ve formě rozhodčí doložky ve smlouvě hlavní, je autonomní a její platnost nelze eliminovat na dobu trvání smlouvy hlavní. V případě sporu spadajícího pod rozsah rozhodčí doložky, jejíž dočasnost není výslovně sjednána v rozhodčí doložce samotné, je i po ukončení platnosti smlouvy hlavní založen nedostatek pravomoci soudu a není důvodu pro závěr, že by rozhodčí doložka pozbyla svoji platnost pouhým plynutím času.
podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 4840/2014, ze dne 9. 3. 2016
17.05.2016 00:02
Vypořádání společného jmění manželů v rozhodčím řízení
I. Není-li spor o vypořádání společného jmění manželů sporem vzniklým v souvislosti s výkonem rozhodnutí nebo incidenčním sporem, lze jej projednat a rozhodnout v rozhodčím řízení.
II. Z toho, že soud rozhodne (za trvání generálního nebo speciálního inhibitoria na majetek jednoho z manželů - povinného) o vypořádání společného jmění manželů, se žádné porušení generálního nebo speciálního inhibitoria povinným manželem nepodává. Totéž platí, je-li společné jmění manželů vypořádáno rozhodčím nálezem, který nabyl účinků pravomocného soudního rozhodnutí.
III. Pravomocným rozsudkem, jímž soud před zahájením insolvenčního řízení vypořádal společné jmění (insolvenčního) dlužníka a jeho manžela, je insolvenční správce, na kterého přešlo prohlášením konkursu na majetek dlužníka právo nakládat s majetkovou podstatou, vázán (v intencích § 159a odst. 4 o. s. ř.) stejně jako dlužník. Totéž platí pro rozhodčí nález, jímž rozhodce před zahájením insolvenčního řízení vypořádal společné jmění (insolvenčního) dlužníka a jeho manžela a který nabyl účinku pravomocného soudního rozhodnutí.
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 ICdo 11/2014, ze dne 28. 1. 2016
10.05.2016 00:02
Počátek běhu lhůty ke jmenování předsedajícího rozhodce
I. Rozhodující skutečností pro určení počátku běhu třicetidenní lhůty ke jmenování předsedajícího rozhodce rozhodci, které jmenovaly strany sporu, podle § 9 odst. 1 zákona o rozhodčím řízení je okamžik jmenování druhého rozhodce; do běhu lhůty se přitom nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty.
II. Vzorový zákon o mezinárodní obchodní arbitráži UNCITRAL z roku 1985 není pro Českou republiku závazný. Jak vyplývá již z názvu, tento zákon je pouze vzorový. Záleželo zcela na vůli zákonodárce, která v něm uvedená pravidla pojme do zákona o rozhodčím řízení, a která nikoli.
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 3870/2015, ze dne 3. 3. 2016
10.05.2016 00:01
Včasnost žaloby o zrušení rozhodčího nálezu vydaného před 1. 4. 2012
V souladu s principem zákazu retroaktivity procesních norem je vyloučeno, aby v řízení o zrušení rozhodčího nálezu, který byl vydán před účinností zákona č. 19/2012 Sb., mohla být v řízení o jeho zrušení zahájeném po 1. 4. 2012 aplikována ustanovení zákona č. 216/1994 Sb. v novelizovaném znění.
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2001/2014, ze dne 25. 2. 2016
04.03.2016 00:01
ÚS: Řádné odůvodnění neplatnosti rozhodčí doložky
Nedostatečně vyložená a odůvodněná právní argumentace v případě otázky platnosti rozhodčí doložky vede k neúplnosti a nepřesvědčivosti rozhodnutí a v důsledku k odepření vykonání exekučního titulu, aniž by účastník byl schopen rozeznat, proč se tak stalo; absence řádného odůvodnění v takovém případě vede k porušení práva na spravedlivý proces zaručeného čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 2061/15, ze dne 1. 2. 2016
20.01.2016 00:01
Uznání a výkon rozhodčího nálezu Rozhodčího soudu v Košicích
V souzené věci je exekučním titulem „rozhodcovský rozsudok“ Rozhodčího soudu v Košicích. Úprava uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů je obsažena v § 120 a násl. zákona č. 91/2012 Sb., stejně jako v Newyorské úmluvě, kterou je vázána Česká republika i Slovenská republika. Uznání a výkon rozhodčích nálezů řeší rovněž Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o právní pomoci poskytované justičními orgány a o úpravě některých právních vztahů v občanských a trestních věcech.
Podle § 2 zákona č. 91/2012 Sb. se zákon o mezinárodním právu soukromém použije v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, a přímo použitelných ustanovení práva Evropské unie. Z citovaného ustanovení je zřejmé, že postup podle zákona č. 91/2012 Sb. je zde vyloučen, neboť zde existují mezinárodní smlouvy, které uznání a výkon rozhodčího nálezu upravují a kterými jsou oba státy vázány.
podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 2983/2015, ze dne 7. 10. 2015
11.01.2016 00:02
Vázanost nabyvatele směnky rozhodčí smlouvou
I. V případě, kdy nabyvatel směnky není právním nástupcem předchozího majitele směnky, neváže ho rozhodčí smlouva uzavřená předchozím majitelem směnky.
II. Spor o zrušení rozhodčího nálezu, kterým bylo rozhodnuto o zaplacení směnky, rozhodují jako soudy prvního stupně (jako věcně příslušné) krajské soudy.
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 3309/2015, ze dne 27. 10. 2015
23.11.2015 00:01
Odpovědnost za škodu způsobenou vydáním později zrušeného rozhodčího nálezu
Odpovědnost rozhodce za škodu způsobenou vydáním rozhodčího nálezu, který byl později z důvodu neplatné rozhodčí doložky zrušen, lze shledat pouze při naplnění předpokladů obecné odpovědnosti podle obč. zák. a současně tehdy, jestliže protiprávní jednání rozhodce (s přihlédnutím ke všem okolnostem případu) bezprostředně vedlo ke zrušení rozhodčího nálezu podle § 31 zákona o rozhodčím řízení. Obdobně platí, že subjekt, který rozhodce určil, odpovídá za škodu jen tehdy, jestliže jeho počínání (opomenutí) vedlo k vadě, pro kterou rozhodčí nález v soudním přezkumu neobstál.
V posuzovaném případě byl rozhodčí nález zrušen z důvodu uvedeného v § 31 písm. b) zákona o rozhodčím řízení, tj. na základě závěru, že rozhodčí smlouva je neplatná, protože ve věci rozhodoval rozhodce, který nebyl povolán podle rozhodčí doložky. Odpovědnost za tvrzenou škodu se však musí posuzovat z hlediska rozhodovací praxe soudů v době, kdy došlo ke sjednání rozhodčí doložky a vydání rozhodčího nálezu. Jestliže judikatura vztahující se k platnosti rozhodčích doložek nebyla v té době ustálena a právní názory na tuto problematiku se teprve postupně vyvíjely, nelze rozhodci klást k tíži, že ve smyslu § 15 odst. 1 zákona o rozhodčím řízení posoudil svou pravomoc samostatně (kladně), a v jeho jednání tak nelze spatřovat protiprávnost. Obdobný závěr je třeba vztáhnout i na osobu, která byla podle dohody účastníků povolána k určení rozhodce.
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 167/2014, ze dne 27. 8. 2015
10.11.2015 00:02
Projednání věci po zrušení rozhodčího nálezu dle § 34 odst. 1 ZRŘ
Ustanovení § 34 odst. 1 ZRŘ sice svěřuje návrh na projednání věci do rukou soudu, který rozhodoval o zrušení rozhodčího nálezu, to však neznamená, že by právě tento soud měl ve věci bez dalšího meritorně rozhodnout. Po zahájení projednávání věci samé na základě návrhu některé ze stran je soud povinen zkoumat, zda jsou splněny podmínky řízení, za nichž může rozhodnout ve věci samé.
Jinak řečeno, i soud, který po zrušení rozhodčího nálezu z důvodů uvedených v § 31 písm. b/ ZRŘ rozhoduje k návrhu některé ze stran ve věci samé, je povinen posuzovat svou příslušnost ex officio podle obecných pravidel příslušnosti, a v případě negativního závěru o své příslušnosti věc postoupit (v daném případě místně) příslušnému soudu postupem podle § 105 o. s. ř.
podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 384/2015, ze dne 27. 8. 2015
08.09.2015 00:02
Námitka neplatnosti rozhodčí smlouvy dle § 31 písm. b) ZRŘ
Pro řádné vznesení námitky neplatnosti rozhodčí smlouvy ve smyslu § 31 písm. b) zákona o rozhodčím řízení je rozhodující, zda takovou námitku vznese žalobkyně (v rozhodčím řízení žalovaná) před vydáním rozhodčího nálezu při prvním jejím úkonu. Za situace, kdy si žalobkyně příslušnou zásilku s výzvou rozhodce k vyjádření se k žalobě po dobu úložní doby na poště nevyzvedla, nastaly účinky doručení, i když se o tom žalobkyně nedozvěděla, jelikož k doručení došlo náhradním způsobem.
Nevyšší soud shodně s odvolacím soudem nepovažuje za omluvitelný důvod u právnické osoby nevyjádření se k žalobě včas, jestliže je důvodem, že se na adrese pro doručování „nikdo nezdržoval“ pro nemoc jejího jediného jednatele. Bylo na jednateli žalobkyně, aby zajistil pro případ své nepřítomnosti či nemoci, aby společnost byla pro takový případ zastoupena pověřenou osobou, například v obchodním rejstříku zapsaným společníkem, zaměstnancem apod. Za právnickou osobu nemusí jednat pouze statutární orgány zapsané v obchodním rejstříku, ale mohou za ni jednat také jí pověření zástupci, kteří mohou činit právní úkony v rozsahu stanoveném statutárním zástupcem společnosti. Pokud právnická osoba neučiní žádné právní úkony k tomu, aby zabránila zmeškání lhůt, nelze takovou skutečnost považovat za omluvitelnou.
podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 297/2015, ze dne 2. 7. 2015
12.08.2015 00:00
Transparentnost výběru rozhodce a rovnost stran v rozhodčím řízení
Pro zachování transparentnosti výběru rozhodce a rovnosti stran v rozhodčím řízení nemůže být výběr rozhodce ponechán pouze na vůli jedné ze stran sporu. Za přípustný by takový způsob ustavení rozhodce mohl být považován v případě, pokud by s výběrem rozhodce souhlasili oba účastníci, tzn. výběr by nebyl ponechán pouze na vůli jediného účastníka. Jinak by v právech a povinnostech stran mohla vzniknout nerovnováha plynoucí z rozhodčí doložky.
podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 3085/2014, ze dne 21. 1. 2015