// Profipravo.cz / Žaloba pro zmatečnost

Žaloba pro zmatečnost

06.03.2007 00:00

K žalobě pro zmatečnost

Žaloba pro zmatečnost je mimořádný opravný prostředek, který v občanském soudním řízení slouží k tomu, aby mohla být zrušena pravomocná rozhodnutí soudu prvního stupně nebo odvolacího soudu, která trpí takovými vadami, jež představují porušení základních principů ovládajících řízení před soudem, popřípadě je takovými vadami postiženo řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo (zmatečností), jestliže je nejen v zájmu účastníků, ale i ve veřejném zájmu, aby taková pravomocná rozhodnutí byla odklizena, bez ohledu na to, zda jsou nebo nejsou věcně správná. Žaloba pro zmatečnost tedy představuje právní prostředek, pomocí kterého lze dosáhnout nápravy ve sporu nebo v jiné právní věci, v níž došlo k závažným procesněprávním nedostatkům; nelze se jí domáhat nápravy případných pochybení ve zjištění skutkového stavu věci nebo při jejím právním posouzení.

Napadené rozhodnutí může soud přezkoumat jen z důvodu, který byl v žalobě pro zmatečnost uveden; důvodem žaloby, který smí být měněn jen po dobu trvání lhůt k žalobě (srov. § 232 odst.2 o.s.ř.), je soud vázán a ke zmatečnosti řádně a včas neuplatněné nesmí přihlédnout, i kdyby za řízení vyšlo najevo, že jí bylo napadené rozhodnutí postiženo.

podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 353/2006, ze dne 10.1.2007

18.01.2007 00:00

K mimořádnému opravnému prostředku proti odmítnutí odvolání pro vady

Dovolání proti usnesení, jímž odvolací soud ve smyslu ustanovení § 43 odst. 2 a § 211 o.s.ř. odmítl odvolání pro vady, které brání jeho projednání, není podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. ledna 2001 přípustné; mimořádným opravným prostředkem proti takovému rozhodnutí je žaloba pro zmatečnost (§ 229 odst. 4 o.s.ř.).

podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 1252/2006, ze dne 30.11.2006

17.01.2007 00:00

K žalobě pro zmatečnost do usnesení o odmítnutí odvolání pro opožděnost

I. Z dikce ustanovení § 229 odst. 4 o.s.ř. jednoznačně vyplývá, že důvodem žaloby (zmatečností) v případě odmítnutí odvolání pro jeho opožděnost (srov. § 218a o.s.ř.) může být jen skutkově nebo právně chybný, tj. v rozporu se zákonem učiněný, závěr o tom, že odvolání muselo být odmítnuto. Žalobu pro zmatečnost je podle tohoto ustanovení oprávněn podat jen ten z účastníků původního řízení, jehož odvolání bylo odmítnuto nebo o jehož odvolání bylo zastaveno odvolací řízení.

II. Z důvodů uvedených v ustanovení § 229 odst. 2 o.s.ř. lze podat žalobu pro zmatečnost jen proti pravomocnému rozsudku soudu prvního stupně nebo odvolacího soudu nebo pravomocnému usnesení těchto soudů, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, anebo pravomocnému platební rozkaz (směnečný a šekový platební rozkaz). Usnesení o odmítnutí odvolání není žádným z těchto rozhodnutí, je rozhodnutím jen procesní povahy.

podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1874/2005, ze dne 21.11.2006

07.11.2006 00:02

Ke zmatečnosti při odnětí možnosti účastníkovi jednat před soudem

Zmatečnost podle ustanovení § 229 odst. 3 o.s.ř. není dána, jestliže možnost učinit procesní úkony, kterou účastníku nesprávným postupem odňal soud prvního stupně, mu byla poskytnuta v odvolacím řízení.

podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2758/2005, ze dne 12.10.2006

06.11.2006 00:01

Ke zmatečnosti prohlášení konkursu na základě dalšího návrhu

I. Překážka litispendence (věci zahájené) se ve věci konkursu uplatní, jen jestliže podá stejná osoba vůči témuž dlužníku další návrh na prohlášení konkursu dříve, než bylo pravomocně rozhodnuto o jejím původním návrhu, neboť v ostatních případech (je-li podáno vůči stejnému dlužníku více návrhů na prohlášení konkursu a nebylo-li o žádném z nich dosud pravomocně rozhodnuto) je uplatnění této překážky vyloučeno právní úpravou obsaženou v ustanovení § 4 odst. 4 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání (ve znění pozdějších předpisů) [srov. stanovisko uveřejněné pod č. R 52/1998].

II. Rozhodnutím, kterým bylo řízení skončeno, se ve smyslu ustanovení § 229 odst. 1 o.s.ř. rozumí také usnesení, kterým bylo rozhodnuto o návrhu na prohlášení konkursu na majetek dlužníka.

III. Rozhodl-li soud o (druhém) návrhu na prohlášení konkursu, který se ve smyslu ustanovení § 4 odst. 4 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání (ve znění pozdějších předpisů), považuje za přistoupení k řízení, zahájenému na jiný (dříve podaný) návrh na prohlášení konkursu na majetek stejného dlužníka, jde o rozhodnutí bez návrhu a je dán důvod zmatečnosti podle ustanovení § 229 odst. 1 písm. d) o.s.ř.

podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2758/2005, ze dne 12.10.2006

09.08.2006 00:01

K opomenutí odvolacího soudu rozhodnout dle § 107 odst. 3 o.s.ř.

Pokud účastník na straně žalobce v průběhu odvolacího řízení, ještě předtím, než odvolací soud ve věci rozhodl, zanikl a ztratil tím ve smyslu § 107 odst. 1 o. s. ř. způsobilost být účastníkem řízení, tedy dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, a odvolací soud nevyřešil podmínky procesního nástupnictví a usnesením nerozhodl o tom, s kým bude v řízení pokračováno a nerozhodl o procesním nástupnictví podle § 107 odst. 3 o. s. ř., není dovolací soud v dovolacím řízení k vydání usnesení podle § 107 o. s. ř. oprávněn. Jedná se o překážku dovolacího řízení, neboť dovolací řízení nelze vést se subjektem, o jehož právním nástupnictví nebylo rozhodnuto, a ani s původním účastníkem řízení na straně žalobce, který již zanikl.

Dovolatel mohl situaci řešit pouze podáním žaloby pro zmatečnost podle § 229 odst. 1 písm. b) o. s. ř., jestliže v odvolacím řízení vystupoval jako účastník žalobce, jež neměl způsobilost být účastníkem řízení.

usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Odo 263/2006, ze dne 12. července 2006

20.06.2006 00:01

K důvodům žaloby pro zmatečnost podle ustanovení § 229 odst. 4 OSŘ

Důvodem žaloby pro zmatečnost podané podle ustanovení § 229 odst. 4 o. s. ř. je skutkově nebo právně chybný (v rozporu se zákonem učiněný) závěr o tom, že odvolání muselo být odmítnuto nebo že odvolací řízení muselo být zastaveno. V řízení o žalobě pro zmatečnost soud proto posuzuje správnost závěrů odvolacího soudu o odmítnutí odvolání nebo o zastavení odvolacího řízení; žaloba není důvodná jen tehdy, jsou-li tyto závěry po skutkové a právní stránce v souladu se zákonem.

Zákon tu nemá na mysli jen případy, kdy odvolací soud učinil na základě provedených důkazů skutkově a právně chybný závěr o včasnosti odvolání, eventuelně si pro závěr o včasnosti odvolání neopatřil dostatek podkladů, aniž by bylo možné přezkoumat věcnou správnost rozhodnutí o odmítnutí odvolání nebo skutková zjištění, která vedla k právnímu závěru o odmítnutí odvolání, ale z pohledu důvodu žaloby pro zmatečnost i věcnou správnost usnesení odvolacího soudu (srov. 21 Cdo 489/2005).

usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Odo 783/2005, ze dne 24. května 2006

04.05.2006 00:00

Ke zmatečnostním vadám a přípustnosti dovolání

Ke zmatečnostním vadám řízení Nejvyšší soud přihlíží, jen je-li dovolání přípustné (srov. § 242 odst. 3 o. s. ř.) a ony samy způsobilým dovolacím důvodem nejsou. Proto také nelze jejich prostřednictvím založit přípustnost dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. (srov. R 32/2003, 21 Cdo 496/2005).

K účinné ochraně práv účastníků těmito vadami postižených slouží (tam, kde přípustnost dovolání není nebo nemusí být dána ani při uplatnění způsobilého dovolacího důvodu) jiný mimořádný opravný prostředek, totiž žaloba pro zmatečnost (srov. § 229 a násl. o. s. ř.).

usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Odo 990/2003, ze dne 30. března 2006

06.04.2006 00:00

K nepřípustnosti žaloby pro zmatečnost

Proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo rozhodnuto o odvolání proti usnesení soudu prvního stupně o zastavení odvolacího řízení, není žaloba pro zmatečnost podaná podle ustanovení § 229 odst. 4 o.s.ř. přípustná.

usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 972/2005 ze dne 9. března 2006

03.04.2006 00:00

K žalobě pro zmatečnost (§ 229 odst. 1 písm. e) OSŘ)

Žaloba pro zmatečnost podle ustanovení § 229 odst. 1 písm. e) o.s.ř. neslouží ke zrušení rozhodnutí odvolacího soudu jen proto, že po vydání rozhodnutí, jímž nebylo účastníkovi vyhověno, vyvozuje z okolností, které mu byly v průběhu řízení známy, pochybnosti o nepodjatosti soudce pro jeho poměr k věci. Zákonný požadavek na vyloučení podjatého soudce totiž nelze zaměňovat za procesní prostředek, jímž by mělo být ex post zvráceno již vydané rozhodnutí. Je proto na účastníkovi řízení, aby námitku porušení této zásady uplatnil bezprostředně poté, co se dozvěděl o skutečnostech tuto námitku odůvodňujících (srov. též nález Ústavního soudu ČR ze dne 29.5.1997 sp. zn. III. ÚS 230/96, uveřejněný pod č. 65 ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 8).

usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2338/2005 ze dne 9. března 2006

17.01.2006 00:01

K žalobě pro zmatečnost podle ustanovení § 229 odst. 4 o.s.ř.

I. Žaloba pro zmatečnost podaná podle ustanovení § 229 odst. 4 o.s.ř. je právním prostředkem ke zrušení usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání nebo zastaveno odvolací řízení. Důvodem žaloby v těchto případech je skutkově nebo právně chybný a tedy v rozporu se zákonem učiněný závěr o tom, že odvolání muselo být odmítnuto nebo že odvolací řízení muselo být zastaveno. Skutkově nebo právně chybný závěr o tom, že byly splněny zákonem stanovené předpoklady pro odmítnutí odvolání nebo pro zastavení odvolacího řízení, tu představuje porušení základních principů ovládajících řízení před soudem a tedy důvod ke zrušení napadeného usnesení odvolacího soudu bez ohledu na to, zda je či není věcně správné.

II. Je-li důvodem žaloby pro zmatečnost podle ustanovení § 229 odst. 4 o.s.ř. skutkově nebo právně chybný závěr odvolacího soudu o tom, že byly splněny zákonem stanovené předpoklady pro odmítnutí odvolání nebo pro zastavení odvolacího řízení, pak tu zákon nemá na mysli pouhé posouzení, zda odvolací soud měl pro své rozhodnutí po skutkové stránce dostatek podkladů, zda je správně vyhodnotil, zda jeho usnesení bylo přezkoumatelným způsobem zdůvodněno nebo zda je postiženo jinou vadou, která by mohla mít vliv na správnost závěrů o odmítnutí odvolání nebo o zastavení odvolacího řízení; zákon tu naopak předpokládá, že na základě žaloby pro zmatečnost podané podle ustanovení § 229 odst.4 o.s.ř. bude přezkoumána (posouzena) věcná správnost závěrů odvolacího soudu a že tím bude zajištěno, že obstojí jen taková rozhodnutí odvolacího soudu o odmítnutí odvolání nebo o zastavení odvolacího řízení, která jsou po skutkové a právní stránce v souladu se zákonem.

III. V řízení o žalobě pro zmatečnost podané podle ustanovení § 229 odst.4 o.s.ř. soud - jak dále vyplývá z výše uvedeného - není vázán nejen právním názorem odvolacího soudu zaujatým v původním řízení (v žalobou napadeném usnesení), ale ani jeho skutkovými zjištěními. Při právním posouzení věci soud přihlíží nejen k tomu, co bylo zjištěno nebo vyšlo najevo v původním řízení, ale i za řízení o žalobě pro zmatečnost.

usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 489/2005, ze dne 14. prosince 2005

09.11.2005 00:00

K důvodu žaloby pro zmatečnost podle § 229 odst. 4 OSŘ

Z dikce § 229 odst. 4 o. s. ř. vyplývá, že důvodem žaloby pro zmatečnost (zmatečností) je v případě zastavení odvolacího řízení skutkově nebo právně chybný závěr odvolacího soudu o tom, že odvolací řízení muselo být zastaveno. Kromě toho musí jít o rozhodnutí, kterým odvolací soud odvolací řízení zastavil, nikoliv o rozhodnutí, kterým potvrdil usnesení soudu prvního stupně o zastavení odvolacího řízení.

usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Odo 825/2004, ze dne 27. září 2005

24.10.2005 00:00

K obraně proti usnesení odvolacího soudu o odmítnutí odvolání podle § 44/10 EŘ

Usnesení, kterým odvolací soud odmítl podle § 44 odst. 10, věty druhé, zákona č. 120/2001 Sb. (exekuční řád) odvolání, není rozhodnutím ve věci samé; jeho předmětem totiž není posouzení věcné správnosti usnesení soudu prvního stupně, jímž byla nařízena exekuce, nýbrž reflektuje obsahovou nedostatečnost odvolání účastníka (absenci námitek pro nařízení exekuce relevantních). Obranu proti takovému rozhodnutí je třeba hledat v ustanovení § 229 odst. 4 o.s.ř. (žaloba pro zmatečnost) - srov. 20 Cdo 416/2003.

usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 1937/2005 ze dne 22. září 2005

19.10.2005 00:00

K vadě zakládající zmatečnost řízení

Byl-li účastníku řízení ustanoven opatrovník, ačkoli k tomu nebyly splněny podmínky dle ustanovení § 29 odst. 2 o.s.ř., a uvedené mělo za následek, že soud s účastníkem nejednal, jde o případ, kdy účastníku byla nesprávným postupem soudu v průběhu řízení odňata možnost jednat před soudem, a řízení se tak stalo zmatečným. Uvedená vada původního řízení mohla být dle občanského soudního řádu ve znění do 31.12.2000 způsobilým odvolacím důvodem. Dlužno poznamenat, že zmíněný odvolací důvod lze uplatnit i podle výslovné úpravy dle občanského soudního řádu ve znění po 1.1.2001 (srov. § 205 odst. 2 písm. c/ o.s.ř.).

usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1072/2005 ze dne 31. srpna 2005

14.10.2005 00:01

K přípustnosti dovolání proti odmítnutí odvolání pro vady podání

Dovolání proti usnesení, jímž odvolací soud ve smyslu § 43 odst. 2 a § 211 o. s. ř. odmítl odvolání pro vady, které brání jeho projednání, není podle občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. ledna 2001, přípustné; mimořádným opravným prostředkem proti takovému rozhodnutí je žaloba pro zmatečnost (§ 229 odst. 4 o. s. ř.).

usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 1061/2005, ze dne 13. září 2005