// Profipravo.cz / Bezpodílové spoluvlastnictví
Bezpodílové spoluvlastnictví
04.03.2008 00:01
K zahrnutí výlučného vlastnictví do dohody o vypořádání BSM
Ani ustanovení § 149 obč. zák. ani jiné zákonné ustanovení nebrání manželům, aby v rámci vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví vypořádali i ta majetková práva a vztahy (zejména společné pohledávky a dluhy), které sice do tohoto spoluvlastnictví nenáležejí, které však vznikly v souvislosti s jejich hospodářským a spotřebním společenstvím (viz R 42/1972).
Modifikace vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví účastníků dohodou je v rámci smluvní autonomie tak široká, že v rámci této dohody lze narovnat i sporná práva ve smyslu § 585 obč. zák. obdobně jako je tomu při uzavírání soudního smíru při vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví (srov. 33 Cdo 811/2000). Není proto na újmu platnosti posuzované dohody o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví, jestliže v ní účastníci učinily předmětem vypořádání věc, jež je ve výlučném vlastnictví jen jednoho z nich, a vypořádali ji tak, že do budoucna se stává jejím výlučným vlastníkem jeden z manželů. Dohoda o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví je totiž pro účely vypořádání společného majetku dohodou o narovnání právních vztahů a omyl o spornosti práva (vyjma omylu vyvolaného lstí, který zde nebyl zjištěn) není způsobilý založit neplatnost dohody o narovnání.
podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Odo 1279/2005, ze dne 24. 7. 2007
(posuzováno podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 7. 1998)
29.02.2008 00:00
Ke splacení půjčky na pořízení věci do BSM z výlučných prostředků manžela
O nabytí věci za výlučné prostředky jen jednoho z manželů nelze uvažovat v případě, že věc je nabyta za prostředky získané půjčkou, byť ji sjednal jen ten manžel, jehož výlučné prostředky byly později na její splacení použity.
Vznikl-li za trvání manželství dluh, z něhož byl zavázán jenom jeden z manželů, který např. uzavřel vlastním jménem smlouvu o půjčce, a bylo-li takto získaných peněz použito na koupi určité věci, tj. byla-li za ně získána určitá majetková hodnota, náleží i tato hodnota – za splnění ostatních podmínek uvedených v § 143 ObčZ a bez ohledu na to, zda byla smlouva o půjčce platně uzavřena – do bezpodílového spoluvlastnictví. K závazku manžela, který takto opatřil peníze a je povinen je vrátit (ať již jako plnění ze smlouvy o půjčce či jako neoprávněný majetkový prospěch v případě, že smlouva o půjčce nebyla platně uzavřena) a který je vynaložil ve skutečnosti na společný majetek ze svého, se přihlédne při vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví (viz R 57/1970).
Pokud se věc již stane součástí bezpodílového spoluvlastnictví manželů, nemůže později změnit právní režim a přejít do výlučného majetku jednoho z manželů jen proto, že dodatečně byly na její pořízení použity jen prostředky z výlučného majetku. V takovém případě má ten, jehož výlučné prostředky byly takto vynaloženy, jen právo při vypořádání zaniklého bezpodílového spoluvlastnictví požadovat, aby mu bylo uhrazeno, co ze svého vynaložil na společný majetek (§ 150 ObčZ).
podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 3596/2006, ze dne 7. 1. 2008
(posuzováno podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění před novelou č. 91/1998 Sb.)
03.07.2007 00:01
K podniku jednoho z manželů před novelou č. 91/1998 Sb.
V § 143 občanského zákoníku, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 91/1998 Sb., bylo stanoveno, že v bezpodílovém spoluvlastnictví manželů nejsou věci sloužící výkonu povolání jen jednoho z manželů. Výkonem povolání je také podnikání jednoho z manželů jako fyzické osoby, manželovi náležel tedy podnik do jeho odděleného vlastnictví.
Zákonem č. 91/1998 Sb. byl občanský zákoník novelizován tak, že s účinností od 1. 8. 1998 majetkovým společenstvím manželů je společné jmění manželů, přičemž v § 143 ObčZ již nejsou věci sloužící výkonu povolání jen jednoho z manželů ze společného jmění manželů vyloučeny.
Podle čl. VIII bodu 2 zákona č. 91/1998 Sb. věci, které ke dni 1. srpna 1998 tvořily bezpodílové spoluvlastnictví manželů, se stávají součástí společného jmění manželů. Podnik náležející do odděleného vlastnictví podnikajícího manžela se tak k 1. 8. 1998, kdy zákon č. 91/1998 Sb. nabyl účinnosti, předmětem společného jmění manželů nestal.
podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2903/2005, ze dne 26. 4. 2007
03.07.2007 00:00
K soudnímu vypořádání jen části společného jmění manželů
S prohloubením dispozitivního charakteru norem upravujících společné jmění (stejně jako bezpodílové spoluvlastnictví, a to již po novele občanského zákoníku č. 131/1982 Sb.), se prosadil názor, že manželé nemusí pro vypořádání společného majetku zvolit jediný způsob, ale mohou různé způsoby kumulovat; ohledně části majetku uzavřou dohodu, část učiní předmětem řízení o vypořádání a zbytek bude vypořádán na základě zákonné domněnky.
Nelze jim proto vnucovat určitý způsob vypořádání; proto podají-li návrh na vypořádání jen části společného jmění, je soud tímto rozsahem vázán (vázán ovšem není navrženým způsobem vypořádání). Soud tak může do vypořádání zahrnout jen ten majetek, který účastníci výslovně učinili předmětem vypořádání; to platí i pro zápočty toho, co bylo vynaloženo ze společného majetku na výlučné majetky manželů a naopak.
podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1112/2006, ze dne 23. 5. 2007
30.05.2007 00:00
Ke smrti rozvedeného manžela před skončením soudního vypořádání BSM
V případě, že BSM zaniklo rozvodem a jeden z rozvedených manželů zemřel dříve, než mohlo být pravomocně skončeno již zahájené řízení o vypořádání, provede soud vypořádání podle § 149 odst. 3 ObčZ tak, že věci přikáže do vlastnictví žijícího manžela a do dědictví po manželu zemřelém.
Pokud nelze věci rozdělit tak, aniž by žijící (rozvedený) manžel musel na vyrovnání podílů zaplatit peněžitou částku, uloží soud tomuto manželovi, aby peněžitou částku zaplatil dědicům zemřelého manžela, kteří do řízení vstoupili jako jeho nástupci, a to k rukám společným a nerozdílným. Žijící (rozvedený) manžel není účastníkem řízení o dědictví po zemřelém manželovi, žádná povinnost mu proto nemůže být v řízení o dědictví uložena a rozhodnutím o dědictví není vázán.
V řízení o dědictví pak soud rozhodne o této pohledávce tak, že schválí dohodu o vypořádání dědictví nebo potvrdí nabytí dědictví podle dědických podílů, nedojde-li mezi dědici k dohodě /§ 175q odst. l písm. c) a d) OSŘ/.
podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 972/2007, ze dne 26. 4. 2007
30.05.2007 00:00
K ceně členského podílu převedeného před vypořádáním BSM
Při vypořádání společného členského podílu v bytovém družstvu mezi manžely v případě, že byl již výlučným členem družstva (§ 705 odst. 2 in fine ObčZ) převeden na jinou osobu, se vychází z jeho obvyklé ceny v době převodu. Pokud by však jeho skutečná cena, za niž byl převeden, převyšovala cenu obvyklou, vypořádává se skutečně získaná cena (výtěžek z převodu původně společného majetkového práva). Převede-li však rozvedený manžel členský podíl za cenu nižší, než je cena obvyklá, je určující cena obvyklá (viz 22 Cdo 3121/2005).
Dojde-li k dohodě nebo rozhodnutí soudu ve smyslu § 705 odst. 2 ObčZ, stává se již jeden z manželů výlučným nositelem práva nájmu družstevního bytu a členem družstva. Žádný právní předpis tohoto manžela neomezuje v právu převést členský podíl v družstvu, byť mezi rozvedenými manžely dosud nedošlo k vypořádání původně společného majetkového práva.
Takové vypořádání není na újmu žádného z rozvedených manželů. Naopak, kdyby soud vycházel až z obvyklé ceny členského podílu ke dni svého rozhodování, tedy v době po převodu členského podílu následující, pak pro případ, že by byla cena nižší, byl by převádějící manžel zvýhodněn. Pokud by byla naopak obvyklá cena členského podílu ke dni rozhodování vyšší, pak by takový rozdíl představoval hodnotu, kterou převádějící manžel sám nikdy nezískal (a nelze mu to přičítat k tíži, neboť jak už uvedeno, byl k převodu oprávněn).
podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 972/2007, ze dne 26. 4. 2007
23.05.2007 00:00
K přikázání věci při vypořádání BSM (ObčZ před novelou č. 91/1998 Sb.)
Jedním z hledisek, významných pro přikázání určité věci jednomu z bývalých manželů do jeho výlučného vlastnictví, je hledisko účelného využití věci, byť toto hledisko není v § 150 ObčZ, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 91/1998 Sb., výslovně uvedeno, neboť § 150 ObčZ hlediska významná pro přikázání věci tomu kterému z bývalých manželů upravuje jen příkladmo.
Jde totiž o právní normu s relativně neurčitou hypotézou, která přenechává soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. Pokud soud hypotézu právní normy vymezil správně, nemůže být rozhodnutí ve věci v rozporu se zákonem z důvodu, že nebyly objasněny okolnosti další, případně, že nebylo přihlédnuto k jiným okolnostem, které nelze v posuzovaném případě považovat za podstatné či významné. K tomu srov. 22 Cdo 2289/99 a 22 Cdo 264/2001.
podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1274/2006, ze dne 17. 4. 2007
(posuzováno podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném před novelou č. 91/1998 Sb.)
23.05.2007 00:00
K zohlednění podnikání manžela při vypořádání BSM
I. Výkonem povolání ve smyslu § 143 ObčZ ve znění do novely č. 91/1998 Sb. bylo také podnikání jednoho z manželů jako fyzické osoby. Podle právní úpravy bezpodílového spoluvlastnictví manželů patřily i výnosy z podnikání do tohoto spoluvlastnictví. S ohledem na výdaje a závazky podnikajícího manžela spojené s jeho podnikáním je podnikající manžel povinen do bezpodílového spoluvlastnictví manželů nahradit takovou částku, jež bude zpravidla představovat cenu podniku ke dni zániku tohoto spoluvlastnictví.
Soud právem nepřihlédl k pasivům (pohledávkám za podnikem), které již ke dni zániku bezpodílového spoluvlastnictví manželů neexistovaly (byly již uhrazeny), a právem nepřihlížel k dluhům manžela jako podnikatele, které měly v budoucnu teprve vzniknout (stát se splatnými). V tomto směru je pro úvahy o tom, kolik z majetku manžela jako podnikatele, jejž získal za trvání bezpodílového spoluvlastnictví manželů, je třeba do bezpodílového spoluvlastnictví manželů nahradit, určující skutečný stav jeho majetku k datu zániku manželství účastníků.
II. Při vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví může soud stanovit jiné podíly manželů na společném majetku než stejné. Výjimečné přiznání většího podílu při vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů však nelze odůvodnit většími zásluhami o vytvoření majetku, jestliže jeden z manželů měl k tomu lepší předpoklady vzhledem ke svému vzdělání, schopnostem, profesi, zdraví apod. nežli druhý manžel, jemuž však nelze vytknout, že při starosti o rodinu, při nabývání a udržování společných věcí, při péči o dítě a při obstarávání společné domácnosti nevyužíval svých schopností a možností.
podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1274/2006, ze dne 17. 4. 2007
(posuzováno podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném před novelou č. 91/1998 Sb.)
15.12.2006 00:00
K dispozici předmětem řízení při vypořádání BSM
I. V řízení o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů soud vypořádá jen ty věci (majetek) náležející do tohoto spoluvlastnictví, které účastníci učinili předmětem řízení. Překročit jejich návrhy může jen ohledně ceny vypořádávaného majetku a toho, jak jej mezi manžely rozdělí (srov. 22 Cdo 684/2004).
Předmětem vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví účastníků soudem tak mohou být jen věci, které účastníci učinili předmětem řízení, tedy jen ty věci, které některý z účastníků označil za věci náležející do jejich bezpodílového spoluvlastnictví, a navrhl, aby taková věc byla v řízení o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů přikázána některému z nich za náhradu.
Totéž logicky platí i pro pohledávky každého z manželů z titulu úhrady toho, co ze svého vynaložil na společný majetek, a společné pohledávky vůči některému z nich z titulu náhrady toho, co bylo ze společného majetku vynaloženo na jeho oddělený majetek (§ 150 věta druhá ObčZ). Jestliže žádný z účastníků nepožádal např. o to, aby mu byla vrácena určitá částka vynaložená z jeho oddělených prostředků na pořízení společné věci, bylo by překročením návrhu nad rámec ustanovení § 153 odst. 2 OSŘ, pokud by soud takový zápočet provedl.
II. Odvolací soud v daném případě postupoval v rozporu s výše vysvětlovanou dispoziční zásadou. Na rozdíl od soudu prvního stupně, který v souladu s návrhem žalobkyně zahrnul věci sloužící výkonu povolání žalovaného do bezpodílového spoluvlastnictví účastníků a jako jeho předmět je vypořádal, odvolací soud tyto věci z bezpodílového spoluvlastnictví účastníků vypustil a aniž by některý z účastníků výslovně takový návrh vznesl, učinil předmětem vypořádání pohledávku obou manželů za žalovaným z titulu náhrady toho, co bylo z bezpodílového spoluvlastnictví účastníků vynaloženo na pořízení věcí náležejících jen žalovanému. Tím odvolací soud překročil meze návrhu a rozhodl o něčem, co žádný z účastníků předmětem řízení neučinil.
podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 999/2006, ze dne 9.11.2006
01.11.2006 00:00
K posouzení stavu členského podílu v bytovém družstvu při vypořádání BSM
Při oceňování členského podílu v bytovém družstvu v rámci vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů – bývalých společných nájemců družstevního bytu a společných členů bytového družstva – se vychází ze stavu tohoto podílu v době zániku společného členství rozvedených manželů v družstvu, avšak z ceny odpovídající době, kdy se vypořádává (srov. 22 Cdo 900/2004).
podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 218/2006, ze dne 3.10.2006
01.11.2006 00:00
K vypořádání podniku podnikajícího manžela při vypořádání BSM
Cenu podniku (pokud nebyl vytvořen i vynaložením oddělených prostředků podnikajícího manžela) činí kladný rozdíl mezi aktivy a pasivy podnikání manžela ke dni zániku bezpodílového spoluvlastnictví, neboť nelze opomenout ani výdaje a závazky podnikajícího manžela, vzniklé v souvislosti s jeho podnikáním, které nelze oddělovat od podnikání, z něhož má prospěch i druhý manžel.
Jsou-li výnosy z podnikání, které patří do bezpodílového spoluvlastnictví manželů, vloženy zpět do podnikání, jde o použití prostředků bezpodílového spoluvlastnictví manželů na oddělený majetek jednoho z manželů. Nelze však pominout, že věc, jež slouží jen podnikání jednoho z manželů, slouží k vytváření dalších výnosů, kterými je bezpodílové spoluvlastnictví manželů obohacováno, jsou-li tyto výnosy použity ke společným účelům. … Podnikání je tedy nutno chápat jako činnost, z níž výnosy náleží oběma manželům a která obvykle slouží i k získávání hodnot náležejících do bezpodílového spoluvlastnictví manželů. Potom ovšem nelze opomenout ani výdaje a závazky podnikajícího manžela, které mu vznikly v souvislosti s jeho podnikáním (viz 22 Cdo 2545/2003).
podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2281/2006, ze dne 3.10.2006
30.10.2006 00:00
K vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů
V souzené věci dospěl odvolací soud k závěru, že bezpodílové spoluvlastnictví bývalých manželů vzhledem k neplatnosti dohody o vypořádání BSM datované 20. 3. 1997 dosud nebylo vypořádáno. Pominul ovšem, že v takovém případě dojde k vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví uplynutím tří let od jeho zániku na základě nevyvratitelné domněnky podle § 149 odst. 4 obč. zák., ve znění účinném do 31. 7. 1998. Jestliže odvolací soud věc z hlediska tohoto ustanovení neposoudil, je jeho právní posouzení neúplné, a tudíž nesprávné (srov. 22 Cdo 2334/2005).
podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 62/2006, ze dne 26.9.2006
10.10.2006 00:01
Ke zúžení BSM a investicím ze společného majetku (ObčZ do 1.8.1998)
V souladu s § 143a odst. 1 ObčZ ve znění účinném do 1. 8. 1998 mohli manželé uzavřít dohodu o zúžení bezpodílového spoluvlastnictví, podle které věc (nebo věci) v budoucnu pořízené z jejich společných prostředků, nabyl jeden z manželů do svého výlučného vlastnictví. Takto pořízená věc se vůbec nestala předmětem jejich bezpodílového spoluvlastnictví. Jestliže k této věci bezpodílové spoluvlastnictví nevzniklo, pak nelze uvažovat ani o tom, že by tímto zúžením bezpodílové spoluvlastnictví částečně zaniklo. K takové věci nelze vypořádávat bezpodílové spoluvlastnictví manželů. Teprve při úplném zániku bezpodílového spoluvlastnictví, které zpravidla nastává zánikem manželství, tj. rozvodem nebo smrtí jednoho z manželů (§ 148 odst. 1 ObčZ), lze provést vypořádání podle zásad vymezených v § 150 ObčZ. Společné prostředky vynaložené na věc nabytou jedním z manželů na základě dohody o zúžení bezpodílového spoluvlastnictví se pak vypořádají jako investice společné vynaložené na oddělený majetek manžela.
Pro posuzovaný případ z toho vyplývá, že závěr odvolacího soudu o tom, že v případě dohody o zúžení bezpodílového spoluvlastnictví podle § 143a ObčZ nelze vůbec uvažovat o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví, není správný. Účastníci uzavřeli dohodu o zúžení bezpodílového spoluvlastnictví ohledně spoluvlastnických podílů k nemovitostem (které nebyly v době uzavření této dohody předmětem jejich bezpodílového spoluvlastnictví) tak, že je nabude manželka. Jestliže za trvání manželství účastníků, které zaniklo rozvodem, byla kupní cena zaplacená manželkou zčásti uhrazena ze společných prostředků, pak je třeba takto vynaložené prostředky vypořádat podle § 150 ObčZ jako investice vynaložené ze společného majetku na oddělený majetek manželky.
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 2406/2004, ze dne 30.5.2006
16.08.2006 00:01
K přikázání nemovitosti do výlučného vlastnictví při vypořádání BSM
I. Manželovi, který při vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů požaduje přikázání nemovitostí do výlučného vlastnictví, a jemuž svědčí hledisko účelného využití těchto nemovitosti, ale nemá prostředky na vypořádání podílu druhého manžela, resp. věrohodně nedoloží, že je bude mít k dispozici v přiměřené lhůtě, v zásadě nelze nemovitosti přikázat, zvláště je-li druhý z manželů solventní a rovněž žádá, aby mu byly nemovitosti přikázány.
II. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1399/2004 „je-li podán návrh na vypořádání společného jmění manželů k nemovitostem podle § 150 odst. 3 ObčZ, soud tak vypořádává již zaniklý spoluvlastnický vztah. Toto ustanovení je kogentní povahy a ze zákona vyplývá povinnost soudu takový vztah vypořádat. Není možné, aby soud vypořádal společné jmění tak, že nařídí prodej nemovitostí, u něhož nelze vyloučit, že nebude realizován, tedy že nemovitosti nebudou prodány a nebude výtěžek, který by bylo možné mezi účastníky rozdělit. Tak by k jejich vypořádání soudem nedošlo a takový stav zákon nepředpokládá. Nelze ani uvažovat o tom, že nemovitosti, pokud by se je nepodařilo prodat, přešly do podílového spoluvlastnictví účastníků podle § 149 odst. 4 ObčZ, neboť uvedená domněnka se vztahuje jen na případy, kdy k vypořádání nedošlo dohodou ani rozhodnutím soudu.“ Uvedené závěry jsou použitelné i pro vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů.
rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 680/2005, ze dne 15. června 2006
01.08.2006 00:01
K ocenění věcí při vypořádání BSM; k posudku znalce
I. Závěry stanoviska Nejvyššího soud ČSR Cpj 86/71, publikovaného pod R 42/1972, že „pro vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví je rozhodnou nejen ta skutečnost, že určitá věc v době jeho zániku existovala, ale i to v jakém stavu byla (např. její kvalita, stáří, míra opotřebení, apod.). Tento stav je rozhodným i pro ocenění věci, přičemž ovšem třeba vycházet z cen odpovídajících - ať již podle obecně závazných cenových předpisů či vývoji cen věcí – cenám platným v době rozhodování. Jinak by byl jeden z manželů neodůvodněně zvýhodněn nebo znevýhodněn proti druhému, pokud by např. jenom v důsledku změny cenového předpisu se zvýšila cena rodinného domku nebo v důsledku poklesu poptávky se snížila cena ojetého osobního automobilu.“, jsou použitelné i pro vypořádání BSM, jehož předmětem je bytová jednotka ve smyslu § 2 odst. 1 písm. h) zákona č. 72/1994 Sb. (viz 22 Cdo 2216/2004). Cena bytové jednotky vypořádávané tímto způsobem je dána cenou, za kterou lze pořídit obdobnou bytovou jednotku ve stavu ke dni zániku BSM v daném místě ke dni rozhodování soudu o vypořádání. Tyto závěry lze vztáhnout i na ostatní nemovitosti vypořádávané v BSM.
II. Dovodil-li tedy znalec na základě svých odborných znalostí, že v daném případě použití kritérií vypracovaných Ústavem soudního inženýrství a používaných peněžním ústavem ke zjišťování obecných cen nemovitostí pro účely zástavních smluv povede lépe k vystižení, za jakou cenu by bylo možno pořídit obdobný dům v dané místě ke dni rozhodování soudu podle stavu nemovitosti ke dni zániku manželství, než pouhé přímé porovnání s realizovanými prodeji jiných nemovitostí, a soud jeho závěry převzal, není to v rozporu s hmotným právem. V praxi znalců při oceňování nemovitostí existuje vícero komparativních metod oceňování, sloužících k vystižení obecné (tržní ceny). Je věcí odborného posouzení, která z nich má být v daném případě použita. Soud by mohl její použití vyloučit, jen kdyby vznikly pochybnosti o tom, zda poslouží stanovenému cíli. Takové pochybnosti v daném případě nejsou, když použitá metoda slouží peněžním ústavům k témuž cíli, jaký je sledován i v této věci.
rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 2938/2005, ze dne 21. června 2006
10.07.2006 00:01
K „vnosům“ jednoho z manželů na věc, jež patří do BSM
Jestliže byla nějaká věc získána za trvání manželství a bezpodílového spoluvlastnictví zčásti z prostředků patřících jen jednomu z manželů, pak při vypořádání je manžel, z jehož prostředků byl tento náklad vynaložen, oprávněn toliko požadovat, aby mu bylo uhrazeno, co takto vynaložil. Jestliže by v době vypořádání byla hodnota věci (např. v důsledku opotřebení společným užíváním) nižší, než byla její původní hodnota, bylo by třeba k tomu přihlédnout a náklady, které na ni jeden z manželů ze svých prostředků vynaložil, by se nenahradily v plné výši, nýbrž jen ve výši redukované podle poměru, v němž došlo ke snížení hodnoty věci. Jestliže by v době vypořádání byla hodnota věci vyšší než původní hodnota, pak by se k tomuto zvýšení při stanovení náhrady nákladů, vynaložených jen z prostředků jednoho z manželů, nepřihlíželo. Do bezpodílového spoluvlastnictví totiž náleží a oběma manželům je společná věc v takto zvýšené hodnotě, takže z této zvýšené hodnoty by se vycházelo i při stanovení podílů na společném majetku (srov. stanovisko NS Cpj 86/71, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 42/1972).
rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2335/2005 ze dne 25. května 2006
03.07.2006 00:00
K obchodnímu podílu v s.r.o. jako předmětu BSM (nyní SJM)
Obchodní podíl ve společnosti s ručení omezeným nabytý jen jedním z manželů za trvání manželství z prostředků náležejících do bezpodílového spoluvlastnictví je společným majetkovým právem manželů (srov. 22 Cdo 103/2005).
usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 73/2006 ze dne 25. května 2006
23.05.2006 00:00
K určení výše hodnoty členského podílu v bytovém družstvu
I. V řízení o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů - bývalých společných nájemců družstevního bytu a společných členů bytového družstva, jehož součástí je i hodnota členského podílu, nelze při stanovení její výše vycházet ze zůstatkové hodnoty členského podílu ani z hodnoty vypořádacího podílu. Jde o hodnotu, jejíž cena se pro účely uvedeného řízení stanoví cenou obvyklou, tj. cenou, kterou by bylo možno za převod členského podílu v rozhodné době a místě dosáhnout (viz rozsudek velkého senátu sp. zn. 31 Cdo 2428/2000; tímto rozhodnutím byl překonán rozsudek sp. zn. 30 Cdo 726/2001).
II. V řízení o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů - bývalých společných nájemců družstevního bytu a společných členů bytového družstva, jehož předmětem je vypořádání hodnoty práv a povinností spojených s užíváním tohoto bytu, se při stanovení ceny těchto majetkových práv, vychází z ceny obvyklé a to ke dni zániku společného členství rozvedených manželů v družstvu (viz 22 Cdo 2244/99, R 11/2001).
III. Jestliže do tří let od zániku bezpodílového spoluvlastnictví manželů nedošlo k vypořádání členského podílu ve stavebním bytovém družstvu mezi manžely jejich dohodou, ani za tím účelem nebylo zahájeno řízení u soudu, pak se na toto vypořádání (po zrušení jejich práva společného nájmu družstevního bytu - § 705 odst. 2 věta druhá ObčZ) použije ustanovení § 149 odst. 4 ObčZ o vypořádání tzv. ostatních majetkových práv manželům společných. Toto právo se vypořádá podle zásad pro vypořádání podílového spoluvlastnictví, přičemž se vychází ze stejných podílů účastníků (srov. 22 Cdo 2565/2003).
rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 799/2005, ze dne 26. dubna 2006
17.03.2006 00:00
K důkaznímu břemenu o vynaložení prostředků z BSM na oddělený majetek
V dané věci je spor o to, zda ze společného majetku manželů byly vynaloženy prostředky na oddělený majetek jen jednoho z manželů, tedy zda tu byl hypoteční úvěr na koupi bytů ve výlučném vlastnictví jednoho z manželů splácený v době trvání manželství i ze společných prostředků. V případě takového sporu leží důkazní břemeno na účastníkovi, který tvrdí, že kdokoliv z bezpodílových spoluvlastníků vynaložil za trvání BSM prostředky na oddělený majetek druhého účastníka, neboť tento účastník požaduje, aby tyto prostředky byly nahrazeny a zvýšil se tak jeho vypořádací podíl (tvrdí tedy skutečnosti, ze kterých vyvozuje pro sebe příznivé právní důsledky). Pokud však účastník, který během trvání manželství na svůj oddělený majetek vynakládal prokazatelně peněžní částky, tvrdí, že šlo o jeho výlučné prostředky, je na něm, aby tuto skutečnost dokázal.
rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 2263/2005, ze dne 31. ledna 2006
02.03.2006 00:00
K obchodnímu podílu jako předmětu vypořádání SJM / BSM
I. Obchodní podíl jako penězi ocenitelný a převoditelný soubor práv a povinností vyplývající z účasti společníka v obchodní společnosti představuje jak majetek, který je způsobilým předmětem vypořádání společného jmění manželů ve smyslu § 143 odst. 1 písm. a) ObčZ ve znění po novele provedené zákonem č. 91/1998 Sb., tak majetek či majetkové právo, jež lze vypořádat v rámci řízení o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů, podle § 149 ObčZ ve znění před uvedenou novelou.
II. Soud rozhodující o vypořádání společného jmění manželů nepřikazuje hodnotu obchodního podílu, ale obchodní podíl. Obchodní podíl může být přikázán jen společníku obchodní společnosti.
rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 103/2005 ze dne 31. ledna 2006