// Profipravo.cz / Zastoupení
Zastoupení
26.11.2008 00:01
K nedostatku plné moci ve smyslu § 33 odst. 3 ObčZ
Je třeba důsledně rozlišovat oprávnění jednat jménem zmocnitele (které má nepochybně na mysli ustanovení § 33 odst. 3 obč. zák.) a plnou moc jakožto písemné osvědčení existence uvedeného oprávnění (jehož existence není nezbytným předpokladem možnosti dodatečného schválení právního úkonu zmocnitelem).
podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 4495/2007, ze dne 16. 10. 2008
09.10.2008 00:00
K trvání plné moci po výmazu jednatele z obchodního rejstříku
S výmazem jednatele společnosti z obchodního rejstříku zákon nespojuje zánik plné moci udělené zmocněnci tímto jednatelem.
podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 2260/2007, ze dne 26. 8. 2008
07.06.2008 12:57
Rc 85/2007
Soud může ustanovit nezletilému dítěti obecní úřad obce s rozšířenou působností kolizním opatrovníkem i v případě zastupování dítěte ve vztahu k cizině, avšak jen tehdy, lze-li důvodně předpokládat, že obecní úřad bude tuto funkci vykonávat lépe než Úřad pro mezinárodní ochranu mládeže, nebo tehdy, kdy tento Úřad funkci kolizního opatrovníka vykonávat nemůže.
(Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19.5.2004, sp. zn. 21 Co 163/2004)
11.04.2008 00:01
K jednání za účastníka písemného právního úkonu
Pouhá skutečnost, že údajný účastník písemné smlouvy pro zranění ruky nemohl v daném čase psát a že třetí osoba svým podpisem, byť za přítomnosti účastníka, vyjádřila jeho vůli, nepostačuje k přijetí závěru, že tato třetí osoba byla oprávněn jednat za tvrzeného účastníka smlouvy jeho jménem a s účinky podle § 22 odst. 1 obč. zák.
podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Odo 893/2006, ze dne 17. 1. 2008
11.04.2008 00:00
K důkaznímu břemenu o jednání v zastoupení
Důkazní břemeno o svém tvrzení, že jednal v zastoupení jiné osoby na základě plné moci, snáší zmocněnec.
podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Odo 1091/2006, ze dne 17. 1. 2008
10.02.2008 18:09
Rc 67/2007
Opatrovníkem nezletilého podle § 37 odst. 2 zákona o rodině soud ustanoví obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož obvodu má nezletilý bydliště podle zvláštního právního předpisu.
(Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 16. 2. 2006, sp. zn. 25 Co 23/2006)
07.02.2008 00:00
Ke zmocnění k výpovědi z nájmu bytu generální plnou mocí
Udělil-li pronajímatel advokátovi písemnou plnou moc k zastupování ve všech právních věcech a k vykonávání veškerých úkonů, aniž by zároveň byly určité právní úkony z oprávnění zastupovat vyloučeny, je advokát oprávněn rovněž k tomu, aby jménem pronajímatele dal nájemci výpověď z nájmu bytu (srov. 26 Cdo 420/2002).
podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 26 do 350/2007, ze dne 19. 12. 2007
22.01.2008 00:00
K otisku razítka v písemnému úkonu právnické osoby, k identifikaci zástupce
I. Podmínkou platnosti písemného právního úkonu je podpis jednající osoby, nikoliv též otisk razítka právnické osoby, za niž jednající osoba tento právní úkon činí.
II. Ať již jde o zastoupení na základě dohody o plné moci (§ 31 a násl. obč. zák.) nebo o zde v úvahu připadající zastoupení na základě zákona (§ 20 odst. 1 obč. zák., §§ 14, 15, 16 obch. zák.), jsou zde vždy určeny (zákonem či dohodou o plné moci) náležitosti, vymezující jak osobu zástupce (okruh osob oprávněných zastupovat), tak i rozsah jejich oprávnění, případně i důsledky překročení stanoveného rozsahu oprávnění (zmocnění). Existence těchto náležitostí je pak předpokladem k tomu, aby ze zastoupení vznikla práva a povinnosti přímo zastoupenému, tedy aby úkon zástupce byl přičitatelný zastoupenému.
Zástupcem podnikatele tedy nemůže být kdokoli, nýbrž jen ta osoba, která splňuje shora uvedené náležitosti zastoupení na základě zákona či dohody o plné moci. Zda-li jsou splněny zákonné či smluvní předpoklady zastoupení, však nelze posoudit bez identifikace osoby zástupce.
Za stavu, kdy odvolací soud zcela pominul aplikovat ustanovení § 40 odst. 3 obč. zák. a kdy dovodil, že z písemného právního úkonu blíže nezjištěné osoby ve spojení s razítkem družstva vznikla práva a povinnosti přímo družstvu, dovolací soud uzavřel, že právní posouzení věci odvolacím soudem je nesprávné a že dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci podle § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. byl uplatněn právem.
podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Odo 981/2006, ze dne 15. 11. 2007
21.01.2008 00:00
K zastoupení přímému; k ratihabici nezmocněného jednatelství
I. Zastoupení je tehdy přímé, když třetí osoba ví, resp. z okolností musí vědět, že s ní jednající subjekt jedná za jiného, že smluvní stranou je osoba jiná, a že jednání je vedeno se zástupcem. Není-li splněna tato podmínka, pak se může jednat jen o zastoupení nepřímé.
V posuzované věci odvolací soud správně dospěl k závěru, že za pronajímatele smlouvu o nájmu nebytových prostor uzavřel pan J. Z. Nájemci zde však muselo být zřejmé, že J. Z. uzavírá smlouvu o nájmu jménem pronajímatele, kterého zastupuje, a nikoli jménem svým. Jednalo se tedy o případ tzv. přímého zastoupení. Z toho, co bylo řečeno, je ovšem pojmově vyloučeno, aby byl J. Z. zmocněn k přímému zastupování pronajímatele při uzavření smlouvy (pouze) na základě komisionářské smlouvy. Za tím účelem mu bylo třeba udělit písemnou plnou moc, neboť u smlouvy o nájmu nebytových prostor se vyžaduje pod sankcí neplatnosti písemná forma (§ 31 odst. 1 a 4 obč. zák.). Odvolací soud proto pochybil, dovozoval-li způsobilost J. Z. zastupovat pronajímatele formou přímého zastupování z komisionářské smlouvy.
II. Jestliže zmocněnec činil právní úkon jménem zmocnitele, aniž k tomu byl vybaven plnou mocí, jedná se o tzv. nezmocněné jednatelství, a tento úkon je pro zmocnitele závazný jen v případě, že jej dodatečně schválí (§ 33 odst. 2 obč. zák.). Na dodatečné schválení (tzv. ratihabici) lze usuzovat podle konkrétních okolností každého jednotlivého případu (např. z okolnosti, že pronajímatel přijímal od nájemce ve smlouvě smluvené nájemné).
podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 1078/2005, ze dne 20. 11. 2007
22.11.2007 00:02
K zastoupení bez uvedení, že jde o jednání na základě plné moci
I. V projednávané věci není pochyb o tom, že smlouvu MUDr. R. neuzavíral jako smluvní strana, nýbrž jako osoba jednající za společnost; není tudíž pochyb o tom, kdo byl smluvní stranou dotčené smlouvy. Za stavu, kdy MUDr. R. nebyl statutárním orgánem společnosti, je rozhodující, jaký následek občanský zákoník spojuje se skutečností, že ve smlouvě nebylo uvedeno, že MUDr. R. jedná za společnost na základě hmotně právní plné moci, popř. bez plné moci.
Zavazuje-li - za splnění podmínek vyžadovaných § 33 odst. 1 a 2 obč. zák. - jednání třetí osoby smluvní stranu, za kterou bylo jednáno, nelze než uzavřít, že tím spíše zavazuje smluvní stranu jednání jejího zástupce na základě plné moci; skutečnost, zda bylo v právním úkonu výslovně uvedeno, že tato osoba jedná za smluvní stranu právě na základě plné moci, je pro posouzení platnosti právního úkonu nevýznamná.
II. Právo namítat překročení oprávnění vyplývajícího pro zmocněnce z plné moci, resp. právo schválit jednání nezmocněné osoby svědčí pouze tomu, za něhož byl dotčený právní úkon učiněn (srov. 29 Odo 914/2004).
podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Odo 1635/2005, ze dne 29. 8. 2007
27.08.2007 00:01
K ratihabici smlouvy o převodu nemovitosti; k určení vlastnictví
Podle ust. § 33 odst. 2 obč. zák. překročil-li zmocněnec při jednání své oprávnění jednat za zmocnitele nebo jedná-li někdo za jiného bez plné moci, je z tohoto jednání zavázán sám, ledaže ten, za koho bylo jednáno, právní úkon dodatečně bez zbytečného odkladu schválí. Neschválí-li zmocnitel překročení plné moci nebo jednání bez plné moci, může osoba, se kterou bylo jednáno, na zmocněnci požadovat buď splnění závazku, nebo náhradu škody způsobené jeho jednáním.
Podle ustálené judikatury ustanovení zákona o odpovědnosti zmocněnce za překročení nebo nedostatek plné moci (jeho vázanosti učiněným úkonem) v souvislosti s jím uzavíranou kupní smlouvou nemůže samo o sobě představovat titul k nabytí vlastnictví nemovitosti (§ 132 odst. 1 obč. zák.) zmocněncem (srov. např. 22 Cdo 46/2004).
Jestliže v posuzované věci bylo zjištěno, že žalobce jako nezmocněný jednatel uzavřel jménem kupující kupní smlouvu o převodu předmětné nemovitosti, ta však tento právní úkon dodatečně schválila (zaplatila kupní cenu, chovala se jako vlastník nemovitosti, ujednala s prodávající ratihabici kupní smlouvy), nemá žalobce na požadovaném určení svého vlastnictví předmětné nemovitosti naléhavý právní zájem ve smyslu ust. § 80 písm. c) o. s. ř., neboť se u něj nejedná o situaci, že by bylo ohroženo nějaké jeho právo nebo že by se jeho právní postavení stalo nejistým, případně že by pro své nejisté postavení mohl být vystaven konkrétní újmě.
Poukaz dovolatele na judikát, v němž bylo konstatováno, že skutečný vlastník má vždy naléhavý právní zájem ve smyslu ust. § 80 c) o. s. ř. na určení svého vlastnického práva, jestliže uplatňuje určitý právní důvod, jehož existence by měla za následek změnu zápisu vlastníka v katastru nemovitostí, není případný, neboť žalobce se vlastníkem předmětné nemovitosti na základě kupní smlouvy stát nemohl, jak je uvedeno výše.
podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2485/2006, ze dne 15. 5 2007
20.06.2007 00:01
K průkazu jednání zmocněnce v písemném právním úkonu
Podle ust. § 32 odst. 1 ObčZ nevyplývá-li z právního úkonu, že někdo jedná za někoho jiného, platí, že jedná vlastním jménem. V případě písemného právního úkonu musí tato skutečnost vyplývat z tohoto písemného právního úkonu. Nestačí, že tato okolnost je případně dána jinými skutečnostmi, pokud nejsou vyjádřeny v tomto písemném právním úkonu.
podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Odo 138/2005, ze dne 28. 3. 2007
11.06.2007 00:00
K deklaraci zastoupení učiněním plné moci součástí smlouvy
Požadavku, aby bylo ze smlouvy patrno, že ji uzavřel za účastníka jeho zástupce, lze dostát i tak, že plná moc, kterou zmocnitel zmocněnci k uzavření smlouvy udělil, tvoří nedílnou součást smlouvy (viz stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 28. 6. 2000, Cpjn 38/98).
podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2350/2006, ze dne 27. 2. 2007
27.04.2007 00:05
Rc 89/2006
Uplatňují-li nárok na výživu pozůstalých manžel zemřelého zaměstnance a nezletilé děti, které se manželům narodily, může mezi nimi dojít ke střetu zájmů ve smyslu ustanovení § 37 odst. 1 zák. o rod. také proto, že přiznání vyšší náhrady jednomu z nich musí mít za následek poskytnutí nižší náhrady ostatním, neboť celková náhrada poskytnutá všem pozůstalým nesmí převýšit částku, do které by příslušela zemřelému zaměstnanci náhrada za ztrátu na výdělku podle ustanovení § 195 zák. práce. V řízení o náhradu nákladů na výživu pozůstalých proto pozůstalý manžel nemůže nezletilé děti zastupovat a nezletilým dětem soud ustanoví pro řízení opatrovníka (§ 37 odst. 2 zák. o rod.).
Rozhodnutím soudu o schválení právního úkonu učiněného za nezletilého (§ 179 o. s. ř.) nelze řešit nebezpečí střetu zájmů mezi rodiči a nezletilými dětmi nebo mezi nezletilými dětmi týchž rodičů. Soud může schválit jen takový právní úkon, který za nezletilého učinil jeho rodič, jehož zájmy nejsou v rozporu se zájmy dítěte.
(rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 10. 2003, sp. zn. 21 Cdo 890/2003)
29.03.2007 00:00
K jednání za právnickou osobu (podpisu zástavní smlouvy předsedou družstva)
Oprávnění jiných pracovníků (zaměstnanců) a členů právnické osoby, než kteří jsou uvedeni v ustanovení § 20 odst. 1 obč. zák., činit za právnickou osobu právní úkony se odvíjí - podle ustálené judikatury soudů - od vnitřních předpisů právnické osoby nebo od toho, co je, zejména vzhledem k jimi zastávané funkci v organizační struktuře, v právních vztazích obvyklé. Překročí-li tyto osoby své, tímto způsobem vymezené oprávnění (a o "překročení oprávnění" tu jde i tehdy, jestliže takové oprávnění vůbec nemají ani podle vnitřních předpisů a ani to není obvyklé), je druhý účastník (druhá smluvní strana) proti tomuto excesu chráněn v případě, že se právní úkon týká předmětu činnosti právnické osoby a (současně) že jde o překročení, o kterém druhý účastník nemohl vědět.
V projednávané věci právní úkon učinil (uzavřel zástavní smlouvu) za zástavního věřitele (družstvo – pozdějšího úpadce) předseda představenstva družstva. I když tak za družstvo nejednal jeho statutární orgán (představenstvo družstva), byl zde předseda představenstva družstva nepochybně osobou, jejíž jednání družstvo ve smyslu ustanovení § 20 odst. 2 obč. zák. zavazovalo a jejíž oprávnění nebylo za předmětného řízení správcem konkursní podstaty úpadce zpochybněno. Nelze proto ani s úspěchem dovozovat, že správcem konkursní podstaty nezpochybněné jednání předsedy představenstva za družstvo (úpadce) při uzavření zástavní smlouvy mohlo vést k závěru o "absolutní neplatnosti" smlouvy.
podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 948/2006, ze dne 15.2.2007
(posuzováno podle zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31.3.2000)
07.07.2006 00:02
K zastoupení jednoho dědice jiným dědicem a k rozporu v jejich zájmech
Za situace, kdy jeden dědic navrhne k vypořádání dědictví i v zastoupení druhého dědice dohodu, která se svými důsledky pro zastoupeného dědice dokonce blíží odmítnutí dědictví, je nezbytné, aby soud před rozhodnutím o schválení dohody (srov. § 39 odst. 2 not. ř. a § 482 obč. zák.) pečlivě zkoumal, zda mezi zastoupeným a zástupcem neexistuje rozpor v zájmech, tj. jinými slovy, zda vůbec zástupce zastupuje zastoupeného právně účinným způsobem (srov. např. rozhodnutí NS ze dne 22.11.1965, sp.zn. 5 Cz 102/65, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 12, ročník 1966; usnesení Mětského soudu v Praze ze dne 28.6.1974, sp.zn. 11 Co 21/74, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 49, ročník 1975).
Zjišťování, zda není dán rozpor v zájmech zástupce a zastoupeného za situace, kdy jeden dědic navrhne k vypořádání dědictví i v zastoupení druhého dědice dohodu, která se svými důsledky pro zastoupeného dědice blíží odmítnutí dědictví, však není potřebné tehdy, když z plné moci vyplývá, že zastoupený nestanovil zástupci hranice, ve kterých a jak má zástupce při uzavírání dědické dohody jednat (srov. např. stanovisko Nejvyššího soudu ČR ze dne 28.6.2000, sp.zn. Cpjn 38/98, uveřejněné ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. 44, ročník 2000), a současně zastoupený deklaroval, že je srozuměn i s takovou dohodou, podle které by z dědictví nic nenabyl.
usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2209/2005 ze dne 16. května 2006
07.07.2006 00:00
K rozporu v zájmech zástupce a zastoupeného (§ 22/2 ObčZ)
Zjistí-li soud, že je tu rozpor v zájmech účastníka řízení a jeho zástupce (zmocněnce, opatrovníka), dochází k vyloučení zástupce (zmocněnce) z řízení přímo ze zákona. Projeví se to tím, že soud přestane s takovým zástupcem (zmocněncem) jednat; rozhodnutí o tom nevydává. Rozpor v zájmech zmocněnce a zastoupeného má za následek neplatnost (bezúčinnost) udělené plné moci. Procesní úkony, které učinil zástupce (zmocněnec), jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy zastoupeného účastníka, jsou od počátku neúčinné a soud k nim nesmí přihlížet.
usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2209/2005 ze dne 16. května 2006
27.06.2006 00:00
K výpovědi z nájmu bytu dané za pronajímatele zástupcem
Byla-li zmocněnci udělena zmocnitelem písemně plná moc k zastupování ve všech právních věcech a k vykonávání veškerých (tedy nikoli pouze procesních) úkonů, aniž zároveň určité věci či právní úkony byly z oprávnění vyloučeny, jde o obecnou (generální) plnou moc, která zmocněnce opravňuje rovněž k tomu, aby jménem zmocnitele podal výpověď z nájmu bytu, tedy učinil svou povahou hmotně právní úkon (srov. 26 Cdo 420/2002).
rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 1789/2005 ze dne 25. května 2006
05.05.2006 00:00
K přímému zastoupení při uzavírání písemné smlouvy
V případě smlouvy uzavřené v písemné formě musí být skutečnosti přímého zastoupení zřejmé pouze z textu smlouvy včetně případného výkladu písemného projevu vůle účastníků.
usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Odo 610/2005, ze dne 29. března 2006
08.02.2006 00:00
K uzavření trhové smlouvy na základě tzv. tajné plné moci dle § 1017 OZO
Trhovou smlouvu, kterou uzavíral nepřímý zástupce na základě tzv. tajné plné moci dle 1017 OZO, nemohlo být nabyto vlastnictví pro zmocnitele. Byly-li prodané věci odevzdány tomu, kdo je koupil v tajné plné moci pro jiné, nabyl k nim vlastnického práva zmocněnec, nikoli zmocnitel. K nabytí vlastnictví zmocnitelem jest zapotřebí, aby zmocněnec mu věc odevzdal.
rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 2601/2004, ze dne 15. prosince 2005