// Profipravo.cz / Smlouva o dílo
Smlouva o dílo
21.08.2012 00:00
K oprávnění zástupce podnikatele převzít dílo
Oprávnění ve věcech technických zahrnuje též oprávnění převzít dílo.
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 1798/2011, ze dne 7. 8. 2012
15.08.2012 00:00
K plnění z titulu víceprací beze změny uzavřené smlouvy o dílo
Podle ustanovení § 549 odst. 2 obch. zák. dohodnou-li se strany po uzavření smlouvy na změně díla a nesjednají-li její důsledky na výši ceny, je objednatel povinen zaplatit cenu zvýšenou nebo sníženou s přihlédnutím k rozdílu v rozsahu nutné činnosti a v účelných nákladech spojených se změněným prováděním díla. Pro aplikaci tohoto ustanovení je nezbytné, aby se strany dohodly na změně smlouvy.
Plnění z titulu víceprací beze změny uzavřené smlouvy o dílo není bezdůvodným obohacením objednatele na úkor zhotovitele, neboť v takovém případě se nenaplní žádná ze skutkových podstat bezdůvodného obohacení upravených v § 451 a § 454 obč. zák., jelikož v takovém případě nejde o plnění bez právního důvodu, ale o plnění na základě smlouvy o dílo, u něhož nebyly splněny podmínky pro úhradu těchto prací.
Pouze v případě, že by poskytnuté plnění nebylo spjato s původním plněním (nebyla by dána vzájemná souvislost těchto plnění) bylo by možno aplikovat ustanovení § 451 a násl. obč. zák. o bezdůvodném obohacení.
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 3798/2009, ze dne 25. 7. 2012
13.08.2012 00:00
K předmětu závazku zhotovitele podle obchodní smlouvy o dílo
Podstatnou částí smlouvy o dílo podle § 536 obch. zák. je převzetí závazku zhotovitele provést dílo a převzetí závazku objednatele zaplatit cenu díla. Dílem je tedy vždy určitá činnost, přičemž výsledkem této činnosti je vždy určitá nově vytvořená věc či změna věci, nebo jiný hmotně zachycený výsledek činnosti. Předmětem závazku zhotovitele je závazek k provedení určitého díla (i když zhotovitel může pověřit jeho provedením jinou osobu), nikoliv závazek k zajištění (obstarání) díla.
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 3904/2009, ze dne 25. 7. 2012
17.01.2012 00:00
Ke změně písemně uzavřené obchodní smlouvy o dílo
Ze skutečnosti, že písemně uzavřená smlouva obsahovala ustanovení, že může být měněna pouze dohodou stran v písemné formě, samo o sobě nevyplývá, že následná jinak než písemně uzavřená dohoda smluvních stran této smlouvy nemůže být dohodou o změně písemné smlouvy, uzavřenou co do formy v rozporu s ujednáním v písemně smlouvě (§ 272 odst. 2 obch. zák.), nýbrž že půjde o jinou, další smlouvu o dílo.
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 332/2010, ze dne 23. 12. 2011
13.09.2011 00:01
Ke sjednání důsledků změny díla na výši jeho ceny dle § 549 odst. 2 obch. zák.
I. Dalším předpokladem aplikace ustanovení § 549 odst. 2 obch. zák. – vedle dohody o změně díla - je skutečnost, že strany nesjednaly důsledky této změny na výši ceny.
Za sjednání důsledků změny díla na výši jeho ceny nelze považovat ujednání smlouvy o dílo, které upravuje pouze postup vedoucí ke změně ceny díla dohodou o změně smlouvy o dílo; nejde tu o nic jiného než o specifickou úpravu příslušného kontraktačního procesu. Sjednáním důsledků změny díla na výši jeho ceny ve smyslu ustanovení § 549 odst. 2 obch. zák. je třeba rozumět dohodu o konkrétním snížení či zvýšení ceny díla (o jeho nové ceně) nebo alespoň stanovení způsobu určení příslušné změny ceny.
II. Upravují-li ujednání smlouvy o dílo toliko postup, jímž lze dospět k dohodě o změně ceny díla, nikoliv řešení pro případ, že se takovou dohodu při sjednání změny díla uzavřít nezdaří, nejde o ujednání, jímž by strany ustanovení § 549 odst. 2 obch. zák. vyloučily či se od něho odchýlily (srov. § 263 odst. 1 obch. zák.).
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 1818/2011, ze dne 29. 8. 2011
06.06.2011 00:00
K odstoupení od smlouvy o dílo pro podstatné vady díla
Obchodní zákoník upravuje právo odstoupit od smlouvy pro některé případy za vymezených podmínek, vždy na základě určité právní skutečnosti, která nastala po vzniku závazku. V tomto smyslu stanoví obchodní zákoník odstoupení od smlouvy nejen pro případ prodlení dlužníka s řádným a včasným splněním jeho závazku (§ 345 a násl. obch. zák.), ale též pro případ vad zboží, potažmo vad díla (§ 564 obch. zák.), jehož dodáním je smlouva porušena podstatným způsobem, případně nepodstatným způsobem za podmínek uvedených v § 437 odst. 5 obch. zák. Jde o dva různé instituty odstoupení od smlouvy, které se liší zejména zákonnými předpoklady, za nichž může oprávněná strana od smlouvy odstoupit.
Jestliže v souzené věci odvolací soud na základě skutkových zjištění, že dodané dílo vykazovalo podstatné vady, kvalifikoval odstoupení objednatelky od smlouvy o dílo podle ustanovení § 345 a násl. obch. zák., upravujícího důsledky prodlení dlužníka se splněním povinnosti provést dílo řádně a včas, a proto poměřoval existenci předpokladů pro odstoupení od smlouvy nikoli podle § 436 a násl. obch. zák., nýbrž nesprávně podle ustanovení § 345 a násl. obch. zák., řešil odvolací soud otázku odstoupení v rozporu s hmotným právem.
podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 1154/2011, ze dne 25. 5. 2011
26.04.2011 00:02
K postihu objednatele vůči zhotoviteli díla dle § 440 občanského zákoníku
I. Nevytkl-li objednatel řádně vady díla, nebrání to uplatnění nároku na náhradu škody, neboť ten lze uplatnit nezávisle na tom, zda vada byla vytčena a zda byl nárok z odpovědnosti za vady uplatněn.
II. Za škodu vzniklou v důsledku porušení povinností uložených ve stavebním povolení odpovídá stavebník bez ohledu na to, zda stavební práce prováděl sám nebo prostřednictvím svého smluvního partnera.
Odpovídá-li objednatel za škodu způsobenou třetím osobám vadným provedením díla zhotovitelem, provedeným na základě smlouvy o dílo uzavřené mezi objednatelem a zhotovitelem podle § 536 a násl. obch. zák., má objednatel proti zhotoviteli postih podle § 440 obč. zák.
III. Pro celou soukromoprávní oblast je obecná úprava náhrady škody obsažena v občanském zákoníku. Úprava náhrady škody v obchodním zákoníku je ve vztahu k úpravě občanského zákoníku úpravou zvláštní, přičemž úprava daná v § 373 an. má charakter obecné úpravy náhrady škody v obchodních vztazích a k ní jsou v obchodním zákoníku ještě speciální ustanovení v dalším stupni. Pro v obchodním zákoníku neupravenou odpovědnost za škodu způsobenou zaviněním jiného se tak použije právní úprava v zákoníku občanském.
podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 4379/2008, ze dne 30. 3. 2011
12.04.2011 00:01
K důsledkům odstoupení od obchodní smlouvy (o dílo)
Zanikne-li smlouva uzavřená v režimu obchodního zákoníku odstoupením, vypořádají se účastníci smlouvy, není-li ujednáno jinak, podle zásad stanovených v § 351 odst. 2 obch. zák., podle něhož strana, které bylo před odstoupením od smlouvy poskytnuto plnění druhou stranou, toto plnění vrátí, u peněžitého závazku spolu s úroky ve výši sjednané ve smlouvě pro tento případ, jinak stanovené podle § 502. Jde-li o smlouvu o dílo, je takto upravený způsob vypořádání doplněn (speciálně upraven) o pravidla vzájemného vypořádání účastníků smlouvy o dílo upravená v ustanoveních §§ 543 až 545 a v ustanovení § 548 odst. 2 obch. zák.
Není správný závěr, že účinky odstoupení se vztahují jen na tu část závazku, která dosud nezanikla splněním (protože na ni nebylo plněno řádně). Právní doktrína i soudní praxe sice z ustanovení § 349 odst. 1 obch. zák. dovozují, že v oblasti obchodních závazkových vztahů odstoupením smlouva zaniká ex nunc, ke dni účinnosti odstoupení, nikoliv tedy od počátku, z ustanovení § 351 odst. 1, věty první, a odst. 2, věty první, obch. zák. však vyplývá, že i v tomto případě se odstoupení týká též těch závazků, které byly v době účinnosti odstoupení již splněny; podle ustanovení § 351 odst. 1, věty první, obch. zák. zanikají všechna práva a povinnosti ze smlouvy, vyjma těch, které jsou uvedeny ve větě druhé, a ustanovení § 351 odst. 2, věta první, obch. zák. zakládající povinnost stran vrátit si plnění poskytnutá před odstoupením od smlouvy by nemělo smysl, kdyby se odstoupení týkalo jen těch závazků, popřípadě té jejich části, na kterou nebylo před odstoupením plněno.
Zanikla-li v dané věci v důsledku odstoupení smlouva o dílo, zanikl též závazek objednatele zaplatit zhotoviteli cenu díla v této smlouvě dohodnutou (§ 546 odst. 1, věta první, obch. zák.), a nejde-li o případ upravený v ustanovení § 548 odst. 2 obch. zák., neobstojí závěr soudu, že zhotoviteli náleží část dohodnuté ceny připadající na tu část díla, jež byla provedena řádně.
podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 4778/2010, ze dne 23. 3. 2011
09.03.2011 00:00
K existenci zjevné vady; k oznamování vad díla
I. Za zjevné vady je možno považovat jen takové, jejichž existence je kupujícímu, popř. objednateli, zřejmá na pohled, případně takové vady, které lze zjistit běžně prováděnými zkouškami. Za zjevné vady nelze považovat ty vady, jejichž existenci by musel kupující nebo objednatel zjišťovat prohlídkou spojenou s destrukcí zboží nebo díla, popř. vady, které se typicky mohou v plné míře projevit až při užívání zboží nebo předmětu díla (srov. NS ČR sp. zn. 32 Odo 1387/2005).
II. Lhůtu uvedenou pod písmenem a) v § 562 odst. 2 obch. zák. lze využít jak pro vady zjevné, tak pro vady skryté; její uplatnění však je omezeno ustanovením písmena b) tohoto ustanovení. Pokud totiž např. objednatel u zjevných vad nesplnil povinnost uloženou v § 562 odst. 1, a neprohlédl předmět díla co nejdříve po předání, ani nezařídil jeho prohlídku, nelze ustanovení písmena a) použít. Na jiném principu je založena lhůta k oznámení vad pro skryté vady. Pro jejich oznámení je určena maximální lhůta a současně povinnost vynaložit potřebnou péči na jejich zjištění.
podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 1040/2009, ze dne 24. 8. 2010
02.03.2011 00:01
K účinkům zrušení výhrady vlastnického práva ve smlouvě o dílo
Jestliže si strany ve smlouvě o dílo uzavřené podle § 536 a násl. obch. zák., jejímž předmětem bylo zhotovení stavby na pozemku opatřeném objednatelem, sjednaly výhradu vlastnického práva ve prospěch zhotovitelky, kterou posléze dodatkem ke smlouvě uzavřeným v průběhu provádění díla bez dalšího zrušily, platila od zrušení výhrady vlastnického práva o vlastnickém právu ke zhotovované stavbě úprava obsažená v § 542 odst. 1 obch. zák. bez zřetele k tomu, v jakém stadiu rozpracovanosti se zhotovovaná stavba nacházela v době zrušení této výhrady. Vlastnické právo k rozestavěné stavbě tak od okamžiku zrušení výhrady vlastnického práva náleželo objednateli.
podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 4804/2009, ze dne 27. 1. 2011
22.12.2010 00:01
K promlčení práva na plnění při splatnosti ponechané na vůli věřitele
I. Jestliže si strany ve smlouvě o dílo řídící se obchodním zákoníkem sjednaly splatnost ceny díla tak, že „objednatel je povinen zaplatit smluvní cenu na účet zhotovitele do 14 dnů po vystavení daňového dokladu“, jde o případ smluvního ujednání o splatnosti ponechané na vůli věřitele, neboť doba vystavení daňového dokladu, od níž se má odvíjet lhůta k plnění v délce 14 dnů, není ve smlouvě stanovena a je tudíž závislá na vůli věřitele (zhotovitele).
II. Dohoda o době plnění (splatnosti) ponechané na vůli věřitele, je ujednáním, jímž je doba plnění dohodnuta (určena), a to ve prospěch věřitele (§ 342 odst. 3 obch. zák.) a před touto dobou není dlužník oprávněn plnit svůj závazek.
III. V případě ujednání o splatnosti ponechané na vůli věřitele má dlužník možnost dosáhnout toho, aby věřitel projevil vůli o splatnosti, žalobou na uložení prohlášení vůle s účinky podle § 161 odst. 3 o. s. ř.
IV. Obchodní zákoník stanoví v § 392 odst. 1 u práva na plnění závazku počátek běhu promlčecí doby odchylně od počátku běhu obecné čtyřleté promlčecí doby (§ 391 odst. 1 obch. zák.) tak, že běží ode dne, kdy měl být závazek splněn nebo mělo být započato s jeho plněním (doba splatnosti).
Jde-li o právo na plnění, jehož splatnost byla ve smlouvě určena (i tím způsobem, že byla ponechána na vůli věřitele), řídí se počátek běhu promlčecí doby u tohoto práva ustanovením § 392 odst. 1 obch. zák.
V dané věci se zhotovitelovo právo na zaplacení ceny díla stalo splatné podle daňového dokladu zhotovitele dne 21. prosince 1998 a od tohoto dne běžela čtyřletá promlčecí doba, která uplynula dnem 21. prosince 2002, bez ohledu na skutečnost, že dílo bylo předáno již dne 6. listopadu 1998.
podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 5241/2007, ze dne 8. 12. 2010
07.12.2010 00:03
ÚS: K nesprávné interpretaci podústavního práva (smlouva o dílo)
Analytická právní věta
Ústavní soud není zásadně povolán k přezkumu správnosti aplikace a interpretace podústavního práva, výjimku tvoří pouze případy, v nichž současně došlo k porušení některých ústavních kautel. Z tohoto hlediska může dojít k zásahu do základního práva na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny) např. nesprávnou interpretací ustanovení obchodního zákoníku o splnění díla.
PRÁVNÍ VĚTY
Podle konstantní judikatury Ústavního soudu není Ústavní soud zásadně povolán k přezkumu správnosti výkladu a použití podústavního práva, výjimku tvoří případy, v nichž současně došlo k porušení některých ústavních kautel. Z tohoto hlediska může dojít k zásahu do základního práva takovou nesprávnou interpretací ustanovení obchodního zákoníku o splnění díla, kdy obecné soudy nerespektují, že závazkový vztah mezi zhotovitelem a objednatelem zanikne, je-li objednateli dílo splněno včas a řádně; pokud dílo nebylo řádně provedeno, závazkový vztah mezi účastníky nemohl splněním zaniknout. Ústavně nepřípustnou svévoli při aplikaci ustanovení obch. zákoníku sloužící k ochraně objednatele představuje i nerespektování faktu, že práva z odpovědnosti za vady nejsou oslabena opožděnou nebo neučiněnou notifikací, jestliže zhotovitel o příčinách vedoucích k vadám věděl nebo musel vědět v době předání díla. Obtížná důkazní situace objednatele je zvýhodněna formulací „nebo musel vědět“. Pokud zhotovitel neprovede dílo v celém sjednaném rozsahu a objednatel na tuto skutečnost poukáže, pak je evidentní, že zhotovitel o příčinách nedodělku „musel vědět“ a nesvědčí mu beneficium lhůt pro uplatnění práv z odpovědnosti za vady. V opačném případě by šlo o zjevný úzkoprsý formalismus, evidentně v rozporu se základními principy spravedlnosti.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 1052/10 ze dne 29.09.2010
23.10.2010 21:46
Rc 35/2010
Souhlas s užíváním ochranné známky ve smyslu § 14 odst. 1 zákona č. 137/1995 Sb., o ochranných známkách, může její majitel poskytnout i jinak než licenční smlouvou.
(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7.7.2009, sp. zn. 32 Cdo 1817/2008)
23.10.2010 21:37
Rc 36/2010
Ustanovení § 542 odst. 1 a odst. 2 obch. zák. jsou dispozitivní povahy. Ujednání obsažené ve smlouvě o dílo, o tom, že vlastníkem zhotovované věci je objednatel, je platné, bez zřetele k tomu, že věc nebyla zhotovována na pozemku objednatele nebo na pozemku, který objednatel opatřil. Odstoupením od smlouvy o dílo vlastnické právo objednatele ke zhotovované věci nezaniká.
(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27.8.2009, sp. zn. 29 Cdo 3524/2007)
07.09.2010 00:00
K dohodě o odstranění vad objednatelem na náklady zhotovitele
Dohoda, že objednatel sám provede opravu díla (vadně) zhotoveného na základě smlouvy o dílo uzavřené podle obchodního zákoníku a zhotovitel mu uhradí vynaložené náklady, je v rovině právní plně možná.
podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 2264/2008, ze dne 28. 7. 2010
18.08.2010 00:00
K podstatnému porušení smlouvy o dílo vadným plněním
V ust. § 436 a § 437 obchod. zák., jež dle § 564 platí přiměřeně i v případě vad díla, jsou rozdílně upraveny nároky z vad díla podle toho, je-li tím porušena smlouva podstatným či nepodstatným způsobem. Nesjednají-li si strany ve smlouvě kritéria pro určení, kdy se jedná o podstatné a nepodstatné porušení smlouvy, je obvykle určující pro toto posouzení rozsah a charakter vad.
V posuzovaném případě ze znaleckých posudků vyplynulo, že podlahy jsou vadné z 80 %, nevyhovují z hygienického hlediska, vlysy po rozestoupení mají ostré hrany, tmel ve spárách je vydrolený, podlaha je nebezpečná pro děti apod. Dospěl-li odvolací soud za uvedeného skutkového stavu k závěru, že tím byla předmětná smlouva o výstavbě porušena podstatným způsobem, je tento závěr s ohledem na rozsah a charakter (povahu) vad správný.
podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 1991/2008, ze dne 23. 6. 2010
18.08.2010 00:00
K výši nároku na slevu z ceny díla
Nárok na slevu z ceny díla odpovídá rozdílu mezi hodnotou, kterou by mělo zboží bez vad, a hodnotou, kterou mělo zboží dodané s vadami (§ 564 v návaznosti na § 439 odst. 1 obchod. zák). Z uvedeného ustanovení a z posouzení konkrétních okolností v souzené věci vyplývá, že základem pro zjištění výše slevy z ceny je hodnota vadného zboží (díla) oproti hodnotě bezvadného zboží (díla) ve sjednané době plnění.
Výchozími skutečnostmi pro posouzení výše slevy bude zejména rozsah vadnosti díla, závažnost vad, jak vady omezují či komplikují užívání, popř. snižují životaschopnost věci, a dále lze vzít v úvahu další okolnosti vyplývající z posuzování konkrétního případu. Základním požadavkem, který je při určení výše slevy nutné mít na paměti, je, že by objednateli měla být prostřednictvím tohoto práva (nároku) z odpovědnosti za vady vytvořena situace blížící se stavu, kdy by mu bylo plněno bez vad.
podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 1991/2008, ze dne 23. 6. 2010
06.08.2010 00:00
K odstoupení od smlouvy o dílo po prohlášení konkursu
Možnost odstoupit od vzájemně podmíněné smlouvy po prohlášení konkursu mají smluvní strany jen za předpokladu, že ke dni prohlášení konkursu na majetek účastníka takovou smlouvu dosud vůbec nebo zčásti nesplnily obě smluvní strany, s tím, že úprava obsažená v ustanovení § 14 odst. 4 ZKV nahrazuje za trvání konkursu na majetek účastníka smlouvy o vzájemném plnění ta ustanovení hmotného práva, jež smluvním stranám dovolovala odstoupit od takové smlouvy pro její neplnění v době před prohlášením konkursu.
Avšak za situace, kdy po prohlášení konkursu na majetek úpadkyně (objednatelky) zhotovitel pokračuje v provádění díla, dílo dokončí a objednateli předá, již odstoupení od smlouvy podle ustanovení § 14 odst. 2 ZKV nepřichází v úvahu; v takovém případě smlouva o dílo mohla zaniknout odstoupením pouze podle obecných předpisů (v dané věci viz ustanovení § 344 a násl. a § 536 a násl. obch. zák.
Jinými slovy, v poměrech projednávané věci a zejména pak vzhledem k časové posloupnosti skutečností, významných pro rozhodnutí ve věci, pokračoval-li zhotovitel po prohlášení konkursu na majetek úpadkyně v provádění díla, dílo ve lhůtě sjednané v dodatku ke smlouvě o dílo úpadkyni předal, nemohl správce konkursní podstaty úpadkyně následně (v dané věci s odstupem více než pěti měsíců) od smlouvy o dílo odstoupit podle ustanovení § 14 odst. 2 ZKV.
podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 1566/2009, ze dne 30. 6. 2010
(posuzováno podle zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, v rozhodném znění)
04.08.2010 00:01
K vadám projektové dokumentace pro územní rozhodnutí
I. Ustanovení § 138a zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon platný do 31. 12. 2006), ve znění účinném od 1. 7. 1998, stanovilo povinnost postupovat při navrhování, umísťování a projektování staveb podle obecných technických požadavků stanovených prováděcími předpisy, ledaže v případech, v nichž to tyto předpisy výslovně umožňují, a za splnění stanovených obecných předpokladů, stavební úřad svým rozhodnutím povolil výjimku z obecných technických požadavků. Nebyla-li tedy povolena výjimka, vyplývala přímo ze zákona povinnost zhotovitele vypracovat projektovou dokumentaci pro územní rozhodnutí tak, aby ve všem všudy vyhověla obecným technickým požadavkům na výstavbu, stanoveným příslušným prováděcím předpisem. Tuto povinnost zhotovitele projektové dokumentace, vyplývající z předpisů veřejného práva, nelze zaměňovat se závazkem zastoupit žadatele v řízení o vydání územního rozhodnutí, jenž by byl obsahem závazkového vztahu založeného mandátní smlouvou.
Jestliže projektová dokumentace pro územní rozhodnutí nevyhovuje obecným technickým požadavkům na výstavbu, z nichž nebyla stavebním úřadem povolena výjimka, jde o dílo, které má vady.
II. Jestliže zde stavební úřad pravomocně zamítl žádost objednatele o vydání územního rozhodnutí z toho důvodu, že navržené řešení zvolené v projektové dokumentaci pro územní rozhodnutí těmto požadavkům nevyhovuje, pak tu je (bez zřetele na to, že odvolání objednatele bylo zamítnuto jako opožděné) rozhodnutí, jež vydal příslušný orgán v otázce, která je pro soud v tomto řízení otázkou předběžnou; z takového rozhodnutí soud vychází (srov. § 135 odst. 2 o. s. ř.).
podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 5117/2009, ze dne 29. 6. 2010
04.08.2010 00:00
K oprávnění žádat odstranění vad prováděného díla dle § 550 ObchZ
Podle ustanovení § 550 obch. zák. zjistí-li objednatel, že zhotovitel provádí dílo v rozporu se svými povinnostmi, je oprávněn se dožadovat toho, aby zhotovitel odstranil vady vzniklé vadným prováděním a dílo prováděl řádným způsobem. Jestliže tak zhotovitel neučiní ani v dodatečné lhůtě mu poskytnuté a postup zhotovitele by vedl nepochybně k podstatnému porušení smlouvy o dílo, je objednatel oprávněn od ní odstoupit.
Toto ustanovení jednoznačně zakládá oprávnění objednatele; ten může toto oprávnění vykonávat osobně či prostřednictvím jiných osob, včetně osoby, jež pro něho na základě mandátní smlouvy vykonává tzv. technický dozor. Právní posouzení, podle něhož je toto oprávnění vyhrazeno toliko autorskému či technickému dozoru, je tedy v rozporu s hmotným právem.
podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 5117/2009, ze dne 29. 6. 2010