// Profipravo.cz / Procesní nástupnictví
Procesní nástupnictví
25.03.2012 12:55
Rc 15/2012
To, zda konkursní soud vyhoví návrhu konkursního věřitele, který svou přihlášenou pohledávku vůči dlužníku postoupil v průběhu konkursního řízení smlouvou o postoupení pohledávky jiné osobě, na vydání rozhodnutí podle § 107a o. s. ř., nelze ani v případě, že pohledávka již byla v konkursu zjištěna, podmiňovat předložením listiny vydané anebo ověřené státním orgánem nebo notářem (§ 256 o. s. ř.). Smlouva o postoupení pohledávky je právní skutečností, se kterou právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení (§ 107a odst. 1 o. s. ř.) i tehdy, je-li postupníkem právnická osoba v likvidaci (jen proto, že postupník je právnickou osobu v likvidaci, nejde o právní skutečnost, se kterou právní předpisy převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení nespojují).
(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2011, sp. zn. 29 Cdo 209/2010)
09.03.2012 00:02
ÚS: Procesní nástupnictví v občanském soudním řízení
Obecné soudy nemohou přistupovat k rozhodnutí o procesním nástupnictví podle § 107a o. s. ř. pouze formalisticky, ale musí také posoudit skutečnost, zda nejde pouze o účelové zneužití procesní úpravy zejména s ohledem na ust. § 2 o. s. ř., neboť obecné soudy musí dbát, aby nedocházelo k porušování práv a právem chráněných zájmů fyzických a právnických osob a aby práv nebylo zneužíváno na úkor těchto osob.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 468/11, ze dne 09.02.2012
30.11.2011 00:02
K zamítnutí návrhu dle § 107a o.s.ř. z důvodu zneužití procesní úpravy
I. Nelze vyloučit, že soud může ve výjimečných případech založit důvod k zamítnutí žalobcova návrhu dle § 107a o. s. ř. (při jinak formálně doložených předpokladech pro to, aby takovému návrhu bylo vyhověno) prostřednictvím ustanovení § 2 o. s. ř. (podle kterého v občanském soudním řízení soudy projednávají a rozhodují spory a jiné právní věci a provádějí výkon rozhodnutí, která nebyla splněna dobrovolně; dbají přitom, aby nedocházelo k porušování práv a právem chráněných zájmů fyzických a právnických osob a aby práv nebylo zneužíváno na úkor těchto osob).
Takový postup by byl namístě např. tehdy, jestliže podle toho, co v řízení vyšlo najevo, lze s jistotou prohlásit, že cílem návrhu na vydání rozhodnutí dle § 107a o. s. ř. je zneužití procesní úpravy za tím účelem, aby se možná pohledávka na náhradu nákladů řízení stala vůči neúspěšnému žalobci nedobytnou. Prostá obava, že případná pohledávka na náhradě nákladů řízení se v budoucnu stane nedobytnou, k takovému kroku nepostačuje (nejistota o poctivosti pohnutek, jež účastníka vedly k postoupení soudně vymáhané pohledávky, k tak zásadnímu odepření procesní ochrany vést nemůže).
To platí tím více, že právní řád poskytuje subjektu poškozenému takovým postupem v případě, že nekalý účel postoupení vyjde najevo byť dodatečně, možnost žádat (a s vysokou mírou pravděpodobnosti i získat) náhradu újmy, jež mu takovým jednáním vznikla, po těch, kdož ji způsobili (srov. k tomu /třeba i ve vazbě na ustanovení § 525 odst. 2 obč. zák./ např. § 42 obč. zák.).
II. Možnost uložit tomu, kdo má vstoupit do řízení na místo žalobce jako jeho procesní nástupce postupem podle ustanovení § 107a o. s. ř., aby předtím složil ve stanovené lhůtě jistotu na náklady řízení, občanský soudní řád neupravuje, přičemž přiměřená aplikace ustanovení § 51 odst. 1 zákona č. 97/1967 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znění pozdějších předpisů, na tyto situace je možná jen v případě, že do řízení má takto vstoupit osoba s bydlištěm (sídlem) ve státě, který není členem Evropské unie.
podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 3013/2010, ze dne 27. 10. 2011
23.09.2011 00:01
KS: Procesní jednání za dlužníka po schválení oddlužení
Ze žádného ustanovení insolvenčního zákona nevyplývá, že by se v řízení, které bylo zahájeno po rozhodnutí soudu o oddlužení, stával procesním nástupcem dlužníka jeho insolvenční správce.
podle usnesení Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. 21Co 434/2010, ze dne 4. 5. 2011 (dostupné na www.justice.cz)
21.07.2011 00:00
KS: Zánik oprávněného bez právního nástupce
Jestliže výmazem z rejstříku obchodních společností zanikl původní oprávněný bez právního nástupce, nemůže za něj odpovídající procesní úkon v exekučním řízení učinit nikdo jiný a jde o důvod k zastavení exekučního řízení podle § 107 odst. 5 o.s.ř. věta prvá.
podle usnesení Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 56Co 146/2011, ze dne 29. 4. 2011 (dostupné na www.justice.cz)
13.07.2011 00:01
K procesnímu nástupnictví („deklaratorní rozsudek o určení vlastnictví“)
Podmínkou pro rozhodnutí o procesním nástupnictví podle § 107a odst. 1 o. s. ř. je mimo jiné, že „po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde“. Musí jít tedy o takovou právní skutečnost, která má za následek změnu v hmotněprávních oprávněních a povinnostech stran; jde zejména o právní úkon a o konstitutivní rozhodnutí soudu či jiného státního orgánu.
Naopak deklaratorní rozhodnutí, která jen konstatují daný hmotněprávní stav, nemají za následek změnu hmotněprávních oprávnění a povinností, a proto nemohou mít za následek postup podle § 107a o. s. ř. Také změna zápisu v katastru nemovitostí, provedená na základě deklaratorního rozsudku, jen uvádí stav katastru nemovitostí do souladu se skutečným stavem a nemá tak na hmotněprávní vztahy mezi účastníky vliv.
podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 3085/2009, ze dne 16. 6. 2011
13.07.2011 00:00
Ke stavu řízení v případě záměny účastníka a procesního nástupnictví
Ten, kdo vstoupí do řízení jako procesní nástupce podle § 107a odst. 1 o. s. ř., musí přijmout stav řízení, jaký tu byl v době jeho nástupu do řízení; na předchozí průběh řízení včetně dokazování tak nemá žádný vliv.
Zatímco u procesního nástupnictví se vychází z toho, že nástupce vstupuje nejen do hmotněprávních, ale i do procesních vztahů předchůdce, u záměny účastníka je situace jiná; dojde-li k záměně, je třeba provést dokazování znovu, neboť nový účastník není k předchozímu účastníkovi v žádném vztahu a nelze po něm spravedlivě požadovat, aby např. nesl nepříznivé důsledky jeho procesních pochybení.
Toto rozlišení v právním postavení toho, kdo do řízení vstupuje na základě procesního nástupnictví na straně jedné a záměny na straně druhé je dáno tím, že zatímco v prvním případě do řízení vstupuje (údajný) hmotněprávní nástupce původního účastníka a tak nedochází ke změně hmotněprávního vztahu, o který v řízení jde, ve druhém případě je nadále projednáván vztah jiný a je tu jiný předmět řízení. V tomto případě by vázanost nového účastníka procesními úkony jeho předchůdce v řízení byla ve zjevném rozporu s právem na spravedlivý proces, zaručeným článkem 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 3085/2009, ze dne 16. 6. 2011
13.04.2011 00:00
K jednání soudu s procesním nástupcem účastníka řízení
S osobou, která má nadále na základě procesního nástupnictví vystupovat jako účastník řízení, může soud jednat jako s účastníkem až poté, co usnesení o procesním nástupnictví (§ 107a odst. 1 o. s. ř.) nabude právní moci.
podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1638/2009, ze dne 14. 3. 2011
09.02.2011 00:01
K účastenství v řízení o přezkoumání přiměřenosti protiplnění
I. Řízení o přezkoumání přiměřenosti protiplnění podle ustanovení § 183k obch. zák. je uvedeno mezi spory vypočtenými v ustanovení § 9 odst. 3 písm. g/ o. s. ř., a spadá tudíž mezi tzv. řízení o některých otázkách obchodních společností podle ustanovení § 200e o. s. ř. V těchto věcech se účastenství řídí ustanovením § 94 odst. 1 větou první o. s. ř.
Ustanovení § 107a o. s. ř. přitom je použitelné pouze ve sporném řízení a v řízení ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto jiným orgánem (srov. § 250b odst. 2 o. s. ř.). V řízení, v němž se účastenství řídí ustanovením § 94 odst. 1 o. s. ř., se případná hmotněprávní sukcese se projeví bez dalšího v okruhu účastníků řízení, neboť účastenství je tu přímo spjato s tím, o čí práva nebo povinnosti má v řízení jít.
Nastala-li v průběhu tzv. nesporného řízení (jímž jsou i řízení vymezená v ustanovení § 200e o. s. ř.) právní skutečnost, s níž je spojen převod nebo přechod práva či povinnosti, o něž v řízení jde, nepoužije se ustanovení § 107a o. s. ř., ať už v řízení před soudem prvního stupně nebo v řízení odvolacím, a soud nevydá rozhodnutí podle ustanovení § 107a odst. 2 o. s. ř. Zjistí-li takovou skutečnost (nebo je-li soudu oznámena některým z účastníků), pokračuje v řízení s procesním nástupcem dosavadního účastníka poté, kdy o pokračování v řízení s procesním nástupcem uvědomí účastníky i procesního nástupce přípisem či usnesením o vedení řízení podle § 167 o. s. ř. V posuzované situaci není na místě ani postup podle § 94 odst. 3 o. s. ř., neboť uvedené ustanovení se vztahuje na případy, kdy někdo z těch, o jejichž právech nebo povinnostech má být v řízení jednáno, se neúčastní řízení (ač tomu tak mělo být) od jeho zahájení.
II. Právo na zaplacení přiměřeného protiplnění v případě nuceného výkupu účastnických cenných papírů vzniká jejich vlastníkům v souladu s ustanovením § 183m odst. 2 obch. zák. již při splnění tam vymezených podmínek. V rozhodnutí, kterým bylo podle ustanovení § 183k obch. zák. přiznáno právo na jinou výši protiplnění, soud pouze deklaruje, jaká výše protiplnění je přiměřená; toto rozhodnutí tudíž nemá konstitutivní povahu.
podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 2403/2010, ze dne 16. 11. 2010
09.02.2011 00:01
K procesnímu nástupnictví při ztrátě způsobilosti být účastníkem řízení
Zjistí-li soud kdykoliv v průběhu řízení, tedy až do jeho pravomocného skončení, že účastník ztratil způsobilost být účastníkem řízení, je jeho povinností zkoumat, zda může v řízení pokračovat, a je-li tu procesní nástupce (srov. § 107 odst. 2 a 3 o. s. ř.), rozhodnout o tom, s kým bude v řízení pokračováno. Zjistí-li tedy takovou skutečnost soud prvního stupně poté, co rozhodl ve věci samé, leč ještě před tím, než bylo podáním odvolání zahájeno odvolací řízení, přísluší rozhodnutí podle ustanovení § 107 odst. 1 o. s. ř. tomuto soudu.
Podle ustanovení § 219a odst. 1 písm. d) o. s. ř. odvolací soud zruší rozhodnutí, jestliže soud nepokračoval v řízení s tím, kdo je procesním nástupcem účastníka, který po zahájení řízení ztratil způsobilost být účastníkem řízení. Toto ustanovení se však logicky nemůže vztahovat právě na usnesení, jímž soud prvního stupně rozhodl podle ustanovení § 107 o. s. ř. o tom, s kým bude v řízení pokračováno; opačný výklad by vedl k absurdním důsledkům, neslučitelným s účelem občanského soudního řádu, vyjádřeným v jeho ustanovení § 1.
Vada řízení spočívající v tom, že soud prvního stupně pokračoval v řízení s účastníkem, který ztratil způsobilost být účastníkem řízení, není vadou postihující samotné dílčí řízení, na jehož základě soud vydává procesní rozhodnutí podle ustanovení § 107 o. s. ř. Není tomu ale ani tak, že by pravomocným rozhodnutím soudu podle ustanovení § 107 odst. 1 o. s. ř. byla tato vada zhojena. V projednávané věci ji dovolatelka může – s odkazem na ustanovení § 219a odst. 1 písm. d) o. s. ř. - uplatnit v odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně (srov. v té souvislosti § 212a odst. 5, větu první, o. s. ř.) Je přitom namístě poznamenat, že k řádnému (běh odvolací lhůty zakládajícímu) doručení tohoto rozsudku dovolatelce mohlo dojít až poté, co rozhodnutí podle ustanovení § 107 odst. 1 o. s. ř. nabylo právní moci. Tím je dána též odpověď na námitky dovolatelky, že se v důsledku rozhodnutí podle ustanovení § 107 odst. 1 o. s. ř. po vyhlášení rozsudku soudu prvního stupně dostala do procesní situace, jež ji znemožňuje uplatit práva, která ji jako účastníku řízení příslušela.
podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 3469/2010, ze dne 26. 1. 2011
09.02.2011 00:00
K účastenství v řízení o určení členství navrhovatele v družstvu
I. Řízení o určení, že navrhovatel je členem družstva (a nájemcem bytu), je řízením dle § 9 odst. 3 písm. g/ o. s. ř.
Dopadá na něj proto ustanovení § 200e a násl. o. s. ř., přičemž jde o tzv. řízení nesporné; účastenství na něm se přitom s ohledem na § 200e odst. 3 o. s. ř. řídí ustanovením § 94 odst. 1 o. s. ř. Z výslovného znění § 107a odst. 1 o. s. ř. přitom plyne, že toto ustanovení je použitelné jen v řízení sporném a v řízení ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto jiným orgánem.
II. Podal-li v posuzované věci navrhovatel návrh na vstup procesního nástupce do řízení, je nutné posoudit toto podání dle jeho obsahu - s ohledem na nespornou povahu řízení - jako návrh na vydání usnesení, jímž má být daný účastník přibrán do řízení, dle § 94 odst. 3 o. s. ř. a takto o něm i rozhodnout.
Je tomu tak proto, že k převodu práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu na J. N. došlo ještě před rozhodnutím soudu prvního stupně o změně žaloby (kterou se navrhovatel původně domáhal určení neplatnosti smlouvy o zajišťovacím převodu práva – členských práv a povinností člena družstva uzavřené mezi navrhovatelem a P. J.). Okruh účastníků se v projednávané věci změnil právě až v důsledku rozhodnutí soudu prvního stupně o připuštění změny žaloby. Tak ovšem nastala situace, kdy se (změněného) řízení od jeho zahájení neúčastní J. N., ač o jeho právech a povinnostech má být v řízení jednáno. Potud jde i o situaci odlišnou od té, kterou Nejvyšší soud posuzoval v usnesení ze dne 30. ledna 2008, sp. zn. 29 Cdo 4554/2007.
podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 4323/2009, ze dne 26. 10. 2010
08.02.2011 00:01
K přechodu nároku na zadostiučinění za průtahy v řízení na dědice
Nárok na přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu v důsledku nepřiměřené délky řízení dle § 31a OdpŠk je nárokem osobní povahy, který může uplatnit pouze poškozený účastník nepřiměřeně dlouhého řízení a jeho smrtí tento nárok zaniká.
Procesním důsledkem toho je, že zemře-li v průběhu soudního řízení fyzická osoba, která takové právo uplatnila, musí být řízení podle § 107 odst. 5 o. s. ř. zastaveno, neboť vzhledem k povaze věci (zánik práva vázaného na konkrétní osobu), nelze v soudním řízení pokračovat s dědici zemřelého.
podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 3394/2010, ze dne 26. 1. 2011
12.12.2010 19:27
Rc 68/2010
Bylo-li pravomocně rozhodnuto o procesním nástupnictví na straně žalovaného dle § 107a o. s. ř., ačkoliv tu byly podmínky pro záměnu účastníků podle § 92 odst. 2 o. s. ř., soud při posouzení důvodnosti námitky promlčení vychází ze závěru, že právo bylo uplatněno proti novému žalovanému (procesnímu nástupci) dnem zahájení řízení.
(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 8. 2009, sp. zn. 25 Cdo 2652/2007)
27.10.2010 00:01
K nárokům z průtahů v řízení při universálním procesním nástupnictví
Nárok odškodňovaný podle § 31a odst. 1 OdpŠk je nutno považovat za nárok sui generis, odlišný od jiných nároků na náhradu nemateriální újmy upravených v českém právu.
Evropský soud pro lidská práva k problematice započitatelné délky řízení v případě právního nástupnictví v původním řízení uvedl ve věci Sadik Amet a ostatní proti Řecku následující: V případech, kdy do občanskoprávního řízení vstoupí třetí osoba, rozlišuje judikatura Soudu tyto situace: pokud stěžovatel vstoupí do řízení pod svým vlastním jménem, doba řízení, která se zohledňuje, počíná běžet od tohoto data; naproti tomu pokud stěžovatel, který se do řízení zapojí jako dědic původního žalobce, může žalovat celkovou délku řízení.
Z těchto výkladů se podává, že dědicům původního účastníka řízení, v němž došlo ke skutečnostem naplňujícím znak nepřiměřeně dlouze vedeného soudního řízení, svědčí – logicky – celková délka řízení, v němž se stali nástupci původního účastníka.
Svědčí-li dědicům původního účastníka celková délka řízení jako skutečnost zakládající nárok na náhradu imateriální újmy, je jim přičitatelná, stali-li se účastníky takového řízení, i újma vzniklá jeho nepřiměřenou délkou jejich právnímu předchůdci.
Míru odškodnění této újmy je však nutno posuzovat individuálně s tím, že nemusí dosahovat stejné výše, jaké by dosahovalo v případě odškodnění původního účastníka řízení, a to třeba tehdy, nebyla-li tato újma výjimečně vůbec sdílena, např. pro okolnosti nezájmu dědiců o zůstavitelovy záležitosti za jeho života. V každém případě se však při stanovení míry odškodnění přihlíží ke kriteriím § 31a odst. 3 OdpŠk ve vztahu k těm, kteří řízení jako účastníci dokončili.
podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 4815/2009, ze dne 5. 10. 2010
20.10.2010 00:02
K účelovému procesnímu nástupnictví na straně žaloby
I. Soud se při zkoumání procesního nástupnictví ve smyslu ustanovení § 107a o. s. ř. otázkou platnosti smlouvy o postoupení pohledávek nezabývá, neboť ta se týká posouzení věci samé, k níž se soud může vyslovit jen v rozhodnutí o věci samé. Na uvedeném závěru pak v projednávané věci nemohou ničeho změnit ani námitky dovolatelky, podle nichž byla pohledávka žalobcem postoupena jen proto, aby žalovaná nemohla v případě svého úspěchu ve věci dosáhnout uspokojení svého nároku na náhradu nákladů řízení.
II. Uvedené námitky by - v obecné rovině - pro posouzení správnosti rozhodnutí o procesním nástupnictví podle ustanovení § 107a o. s. ř. mohly být relevantní pouze tehdy, pokud by žalovaný postupem podle ustanovení § 51 odst. 1 zákona č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, v rozhodném znění („ZMPS“), navrhl, aby právnické osobě se sídlem v zahraničí, jejíž vstup do řízení na místo dosavadního žalobce je navrhován, byla uložena povinnost složit jistotu v soudem určené výši na náklady řízení.
Podle označeného ustanovení cizinci (a tedy i právnické osobě se sídlem v zahraničí), který se domáhá rozhodnutí o majetkovém právu, uloží soud na návrh žalovaného, aby složil soudem určenou jistotu za náklady řízení s tím, že nesloží-li jistotu do stanovené lhůty, nebude proti vůli žalovaného v řízení pokračovat a řízení zastaví.
Ač uvedené ustanovení není aplikovatelné vůči osobám se sídlem v některém členském státu Evropské unie, neboť je v rozporu s článkem 12 Smlouvy o založení Evropského společenství, resp. článkem 18 Smlouvy o fungování Evropské unie, vůči osobám se sídlem mimo teritoriální působnost práva Evropské unie je lze - nebrání-li tomu úprava obsažená v § 51 odst. 2 ZMPS - uplatnit.
III. S ohledem na jeho účel (jímž je zabezpečení vymahatelnosti náhrady nákladů řízení žalovaného v případě jeho úspěchu ve sporu) lze přitom ustanovení § 51 ZMPS přiměřeně aplikovat i v případě, že osoba se sídlem v cizině má vstoupit do řízení na místo žalobce jako jeho procesní nástupce postupem podle ustanovení § 107a o. s. ř. Žalovaný i v takové procesní situaci může navrhnout, aby soud této osobě uložil složit jím určenou jistotu na náklady řízení. Důsledkem nesložení jistoty však není zastavení řízení, ale - za přiměřené aplikace ustanovení § 51 odst. 1 ZMPS - pouze zamítnutí návrhu na vstup této osoby do řízení na místo původního žalobce. V důsledku takového postupu nebude - v souladu s citovaným ustanovením - pokračováno v řízení s osobou se sídlem v cizině.
Je-li návrh na složení jistoty podán až společně s odvoláním proti usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo návrhu na procesní nástupnictví vyhověno, a nesloží-li osoba, jejíž vstup do řízení je navrhován, k výzvě soudu prvního stupně ve stanovené lhůtě určenou jistotu, odvolací soud - nejde-li v intencích § 51 odst. 2 ZMPS o návrh opožděný nebo o situaci, kdy jistotu nelze uložit z jiných, tímto ustanovením vymezených, důvodů - změní usnesení soudu prvního stupně tak, že se procesní nástupnictví na straně žalobce nepřipouští.
Opačný výklad (podle něhož ustanovení § 51 ZMPS není možno aplikovat na osoby, které do řízení hodlají vstoupit teprve po jeho zahájení) by umožnil obcházení uvedeného ustanovení (podáním žaloby tuzemcem a poté postoupením práva cizinci) a vedl by k neodůvodněnému zhoršení postavení žalovaného v takovém řízení (ve srovnání se situací, kdy je žaloba podána přímo cizincem).
podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 1088/2010, ze dne 25. 8. 2010
20.09.2010 00:00
K účastenství v incidenčním sporu o určení pravosti nevykonatelné pohledávky
Spor o určení pravosti nevykonatelné pohledávky je úzce navázán na konkursní řízení, jímž byl „vyvolán“ (od něhož je odvozen). Dojde-li (v konkursním řízení) ke změně v osobách konkursních věřitelů, kteří se účastní i sporu o určení pravosti nevykonatelné pohledávky, promítne se taková změna (bez dalšího) i v okruhu účastníků posledně uvedeného sporu. Není tudíž možné, aby spor o určení pravosti nevykonatelné pohledávky byl veden mezi osobami, které nejsou účastníky (subjekty) konkursního řízení. Názor dovolatelky, podle něhož postačí, aby byla účastnicí konkursního řízení v době popření pohledávky jiného věřitele, správný není.
Účastníkem řízení o určení pravosti nevykonatelné pohledávky tedy může být - vedle správce konkursní podstaty jakožto zvláštního procesního subjektu konkursního řízení - pouze osoba, která je konkursním věřitelem. Zanikne-li její účast v konkursním řízení, zaniká i její účast v řízení o určení pravosti nevykonatelné pohledávky. Je-li zde právního nástupce, pokračuje soud v řízení o určení pravosti nevykonatelné pohledávky s tímto nástupcem (za předpokladu, že jeho účast byla v konkursním řízení připuštěna postupem podle ustanovení § 107, respektive § 107a o. s. ř.). Zaniká-li účast takové osoby v konkursním řízení bez právního (a tudíž i procesního) nástupce, je to důvodem pro zastavení řízení o určení pravosti nevykonatelné pohledávky ve vztahu k této osobě postupem podle § 107 odst. 5 o. s. ř.
Lze tedy uzavřít, že jedním z předpokladů způsobilosti být účastníkem řízení o určení pravosti nevykonatelné pohledávky (nevztahujícím se k osobě správce konkursní podstaty) je účastenství v konkursním řízení, jímž byl spor o pravost nevykonatelné pohledávky „vyvolán“.
Pro případnou účast procesního nástupce konkursního věřitele ve sporu o určení pravosti pohledávky je rozhodné, zda se dotčený nástupce stal věřitelem popřené pohledávky (kdy se stává účastníkem incidenčního řízení na straně žalobce), případně pohledávky věřitele, který učinil popěrný úkon (v takovém případě se procesní nástupce stává účastníkem incidenčního řízení na straně žalované). Nebyl-li však konkursní věřitel účastníkem incidenčního řízení, nestává se jím ani jeho procesní nástupce. Nepopřel-li původní konkursní věřitel pohledávku jiného věřitele a nebyl-li tudíž účastníkem řízení o určení pravosti této pohledávky, nestává se účastníkem takového řízení ani jeho procesní nástupce. To platí bez zřetele k tomu, zda tímto nástupcem je osoba, která - v době, kdy byla konkursní věřitelkou jiné, později úspěšně popřené, pohledávky - tuto pohledávku jiného věřitele popřela.
Promítnuto do poměrů projednávané věci to znamená, že zanikla-li účast žalované v konkursním řízení (a v důsledku toho i v projednávané incidenční věci) dnem právní moci rozsudku o zamítnutí její žaloby o určení pravosti jí přihlášené (jediné) pohledávky (17. září 2007), nestala se (opětovně) účastnicí tohoto incidenční řízení jen proto, že dnem právní moci usnesení konkursního soudu o jejím procesním nástupnictví (15. února 2008) se stala (nově) konkursní věřitelkou pohledávky původně přihlášené jiným věřitelem.
podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 2099/2009, ze dne 21. 7. 2010
(posuzováno podle zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, v rozhodném znění)
09.09.2010 00:01
K osobě oprávněné podat návrh na vydání rozhodnutí podle § 107a OSŘ
Návrh na vydání rozhodnutí podle § 107a o. s. ř. je účinný vůči soudu (potud, že je o něm povinen rozhodnout), jakmile mu dojde. K tomuto okamžiku také musí být nejpozději splněna podmínka, aby šlo o návrh k tomu oprávněné osoby.
Jestliže návrh na vydání rozhodnutí podle § 107a o. s. ř. došel soudu v době, kdy osoba, která jej podala, již byla účastníkem řízení k takovému návrhu oprávněným, není překážkou pro to, aby soud takovému návrhu vyhověl, skutečnost, že v době sepisu návrhu tato osoba ještě účastníkem řízení nebyla.
podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 724/2009, ze dne 31. 8. 2010
11.08.2010 00:00
K rozhodnutí o návrhu dle § 107a OSŘ po ztrátě způsobilosti navrhovatele
I. Při rozhodování o tom, s kým bude v řízení pokračováno na místě účastníka, který ztratil způsobilost být účastníkem řízení (§ 107 o. s. ř.), soud nepřihlíží k právním skutečnostem, jež nastaly do doby ztráty způsobilosti být účastníkem řízení, i když s nimi právní předpisy spojují převod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde; takové právní skutečnosti lze zohlednit pouze při postupu podle ustanovení § 107a o. s. ř. (viz 21 Cdo 117/2008).
II. Jestliže osoba, která v občanském soudním řízení podala návrh na vydání rozhodnutí podle § 107a o. s. ř., ztratí způsobilost být účastníkem řízení dříve, než soud o tomto jejím návrhu rozhodl, musí soud nejprve vydat (v intencích § 107 o. s. ř.) rozhodnutí o tom, s kým bude v řízení pokračováno. Teprve po právní moci usnesení, jímž určí procesního nástupce takové osoby, může soud rozhodnout o jejím návrhu podle § 107a o. s. ř.
podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 316/2010, ze dne 29. 7. 2010
25.06.2010 00:00
Ke zkoumání smlouvy o postoupení v konkursu zjištěné pohledávky
Otázkou platnosti smlouvy o postoupení pohledávky se soud při zkoumání procesního nástupnictví ve smyslu ustanovení § 107a o. s. ř. nezabývá, neboť se týká posouzení věci samé, k níž se soud může vyslovit jen v rozhodnutí o věci samé. Tyto závěry se přitom plně prosadí i v poměrech konkursního řízení. Při postoupení v konkursu zjištěné pohledávky je přitom rozhodnutím o věci samé, v jehož rámci se soud může za podmínek stanovených zákonem zabývat námitkou neplatnosti smlouvy o postoupení pohledávky, rozvrhové usnesení.
podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 4854/2008, ze dne 29. 4. 2010
01.06.2010 00:01
K univerzální sukcesi do členství v bytovém družstvu
Úprava přechodu členství v souvislosti s úmrtím člena bytového družstva obsažená v občanském zákoníku je speciální k ustanovení § 232 obch. zák., kterým se řídí otázky důsledku zániku členství vyvolané smrtí člena v jiných (ostatních) typech družstev. Ten, na koho podle právní úpravy obsažené v občanském zákoníku přešla členská práva a povinnosti (tj. členský podíl) zemřelého člena bytového družstva, se stává na jeho místě členem družstva, aniž by musel požádat družstvo o členství (viz 29 Cdo 328/2007 – Rc 16/2010).
Dědic, jemuž bylo usnesením soudu vydaným v dědické řízení (§ 481 a násl. obč. zák.) potvrzeno nabytí členského podílu (členských práv a povinností spojených s členstvím) v bytovém družstvu, se stává členem družstva ke dni smrti zůstavitele (srov. R 16/2010). Jakožto universální sukcesor člena bytového družstva vstupuje do členských práv a povinností zůstavitele, a to v tom „stavu“, v jakém se „nacházely“ ke dni smrti zůstavitele. Jeho postavení ve vztahu k družstvu je tudíž stejné, jaké bylo postavení zůstavitele.
Promítnuto do poměrů projednávané věci to znamená, že využila-li zůstavitelka svého práva podat návrh na vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze, upraveného v ustanovení § 242 obch. zák., jakož i práva podat návrh na prohlášení rozhodnutí členské schůze o jejím vyloučení za neplatné podle ustanovení § 231 odst. 5 obch. zák., vstupuje jako procesní nástupce do řízení zahájených těmito návrhy na její místo dědic, jemuž připadl členský podíl (členská práva a povinnosti) zůstavitelky v družstvu. O tom, s kým bude v řízení pokračováno na místě zemřelé navrhovatelky, soud rozhodne usnesením podle ustanovení § 107 odst. 1 o. s. ř.
Není-li v řízení o dědictví po zůstaviteli rozhodnuto o tom, kterému z dědiců připadne členský podíl v družstvu, jsou procesními nástupci zůstavitelky všichni dědicové a mají postavení nerozlučných společníků.
podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 1158/2009, ze dne 30. 3. 2010