// Profipravo.cz / Ze Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek 5-6/2010

Ze Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek 5-6/2010

13.11.2010 11:10

Rt 24/2010

Jestliže podmíněně odsouzený zavinil (např. svým pobytem na neznámém místě v cizině), že soud podle § 60 odst. 1 tr. zák. nerozhodl do jednoho roku od uplynutí zkušební doby o tom, zda se osvědčil či nikoliv, pak skutečnost, že se podmíněně odsouzený osvědčil, může nastat jen na podkladě pravomocného rozhodnutí soudu učiněného podle § 60 odst. 1 tr. zák. Y takovém případě již nemůže vzniknout fikce, že se podmíněné odsouzený osvědčil, ze zákona podle § 60 odst. 2 tr. zák., protože zákon nestanoví žádnou další dobu, s jejímž uply­nutím by spojoval vznik uvedené fikce.

Pokud tedy podmíněně odsouzený zavinil, že soud učinil rozhodnutí podle § 60 odst. 1 tr. zák. až po uplynutí lhůty jednoho roku uvedené v ustanovení § 60 odst. 2 tr. zák. a toto rozhodnutí bylo zrušeno v řízení o opravném prostředku, je možné znovu rozhodnout podle § 60 odst. 1 tr. zák. Právní názor obsažený v rozhodnutí publikovaném pod č. 4/1978 Sb. rozh. tr. se zde neuplatní. *

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 1. a 8. 4. 2009, sp. zn. 11 Tz 117/2008)

13.11.2010 11:08

Rt 25/2010

Trestného činu znásilnění podle § 241 odst. 1 tr. zák. se může pachatel dopustit rovněž v případě, když násilím nebo pohrůžkou bezprostředního nási­lí překoná odpor jiného muže a donutí jej k tomu, aby strpěl stimulaci svého pohlavního orgánu vloženého do úst pachatele. Taková sexuální aktivita pacha­tele má povahu jiného obdobného pohlavního styku srovnatelného se souloží.*

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 5. 2009, sp. zn. 3 Tdo 535/2009)

13.11.2010 11:06

Rt 26/2010

Znak „svádění" u trestného činu ohrožování výchovy mládeže podle § 217 odst. 1 písm. a) tr. zák.* nezahrnuje jen jednání, které má delší dobu trvající nebo opakující se charakter, ale může být naplněn i tehdy, když se pachatel pouze v jednom případě vůči osobě mladší osmnácti let dopustil mimořádně závažného jednání, které pro ni má do budoucna natolik nepříznivý vliv, že je způsobilé ovlivnit její morálku a vyvolat u ní společensky nežádoucí přístupy k obecně uznávaným společenským pravidlům, posunout mimo obvyklé normy její sexuál­ní život, či vytvořit předpoklady pro její závadové chování a nemravný život.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 11. 2007, sp. zn. 8 Tdo 1276/2007)

13.11.2010 11:05

Rt 27/2010

V případě, kdy soud shledá, že skutek, pro který se řízení vede, není trest­ným činem, ale mohl by být příslušnému orgánu postoupen jako přestupek (§ 171 odst. 1, § 222 odst. 2, § 257 odst. 1 písm. b/, § 314c odst. 1 písm. a/ tr. ř.), a zkoumá, zda lze předmětný skutek jako přestupek projednat (viz č. III/1964 Sb. rozh. tr., str. 41 a 42, č. 68/1980 Sb. rozh. tr.), musí posoudit, zda ve smyslu § 20 odst. 2 zák. č. 200/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nedošlo k jeho promlčení. Do běhu promlčecí jednoleté lhůty (§ 20 odst. 1 zák. č. 200/1990 Sb.) nezapočítává dobu, po kterou bylo pro týž skutek vedeno trestní řízení (§ 12 odst. 10 tr. ř.), jež počíná sepsáním záznamu o zahájení úkonů trestního řízení policejním orgánem podle § 158 odst. 3 tr. ř., a nikoli okamžikem zahájení trest­ního stíhání podle § 160 odst. 1 tr. ř. nebo podle § 314b odst. 1 tr. ř.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2009, sp. zn. 8 Tdo 157/2009)

13.11.2010 11:03

Rt 28/2010

Skutková podstata trestného činu zpronevěry podle § 248 odst. 1 tr. zák. vyžaduje přisvojení si cizí věci (nebo jiné majetkové hodnoty), která byla pachateli svěřena.

Jestliže pachatel byl na základě smlouvy (např. smlouvy o zajištění ostra­hy a ochrany majetku) zavázán pouze střežit cizí věci před odcizením, poško­zením nebo zničením, pak mu tyto věci nebyly svěřeny, tj. předány do jeho dispozice, a nedostaly se tak z faktické moci jejich vlastníka či jiné oprávněné osoby.

Proto jednání pachatele, který si neoprávněně přisvojí takové střežené věci tím, že se jich zmocní, nevykazuje zákonné znaky skutkové podstaty trestného činu zpronevěry podle § 248 odst. 1 tr. zák., ale za splnění dalších podmínek půjde o trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1 tr. zák.*

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2009, sp. zn. 3 Tdo 115/2009)

13.11.2010 10:58

Rt 29/2010

Jestliže bylo obviněnému pravomocným rozhodnutím přiznáno právo na bezplatnou obhajobu a byl poučen o tom, aby si zvolil obhájce, popřípadě aby požádal soud o jeho ustanovení (§ 33 odst. 2, 4 a 5 tr. ř.), záleží jen na obvi­něném, zda a kdy toto své právo uskuteční. Učiní-li tak se značným časovým odstupem (např. zvolí si obhájce až po uplynutí více než šesti měsíců od přizná­ní práva na bezplatnou obhajobu) až poté, co orgány činné v trestním řízení prováděly úkony trestního řízení směřující k vydání meritorního rozhodnutí, pak ve smyslu dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. c) tr. ř. nemůže úspěšně namítat, že v řízení neměl obhájce, ač ho podle zákona měl mít.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 9. 2009, sp. zn. 8 Tdo 1020/2009)

13.11.2010 10:44

Rt 30/2010

Současné uložení trestu vyhoštění a podmíněného trestu odnětí svobody není vyloučeno, zvláště pak v situaci, kdy na základě mezinárodní smlouvy lze dosáhnout sledování způsobu života odsouzeného (viz § 459 tr ř.).

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11.3. 2009, sp. zn. 8 Tdo 135/2009)

13.11.2010 10:42

Rt 31/2010

Soudce, který bezdůvodně inicioval trestní stíhání znalce pro trestný čin křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku podle § 175 tr. zák., byť tak učinil až po pravomocném skončení trestního stíhání, v němž znalec podal znalecký posudek, je vyloučen z vykonávání úkonů trestního řízení, pokud se v tomto pravomocně skončeném trestním stíhání pokračuje (např. na podkladě rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku nebo o ústavní stížnosti), zejména když soudce dalším postupem, vztahujícím se k potřebě opětovně pro­vést důkaz tímto znaleckým posudkem, dal znovu najevo svůj negativní postoj k osobě znalce a k jeho posudku tím, že ani neprovedl důkaz tímto posudkem.

Nebylo-li v takovém případě rozhodnuto o vyloučení soudce podle § 31 odst. 1 tr. ř. a ten se podílel i na novém rozhodnutí ve věci samé ve smyslu § 265a odst. 2 tr. ř., je tím naplněn dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. b) tr. ř. S pouka­zem na tento dovolací důvod však nelze namítat, že ve věci vystupoval podjatý znalec, o jehož vyloučení nebylo rozhodnuto.

(Usnesení velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 26. 8. 2009, sp. zn. 15 Tdo 520/2009)

13.11.2010 10:37

Rt 32/2010

I. Jestliže si pachatel jako příslušník Policie České republiky opatřil pro své soukromé účely informace o konkrétních osobách či věcech (např. údaje týkající se určité osoby a jejího osobního automobilu), jde o takový výkon jeho pravomoci veřejného činitele, který odporuje zákonu (viz např. § 42g odst. 1 písm. a/, b/ zák. č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění účinném do 31.12. 2008), přičemž za splnění ostatních podmínek lze takové jednání posou­dit jako trestný čin zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 158 odst. 1 písm. a) tr. zák. v jednočinném souběhu s trestným činem neoprávněného nakládání s osobními údaji podle § 178 odst. 1, odst. 3 písm. c) tr. zák.*

II. Zákonný znak skutkové podstaty trestného činu neoprávněného naklá­dání s osobními údaji podle § 178 odst. 1 tr. zák. spočívající v „přisvojení si osobních údajů" lze naplnit jakýmkoli neoprávněným získáním možnosti trvale disponovat s osobními údaji jiného (např. postačí, když si pachatel zapamatuje takto získané údaje), aniž se vyžaduje, aby pachatel tyto údaje získal v materia­lizované podobě (např. vytištěním na papír, kopírováním na nosič informací).

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 5. 2009, sp. zn. 3 Tdo 1623/2008)

06.11.2010 22:32

Rt 33/2010 (důvody vazby; podmíněné propuštění z výkonu trestu; započítání vazby; vykonávací řízení; příslušnost soudu)

Z důvodu uvedeného v ustanovení § 67 písni, a) tr. ř., tj. pro obavu z toho, že obviněný uprchne nebo se bude skrývat, aby se vyhnul pravomocně uloženému trestu, lze vzít do vazby odsouzeného též v řízení konaném podle § 332 odst. 1 tr. ř. o tom, zda se jako podmíněně propuštěný osvědčil nebo zda vykoná zbytek trestu odnětí svobody podle § 64 odst. 1 tr. zák. (srov. přiměřeně rozhodnutí pod č. 7/1996 Sb. rozh. tr.).

Jestliže v takovém řízení byl odsouzený vzat do vazby, pak soudem pří­slušným k rozhodnutí o započítání této vazby do uloženého trestu (§ 38 odst. 1 tr. zák.*, § 334 odst. 1 tr. ř.) je soud, jehož příslušnost vyplývá z ustanovení § 315 odst. 2 tr. ř., tj. soud, který rozhodl v prvním stupni ve věci, v níž byl odsouze­nému uložen trest odnětí svobody, o jehož výkon jde.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 4. 2009, sp. zn. 11 Td 24/2009)

06.11.2010 22:26

Rt 34/2010 (škoda; porušování povinnosti při správě cizího majetku)

I. Trestného činu porušování povinnosti při správě cizího majetku podle § 255 odst. 1 tr. zák.* se může dopustit i správce konkursní podstaty, resp. insolvenční správce, jestliže nehospodárným nakládáním s majetkem konkurs­ní (majetkové) podstaty poruší svou povinnost postupovat s odbornou péčí (§ 8 odst. 2 zákona o konkursu a vyrovnání, § 36 odst. 1 insolvenčního zákona) a způsobí alespoň škodu nikoli malou na takovém majetku.

Za škodu způsobenou trestným činem porušování povinnosti při správě cizí­ho majetku podle § 255 odst. 1 tr. zák. však nelze bez dalšího považovat peněžní částku nacházející se v konkursní (majetkové) podstatě, kterou správce kon­kursní podstaty (insolvenční správce) neoprávněně dočasně poskytl jako vklad do základního kapitálu pro účely založení nové obchodní společnosti, byla-li tato peněžní částka ve shodě s úmyslem správce konkursní podstaty (insolvenč­ního správce) vrácena do konkursní (majetkové) podstaty po několika týdnech ihned po zápisu zakládané obchodní společnosti do obchodního rejstříku. Ško­dou by zde mohl být jen ušlý úrok z neoprávněně zapůjčené peněžní částky.

II. Škoda se i v trestním právu chápe obdobně jako v těch odvětvích prá­va, která upravují majetkové a závazkové vztahy včetně odpovědnosti za ško­du, tj. v právu občanském nebo obchodním, protože trestní zákon ani trestní řád nijak specificky nedefinují pojem „škoda" pro účely trestní odpovědnosti a trestního stíhání. Je to tedy újma, která nastala v majetkové sféře poškoze­ného, je objektivně vyjádřitelná všeobecným ekvivalentem, tj. penězi, a lze ji napravit - nedochází-Ii k naturální restituci - poskytnutím majetkového plnění, především peněz. Přitom se rozlišuje skutečná škoda a ušlý zisk (§ 442 odst. 1 obč. zák., § 379 obch. zák.).

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2009, sp. zn. 5 Tdo 923/2009)

06.11.2010 22:24

Rt 35/2010 (obhajoba obviněného; ustanovený obhájce)

Na rozdíl od případů uvedených v ustanovení § 40a tr. ř., v nichž předseda senátu rozhodne o zproštění ustanoveného obhájce povinnosti obhajování i bez návrhu, je postup podle § 40 tr. ř. vždy podmíněn žádostí obviněného nebo jeho obhájce a existencí důležitých důvodů. Předseda senátu nemůže rozhodnout bez takové žádosti o zproštění povinnosti obhajování ani v případech, pokud by sám shledal důležité důvody ve smyslu § 40 tr. ř. (např. při ztrátě důvěry mezi obviněným a obhájcem), neboť jinak by tím nepřípustně zasáhl do výkonu advokacie (do vztahu obhájce a jeho klienta - obviněného).

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 11. 2009, sp. zn. 3 Tdo 839/2009)