// Profipravo.cz / Odpovědnost za škodu
Odpovědnost za škodu
17.07.2026 00:05
ÚS: Náhrada škody způsobené mimořádnými opatřeními
Vychází-li obecné soudy z nálezové judikatury pouze formálně, ale fakticky postupují tak, že vyloučí možnost, aby se mohl odškodnění újmy způsobené mimořádnými opatřeními vydávanými v průběhu pandemie covidu-19, která byla soudem shledána za nezákonná, úspěšně domáhat kdokoliv jiný než ten, kdo sám podal návrh na zrušení mimořádného opatření či se k takovému návrhu připojil jako osoba zúčastněná na řízení, odepřou ochranu ústavně zaručeným základním právům osobě, která tvrdí hájitelný důvod zvláštního zřetele hodný, pro který by mohla být osobou, kterou lze – při splnění dalších předpokladů – odškodnit. Ve svém důsledku totiž soudy odejmou závaznost nálezu Ústavního soudu, což se v právní sféře jednotlivce projeví jako porušení ústavně zaručeného základního práva na soudní ochranu zakotveného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Nezohlední-li obecné soudy při výkladu zákona č. 82/1998 Sb. dostatečně to, že tento zákon představuje provedení základního práva podle čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, poruší tím toto ústavně zaručené základní právo osoby, která se domáhá odškodnění podle uvedeného zákona.
Z důvodů zvláštního zřetele hodných se může – při splnění dalších podmínek – úspěšně domáhat odškodnění i ten, kdo nenavrhl zrušení mimořádných opatření vydávaných v průběhu pandemie covidu-19, která byla soudem shledána za nezákonná, ani se neúčastnil řízení o takovém návrhu v jiném procesním postavení. Zapojení v rámci spolku obdobně postižených subjektů může představovat důvod hodný zvláštního zřetele, chtějí-li to obecné soudy vyvrátit, musí předložit přesvědčivou argumentaci, která nesmí být rozporná s čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod.
Odmítne-li Nejvyšší soud dovolání s vysvětlením, že rozhodnutí odvolacího soudu na řešení dovolatelem vznesené právní otázky nebylo založeno, ale takový závěr je ve zjevném rozporu s obsahem odůvodnění rozhodnutí odvolacího soudu, poruší tím dovolatelovo ústavně zaručené právo na přístup k soudu jakožto jednu ze složek práva na soudní ochranu zakotveného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 1038/26, ze dne 17. 6. 2026
07.07.2026 00:02
Psychická kauzalita a škoda vzniklá při pronásledování pachatele deliktu
Psychickou kauzalitou je třeba rozumět situace, v nichž ke vzniku škody nedojde přímým působením fyzikálních sil nebo přírodních zákonů, ale kdy rozhodující článek v příčinném řetězci tvoří samostatné rozhodnutí člověka (zpravidla poškozeného), které je však podstatným způsobem navázáno na počínání škůdce.
Typickým příkladem psychické kauzality je škoda vzniklá při pronásledování pachatele deliktu. Ani odpovědnost pronásledovaného však nemůže být bezbřehá. Uplatní se zde korektiv tzv. výzvy (vyprovokování) k pronásledování. Toto kritérium vyžaduje, aby se pronásledovatel oprávněně cítil podnícen (nepostačí, pokud se nechá pouze fakticky strhnout, jeho reakce musí mít oporu v právu) k jednání, které ohrožuje (mimo jiné) i samotného pronásledovatele, a aby toto jednání bylo racionální a přiměřené. Jsou-li tyto podmínky splněny, je příčinná souvislost dána a poškozenému vzniká nárok na náhradu újmy. Újma přitom musí být pro prchajícího předvídatelná a současně musí újma představovat realizaci typického rizika pronásledování, tedy zvýšeného nebezpečí, které pronásledování přináší.
Mezi protiprávním jednáním řidiče, který neuposlechne ani opakované výzvy policie k zastavení a snaží se hlídce ujet riskantní jízdou při porušení pravidel silničního provozu, a škodou vzniklou havárií pronásledujícího policejního vozu proto za těchto okolností existuje vztah příčiny a následku.
Není však vyloučena případná spoluúčast pronásledovatele na vzniklé újmě. I v případě splnění podmínky vztahu příčinné souvislosti je možné hodnotit konkrétní poměr mezi velikostí podstupovaného rizika a důvodem pronásledování. Spoluúčast policejní hlídky však není dána jen tím, že řidič policejního vozidla při pronásledování překročil povolenou rychlost a do určité míry kopíroval riskantní styl jízdy prchajícího řidiče, bylo-li takové riziko ospravedlněno povahou zákroku a řidič policejního vozidla dbal potřebné opatrnosti.
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 971/2025, ze dne 28. 5. 2026
02.07.2026 00:02
Marně vynaložené mzdové náklady jako skutečná škoda
Náklady na mzdy zaměstnanců marně vynaložené v důsledku porušení smluvní povinnosti druhé strany mohou být skutečnou škodou za předpokladu naplnění podmínek vzniku odpovědnosti za škodu, a nikoli pouze tehdy, byl-li mezi stranami smluvně sjednán závazek nepřetržité rezervace pracovníků pro realizaci sjednaného díla.
Marně vynaložené mzdové náklady na zaměstnance mohou představovat škodu. Předpokladem vzniku takové škody ovšem je, že tyto náklady byly skutečně vynaloženy zbytečně, tj. že zmínění zaměstnanci nemohli vykonávat činnost, ke které byli zaměstnáni, případně nevykonávali ani jinou pracovní činnost ve prospěch svého zaměstnavatele, ačkoliv jim byla mzda zaplacena.
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 418/2026, ze dne 28. 5. 2026
01.07.2026 00:02
Zvlášť závažné ublížení na zdraví způsobené očkováním
I. Podmínku „zvlášť závažného ublížení na zdraví“ podle § 2 zákona č. 569/2020 Sb. je třeba vyložit shodně s § 2 odst. 1 zákona č. 116/2020 Sb.; jde o měřítko tíže zdravotní újmy a podmínku vzniku nároku očkovaného na náhradu za vytrpěnou bolest, ztížení společenského uplatnění a ztrátu na výdělku, nikoli o samostatně odškodnitelný následek.
Pro účely nároku očkovaného jako primárně poškozeného z povinného očkování nebo očkování proti onemocnění covid-19 nelze pojem „zvlášť závažné ublížení na zdraví“ vykládat stejně přísně jako u nároků druhotných obětí podle § 2959 o. z. Musí jít o dostatečně závažné zdravotní následky, nikoli o následky minimální či nižšího významu a dopadu pro poškozeného. Kompenzační povinnost státu nastupuje tam, kde obtíže vyvolané očkováním přivodí očkovanému lékařsky diagnostikovatelnou újmu na zdraví dosahující intenzity intenzivnější vytrpěné bolesti, závažnějších trvalých následků v podobě ztížení společenského uplatnění, delší pracovní neschopnosti nebo nezanedbatelných nákladů léčení. Náhrada naopak nenáleží, byla-li reakce organismu krátkodobá, neohrožující život a neznamenala obtíže vyřazující očkovaného podstatným způsobem z běžných životních činností.
II. Vyvratitelná domněnka příčinné souvislosti podle § 3 zákona č. 116/2020 Sb. a vyhlášky č. 483/2021 Sb. se použije i v případě očkování proti onemocnění covid-19. Ačkoliv je vyhláška koncipována ve vztahu k povinnému očkování, bylo do její přílohy doplněno i onemocnění covid-19, takže není důvod ji nevyužít i v případě nepovinného očkování proti této nemoci. Myokarditida je podle přílohy této vyhlášky presumovaným následkem očkování proti onemocnění covid-19, nastanou-li její následky do 14 dnů po provedení očkování.
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 946/2024, ze dne 27. 5. 2026
01.07.2026 00:01
Zřícení opěrné zdi a odpovědnost za škodu na nemovitosti
I. Při výkladu pojmu „budova“ ve smyslu § 2938 odst. 1 o. z. je kvůli absenci jeho definice v občanském zákoníku legitimní využít veřejnoprávní definici obsaženou v § 2 písm. l) katastrálního zákona, tedy že budovou je nadzemní stavba spojená se zemí pevným základem, která je prostorově soustředěna a navenek převážně uzavřena obvodovými stěnami a střešní konstrukcí (s připuštěním určitých modifikací, například u staveb podzemních). Objektivní (absolutní) odpovědnost vlastníka budovy podle § 2938 o. z. zásadně není namístě prostřednictvím analogie rozšiřovat na jiné stavby, které této definici neodpovídají (např. právě na opěrnou zeď); škodu způsobenou zřícením takové stavby nebo odloučením její části je třeba posoudit podle § 2937 o. z., vůči němuž je § 2938 o. z. ustanovením speciálním a jehož ochrana je pro poškozeného dostatečná.
II. Odpovědnost podle § 2926 o. z. nedopadá jen na případy, kdy škoda na nemovité věci vznikla bezprostředně při činnosti škůdce. Dopadá na všechny případy, kdy byla škoda na nemovitosti vyvolána činností osoby, která práce prováděla nebo zajišťovala, a je lhostejné, zda se tato škoda projevila bezprostředně, nebo až s časovým odstupem. Odpovědnost podle § 2926 o. z. může obstát vedle odpovědnosti podle § 2937 nebo § 2938 o. z. Podle § 2926 o. z. může odpovídat jak osoba provádějící konkrétní stavební činnost, tak osoba, která si takovou činnost objednala a nechává ji pro sebe provést jiným.
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 2662/2025, ze dne 26. 5. 2026
24.06.2026 00:01
Škoda způsobená pracovním strojem při jeho použití jako dopravního prostředku
I. Pro posouzení, zda škoda způsobená vozidlem, jež může současně plnit funkci pracovního stroje, je škodou vyvolanou zvláštní povahou provozu dopravního prostředku ve smyslu § 2927 o. z., není samo o sobě rozhodné, kde se pracovní stroj nacházel, zda se pohyboval, ani jakým směrem. Rozhodujícím faktorem je povaha nebezpečí, které se při škodní události materializovalo. Projeví-li se nebezpečí typicky spjaté s provozem dopravního prostředku, je namístě použít § 2927 o. z.; vznikne-li škoda v důsledku nebezpečí pramenícího z provozu vozidla jako pracovního stroje, použití tohoto ustanovení nepřichází v úvahu.
II. Škoda způsobená kombajnem při otáčení a couvání (manévrování) na poli je vyvolána zvláštní povahou provozu motorového vozidla ve smyslu § 2927 o. z.
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 3292/2025, ze dne 29. 4. 2026
22.06.2026 00:02
Prevenční povinnost vlastníka lesa při pádu stromu
I. Rozsah prevenční povinnosti podle § 2900 o. z. ani rozsah náležitého dohledu podle § 2937 odst. 1 o. z. nelze při škodě způsobené pádem stromu určovat zpětně jen podle toho, jaké konkrétní diagnostické metody by po škodní události umožnily odhalit skrytou příčinu pádu stromu. Takový postup by nepřípustně vedl k hodnocení prevenční povinnosti podle následku, nikoli podle toho, jakou péči bylo možné po vlastníkovi nebo správci stromu před vznikem škody rozumně požadovat.
II. Jestliže hloubkové diagnostické metody nelze bez dalšího spravedlivě požadovat ani po vlastnících a správcích městské či parkové zeleně, tím spíše je nelze považovat za běžnou součást náležité péče o lesní porost. Diagnostické metody poklepu gumovou paličkou a tahové zkoušky, jakožto arboristické metody užívané v oboru péče o dřeviny rostoucí mimo les, nelze bez dalšího považovat za běžnou součást kontroly zdravotního stavu stromů při správě lesního majetku vykonávané s náležitou péčí. Za součást rozumné péče o lesní majetek proto nelze považovat obecnou povinnost dendrologicky nebo arboristicky testovat všechny stromy rostoucí v dopadové vzdálenosti od komunikací, liniových vedení či jiných potenciálně ohrožených míst, nejsou-li dány konkrétní okolnosti svědčící o jejich nebezpečném stavu.
III. Strom je živý organismus, který se vyvíjí desítky až stovky let podle podmínek prostředí. Součástí rozumné péče o stromy na lesních pozemcích proto není povinnost pěstovat pouze dokonale vzrostlé, různými meteorologickými a jinými vlivy nedotčené stromy, bez suchých větví, beze stop po narušení lesními zvířaty či jinými biologickými činiteli, ani povinnost všechny stromy jevící jakoukoli známku poškození či odchylky od ideálu zdravého stromu dendrologicky testovat či dokonce preventivně kácet.
IV. Odpovědnost vlastníka nebo správce lesa za škodu způsobenou pádem stromu může být dána zejména tehdy, šlo-li o strom viditelně poškozený, suchý nebo jinak navenek rozpoznatelně nebezpečný a vlastník nebo správce jej přes rozpoznatelné riziko včas neodstranil nebo nepřijal jiné přiměřené opatření.
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 2407/2025, ze dne 14. 5. 2026
08.06.2026 00:02
Vznik škody spočívající ve vzniku dluhu na náhradě nákladů řízení
Pohledávka na zaplacení náhrady nákladů soudního řízení vzniká teprve pravomocným rozhodnutím soudu o povinnosti k náhradě nákladů řízení; ve stejném okamžiku vzniká též dluh této pohledávce odpovídající, a tudíž teprve právní mocí rozhodnutí o náhradě nákladů řízení vzniká i škoda, jež spočívá ve vzniku takového dluhu.
Subjektivní promlčecí lhůta pro uplatnění práva na náhradu škody spočívající ve vzniku dluhu odpovídajícího povinnosti k zaplacení náhrady nákladů soudního řízení začne běžet ode dne, kdy se poškozený dozvěděl (dozvědět měl a mohl) o právní moci rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto o jeho povinnosti k náhradě nákladů řízení a o osobě škůdce.
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 824/2025, ze dne 21. 4. 2026
26.05.2026 00:01
Náhrada nákladů na odstranění porostů podle § 10 zákona o dráhách
Vlastník (správce) pozemku, který na základě výzvy podle § 10 odst. 3 zákona o dráhách odstranil nebo oklestil své stromoví a jiné porosty ohrožující bezpečnost nebo plynulost drážní dopravy anebo provozuschopnost dráhy (odstraní nebezpečí pro dráhu), nemá vůči provozovateli dráhy právo na náhradu nákladů na odstranění vynaložených ani na náhradu za předčasné smýcení lesního porostu.
Za škodu ve smyslu § 10 odst. 5 zákona o dráhách nelze považovat samotné odstranění zdroje nebezpečí (náklady s ním spojené), nýbrž škodu vzniklou v souvislosti s jeho odstraňováním provozovatelem dráhy (např. při kácení stromu představujícího nebezpečí pro dráhu dojde k poškození jiného stromu, jenž pokácen být neměl).
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 1840/2024, ze dne 15. 4. 2026
04.05.2026 00:02
Výše peněžité náhrady nemajetkové újmy na zdraví
Úkolem peněžité náhrady nemajetkové újmy na zdraví je vyvážit vytrpěnou bolest a kompenzovat překážku lepší budoucnosti. Není rozhodné, jaké měl či má poškozený životní náklady. Život a zdraví všech lidí má podle české právní úpravy stejnou hodnotu bez ohledu na to, jaká je jejich životní úroveň nebo jaké mají životní náklady.
S ohledem na to místo bydliště poškozeného v zahraničí nemůže být ani hlediskem, pro které by měl soud přistoupit k modifikaci základní částky bolestného či náhrady za ztížení společenského uplatnění. Výše životní úrovně a životních nákladů ve státě bydliště poškozeného nemá vliv na výši náhrady za bolest nebo ztížení společenského uplatnění, bez ohledu na to, zda soud náhradu nemajetkové újmy na zdraví stanoví s využitím Metodiky k náhradě nemajetkové újmy na zdraví, nebo volnou úvahou.
Při stanovení náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění podle českého práva proto nelze vycházet z průměrné mzdy státu bydliště poškozeného. Použije-li soud Metodiku k náhradě nemajetkové újmy na zdraví, je při aplikaci českého práva výchozím referenčním ukazatelem průměrná hrubá měsíční mzda v České republice.
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 2454/2025, ze dne 18. 3. 2026
23.04.2026 00:03
ÚS: Vyloučení povinnosti provozovatele dopravy k náhradě škody
V případě, kdy byla škoda způsobena zvláštní povahou provozu (§ 2927 odst. 1 občanského zákoníku), lze zcela vyloučit povinnost provozovatele dopravy k náhradě škody (újmy) z důvodu spoluúčasti poškozeného (§ 2918 občanského zákoníku) pouze tehdy, existuje-li na straně poškozeného mimořádně silné zavinění, a zároveň, nejsou-li na straně škůdce dány žádné okolnosti zvyšující nebezpečnost provozu nad základní míru ohrožení. Pokud obecné soudy rozhodnou o úplném vyloučení náhrady škody (újmy) poškozenému, aniž by vzaly v úvahu odlišnou povahu kritérií pro přičtení odpovědnosti provozovateli dopravy (objektivní odpovědnost) a poškozenému (zavinění), a niž by svůj závěr náležitě a přesvědčivě odůvodnily, dopustí se nepřípustného porušení práva poškozeného na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práva a svobod.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 1948/25, ze dne 26. 3. 2026
20.04.2026 00:02
Přiznání peněžité náhrady za neoprávněné použití podobizny
Neoprávněný zásah do práva nezletilého dítěte k podobě i podobizně, která byla použita k propagaci veřejně prospěšné akce a jejíž zveřejnění nebylo spojeno s negativními reakcemi, sám o sobě neodůvodňuje poskytnutí zadostiučinění v penězích.
Při úvaze o přiměřeném zadostiučinění je i v případě zásahu do práv nezletilého dítěte třeba přihlížet ke všem okolnostem, za nichž k zásahu došlo. V nyní posuzované věci šlo o lichotivou podobiznu, která směřovala k jednoznačně prospěšnému cíli, jímž je podpora umělecké výchovy dětí a činnosti základních uměleckých škol. Použitá podobizna nebyla doplněna žádným dehonestujícím textem, v souvislosti se zveřejněním podobizny nedošlo ve vztahu k poškozenému k žádným negativním projevům jeho okolí a zveřejnění nemělo celostátní dosah. Je tedy nepochybné, že zásah do práv měl nižší intenzitu, což je třeba zohlednit i při úvaze o přiměřeném zadostiučinění.
Měl-li poškozený za to, že mu za použití jeho fotografie měla být poskytnuta finanční odměna, k takové náhradě slouží jiné právní instituty (které poškozený obsahově v řízení neuplatnil), nikoli však zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou zásahem do osobnostního práva.
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 1488/2024, ze dne 10. 3. 2026
20.04.2026 00:01
Náhrada ušlého zisku z budoucí smlouvy
Porušení smlouvy o smlouvě budoucí může zakládat právo na náhradu ušlého zisku, který by straně plynul z budoucí smlouvy. Nicméně i v takovém případě musí být naplněny podmínky (předpoklady) pro přiznání ušlého zisku tak, jak je vymezuje rozhodovací praxe dovolacího soudu.
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 2670/2025, ze dne 25. 3. 2026
09.04.2026 00:02
Odpovědnost zaměstnance za škodu způsobenou spolu s třetí osobou
V případě škody způsobené zaměstnavateli zaměstnancem a také třetí osobou (osobou vně zaměstnavatele) se na povinnost zaměstnance nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, nepoužije ustanovení § 2915 odst. 1 věty první o. z. o solidární odpovědnosti; odpovědnost zaměstnance za škodu podle § 250 odst. 1 zák. práce zůstává dílčí, nikoli solidární.
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 3308/2024, ze dne 24. 2. 2026
17.03.2026 00:02
Škoda způsobená opožděným přihlášením pohledávky advokátem
Počátek promlčecí lhůty k uplatnění nároku na náhradu škody způsobené advokátem opožděným přihlášením pohledávky věřitele (jeho klienta) do insolvenčního řízení vedeného na dlužníka jeho klienta, je-li úpadek dlužníka řešen formou oddlužení, se váže na právní moc rozhodnutí insolvenčního soudu o osvobození dlužníka od placení pohledávek podle § 414 odst. 1 insolvenčního zákona.
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 2918/2024, ze dne 27. 1. 2026
13.03.2026 00:03
ÚS: Ušlý zisk podnikatele v důsledku mimořádných opatření
Pokud žalobce, který žalobou podle § 13 pandemického zákona nenapadl mimořádné opatření, tj. nedal v souladu se zákonem najevo, že předmětné mimořádné opatření vnímá jako škodlivé a natolik zasahující do jeho práv, že se proti jejich vydání hodlá zákonnými prostředky bránit, tvrdí naplnění důvodů zvláštního zřetele hodných, je povinností soudu se s jejich případnou existencí řádně vypořádat, i když žalobce návrh z těchto důvodů nepodal. Opačný postup soudu zakládá porušení základního práva žalobce na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 2667/24, ze dne 11. 2. 2026
12.03.2026 00:01
Náhrada nákladů na odstranění vozidla vytvářejícího překážku provozu
Osobou primárně povinnou k náhradě nákladů na odstranění vozidla vytvářejícího překážku provozu na pozemní komunikaci podle § 17a odst. 6 zákona o obecní policii je osoba zapsaná jako vlastník nebo provozovatel v registru silničních vozidel. Skutečnost, že vozidlo vlastní a fakticky ovládá osoba v registru nezapsaná, neodůvodňuje závěr o absenci pasivní legitimace zapsaného vlastníka nebo provozovatele ve sporu o náhradu těchto nákladů. Z rozsudků Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 2032/2021 a sp. zn. 25 Cdo 1064/2021 nevyplývá, že by zapsaný vlastník nebyl povinen hradit náklady na odstranění vozidla v případě, že vozidlo vlastní a fakticky ovládá osoba v registru nezapsaná. Vyplývá z nich jen tolik, že je-li žalován skutečný vlastník, není namístě žalobu zamítnout jen proto, že není zapsaný jako vlastník a provozovatel v registru vozidel.
Konkrétní skutkové okolnosti věci (například že zapsaný vlastník vozidlo dříve prodal, zajímal se o to, zda kupující splnila svou povinnost přihlásit se jako vlastník a provozovatel do registru, a po marném pokusu o zajištění její součinnosti docílil vyřazení vozidla z provozu) mohou mít význam při úvaze o tom, zda je žalobou požadovaná částka přiměřená. Nemohou však odůvodnit závěr o absenci pasivní legitimace zapsaného vlastníka nebo provozovatele.
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 597/2025, ze dne 20. 1. 2026
11.03.2026 00:01
Kompenzace pronajímatelů nemovitostí za pandemická opatření
Postup státu spočívající v tom, že v souvislosti s pandemií COVID-19 neposkytl kompenzaci pronajímateli nemovitostí, který současně nepodniká a nemá jiný zdroj příjmů, jeho činnost však nebyla mimořádnými opatřeními zakázána či omezena, nelze považovat za porušení principu rovnosti a zákazu diskriminace; takový pronajímatel se nenachází ve srovnatelné situaci s osobami, jejichž činnost těmito opatřeními zakázána či omezena byla.
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 2955/2025, ze dne 27. 1. 2026
03.03.2026 00:02
Rallye závod jako zvlášť nebezpečný provoz ve smyslu § 432 obč. zák.
I. Rallye závod v průběhu rychlostní zkoušky naplňuje znaky provozu zvlášť nebezpečného ve smyslu § 432 obč. zák. Ke stejnému závěru dospěl dovolací soud v poměrech nové právní úpravy v rozsudku sp. zn. 25 Cdo 3108/2023. Z hlediska odpovědnosti podle § 432 obč. zák. přitom není rozhodné, že zákonodárce nereguluje bezpečnost při rallye žádnými obecně závaznými právními předpisy.
II. Odpovědnost za škodu vyvolanou zvláštní povahou provozu motorového vozidla (§ 427 obč. zák.) na straně provozovatele závodního vozidla není vyloučena tím, že v téže věci přichází v úvahu i objektivní odpovědnost pořadatele rallye závodu za provoz zvlášť nebezpečný (§ 432 obč. zák.); obě odpovědnosti mohou obstát vedle sebe.
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 1311/2025, ze dne 27. 1. 2026
03.03.2026 00:01
Aplikace § 2957 o. z. při nesprávném úředním postupu
Při určení výše náhrady bolestného a náhrady ztížení společenského uplatnění přiznávaných za újmu na zdraví vzniklou v důsledku nesprávného úředního postupu podle zákona č. 82/1998 Sb. je třeba zohlednit i okolnosti zvláštního zřetele hodné ve smyslu § 2957 o. z., jako např. motivaci či chování škůdce.
Ustanovení § 2957 věta druhá o. z. v zásadě pokládá za okolnost hodnou zvláštního zřetele jakékoli úmyslné protiprávní jednání způsobující újmu na přirozených právech člověka. Uzavřel-li tedy v této věci odvolací soud, že tvrzené skutečnosti (úmyslný nesprávný postup soudní exekutorky, neprojevení lítosti či snaha o zahlazení nesprávného postupu vytvářením falešných důkazů) nejsou okolnostmi hodnými zvláštního zřetele, jeho právní názor neobstojí.
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 3059/2025, ze dne 26. 1. 2026