// Profipravo.cz / Z rozhodnutí dalších soudů

Z rozhodnutí dalších soudů

07.11.2025 00:04

NSS: Volby do akademického senátu vysoké školy

I. Vypořádání stížnosti proti volbám do akademického senátu vysoké školy (§ 8 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách) není rozhodnutím ve smyslu § 65 s. ř. s., proti němuž by bylo možno podat žalobu proti rozhodnutí správního orgánu a v případě jeho nevydání ve stanovené lhůtě žalobu na ochranu proti nečinnosti. Jediným možným prostředkem ochrany je žaloba na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu (§ 82 s. ř. s.).

II. Neposouzení voleb do akademického senátu na podkladě volební stížnosti jako neplatných představuje jednorázový zásah správního orgánu. Subjektivní lhůta pro podání zásahové žaloby podle § 84 s. ř. s. začne běžet od okamžiku, kdy se žalobce dozví o vyřízení volební stížnosti, respektive od okamžiku, kdy správnímu orgánu marně uplynula lhůta pro její vyřízení.

III. Stížnost podaná proti volbám do akademického senátu je procesním prostředkem, jímž mohou být zpochybněny a zvráceny výsledky voleb, tj. napraveny nedostatky v hlasování, které namítá oprávněná osoba. Tato stížnost představuje jiný právní prostředek ochrany nebo nápravy ve smyslu § 85 s. ř. s.

(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 7. 2025, čj. 6 As 72/2024-27)

07.11.2025 00:03

NSS: Stanovení místního koeficientu daně z nemovitých věcí

I. Obec byla oprávněna již v roce 2024 přijmout opatření obecné povahy, kterým od roku 2025 stanovila místní koeficient daně z nemovitých věcí pro vymezené nemovité věci podle § 12 odst. 1 písm. b) zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění účinném od 1. 1. 2025. Takové opatření není nezákonné z důvodu, že bylo přijato na základě v té době pouze platného zmocňujícího ustanovení zákona.

II. V odůvodnění opatření obecné povahy je třeba srozumitelně vyjevit kritéria, na jejichž základě obec vymezila nemovité věci s koeficientem (§ 12 odst. 1 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění účinném od 1. 1. 2025). Odůvodnění naopak nemusí obsahovat zdůvodnění konkrétní výše koeficientu.

(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 7. 2025, čj. 1 Afs 82/2025-33)

07.11.2025 00:02

NSS: Odvolání podpory návrhu na konání místního referenda

Podporu návrhu přípravného výboru na konání místního referenda představovanou podpisem oprávněné osoby na podpisové listině je možné odvolat (§ 8 odst. 2 a § 10 odst. 2 zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu). Lze tak ovšem učinit pouze formou odpovídající požadavkům zákona (§ 11 odst. 2 uvedeného zákona), přičemž odvolání podpory návrhu je třeba oznámit přípravnému výboru i příslušné obci (obecnímu úřadu). Odvolat podporu návrhu na konání místního referenda lze pouze do okamžiku podání návrhu na konání místního referenda příslušnému obecnímu úřadu (§ 12 odst. 1 téhož zákona).

(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 7. 2025, čj. Ars 1/2025-55)

07.11.2025 00:01

NSS: Zařazení služby vyhlídkové jízdy pod definici taxislužby

Poskytování služby vyhlídkové jízdy vozidlem určeným pro nejvýše 9 osob včetně řidiče je silniční dopravou a spadá pod zákonnou definici taxislužby podle § 2 odst. 9 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, třebaže jízda začíná i končí v tomtéž místě.

(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 6. 2025, čj. 7 As 8/2024-41)

06.11.2025 00:06

ÚS: Obecně závazná vyhláška obce Cebiv č. 2/2023

Chov a pohyb hospodářských zvířat může v obecné rovině spadat do věcných oblastí přípustné obecní normotvorby podle § 10 písm. a) nebo c) obecního zřízení. Manévrovací prostor obce pro tvorbu takové normotvorby je sice tak jako v jiných oblastech výrazně omezen vysokou mírou regulace zákonodárcem z hlediska obdobných cílů, není ale zcela vyprázdněn.

Obecně závazná vyhláška není vhodným nástrojem ke stanovení limitů a podmínek pro způsoby využití území. K tomuto účelu totiž zákonodárce obcím svěřil jiné nástroje (zejména územní plánování), při jejichž využití je možné vážit různé zájmy a využít prostředky soudní ochrany práv osob, kterých se obcí zvolené řešení může týkat.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl.ÚS 16/25, ze dne 7. 10. 2025

06.11.2025 00:05

ÚS: Konzumace alkoholu pedagogy na pracovišti

I. Podle ustálené judikatury Ústavního soudu jde o „extrémní rozpor“ mezi skutkovými zjištěními a vykonanými důkazy zejména tehdy, jestliže na základě nich učiněný skutkový základ a právní zjištění postrádají logickou souvislost s provedeným dokazováním [srov. bod 21 nálezu ze dne 18. 7. 2017 sp. zn. III. ÚS 594/17 (N 130/86 SbNU 223)], nejčastěji nepřihlédnutím k určitých skutečnostem, které z provedeného dokazování bezpochyby vyplývají a soud k nim přihlédnout měl [srov. bod 21 nálezu ze dne 25. 2. 2016 sp. zn. IV. ÚS 3973/13 (N 36/80 SbNU 457) či bod 13 nálezu ze dne 13. 11. 2018 sp. zn. I. ÚS 1491/17 (N 185/91 SbNU 297)], nebo jestliže z odůvodnění soudního rozhodnutí nevyplývá vztah mezi skutkovými zjištěními a úvahami při hodnocení důkazů na straně jedné a právními závěry na straně druhé [srov. bod 27 nálezu ze dne 9. 2. 2016 sp. zn. II. ÚS 312/15 (N 28/80 SbNU 375)]. Případem extrémního nesouladu mezi provedenými důkazy a učiněnými skutkovými a právními zjištěními odporujícím čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod je rozhodnutí, ve kterém se soud nevypořádá se vzájemně rozpornými důkazy, a bez náležitého a věcného odůvodnění i zohlednění všech relevantních okolností se přikloní k jedné variantě hodnocení důkazů, která ve srovnání s dalšími skutečnostmi vyplývajících z provedeného dokazování postrádá racionální základ. Jde tedy o natolik nerozumné závěry o skutkovém stavu či skutkové subsumpce, že je již nelze akceptovat z hlediska mezí nezávislého soudního rozhodování, zásady volného hodnocení důkazů, či se jeví jako nespravedlivé.

II. Neodpovídá smyslu a účelu právní úpravy, opírá-li se rozhodnutí soudu o povinnost formulovat důvody okamžitého zrušení pracovního poměru nad rámec požadavků § 60 zákoníku práce, podle něhož je nutno vymezit důvod tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným, tedy musí být jednoznačně formulovaný, přezkoumatelný a nezaměnitelný. Skutečnosti, které byly důvodem okamžitého zrušení pracovního poměru, není potřebné rozvádět do všech podrobností, neboť pro neurčitost nebo nesrozumitelnost projevu vůle je okamžité zrušení pracovního poměru neplatné jen tehdy, nebylo-li by možné ani výkladem projevu vůle zjistit, proč byl pracovní poměr okamžitě zrušen. Povinností zaměstnavatele v okamžitém zrušení pracovního poměru daného zaměstnanci není předem písemně formulovat a hodnotit všechna kritéria, která zaměstnavatel považuje v eventuálním soudním sporu za rozhodná z hlediska intenzity porušení povinností zaměstnance. Opačný výklad jako projev svévole odporuje čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, neboť neodpovídá smyslu a účelu právní úpravy, opírá-li se rozhodnutí soudu o nesplnění povinnosti podle § 60 zákoníku práce tam, kde to není z hlediska smyslu a účelu zákona nezbytné.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 2881/24, ze dne 3. 9. 2025

06.11.2025 00:04

ÚS: Povinnost provést účinné vyšetřování

Vznese-li stěžovatelka hájitelné tvrzení o znásilnění ve stavu bezbrannosti v důsledku požití nadměrného množství alkoholu, vzniká státu, který je podle čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky založen na úctě k právům a svobodám člověka a občana, povinnost provést účinné vyšetřování potřebné k objasnění věci, které vyžaduje, aby příslušné orgány z vlastní iniciativy přijaly přiměřená opatření a učinily potřebné kroky, jež mají k dispozici, k náležitému prošetření, pro zajištění důkazů a k důkladné, objektivní a nestranné analýze všech relevantních skutečností, ze které musejí vycházet jejich závěry v přípravném řízení trestním a náležité odůvodnění rozhodnutí ve věci.

Nevyvinou-li příslušné orgány činné v trestním řízení skutečnou a řádnou snahu věc objasnit, resp. nezajistí-li dostatečné důkazy potřebné k objasnění věci, jejich postup nedostojí požadavku důkladnosti a dostatečnosti vyšetřování a poruší ústavní právo stěžovatelky na účinné vyšetřování podle z čl. 3 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, čl. 7 odst. 2, čl. 10 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 1675/25, ze dne 25. 9. 2025

06.11.2025 00:03

ÚS: Přerušení výkonu trestu odnětí svobody matce pečující o dítě

Ustanovení § 325 odst. 2 trestního řádu je potřeba ústavně konformně vykládat tak, že matkou „pečující o dítě“ je i taková matka, jejíž dítě bylo svěřeno do pěstounské péče jen kvůli tomu, že byla matka omezena na osobní svobodě. Obecné soudy musí zkoumat, z jakého důvodu bylo dítě odsouzené svěřeno do pěstounské péče, a pokud tím důvodem byl výkon trestu odnětí svobody na odsouzené (případně vazba), nelze pouze na základě této skutečnosti žádost o přerušení výkonu trestu zamítnout. Zároveň nelze rozšiřovat podmínky pro přerušení výkonu trestu odnětí svobody podle tohoto ustanovení o zvažování vhodnosti odsouzené matky pro péči o dítě.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 2405/25, ze dne 30. 9. 2025

06.11.2025 00:02

ÚS: Podjatost soudce dříve rozhodujícího o spoluobviněných

Předchozí rozhodování o vině a trestu (původně) spoluobviněných ohledně souvisejících skutků samo o sobě nevzbuzuje pochybnosti o podjatosti soudce při rozhodování o vině a trestu dalších obviněných. Při posuzování, zda lze mít pochybnosti o podjatosti soudce, který dříve rozhodoval o vině a trestu (původně) spoluobviněných ohledně souvisejících skutků, je potřeba zabývat se všemi okolnostmi věci, zejména tím, zda a jakým způsobem je v předešlém rozhodnutí popsána činnost osoby, o jejíž vině má být teprve rozhodováno, a zda je v něm uvedeno, že o vině této osoby dosud nebylo rozhodnuto. Popis jednání osob, kterých se dohoda o vině a trestu netýká, jejich identifikace, včetně poznámky o jejich probíhajícím trestním stíhání či odsouzení, je namístě pouze tehdy, je-li to nezbytné pro právní kvalifikaci jednání osob uzavírajících dohodu o vině a trestu.

Předchozí rozhodování o stížnosti proti usnesení o zabrání věci není důvodem pro vyloučení soudce z rozhodování o odvolání proti rozhodnutí o vině a trestu v téže trestní věci.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 1941/25, ze dne 30. 9. 2025

06.11.2025 00:01

ÚS: Přezkum porušení práva na účinné vyšetřování

Ústavní soud ve věcech ústavních stížností poškozených tvrdících porušení ústavně zaručeného práva na účinné vyšetřování nemá analyzovat každé tvrzené pochybení trestních soudů v neprospěch poškozeného, pokud jde svou povahou o izolované chyby či ojedinělá opomenutí. Místo toho se Ústavní soud musí zaměřit na to, zda se v trestním řízení objevily tak závažné nedostatky, které by mohly ohrozit základní cíle vyšetřování závažné trestné činnosti, tj. zjistit rozhodné okolnosti nebo identifikovat odpovědné osoby. Pokud trestní soud pravomocně zprostí obžalovaného viny, musí být Ústavní soud obzvláště zdrženlivý, jinak by překračoval své vlastní pravomoci a narušoval dělbu moci (čl. 2 odst. 1 Ústavy České republiky).

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 1562/24, ze dne 1. 10. 2025

31.10.2025 00:06

ÚS: Počátek běhu promlčení s ohledem na princip autonomie vůle

Autonomie vůle představuje elementární podmínku fungování právního státu [srov. nález ze dne 11. 11. 2009 sp. zn. IV. ÚS 128/06 (N 235/55 SbNU 267)] s tím, že jde o jeden z projevů vázanosti státní moci zákonem podle čl. 2 odst. 3 Listiny základních práv a svobod a podle čl. 2 odst. 4 Ústavy České republiky [nález ze dne 11. 7. 2017 sp. zn. IV. ÚS 3168/16 (N 121/86 SbNU 85)], a má dvě strukturální dimenze:

1. státní mocí lze do autonomní sféry jednotlivce (a tedy i do jeho autonomních volních projevů) zasahovat jen v případech daných výslovným svolením (pokynem) zákonodárce a

2. jednotlivec může v mezích své volní autonomie činit vše, co mu zákon nezakazuje (nebo v čem ho neomezuje).

Ústavně souladný je proto závěr, na základě respektu k autonomii vůle, že počátek běhu promlčecí lhůty nenastává v okamžiku vzniku právního vztahu, ale až dospělostí pohledávky.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 778/25, ze dne 3. 9. 2025

31.10.2025 00:05

ÚS: Právo na zákonného soudce

Dotýká-li se otázka procesního práva nejednotně řešená Nejvyšším soudem ústavně zaručeného práva na přístup k soudu, jde o otázku zásadního právního významu ve smyslu § 20 odst. 2 zákona o soudech a soudcích. Nepředložení takovéto věci velkému senátu kolegia zakládá porušení ústavně zaručeného práva na zákonného soudce (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod).

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 1338/25, ze dne 17. 9. 2025

31.10.2025 00:04

ÚS: Postoupení věci k rozhodnutí velkému senátu Nejvyššího soudu

Dospěje-li senát Nejvyššího soudu při svém rozhodování k právnímu názoru, který je odlišný od právního názoru vyjádřeného jiným senátem, a nepostoupí-li věc v rozporu s § 20 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), k rozhodnutí velkému senátu, poruší základní právo na zákonného soudce podle čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 764/25, ze dne 17. 9. 2025

31.10.2025 00:03

ÚS: Náhrada nákladů poškozeného v adhezním řízení

I. Náhradu nákladů poškozených v adhezním řízení podle § 154 odst. 1 trestního řádu nelze vyloučit jen kvůli plnění z pojištění odsouzeného a obecné soudy musí její případné snížení řádně odůvodnit. Pokud tak neučiní a nevypořádají se s argumentací poškozených, porušují jejich právo na soudní ochranu zaručené čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

II. Pokud trestní soudy při stanovení odměny ustanoveného obhájce bez řádného odůvodnění vyloučí použití § 12 odst. 4 advokátního tarifu v případě, kdy toto ustanovení použít mají, porušují právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Stejného porušení se dopustí, pokud totéž ustanovení použijí na úkony, na které nedopadá.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 1342/24, ze dne 17. 9. 2025

31.10.2025 00:02

ÚS: Právo obviněného na kontradiktornost vazebního řízení

Nedoručí-li soud obviněnému ani jeho obhájci stížnost státního zástupce proti jeho propuštění z vazby na svobodu a následně ji projedná stížnostní soud v neveřejném zasedání, v němž mimo jiné zruší stížností napadené usnesení soudu prvního stupně o propuštění obviněného z vazby na svobodu, v důsledku čehož mu neumožní se ke stížnosti vyjádřit či vyslovit požadavek na konání vazebního zasedání, jde o porušení základního práva obviněného vyjádřit se ke stížnosti státního zástupce a ke všem argumentům či důkazům v ní obsaženým ve smyslu čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 5 odst. 4 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. V důsledku toho poruší i jeho právo na osobní svobodu podle čl. 8 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, podle kterého nikdo nesmí být zbaven osobní svobody jinak než způsobem, který stanoví zákon.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 2145/25, ze dne 10. 9. 2025

31.10.2025 00:01

ÚS: Rozhodování trestních soudů o adhezním nároku

Postup obecného soudu, který svévolně (ani zčásti) nepřizná uplatněný adhezní nárok, ač jsou pro to splněny zákonné podmínky, je porušením ústavně zaručeného práva oběti na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a v souvislosti s tím i porušením ústavně zaručených práv na nedotknutelnost osoby a jejího soukromí podle čl. 7 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a na ochranu lidské důstojnosti a cti podle čl. 10 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 2245/24, ze dne 10. 9. 2025

28.10.2025 00:05

KS: Zákaz kouření v provozovně stravovacích služeb

Jsou-li v kasinu podávány nápoje (například prostřednictvím baru), jde zároveň o provozovnu stravovacích služeb ve smyslu § 2 písm. i) zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek. V takovém případě platí v provozovně úplný (absolutní) zákaz kouření ve všech jejích prostorách. V souladu se smyslem a účelem zákona není dovoleno provozovateli oddělit jednotlivé místnosti jako prostor, kde je kouření dovoleno (kuřárny), a to bez ohledu na to, zda jsou v takovém prostoru přímo podávány nápoje, tedy poskytovány stravovací služby [§ 8 písm. k) uvedeného zákona].

(Podle rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 25. 3. 2025, čj. 33 A 9/2024-81)

28.10.2025 00:04

NSS: Náhradní lhůta k podání řádného daňového tvrzení

I. Správce daně je při stanovení lhůty ve výzvě vydané podle § 145 odst. 1 daňového řádu limitován vyjma základních zásad správy daní pouze ustanovením § 32 daňového řádu; při stanovení náhradní lhůty k podání daňového tvrzení není lhůtou upravenou v § 250 odst. 7 daňového řádu vázán.

II. Ustanovení § 250 odst. 7 není ve vztahu lex specialis k § 145 odst. 1 daňového řádu

III. Nepodání daňového tvrzení, nebo jeho podání po uplynutí náhradní lhůty stanovené správcem daně dle § 145 odst. 1 daňového řádu navozuje stav předvídaný v § 145a odst. 1 daňového řádu výhradně pro účely vyměřovacího řízení. Takový stav však nelze automaticky presumovat pro účely uložení pokuty dle § 250 odst. 1 daňového řádu, respektive pro stanovení její výše (§ 250 odst. 7 daňového řádu).

(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 6. 2025, čj. 5 Afs 307/2024-31)

28.10.2025 00:03

NSS: Získání informace o protisoutěžním jednání

Prvotní informace o protisoutěžním jednání může Úřad pro ochranu hospodářské soutěže získat také při realizaci místního šetření (§ 21f zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže) u jiného podnikatelského subjektu. Soutěžitel v zásadě nemá právo na přezkum zákonnosti rozsahu místního šetření proběhlého u třetího subjektu.

(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 5. 2025, čj. 6 As 252/2024-120)

28.10.2025 00:02

NSS: Zadání veřejné zakázky v režimu výjimky

I. Je-li zakázka zadávána mimo zadávací řízení v režimu výjimky podle § 29 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, je rozsah ochrany proti nesprávnému postupu zadavatele omezen. Z § 241 odst. 1 a 2 písm. c) téhož zákona plyne, že námitky se mohou věcně týkat pouze toho, že nejsou splněny podmínky k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení, tedy že veřejná zakázka nespadá pod uplatněnou výjimku.

II. Z § 250 odst. 1 písm. f), § 257 písm. h) a § 263 odst. 7 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, lze dovodit, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže má pravomoc rozhodnout výhradně o návrhu na přezkum úkonů zadavatele, jemuž předcházela řádně a včas uplatněná, a především zákonem předpokládaná námitka. Jinak úřad řízení o návrhu zastaví.

(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 6. 2025, čj. 10 As 95/2025-325)