// Profipravo.cz / Z rozhodnutí dalších soudů
Z rozhodnutí dalších soudů
20.12.2024 00:05
ÚS: Řízení o žalobě na ochranu rušené držby
V řízení o žalobě na ochranu rušené držby musí soud před uložením povinnosti uvést věci v původní stav vyvážit dotčené zájmy, a to zejména tehdy, bude-li se jevit, že by uložení této povinnosti mohlo být (fakticky) nesplnitelné, bylo spjato se značnými náklady, nastolilo nenavratitelný stav apod.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 2430/23, ze dne 20. 11. 2024
20.12.2024 00:04
ÚS: Uplatnění korektivu dobrých mravů v soukromém právu
Korektiv dobrých mravů podle § 3 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, v odůvodněných případech dovoluje zmírnit tvrdost zákona a dává soudci prostor pro uplatnění pravidel slušnosti; je třeba jej chápat až jako příkaz soudci rozhodovat praeter legem či dokonce contra legem, jde-li o reprobaci jednání příčícího se dobrým mravům. Význam institutu dobrých mravů nabývá ústavně právní dimenze jako projev ústavní povinností soudce vyplývající z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod vycházet v každé věci z jejích konkrétních jednotlivých okolností, snažit se v každé věci nalézt její spravedlivé řešení a své rozhodnutí náležitě odůvodnit.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 1479/23, ze dne 14. 11. 2024
20.12.2024 00:03
ÚS: Postupné rozšiřování styku rodiče s dítětem
K rozhodnutí o vhodnosti postupného rozšiřování styku rodiče s dítětem soud vyhodnotí skutková zjištění ohledně dosavadní péče obou rodičů, které je povinen shromáždit v dostatečném rozsahu k rozhodnutí o péči a styku.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 1718/24, ze dne 3. 10. 2024
20.12.2024 00:02
ÚS: Ponechání obviněného v útěkové vazbě
Pro jednání obviněného spočívající v okolnostech, které lze důvodně považovat za maření hlavního líčení, lze obviněného vzít do vazby podle § 67 písm. a) trestního řádu pouze tehdy, pokud soud vyčerpá všechna méně invazivní opatření, která mají za cíl obviněného přimět k účasti na hlavním líčení, zejména předvedení podle trestního řádu.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 1966/24, ze dne 6. 11. 2024
20.12.2024 00:01
ÚS: Řízení o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání
Předmětem řízení podle § 89 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, je požadavek na uznání konkrétního zahraničního vysokoškolského vzdělání. Žadatel ve své žádosti identifikuje toto vzdělání (diplom) a může uvést účel požadované nostrifikace. Předmět řízení je vyčerpán v souladu s čl. 33 a čl. 36 Listiny základních práv a svobod, rozhodne-li správní orgán o žadatelem identifikovaném zahraničním vzdělání (diplomu), ať už jej uzná, či nikoliv. Nesouhlasí-li žadatel s tím, jakým konkrétním způsobem bylo jím zvolené zahraniční studium ve vydaném osvědčení uznáno, brojí tím již proti samotnému výsledku řízení, nikoliv nevyčerpání jeho předmětu.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 466/24, ze dne 5. 11. 2024
13.12.2024 00:06
NSS: Rozhodování o služebním úrazu státního zaměstnance
I. Rozhodování o služebním úrazu státního zaměstnance je věcí služebního poměru. Jelikož se jedná o rozhodování o právech a povinnostech jmenovitě určené osoby ve smyslu § 9 správního řádu, je třeba ve věci vést správní řízení a vydat rozhodnutí. K vydání rozhodnutí o služebním úrazu je příslušný služební orgán podle § 10 odst. 1 písm. f) a odst. 2 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě (zde státní tajemnice).
II. Nevydá-li státní tajemník v zákonem stanovených lhůtách k žádosti státního zaměstnance o odškodnění služebního úrazu žádné rozhodnutí, je nečinný. Státní zaměstnanec se může domáhat vydání rozhodnutí jednak postupem podle § 80 odst. 3 správního řádu a následně též žalobou proti nečinnosti podle § 79 s. ř. s.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 5. 2024, čj. 8 Ads 53/2024-29)
13.12.2024 00:05
NSS: Uplynutí doby platnosti závazného stanoviska
Pokud dotčený orgán omezí platnost závazného stanoviska (§ 149 správního řádu) na určitou dobu z důvodu možné budoucí změny poměrů v území a o odvolání proti rozhodnutí, pro něž bylo takové závazné stanovisko podkladem, bylo rozhodnuto po skončení platnosti závazného stanoviska, jedná se o vadu řízení. Soud může dospět k závěru, že tato vada neměla vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí (ve smyslu § 75 odst. 3 s. ř. s.), bude-li stanoviskem či vyjádřením dotčeného orgánu příslušného k vydání závazného stanoviska prokázáno, že ke změně poměrů v území od doby vydání závazného stanoviska nedošlo, a jeho podmínky jsou tak stále aktuální.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 8. 2024, čj. 6 As 125/2024-76)
13.12.2024 00:04
NSS: Evidence daně na osobním daňovém účtu
Daň lze na osobním daňovém účtu daňového subjektu evidovat teprve od okamžiku, kdy je stanovena pravomocně (§ 149 a násl. daňového řádu).
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 8. 2024, čj. 9 Afs 69/2024-26)
13.12.2024 00:03
NSS: Podřazení konkrétní látky pod sousloví "návyková látka"
Sousloví „návyková látka“ použité v § 1 nařízení vlády č. 41/2014 Sb., o stanovení jiných návykových látek a jejich limitních hodnot, při jejichž dosažení v krevním vzorku řidiče se řidič považuje za ovlivněného takovou návykovou látkou [§ 125c odst. 1 písm. b) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění účinném do 31. 12. 2023], je souhrnným právním pojmem, pod který lze podřadit také benzoylekgonin, ačkoliv se nejedná o návykovou látku v pravém slova smyslu (ale o metabolit, tj. produkt látkové přeměny kokainu). Tomu nebrání ani závěry stanoviska trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2020, sp. zn. Tpjn 300/2020.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 9. 2024, čj. 10 As 309/2023-63)
13.12.2024 00:02
NSS: Shromáždění svolané na podporu víceznačného hesla
Shromáždění svolané na podporu víceznačného hesla lze podle § 10 odst. 1 písm. a) zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, zakázat pouze za podmínky, že s ohledem na okolnosti shromáždění (např. osobu svolavatele, čas, místo, účastníky shromáždění, kontext užití hesla aj.) bude postaveno najisto, že skutečným účelem shromáždění je podpořit heslo ve významu směřujícím k popírání nebo omezení práv osob, případně k rozněcování nenávisti a nesnášenlivosti.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 8. 2024, čj. 1 As 15/2024-33)
13.12.2024 00:01
NSS: Hodnocení významu víceznačného sloganu
I. Pro zásah do shromažďovacího práva, byť i jen cestou udílení pokynů dle § 8 odst. 4 zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím (zde výzvou neprovolávat konkrétní slogan pod hrozbou rozpuštění shromáždění), musí správní orgán disponovat konkrétními poznatky, jež nemohou přehlížet dosavadní zkušenosti s průběhem shromáždění, zejména jedná-li se o shromáždění probíhající opakovaně.
II. Možnou kolizi víceznačného sloganu s ochranou práv jiných osob ve smyslu § 10 odst. 1 písm. a) zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, je třeba hodnotit na základě významu, jejž mu dávají pořadatelé a účastníci shromáždění (byť je třeba analyzovat jejich jednání a projevy jako celek s ohledem na možnost zastření skutečně zamýšleného významu), a nikoliv podle většinového veřejného mínění.
III. Paušální přístup správního orgánu je akceptovatelný jen zcela výjimečně z důvodu bezprostředně přítomné (nikoliv spekulativní) hrozby pro veřejnou bezpečnost, k jejíž realizaci by použití sloganu, byť i v jiném významu, reálně mohlo přispět.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 8. 2024, čj. 6 As 85/2024-47)
12.12.2024 00:06
ÚS: Odůvodnění aplikace moderačního práva dle § 150 OSŘ
Změní-li odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně ve výroku o nákladech řízení a využije moderační právo obsažené v § 150 občanského soudního řádu, aniž by s tímto oproti rozhodnutí soudu prvního stupně odlišným názorem seznámil účastníky řízení a poskytl jim prostor pro vyjádření, poruší ústavně zaručené základní právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Porušení práva na soudní ochranu se soud dopustí i tím, že použití § 150 občanského soudního řádu řádně neodůvodní.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 2187/24, ze dne 30. 10. 2024
12.12.2024 00:05
ÚS: Formalistický výklad zákona o odpovědnosti státu za škodu
V materiálně chápaném právním státě je předpokladem takový výklad právních předpisů, který odpovídá myšlence spravedlnosti a převažujícím hodnotám ve svobodné společnosti. Základní povinností soudů je vzít v úvahu a odpovědně zvážit veškeré okolnosti a zvláštnosti individuálního případu, aby jejich rozhodnutí nebylo pouze formálně správné, ale zejména spravedlivé. Není možné, aby jasné pochybení soudu bylo vyloženo jen k tíži účastníka řízení, který počínání protistrany a soudu nemohl nijak ovlivnit, a který v souvislosti s uvedeným pochybením přišel o značnou část majetku. Pokud byl některý účastník soudního řízení nucen v důsledku nesprávného úředního postupu (formální chybě soudu) zaplatit vysoký soudní poplatek, aby byl tento nesprávný postup napraven a mohlo proběhnout řádné řízení, došlo ke zřejmé újmě, jejímž důsledkem bylo zmenšení majetku takového účastníka řízení.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 1460/23, ze dne 29. 10. 2024
12.12.2024 00:04
ÚS: Rozhodování o zákonnosti zbavení osobní svobody
I. Postup podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, představuje prostředek ochrany proti porušení povinnosti urychleně rozhodnout o zákonnosti zbavení osobní svobody (čl. 5 odst. 4 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod). Podmínkou přípustnosti ústavní stížnosti (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu) namítající toto porušení je proto jeho vyčerpání.
II. Dokud trvá stav, kdy rozhodování ve stížnostním řízení závisí na předání fyzicky vedeného spisu vazebního soudu, musí jak vazební, tak stížnostní soud uzpůsobovat svůj procesní postup tomu, aby zajistily naplnění práva na urychlené rozhodnutí o zákonnosti zbavení osobní svobody. To vyžaduje zohlednit procesní kontext jednotlivé věci a vyvíjející se průběh řízení.
III. Dovolená členů soudního oddělení určeného rozvrhem práce k projednání a rozhodnutí věci není ospravedlnitelným důvodem, proč může dojít k průtahům oddalujícím rozhodnutí o zákonnosti zbavení osobní svobody, které má být vydáno urychleně (čl. 5 odst. 4 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod).
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 2575/24, ze dne 6. 11. 2024
12.12.2024 00:03
ÚS: Moderace výše nákladů na zmocněnce poškozeného
Moderace výše nákladů na zmocněnce poškozeného je možná pouze na základě specifických okolností případu a tento postup musí být řádně odůvodněn. Závěry soudů nemohou být namísto individuálního posouzení věci založeny na myšlence, že by moderace měla být s ohledem na princip rovnosti provedena vždy. Opačný postup soudů vede k zásahu do práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 2835/23, ze dne 13. 11. 2024
12.12.2024 00:02
ÚS: Nesprávné posouzení rozsahu dovolacího přezkumu
Zrušil-li Nejvyšší soud po nesprávném posouzení rozsahu dovolacího přezkumu ve sporném občanském soudním řízení k dovolání stěžovatele rozsudky krajského soudu a okresního soudu v celém rozsahu, a nikoli jen v rozsahu, v jakém byl rozsudek krajského soudu (jako odvolacího soudu) napaden, když k opačnému postupu nebyl dán žádný z důvodů podle § 242 odst. 2 písm. a), b), c) občanského soudního řádu, překročil své oprávnění posuzovat dovoláním napadený rozsudek krajského soudu výhradně v rozsahu podaného dovolání a rozhodnout jen ve prospěch stěžovatele jako jediného dovolatele (§ 242 odst. 1 občanského soudního řádu), čímž porušil právo stěžovatele na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a právo na spravedlivý proces podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 1617/24, ze dne 24. 10. 2024
12.12.2024 00:01
ÚS: Překvapivé soudní rozhodnutí ohledně výše nemajetkové újmy
O překvapivé rozhodnutí se jedná i tehdy, pokud poškozená v trestním řízení neměla příležitost vyjádřit se k odlišnému právnímu názoru odvolacího soudu, v jehož důsledku soud výrazně snížil výši náhrady nemajetkové újmy přiznané poškozené soudem prvního stupně, aniž by obsah odvolání či průběh odvolacího řízení takovému záměru soudu jakkoliv nasvědčoval. Tento postup porušuje práva stěžovatelky na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a na rovnost účastníků řízení podle čl. 37 odst. 3 Listiny.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 2003/24, ze dne 7. 11. 2024
29.11.2024 00:06
ÚS: Náhrada nákladů řízení v diskriminačních sporech
Výrok o nákladech řízení musí odpovídat výsledku řízení ve věci samé a neměl by být v extrémním rozporu s principy spravedlnosti. Připouští-li zákon vícero interpretačních variant při určení náhrady nákladů řízení, je nutno u diskriminačních sporů volit vždy ten výklad, který je pro oběť diskriminace příznivější. Náhrada nákladů řízení by měla jít v pochybnostech k tíži osoby diskriminující, nikoli osoby diskriminované. V opačném případě by byly oběti diskriminačního jednání odrazeny od domáhání se soudní ochrany před diskriminací dle čl. 36 odst. 1 Listiny.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 2236/23, ze dne 29. 10. 2024
29.11.2024 00:05
ÚS: Interpretace právních předpisů v restitučních věcech
Primárním cílem restitučního zákonodárství je navrátit původně protiprávně odňaté pozemky původním vlastníkům či jejich právním nástupcům. V konkrétním případě je třeba volit takovou interpretaci, která by směřovala k maximálnímu naplnění účelu restituce a současně respektovala proporcionalitu mezi omezením restitučního nároku na vydání původních pozemků a prosazením konkrétního veřejného zájmu.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 1792/23, ze dne 23. 10. 2024
29.11.2024 00:04
ÚS: Převzetí záruky za dovršení nápravy odsouzeného
Vyloží-li soud § 88 odst. 1 trestního zákoníku tak, že nemůže přijmout záruku za dovršení nápravy odsouzeného od jiné osoby než od zájmového sdružení občanů, jak je definuje trestní řád v § 3 odst. 1, poruší tím právo odsouzeného na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, neboť excesivně zvolil restriktivní výklad, který nekoresponduje se zákonným vymezením podmínek pro podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody a ani neodpovídá účelu tohoto institutu; pro přijetí záruky není důležitá právní forma osoby poskytovatele, nýbrž to, zda věrohodně a uvěřitelně nabízí možnost pozitivního ovlivňování dovršení nápravy odsouzeného.
Nenapraví-li soud nedostatky, které mu Ústavní soud vytkl v nálezu, kterým zrušil jeho rozhodnutí o zamítnutí žádosti odsouzeného o podmíněné propuštění, a i nové rozhodnutí opírá o trestní minulost odsouzeného, aniž by se dostatečně vypořádal s aktuálně existujícími okolnostmi, jež mohou pro odsouzeného představovat pozitivní motivaci pro to, aby v budoucnu nepáchal další trestnou činnost, poruší tím právo odsouzeného na soudní ochranu zaručené v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 2558/24, ze dne 14. 10. 2024