// Profipravo.cz / Z rozhodnutí dalších soudů
Z rozhodnutí dalších soudů
13.03.2026 00:04
ÚS: Požadavky na posuzování svéprávnosti
I. Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením není součástí ústavního pořádku ani referenčního rámce pro přezkum ústavnosti. Jde o mezinárodní smlouvu ve smyslu čl. 10 Ústavy, kterou jsou v souladu s čl. 95 odst. 1 Ústavy vázány i soudy při svém rozhodování. Z čl. 1 odst. 2 Ústavy plyne, že ustanovením Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením, umožňuje-li to jejich povaha a obsah, je třeba přikládat interpretační význam, případně i při výkladu ustanovení ústavního pořádku.
II. Stanoviska Výboru OSN pro práva lidí se zdravotním postižením představují významné argumentační zdroje, s nimiž se soudy musí vypořádat při výkladu Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením. S ohledem na jejich právně nezávazný charakter je ovšem přípustné s názory výborů polemizovat, nesouhlasit s nimi, a tedy i přijmout odlišný právně závazný výklad.
III. Cílem Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, zejména čl. 12 odst. 2 a 4 ve spojení s čl. 5, je podporovat a chránit osoby s postižením a posilovat jejich autonomii. Autonomii však v kontextu této úmluvy jako celku nelze vnímat jako pouhou negativní svobodu být ponechán na pokoji, nýbrž jako hodnotu vyžadující vytváření a rozvoj podmínek a kompetencí pro dosažení plného a rovného užívání všech lidských práv jednotlivci s postižením, a to s ohledem na jejich jedinečnou individuální situaci.
IV. Ustanovení čl. 12 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením je třeba vykládat tak, že vyžaduje existenci podpůrných a v nezbytných případech i ochranných opatření, která berou v potaz specifickou individuální situaci každého jednotlivce a jsou jí konkrétně přizpůsobena, přičemž se jedná o opatření nejméně omezující jednotlivce podrobená účinným právním zárukám. Svéprávnost je přitom normou (nikoliv naopak), jsou však z ní přípustné výjimky, které musí být individuálně a nediskriminačně posouzeny. V souladu s tím je omezení svéprávnosti spojené s opatrovnictvím slučitelné s ústavním pořádkem, chápaným také ve světle Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením, zvláště čl. 12 ve spojení s čl. 5 této úmluvy, za podmínek, že jde o opatření sledující ochranu jednotlivce před závažnou újmou a jedná se o prostředek ultimae rationis podrobený účinným právním zárukám.
V. Právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny zahrnuje také právo jednotlivce činit v řízení o omezení svéprávnosti tvrzení a návrhy v obecné rovině způsobilé ovlivnit průběh řízení v jeho prospěch.
VI. Ani právo být volen (pasivní volební právo) není z dosahu institutu omezení svéprávnosti vyňato, obecné soudy se musí toliko vyvarovat mechanického přístupu a postupovat na základě racionálního a objektivního zdůvodnění a individuálního posouzení schopnosti stěžovatele porozumět smyslu, účelu a důsledkům kandidatury ve volbách včetně důsledků případného zvolení. Nutno v tomto ohledu zdůraznit ústavní požadavek (čl. 26 Ústavy) osobního výkonu mandátu člena Parlamentu a podmínku nesení plné odpovědnosti spojené s výkonem volené funkce, nejen politické, ale také hmotněprávní odpovědnosti za případnou škodu spojenou s odpovědností péče řádného hospodáře.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 1935/24, ze dne 25. 2. 2026
13.03.2026 00:03
ÚS: Ušlý zisk podnikatele v důsledku mimořádných opatření
Pokud žalobce, který žalobou podle § 13 pandemického zákona nenapadl mimořádné opatření, tj. nedal v souladu se zákonem najevo, že předmětné mimořádné opatření vnímá jako škodlivé a natolik zasahující do jeho práv, že se proti jejich vydání hodlá zákonnými prostředky bránit, tvrdí naplnění důvodů zvláštního zřetele hodných, je povinností soudu se s jejich případnou existencí řádně vypořádat, i když žalobce návrh z těchto důvodů nepodal. Opačný postup soudu zakládá porušení základního práva žalobce na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 2667/24, ze dne 11. 2. 2026
13.03.2026 00:02
ÚS: Lhůta pro podání stížnosti proti rozhodnutí o výkonu trestu
I. Pokud obecný soud nerespektuje ústavněprávní výklad vyložený v konstantní judikatuře Ústavního soudu a bez vážných důvodů se odchýlí od nosných důvodů této judikatury, dochází k porušení základního práva dotčené osoby podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
II. Počátkem běhu lhůty pro podání (instanční) stížnosti proti usnesení o nařízení výkonu trestu podle § 330 trestního řádu je okamžik doručení opisu usnesení. Pakliže stížnostní soud odmítne stížnost proti takovému rozhodnutí jako opožděnou z důvodu, že počátek běhu lhůty k podání stížnosti odvozuje již od vyhlášení usnesení, nikoliv od doručení jeho opisu, dochází k porušení práva na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 3037/25, ze dne 24. 2. 2026
13.03.2026 00:01
ÚS: Řádné odůvodnění trvání zajištění věcí v trestním řízení
Přednese-li stěžovatel relevantní argumentaci k nezbytnosti trvání zajištění věcí, které jsou v jeho vlastnictví a obecné soudy se s touto argumentací nevypořádají a svá rozhodnutí náležitým způsobem neodůvodní, poruší právo stěžovatele na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny a právo stěžovatele vlastnit majetek podle čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 1218/25, ze dne 20. 2. 2026
06.03.2026 00:06
ÚS: Protiústavnost judikatury NS o neurčitosti započtení
Obecný soud postupuje v rozporu s čl. 36 odst. 1 Listiny ve spojení s principem vázanosti soudce zákonem podle čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky, pokud mechanicky použije závěry rozhodovací praxe k dřívější právní úpravě, aniž jakkoli zohlední změny v nové právní úpravě.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 78/25, ze dne 12. 2. 2026
06.03.2026 00:05
ÚS: Trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc
Výchozí premisou ústavního přezkumu legislativní činnosti ústící v přijetí nové skutkové podstaty trestného činu je respektování dělby moci a role zákonodárného orgánu, a to se zohledněním specifického postavení Ústavního soudu, jemuž obecně vzato nepřísluší posuzovat šíři hranic trestněprávní kriminalizace určitých typů jednání. Ústavní soud připouští, že pravidla trestní odpovědnosti obsažená eventuálně též v obecně formulovaných normách jsou upřesňována až následnou soudní praxí. Ústavním požadavkem plynoucím ze zásady nullum crimen sine lege certa je rovněž to, aby jednotlivé skutkové podstaty byly od sebe navzájem odlišitelné s tím, aby bylo možné každý konkrétní skutek podřadit pod skutkovou podstatu, která mu nejvíce odpovídá.
Ústavní požadavek určitosti hmotněprávní trestní normy je naplněn tehdy, je-li možné skutkovou podstatu trestného činu vyložit způsobem umožňujícím seznat, která jednání jsou trestně postižitelná. Ústavní soud ve své činnosti vychází z principu ústavně konformní interpretace a aplikace právních předpisů, z něhož se podává, že v situaci, v níž ustanovení právního předpisu umožňuje dvě různé interpretace, přičemž jedna je v souladu s ústavním pořádkem a jedna nikoliv, není dán důvod pro jeho zrušení. Při aplikaci takového právního předpisu je úkolem orgánů veřejné moci interpretovat jej ústavně konformním způsobem.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl.ÚS 5/25, ze dne 4. 2. 2026
06.03.2026 00:04
ÚS: Nedostatečné odůvodnění rozhodnutí o stanovení výše výživného
Jestliže obecné soudy dostatečně neodůvodní, z jakých majetkových a výdělkových poměrů při rozhodování o výživném vycházely, resp. neuvedou, jaký příjem rodičů nakonec považovaly za rozhodný pro určení výživného, poruší ústavně zaručené právo účastníků řízení na soudní ochranu garantované čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 1952/25, ze dne 12. 2. 2026
06.03.2026 00:03
ÚS: Náležité odůvodnění rozhodnutí o styku dítěte
Obecné soudy se dopustí porušení práva na soudní ochranu zaručeného čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, rozhodnou-li o předběžné vykonatelnosti rozsudku podle § 27a zákona o zvláštních řízeních soudních bez řádného a přesvědčivého odůvodnění; musejí z něj vyplývat konkrétní okolnosti, které byly v řízení prokázány, a z nichž vyplývá, že by bez vyslovení předběžné vykonatelnosti rozhodnutí účastníku hrozilo nebezpečí těžko nahraditelné nebo značné újmy. Jde-li o rozsudek ve věcech péče soudu o nezletilé, musí odůvodnění takového výroku zahrnovat rovněž zhodnocení, zda je předběžná vykonatelnost v souladu s nejlepším zájmem konkrétního nezletilého.
Obecné soudy zasáhnou do práva rodiče na rodičovskou výchovu a péči chráněného čl. 32 odst. 4 Listiny základních práv a svobod, pokud vysloví předběžnou vykonatelnost rozsudku, kterým stanoví styk nezletilého s osobou, která se považuje za osobou společensky blízkou, za situace, kdy není postaveno najisto, že kvalita vztahu mezi takovou osobou a nezletilým, stanovení a rozsah styku určeného předběžně vykonatelným rozsudkem odůvodňuje.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 3700/25, ze dne 5. 2. 2026
06.03.2026 00:02
ÚS: Námitky poškozeného ohledně nesprávné kvalifikace skutku
I. Vznese-li poškozený obsáhlou argumentaci o nesprávné právní kvalifikaci skutku a na ní navazující argumentaci o věcné nepříslušnosti soudu, je povinností soudu se s těmito námitkami vypořádat, a to nejpozději v konečném rozhodnutí.
II. Smyslem institutu prohlášení viny není obcházení zásady materiální pravdy, a to ani ve prospěch obžalovaného.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 3039/24, ze dne 5. 2. 2026
06.03.2026 00:01
ÚS: Rozlišování mezi odměnou advokáta a advokáta-opatrovníka
Je-li v ústavní stížnosti nosným důvodem zásahu orgánu veřejné moci norma podústavního práva – konkrétně § 9 odst. 7 advokátního tarifu, který byl pro jeho rozpor s ústavním pořádkem nálezem ze dne 10. 12. 2025 sp. zn. Pl. ÚS 32/25 (č. 4/2026 Sb.) zrušen, přičemž ústavní stížnost byla podána ještě před zahájením řízení o zrušení tohoto ustanovení a samotné řízení o ústavní stížnosti bylo právě z důvodu tvrzeného rozporu § 9 odst. 7 advokátního tarifu s ústavním pořádkem přerušeno, je Ústavní soud při pokračování v řízení a rozhodování o takové ústavní stížnosti povinen přihlédnout k tomuto derogačnímu nálezu. Vyslovení protiústavnosti napadených rozhodnutí nezakládá v posuzované věci porušení principu ochrany důvěry v právo a zásah do právní jistoty nabytých práv, neboť jde o vztah mezi jednotlivcem – stěžovatelem a veřejnou mocí – státem, na základě jehož rozhodnutí stěžovatel vykonává činnost, jejímž prostřednictvím stát plní své základní funkce ochrany práv, zájmů a zdraví osob, které nemají možnost si tuto ochranu zajistit jinak.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 1685/25, ze dne 11. 2. 2026
27.02.2026 00:06
ÚS: Právo vedlejšího účastníka na náhradu nemajetkové újmy
Právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem náleží podle čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod každému, tedy i vedlejším účastníkům řízení.
Nepřiznají-li soudy vedlejšímu účastníkovi řízení nárok na náhradu nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku řízení podle § 31a zákona č. 82/1998 Sb. s odůvodněním, že příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem záležejícím v nepřiměřené délce řízení a vznikem nemajetkové újmy na straně vedlejšího účastníka je přerušena jeho právním poměrem k hlavnímu účastníkovi řízení, přehlížejí ústavněprávní původ a zakotvení základního práva na náhradu škody vůči státu a ve vztahu k vedlejším účastníkům řízení toto právo v konečném důsledku fakticky vyprazdňují.
Vedlejšímu účastníkovi řízení náleží právo na projednání věci v přiměřené lhůtě. Náhrada nemateriální újmy má sloužit ke kompenzaci stavu nejistoty, do níž byl poškozený v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení uveden a v níž byl udržován. Touto nejistotou je přímo dotčen jak hlavní účastník řízení, tak účastník vedlejší.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 3150/24, ze dne 28. 1. 2026
27.02.2026 00:05
ÚS: Aktivní legitimace spotřebitele v řízení proti nekalé soutěži
I. Obecně nelze vyloučit, že spotřebitel (dodržující standard chování průměrného spotřebitele) může být stejným obchodníkem o účincích jeho výrobků opakovaně oklamán, a může mu tedy vzniknout v důsledku jednání, proti kterému se brání žalobou u soudu, další újma.
II. Svévolnou interpretací tvrzení účastníka, které je v rozporu s obsahem jeho podání, a rezignací na povinnost řádně odůvodnit rozhodnutí, soud zasáhne do ústavně zaručeného práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 1185/25, ze dne 29. 1. 2026
27.02.2026 00:04
ÚS: Nerespektování změny právní úpravy odpovědnosti za škodu
Pomíjí-li obecný soud změnu právní úpravy a vykládá ji bez zřetele na principiální změny oproti předchozí právní úpravě jako úpravu předchozí, porušuje tím čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a v rozporu s čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky právo fakticky mění (tvoří).
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 3531/25, ze dne 28. 1. 2026
27.02.2026 00:03
ÚS: Rozlišování právních a skutkových námitek v dovolání
Pokud Nejvyšší soud odmítne dovolání pro nepřípustnost podle § 237 občanského soudního řádu s odůvodněním, že dovolatelem předestřená otázka je otázkou skutkovou a nikoliv právní, aniž by tento svůj závěr opřel o konkrétní důvody vztahující se k posuzované věci, a nevypořádá se tak v důsledku tohoto postupu s jednoznačně formulovanou dovolací námitkou, nepřípustně zasáhne do práva dovolatele na soudní ochranu zaručeného čl. 36 odst. 1 spočívající v odepření spravedlnosti.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 3466/24, ze dne 3. 2. 2026
27.02.2026 00:02
ÚS: Odmítnutí dovolání bez opory ve spisu
Odmítl-li Nejvyšší soud dovolání z důvodu, který stál bez opory v soudním spise (konkrétně, že stěžovatelka příslušnou námitku neuplatnila v řízení před soudy nižších stupňů a odvolací soud se danou právní otázkou nezabýval), a v důsledku toho nezkoumal, zda je pro řešení položené otázky podle § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, přípustné (případně zda je i důvodné), porušil její základní právo na soudní ochranu zaručené čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 1760/25, ze dne 15. 1. 2026
27.02.2026 00:01
ÚS: Nesprávné poučení o nemožnosti podat dovolání
Nesprávné poučení účastníka řízení o nemožnosti podat dovolání představuje ze strany odvolacího soudu odepření přístupu k Nejvyššímu soudu a porušení práva účastníka řízení na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 2891/25, ze dne 29. 1. 2026
13.02.2026 00:05
ÚS: Náležité odůvodnění jako procesní záruka
Procesní záruky plynoucí z práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod nezaručují žádný konkrétní hmotněprávní výsledek. Ani právo na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí jakožto jedna z takových procesních záruk tuto procedurální povahu práva na soudní ochranu neprolamuje. Právu na řádné odůvodnění odpovídá povinnost soudu seznámit účastníky s klíčovými úvahami, které jej vedly k danému rozhodnutí, a povinnost vypořádat se s relevantními argumenty. Relevantní argumenty jsou ty, které by mohly mít vliv na výsledek řízení. Z práva na řádné odůvodnění ovšem neplyne právo na "jediné správné" odůvodnění. Přednese-li soud srozumitelným způsobem klíčové úvahy, které jej vedly k danému rozhodnutí, a vypořádá-li se s relevantními argumenty, není jeho rozhodnutí protiústavní jen proto, že podle názoru stěžovatelů či Ústavního soudu měl být veden úvahami jinými, resp. se měl s relevantními argumenty vypořádat jinak. Opačný závěr by vedl k tomu, že by se stěžovatel mohl v ústavní stížnosti domáhat určitého řešení v rovině podústavního práva s tím, že obecný soud své řešení odůvodnil určitým způsobem, ačkoliv řešení požadované stěžovatelem mělo být odůvodněno způsobem jiným. Takové nastavení by popíralo ústavně vymezenou roli Ústavního soudu a smysl institutu ústavní stížnosti.
Jádro principu ochrany zaměstnance jakožto typově slabší smluvní strany v pracovněprávních vztazích má svůj ústavní původ v čl. 26 odst. 3 Listiny základních práv a svobod a je třeba ho brát v potaz jako výkladový princip. Čl. 26 odst. 3 Listiny ale neslouží k ochraně zaměstnance před každým skončením pracovního poměru ze strany zaměstnavatele.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 1815/25, ze dne 15. 1. 2026
13.02.2026 00:04
ÚS: Aktivní legitimace k podání komunální stížnosti
I. K ochraně práva na samosprávu slouží řízení o komunální ústavní stížnosti podle čl. 87 odst. 1 písm. c) Ústavy a § 72 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu. Právo na samosprávu není základním právem nebo svobodou ve smyslu čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy.
II. Aktivní legitimaci k podání komunální stížnosti má pouze zastupitelstvo obce či kraje. Podmínkou pro posouzení takové stížnosti je doložení, že zastupitelstvo v zákonem stanovené lhůtě usnesením projevilo vůli komunální stížnost podat.
podle stanoviska Ústavního soudu sp. zn. Pl.ÚS-st. 62/25, ze dne 17. 12. 2025
13.02.2026 00:03
ÚS: Důvěra rodiče v soudní rozhodnutí
I. Při nařízení výkonu rozhodnutí uložením pokuty (§ 502 zákona o zvláštních řízeních soudních) musí civilní soudy pečlivě posoudit, proč se styky rodiče s nezletilými dětmi neuskutečnily a co bylo příčinou jejich zmaření. Civilní soudy musí zkoumat všechny okolnosti každého případu včetně jeho kontextu. Ne každé porušení vykonatelného rozhodnutí vyžaduje, aby stát vždy a za každých okolností reagoval uložením pokuty.
II. Důvěra v právo zahrnuje též důvěru ve vydaná soudní rozhodnutí. Pokud rodič jednal v důvěře ve vydané předběžné opatření, pro jeho důvěru nemá význam, že o tři měsíce později odvolací soud označil předběžné opatření za nezákonné.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 2966/25, ze dne 21. 1. 2026
13.02.2026 00:02
ÚS: Svévolná aplikace § 150 OSŘ obecnými soudy
I při rozhodování odvolacího soudu o náhradě nákladů řízení platí zásada kontradiktornosti. Soud, který vystaví účastníky odvolacího řízení nečekanému a nepředvídanému obratu v argumentaci, aniž jim dá možnost se k němu vyjádřit, poruší čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 2253/25, ze dne 29. 1. 2026