// Profipravo.cz / Z rozhodnutí dalších soudů

Z rozhodnutí dalších soudů

21.02.2020 00:05

ÚS: K promlčení a zániku odpovědnosti za přestupek

Pod pojem „trestnost činu“ užitý v čl. 40 odst. 6 Listiny spadá i hmotněprávní úprava zániku trestní odpovědnosti a odpovědnosti za přestupek včetně promlčení trestní odpovědnosti a zániku odpovědnosti za přestupek uplynutím promlčecí doby.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl.ÚS 15/19, ze dne 4. 2. 2020


21.02.2020 00:03

ÚS: Rozhodování o nákladech řízení soudního exekutora

Při rozhodování o nákladech řízení soudního exekutora při zastavení řízení vedeného již jen pro náklady exekuce z důvodu zániku zástavního práva je třeba zvažovat, a to i s ohledem na konkrétní okolnosti věci a na procesní úkony povinného a oprávněného, přiměřenost výše nákladů přiznaných exekutorovi ve vztahu ke skutečné činnosti exekutora v průběhu exekuce. Rozhodnutím soudu postrádajícím jakékoliv úvahy v tomto směru došlo k porušení čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 905/19, ze dne 14. 1. 2020


21.02.2020 00:02

ÚS: K respektování nejlepšího zájmu dítěte

Postupem krajského soudu, který nezohlednil všechny okolnosti daného případu a své rozhodnutí řádně neodůvodnil, došlo k porušení práva na spravedlivý (řádný) proces a k porušení čl. 12 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte, zajišťujícího dítěti právo na formulování a přiměřeně zohlednění názoru odpovídajícího věku a úrovni dítěte.

Rozhodnutím soudu provedená úprava styku nesmí vzbuzovat pochybnosti o tom, zda je respektován zájem dítěte ve smyslu čl. 3 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte, který musí být vždy prioritním hlediskem, tedy zda rozhodnutím byla nastavena vhodná úprava styku nezletilých dětí s otcem.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 3241/19, ze dne 14. 1. 2020


21.02.2020 00:01

ÚS: K řádnému zastoupení nezletilého před soudem

V důsledku postupu okresního soudu, který, ač mu z jeho úřední činnosti muselo být známo, že matka nezletilé zanedbává výchovu dětí svěřených jí do péče, nezkoumal schopnost matky řádně hájit zájmy nezletilé a nezabýval se podmínkami pro ustanovení opatrovníka pro řízení. Zájmy nezletilé tak nebyly v rozporu s čl. 11 odst. 1, čl. 32 odst. 1, čl. 36 odst. 1, čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 3 Úmluvy o právech dítěte řádně hájeny.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 3131/19, ze dne 14. 1. 2020


14.02.2020 00:04

ÚS: Odměna advokáta za výkon funkce opatrovníka podle ZoTOPO

Stanoví-li § 9 odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, že při výkonu funkce opatrovníka ustanoveného soudem podle zákona upravujícího trestní odpovědnost právnických osob (srov. § 34 zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim) se pro účely výpočtu odměny advokáta jako opatrovníka považuje za tarifní hodnotu částka 1 000 Kč, pak takové pravidlo podle Ústavního soudu porušuje zásadu rovnosti v návaznosti na právo podnikat a právo získávat prostředky pro své životní potřeby prací podle čl. 26 odst. 1 a 3 Listiny základních práv a svobod.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl.ÚS 23/19, ze dne 28. 1. 2020


14.02.2020 00:03

ÚS: Vypořádání synallagmatického vztahu dle § 457 obč. zák.

Mechanická interpretace a aplikace § 457 obč. zák. pro vypořádání synallagmatického vztahu, bez zohlednění konkrétních okolností souzené věci a principů vyjádřených v hlavě I části první účinného občanského zákoníku, odporuje čl. 11 odst. 1 Listiny a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Ústavně konformní je takový výklad, podle kterého nikdo nesmí těžit z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu (§ 6 odst. 2, věta druhá, o. z.); žádnému účastníku řetězce neplatných právních jednání nemá po jejich vypořádání zůstat po právu dvojí plnění. V případě řízení zahájeného pro vypořádání účastníků řetězce na sebe navazujících neplatných právních jednání je žádoucí (v mezích žalobního petitu) napravit protiprávní stav jako celek, soud proto také při posuzování povinnosti vrácení plnění musí zvážit efektivnost a smysl jednotlivých kroků, jež od účastníka k naplnění daného účelu vyžaduje.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 4206/18, ze dne 21. 1. 2020


14.02.2020 00:02

ÚS: Volba zmocněnce právnické osoby v trestním řízení

I. Ústavní stížnost proti usnesení, jímž byl právnické osobě v trestním řízení ustanoven opatrovník dle § 34 odst. 5 zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění pozdějších předpisů, je dle § 75 odst. 1 a contrario zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, přípustná, neboť proti takovému usnesení není přípustná stížnost.

II. Institut opatrovníka právnické osoby v trestním řízení dle § 34 odst. 5 zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění pozdějších předpisů, je subsidiární povahy a mělo by jej být využíváno jen jako krajního prostředku, neboť vždy představuje zásah do práva právnické osoby na obhajobu v trestním řízení dle čl. 40 odst. 3 Listiny, který musí být proporcionální vzhledem k účelu, který sleduje.

III. Je-li jediná osoba, která je oprávněna za právnickou osobu v trestním řízení jednat, vyloučena dle § 34 odst. 4 věta první uvedeného zákona proto, že je ve stejné trestní věci obviněna, toto vyloučení se nevztahuje i na volbu zmocněnce k vykonávání úkonů za právnickou osobu v trestním řízení dle § 34 odst. 1 uvedeného zákona, jestliže zde není konkrétní riziko, že tak činí proto, aby právnickou osobu poškodila či na její úkor zvýhodnila v trestním řízení sebe.

IV. Šetření podstaty práva právnické osoby na obhajobu dle čl. 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod odpovídá požadavek na to, aby výzva dle § 34 odst. 4 věta druhá zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění pozdějších předpisů, byla obligatorní. Není-li v situacích předvídaných ustanovením § 34 odst. 4 uvedeného zákona právnické osobě doručena výzva dle věty druhé tohoto ustanovení, není splněna podmínka pro ustanovení opatrovníka dle § 34 odst. 5 uvedeného zákona. Pokud i přesto soud opatrovníka právnické osobě ustanoví, porušuje tím právo této právnické osoby na soudní ochranu dle čl. 36 odst. 1 Listiny a na obhajobu v trestním řízení dle čl. 40 odst. 3 Listiny.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 3139/19, ze dne 21. 1. 2020


14.02.2020 00:01

ÚS: K povinnosti NS vypořádat stěžejní argumenty účastníka

Analytická právní věta

Nejvyšší soud při rozhodování o přípustnosti dovolání dle § 237 o. s. ř. je povinen se v odůvodnění svého rozhodnutí vypořádat se stěžejními argumenty uplatněnými účastníkem řízení. Jiný postup je porušením práva účastníka řízení na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

PRÁVNÍ VĚTY

V posuzované věci stěžovatel od počátku řízení argumentoval mimo jiné tím, že vedlejší účastnicí učiněná nabídka jiného pracovního zařazení ve smyslu § 73a odst. 2 zákoníku práce nebyla učiněna dostatečně určitým způsobem, neboť v ní nebylo uvedeno místo výkonu práce, což stěžovatel považoval za stěžejní faktor pro své rozhodnutí ohledně uzavření dohody o změně pracovního poměru; upozorňoval, že vedlejší účastnice řízení vykonává působnost po celém území České republiky. Přípustnost svého dovolání stěžovatel spatřoval ve vyřešení otázky podstatných náležitostí nabídky změny pracovního zařazení, která nebyla dle jeho názoru dosud v rozhodování Nejvyššího soudu vyřešena. Argumentoval tím, že na nabídku jiného pracovního zařazení ve smyslu § 73a odst. 2 zákoníku práce je třeba subsidiárně použít § 1732 odst. 1 občanského zákoníku, a proto musí obsahovat minimálně podstatné náležitosti pracovní smlouvy, tj. druh práce, místo výkonu práce a den nástupu do práce.

Nejvyšší soud však nereagoval na argumentaci stěžovatele předestřenou v dovolání, neboť dovolání odmítl s odkazem na rozhodnutí řešící otázku délky lhůty k přijetí návrhu dohody o dalším pracovním zařazení, která však ve sporu mezi stěžovatelem a vedlejší účastnicí řízení nebyla předmětem sporu. Uplatnění § 243f odst. 3 o. s. ř. předpokládá (krom případů, kdy je dovolání nepřípustné ze zákona či je zjevně bezdůvodné), že se posuzovanou právní otázkou Nejvyšší soud v minulosti již plně meritorně zabýval. Proto již není potřeba nové rozhodnutí podrobně odůvodňovat a v zásadě postačí odkaz na předchozí judikaturu. V nynější věci ale dřívější rozhodnutí, které by přesvědčivě a v odpovídajícím rozsahu vypořádalo stěžovatelovu argumentaci, neexistuje.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 4152/18, ze dne 20. 1. 2020


07.02.2020 00:05

ÚS: K prokazování újmy způsobené prodlením ve vkladovém řízení

V případech škody vzniklé v důsledku nadměrné délky řízení je prokazování příčinné souvislosti mezi nadměrnou délkou řízení a vznikem majetkové újmy, jakož i přesné výše vzniklé škody obtížné. To však nesmí bránit vzniku odpovědnostního vztahu. Soudy přitom v rámci ústavně konformního postupu musejí vycházet z obvyklého běhu událostí a nesmějí se dopouštět formalistického výkladu a kladení nesplnitelného důkazního břemene; v opačném případě by totiž došlo k faktickému vyprázdnění, a tím porušení základního práva na náhradu škody za nesprávný úřední postup podle čl. 36 odst. 3 Listiny.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 141/19, ze dne 17. 1. 2020


07.02.2020 00:04

ÚS: Neúměrné krácení odměny obhájce v trestním řízení

Analytická právní věta

Pokud obecné soudy přistoupí k významnému krácení odměny a náhrady výdajů ustanovenému advokátovi s paušálním a obecným odůvodněním, přičemž byl advokát k neuznaným úkonům předem zván policejními orgány, může takovýto postup zakládat porušení práva stěžovatele na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny.

PRÁVNÍ VĚTY

Účast obhájce v přípravném řízení je jednou ze základních garancí spravedlivého procesu a její omezení je možné jen ve výjimečných případech. Ustanovení § 151 odst. 2 trestního řádu v kombinaci s ostatními relevantními ustanoveními (zejm. § 39 trestního řádu) pak tyto záruky garantuje všem obviněným bez rozdílu majetkových poměrů nebo sociálního postavení. Citované ustanovení je tedy třeba chápat i jako promítnutí zákazu diskriminace a principu rovného zacházení do trestního práva. Aby záruka nebyla pouze formální, musí být při aplikaci vždy zohledněn právě výše uvedený účel předmětného ustanovení. V daném kontextu je jako nepřípustný zásah možné chápat takové nastavení pravidel pro úhradu odměny a náhradu hotových výdajů, které sice jejich určitou úhradu garantuje, ale tak, že obhájce není schopen předem ani rámcově odhadnout, kolik mu bude skutečně nakonec zaplaceno. Z této nejistoty pak může plynout neúměrný tlak na co nejnižší rozsah obhájcem prováděných úkonů a s tím související významné riziko nepřípustného zásahu do materiálních podmínek realizace práva na právní pomoc. Má-li mít obviněný, jemuž byl obhájce ustanoven dle § 38 a násl. trestního řádu, rovný přístup k právu na spravedlivý proces, nesmí výkon činnosti ustanoveného obhájce svou kvalitou zaostávat za činností obhájce zvoleného a placeného obviněným.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 748/19, ze dne 17. 12. 2019


07.02.2020 00:01

ÚS: Poučení o možnosti podat dovolání

Ústavní soud opakovaně dospěl v případech absence poučení o možnosti dovolání k závěru, že za takových okolností je namístě zrušit rozhodnutí odvolacího soudu, protože vadným poučením soud znemožnil stěžovatelům realizaci jejich procesního práva podat mimořádný opravný prostředek, čímž bylo porušeno jejich právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny.

Jedním z klíčových opatření zajišťujících rovnocenný přístup ke spravedlnosti pro osoby se zdravotním (zejména psychosociálním) postižením podle čl. 13 odst. 1 Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením je jejich právní zastoupení, přičemž nepostačuje jen formální ustanovení zástupce, ale je nezbytné zajistit efektivní právní zastoupení, a to tím spíše, jedná-li se o případ nutné obhajoby.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 1244/19, ze dne 8. 1. 2020


06.02.2020 00:03

NSS: Ochrana pokojného stavu správním orgánem

Občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.) již nezakládá pravomoc správních orgánů rozhodovat o ochraně před zřejmými zásahy do pokojného stavu, jako tomu bylo podle občanského zákoníku z roku 1964 (zákon č. 40/1964 Sb.). Proto od účinnosti občanského zákoníku (od 1. 1. 2014) správní orgány také ztratily pravomoc rozhodovat o žádosti podle § 142 správního řádu, pokud se tato žádost týká určení právního vztahu vyvolaného rozhodováním správních orgánů o „zřejmých zásazích do pokojného stavu“ podle § 5 občanského zákoníku z roku 1964.

(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 11. 2019, čj. 9 As 159/2018-60)


06.02.2020 00:02

NSS: Nedoručení zásilky s podáním

Podání je ve smyslu § 37 odst. 5 správního řádu platně učiněno, jen pokud správnímu orgánu skutečně dojde; z § 40 odst. 1 písm. d) správního řádu, který pouze upravuje počítání lhůt, nikterak nevyplývá, že by se podání mělo v rozporu s textem § 37 odst. 5 správního řádu považovat za učiněné i v případě, že držitel poštovní licence adresátovi zásilku nedoručí, a podání se tak do dispozice správního orgánu vůbec nedostane.

(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 11. 2019, čj. 6 As 126/2019-21)


06.02.2020 00:01

NSS: Řízení o návrhu na zastavení daňové exekuce

V řízení o návrhu na zastavení daňové exekuce dle § 181 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, lze úspěšně zpochybnit vykonatelný exekuční titul, což může vést k zastavení daňové exekuce.

(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 8. 2019, čj. 8 Afs 250/2018-54)


31.01.2020 00:05

ÚS: Přídavek na dítě ve zvýšené výměře

Dítě je v důsledku podmínění nároku na daný přídavek příjmy společně posuzovaných osob vystaveno odlišnému právnímu, a tím i ekonomickému zacházení na základě příslušnosti k rodině, aniž by (zpravidla) samo mělo na jednání těchto osob či jejich status vliv. Na druhou stranu nelze ovšem přehlédnout, že toto různé právní zacházení je, jak zřetelně plyne ze shora nastíněné konstrukce této sociální dávky, záměrné. Přitom tento záměr se nezakládá na Listinou zapovězených důvodech diskriminace, ale na motivaci rodin s dětmi dosíci určitého ekonomického a zejména sociálního statusu, který si očima zákonodárce zaslouží stimulaci. Nejedná se o diskriminaci z důvodu sociálního původu či rodu, jak je uvádí č. 3 odst. 1 Listiny. Sociální původ či rod jsou jednou pro vždy dané od okamžiku narození. Zdroje příjmů v rodině se však mohou měnit a tím se mění i možný nárok na přídavek na dítě. I zde platí závěry vyslovené ve vzpomínaném nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 40/97, že tuto nerovnost v sociálních vztazích v podobě stanovení různých podmínek přídavku na dítě nelze pokládat za porušení ústavní zásady rovnosti v právech, neboť vodítkem této nerovnosti je i zde individuální posuzování sociální a ekonomické situace adresátů této sociální dávky.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl.ÚS 31/17, ze dne 17. 12. 2019


31.01.2020 00:04

ÚS: Odměna advokáta za výkon funkce opatrovníka

Kritéria, na základě nichž se stanoví odlišné zacházení s obdobnými subjekty v obdobných (nebo dokonce stejných) situacích, musí být alespoň obecně rozumná a objektivizovaná. Neexistuje však rozumný důvod, aby opatrovníkovi - advokátovi, jenž chrání zájmy těžce nemocného člověka, byla poskytnuta násobně nižší odměna, než je tomu například u zástupce podle § 30 o. s. ř. Tímto odlišným zacházením je proto porušena zásada rovnosti v návaznosti na právo podnikat a právo získávat prostředky pro své životní potřeby prací podle čl. 26 odst. 1 a 3 Listiny.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl.ÚS 22/19, ze dne 14. 1. 2020


31.01.2020 00:03

ÚS: Změna kladného rozhodnutí o podmíněném propuštění

Rozhodne-li stížnostní soud o zamítnutí návrhu na podmíněné propuštění v neveřejném zasedání, aniž by jakkoli přihlédl ke stěžovatelem zaslanému vyjádření ke stížnosti druhé procesní strany, poruší tím jeho práva garantovaná čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.

Založí-li soud své rozhodnutí o podmíněném propuštění z výkonu trestu odnětí svobody na důvodech, které však již byly soudy dříve zohledněny v odsuzujícím rozsudku, dopustí se porušení zákazu dvojího přičítání téhož, odporující principu ne bis in idem ve smyslu čl. 40 odst. 5 Listiny základních práv a svobod.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 3073/19, ze dne 19. 12. 2019


31.01.2020 00:02

ÚS: K dokazování neoprávněného zpřístupňování autorských děl

V posuzované věci je právě absence dostatečné specifikace stěžovatelkou veřejnosti zpřístupněné hudební produkce, omezující se pouze na konstatování soudu, že ze záznamu je „slyšet zřetelně hudba“ (případně ve dvou případech ze tří, stanice KISS), důvodem, pro který Ústavní soud (aniž se věcně zabýval zbývajícími námitkami stěžovatelky) konstatuje, že závěr městského soudu o neoprávněném zpřístupňování chráněných autorských děl stěžovatelkou veřejnosti neodpovídá provedenému dokazování. Na základě soudem konstatovaných zjištění tak nelze dospět k jednoznačnému závěru, že stěžovatelka skutečně zprostředkovala veřejnosti takové části rozhlasového vysílání, ve kterých byla zpřístupňována rovněž produkce osob, jejichž autorská práva jako kolektivní správce vykonává a zastupuje vedlejší účastník.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 1598/19, ze dne 27. 12. 2019


31.01.2020 00:01

ÚS: Nepřípustnost zásahové žaloby proti daňovým platebním výměrům

Právo na soudní ochranu podle čl. 36 Listiny základních práv a svobod je zachováno i v případech, je-li proti procesním úkonům správního orgánu, které nemohou dotčenou osobu zasáhnout samostatně, poskytnuta soudní ochrana až v návaznosti na výsledné správní rozhodnutí prostřednictvím žaloby proti rozhodnutí správního orgánu (§ 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní).

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 2383/19, ze dne 14. 1. 2020


31.01.2020 00:00

ÚS: Nesprávné odůvodnění rozhodnutí Nejvyššího správního soudu

Jakkoliv nesprávné (sc. nezákonné nebo neústavní) odůvodnění rozhodnutí Nejvyššího správního soudu může představovat porušení základních práv či svobod, není tomu tak vždy „automaticky“ bez dalšího, nýbrž je zpravidla nutné, aby z nesprávného odůvodnění vyplýval současně též nesprávný výrok, který reálně svými dopady porušuje či potenciálně může porušovat základní práva nebo svobody stěžovatele.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 389/19, ze dne 7. 1. 2020


< strana 1 / 127 >
Reklama

Jobs

Aktuální znění právních předpisů