// Profipravo.cz / Z rozhodnutí dalších soudů
Z rozhodnutí dalších soudů
21.03.2025 00:06
ÚS: Odpovědnost státu za nadměrný hluk
Stát má pozitivní závazek chránit pokojné užívání domova plynoucí z čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Součástí této pozitivní povinnosti jsou také účinné prostředky nápravy zahrnující i právo na náhradu újmy v důsledku zásahu či porušení práva podle čl. 8 Úmluvy. Ačkoliv je na státu, jaký systém ochrany jednotlivců před nadměrným hlukem zvolí, je potřeba, aby nalezl spravedlivou rovnováhu mezi protichůdnými zájmy a aby státem zvolená opatření byla opravdu účinná.
Jestliže státní orgán nezákonně toleruje porušování protihlukové regulace a institut časově omezené výjimky používá k faktické legalizaci protiprávního překračování hlukových limitů, jedná v rozporu se svými pozitivními závazky plynoucími z práva na respektování soukromého a rodinného života, obydlí a korespondence podle čl. 8 Úmluvy.
Nebýt nezákonného rozhodnutí krajské hygienické stanice o vydání hlukové výjimky, krajská hygienická stanice i provozovatel zdroje hluku by museli činit opatření k řešení překračování hlukových limitů. Tvrzená újma stěžovatelů spočívající v nadměrném hluku by pak nevznikla (či by byla menší). I kdyby opatření krajské hygienické stanice ke snížení hluku pod limit nevedla, mohla by vzniknout odpovědnost provozovatele zdroje hluku za nedodržení povinností plynoucích z § 30 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 818/24, ze dne 23. 1. 2025
21.03.2025 00:05
ÚS: Rozhodování o (a)symetrickém rozložení střídavé péče
I. Ze zákona ani z ústavního pořádku nevyplývá, že by výchozím modelem pro úvahy soudu o rozložení péče o nezletilé děti měla být zcela symetrická střídavá péče (tedy rozložená 50:50). Jakékoli uspořádání poměrů dítěte musí být v jeho nejlepším zájmu, který je třeba identifikovat na základě pečlivého zhodnocení všech relevantních okolností případu.
II. Změna poměrů odůvodňující nové rozhodnutí týkající se výkonu povinností a práv vyplývajících z rodičovské odpovědnosti může spočívat i ve změně postoje dítěte.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 2364/24, ze dne 5. 2. 2025
21.03.2025 00:04
ÚS: Smlouva o vzdělávání na soukromé vysoké škole
I. Při uplatnění zákonné výluky z dovolání musí Nejvyšší soud pamatovat na výjimku u vztahů ze spotřebitelských smluv [§ 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř.], jinak poruší právo na přístup k soudu.
II. Povaha činnosti či plnění veřejných úkolů (poskytování vzdělávání) soukromou vysokou školou nevylučuje, aby měla smlouva o vzdělávání na soukromé vysoké škole pro účely ochrany spotřebitele povahu smlouvy spotřebitelské (§ 1810 občanského zákoníku).
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 2093/24, ze dne 5. 2. 2025
21.03.2025 00:03
ÚS: Ochrana pověsti právnických osob
Účinná ochrana dobré pověsti právnických osob ústavně zaručená čl. 10 odst. 1 Listiny základních práv a svobod vyžaduje analogické použití stejných prostředků jako při ochraně proti nekalé soutěži podle § 2988 občanského zákoníku, včetně možnosti požadovat přiměřené zadostiučinění (takto již Pl. ÚS 26/24). Pokud soud odmítne poskytnout právnické osobě omluvu za tvrzený zásah do pověsti s odůvodněním, že právo na omluvu (odčinění nemajetkové újmy) podle hmotného práva vůbec nemá, zasáhne do jejího práva na ochranu dobré pověsti zaručeného čl. 10 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 2672/23 ze dne 6. 2. 2025
21.03.2025 00:02
ÚS: Náhrada za DPH za úkon právního zástupce
Mezi náklady řízení patří i náhrada za daň z přidané hodnoty za úkon právního zástupce, který byl ke dni jeho poskytnutí plátcem daně z přidané hodnoty, i pokud v okamžiku rozhodnutí má účastník právního zástupce, který plátcem daně z přidané hodnoty není. Opačný výklad vede k porušení práva na soudní ochranu zaručeného čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a práva na právní pomoc zaručeného čl. 37 odst. 2 Listiny.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 1501/24, ze dne 29. 1. 2025
21.03.2025 00:01
ÚS: Naplnění předpokladů přípustnosti dovolání
Odmítne-li se Nejvyšší soud zabývat částí dovolání pro vadu, kterou ve skutečnosti netrpělo, poruší tím právo dovolatele na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 2048/23, ze dne 12. 2. 2025
14.03.2025 00:06
ÚS: Spor osobnosti s bulvárními médii a výše náhrady újmy
I. Uložení povinnosti nahradit nemajetkovou újmu v penězích za neoprávněný zásah do práva na ochranu osobnosti představuje jeden z nástrojů sloužících k ochraně důstojnosti, osobní cti, dobré pověsti a jména podle čl. 10 odst. 1 a práva na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života podle čl. 10 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, potažmo čl. 8 Úmluvy.
II. Náhrada nemajetkové újmy v penězích plní nejen funkci satisfakční (kompenzační a reparační), ale též preventivně-sankční.
III. Základní myšlenkou preventivně-sankční funkce je, že forma a míra zavinění, pohnutky či majetkový prospěch původce mají podstatný vliv na intenzitu neoprávněného zásahu do osobnostních práv, a tudíž přímo ovlivňují potřebu nižšího či vyššího peněžitého zadostiučinění. Preventivně-sankční funkce se tedy neuplatňuje odděleně od satisfakční funkce, ale je její nepostradatelnou součástí.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 428/23, ze dne 23. 1. 2025
14.03.2025 00:05
ÚS: Požadavky na odůvodnění výše a způsobu výpočtu výživného
I. Soud při hledání nejlepšího zájmu dítěte musí zohlednit také vývoj poměrů dětí v čase, tj. včetně faktického vývoje rodinné situace po zahájení soudního řízení na úpravu poměrů k dítěti.
II. Soudy musí jednotlivé návrhy o významných záležitostech dítěte zkoumat komplexně s přihlédnutím k celkovým poměrům dítěte. Rozhodnutí o volbě vzdělávání či určení bydliště vydané na návrh rodiče [§ 877 občanského zákoníku a § 466 písm. j) ve spojení s § 468 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních] se z podstaty věci promítne také do rozhodnutí v "beznávrhovém" řízení o dalších poměrech nezletilých dětí.
III. Ne každý výdaj do podnikání je nezbytný do té míry, že by po rodiči nebylo možné požadovat, aby přednostně plnil vyživovací povinnost.
IV. Posouzení návrhu na určení výživného pro nezletilé děti je věcí volné úvahy soudu. Soudce není prostý počtář a nemusí se obsáhle vypořádat s každým jednotlivým detailem týkajícím se majetkové situace rodiče. Je však povinen jasným a přezkoumatelným způsobem vymezit rámec, v němž se jeho volná úvaha o určení výše výživného pohybuje.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 2278/24, ze dne 29. 1. 2025
14.03.2025 00:04
ÚS: Rozhodování o adhezním nároku zvlášť zranitelné oběti
I. Nárok na náhradu újmy za závažné zásahy do lidské důstojnosti (čl. 10 odst. 1 Listiny) a osobní integrity (čl. 7 odst. 1 Listiny) je nedílnou součástí a pokračováním těchto základních práv. Z vůle zákonodárce mají trestní soudy povinnost rozhodnout o nároku poškozeného na náhradu újmy, byl-li řádně uplatněn, i v rámci řízení o trestním příkazu [§ 314f odst. 1 písm. e) trestního řádu], a poškození mají korespondující právo na to, aby bylo o jejich nároku řádně rozhodnuto. S ohledem na to nelze snižovat úroveň ochrany základního práva poškozeného na zachování lidské důstojnosti a osobní integrity, včetně z něj plynoucího práva na náhradu újmy, pouze s poukazem na to, že řízení o trestním příkazu je koncipováno jako zjednodušená forma trestního řízení.
II. Plyne-li závažný zásah do lidské důstojnosti nebo osobní integrity ze samotné podstaty trestného činu, za který byl obžalovaný odsouzen, trestní soud je povinen přiznat poškozenému náhradu újmy alespoň za tuto újmu na jeho základních – resp. v terminologii občanského zákoníku přirozených – právech, a to i bez dalšího dokazování. To platí zejména u zvlášť zranitelných obětí.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 2118/24, ze dne 22. 1. 2025
14.03.2025 00:03
ÚS: Určení výše náhrady nákladů řízení
Je-li předmětem řízení výše pojistného plnění za nemajetkovou újmu na zdraví, je při určení výše náhrady nákladů řízení třeba vycházet z tarifní hodnoty podle § 8 odst. 1 advokátního tarifu, a nikoliv podle § 9 odst. 4 písm. a) téhož předpisu. Opačný postup může znamenat porušení práva na soudní ochranu ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 3004/24, ze dne 28. 1. 2025
14.03.2025 00:02
ÚS: Zastupování spolku v řízení o kasační stížnosti
Zastupuje-li spolek v řízení o kasační stížnosti člen, který je aktivním advokátem, pak bez dalších pochybností nezakládá skutečnost, že nereagoval na výzvu soudu k doložení plné moci udělené advokátovi či vysokoškolského právnického vzdělání, které zákon vyžaduje pro výkon advokacie, ve smyslu § 105 odst. 2 věta za středníkem zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, nedostatek podmínky řízení.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 2512/24, ze dne 29. 1. 2025
14.03.2025 00:01
ÚS: Lhůta pro podání návrhu na ponechání obviněného ve vazbě
Návaznost na záruky spravedlivého procesu a ochranu práv obhajoby je podle Ústavního soudu důvodem pro závěr, že lhůta pro podání návrhu na ponechání obviněného ve vazbě podle § 72 odst. 2 trestního řádu musí být považována za lhůtu prekluzivní. Marným uplynutím lhůty podle § 72 odst. 2 trestního řádu ztrácí státní zástupce právo tento návrh podat; neznamená to však, že se vazba obviněného stává tímto momentem automaticky nezákonnou. Pakliže státní zástupce nepodá včasný návrh na prodloužení vazby, má ve zbytku tříměsíční lhůty ve smyslu § 72 odst. 1 trestního řádu možnost podat obžalobu, případně přijmout jiná vazbu nahrazující opatření.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 2387/24, ze dne 29. 1. 2025
07.03.2025 00:06
ÚS: Ochrana pověsti právnických osob
Účinná ochrana dobré pověsti právnických osob ústavně zaručená článkem 10 odst. 1 Listiny základních práv a svobod vyžaduje analogické použití stejných prostředků jako při ochraně proti nekalé soutěži podle § 2988 občanského zákoníku, včetně možnosti požadovat přiměřené zadostiučinění.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl.ÚS 26/24, ze dne 15. 1. 2025
07.03.2025 00:05
ÚS: Snížení náhrady nákladů z důvodu pojistného plnění
Přiznání náhrady nákladů v adhezním řízení podle § 154 odst. 2 trestního řádu nelze vyloučit jako celek jen proto, že poškozenému bylo plněno z titulu pojištění osoby odsouzené. Snížit náhradu nákladů z důvodu pojistného plnění lze, takové rozhodnutí ale musí být řádně odůvodněné při respektu k odlišnostem mezi oběma řízeními a také s ohledem na to, aby se poškozeným dostalo adekvátní kompenzace všech jejich nákladů. Náhrada nákladů poškozených podle § 154 odst. 2 trestního řádu nemá být dalším trestem pro odsouzeného. Pokud skutečně některá částka vyplacená pojišťovnou pokrývá náklady spojené s účastí poškozených v adhezním řízení, nelze ukládat odsouzenému duplicitní povinnost náhrady nákladů jen za tím účelem, aby to byl on, a ne pojišťovna, kdo náhradu nákladů platí.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 2744/24, ze dne 15. 1. 2025
07.03.2025 00:04
ÚS: Procesní práva zúčastněné osoby v odvolacím trestním řízení
Podle § 42 odst. 1 trestního řádu je zúčastněnou osobou ten, jehož věc nebo část majetku byla zabrána nebo podle návrhu má být zabrána. Této osobě musí být poskytnuta možnost, aby se k věci vyjádřila, může být přítomna při hlavním líčení a veřejném zasedání, činit při nich návrhy, nahlížet do spisů a podávat v případech trestním řádem stanovených opravné prostředky. Tato práva zúčastněné osoby a jim odpovídající povinnosti orgánů činných v trestním řízení se uplatní rovněž v odvolacím řízení, byť se zákonným omezením přístupu k mimořádným opravným prostředkům podle § 265d trestního řádu a contrario. Postup, který stěžovatelce jako vlastníkovi zabraných věcí odepřel uplatňování jejích procesních práv, je proto rozporný s čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (Úmluva), resp. s čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (Listina) a s čl. 13 Úmluvy a s čl. 11 odst. 1 Listiny a čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 2202/24, ze dne 21. 1. 2025
07.03.2025 00:03
ÚS: Opomenutí trestního soudu rozhodnout o adhezním nároku
I. Nerozhodnutí soudu v trestním řízení o řádně a včas uplatněném nároku na náhradu škody a nemajetkové újmy představuje tzv. nesprávný úřední postup ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), a zakládá porušení základního práva stěžovatele (poškozeného) podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
II. V případě porušení základního práva stěžovatele (poškozeného) je nutno individuálně posoudit odůvodněnost kasace rozhodnutí o vině a trestu, v němž výrok o náhradě škody a nemajetkové újmy chybí, s ohledem na možný nepřiměřený zásah do ústavně zaručených práv obviněného. V případě, kdy některý výrok chybí, Ústavní soud může přikázat obecnému soudu (namísto kasace) vydání dodatečného, tzv. doplňujícího, rozhodnutí tak, aby byl zcela vyčerpán předmět řízení.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 1876/24, ze dne 7. 1. 2025
07.03.2025 00:02
ÚS: Žádost poškozeného o úhradu nákladů na znalecký posudek
Je nepřípustné, a v rozporu se základními ústavními zásadami (čl. 2 odst. 2 a 3 Listiny), aby trestní soudy kladly na poškozené či obviněné nové povinnosti (zde v podobě nutnosti vyžádat si znalecký posudek až po rozhodnutí soudu podle § 151a odst. 1 trestního řádu), které z pozitivního práva neplynou.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 2050/24, ze dne 22. 1. 2025
07.03.2025 00:01
ÚS: Nepřiznání náhrady újmy poškozené v trestním řízení
Obecný soud má v trestním řízení povinnost svým postupem usilovat o naplnění podmínek pro přiznání náhrady škody či nemajetkové újmy v adhezním řízení. Nepřizná-li soud uplatněný adhezní nárok, ač jsou pro to splněny zákonné podmínky, a neodůvodní-li náležitě své závěry, poruší ústavně zaručené právo oběti na spravedlivý proces a soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a v souvislosti s tím i ústavně zaručená práva na nedotknutelnost osoby a jejího soukromí podle čl. 7 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Je-li v případě uplatněného nároku na náhradu nemajetkové újmy v trestním řízení zřejmé, že zjištěný skutkový stav rozhodujícím soudům umožňoval právně posoudit intenzitu způsobených psychických útrap poškozené, zejména je-li v popisu skutku ve výroku o vině rozsudku městského soudu uvedeno, že zranění poškozené bylo spojeno s rozvojem příznaků posttraumatické stresové poruchy, mělo být minimálně o části vzneseného nároku rozhodnuto již v rámci adhezního řízení. Odkázání na řízení ve věcech občanskoprávních by připadalo v úvahu až v případě zjišťování, zda stěžovatelka trpí dalšími trvalejšími zdravotními následky (např. posttraumatickou stresovou poruchou).
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 3160/24, ze dne 8. 1. 2025
28.02.2025 00:06
ÚS: Přiměřenost délky zajištění majetku v rámci trestního řízení
I. Při posuzování přiměřenosti délky zajištění majetku v rámci trestního řízení je nutné zvážit zejména příčiny trvajícího zajištění (zda je dáno např. složitostí věci, anebo neodůvodněnými průtahy orgánů činných v trestním řízení), jakož i to, jaký vliv má průběh trestního řízení na sílu argumentů, kterými je potřeba zajištění podepírána (zda se jeho důvodnost jeví být potvrzována dosavadním vývojem, či nikoliv), a jak intenzivní zásah pro dotčeného zajištění individuálně představuje.
II. U zajištění nemovitosti již samotný zákaz zcizení či zatížení představuje zásah do vlastnického práva majitele. Při hodnocení intenzity tohoto zásahu je ovšem relevantní, že zajištěná nemovitost může být pro běžné účely nadále využívána.
III. Přiměřeným může být i zajištění majetku trvající déle, než jaká by byla maximálně přípustná doba vazby podle § 72a trestního řádu.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 2351/24, ze dne 21. 1. 2025
28.02.2025 00:05
ÚS: Prokázání oprávněnosti adhezních nároků
I. Opakované rozhodování o nároku poškozeného na náhradu nemajetkové újmy vyžaduje, aby trestní soudy postupovaly soustředěně a vynaložily maximální úsilí k tomu, aby bylo možné o adhezním nároku rozhodnout.
II. Trestní soudy nemohou na poškozené klást excesivní požadavky z hlediska prokázání oprávněnosti adhezních nároků. V případě trestných činů křivého obvinění a křivé výpovědi nelze striktně oddělovat psychické následky způsobené samotným trestním stíhání poškozeného jako celkem a jeho případným pobytem ve vazbě.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 1551/23, ze dne 15. 1. 2025