// Profipravo.cz / Dovolání

Dovolání

27.02.2026 00:03

ÚS: Rozlišování právních a skutkových námitek v dovolání

Pokud Nejvyšší soud odmítne dovolání pro nepřípustnost podle § 237 občanského soudního řádu s odůvodněním, že dovolatelem předestřená otázka je otázkou skutkovou a nikoliv právní, aniž by tento svůj závěr opřel o konkrétní důvody vztahující se k posuzované věci, a nevypořádá se tak v důsledku tohoto postupu s jednoznačně formulovanou dovolací námitkou, nepřípustně zasáhne do práva dovolatele na soudní ochranu zaručeného čl. 36 odst. 1 spočívající v odepření spravedlnosti.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 3466/24, ze dne 3. 2. 2026

27.02.2026 00:02

ÚS: Odmítnutí dovolání bez opory ve spisu

Odmítl-li Nejvyšší soud dovolání z důvodu, který stál bez opory v soudním spise (konkrétně, že stěžovatelka příslušnou námitku neuplatnila v řízení před soudy nižších stupňů a odvolací soud se danou právní otázkou nezabýval), a v důsledku toho nezkoumal, zda je pro řešení položené otázky podle § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, přípustné (případně zda je i důvodné), porušil její základní právo na soudní ochranu zaručené čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 1760/25, ze dne 15. 1. 2026

27.02.2026 00:01

ÚS: Nesprávné poučení o nemožnosti podat dovolání

Nesprávné poučení účastníka řízení o nemožnosti podat dovolání představuje ze strany odvolacího soudu odepření přístupu k Nejvyššímu soudu a porušení práva účastníka řízení na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 2891/25, ze dne 29. 1. 2026

30.01.2026 00:01

ÚS: Nezohlednění ve lhůtě podaného doplnění dovolání

Nezohlední-li dovolací soud při posuzování náležitostí dovolání, jež jsou stanoveny v § 241a odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, jeho doplnění pro opožděnost, ač bylo podáno v zákonné lhůtě (§ 240 ve spojení s § 241b odst. 3 téhož zákona), a dovolání pro vady odmítne, poruší tím právo dovolatele na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 2762/25, ze dne 8. 1. 2026

13.01.2026 00:02

Opožděnost dovolání podaného místně nepříslušnému soudu

I. Je-li v poučení odvolacího soudu uvedeno, že „dovolání se podává u soudu prvního stupně“, přičemž „soud prvního stupně“ je jednoznačně identifikován v záhlaví a ve výroku odvolacího rozhodnutí, není toto poučení neurčité ani nesrozumitelné; písemné vyhotovení rozhodnutí tvoří celek, jehož části je třeba vnímat ve vzájemné provázanosti. Okolnost, že některé odvolací soudy v zájmu co největší instruktivnosti v poučení o dovolání uvádějí konkrétní označení soudu prvního stupně, na uvedených závěrech nic nemění.

II. Podle § 240 odst. 1 o. s. ř. lze podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni; zmeškání této lhůty nelze prominout (§ 240 odst. 2 o. s. ř.). Bylo-li dovolání podáno u jiného než příslušného soudu prvního stupně (popř. u jiného státního orgánu či správního úřadu), je dovolací lhůta zachována jen tehdy, stačí-li tento soud či orgán ještě v dovolací lhůtě odeslat jemu doručené dovolání příslušnému soudu prvního stupně, odvolacímu soudu nebo dovolacímu soudu.

III. Bylo-li v dovoláním napadeném rozhodnutí obsaženo řádné poučení o tom, že dovolání se podává u soudu prvního stupně, a dovolatel zašle dovolání datovou schránkou před koncem lhůty místně nepříslušnému soudu, který je nestihne ve lhůtě postoupit soudu místně příslušnému, jde o dovolání opožděné.

Je nesprávné tvrzení, že by snad výklad dotčených ustanovení o. s. ř. mohl vést k závěru, že pokud právní úprava předpokládá „přeposlání podání učiněné k místně nepříslušnému soudu“ soudu místně příslušenému, pak zákonodárce tím zamýšlel zachovat na straně účastníka lhůtu, i kdyby bylo podání zasláno kterémukoli soudu (či dokonce kterémukoli státnímu orgánu). Takový výklad by činil ustanovení § 240 odst. 2 o. s. ř. zcela zbytečným.

Uvádí-li v projednávané věci dovolatelka, že bylo v technických i personálních možnostech Okresního soudu v Ostravě podání přeposlat místně příslušnému soudu nejpozději následující pracovní den, pomíjí skutečnost, že podání bylo nejen doručeno, ale i adresováno Okresnímu soudu v Ostravě. Dovoláním se soud obsahově nezabývá při přijetí podání pracovníky podatelny a soudní kanceláře, ale teprve při dalším zpracování podání vyšším odborným aparátem soudu (asistenty soudců, justičními kandidáty) popřípadě soudci, což vyžaduje čas delší než jeden den. Nejedná se tedy o přepjatý formalismus soudů, nýbrž o důsledek pochybení zástupce dovolatelky. Uvedené závěry platí i v případě, že dovolání bylo podáno datovou schránkou.

Skutečnost, že advokát jako právní profesionál učiní chybu při doručování písemností, nezpůsobuje zmatečnost rozhodnutí obsahujícího řádné poučení, nýbrž zakládá odpovědnost advokáta za řádný výkon advokacie.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 1112/2025, ze dne 11. 12. 2025

13.01.2026 00:01

Přípustnost dovolání ve věci nepřipuštění vedlejšího účastenství

I. Hlavní účastník je osobou samostatně subjektivně oprávněnou k podání dovolání proti usnesení, jímž odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně o nepřipuštění vedlejšího účastenství osoby, která jej má ve sporu podporovat.

II. Důvod připustit dovolání pro zodpovězení otázky, zda výzva k prokázání právního zájmu na výsledku sporu, adresovaná soudem prvního stupně osobě, která vstoupila do řízení jako vedlejší účastník (§ 93 odst. 1 o. s. ř.), měla zákonem předepsané náležitosti a byla učiněna náležitou formou a zda její (případné) nedostatky bránily vydání usnesení o nepřipuštění vedlejšího účastenství, má dovolací soud jen tehdy, jde-li o dovolání adresáta výzvy; (hlavní) účastník, jehož měla taková osoba v řízení podporovat, takovou otázku pro účely způsobilosti založit jejím prostřednictvím (ve smyslu § 237 o. s. ř.) přípustnost dovolání k dispozici nemá.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sen. zn. 29 ICdo 169/2025, ze dne 27. 11. 2025

12.12.2025 00:01

ÚS: Nesprávné poučení o nepřípustnosti dovolání

Nesprávné poučení o tom, že dovolání není přípustné, ačkoli ve skutečnosti přípustné je (resp. za určitých podmínek být může), představuje porušení práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 408/25, ze dne 30. 10. 2025

21.11.2025 00:02

ÚS: Vymezení předpokladu přípustnosti dovolání

Je v rozporu s právem na přístup k soudu (čl. 36 odst. 1 Listiny), pokud je z důvodu neseznámení se dovolatele (resp. právního zástupce) s dosavadní judikaturou Nejvyššího soudu shledáno jako vadné i to vymezení předpokladu přípustnosti, u nějž z povahy věci argumentace judikaturou není možná (předpoklad přípustnosti spočívající v dosud neřešené právní otázce).

Je-li možno vztáhnout vadu podání pouze na jeho část, nelze považovat podání za vadné jako celek. Pokud dovolatel alternativně uvede, že vymezená právní otázka je otázkou, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu (kterou však nijak nespecifikuje), nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla řešena, lze považovat takovéto vymezení přípustnosti dovolání za vadné pouze zčásti – a to v části týkající se tvrzeného odchýlení se od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Naopak tvrzení, že otázka dosud v judikatuře nebyla řešena, jako předpoklad přípustnosti samostatně obstojí.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 3493/24, ze dne 15. 10. 2025

31.10.2025 00:05

ÚS: Právo na zákonného soudce

Dotýká-li se otázka procesního práva nejednotně řešená Nejvyšším soudem ústavně zaručeného práva na přístup k soudu, jde o otázku zásadního právního významu ve smyslu § 20 odst. 2 zákona o soudech a soudcích. Nepředložení takovéto věci velkému senátu kolegia zakládá porušení ústavně zaručeného práva na zákonného soudce (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod).

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 1338/25, ze dne 17. 9. 2025

31.10.2025 00:04

ÚS: Postoupení věci k rozhodnutí velkému senátu Nejvyššího soudu

Dospěje-li senát Nejvyššího soudu při svém rozhodování k právnímu názoru, který je odlišný od právního názoru vyjádřeného jiným senátem, a nepostoupí-li věc v rozporu s § 20 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), k rozhodnutí velkému senátu, poruší základní právo na zákonného soudce podle čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 764/25, ze dne 17. 9. 2025

10.10.2025 00:01

ÚS: Posouzení přípustnosti dovolání

Právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod garantuje každému možnost domáhat se stanoveným postupem ochrany svých práv před nezávislým a nestranným soudem, případně před jiným orgánem. Tento postup k ochraně práv jednotlivce není upraven ústavními předpisy, nýbrž je regulován v zákonných procesních předpisech (čl. 36 odst. 4 Listiny), které stanoví, jakými konkrétními způsoby a procesními instituty lze právo na soudní a jinou právní ochranu realizovat. Dodrží-li jednotlivec stanovený postup, a soud přesto odmítne o jeho právu rozhodnout, dochází k porušení práva na soudní ochranu, k ústavně nepřípustnému odepření spravedlnosti (denegationis iustitiae). To platí i pro řízení o dovolání před Nejvyšším soudem, neboť i když dovolání představuje mimořádný opravný prostředek, jehož existence sama nepožívá ústavněprávní ochrany, rozhodování o něm – je-li už takový opravný prostředek v právním řádu zaveden – není vyjmuto z rámce ústavněprávních principů a ústavně zaručených práv a svobod [srov. např. nález ze dne 13. 3. 2018 sp. zn. III. ÚS 3045/17 (N 47/88 SbNU 633)].

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 634/25, ze dne 13. 8. 2025

26.09.2025 00:04

ÚS: Nesprávné poučení o nepřípustnosti dovolání

Pokud je stěžovatelka vedena chybným poučením odvolacího soudu a nepodá dovolání, znamenalo by odmítnutí stěžovatelčiny ústavní stížnosti pro nepřípustnost porušení jejího práva na přístup k soudu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Namístě je proto zrušení rozhodnutí odvolacího soudu tak, aby se stěžovatelce otevřela možnost podat dovolání k Nejvyššímu soudu.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 2341/24, ze dne 12. 8. 2025

05.09.2025 00:04

ÚS: Překvapivé skutkové posouzení věci obecným soudem

Je neústavní takový postup civilních soudů, kdy Nejvyšší soud v kasačním rozhodnutí přehodnotí skutková zjištění nalézacího soudu a odvolacího soudu a soudy nižšího stupně poté bez doplnění dokazování přijmou skutkové závěry, které jsou zcela protichůdné vůči závěrům učiněným v předchozím řízení. Takový postup je překvapivý a vykazuje znaky libovůle, čímž porušuje základní požadavky čl. 36 odst. 1 Listiny.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 2349/24, ze dne 30. 7. 2025

29.08.2025 00:04

ÚS: Odmítnutí dovolání Nejvyšším soudem

Povinností obecných soudů při posuzování zákonných náležitostí podání je vycházet z jejich (celého) obsahu, jak jim to v případě civilního řízení výslovně ukládá § 41 odst. 2 o. s. ř.

Klade-li soud důraz jen na určité systematické, logické nebo formulační nedostatky či nepřesnosti podání a ty pak přičítá k tíži účastníkovi řízení, ačkoli s ohledem na obsah podání vzatého jako celek se jako možné jeví i jiné řešení, v kterémžto případě lze považovat příslušnou procesní povinnost za splněnou, je nutno takový postup označit za tzv. přepjatý formalismus.

Ač nejsou dovolatelé (i přes povinné zastoupení advokátem) mnohdy schopni své požadavky formulovat jasně, stručně a výstižně a jejich pointa je z nestrukturovaného textu sotva seznatelná, neznamená to zároveň, že by bylo možné strukturálně nekvalitní text odmítnout bez dalšího, jsou-li z celkového jeho obsahu záměr a vůle dovolatele patrné a zákonným požadavkům podřaditelné.

Nejvyšší soud porušil právo stěžovatelky na přístup k soudu, odmítl-li bez dalšího dovolání jako vadné z důvodu alternativně vymezených předpokladů přípustnosti, přestože tak stěžovatelka učinila vědomě, na tuto skutečnost v dovolání výslovně upozornila a vysvětlila, proč je kombinace (obvykle se vylučujících) alternativ v jejím případě akceptovatelná a ve vztahu k jakým aspektům předložené otázky považuje ten který předpoklad přípustnosti za naplněný.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 3117/24, ze dne 18. 7. 2025

18.07.2025 00:04

ÚS: Rozlišování skutkových a právních otázek v dovolání

Pokud Nejvyšší soud právní otázku předestřenou v dovolání označí za polemiku se skutkovým stavem, a proto neposoudí, zda tato právní otázka zakládá přípustnost dovolání, porušuje právo dovolatele na soudní ochranu.

Pokud se odvolací soud s právní otázkou, na které závisí jeho rozhodnutí, fakticky vypořádá tak, že zaujme právní názor, z něhož lze odpověď na uvedenou právní otázku nepřímo dovodit, musí ji vzít Nejvyšší soud v potaz při rozhodování o přípustnosti dovolání. V opačném případě porušuje právo dovolatele na soudní ochranu.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 1399/24, ze dne 29. 5. 2025

20.06.2025 00:04

ÚS: Extrémní nesoulad mezi důkazy a skutkovými závěry

Ústavní soud ve své judikatuře ustáleně opakuje, že obecné soudy poruší právo účastníka na soudní ochranu, pokud učiní skutkové a právní závěry, které jsou v extrémním rozporu s provedenými důkazy. Takovému porušení práva nemůže poskytnout ochranu ani Nejvyšší soud, byť jeho rolí zásadně není přezkoumávat skutkový stav zjištěný nalézacím a odvolacím soudem.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 2645/24, ze dne 7. 5. 2025

13.06.2025 00:02

ÚS: Neodůvodnění usnesení NS o odkladu právní moci

Nepromítne-li se argumentace dovolatele do odůvodnění napadeného usnesení o odložení právní moci pravomocného rozhodnutí obecného soudu, aniž je ohrožení práv náležitě konkretizováno, dojde na straně toho, do jehož právního postavení zjednaného pravomocným rozhodnutím bylo zasaženo, k porušení práva na řádný proces podle čl. 36 odst. 1 a 4 Listiny základních práv a svobod ve spojení s čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky, jakož i čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky; pouhý odkaz na § 243 písm. b) o. s. ř., popř. jeho pouhá citace, k naplnění této ústavní kautely (požadavek náležitého odůvodnění zásahu) nedostačuje.

I když působení usnesení Nejvyššího soudu o odkladu právní moci vydané podle § 243 písm. b) o. s. ř. je pouze dočasné, může v případě, kdy Nejvyšší soud stranám dovolacího řízení nevyloží důvody svého postupu, vést k zásadním a potenciálně nevratným následkům, jež na základě (vadného) pravomocného rozhodnutí, resp. v důsledku jeho výkonu mohou nastat v právní sféře dovolatele (ale i druhé strany řízení), takže následné poskytnutí ochrany (ve věci samé) již nemusí mít žádný reálný význam, anebo může vést zbytečně k dalším soudním sporům.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 588/25, ze dne 15. 5. 2025

05.06.2025 00:05

ÚS: Omezení přístupu k dovolacímu soudu

Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání přípustné, jestliže řešení některé z těchto otázek nebylo dovoláním zpochybněno. Dovolatele však nelze nutit, aby napadali v dovolání též hypotetické či nahodilé úvahy, na kterých rozhodnutí odvolacího soudu nestojí.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 3023/24, ze dne 7. 5. 2025

30.05.2025 00:01

ÚS: Dovolací námitka opomenutých důkazů

Odmítne-li se Nejvyšší soud v dovolacím řízení zabývat námitkou opomenutých důkazů s poukazem na nedostatečně vymezenou přípustnost dovolání, nezakládá takový postup Nejvyššího soudu nutně porušení čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, je-li z kontextu věci prima facie zjevné, že tato námitka není důvodná.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 2534/24, ze dne 22. 4. 2025

09.05.2025 00:01

ÚS: Odůvodnění rozhodnutí o nepřípustnosti dovolání

Nejvyšší soud poruší právo na soudní ochranu zaručené čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, jestliže odmítne dovolání jako ze zákona nepřípustné podle § 238 odst. 1 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, proto, že předmětem řízení o dovolání je peněžité plnění sestávající z více nároků, které samostatně nepřevyšují částku 50 000 Kč, a náležitě neodůvodní, proč jde o nároky se samostatným skutkovým základem, resp. proč má za to, že se dovolání netýká právních otázek, jejichž řešení je dílčím nárokům společné.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 2749/23, ze dne 26. 3. 2025