// Profipravo.cz / Procesní shrnutí

Procesní shrnutí

27.05.2026 00:02

Včasnost námitek vznesených proti směnečnému platebnímu rozkazu

Účastníku řízení (obecně vzato) nic nebrání v tom, aby se nechal v kterékoliv fázi řízení zastoupit zvoleným zástupcem, kterému udělí plnou moc. Může tak nepochybně učinit i poté, co podal podle § 30 o. s. ř. žádost o ustanovení zástupce. Pro závěr, zda prostřednictvím takto zvoleného zástupce lze následně již podané námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu doplnit o námitky nové, v takovém případě nebude významné, že zástupce účastníku nebyl (nemohl být) ustanoven soudem, nýbrž to, zda žádost o ustanovení zástupce podanou v námitkové lhůtě by bylo lze posoudit jako opodstatněnou.

Jestliže si tedy žalovaná zvolí zástupce (advokáta) v době, kdy soud prvního stupně dosud nerozhodl o její žádosti o ustanovení advokáta (podle § 30 o. s. ř.) uplatněné ve lhůtě patnácti dnů ode dne doručení směnečného platebního rozkazu (§ 175 odst. 4 o. s. ř.), a takto zvolený zástupce následně doplní (žalovanou včas podané) námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu ve lhůtě patnácti dnů ode dne udělení plné moci, nelze na jím učiněné námitky pohlížet jako na námitky opožděné (a soud je povinen se jimi v námitkovém řízení dále zabývat). Pro přijetí takového závěru je nezbytné (jen pro tyto účely) posoudit, zda žalovanou podaná žádost o ustanovení zástupce (by) byla (v rozhodné době) opodstatněná.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 1270/2024, ze dne 31. 3. 2026

25.05.2026 00:02

Podání odporu proti platebnímu rozkazu vedlejším účastníkem

Podání odporu proti platebnímu rozkazu je právem procesní povahy; nejde o úkon, který by představoval dispozici s předmětem řízení, ani o opravný prostředek. Odpor proti platebnímu rozkazu nemá znaky typické pro opravné prostředky, zejména suspenzivní a devolutivní účinek; k odklizení platebního rozkazu dochází na základě včas podaného odporu přímo, bez přezkumu soudem.

Právo podat odpor proti platebnímu rozkazu proto nelze vedlejšímu účastníkovi upřít jen proto, že zákonná úprava o právu vedlejšího účastníka podat odpor mlčí, na rozdíl od zákonem výslovně zmíněného práva vedlejšího účastníka podat některé opravné prostředky.

Jestliže má vedlejší účastník právo kvalifikovaně se vyjádřit na výzvu soudu vydanou podle § 114b o. s. ř. (přičemž ani toto procesní právo zákon vedlejšímu účastníkovi nepřiznává výslovně), čímž vedlejší účastník zabrání vydání rozsudku pro uznání v případě nečinnosti žalovaného, není rozumný důvod k závěru, že vedlejší účastník nemůže podat odpor proti platebnímu rozkazu. To platí tím spíše, že kvalifikovaná výzva je podle § 114b odst. 1 o. s. ř. obvyklou součástí platebních rozkazů.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 45/2026, ze dne 29. 4. 2026

25.05.2026 00:01

Odpovědnost za škodu způsobenou předběžným opatřením

Pokud bylo předběžné opatření pravomocně nařízeno (pokud byly splněny zákonné důvody pro jeho nařízení), posuzuje se odpovědnost navrhovatele za škodu způsobenou předběžným opatřením podle toho, jaký je výsledek řízení o věci samé, bez ohledu na skutečnost, že předběžné opatření zaniklo nebo bylo zrušeno ještě před rozhodnutím, jímž se řízení o věci samé končí.

Bylo-li k návrhu nařízeno předběžné opatření, které nabylo právní moci, přičemž později v průběhu řízení soud prvního stupně navrhovateli uložil postupem dle § 76h o. s. ř. povinnost složit doplatek jistoty, který však navrhovatel nesložil a soud prvního stupně proto předběžné opatření zrušil, byly zcela splněny zákonné důvody pro nařízení předběžného opatření a teprve následně v průběhu řízení došlo ke změně podmínek pro další trvání předběžného opatření. Jestliže nový předpoklad pro trvání předběžného opatření (nově stanovený doplatek jistoty) nebyl splněn (doplatek jistoty nebyl složen), došlo ke zrušení předběžného opatření, nikoli ovšem s účinky ex tunc (nedošlo ke zrušení usnesení o nařízení předběžného opatření). Neobstojí tedy názor, podle kterého nebyly dány zákonné důvody pro předběžné opatření po dobu do okamžiku jeho zrušení.

Obdobná situace nastane tehdy, pokud předběžné opatření zanikne uplynutím určené doby podle § 77 odst. 1 písm. d) o. s. ř., či pokud je předběžné opatření zrušeno podle § 77 odst. 2 věty první o. s. ř., protože pominou důvody, pro které bylo nařízeno. Ve všech těchto případech tedy sice předběžné opatření zanikne či je zrušeno ještě před rozhodnutím ve věci samé, aniž by právo navrhovatele bylo uspokojeno, avšak přesto je navrhovatel povinen podle § 77a o. s. ř. nahradit škodu a jinou újmu vyvolanou předběžným opatřením, jen pokud bude v řízení o věci samé neúspěšný.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 181/2026, ze dne 14. 4. 2026

13.05.2026 00:02

Přerušení incidenčního sporu o určení pravosti nebo výše pohledávky

I. Ve vztahu k přerušení řízení podle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. je především povinností soudu postupovat v řízení tak, aby ochrana práv byla rychlá a účinná. U incidenčních sporů, a zvláště pak u tzv. odporových sporů (sporů o určení pravosti, výše nebo pořadí pohledávek) platí řečené tím více, že jsou vedeny v rámci insolvenčního řízení za účelem zajištění jeho zdárného průběhu. Při úvaze o přerušení řízení podle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. je třeba přihlížet k požadavku rychlosti a hospodárnosti řízení; v poměrech projednávané věci návrh na přerušení incidenčního sporu do doby rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva o stížnosti dlužníka těmto požadavkům neodpovídal.

Ustanovení § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. je právní normou s relativně neurčitou hypotézou; dovolací soud proto může úvahu soudu o nepřerušení řízení přezkoumat pouze v případě její zjevné nepřiměřenosti.

II. Jestliže soud prvního stupně nebo odvolací soud pravomocně zamítne návrh na přerušení řízení, není Nejvyšší soud povolán přezkoumávat věcnou správnost takového usnesení v rámci dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé jen proto, že podle příslušné právní úpravy proti tomuto usnesení nebylo možné podat odvolání nebo dovolání.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sen. zn. 29 ICdo 28/2025, ze dne 27. 3. 2026

13.05.2026 00:01

Úroky z prodlení z přisouzených nákladů řízení v insolvenčním řízení

Přihlásí-li věřitel v insolvenčním řízení vedle pravomocně přiznaných náhrad nákladů řízení také příslušenství požadované z těchto náhrad nákladů řízení v podobě konkretizovaných úroků z prodlení, neplatí pro tyto úroky z prodlení omezení nastavená dlužníku co do důvodu popření pravosti nebo výše pohledávky v § 410 odst. 6 insolvenčního zákona, jestliže soudní rozhodnutí, z nichž soudy vyšly, žádné výroky o přiznání úroků z prodlení z přisouzených náhrad nákladů řízení neobsahují. Uvedené omezení se vztahuje jen na vykonatelnou pohledávku přiznanou pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sen. zn. 29 ICdo 28/2025, ze dne 27. 3. 2026

05.05.2026 00:02

Odvolání proti usnesení o pokračování v přerušeném řízení

Proti usnesení o pokračování v řízení přerušeném podle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. není odvolání přípustné; jde o usnesení, jímž se upravuje vedení řízení. Případnou vadu řízení spočívající v tom, že soud v řízení pokračoval, ač pro to nebyly splněny podmínky, lze namítnout a přezkoumat v rámci odvolacího řízení o meritorním rozhodnutí ve věci.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 1919/2025, ze dne 31. 3. 2026

21.04.2026 00:02

Důkazní břemeno k tvrzením o vadě obalu zásilky podle CMR

Důkazní břemeno k tvrzením o vadě obalu zásilky významné pro posouzení odpovědnosti odesílatele za škodu způsobenou osobám, na provozních prostředcích nebo na jiných zásilkách vadami obalu zásilky podle čl. 10 Úmluvy CMR leží na dopravci.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 1455/2025, ze dne 25. 3. 2026

14.04.2026 00:02

Účastníci řízení o určení otcovství zemřelého domnělého otce

Dědici zemřelého domnělého otce nejsou účastníky řízení o určení otcovství zemřelého domnělého otce. Okruh účastníků tohoto řízení je v § 420 z. ř. s. vymezen taxativně; dědici zemřelého domnělého otce mezi ně nepatří. Ustanovení § 420 z. ř. s. jako speciální úprava vylučuje použití obecného kritéria účastenství podle § 6 odst. 1 z. ř. s., a to i tehdy, může-li se výsledek řízení promítnout do právní sféry dědiců. Neuvedení dědiců v okruhu účastníků řízení o určení otcovství nepředstavuje mezeru v zákoně; zákonodárce vědomě zvolil, že v řízení bude za zemřelého domnělého otce vystupovat opatrovník, nikoli jeho dědici.

Dědici zemřelého domnělého otce jsou naproti tomu účastníky řízení o jmenování opatrovníka zemřelému domnělému otci (§ 6 odst. 1 z. ř. s.), neboť pro toto řízení zákon okruh účastníků výslovně nestanoví a výrokem rozhodnutí může být dotčeno jejich právní postavení. Tím je současně zajištěna ochrana jejich oprávněných zájmů vyplývajících z dědických souvislostí, a není proto nezbytné, aby byli účastníky samotného řízení o určení otcovství.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 24 Cdo 1502/2025, ze dne 24. 3. 2026

14.04.2026 00:01

Náhrada za věcnou a osobní pomoc podle § 29 zákona o IZS

I. Náhradu za omezení vlastnického nebo užívacího práva a za poskytnutí věcné nebo osobní pomoci podle § 29 zákona č. 239/2000 Sb. poskytuje kraj ze svého majetku prostřednictvím krajského úřadu; nejde o náhradu poskytovanou státem prostřednictvím krajského úřadu jako podle § 30 tohoto zákona.

II. Při neexistenci zvláštní úpravy okruhu účastníků správního řízení o náhradě podle § 29 zákona o IZS se v navazujícím řízení podle části páté o. s. ř. podpůrně použije § 141 odst. 3 správního řádu; účastníkem na straně povinné je kraj.

III. K řízení podle části páté o. s. ř. o náhradě podle § 29 zákona o IZS je podle § 250 odst. 1 písm. a) o. s. ř. místně příslušný obecný soud kraje jako účastníka, jemuž měla být uložena povinnost k plnění.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 3291/2025, ze dne 31. 3. 2026

08.04.2026 00:02

Rozsah projednání soudem v řízení podle části páté o. s. ř.

Má-li být v řízení podle části páté soudem (zcela nebo zčásti) znovu projednána věc, je rozsah, v jakém soud věc projedná a rozhodne, určován jednak tím, o jaké věci (návrhu) správní orgán pravomocně rozhodl a jednak požadavkem žalobce vyjádřeným v žalobě; naopak samotná formulace výroku správního rozhodnutí nemusí být v některých případech sama o sobě hlediskem významným pro vymezení rozsahu soudního rozhodování.

Absentující nebo neúplný výrok rozhodnutí (odvolacího) správního orgánu o části předmětu řízení nemůže být překážkou věcného projednání podané žaloby, neboť vada výrokové části správního rozhodnutí, která má být v řízení před soudem napravena, nemůže ze své podstaty bránit přístupu k soudu a k novému rozhodnutí v téže věci.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 24 Cdo 68/2026, ze dne 25. 2. 2026

08.04.2026 00:01

Zánik nájemního práva zatěžujícího dotčenou nemovitost dle § 336a o. s. ř.

Postup soudního exekutora, umožňující při rozhodování o určení výsledné ceny předmětu dražby současně (při splnění zákonných předpokladů) rozhodnout i o zániku nájemního práva zatěžujícího dotčenou nemovitost (§ 336a odst. 2 o. s. ř.), se neuplatní, zpeněžuje-li soudní exekutor v dražbě prováděné na návrh insolvenčního správce majetkovou podstatu (§ 286 odst. 1 písm. d/ insolvenčního zákona). Ukončení nájemních vztahů v tomto režimu upravuje speciálně § 256 insolvenčního zákona.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 2199/2025, ze dne 2. 3. 2026

25.03.2026 00:02

Námitky nepominutelného dědice proti pasivům pozůstalosti

Z účastenství nepominutelného dědice v určitých částech pozůstalostního řízení podle § 113 z. ř. s. nevyplývá jeho oprávnění zpochybňovat zjištěná aktiva ani pasiva pozůstalosti; je pouze oprávněn vznášet námitky a podávat opravné prostředky stran ocenění majetku a dluhů, které již byly do aktiv a pasiv zahrnuty. Uvedené platí přirozeně i tehdy, je-li soupis pozůstalosti např. nahrazen seznamem pozůstalostního majetku nebo společným prohlášením dědiců o pozůstalostním majetku (§ 1687 o. z.). O spornost ohledně aktiv ani pasiv pozůstalosti mezi dědici se tedy ve smyslu ustanovení § 172 odst. 2 věty druhé z. ř. s. a § 173 věty druhé z. ř. s. nejedná, pokud ke skutkovým tvrzením dědice (dědiců) vznáší rozporující skutková tvrzení nepominutelný dědic, který je ve skutečnosti v postavení věřitele dědiců.

Skutečnost, že je nepominutelný dědic účastníkem ohledně určení obvyklé ceny pozůstalosti, ovšem jen ohledně výše ocenění bez možnosti svými skutkovými tvrzeními ovlivnit, zda dluh do pozůstalosti bude či nebude zařazen, neznamená, že by z toho vyplývala vázanost nepominutelného dědice zahrnutím dluhu i pro sporné řízení ohledně pohledávky odpovídající povinnému dílu (nebo jeho doplnění). Tak jako se nepominutelný dědic může žalobou ve sporném řízení podle části třetí občanského soudního řádu domáhat výplaty peněžité pohledávky odpovídající povinnému dílu (nebo jeho doplnění) v rozsahu aktiv, která nevyšla v pozůstalostním řízení najevo nebo ke kterým se v pozůstalostním řízení nepřihlíželo z důvodu jejich spornosti (§ 172 odst. 2 z. ř. s.), může se domáhat výplaty peněžité pohledávky odpovídající povinnému dílu (nebo jeho doplnění) i na základě tvrzení, že jeho právo na povinný díl bylo v pozůstalostním řízení zkráceno zahrnutím dluhu do pozůstalosti, který do ní však ve skutečnosti nenáležel.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 24 Cdo 3407/2023, ze dne 3. 3. 2026

25.03.2026 00:01

Opožděná přihláška pohledávky věřitele v řízení o likvidaci pozůstalosti

Soud v řízení o likvidaci pozůstalosti neodmítne přihlášku pohledávky věřitele zůstavitele postupem podle ustanovení § 240 odst. 2 písm. a) z. ř. s., jestliže ji věřitel podal opožděně jen proto, že mu soudem (soudním komisařem) byly poskytnuty nesprávné nebo neúplné informace o tom, kdy došlo (dojde) ke skončení běhu přihlašovací lhůty, a věřitel z nich při podávání přihlášky v dobré víře vycházel.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 24 Cdo 3100/2025, ze dne 24. 2. 2026

25.02.2026 00:02

Posuzování podmínek bezvýslednosti exekuce podle § 55 odst. 7 e. ř.

Naplnění podmínek bezvýslednosti exekuce podle § 55 odst. 7 e. ř. je třeba v případě plurality na straně povinných (samostatných společníků podle § 91 odst. 1 o. s. ř.) posuzovat u každého z povinných individuálně; není žádoucí vést nadále neperspektivní exekuci vůči nemajetnému povinnému, pokud jediným důvodem, proč exekuce vůči němu trvá, je skutečnost, že plnil jiný povinný.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 2705/2025, ze dne 10. 1. 2026

25.02.2026 00:00

Přezkum rozhodnutí odvolací komise spolku

Odvolací komise spolku, jež má podle stanov a disciplinárního řádu spolku „rozhodovat o porušení vnitřních předpisů schválených jejími příslušnými orgány, jakož i rozhodovat o druhu a výši trestu za takové porušení“, tj. rozhodovat sporné záležitosti náležející do spolkové samosprávy v rozsahu určeném stanovami (§ 265 o. z.), je po materiální stránce rozhodčí komisí ve smyslu § 265 o. z.

Vady rozhodnutí rozhodčí komise spolku se nepřezkoumávají v režimu § 258 a násl. o. z. (jako je tomu u rozhodnutí jiných orgánů spolku), nýbrž v řízení o zrušení rozhodčího nálezu soudem, popř. v řízení o návrhu na zastavení nařízeného výkonu rozhodnutí ve smyslu § 31 až 35 z. r. ř. V řízení o zrušení rozhodčího nálezu rozhodčí komise spolku proto nepřísluší soudu posuzovat soulad rozhodčího nálezu se zákonem či stanovami spolku.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 3099/2024, ze dne 28. 1. 2026

19.02.2026 00:02

Zmeškání lhůty k podání námitek proti směnečnému platebnímu rozkazu

Jestliže žalovaní podali proti směnečnému platebnímu rozkazu včasné námitky, a po uplynutí lhůty k podání námitek uplatnili nové námitky, které nebyly (pouze) přípustným doplněním včasných námitek, nemůže soud postupem podle § 58 odst. 1 o. s. ř. prominout zmeškání lhůty k podání těchto námitek; při rozhodování o tom, zda ponechá směnečný platební rozkaz v platnosti, soud k novým námitkám nepřihlíží.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 52/2025, ze dne 28. 1. 2026

19.02.2026 00:01

Přezkum kauzálních námitek při střetu tvrzených kauz směnky

I. Obsahuje-li předžalobní výzva tvrzení o kauze směnky, avšak následná žaloba spojená s návrhem na vydání směnečného platebního rozkazu žádný údaj o důvodu vystavení směnky neobsahuje, je žalovaný oprávněn uplatnit ve včasných námitkách kauzální námitky vztahující se ke kauze předestřené žalobcem v předžalobní výzvě. Tvrdí-li žalobce v reakci na obsah námitek jinou kauzu směnky, je třeba žalovanému poskytnout dodatečnou lhůtu k doplnění kauzálních námitek v tomto směru.

II. Skutečnost, že žalovaný ve směnečném námitkovém řízení tvrdí jinou kauzu směnky, kterou neprokáže, nebrání tomu, aby se soud věcně zabýval včas uplatněnými kauzálními námitkami směřujícími k neexistenci pohledávky tvrzené žalobcem jako důvod vystavení směnky; k takovému věcnému posouzení není podmínkou, aby žalovaný „akceptoval“ žalobcem tvrzenou kauzu směnky.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 3168/2024, ze dne 27. 11. 2025

18.02.2026 00:02

Věcná příslušnost ve sporech o nárocích vycházejících z průmyslového vlastnictví

Spor o zaplacení smluvní pokuty, kterou byl utvrzen závazek odstranit a dále neužívat po skončení smlouvy označení náležející druhé smluvní straně, popř. třetí osobě, přičemž tato označení jsou chráněna jako zapsané ochranné známky, je sporem o nároku vycházejícím z průmyslového vlastnictví, pro jehož projednání a rozhodnutí je v prvním stupni výlučně věcně a místně příslušný Městský soud v Praze podle § 6 odst. 1 písm. a) ZVPPV.

Smluvní povaha utvrzení povinnosti zdržet se užívání ochranné známky ničeho nemění na tom, že se jedná o spor o nároku, který vychází z průmyslového vlastnictví, tj. o spor ve smyslu § 6 odst. 1 písm. a) ZVPPV. Rozhodujícím kritériem zde je to, zda půjde o nárok vyplývající z „obecné“ obligace, který vychází z právní skutečnosti navázané nikoli na právní úpravu některého z práv průmyslového vlastnictví, či zda půjde o nárok mající původ v právní úpravě některého z práv průmyslového vlastnictví.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 2385/2025, ze dne 17. 12. 2025

18.02.2026 00:01

Vymezení sporné věci v žalobě o určení vlastnického práva

V řízení o určení vlastnického práva musí být sporná věc v žalobě a následně ve výroku rozhodnutí vymezena tak, aby byla nezaměnitelná; existuje-li v místě více objektů téhož druhu (např. více potrubí), je třeba identifikaci provést způsobem vylučujícím záměnu.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 2675/2025, ze dne 16. 12. 2025

12.02.2026 00:02

Účinky koncentrace řízení po vrácení věci nadřízeným soudem

Zrušení rozhodnutí a vrácení věci nadřízeným soudem samo o sobě nemá za následek prolomení zákonné koncentrace řízení. Účinky koncentrace pomíjejí jen ve vztahu ke skutkovým závěrům, které nadřízený soud pokládá za nesprávné nebo za předčasné. Koncentrace není nastolena ani vůči okolnostem, jež nadřízený soud na rozdíl od soudu nižší instance pokládá za relevantní podle hmotného práva a ohledně kterých právě pro nesprávný hmotněprávní názor soudu nižšího stupně nedošlo ke koncentraci řízení, neboť účastníci o jejich důležitosti nebyli poučeni podle § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 590/2025, ze dne 3. 12. 2025