// Profipravo.cz / Ostatní 02.05.2023
Odstoupení od smlouvy o zájezdu bez povinnosti hradit odstupné
Gramatický a logický výklad § 2535 o. z. – zejména dikce „které mají významný dopad na poskytování zájezdu nebo na přepravu osob do místa určení cesty nebo pobytu“ – vede k závěru, že nevyhnutelné a mimořádné okolnosti (zakládající právo zákazníka na odstoupení od smlouvy o zájezdu) se vážou na dobu, kdy se má zájezd podle smlouvy uskutečnit. Právo odstoupit od smlouvy o zájezdu tak vznikne zákazníkovi v okamžiku, kdy lze se značnou mírou pravděpodobnosti uzavřít, že mimořádné okolnosti budou trvat a významnou měrou ovlivní poskytnutí sjednaných služeb či přepravu osob do místa určení cesty nebo pobytu. Vzhledem k různorodosti možných mimořádných okolností nelze bez zohlednění každého jednotlivého případu určit, kdy nastal před zahájením zájezdu takový okamžik, tj. jedná-li se o lhůtu týdenní, kratší nebo delší; tuto dobu je nutno posuzovat ad hoc. Nelze však připustit, aby zákazník mohl od smlouvy o zájezdu odstoupit bez odstupného ve chvíli, kdy dosud není zřejmé, zda aktuálně nastalé mimořádné okolnosti jsou reálně s to zájezd ve sjednaném termínu ohrozit. Uvedený výklad zákazníka jako spotřebitele nepoškozuje, neboť jím není znemožněno odstoupit od smlouvy podle § 2535 o. z., pouze tuto možnost odsouvá na dobu, kdy je více než zřejmé, že zájezd uskutečněn být nemůže.
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 1553/2022, ze dne 19. 1. 2023
Dotčené předpisy:
§ 2521 o. z.
§ 2533 o. z.
§ 2535 o. z.
Kategorie: ostatní; zdroj: www.nsoud.cz
Z odůvodnění:
V záhlaví uvedeným rozhodnutím Městský soud v Praze potvrdil rozsudek ze dne 24. 8. 2021, č. j. 25 C 107/2021-42, jímž Obvodní soud pro Prahu 5 zamítl žalobu, kterou se žalobci po žalované domáhali zaplacení 20.000 Kč s 9 % úroky z prodlení od 26. 3. 2020, a žalované přiznal na náhradě nákladů řízení 600 Kč; žalobcům současně uložil společně a nerozdílně zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení 5.324 Kč. Po právní stránce odvolací soud uzavřel, že vznik práva odstoupit od smlouvy o zájezdu před jeho zahájením bez povinnosti zaplatit pořadateli odstupné podle § 2535 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. z.“), se – na rozdíl od § 2533 o. z. – váže k okamžiku, kdy lze odhadnout se značnou mírou pravděpodobnosti, že mimořádné okolnosti budou trvat a významně ovlivní zájezd nebo dopravu do místa jeho konání. Subjektivně pociťovaná obava zákazníka z pandemie nemoci nebo jeho neochota plnit další sjednané finanční závazky nemohou být důvody pro odstoupení od smlouvy bez zaplacení odstupného.
V dovolání, jímž napadli rozhodnutí odvolacího soudu, žalobci zpochybnili řešení otázky „lhůty“ pro odstoupení zákazníka od smlouvy o zájezdu před jeho zahájením, resp. otázky, ke kterému okamžiku musí být splněny předpoklady pro odstoupení od smlouvy bez povinnosti hradit pořadateli odstupné (§ 2535 o. z.). V projednávané věci bylo vyloučeno uskutečnění zájezdu již v březnu 2020 a bylo reálné předpokládat, že tato situace bude trvat i v době sjednaného termínu (červenec 2020). Navrhli, aby dovolací soud zrušil rozhodnutí odvolacího soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Žalovaná se s rozhodnutím odvolacího soudu ztotožnila. Splnění podmínek stanovených § 2535 o. z. je třeba posuzovat ve vztahu „ke konkrétnímu zájezdu uvedenému v konkrétní smlouvě o zájezdu a nikoliv ve vztahu k imaginárnímu zájezdu v době odstoupení od smlouvy …“. Navrhla, aby dovolací soud dovolání žalobců zamítl.
Dovolání je přípustné, protože rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, závisí na vyřešení výše formulované otázky hmotného práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena [§ 237, § 239 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“)].
Nesprávným právním posouzením věci je omyl soudu při aplikaci práva na zjištěný skutkový stav. O mylnou aplikaci se jedná, jestliže soud použil jiný právní předpis, než který měl správně použít, nebo aplikoval sice správný právní předpis, ale nesprávně jej vyložil, popř. jestliže ze skutkových zjištění vyvodil nesprávné právní závěry. Právní posouzení je rovněž nesprávné, není-li úplné, tj. učinil-li soud právní závěr, aniž při jeho utváření zohlednil všechny relevantní skutečnosti.
Podle § 2521 o. z. se pořadatel smlouvou o zájezdu zavazuje obstarat pro zákazníka zájezd a zákazník se zavazuje zaplatit celkovou sumu (odstavec 1/). Zájezdem je soubor služeb cestovního ruchu podle zákona upravujícího některé podmínky podnikání a výkon některých činností v oblasti cestovního ruchu (odstavec 2/).
Podle § 2533 o. z. může zákazník před zahájením zájezdu od smlouvy odstoupit vždy, avšak pořadatel jen tehdy, byl-li zájezd zrušen, anebo porušil-li zákazník svou povinnost (odstavec 1/). Je-li ujednáno odstupné, musí být jeho výše přiměřená. Přiměřenost odstupného se odvíjí od doby mezi okamžikem odstoupení od smlouvy a okamžikem zahájení zájezdu s ohledem na očekávané úspory nákladů a na příjmy z náhradního využití služeb cestovního ruchu. Není-li ujednáno odstupné, odpovídá jeho výše ceně zájezdu snížené o úspory nákladů a o příjmy z náhradního využití služeb cestovního ruchu. Na žádost zákazníka pořadatel výši odstupného odůvodní (odstavec 2/).
Podle § 2535 o. z. má zákazník právo odstoupit od smlouvy před zahájením zájezdu bez zaplacení odstupného, jestliže v místě určení cesty nebo pobytu nebo jeho bezprostředním okolí nastaly nevyhnutelné a mimořádné okolnosti, které mají významný dopad na poskytování zájezdu nebo na přepravu osob do místa určení cesty nebo pobytu. V takovém případě má zákazník právo na vrácení veškerých uhrazených plateb za zájezd, nemá však právo na náhradu škody.
Skutkový stav, z něhož odvolací soud vyšel a který v dovolacím řízení přezkumu nepodléhá (srov. § 241a odst. 1 o. s. ř. a contrario), je totožný s tím, který po provedeném dokazování zjistil soud prvního stupně.
Předmětem smlouvy, kterou 2. 12. 2019 uzavřeli žalobci (zákazníci) s žalovanou, bylo zajištění cestovních služeb leteckého zájezdu do Turecka v době od 1. 7. 2020 do 8. 7. 2020. Strany smlouvy o zájezdu sjednaly celkovou cenu ve výši 80.774 Kč, kterou se žalobci zavázali zaplatit ve třech splátkách (20.000 Kč 4. 12. 2019, 20.387 Kč 31. 3. 2020 a 40.387 Kč 16. 5. 2020). Žalobci 3. 12. 2019 zaplatili první splátku (zálohu) a 24. 3. 2020 odstoupili od smlouvy a požádali o vrácení zálohy s tím, že Česká republika a Turecko jsou ve stavu pandemie Covidu-19, přičemž nelze odhadnout, jak dlouho bude tento stav trvat. Žalovaná uplatnila nárok na odstupné ve výši 30% z ceny zájezdu a pojistného (26.024 Kč) a fakturou z 20. 4. 2020 žalobcům vyúčtovala 6.024 Kč, když od celkové částky odstupného odečetla zaplacenou zálohu. Odvolací soud zdůraznil, že „v březnu 2020 byla Evropa a celý svět stále na začátku pandemie a jednotlivé státy zavedly různá počáteční opatření a výluky“. V České republice i v Turecku byla v březnu 2020 vyhlášena omezení, která v té chvíli cestování znemožňovala, ale nebylo jisté, zda budou trvat i v červenci 2020. Žádné z mimořádných opatření účinných v České republice – nouzový stav, zákaz vycestování – nebylo zavedeno s časovým dosahem do července 2020. Nouzový stav byl vyhlášen na dobu třiceti dnů od 12. 3. 2020.
Zákonem č. 111/2018 Sb., kterým se mění zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, byla v návaznosti na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2302 ze dne 25. listopadu 2015, o souborných cestovních službách a spojených cestovních službách, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU a o zrušení směrnice Rady 90/314/EHS (dále jen „směrnice“), novelizována ustanovení občanského zákoníku upravující smlouvu o zájezdu (§ 2551 a násl.). Nevyhnutelné a mimořádné okolnosti, které zakládají právo zákazníka na odstoupení od smlouvy o zájezdu, musí v místě určení cesty nebo pobytu nebo jeho bezprostředním okolí nastat před zahájením zájezdu a současně musí splňovat podmínku významného dopadu na poskytování zájezdu nebo na přepravu osob do místa určení cesty nebo pobytu. Důvodová zpráva k novele provedené zákonem č. 111/2018 Sb. ve shodě s bodem 31 odůvodnění směrnice výslovně uvádí, že mimořádnými okolnostmi jsou například „válečný konflikt, jiné závažné bezpečnostní problémy jako terorismus, významná rizika pro lidské zdraví, například výskyt ohniska závažného onemocnění v cestovní destinaci, nebo přírodní katastrofy, jako například záplavy, zemětřesení či povětrnostní podmínky, jež znemožňují bezpečně se dopravit do místa určení, jak bylo dohodnuto ve smlouvě o zájezdu“. Celosvětové rozšíření nemoci známé pod označením Covid-19 je bezesporu případem mimořádné okolnosti, na niž § 2535 o. z. – mimo jiné – cílí, což je ostatně mezi účastníky nesporné. Spornou otázkou však zůstává, k jakému okamžiku musí být tyto mimořádné okolnosti dány, aby zákazníku vzniklo právo odstoupit od smlouvy o zájezdu bez povinnosti platit odstupné. Gramatický a logický výklad § 2535 o. z. – zejména dikce „které mají významný dopad na poskytování zájezdu nebo na přepravu osob do místa určení cesty nebo pobytu“ – vede k závěru, že nevyhnutelné a mimořádné okolnosti se vážou na dobu, kdy se má zájezd podle smlouvy uskutečnit. Právo odstoupit od smlouvy o zájezdu tak vznikne zákazníkovi v okamžiku, kdy lze se značnou mírou pravděpodobnosti uzavřít, že mimořádné okolnosti budou trvat a významnou měrou ovlivní poskytnutí sjednaných služeb či přepravu osob do místa určení cesty nebo pobytu. Vzhledem k různorodosti možných mimořádných okolností nelze bez zohlednění každého jednotlivého případu určit, kdy nastal před zahájením zájezdu takový okamžik, tj. jedná-li se o lhůtu týdenní, kratší nebo delší; tuto dobu je nutno posuzovat ad hoc. Nelze však připustit, aby zákazník mohl od smlouvy o zájezdu odstoupit bez odstupného ve chvíli, kdy dosud není zřejmé, zda aktuálně nastalé mimořádné okolnosti jsou reálně s to zájezd ve sjednaném termínu ohrozit. Uvedený výklad zákazníka jako spotřebitele nepoškozuje, neboť jím není znemožněno odstoupit od smlouvy podle § 2535 o. z., pouze tuto možnost odsouvá na dobu, kdy je více než zřejmé, že zájezd uskutečněn být nemůže. S tímto názorem se ostatně shoduje i komentářová literatura (srov. DVOŘÁKOVÁ, K. § 2535. Nevyhnutelné a mimořádné okolnosti. In: PETROV, J. VÝTISK, a kol. Občanský zákoník. 2. aktualizované vydání. Praha: C. H. Beck, 2022.).
Jestliže žalobci odstoupili od smlouvy více než tři měsíce před zahájením zájezdu, kdy nebylo zřejmé, jaký bude vývoj epidemie Covidu-19 v následujících týdnech, je s ohledem na výše uvedené rozhodnutí odvolacího soudu správné; Nejvyšší soud proto dovolání zamítl (§ 243d písm. a/ o. s. ř.).
O nákladech dovolacího řízení dovolací soud rozhodl podle § 243c odst. 3, věty první, § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalované přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů, jež sestávají z odměny za zastupování advokátkou v dovolacím řízení. Výši mimosmluvní odměny dovolací soud určil podle ustanovení § 1 odst. 1, 2, § 2, § 6 odst. 1, § 7 bodu 5, § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. k/ vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, v rozhodném znění (dále jen „advokátní tarif“), tj. částkou 1.900 Kč; součástí nákladů je paušální částka náhrady za úkon právní služby (vyjádření k dovolání) ve výši 300 Kč (§ 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu) a částka 462 Kč odpovídající 21% dani z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3, § 151 odst. 2 o. s. ř.).
Autor: -mha-