// Profipravo.cz / Smlouva o dílo 06.08.2013
Označení určitého díla („celková rekonstrukce domu“)
Za označení určitého díla ve smyslu ustanovení § 536 odst. 1 obch. zák. není možno považovat určení díla tak, že je vymezeno jen obecně. Pro určité označení díla nestačí, jestliže má zhotovitel provést jen obecně určenou celkovou rekonstrukci domu.
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 4262/2011, ze dne 24. 6. 2013
(kategorie: smlouva o dílo; zdroj: www.nsoud.cz)
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Ing. Jana Huška ve věci žalobkyně STING PROJECT, s. r. o., IČO 64609103, se sídlem Jeseník, Slezská 535/2, zastoupené Mgr. Pavlem Šestákem, advokátem se sídlem v Šumperku, Starobranská 4, proti žalovaným 1) HUDBA BEZ HRANIC, v. o. s., IČO 26790157, se sídlem Zlaté Hory, Sokolská 290, PSČ 793 76, a 2) R. P., zastoupeným JUDr. Jaroslavem Holoušem, advokátem se sídlem v Jeseníku, Dukelská 456, PSČ 790 01, o zaplacení částky 603.050,-- Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, pod sp. zn. 19 Cm 58/2008, o dovolání žalovaných proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 26. května 2011 č. j. 14 Cmo 386/2010 - 213, takto:
Rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 26. května 2011, č. j. 14 Cmo 386/2010 – 213, se zrušuje a věc se vrací Vrchnímu soudu v Olomouci k dalšímu řízení.
O d ů v o d n ě n í :
Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci rozsudkem ze dne 24. srpna 2010, č. j. 19 Cm 58/2008 – 167, zamítl žalobu, aby žalovaní byli povinni společně a nerozdílně žalobci zaplatit částku 603.050,- Kč se zákonným úrokem z prodlení od 14.11.2006 do zaplacení (výrok 1.), zavázal žalobkyni k povinnosti zaplatit žalovaným společně a nerozdílně náklady řízení ve výši 162.315,12 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jejich advokáta (výrok II.) a rozhodl o povinnosti žalobkyně zaplatit ČR na účet Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci náklady řízení ve výši 1.248,- Kč ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok III.).
Soud prvního stupně v opakovaném řízení, neboť k odvolání žalobkyně Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 10. 3. 2010, č.j. 14 Cmo 187/2009-121 rozsudek soudu prvního stupně zrušil a vrátil věc tomuto soudu k dalšímu řízení, vyšel ze zjištění, že žalobkyně uzavřela s žalovanou 1) dne 2. 1. 2006 smlouvu o dílo na provedení projektových prací pro stavbu "Stavební úpravy domu" v J. Předmětné dílo bylo provedeno a žalovanou 1) byla cena díla zaplacena. Následně pak žalobkyně provedla pro žalovanou 1) práce na předmětné nemovitosti, domu, které byly specifikovány v položkovém rozpočtu shora uvedeného projektu jako ležaté kanalizace pod stropem I. NP a strop v I. NP. Účastníci se však neshodli na vymezení předmětu díla a zejména na jeho ceně. Nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by účastníci projevili vůli uzavřít smlouvu o dílo bez stanovení ceny díla. Vlastníkem nemovitosti byla pouze společnice žalované 1), E. P.-B. Bylo však prokázáno a účastníky učiněno nesporným, že určitý rozsah prací, které žalobkyně provedla a vyúčtovala, byl proveden řádně.
Mezi účastníky byla sporná existence smlouvy o dílo a dále to, jaké práce podle této smlouvy měla žalobkyně provést a jaká byla jejich hodnota.
Žalobkyně tvrdila, že byla uzavřena smlouva na tzv. I. etapu vymezenou shora uvedenými pracemi za dohodnutou cenu podle faktury č. ... ze dne 20. 10. 2006 na částku 1.237.897,- Kč, splatnou dne 13. 11. 2006, přičemž vyfakturovaná částka představovala cenu prací ve výši 1.095.000,- Kč, po odpočtu částky 54.750,- Kč za nerealizované práce podle předávacího protokolu, s příslušným DPH. Toto tvrzení prokazovala “Zápisem o předání a převzetí stavby” ze dne 20. 10. 2006, který byl sepsán po ukončení prací. Jiný důkaz prokazující vymezení předmětu tvrzené smlouvy o dílo a jeho ceny soudu předložen nebyl. Slyšení svědci i účastnická výpověď jednatele žalobkyně vypovídají o tom, že nebyl znám přesný rozsah prací, jen se vědělo, že budou prováděny na etapy. Výpovědi všech slyšených osob ohledně ceny se shodovaly na tom, že se měla pohybovat kolem částky 1 000 000,- Kč až 1 200 000,- Kč, přičemž nikdo nevěděl, zda s DHP nebo bez ní. Ani citovaná faktura č. ... neobsahuje údaj o tom, že vyúčtované plnění je cena tvrzené I. etapy. Vzhledem k tomu, že se smluvní strany před započetím stavebních prací ani v jejich průběhu na vymezení předmětu díla a na ceně díla nedohodly, uzavřely za pomoci třetích osob, které vystupovaly jako mediátoři, dohodu o úhradě dluhu, podle níž z celkové částky bude na všechny pohledávky existující ke dni 14. 1. 2008 zaplacena nejpozději do 15. 2. 2008 částka ve výši 700.000,- Kč, a tuto částku také E. P. B. žalobkyni zaplatila.
Soud prvního stupně proto zjištěný skutkový stav posoudil podle zákonných ustanovení obchodního zákoníku o smlouvě o dílo (§ 536, § 546) a podle § 269 ObchZ a uzavřel, že cena díla je podstatnou částí smlouvy o dílo, ledaže strany ve smlouvě projeví vůli uzavřít ji i bez určení ceny. Žalobkyně neprokázala existenci platně uzavřené smlouvy o dílo pro absenci jejích základních náležitostí, a to nedostatek vymezeného předmětu díla a jeho ceny. Práce, které žalobkyně kvalifikovaně na domě ve Z. H. provedla, jí byly zaplaceny na základě “dohody o narovnání” uzavřené s vlastnicí této nemovitosti E. P. B. Mezi účastníky sporný závazek k zaplacení částky, fakturované fakturou č. ... ve výši 1.237.897,50 Kč byl podle mínění soudu nahrazen závazkem novým z tzv. dohody o úhradě dluhu ze dne 14. 1. 2008, kterou posoudil jako dohodu o narovnání, přičemž tento závazek zanikl jeho splněním E. P. B.
K odvolání žalobkyně odvolací soud rozsudkem ze dne 26. května 2011, č. j. 14 Cmo 386/2010 – 213, rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku 603.050,- Kč spolu s úrokem z prodlení od 14. 11. 2006 do 31., 12. 2006 ve výši 9% a od 1. 7. 2007 do zaplacení v roční výši, která v každfém jednotlivém kalendářním pololetí trvání prodlení odpovídá v procentech součtu čísla 7 a výšiu limitní sazby pro dvoutýdenní repo operace ˇCNB vyhlášené ve Věstníku ČNBV a platné vždy k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, dále rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stunů. Odvolací soud v rámci svého přezkumu zopakoval dokazování přečtením výpisu z obchodního rejstříku žalovaného 1), smlouvy o dílo uzavřené mezi žalobkyní (objednatel) a společností ZETOS, spol. s r.o. dne 24. 8. 2006, zápisu o předání a převzetí stavby ze dne 20. 10. 2006, smlouvy o dílo - dodávka projektových prací ze dne 2. 1. 2006, faktury č. ..., vystavené dne 20. 10. 2006 pro žalovanou 1), sdělení E. P. B. ze dne 15. 12. 2006, adresovaného žalobkyni a výpisu z katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro O. k., Katastrální pracoviště J., pro obec Z. H., katastrální území Z. H. v J., dále zopakoval výslech svědka M. K. a výslech E. B. jako účastnice řízení, neboť podle názoru odvolacího soudu jejich prostřednictvím jednak nebylo zjištěno vše, co jimi mohlo být podle obsahu spisu objasněno, a jednak měly být, jak také odvolatelka namítala, hodnoceny odlišně, než jak učinil soud prvního stupně, a rozsudek soudu prvního stupně změnil.
Se závěrem soudu prvního stupně, že v daném případě mezi žalobkyní a žalovanou 1) nedošlo k dohodě o podstatných náležitostech smlouvy o dílo, a tudíž že smlouva o dílo platně nevznikla, se odvolací soud neztotožňil. Podle jeho názoru vyplývá z ustanovení § 536 obchodního zákoníku, že pro smlouvu o dílo není stanovena obligatorně písemná forma, takže - neprojeví-Ii alespoň jedna strana při jednání o uzavření smlouvy vůli, aby smlouva byla uzavřena v písemné formě (§ 272 odst. 1 obchodního zákoníku) - může být uzavřena i ústně, případně z části písemně a z části ústně. Nutno zdůraznit, že na platnost smlouvy o dílo nemá ani vliv, byla-li uzavřena v době, kdy již byly některé práce provedeny.
V daném případě v odvolacím řízení slyšená účastnice řízení E. B. (druhý společník žalované 1) sice uvedla, že v rámci jednání o provedení celkové rekonstrukce domu k dohodě ohledně ceny díla (celkové rekonstrukce), kterou žalobkyně navrhla ve výši 8.000.000,- Kč, nedošlo, nicméně současně potvrdila, že se žalovaná 1) s žalobkyní dohodli na přerušení těchto prací s tím, že se "dodělá" pouze první etapa, jež byla uvedena v tzv. položkovém rozpočtu, předloženém žalobkyní na jednom listu formátu A4, zahrnující provedení ležaté kanalizace pod stropem prvního nadzemního podlaží a stropu prvního nadzemního podlaží, přičemž v položkovém rozpočtu byla ve vztahu k těmto pracem obsažena i cena, která odpovídala částce, uvedené v zápisu o předání a převzetí stavby. Konečně také potvrdila, že k uvedené dohodě došlo ještě před vyhotovením zápisu o předání a převzetí díla ze dne 20. 10. 2006, a že položkový rozpočet, předložený žalobkyní, měla žalovaná 1) k dispozici ještě před datem 22. 8. 2006, kdy došlo k předání a převzetí staveniště. Po posouzení výpovědi této účastnice řízení v kontextu s obsahem zápisu o předání a převzetí stavby ze dne 20. 10. 2006, v němž je - mimo jiné - konstatován obsah závazku žalobkyně a cena díla, tak odvolací soud uzavírá, že žalobkyně a žalovaná 1) dostatečně určitě vymezili dílo - provedení ležaté kanalizace pod stropem prvního nadzemního podlaží a stropu prvního nadzemního podlaží domu ve Z. H. - a určili i cenu tohoto díla - částkou 1.095.000,- Kč bez DPH.
Vzhledem k tomu, že žalobkyní tvrzená existence platné smlouvy o dílo byla prokázána již prostřednictvím těchto důkazů, odvolací soud, byť zopakoval dokazování výslechem svědka M. K., nečinil z tohoto důkazu žádná zjištění v tomto směru, neboť by to bylo nadbytečné. Z téhož důvodu rovněž nezopakoval důkaz výslechem svědka Ing. J. P. Odvolací soud nečinil žádná zjištění ani z dalšího v odvolacím řízení zopakovaného dokazování přečtením smlouvy o dílo uzavřené mezi žalobcem a společností ZETOS, spol. s r.o., neboť je nesporné, že žalobkyně provedením ležaté kanalizace a stropu prvního nadzemního podlaží uvedenou společnost pověřila.
Jak ze zápisu o předání a převzetí díla ze dne 20.10.2006 dále vyplývá, žalobkyně, jako zhotovitelka, splnila svou povinnost provést dílo jeho řádným ukončením a předáním předmětu díla objednateli, tj. žalované 1). V zápise jsou sice konstatovány nedodělky, avšak s tím, že jde o nedodělky, které nebrání užívání. Tyto vady proto nijak neovlivňují právo žalobkyně na zaplacení ceny díla. Námitka žalovaných, že i tyto práce byly předčasně ukončeny, neobstojí. Převzetí prací v rozsahu provedení ležaté kanalizace pod stropem prvního nadzemního podlaží a stropu prvního nadzemního podlaží jednak potvrdili svým podpisem na zápisu o předání a převzetí stavby oba společníci žalované 1), přičemž ani v přípise ze dne 15.12.2006, v němž E. B. žádala o vystavení faktur na její "jméno", tj. poté, co žalovaná 1) obdržela fakturu s vyúčtováním ceny za provedení těchto prací ve výši 1.237.897,50 Kč, nebylo namítáno, že práce, převzaté dne 20.10.2006, fakticky v celém rozsahu provedeny nebyly. Skutečnost, že dohodnuté práce byly provedeny, pak potvrdil i v odvolacím řízení slyšený svědek M. K., zaměstnanec společnosti ZETOS, spol. s r.o., kterou žalobkyně provedením těchto prací pověřila.
Cena uvedeného díla byla žalovanému 1) vyúčtována fakturou č. ... ze dne 20. 10. 2006 částkou (po odpočtu částky 54.750,- Kč) včetně 19% DPH 1.237.897,50 Kč, jež byla splatná 13.11.2006. Doručení faktury, kterou je třeba považovat za výzvu žalobce k zaplacení ceny díla (§340 odst. 2 obchodního zákoníku), přitom žalovaní nezpochybňovali.
Odvolací soud posoudil nárok žalobce na zaplacení ceny díla jako opodstatněný i z hlediska jeho výše, neboť z částky 700.000,- Kč, kterou zaplatila E. B., žalobkyně, jak je ze skutkových tvrzení v žalobě zřejmé, částku 65.152,- Kč započetla na úhradu faktury č. ..., jíž byla vyúčtována cena dalších prací, následně realizovaných podle zápisu ve stavebním deníku ze dne 3. 11. 2006 (zaplacení této peněžité částky nebylo předmětem řízení).
Vzhledem k tomu, že žalobkyni vznikl nárok na zaplacení částky 603.050,- Kč s příslušenstvím i vůči žalovanému 2), jako společníkovi veřejné obchodní společnosti, a tedy ručiteli za zákona (§ 86, věta druhá, obchodního zákoníku), odvolací soud z výše uvedených důvodů postupem podle ustanovení § 220 odst. 1, písmo b) o.s.ř. rozsudek soudu prvního stupně změnil a žalobě v celém rozsahu vyhověl.
Proti rozsudku odvolacího soudu podali oba žalovaní dovolání, jehož přípustnost vyplývá z ust. § 237 odst. 1 písm. a) o. s. ř. a jehož důvodnost spatřují žalovaní v nesprávném právním posouzení věci dle ust. § 241a odst. 2 písmo b) o. s. ř.
Žalovaní namítají, že se Vrchní soud dostatečně nevypořádal se skutečností, že pohledávka žalobkyně v řízení specifikovaná fakturou č. ... a částkou 1,237.897,50 Kč byla nahrazena závazkem z dohody o úhradě dluhu ze dne 14. 1. 2008 a zaplacením dohodnuté částky ve výši 700.000,- Kč E. P. B. zanikl tento závaze splněním (§ 324 odst. 1 ObchZ). Vrchní soud ve svém rozhodnutí neuvedl, na základě jakých důkazů dospěl k závěru, že dle dohody o úhradě dluhu ze dne 14. 1. 2008 závazek nezanikl.
Pokud jde o tvrzenou smlouvu o dílo jsou dovolatelé přesvědčeni, že nebyla platně uzavřena, resp. nikdy žádná nevznikla, a to z následujících důvodů:
- jak vyplývá i ze svědecké výpovědi zástupce žalobkyně, ing. K., žalovaní měli zájem smlouvu uzavřít, ale nikdy neprojevili vůli určující předmět díla. Z toho potom vyplývá, že nemohla být sjednána ani jeho cena, tzv. dohodnutá cena, která byla uvedena v zápise o předání a převzetí, byla odsouhlasena pouze mezi žalobkyní a jejím subdodavatelem, společností ZETOS, spol. s r. o. v průběhu stavby. Svědek K. uvádí, že do stavebního deníku nezapisoval dohodnutou cenu, předmět smlouvy, protože se jednalo jen o první etapu a celková cena díla měla být daleko jiná,
- jako rozhodující důkaz o vzniku smlouvy byl předložen žalobkyní zápis o předání a převzetí stavby, v němž je číselný údaj dohodnutý žalobkyní a jejím subdodavatelem. Tento údaj nepředstavuje dohodu o ceně mezi žalobkyní a žalovanými. Stavební práce byly započaty dne 22. 8. 2006, ale ani ze zápisu o předání staveniště nevyplynulo, co mělo být provedeno. Finanční vyjádření prací se objevilo až při předání a převzetí stavby, ale stavba byla ukončena předčasně pro rozpory žalobkyně a žalovaných.
- pokud by se mělo vycházet z tvrzení žalobkyně, potom dohoda o ceně byla vyjádřena až v protokolu o předání a převzetí díla, což by znamenalo, že smlouva mohla vzniknout nejdříve ke dni předání a převzetí, což žalovaní považují za výklad odporující platné právní úpravě, neboť by smlouva vznikla retroaktivně po skončení prací, které měly být jejím předmětem.
- pokud odvolací soud ve svém měnícím rozsudku vycházel majoritně z výslechu E. P. B., dovolatelé upozorňují na její výpověď při jednání dne 19. 5. 2009, z níž jednoznačně vyplývá, že cena i předmět díla nikdy dohodnuty nebyly, a to ani pro tzv. první etapu a též s odkazem na rozpočet, který nemá příslušné náležitosti, aby mohl být považován odsouhlasený pro určení ceny díla.
S ohledem na tyto skutečnosti dovolatelé navrhují, aby Nejvyšší soud ČR podle ust. § 243b odst. 3 o. s. ř. rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
K dovolání žalovaných podala vyjádření žalobkyně. Poukazuje na to, že tvrzení v dovolání žalovaných jsou pouze jejich úvahami, které nemají oporu v provedeném dokazování. Podle názoru žalobkyně jednala E. P. B. pouze za sebe, nikoli za žalovanou ad 1) a rovněž dohoda o narovnání se týkala pouze E. P. B. osobně. Žalobkyně se domnívá, že se odvolací soud vypořádal se všemi námitkami žalovaných a dovolání je nedůvodné. Navrhuje proto, aby bylo odmítnuto.
V řízení o dovolání bylo postupováno podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2012 - dále opět jen „o. s. ř.“ (srovnej článek II bod 7. přechodných ustanovení zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).
Nejvyšší soud České republiky (dále jen "Nejvyšší soud") jako soud dovolací (§ l0a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou ve lhůtě uvedené v ustanovení § 240 odst. 1 o. s. ř., zkoumal, zda je dovolání přípustné.
Podle § 236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Proti měnícímu rozsudku odvolacího soudu je dovolání přípustné za podmínek uvedených v § 237 odst. 1 písmo a) o. s. ř., neboť směřuje proti rozsudku odvolacího soudu, jímž byl změněn rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé.
Pokud jde o důvodnost dovolání, naplňují dovolací tvrzení dovolatele po obsahové stránce dovolací důvod nesprávného právního posouzení. Právní posouzení věci je činnost soudu spočívající v podřazení zjištěného skutkového stavu pod hypotézu (skutkovou podstatu) vyhledané právní normy a v učinění závěru, zda a komu soud právo či povinnost přizná či nikoli.
Nesprávným právním posouzením věci je obecně omyl soudu při aplikaci práva na zjištěný skutkový stav (skutková zjištění), tj. jestliže věc posoudil podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, která byla správně určena, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.
Pokud jde odovolací důvod spočívající v nesprávném právním posouzení věci, je nutno souhlasit s názorem dovolatelů, že odvolací soud sice použil správné ustanovení obchodního zákoníku, podle něhož věc posuzoval, avšak tato ustanovení nebyla na daný skutkový stav správně aplikována. Ust. § 536 ObchZ, které má kogentní charakter (§ 263 odst. 2 ObchZ), stanoví, že smluvní strany musí ve smlouvě charakterizovat její předmět, tj. určité dílo, které má zhotovitel provést, a cenu, kterou je za provedení díla povinen zaplatit objednatel. Z tohoto ustanovení vychází i judikatura Nejvyššího soudu ČR (viz např. rozhodnutí sp. zn. 23 Cdo 178/2010, 23 Cdo 478/2012, 23 Cdo 2006/2009, 32 Odo 835/2002, 32 Odo 196/2005). Ust. § 536 ObchZ určuje, že se smlouvou o dílo zavazuje zhotovitel k provedení určitého díla a objednatel se zavazuje k zaplacení ceny za jeho provedení (odst. 1). Dílem se rozumí zhotovení určité věci, pokud nespadá pod kupní smlouvu, montáž určité věci, její údržba, provedení dohodnuté opravy nebo úpravy určité věci nebo hmotně zachycený výsledek jiné činnosti. Dílem se rozumí vždy zhotovení, montáž, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části (odst. 2). Cena musí být ve smlouvě dohodnuta nebo v ní musí být alespoň stanoven způsob jejího určení, ledaže z jednání o uzavření smlouvy vyplývá vůle stran uzavřít smlouvu i bez tohoto určení (odst. 3). Mezi obligatorní náležitosti smlouvy o dílo patří dle výše citovaného ustanovení předmět díla a určení ceny. Nedohodnou-li proto strany alespoň tyto podstatné části smlouvy, k platnému uzavření smlouvy o dílo nedojde.
Dovolatelům je třeba dát za pravdu, že odvolací soud rozhodl v rozporu s uvedeným ustanovení § 536 odst. 1 obch. zák., které vyžaduje, aby se zhotovitel zavázal k provedení určitého díla. Za označení určitého díla není možno považovat určení díla tak, že je vymezeno jen obecně. Pro určité označení díla nestačí, jestliže má zhotovitel provést jen obecně určenou celkovou rekonstrukci domu. Jestliže odvolací soud považoval za prokázané, že dílo bylo dostatečně charakterizováno v tzv. položkovém rozpočtu a v zápise o předání a převzetí stavby, nepřihlédl dostatečně k tomu, že obě smluvní strany považovaly dílo uvedené v těchto listinách za blíže neurčenou první etapu rozsáhlejších prací, které však nebyly nikde přesněji dohodnuty. Obě listiny nelze považovat za jednoznačný důkaz projevené vůle smluvních stran, vzhledem k okolnostem, které dílo provázely (neshody smluvních stran ohledně financování prací), v nich mohla být vyjádřena i pouhá rekapitulace provedených prací a jejich ocenění.
Rovněž cena díla nebyla sjednána v souladu s § 536 odst. 3 ObchZ. Položkový rozpočet může být podkladem pro ujednání ceny, pokud je zřejmé, že s ním obě strany souhlasí. V daném případě byl však předložen žalovanou a vyplýval z něj pouze závěr o ceně prací, které byly provedeny a předány zápisem ze dne 20. 10. 2006. Pro závěr o tom, že se jednalo o dohodu o ceně celého díla, není tento rozpočet dostatečně průkazný.
Pokud jde o závěr odvolacího soudu o tom, že nárok žalobkyně na zaplacení žalované částky je opodstatněný, je nutno konstatovat, že tento závěr odvolací soud nijak blíže neodůvodnil, pouze konstatoval, že částku 65.152,- Kč započetla žalovaná na cenu dalších prací podle zápisu ve stavebním deníku ze dne 3. 11. 2006. Zpochybnil tím svoje závěry o určitosti ujednání o předmětu díla, neboť podle nich mělo dílo spočívat pouze v pracích specifikovaných v zápise o předání a převzetí stavby, jednak nepřihlédl ke zjištění soudu prvního stupně o dohodě o narovnání, kterou s pomocí zprostředkovatelů uzavřela žalobkyně s E. P. B. jako ručitelkou žalované ad 1) a o tom, že částka 700.000,- Kč, kterou jako narovnání smluvní strany dohodly, byla E. P. B. zaplacena. Odvolací soud se nezabýval právním významem této dohody pro posuzovaný spor, nemohl proto učinit ani závěr o oprávněnosti žalované částky 603.050,- Kč.
Nejvyšší soud s ohledem na to, že shledal důvodnou námitku dovolatele uvedenou v jeho dovolání, aniž nařizoval jednání (§ 243a odst. 1, věta první o. s. ř.), napadený rozsudek odvolacího soudu zrušil (§ 243b odst. 2 , část věty za středníkem, o. s. ř.) a vrátil věc k dalšímu řízení.
V dalším řízení bude odvolací soud vázán právním názorem dovolacího soudu (§ 243d odst. 1, věta za středníkem o. s. ř.), přičemž rozhodne také o dosavadních nákladech řízení včetně řízení dovolacího (§ 243d odst. 1, věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Autor: -mha-