// Profipravo.cz / Ze Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek 10/2007 17.10.2008
Rc 95/2007
Vymožení pohledávky, jejího příslušenství a nákladů exekuce má za následek - kromě zániku pověření k provedení exekuce (§ 51 písm. c/ zákona č. 120/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů) - zánik exekuce (jako celku) jen tehdy, byla-li prováděna na základě exekučního příkazu jen jedním způsobem. Vydal-li exekutor více exekučních příkazů postihujících různé majetkové hodnoty, tj. prováděl-li exekuci více způsoby, pak v části odpovídající způsobům, v jejichž rámci k vymožení pohledávky, jejího příslušenství a nákladů exekuce nedošlo, je třeba exekuci zastavit (§ 268 odst. 1 písm. g/ o. s. ř.).
(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12.4.2007, sp. zn. 20 Cdo 3516/2006)
Plný text rozhodnutí dle webových stránek Nejvyššího soudu:
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Pavla Krbka v exekuční věci oprávněné P. a. s., zastoupené advokátem, proti povinnému F. S., zastoupenému advokátem, pro 5.528,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. 45 Nc 4495/2004, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 30. 5. 2005, č.j. 30 Co 239/2005-44, takto:
Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 30. 5. 2005, č.j. 30 Co 239/2005-44, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
O d ů v o d n ě n í :
V záhlaví uvedeným rozhodnutím krajský soud změnil usnesení ze dne 14. 12. 2004, č.j. 45 Nc 4495/2004-24 (jímž okresní soud zastavil exekuci nařízenou jeho usnesením ze dne 10. 6. 2004, č.j. 45 Nc 4495/2004-8), tak, že návrh povinného na zastavení exekuce zamítl. Zjistil, že již před vydáním usnesení soudu prvního stupně byly vymáhaná pohledávka, její příslušenství a náklady exekuce vymoženy, čímž exekuce podle § 51 písm. c) zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 120/2001 Sb.“), zanikla a o jejím zastavení poté již nemohlo být rozhodnuto.
V dovolání – jehož přípustnost opírá o ustanovení § 238a odst. 1 písm. d) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“) – povinný namítá existenci dovolacích důvodů podle § 241a odst. 2 písm. a) a b) o.s.ř. Je přesvědčen, že vymožením pohledávky, jejího příslušenství a nákladů exekuce zaniká podle § 51 písm. c) zákona č. 120/2001 Sb. jen pověření exekutora k provedení exekuce, nikoli však exekuce samotná. Usnesení o nařízení exekuce mu nebylo řádně doručeno a nenabylo tedy právní moci, neboť na adrese, na kterou mu bylo doručováno, se v době doručení nezdržoval. Navrhl, aby napadené usnesení bylo zrušeno a věc byla vrácena odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud věc projednal podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 3. 2005 (čl. II, bod 3. zákona č. 59/2005 Sb.).
Dovolání – přípustné podle § 238a odst. 1 písm. d) a odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 237 odst. 1 písm. a) o.s.ř. a § 130 zákona č. 120/2001 Sb. – je důvodné.
Podle § 51 písm. c) zákona č. 120/2001 Sb. pověření (soudního exekutora) k provedení exekuce zaniká (mimo jiné), jestliže pohledávka, její příslušenství a náklady exekuce byly vymoženy.
Podle § 268 odst. 1 písm. g), části věty před středníkem, o.s.ř. bude výkon rozhodnutí zastaven, jestliže po vydání rozhodnutí zaniklo právo jím přiznané, ledaže byl tento výkon rozhodnutí již proveden.
S námitkou dovolatele, že vymožení pohledávky, jejího příslušenství a nákladů exekuce nemá paušálně (vždy) za následek zánik exekuce (jako celku), je třeba se ztotožnit. Z ustanovení § 51 písm. c) zákona č. 120/2001 Sb. vyplývá, že v takové situaci zaniká pouze pověření exekutora provedením exekuce; závěr, že okolnost uvedená v § 51 písm. c) zákona č. 120/2001 Sb. má rovněž (vždy) za následek zánik exekuce jako celku, nelze ze zákona dovodit. Není totiž vyloučeno, že exekutor vydal v dané exekuci více exekučních příkazů postihujících různé majetkové hodnoty a prováděl tedy exekuci více způsoby. Ve stanovisku ze dne 15. 2. 2006, sp. zn. Cpjn 200/2005, uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 4, ročník 2006 pod č. 31, Nejvyšší soud v bodě IV. vyložil, že exekuce, v níž bylo vydáno více exekučních příkazů, se podobá situaci více vedených výkonů rozhodnutí, jež se liší jen způsobem výkonu a kde nucené vymožení peněžitého plnění vede k faktickému ukončení výkonu, v němž se tak stalo, pro ostatní však zakládá důvod k jejich ukončení zastavením výkonu podle § 268 odst. 1 písm. g) o.s.ř. Pouze v případě, že exekuce byla vedena na základě exekučního příkazu jen jediným způsobem, má vymožení pohledávky, jejího příslušenství a nákladů exekuce v rámci tohoto způsobu za následek nejen zánik pověření soudního exekutora, ale též zánik exekuce jako takové.
Nelze se rovněž ztotožnit s (implicitním) závěrem odvolacího soudu, že zanikla-li exekuce provedením, je třeba návrh povinného na její zastavení zamítnout. V usneseních ze dne 14. 12. 2005, sp. zn. 20 Cdo 2421/2004, a ze dne 25. 1. 2007, sp. zn. 20 Cdo 1886/2006, Nejvyšší soud vyložil, že existence nařízeného a trvajícího výkonu rozhodnutí je zvláštní podmínkou řízení o návrhu na jeho zastavení. Jestliže výkon rozhodnutí zanikl (kupříkladu tím, že byl proveden), k řízení o návrhu na jeho zastavení již nejsou podmínky a toto řízení musí být podle § 103, § 104 odst. 1 a § 254 odst. 1 o.s.ř. zastaveno.
Námitka dovolatele (vznesená navíc teprve v dovolání), že usnesení o nařízení exekuce nenabylo právní moci (neboť mu nebylo řádně doručeno), a proto řízení o jejím zastavení je zatíženo vadou uvedenou v § 241a odst. 2 písm. a) o.s.ř., ovšem důvodná není. Je výrazem ustálené soudní praxe, že zastavení exekuce není podmíněno tím, aby usnesení o jejím nařízení nabylo právní moci (srov. stanovisko Nejvyššího soudu ČSR ze dne 18. 2. 1981, sp. zn. Cpj 159/79, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 9-10, ročník 1981 pod č. 21)
Dovolací důvod podle § 241a odst. 2 písm. b) o.s.ř. byl nicméně uplatněn právem. Nejvyšší soud proto napadené usnesení zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení (§ 243b odst. 2, část věty za středníkem, odst. 3, věta první, o.s.ř.).
V dalším řízení odvolací soud především zjistí, kolik exekučních příkazů soudní exekutor ve věci vydal a tedy kolika způsoby z těch, jež jsou uvedeny v § 59 zákona č. 120/2001 Sb., byla exekuce vedena. Zjistí-li, že byla vedena více způsoby, pak v části odpovídající způsobům, v jejichž rámci k vymožení pohledávky, jejího příslušenství a nákladů exekuce nedošlo, napadené usnesení z důvodu uvedeného v § 268 odst. 1 písm. g) o.s.ř. potvrdí, a v části odpovídající způsobu, v jehož rámci pohledávka, její příslušenství a náklady exekuce byly vymoženy, usnesení soudu prvního stupně zruší a řízení o návrhu povinného na zastavení exekuce v této části podle § 103, § 104 odst. 1 a § 221 odst. 2 písm. c) o.s.ř., ve znění do 31. 3. 2005, zastaví (srov. obdobně též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2006, sp. zn. 20 Cdo 4/2006).
Zjistí-li odvolací soud, že exekuce byla vedena jen jedním ze způsobů uvedených v § 59 zákona č. 120/2001 Sb. (tedy zpravidla na základě jediného exekučního příkazu), došlo vymožením pohledávky, jejího příslušenství a nákladů exekuce nejen k zániku pověření exekutora, ale též k zániku exekuce jako celku. V takovém případě odvolací soud usnesení soudu prvního stupně v celém rozsahu zruší a řízení o návrhu povinného na zastavení exekuce podle § 103, § 104 odst. 1 a § 221 odst. 2 písm. c) o.s.ř., ve znění do 31. 3. 2005, zastaví.
Právní názor dovolacího soudu je pro odvolací soud závazný (§ 243d odst. 1, věta první, § 226 odst. 1 o.s.ř.).
O nákladech řízení, včetně nákladů řízení dovolacího, bude rozhodnuto v novém rozhodnutí ve věci (§ 243d odst. 1, věta druhá, o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Autor: Sb.s.r.s.