// Profipravo.cz / Obchodněprávní shrnutí 11.04.2024
Ztráta způsobilosti dlužníka být účastníkem incidenčního sporu
Je-li dlužník vymazán z obchodního rejstříku bez právního nástupce poté, co se právní mocí usnesení o zrušení konkursu podle § 308 odst. 1 písm. c) insolvenčního zákona přeměnil incidenční spor o určení pořadí pohledávky na spor o určení pořadí pohledávky pro dobu, po kterou trvalo insolvenční řízení, a místo insolvenčního správce se stal účastníkem sporu dlužník (§ 159 odst. 4 a 5 insolvenčního zákona), nelze v incidenčním sporu pokračovat pro ztrátu způsobilosti dlužníka být účastníkem řízení (§ 19 o. s. ř.).
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sen. zn. 29 ICdo 155/2022, ze dne 29. 2. 2024
Dotčené předpisy:
§ 19 o. s. ř.
§ 103 o. s. ř.
§ 104 odst. 1 o. s. ř.
§ 159 IZ
§ 308 IZ
§ 309 IZ
Kategorie: insolvenční řízení; zdroj: www.nsoud.cz
Z odůvodnění:
I. Dosavadní průběh řízení
1. Rozsudkem ze dne 9. prosince 2020, č. j. 29 ICm 3230/2020-20, Krajský soud v Plzni (dále jen „insolvenční soud“ nebo „rejstříkový soud“):
[1] Určil, že pohledávka ve výši 2.086.129 Kč, uplatněná žalobcem (Finančním úřadem pro Plzeňský kraj) v insolvenčním řízení (vedeném na majetek dlužníka PILSEN TOOLS s. r.o.) je pohledávkou postavenou na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou (bod I. výroku).
[2] Určil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (bod II. výroku).
2. Insolvenční soud – vycházeje z ustanovení § 169 odst. 1 písm. c/, odst. 3 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), a z ustanovení § 74 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty – dospěl po provedeném dokazování k závěru, že oprava odpočtu pohledávky je pohledávkou, která je výslovně uvedena ve výčtu pohledávek postavených na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou podle § 169 insolvenčního zákona.
3. Dřívější rozhodovací praxe Nejvyššího soudu i Nejvyššího správního soudu reagovala na zákonnou úpravu ve znění účinném do 31. března 2019 a nezohledňuje stávající zákonnou úpravu.
4. K odvolání žalovaného (Ing. D. J., jako insolvenčního správce dlužníka) Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 5. srpna 2022, č. j. 29 ICm 3230/2020, 102 VSPH 17/2021-38 (29 INS 11566/2019):
[1] Změnil rozsudek insolvenčního soudu tak, že žaloba se zamítá (první výrok).
[2] Uložil žalobci zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů do 3 dnů od právní moci rozhodnutí částku 12.342 Kč (druhý výrok).
5. Odvolací soud – vycházeje z ustanovení § 169 odst. 1 písm. c/ insolvenčního zákona a ze závěrů obsažených v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. listopadu 2011, sen. zn. 29 NSČR 16/2011, uveřejněném pod číslem 54/2012 Sb. rozh. obč. [usnesení je (stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněná níže) dostupné i na webových stránkách Nejvyššího soudu] a v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 31. října 2017, sen. zn. 29 ICdo 98/2015, uveřejněném pod číslem 11/2019 Sb. rozh. obč. (dále jen „R 11/2019“), a cituje z důvodové zprávy k zákonu č. 80/2019 Sb. – dospěl po přezkoumání napadeného rozhodnutí k závěru, že ani po změnách insolvenčního zákona a zákona dani z přidané hodnoty provedených s účinností od 1. dubna 2019 zákonem č. 80/2019 Sb. nejsou důvody ke změně závěrů R 11/2019.
II. Dovolání a vyjádření k němu
6. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jehož přípustnost vymezuje (poměřováno obsahem dovolání) ve smyslu ustanovení § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právní otázky, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena.
7. Dovolatel namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvod dle § 241a odst. 1 o. s. ř.), a požaduje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí změnil v tom duchu, že rozsudek insolvenčního soudu se potvrzuje.
8. V mezích uplatněného dovolacího důvodu dovolatel argumentuje ve prospěch názoru, že právní úprava problematiky opravy daně (respektive snížení odpočtu daně) byla judikatorně vyřešena pouze pro dobu do 31. března 2019, předmětná pohledávka však vznikla po 1. dubnu 2019 a náleží mu jako pohledávka postavená na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou (§ 169 odst. 1 písm. c/ insolvenčního zákona).
9. Žalovaný ve vyjádření (z 30. prosince 2022) navrhuje dovolání odmítnout, případně zamítnout, maje ve shodě s odvolacím soudem za to, že i v poměrech právní úpravy účinné od 1. dubna 2019 se uplatní závěry dosavadní judikatury Nejvyššího soudu.
III. Přípustnost dovolání
10. Pro dovolací řízení je rozhodný občanský soudní řád v aktuálním znění.
11. Dovolání, pro něž neplatí žádné z omezení přípustnosti vypočtených v § 238 o. s. ř., je přípustné podle § 237 o. s. ř., když v posouzení dovoláním otevřené právní otázky (výkladu § 169 odst. 1 písm. c/ insolvenčního zákona ve znění účinném od 1. dubna 2019) jde o věc dovolacím soudem neřešenou.
IV. Důvodnost dovolání
12. V průběhu dovolacího řízení došlo k tomu, že:
13. Usnesením ze dne 13. března 2023, č. j. KSPL 29 INS 11566/2019-B-151, zveřejněným v insolvenčním rejstříku téhož dne, insolvenční soud (mimo jiné) zrušil konkurs vedený na majetek dlužníka po splnění rozvrhového usnesení. Usnesení nabylo právní moci dne 29. března 2023.
14. Usnesením ze dne 16. května 2023, č. j. KSPL 29 INS 11566/2019-B-154, zveřejněným v insolvenčním rejstříku 17. května 2023, insolvenční soud zprostil funkce insolvenčního správce dlužníka. Usnesení nabylo právní moci dne 3. června 2023.
15. Následně (na návrh dlužníka) byl dlužník k 12. říjnu 2023 vymazán bez právního nástupce z obchodního rejstříku vedeného rejstříkovým soudem, oddílu C, vložky 11628 (coby důsledek zrušení jeho konkursu po splnění rozvrhového usnesení).
16. Pro posouzení vlivu výše uvedených skutečnosti na pokračování incidenčního sporu jsou rozhodná následující ustanovení insolvenčního zákona a občanského soudního řádu (v aktuálním znění, pro věc rozhodném):
§ 159 (insolvenčního zákona)
(1) Incidenčními spory jsou
a/ spory o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek,
(…)
(3) Není-li dále stanoveno jinak, v incidenčních sporech nelze pokračovat po skončení insolvenčního řízení.
(4) V incidenčních sporech podle odstavce 1 písm. a/ až c/ a e/ až g/ lze pokračovat po skončení insolvenčního řízení zrušením konkursu podle § 308 odst. 1 písm. c/ nebo rozhodnutím, jímž insolvenční soud vezme na vědomí splnění reorganizačního plánu, anebo rozhodnutím, jímž insolvenční soud vezme na vědomí splnění oddlužení. Incidenční spory podle odstavce 1 písm. a/ se v takovém případě považují za spory o určení pravosti, výše nebo pořadí přihlášených pohledávek pro dobu, po kterou trvalo insolvenční řízení, a incidenční spory podle odstavce 1 písm. b/, s výjimkou sporů o vydání výtěžku zpeněžení podle § 225 odst. 5, za spory o určení, zda věc, právo, pohledávka nebo jiná majetková hodnota náležela do majetkové podstaty dlužníka ke dni skončení insolvenčního řízení.
(5) Účastníkem incidenčních sporů podle odstavce 1 písm. a/ až c/ a f/ a g/, v nichž lze pokračovat podle odstavce 4, se dnem skončení insolvenčního řízení stává místo insolvenčního správce dlužník.
(…)
§ 203a (insolvenčního zákona)
(1) V pochybnostech o tom, zda pohledávka uplatněná věřitelem podle § 203 je pohledávkou za majetkovou podstatou nebo pohledávkou postavenou jí na roveň anebo pohledávkou, která se v insolvenčním řízení neuspokojuje (§ 170), uloží insolvenční soud i návrhu věřiteli, který ji uplatnil, aby do 30 dnů podal u insolvenčního soudu žalobu na určení pořadí uplatněné pohledávky; na návrh insolvenčního správce tak učiní vždy. Žaloba musí být vždy podána proti insolvenčnímu správci. Nedojde-li žaloba o určení pořadí pohledávky uplatněné jako pohledávka za majetkovou podstatou nebo jako pohledávka postavená na roveň pohledávce za majetkovou podstatou ve stanovené lhůtě insolvenčnímu soudu nebo není-li žalobě vyhověno, považuje se podání, jímž věřitel takovou pohledávku uplatnil, za přihlášku pohledávky a uspokojení pohledávky jako pohledávky za majetkovou podstatou nebo pohledávky postavené jí na roveň je v insolvenčním řízení vyloučeno. Nedojde-li žaloba o určení pořadí pohledávky, která se v insolvenčním řízení neuspokojuje, ve stanovené lhůtě insolvenčnímu soudu nebo není-li žalobě vyhověno, je uspokojení takové pohledávky v insolvenčním řízení vyloučeno.
(2) Řízení o žalobě podle odstavce 1 je incidenčním sporem podle § 159 odst. 1 písm. a/; ustanovení o popření pořadí přihlášené pohledávky platí obdobně.
§ 308 (insolvenčního zákona)
(1) Insolvenční soud rozhodne i bez návrhu o zrušení konkursu
(…)
c/ po obdržení zprávy insolvenčního správce o splnění rozvrhového usnesení,
(…)
§ 309 (insolvenčního zákona)
(…)
(3) Rozhodnutí, kterým se konkurs ruší, je vykonatelné a jeho účinky nastávají dnem, kdy nabude právní moci.
(4) Právní mocí rozhodnutí, kterým se konkurs ruší, insolvenční řízení končí.
§ 19 (o. s. ř.)
Způsobilost být účastníkem řízení má ten, kdo má právní osobnost; jinak jen ten, komu ji zákon přiznává.
§ 103 (o. s. ř.)
Kdykoli za řízení přihlíží soud k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení).
§ 104 (o. s. ř.)
(1) Jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví. Nespadá-li věc do pravomoci soudů nebo má-li předcházet jiné řízení, soud postoupí věc po právní moci usnesení o zastavení řízení příslušnému orgánu; právní účinky spojené s podáním žaloby (návrhu na zahájení řízení) zůstávají přitom zachovány.
(…)
§ 243b (o. s. ř.)
Pro dovolací řízení platí přiměřeně ustanovení o řízení před soudem prvního stupně, není-li stanoveno jinak; ustanovení § 43, 92, 95 až 99 a 107a však pro dovolací řízení neplatí.
17. Vzhledem k tomu, že předmětný spor je incidenčním sporem o určení pořadí pohledávky (§ 159 odst. 1 písm. a/, § 203a odst. 2 insolvenčního zákona), a k tomu, že právní mocí usnesení o zrušení konkursu podle § 308 odst. 1 písm. c/ insolvenčního zákona (dne 29. března 2023) insolvenční řízení skončilo (§ 309 odst. 4 insolvenčního zákona), přeměnil se předmětný spor k uvedenému datu ve spor o určení pořadí pohledávky pro dobu, po kterou trvalo insolvenční řízení (§ 159 odst. 4 insolvenčního zákona), přičemž účastníkem (dovolacího) řízení se k témuž datu stal místo insolvenčního správce dlužník (§ 159 odst. 5 insolvenčního zákona). To se promítlo i v označení předmětu sporu a v označení (nového) žalovaného v záhlaví tohoto rozhodnutí.
18. Následný výmaz dlužníka (žalovaného) z obchodního rejstříku (bez právního nástupce) však založil ztrátu jeho způsobilosti být účastníkem řízení (srov. § 19 o. s. ř.), což zakládá neodstranitelný nedostatek podmínky řízení (§ 103, § 104 odst. 1 o. s. ř.), pro který nelze pokračovat v řízení ani v režimu nastaveném úpravou obsaženou v § 159 odst. 4 a 5 insolvenčního zákona.
19. Jinak řečeno, je-li dlužník vymazán z obchodního rejstříku bez právního nástupce poté, co se právní mocí usnesení o zrušení konkursu podle § 308 odst. 1 písm. c/ insolvenčního zákona přeměnil incidenční spor o určení pořadí pohledávky na spor o určení pořadí pohledávky pro dobu, po kterou trvalo insolvenční řízení, a místo insolvenčního správce se stal účastníkem sporu dlužník (§ 159 odst. 4 a 5 insolvenčního zákona), nelze v incidenčním sporu pokračovat pro ztrátu způsobilosti dlužníka být účastníkem řízení (§ 19 o. s. ř.).
20. Nejvyšší soud proto podle § 243e o. s. ř. rozhodnutí soudů obou stupňů zrušil (včetně závislých výroků o nákladech řízení) a řízení zastavil podle § 104 odst. 1 o. s. ř.
21. Otázkami, jež založily přípustnost dovolání, se Nejvyšší soud za dané procesní situace již nezabýval (neměly by pro věc dále význam).
22. Výrok o nákladech řízení před soudy všech stupňů se opírá o ustanovení § 243c odst. 3, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 1 písm. b/ o. s. ř., ve spojení s § 202 odst. 1 věty první insolvenčního zákona.
Autor: -mha-