<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<!-- generator="FeedCreator 1.7.2" -->
<rss version="0.91">
    <channel>
        <title>Profiprávo.cz - Z rozhodnutí dalších soudů</title>
        <description>aktuální články z kategorie Z rozhodnutí dalších soudů</description>
        <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=list&amp;id_category=16&amp;csum=e0c7a027</link>
        <lastBuildDate>Thu, 21 May 2026 04:18:51 +0100</lastBuildDate>
        <generator>FeedCreator 1.7.2</generator>
        <language>cs</language>
        <item>
            <title>ÚS: Nerespektování autonomie vůle soudem (15.05.2026)</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=16&amp;id_article=266825&amp;csum=1f0eb377</link>
            <description><![CDATA[Klade-li soud nepřiměřené požadavky na formální stránku právního jednání a odnímá mu tím právní důsledky, které jednající zamýšleli, porušuje autonomii vůle, jež je chráněna ústavní zásadou, že každý může činit vše, co není zákonem zakázáno. Nerespektováním autonomie vůle soud poruší právo účastníka řízení na soudní ochranu zaručené čl. 36 odst. 1 ve spojení s čl. 2 odst. 3 Listiny základních práv a svobod a čl. 2 odst. 4 Ústavy České republiky.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 3335/25, ze dne 21. 4. 2026
]]></description>
            <author>US</author>
            <pubDate>Fri, 15 May 2026 00:07:00 +0100</pubDate>
        </item>
        <item>
            <title>ÚS: Odchýlení se od presumpce střídavé péče (15.05.2026)</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=16&amp;id_article=266823&amp;csum=78520d87</link>
            <description><![CDATA[Rozhodnutí, jímž se obecný soud v řízení o úpravě výchovných poměrů k nezletilému dítěti odchýlí od presumpce ve prospěch střídavé péče, musí být založeno na pečlivém, komplexním a přesvědčivém posouzení všech relevantních okolností případu z hlediska nejlepšího zájmu dítěte a náležitě odůvodněno. Izolované pochybení jednoho z rodičů, které je nutno hodnotit v kontextu ostatních zjištěných skutečností a které bylo navíc v průběhu řízení napraveno, samo o sobě neodůvodňuje vyloučení střídavé péče. Opomene-li soud posoudit poměry druhého rodiče, nevypořádá se s názorem nezletilého, jenž je schopen jej vyjádřit, a neposkytne-li řádné odůvodnění rozhodnutí již při jeho vyhlášení, zatíží své rozhodnutí vadami, jež vedou k porušení základních práv stěžovatele na rodinný život a na péči o dítě a jeho výchovu zaručených čl. 10 odst. 2 a čl. 32 odst. 4 Listiny základních práv a svobod a práva na soudní ochranu zaručeného čl. 36 Listiny základních práv a svobod.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 3060/25, ze dne 15. 4. 2026
]]></description>
            <author>US</author>
            <pubDate>Fri, 15 May 2026 00:06:00 +0100</pubDate>
        </item>
        <item>
            <title>ÚS: Zásada bezprostřednosti při hodnocení důkazů v trest. řízení (15.05.2026)</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=16&amp;id_article=266820&amp;csum=2bcf2577</link>
            <description><![CDATA[I. Nejvyšší soud jako sjednocovatel judikatury obecných soudů je povinen znát svou vlastní judikaturu a zohlednit ji, i když se jí účastníci řízení nedovolávají. Pokud rozhodne v rozporu s vlastní judikaturou, aniž věc postoupí velkému senátu kolegia, poruší právo na zákonného soudce (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod), byť se účastníci řízení opačné judikatury v řízení před Nejvyšším soudem nedovolávali.

II. Odvolací trestní soud nemůže bez vlastního dokazování učinit dílčí skutková zjištění plynoucí z potenciálně významného důkazu videozáznamem, který nalézací soud sice provedl, ale neučinil z něj žádný skutkový závěr. Stejně tak Nejvyšší soud nemůže bez vlastního dokazování přehodnotit potenciálně významný důkaz ve srovnání s hodnocením, které provedl trestní soud nižšího stupně. V opačném případě trestní soudy poruší ústavní principy bezprostřednosti, ústnosti a kontradiktornosti, a tedy základní právo obviněného na spravedlivý proces (čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod) a na soudní ochranu (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod).

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 2338/25, ze dne 23. 4. 2026
]]></description>
            <author>US</author>
            <pubDate>Fri, 15 May 2026 00:05:00 +0100</pubDate>
        </item>
        <item>
            <title>ÚS: Restituční nárok dle § 2 odst. 2 zákona č. 243/1992 Sb. (15.05.2026)</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=16&amp;id_article=266821&amp;csum=19990dc7</link>
            <description><![CDATA[I. Závěry judikatury vztahující se k restitucím podle jednoho zákona nelze mechanicky přenášet na restituční nároky uplatňované podle jiného zákona, který stanoví odlišná kritéria restitučního nároku.

II. Restituční nároky upravené v § 2 odst. 2 zákona č. 243/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související se zákonem č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 93/1992 Sb., mají specifickou povahu, která je odlišuje od ostatních restitučních nároků, a musí být proto zohledněna při jejich posuzování. Smyslem této právní úpravy je odčinit majetkovou křivdu osobám, jimž byl majetek odňat nikoli až v tzv. rozhodném období po únoru 1948, ale již v době tzv. druhé republiky či nacistické okupace. Tyto osoby nebyly odškodněny, přestože jim objektivně svědčilo právo na restituci, avšak v důsledku historických okolností se jí nemohly účinně domoci.

III. Z hlediska § 2 odst. 2 zákona č. 243/1992 Sb. není možné posouzení restitučního nároku omezit jen na splnění podmínky tzv. rozhodného období a zkoumat pouze okamžik formálního přechodu majetku na stát. To platí tím spíše, že podle dobové judikatury konfiskační praxe vycházela pouze ze zápisu vlastnického práva v pozemkových knihách, aniž by v rámci tohoto řízení byla přezkoumávána neplatnost převodu či přechodu majetku uskutečněného v době nacistické okupace. Stejně tak není rozhodné, zda oprávněná osoba uplatnila svůj nárok podle zákona č. 128/1946 Sb., o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody a o nárocích z této neplatnosti a z jiných zásahů do majetku vzcházejících. Určující je, zda byly naplněny hmotněprávní předpoklady pro vznik nároku podle poválečných předpisů, nikoli to, zda oprávněná osoba využila tehdejší procesní prostředky k jeho uplatnění.

IV. Při hodnocení událostí, které se odehrály v období druhé světové války a bezprostředně po ní, je nutné postupovat s co největší obezřetností a citlivostí k dobovým souvislostem. Rozhodující význam nelze přisuzovat jednotlivým, vzájemně neprovázaným skutečnostem, aniž by byly zasazeny do celkového historického a právního kontextu. Proto ani samotné vyplnění tzv. Fragebogen (dotazníku ke zjištění německé národní příslušnosti) v době nacistické okupace, jehož obsah se navíc nedochoval, nelze bez dalšího posoudit jako provinění vůči československému státu. Takový postup by totiž odporoval zásadě volného hodnocení důkazů.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 1394/24, ze dne 9. 4. 2026
]]></description>
            <author>US</author>
            <pubDate>Fri, 15 May 2026 00:04:00 +0100</pubDate>
        </item>
        <item>
            <title>ÚS: Nesprávné posouzení aktivní legitimace k podání dovolání (15.05.2026)</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=16&amp;id_article=266822&amp;csum=6e430fc7</link>
            <description><![CDATA[Zamítne-li soud žalobu pro zmatečnost z důvodu nedostatku aktivní legitimace žalobce, nepředstavuje tato skutečnost sama o sobě překážku přístupu k dovolacímu soudu. Posouzení aktivní legitimace k podání žaloby pro zmatečnost může být naopak právní otázkou, jejíž posouzení náleží dovolacímu přezkumu podle § 237 o. s. ř. Posoudí-li ji však dovolací soud nesprávně jako podmínku subjektivní přípustnosti dovolání a z tohoto důvodu dovolání odmítne, dochází k nepřípustnému zúžení zákonem stanoveného okruhu dovolatelů i rozsahu dovolacího přezkumu a k přepjatě formalistickému výkladu procesních pravidel. Takový postup porušuje právo na přístup k soudu podle čl. 36 odst. 1 Listiny. Současně je porušeno i právo na zákonného soudce podle čl. 38 odst. 1 Listiny, rozhodne-li o takové otázce samosoudce namísto senátu.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 2429/24, ze dne 15. 4. 2026
]]></description>
            <author>US</author>
            <pubDate>Fri, 15 May 2026 00:03:00 +0100</pubDate>
        </item>
        <item>
            <title>ÚS: Nevyhovění žádosti o upuštění od výkonu zbytku trestu (15.05.2026)</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=16&amp;id_article=266824&amp;csum=aef773c7</link>
            <description><![CDATA[Zákonem stanovená možnost neodůvodnit soudní rozhodnutí o upuštění od výkonu trestu odnětí svobody nebo jeho zbytku za současného vyhoštění podle § 327 odst. 1 písm. b) trestního řádu musí být interpretována restriktivně; lze ji využít v případech, je-li žadateli vyhovováno, vznáší-li žadatel irelevantní argumenty nebo je-li jeho podání opakované či neodůvodněné. Vznáší-li však žadatel relevantní argumenty odůvodňující upuštění od výkonu zbytku trestu za současného vyhoštění, soud se s nimi musí – byť stručně – vypořádat a žadateli je sdělit, jinak poruší právo žadatele na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 422/26, ze dne 15. 4. 2026
]]></description>
            <author>US</author>
            <pubDate>Fri, 15 May 2026 00:02:00 +0100</pubDate>
        </item>
        <item>
            <title>NSS: Tělesný trest jako nepřiměřený výchovný prostředek (07.05.2026)</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=16&amp;id_article=266805&amp;csum=40be7ec7</link>
            <description><![CDATA[V souladu s rozsudkem Evropského soudu pro lidská práva ze dne 3. 10. 2017, D. M. D. proti Rumunsku, stížnost č. 23022/13, jsou nepřiměřeným výchovným prostředkem ve smyslu § 59 odst. 1 písm. h) zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, všechny tělesné tresty použité proti dítěti, neboť zasahují do jeho lidské důstojnosti.

(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 11. 2025, čj. 21 Ads 76/2025-29)
]]></description>
            <author>SbNSS</author>
            <pubDate>Thu, 07 May 2026 00:03:00 +0100</pubDate>
        </item>
        <item>
            <title>NSS: Vznik nároku na tzv. odložený starobní důchod (07.05.2026)</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=16&amp;id_article=266806&amp;csum=abb8e5b7</link>
            <description><![CDATA[Věk potřebný pro vznik nároku na tzv. odložený starobní důchod [§ 29 odst. 2 a odst. 3 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění] se odvíjí od důchodového věku stanoveného podle § 32 tohoto zákona pro muže stejného data narození, nikoli od důchodového věku konkrétního pojištěnce.

(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 2. 2026, čj. 2 Ads 75/2025-32)
]]></description>
            <author>SbNSS</author>
            <pubDate>Thu, 07 May 2026 00:02:00 +0100</pubDate>
        </item>
        <item>
            <title>NSS: Poskytování informací o zadání testových otázek (07.05.2026)</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=16&amp;id_article=266807&amp;csum=ab360207</link>
            <description><![CDATA[Ustanovení § 117 odst. 3 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů, zmocňující Ministerstvo spravedlnosti k vydání prováděcí vyhlášky k některým oblastem výběrového řízení na funkci soudce, nepředstavuje zákonný důvod pro odmítnutí poskytnout informaci o zadání testových otázek písemné části takového již proběhlého výběrového řízení. Není tomu tak ani ve spojení s § 28 odst. 3 vyhlášky č. 516/2021 Sb., o odborné justiční zkoušce, výběru a odborné přípravě justičních kandidátů, výběru uchazečů na funkci soudce a výběru předsedů soudů, ve znění účinném do 30. 6. 2023. Možnost omezit poskytnutí požadovaných informací totiž nelze podřadit pod žádnou z oblastí, které má podle § 117 odst. 3 uvedeného zákona upravit prováděcí vyhláška.

(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 2. 2026, čj. 8 As 72/2025-90)
]]></description>
            <author>SbNSS</author>
            <pubDate>Thu, 07 May 2026 00:01:00 +0100</pubDate>
        </item>
        <item>
            <title>ÚS: Řízení o návrhu na vyloučení majetku z daňové exekuce (30.04.2026)</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=16&amp;id_article=266792&amp;csum=4a58ca97</link>
            <description><![CDATA[Výklad § 106 odst. 1 písm. f) daňového řádu, který umožňuje po provedení daňové exekuce bez dalšího zastavit řízení o návrhu na vyloučení věci z daňové exekuce pro bezpředmětnost, z ústavního hlediska obstojí. Článek 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod nevyžaduje, aby se v řízení o návrhu na vyloučení věci z daňové exekuce pokračovalo, byť by případné zjištění, že správce daně nesprávně považoval navrhovatelovu věc za věc daňového dlužníka, usnadnilo navrhovateli přístup k odškodnění za nesprávný úřední postup.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 3716/25, ze dne 31. 3. 2026
]]></description>
            <author>US</author>
            <pubDate>Thu, 30 Apr 2026 00:06:00 +0100</pubDate>
        </item>
    </channel>
</rss>
