<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<!-- generator="FeedCreator 1.7.2" -->
<rss version="0.91">
    <channel>
        <title>Profiprávo.cz - Procesní shrnutí</title>
        <description>aktuální články z kategorie Procesní shrnutí</description>
        <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=list&amp;id_category=12&amp;csum=7ea4ae37</link>
        <lastBuildDate>Thu, 13 Aug 2026 08:11:55 +0100</lastBuildDate>
        <generator>FeedCreator 1.7.2</generator>
        <language>cs</language>
        <item>
            <title>Vykonatelnost rozhodnutí o povinnosti odstranit stavbu (11.08.2026)</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=12&amp;id_article=267023&amp;csum=84cf43a7</link>
            <description><![CDATA[Rozhodnutí správního orgánu ukládající povinnost odstranit stavbu je vykonatelné podle § 74 odst. 2 správního řádu tehdy, jestliže nabylo právní moci a současně uplynula lhůta stanovená ke splnění uložené povinnosti. Uplynula-li lhůta stanovená ke splnění povinnosti ještě před nabytím právní moci rozhodnutí, nastává vykonatelnost rozhodnutí dnem jeho právní moci.

Stanovení lhůty ke splnění povinnosti konkrétním datem, které uplyne před nabytím právní moci rozhodnutí, samo o sobě nezpůsobuje nicotnost takového rozhodnutí.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 1412/2026, ze dne 21. 7. 2026
]]></description>
            <author>-mha-</author>
            <pubDate>Tue, 11 Aug 2026 00:02:00 +0100</pubDate>
        </item>
        <item>
            <title>Důkazní břemeno k povaze cestovních náhrad (11.08.2026)</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=12&amp;id_article=267024&amp;csum=5ece54f7</link>
            <description><![CDATA[I. Zjišťování průměrného výdělku zemřelého zaměstnance je předběžnou otázkou ve sporu o náhradu nákladů na výživu pozůstalých. Tvrdí-li pozůstalý, že hrubá mzda zúčtovaná zaměstnavatelem neodpovídá skutečnosti, neboť část mzdy jako zastřenou odměnu za práci obsahovaly i cestovní náhrady, nese k této tvrzené skutečnosti důkazní břemeno.

II. K dokladům potřebným k vyúčtování cestovních náhrad má podle právní úpravy (§ 183 odst. 3 a 5 zák. práce) přístup nejprve zaměstnanec a poté zaměstnavatel. Zaměstnanec tak ihned po vyúčtování cestovních náhrad zaměstnavatelem musí vědět, že vyúčtování neodpovídá dokladům, které zaměstnavateli předložil, nebo že takové doklady vůbec nebyly předloženy; podle toho může v následném soudním řízení uvádět svá skutková tvrzení a navrhovat důkazní prostředky (i jiné, než má v dispozici zaměstnavatel). Protože zaměstnanec takovou možnost měl, nelze uvažovat o tom, že by zaměstnavatel tím, že soudu nepředložil doklady potřebné k vyúčtování cestovních náhrad, znemožnil zaměstnanci vedení důkazu k tvrzení, že částka vyplacená na cestovní náhrady byla ve skutečnosti odměnou za vykonanou práci (mzdou), a že by mělo dojít k výjimečnému obrácení důkazního břemene k této tvrzené skutečnosti.

III. Podmínky pro aplikaci pravidla o vysvětlovací povinnosti strany nezatížené důkazním břemenem nejsou v takové situaci dány, neboť k informacím o dokladech, na jejichž základě (případně přes jejich absenci) byly zaměstnavatelem vyúčtovány cestovní náhrady, měli z povahy věci přístup zaměstnanec i zaměstnavatel. Vysvětlovací povinnost pojišťovny, která vstoupila do postavení zaniklého zaměstnavatele, nelze odvozovat od postupu tohoto zaměstnavatele ani ji pojišťovně uložit na základě jejího vlastního postupu v řízení, je-li zřejmé, že předmětnými informacemi nedisponuje.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 908/2025, ze dne 30. 6. 2026
]]></description>
            <author>-mha-</author>
            <pubDate>Tue, 11 Aug 2026 00:01:00 +0100</pubDate>
        </item>
        <item>
            <title>Soudní poplatek za opakovaný opravný prostředek (06.08.2026)</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=12&amp;id_article=267007&amp;csum=677bf927</link>
            <description><![CDATA[Úprava § 6a odst. 5 zákona o soudních poplatcích je projevem zásady, že soudní poplatek za opravné prostředky platí každý účastník pouze jednou, i když je využije opakovaně. Smyslem a účelem citované právní úpravy je tudíž zamezit tomu, aby účastník platil další soudní poplatky za každé další řízení o stejném opravném prostředku proti rozhodnutí soudu o věci samé, který již využil v minulosti a za který již jednou soudní poplatek zaplatil. Nejde-li o takový případ, nelze o aplikaci citovaného ustanovení uvažovat. 

Ustanovení § 6a odst. 5 zákona o soudních poplatcích se proto nepoužije v případě, kdy účastníku byla podle § 9 odst. 6 zákona o soudních poplatcích v souvislosti s podáním prvního opravného prostředku proti rozhodnutí soudu o věci samé uložena povinnost zaplatit soudní poplatek za řízení o tomto opravném prostředku, avšak tato povinnost nebyla dosud splněna.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 408/2025, ze dne 29. 6. 2026
]]></description>
            <author>-mha-</author>
            <pubDate>Thu, 06 Aug 2026 00:02:00 +0100</pubDate>
        </item>
        <item>
            <title>Vyklizení při vydražení spoluvlastnického podílu k nemovité věci (04.08.2026)</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=12&amp;id_article=267003&amp;csum=db104a17</link>
            <description><![CDATA[Je-li udělen příklep k (ideálnímu) spoluvlastnickému podílu povinného k nemovité věci, jde z hlediska § 336j odst. 4 o. s. ř. o nemovitou věc, u níž „povaha vydražené nemovité věci“ neumožňuje rozhodnutí o jejím vyklizení v usnesení o příklepu.

Pro závěr, zda lze spoluvlastníku, jehož spoluvlastnický podíl byl vydražen, uložit povinnost vyklidit nemovitou věc nebo její část, je významné, zda mu po pozbytí spoluvlastnického práva svědčí jiné právo užívat nemovitou věc založené ostatními spoluvlastníky. Pro řešení této otázky není v poměrech usnesení o příklepu a rozhodování podle § 336j odst. 4 o. s. ř. prostor; své místo má v nalézacím řízení.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 3054/2025, ze dne 9. 7. 2026
]]></description>
            <author>-mha-</author>
            <pubDate>Tue, 04 Aug 2026 00:02:00 +0100</pubDate>
        </item>
        <item>
            <title>Účinky přerušení výkonu trestního rozsudku na exekuční řízení (04.08.2026)</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=12&amp;id_article=267004&amp;csum=adf6bb57</link>
            <description><![CDATA[Přerušení výkonu rozsudku trestního soudu podle § 265o odst. 1 tr. řádu, vztahuje-li se rovněž na výrok ukládající odsouzenému (povinnému) povinnost nahradit majetkovou škodu, nepředstavuje zákonnou výjimku z pravidla stanoveného v § 35 odst. 5 větě první ex. řádu, podle níž by se exekuční řízení (per se) přerušovalo.

Při absenci bližší právní úpravy nic nebrání tomu, aby soudní exekutor přerušení výkonu exekučního titulu v poměrech tr. řádu promítl do postupu podle ex. řádu, tj. aby podle § 54 odst. 5 ex. řádu odložil provedení exekuce do doby pravomocného skončení dovolacího řízení v rámci trestního řízení.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 454/2026, ze dne 8. 7. 2026
]]></description>
            <author>-mha-</author>
            <pubDate>Tue, 04 Aug 2026 00:01:00 +0100</pubDate>
        </item>
        <item>
            <title>Nepravdivý popis předmětu dobrovolné dražby na dražebním portálu (21.07.2026)</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=12&amp;id_article=266973&amp;csum=313c93f7</link>
            <description><![CDATA[I. Dobrovolná dražba nemovité věci provedená soudním exekutorem na návrh vlastníka se i za účinnosti zákona č. 250/2023 Sb., o veřejných dražbách, řídí exekučním řádem za přiměřeného použití občanského soudního řádu, nikoliv zákonem o veřejných dražbách.

II. Popis předmětu dražby obsažený na dražebním portálu, na němž probíhá dobrovolná dražba provedená soudním exekutorem, je třeba považovat za oficiální zdroj informací pro dražitele. Skutečnost, že jde o popis ze strany navrhovatele dražby, a nikoliv soudního exekutora, není rozhodující; nic na tom nemění ani upozornění soudního exekutora na tuto skutečnost. Protože vydražitel v tomto režimu nemá možnost uplatnit vůči navrhovateli práva z vadného plnění, musí být správnost popisu předmětu dražby odpovědností soudního exekutora.

III. Jsou-li v popisu předmětu dražby zveřejněném na dražebním portálu uvedeny nepravdivé informace v rozporu s faktickým či právním stavem dražené věci, které ovlivnily rozhodnutí vydražitele o účasti na dražbě nebo o učinění nejvyššího podání v dané výši, přičemž dražební vyhláška k těmto vlastnostem dražené věci nic neuvádí, je třeba – budou-li tyto skutečnosti prokázány – postupovat obdobně, jako kdyby byl nepravdivý popis předmětu dražby obsažen v dražební vyhlášce, a podle § 336k odst. 4 o. s. ř. změnit rozhodnutí soudního exekutora o udělení příklepu tak, že se příklep neuděluje.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 375/2026, ze dne 23. 6. 2026
]]></description>
            <author>-mha-</author>
            <pubDate>Tue, 21 Jul 2026 00:02:00 +0100</pubDate>
        </item>
        <item>
            <title>Nová lhůta k zaplacení soudního poplatku po nepřiznání osvobození (14.07.2026)</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=12&amp;id_article=266957&amp;csum=424c5ca7</link>
            <description><![CDATA[Nebylo-li poplatníku přiznáno osvobození od soudních poplatků na základě jeho včasné žádosti, jíž reagoval na výzvu soudu k zaplacení soudního poplatku podle § 9 odst. 1 nebo 2 zákona o soudních poplatcích, musí soud při stanovení „nové lhůty“ k zaplacení soudního poplatku respektovat její minimální délku 15 dnů. Stanoví-li výjimečně lhůtu kratší, musí při stanovení „nové lhůty“ uvést důvod jejího zkrácení; nezaplacení soudního poplatku v takto nově určené kratší lhůtě je důvodem pro zastavení řízení podle § 9 odst. 1 nebo 2 zákona o soudních poplatcích jen tehdy, byly-li naplněny zákonem předpokládané důvody výjimečného zkrácení minimální 15denní lhůty, jimiž bylo zkrácení lhůty při stanovení „nové lhůty“ odůvodněno.

Důvodem pro výjimečné stanovení kratší lhůty může být i skutečnost, že jde o opakovanou výzvu k zaplacení soudního poplatku po nepřiznání osvobození od soudních poplatků, takže poplatník již byl na svou povinnost a výši soudního poplatku upozorněn a mohl být připraven na její splnění. I takto zkrácená lhůta však musí být přiměřená, tedy musí poplatníku s ohledem na konkrétní okolnosti věci poskytovat reálný časový prostor k úhradě soudního poplatku.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 955/2026, ze dne 24. 6. 2026
]]></description>
            <author>-mha-</author>
            <pubDate>Tue, 14 Jul 2026 00:02:00 +0100</pubDate>
        </item>
        <item>
            <title>Dědicové rozhodní pro zjištění aktiv a pasiv pozůstalosti (14.07.2026)</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=12&amp;id_article=266958&amp;csum=71448e07</link>
            <description><![CDATA[I. Pro zjištění (objasnění) aktiv a pasiv mohou ve smyslu § 172 odst. 2 z. ř. s. a § 173 z. ř. s. sloužit údaje jen těch dědiců, o nichž lze mít důvodně za to, že jsou zůstavitelovými dědici, a současně jejichž dědické právo je v řízení jednoznačně nepochybné („nesporné“) nebo jimž svědčí nepochybné dědické právo v důsledku vyřešení sporu o dědické právo.

Mohou-li se podílet na zjištění (objasnění) aktiv a pasiv pozůstalosti jen tito dědici, pak jen jejich „neshoda“ má za následek, že tu je spor o aktiva a pasiva pozůstalosti; pouze k majetku a dluhům sporným mezi těmito dědici se proto v řízení o pozůstalosti podle § 172 odst. 2 z. ř. s. a § 173 z. ř. s. nepřihlíží.

Nebyl-li v řízení o pozůstalosti stanoven okruh dědiců jako účastníků řízení, jejichž údaje by byly relevantní pro sestavení seznamu aktiv a pasiv pozůstalosti a jejichž nesouhlasné údaje by byly podkladem pro závěr, že některá aktiva nebo pasiva jsou sporná, nelze dovodit, že by některé aktivum nebo pasivum bylo ve smyslu § 172 odst. 2 z. ř. s. a § 173 z. ř. s. sporné. Za tohoto stavu nemůže být úspěšná žaloba podaná podle § 189 odst. 1 z. ř. s. již v průběhu řízení o pozůstalosti.

II. Byla-li žaloba podle § 189 odst. 1 z. ř. s. podána až po skončení řízení o pozůstalosti pravomocným rozhodnutím o dědictví vydaným podle § 185 z. ř. s., je třeba pod pojmem „účastník“ rozumět toho, kdo byl účastníkem pozůstalostního řízení jako dědic v době (v den) rozhodnutí o dědictví, tedy toho, kdo prokázal v řízení o pozůstalosti své dědické právo, a komu proto bylo pravomocným rozhodnutím soudu o dědictví potvrzeno nabytí dědictví.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 24 Cdo 2122/2025, ze dne 10. 6. 2026
]]></description>
            <author>-mha-</author>
            <pubDate>Tue, 14 Jul 2026 00:01:00 +0100</pubDate>
        </item>
        <item>
            <title>Částečné plnění po uplynutí dvanáctileté doby bezvýsledné exekuce (30.06.2026)</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=12&amp;id_article=266921&amp;csum=e460b247</link>
            <description><![CDATA[Dvanáctiletá doba obsažená podle § 55 odst. 11 e. ř. nemá prekluzivní charakter; jejím marným uplynutím exekuce nezaniká ze zákona a exekuce trvá až do právní moci usnesení o jejím zastavení. Samotné uplynutí této doby nemá na průběh exekučního řízení vliv, soudní exekutor je však povinen dobu uvedenou v § 55 odst. 11 e. ř. respektovat a v přiměřené době po jejím uplynutí bezvýsledné exekuce zásadně zastavovat.

Soudní exekutor zkoumá podmínky pro zastavení exekuce podle § 55 e. ř. k okamžiku vydání svého rozhodnutí. Bylo-li za trvání exekuce vymoženo částečné plnění (v jakékoliv výši), z podstaty věci se nejedná o bezvýslednou exekuci, a to bez ohledu na skutečnost, zda bylo plnění vymoženo před uplynutím nebo až po uplynutí dvanáctileté doby stanovené v § 55 odst. 11 e. ř. Výše vymožené částky není rozhodná, neboť § 55 odst. 7 a 11 e. ř. nestanoví minimální výši částečného uspokojení. V důsledku vymožení částečného plnění počíná běžet nová šestiletá doba podle § 55 odst. 7 e. ř. i nová dvanáctiletá doba podle § 55 odst. 11 e. ř. 

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 345/2026, ze dne 11. 6. 2026
]]></description>
            <author>-mha-</author>
            <pubDate>Tue, 30 Jun 2026 00:02:00 +0100</pubDate>
        </item>
        <item>
            <title>Předpoklady pro vydání směnečného platebního rozkazu; kauzální námitky (30.06.2026)</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=12&amp;id_article=266922&amp;csum=cb975947</link>
            <description><![CDATA[I. Jsou-li splněny formální předpoklady pro vydání směnečného platebního rozkazu podle § 175 odst. 1 o. s. ř., vydá soud směnečný platební rozkaz, aniž by zjišťoval stanovisko žalovaného k nároku uplatněnému žalobou spojenou s návrhem na jeho vydání.

Vydá-li soud směnečný platební rozkaz až poté, kdy žalovaného nesprávně vyzval podle § 114b o. s. ř., aby se k žalobě vyjádřil, a kdy se žalovaný k žalobě nesouhlasně vyjádřil, nelze tento (byť nesprávný) postup bez dalšího považovat za důvod pro zrušení směnečného platebního rozkazu, ani za vadu, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Rozhodné je, zda takový postup měl (mohl mít) negativní dopad do poměrů žalovaného co do (ne)možnosti uplatnit zákonem předvídanou procesní obranu v podobě námitek proti směnečnému platebnímu rozkazu. Takový negativní dopad nelze dovodit tam, kde směnečný platební rozkaz obsahoval řádné poučení o povinnosti uvést v námitkách vše, co proti němu žalovaný namítá, a soud posuzoval důvodnost vznesených námitek nejen podle jejich obsahu, nýbrž i s přihlédnutím k obsahu vyjádření žalovaného učiněného k výzvě podle § 114b o. s. ř. před vydáním směnečného platebního rozkazu.

II. Namítá-li žalovaný v námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu, že majiteli směnky nevznikla žádná blankosměnkou zajištěná pohledávka (že tedy vůbec nebyly splněny předpoklady pro vyplnění blankosměnky), a doloží-li současně dohodu o vyplnění blankosměnky obsahující vymezení zajišťovaného (kauzálního) vztahu a výčet zajištěných pohledávek, nelze takovou kauzální námitku posoudit jako neurčitou (a neprojednatelnou) jen proto, že žalovaný výslovně neuvedl výši směnečné sumy, kterou mohl majitel směnky po právu do blankosměnky doplnit, a nekonkretizoval, jaké pohledávky byly blankosměnkou zajištěny.

Požadavek, aby žalovaný v námitkách uvedl „správnou“ výši směnečné sumy, se uplatní tehdy, namítá-li nesprávné vyplnění údaje o výši směnečné sumy; nedopadá však stejným způsobem na obranu spočívající v tvrzení, že žádná blankosměnkou zajištěná pohledávka nevznikla, a vyplňovací právo tudíž vůbec nemohlo být vykonáno.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 1031/2025, ze dne 29. 4. 2026
]]></description>
            <author>-mha-</author>
            <pubDate>Tue, 30 Jun 2026 00:01:00 +0100</pubDate>
        </item>
    </channel>
</rss>
