<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<!-- generator="FeedCreator 1.7.2" -->
<rss version="0.91">
    <channel>
        <title>Profiprávo.cz - Obchodněprávní shrnutí</title>
        <description>aktuální články z kategorie Obchodněprávní shrnutí</description>
        <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=list&amp;id_category=10&amp;csum=914df367</link>
        <lastBuildDate>Thu, 21 May 2026 04:21:40 +0100</lastBuildDate>
        <generator>FeedCreator 1.7.2</generator>
        <language>cs</language>
        <item>
            <title>Hlasování na valné hromadě v rozporu s dohodou o výkonu hlasovacího práva (20.05.2026)</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=10&amp;id_article=266833&amp;csum=2d43e7a7</link>
            <description><![CDATA[I. Jako společnické (akcionářské) dohody se označují jakékoliv dohody uzavírané společníky (akcionáři) inter se, které upravují vzájemné vztahy společníků (akcionářů) vyplývající z účasti na obchodní korporaci nad rámec povinných ujednání obsažených v zakladatelských dokumentech, respektive nad rámec zákonem daných práv a povinností. Takovou dohodou může být i ústní dohoda společníků o tom, jak budou vykonávat hlasovací právo při rozhodování o rozdělení zisku.

Zákon tento smluvní typ výslovně neupravuje; jde proto o tzv. inominátní smlouvu, která se řídí zejména (ale nejen) obecnými ustanoveními občanského zákoníku o závazcích. Společníkům je tak při koncipování společnické dohody poskytnuta velká míra autonomie vůle (smluvní svobody); mimo jiné i k tomu, jakým způsobem si vymahatelnost práv a povinností plynoucích z takové dohody zajistí. Je například možné utvrdit dohodnuté povinnosti prostřednictvím smluvní pokuty.

II. Společnická dohoda není (neplyne-li z vůle společníků in concreto něco jiného) změnou společenské smlouvy (stojí „vedle“ ní). Jsou-li závazky převzaté společníky ve společenské smlouvě a závazky převzaté ve společnické dohodě ve vzájemném rozporu, je třeba při posuzování (ne)platnosti usnesení valné hromady zásadně upřednostnit obsah společenské smlouvy, která primárně upravuje právní poměry ve společnosti.

III. Na nemravnost usnesení valné hromady, které ctí ujednání ve společenské smlouvě, nelze zásadně usuzovat jen z toho, že porušuje dohodu společníků (uzavřenou mimo režim společenské smlouvy). 

Nejvyšší soud nikterak nezpochybňuje právní relevanci společnických (akcionářských) dohod ani závaznost ujednání v nich obsažených, nicméně jejich nerespektování při přijímání usnesení valné hromady zpravidla nebude zakládat důvod pro vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady. To platí tím spíše v situaci, kdy tutéž otázku upravují zakladatelské právní jednání a společnická (akcionářská) dohoda odlišně a usnesení valné hromady odpovídá pravidlům sjednaným v zakladatelském právním jednání.

Lze proto uzavřít, že hlasuje-li společník společnosti s ručením omezeným na valné hromadě v souladu s pravidlem sjednaným ve společenské smlouvě, avšak v rozporu s dohodou o výkonu hlasovacího práva, nepovede porušení dohody o výkonu hlasovacího práva zásadně k vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady pro jeho rozpor s dobrými mravy.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 2390/2025, ze dne 30. 4. 2026
]]></description>
            <author>-mha-</author>
            <pubDate>Wed, 20 May 2026 00:02:00 +0100</pubDate>
        </item>
        <item>
            <title>Hlasování společníka o odměně jednatele (20.05.2026)</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=10&amp;id_article=266832&amp;csum=03339367</link>
            <description><![CDATA[Pojem „poskytnuta výhoda“, užitý v § 127 odst. 5 písm. c) obch. zák., ve znění účinném od 1. 1. 2001 do 19. 7. 2009, nezahrnuje situace, kdy valná hromada rozhoduje o odměně jednatele, který je současně společníkem. Nestanoví-li společenská smlouva jinak, může takový společník hlasovat o návrhu usnesení valné hromady.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 2325/2024, ze dne 29. 4. 2026
]]></description>
            <author>-mha-</author>
            <pubDate>Wed, 20 May 2026 00:01:00 +0100</pubDate>
        </item>
        <item>
            <title>Uplatnění negativní stránky principu materiální publicity (18.05.2026)</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=10&amp;id_article=266829&amp;csum=23895107</link>
            <description><![CDATA[Vzhledem k tomu, že směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1132 negativní stránku materiální publicity veřejných rejstříků upravuje obecně vůči třetím osobám, a ne pouze ve vztahu k osobám, které „důvěřujíc údaji zapsanému ve veřejném rejstříku“ právně jednají, jak formuluje český zákonodárce, je nezbytné – v souladu s povinností soudů interpretovat národní právo eurokonformním způsobem – vyložit rozsah materiální publicity veřejných rejstříků extenzivně tak, aby zahrnoval všechny dobrověrné třetí osoby.

Stejně tak je třeba při aplikaci § 121 odst. 1 o. z. a § 8 odst. 1 z. v. r. vykládat rozšiřujícím způsobem slovní spojení „osoba, která právně jedná důvěřujíc údaji zapsanému do veřejného rejstříku“. Osobou, která právně jedná důvěřujíc údaji zapsanému do veřejného rejstříku, je proto nutné rozumět i osobu, která sama stricto sensu právně nejedná, avšak v důsledku právního jednání osoby zapsané ve veřejném rejstříku nabývá práva.

Stejný závěr by bylo možno učinit i při neexistenci úpravy negativní stránky materiální publicity na evropské úrovni. Smyslem a účelem negativní stránky materiální publicity je ochrana právního styku (právní jistoty) v širším slova smyslu. Z teleologického hlediska tak není žádný rozumný důvod, proč odepřít účinky negativní stránky materiální publicity osobě, která nabývá práva na základě jednání osoby zapsané v obchodním rejstříku pouze z toho důvodu, že práva nabývá jako adresát jednostranného právního jednání protistrany (zapsané osoby). Závěr, podle kterého by se v takovém případě negativní stránka materiální publicity neprosadila, by byl v rozporu s principem hodnotové bezrozpornosti právního řádu.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 1812/2025, ze dne 30. 4. 2026
]]></description>
            <author>-mha-</author>
            <pubDate>Mon, 18 May 2026 00:02:00 +0100</pubDate>
        </item>
        <item>
            <title>Zpětné schválení odměny statutárního orgánu obchodní korporace (18.05.2026)</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=10&amp;id_article=266830&amp;csum=79deb6c7</link>
            <description><![CDATA[I v režimu právní úpravy účinné od 1. 1. 2014 platí, že odměna může být členu statutárního orgánu obchodní korporace přiznána bez schválené smlouvy o výkonu funkce, a to i zpětně. O přiznání odměny však musí rozhodnout valná hromada, aby zůstala zachována její kontrola nad odměňováním členů volených orgánů. Valné hromadě tak nic nebrání, aby členovi voleného orgánu přiznala odměnu i za období předcházející jejímu jednání a též nad rámec odměny sjednané ve smlouvě o výkonu funkce za výkon funkce v uplynulém období, a to i bez splnění podmínek uvedených ve smlouvě o výkonu funkce.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 3463/2024, ze dne 29. 4. 2026
]]></description>
            <author>-mha-</author>
            <pubDate>Mon, 18 May 2026 00:01:00 +0100</pubDate>
        </item>
        <item>
            <title>Promlčení práva vyloučeného člena bytového družstva na vypořádací podíl (12.05.2026)</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=10&amp;id_article=266815&amp;csum=2c6a2b67</link>
            <description><![CDATA[Ustanovení § 714 obč. zák. není možné vyložit tak, že by splatnost vypořádacího podílu vyloučeného člena bytového družstva vždy nastala (a promlčecí doba práva na vypořádací podíl počala vždy běžet) až v den, kdy se vyloučený člen z družstevního bytu vystěhuje. Pravidlo obsažené v § 714 větě třetí obč. zák. představuje toliko omezení aktivní věcné legitimace vyloučeného člena družstva; ten nemůže být v řízení o žalobě o zaplacení vypořádacího podílu úspěšný, jestliže se ke dni vydání rozsudku nevystěhoval z družstevního bytu.

Pro určení počátku běhu promlčecí doby práva na vypořádací podíl je třeba § 714 obč. zák. vyložit v jeho celistvosti tak, že členu bytového družstva, který již nemůže platnost svého vyloučení napadat, začne promlčecí doba běžet v den, kdy mu vznikla povinnost se z družstevního bytu vystěhovat proto, že mu družstvo poskytlo bytovou náhradu nebo přístřeší, a současně (neurčí-li stanovy družstva jinak) nastala splatnost vypořádacího podílu podle § 233 odst. 4 obch. zák.; a to bez ohledu na to, zda se vyloučený člen z družstevního bytu již vystěhoval.

Řečené se neprosadí v případě, kdy se vyloučený člen dobrovolně vystěhuje z družstevního bytu, přestože mu družstvo neposkytlo bytovou náhradu nebo přístřeší. V takovém případě začne promlčecí doba běžet uplynutím doby podle § 233 odst. 4 obch. zák. anebo vystěhováním vyloučeného člena z družstevního bytu – podle toho, která skutečnost nastala později.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 1751/2025, ze dne 31. 3. 2026
]]></description>
            <author>-mha-</author>
            <pubDate>Tue, 12 May 2026 00:02:00 +0100</pubDate>
        </item>
        <item>
            <title>Zneužití práva u žaloby o neplatnost zpeněžení z majetkové podstaty (12.05.2026)</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=10&amp;id_article=266814&amp;csum=d23be747</link>
            <description><![CDATA[Žaloba podle § 289 odst. 3 insolvenčního zákona o určení neplatnosti smlouvy, kterou insolvenční správce zpeněžil majetek z majetkové podstaty prodejem mimo dražbu, může být zamítnuta pro zjevné zneužití práva, i když je smlouva jinak neplatná pro rozpor s § 295 odst. 1 a odst. 2 písm. f) insolvenčního zákona.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sen. zn. 29 ICdo 131/2024, ze dne 25. 3. 2026
]]></description>
            <author>-mha-</author>
            <pubDate>Tue, 12 May 2026 00:01:00 +0100</pubDate>
        </item>
        <item>
            <title>Zánik společného členství manželů v bytovém družstvu (29.04.2026)</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=10&amp;id_article=266791&amp;csum=d1e16037</link>
            <description><![CDATA[Vzniklo-li manželům podle právní úpravy účinné do 31. 12. 2013 společné členství v bytovém družstvu a společný nájem družstevního bytu, ačkoli družstevní podíl byl pořízen z výlučných prostředků jen jednoho z manželů, nezaniklo toto společné členství ani společný nájem samotnou účinností nové právní úpravy od 1. 1. 2014. Změna právní úpravy neměla vliv na jejich trvání; opačný závěr nelze dovozovat ani z § 739 odst. 2 z. o. k., neboť by šlo o nepřípustnou zpětnou účinnost.

Jestliže takové společné členství manželů v bytovém družstvu přetrvalo i po 1. 1. 2014, avšak družstevní podíl se nestal součástí společného jmění manželů, zanikne toto společné členství analogicky podle § 739 odst. 2 z. o. k. zánikem manželství. Výlučným členem bytového družstva se stane ten z bývalých manželů, který měl dosud výlučný majetkový vztah k družstevnímu podílu.

Společné nájemní právo manželů k družstevnímu bytu v takové situaci je třeba posuzovat analogicky podle § 747 věty první z. o. k. jako právo odvozené od práva nájmu manžela, který je výlučným členem bytového družstva. Po rozvodu manželství se proto vypořádání bydlení bývalých manželů neřídí § 768 o. z. ani § 770 o. z., nýbrž § 769 o. z.; manžel se silnějším právem se může domáhat vyklizení druhého manžela.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 2803/2025, ze dne 12. 3. 2026
]]></description>
            <author>-mha-</author>
            <pubDate>Wed, 29 Apr 2026 00:02:00 +0100</pubDate>
        </item>
        <item>
            <title>Podnájemci jako zákaznická základna ve smyslu § 2315 o. z.  (16.04.2026)</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=10&amp;id_article=266761&amp;csum=3b1644d7</link>
            <description><![CDATA[Zákaznickou základnu ve smyslu § 2315 o. z. tvoří zákazníci, kteří se v souvislosti s podnikáním nájemce provozovaným v pronajatém prostoru vracejí a opakovaně v něm nakupují produkty nebo využívají služby nájemce; musí jít o zákaznickou základnu vázanou na prostor sloužící k podnikání a zpravidla spojenou s návštěvami zákazníků tohoto prostoru.

Vybudování zákaznické základny zásadně nepřichází v úvahu v prostorech, v nichž ke kontaktu se zákazníky vůbec nedochází nebo k němu dochází jen příležitostně; zpravidla o ni nepůjde ani tehdy, pojí-li se nabízené produkty či služby spíše s osobou nájemce než s pronajatým prostorem (např. pobočky bank či pojišťoven).

Podnájemce, jemuž nájemce přenechal prostory sloužící k podnikání do podnájmu, není pravidelným zákazníkem nájemce a skupina takových podnájemců nepředstavuje zákaznickou základnu ve smyslu § 2315 o. z. Oslovuje-li nájemce navíc podnájemce proto, aby naplnil svůj smluvní závazek zajistit provozování sjednaného počtu provozoven, nevytváří tím zákaznickou základnu chráněnou § 2315 o. z., nýbrž plní svůj závazek z nájemní smlouvy.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 235/2026, ze dne 10. 3. 2026
]]></description>
            <author>-mha-</author>
            <pubDate>Thu, 16 Apr 2026 00:02:00 +0100</pubDate>
        </item>
        <item>
            <title>Přerušení řízení podle § 140a IZ a nezaplacený soudní poplatek (16.04.2026)</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=10&amp;id_article=266760&amp;csum=ae66e937</link>
            <description><![CDATA[K přerušení řízení podle § 140a insolvenčního zákona dochází (bez dalšího) již okamžikem zveřejnění rozhodnutí o úpadku v insolvenčním rejstříku (nikoli až právní mocí takového rozhodnutí), přičemž tento účinek není vázán ani na skutečnost, zda žalobce splnil poplatkovou povinnost, která mu vznikla podáním žaloby.

Výjimku z pravidla obsaženého v § 140a odst. 1 větě druhé insolvenčního zákona, podle níž zákaz pokračování v řízení nebrání tomu, aby žalobce učinil dispozitivní úkon směřující k ukončení řízení a soud o takovém úkonu rozhodl, nelze aplikovat tehdy, bylo-li řízení zastaveno podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích; nesplnění povinnosti zaplatit soudní poplatek totiž nelze (bez dalšího) hodnotit jako dispozitivní úkon žalobce směřující k ukončení řízení.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 3245/2025, ze dne 10. 3. 2026
]]></description>
            <author>-mha-</author>
            <pubDate>Thu, 16 Apr 2026 00:01:00 +0100</pubDate>
        </item>
        <item>
            <title>Odvolání souhlasu s užitím jména v obchodní firmě právnické osoby (13.04.2026)</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=10&amp;id_article=266756&amp;csum=a9ec5d67</link>
            <description><![CDATA[I. Pro naplnění podmínek pro vznik oprávnění odvolat souhlas s užitím svého jména v obchodní firmě právnické osoby podle § 428 o. z. je rozhodující zjištění existence závažného důvodu a současně takové jeho intenzity, jež se neospravedlnitelně (závadně) projeví v oprávněných zájmech toho, o jehož jméno jde - a to do té míry, že lze na právnické osobě vyžadovat, aby (i přes dosavadní souhlasné užívání jména v obchodní firmě) vzhledem k vážení střetávajících se zájmů podstoupila pro účely svého dalšího podnikání změnu své firmy a s tím i případně spojené náklady. Sama existence závažného důvodu tedy automaticky neznamená vznik práva odvolat souhlas dle § 428 o. z. Závažný důvod musí mít takovou povahu, aby při zvážení konkrétních okolností věci (a to kupříkladu i s ohledem na dobu užívání cizího jména v obchodní firmě či na její obchodní zavedenost) převážil nad oprávněným zájmem právnické osoby na zachování obchodní firmy.

II. Závažný důvod, pro který nelze spravedlivě požadovat, aby jméno bylo nadále užíváno v obchodní firmě právnické osoby, se posoudí s ohledem na konkrétní poměry toho, o jehož jméno jde. Musí jít o okolnost, jež je natolik závažná a působí natolik intenzivně, že by osoba v postavení nositele tohoto jména běžně (tj. nikoli pouze z hlediska vlastního subjektivního přesvědčení dotčené osoby) vnímala další užívání svého jména z opodstatněných důvodů jako nežádoucí. Zájem této osoby je nutné poměřovat se zájmem právnické osoby na zachování své obchodní firmy.

Proto bude vzhledem k relativně neurčitému vymezení hypotézy aplikované právní normy třeba, aby soudy v každém jednotlivém případě zkoumaly konkrétní okolnosti věci, zda z nich vyplývá naplnění existence závažného důvodu a jeho projevu ve sféře dotčené osoby, který by měl být natolik intenzivní, že nebude možné po této osobě spravedlivě (a to i při vážení oprávněných zájmů právnické osoby) požadovat, aby její jméno bylo v obchodní firmě nadále užíváno. Je tak nezbytné vždy zohlednit konkrétní okolnosti významné pro posouzení závažnosti takového důvodu, stejně jako konkrétní důsledek, který takový důvod přináší do sféry souhlasící osoby.

III. Uvedené závěry se uplatní i pro konkrétní posouzení zákonem (v rámci demonstrativního výčtu) zvlášť uvedeného důvodu spočívajícího ve změně převažující povahy podnikání právnické osoby. I u tohoto důvodu je třeba posuzovat, zda se tato okolnost bude ve sféře dotčené osoby projevovat natolik intenzivně, že po ní nebude možné spravedlivě požadovat, aby užívání svého jména v obchodní firmě nadále strpěla. Samo o sobě tak není rozhodující, zda by se z ryze objektivního hlediska mělo (obecně) jednat o okolnost vnímanou negativně či pozitivně nebo nakolik je nová převažující podnikatelská činnost vzdálená od původní povahy podnikání.

IV. V poměrech projednávané věci nelze na straně žalobce dovozovat závažný důvod ve smyslu § 428 o. z. zakládající právo žalobce odvolat souhlas s užitím svého jména toliko na základě toho, že žalovaná sice nadále provozuje restauraci a hotel, ale objekt zrekonstruovala, zvýšila ceny a zaměřila se na zážitkovou gastronomii (byť stále české tradiční kuchyně). Tyto změny představují svou povahou spíše běžná rozhodnutí v rámci obchodního vedení (podnikatelské strategie) právnické osoby, resp. jejího závodu, jež nemá žalobce jako osoba, jejíž jméno je obsaženo v obchodní firmě žalované, právo ovlivňovat a nesouhlas žalobce s nimi proto nemůže bez dalšího představovat takový závažný důvod, pro který by nebylo spravedlivé po žalobci požadovat, aby jeho jméno bylo v obchodní firmě žalované nadále užíváno.

Samo udělení souhlasu s užitím jména v obchodní firmě právnické osoby (aniž by se jednalo například o člena statutárního orgánu této právnické osoby nebo aniž by bylo sjednáno jinak) nezakládá nositeli tohoto jména právo ovlivňovat rozhodnutí týkající se obchodního vedení právnické osoby či jiná rozhodnutí při výkonu její podnikatelské činnosti, neboť tato rozhodnutí činí podnikatel pojmově na svou vlastní (a nikoli cizí) odpovědnost (riziko).

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 636/2025, ze dne 25. 2. 2026
]]></description>
            <author>-mha-</author>
            <pubDate>Mon, 13 Apr 2026 00:02:00 +0100</pubDate>
        </item>
    </channel>
</rss>
