<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<!-- generator="FeedCreator 1.7.2" -->
<rss version="0.91">
    <channel>
        <title>Profiprávo.cz - Občanskoprávní shrnutí</title>
        <description>aktuální články z kategorie Občanskoprávní shrnutí</description>
        <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=list&amp;id_category=11&amp;csum=d2158cd7</link>
        <lastBuildDate>Thu, 13 Aug 2026 07:35:46 +0100</lastBuildDate>
        <generator>FeedCreator 1.7.2</generator>
        <language>cs</language>
        <item>
            <title>Postavení prodávajícího jako podnikatele při spotřebitelské koupi (10.08.2026)</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=11&amp;id_article=267021&amp;csum=0ad63dc7</link>
            <description><![CDATA[I. Pro aplikaci úpravy § 2158 a násl. o. z. je třeba (případ od případu) zkoumat, zda fyzická nebo právnická osoba jednala v rámci své obchodní činnosti, podnikání, řemesla nebo povolání, nebo – jinak řečeno – je nutné zjistit, zda jednala za účelem, který lze považovat za její obchodní činnost, podnikání, řemeslo nebo povolání.

II. Jestliže odvolací soud v dané věci uzavřel, že není namístě aplikovat § 2158 a násl. o. z. z důvodů, že se žalovaná společnost nezabývá prodejem automobilů, nejde o její výdělečnou činnost se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, jejím předmětem podnikání není obchodování s ojetými vozidly, a že předmětný automobil neprodávala na svých vlastních stránkách, ale jeho prodej nabízela přes internetovou stránku Bazoš.cz, pak se jedná o závěr správný.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2954/2025, ze dne 30. 6. 2026
]]></description>
            <author>-mha-</author>
            <pubDate>Mon, 10 Aug 2026 00:02:00 +0100</pubDate>
        </item>
        <item>
            <title>Inkorporace pojistných podmínek do pojistné smlouvy (10.08.2026)</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=11&amp;id_article=267022&amp;csum=bb226f67</link>
            <description><![CDATA[Nejde-li o pojistnou smlouvu uzavíranou formou obchodu na dálku, je předpokladem řádné inkorporace pojistných podmínek do smlouvy vedle odkazu na tyto podmínky také řádné seznámení pojistníka s jejich obsahem před uzavřením smlouvy (§ 2774 odst. 2 o. z.). Pouhé pojistitelem předtištěné prohlášení pojistníka – spotřebitele, že byl s pojistnými podmínkami seznámen, byť stvrzené podpisem pojistníka, nelze považovat za řádné a prokazatelné seznámení s takovými pojistnými podmínkami.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2845/2025, ze dne 24. 6. 2026
]]></description>
            <author>-mha-</author>
            <pubDate>Mon, 10 Aug 2026 00:01:00 +0100</pubDate>
        </item>
        <item>
            <title>Prodloužení zkušební doby o překážky v práci (03.08.2026)</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=11&amp;id_article=267001&amp;csum=bce8d657</link>
            <description><![CDATA[I. Zákoník práce spojuje prodloužení zkušební doby s každou celodenní překážkou v práci na straně zaměstnance nebo zaměstnavatele bez ohledu na to, zda překážka v práci byla způsobena objektivní skutečností, popřípadě náhodou, která se přihodila zaměstnanci nebo zaměstnavateli, nebo jednáním samotného zaměstnance nebo zaměstnavatele, popřípadě též jejich zaviněním.

Zkušební doba sjednaná v pracovní smlouvě se proto prodlužuje také o dobu celodenních překážek v práci na straně zaměstnavatele spočívajících v tom, že zaměstnavatel zaměstnanci nepřiděluje práci v důsledku svého (nesprávného) přesvědčení, že pracovní poměr již skončil.

II. Prokáže-li zaměstnavatel v řízení o určení neplatnosti zrušení pracovního poměru ve zkušební době své tvrzení, že na žádost zaměstnance určil zaměstnanci dovolenou na den, který by jinak byl jeho pracovním dnem v průběhu zkušební doby, unesl tím své důkazní břemeno o skutečnosti zakládající prodloužení zkušební doby. Tvrdí-li pak zaměstnanec, že přestože mu dovolená byla na uvedený den určena, nakonec ji nečerpal a v daný den vykonával práci podle pracovní smlouvy, je důkazním břemenem ohledně tohoto tvrzení, z něhož vyvozuje pro sebe příznivé právní důsledky v podobě neprodloužení zkušební doby, naopak zatížen zaměstnanec.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 18/2026, ze dne 24. 6. 2026
]]></description>
            <author>-mha-</author>
            <pubDate>Mon, 03 Aug 2026 00:02:00 +0100</pubDate>
        </item>
        <item>
            <title>Náhrada nákladů na odstranění a odstavení vozidla (03.08.2026)</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=11&amp;id_article=267002&amp;csum=8b8afa67</link>
            <description><![CDATA[I v případě § 19d zákona o pozemních komunikacích platí, že primárně povinnou k náhradě nákladů na odstranění vozidla odstaveného na pozemní komunikaci v rozporu s § 19 odst. 2 písm. h) zákona o pozemních komunikacích je osoba zapsaná jako vlastník nebo provozovatel v registru silničních vozidel. 

Skutečnost, že vozidlo vlastní a fakticky ovládá osoba v registru nezapsaná, sama o sobě neodůvodňuje závěr o nedostatku pasivní věcné legitimace osoby zapsané jako vlastník nebo provozovatel vozidla. Z rozsudků Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 2032/2021 a sp. zn. 25 Cdo 1064/2021 nevyplývá, že by zapsaný vlastník nebyl povinen hradit náklady na odstranění vozidla v případě, že vozidlo vlastní a fakticky ovládá osoba v registru nezapsaná. Vyplývá z nich jen tolik, že je-li žalován skutečný vlastník, není namístě žalobu zamítnout jen proto, že není zapsaný jako vlastník a provozovatel v registru vozidel.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 1072/2026, ze dne 26. 6. 2026
]]></description>
            <author>-mha-</author>
            <pubDate>Mon, 03 Aug 2026 00:01:00 +0100</pubDate>
        </item>
        <item>
            <title>Splnění hlavního závazku a zánik závislých smluv (29.07.2026)</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=11&amp;id_article=266983&amp;csum=ce6d8ec7</link>
            <description><![CDATA[Nedohodnou-li se smluvní strany jinak, zánik závazku z jedné ze závislých smluv bez uspokojení věřitele zrušuje podle § 1727 věty poslední o. z. ostatní závislé smlouvy s obdobnými právními účinky. Tomuto následku bez dalšího nebrání ani skutečnost, že hlavní závazek z některé z ostatních závislých smluv byl již splněn.

S ohledem na dispozitivitu právních norem soukromého práva si smluvní strany mohou stejný či velmi obdobný režim sjednat i pro smlouvy, které z objektivního hlediska závislými smlouvami nejsou.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 1076/2025, ze dne 24. 6. 2026
]]></description>
            <author>-mha-</author>
            <pubDate>Wed, 29 Jul 2026 00:02:00 +0100</pubDate>
        </item>
        <item>
            <title>Započtení nenárokových složek při posouzení nejnižší úrovně zaručené mzdy (29.07.2026)</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=11&amp;id_article=266984&amp;csum=a16da827</link>
            <description><![CDATA[Pro účely posouzení, zda mzda zaměstnance dosáhla příslušné nejnižší úrovně zaručené mzdy, se do jeho mzdy zahrnují všechny složky mzdy s výjimkou těch, které zaměstnanci přísluší za větší rozsah výkonu práce nebo za práci v obtížnějších než standardních podmínkách (mzda za práci přesčas, příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí, za práci v noci, za práci ve svátek a za práci v sobotu a v neděli). Do mzdy zaměstnance se proto zahrnují i nenárokové (fakultativní) složky mzdy, na které vznikl zaměstnanci nárok až na základě zvláštního rozhodnutí zaměstnavatele o jejich přiznání, které záviselo jen na úvaze zaměstnavatele. 

V případě, že by zaměstnanci nárok na takovou složku mzdy nevznikl (zaměstnavatel by ji svým rozhodnutím zaměstnanci nepřiznal) a že by proto jeho mzda nedosáhla příslušné nejnižší úrovně zaručené mzdy, měl by zaměstnanec právo na doplatek ke mzdě ve výši rozdílu mezi mzdou dosaženou v kalendářním měsíci a příslušnou nejnižší úrovní zaručené měsíční mzdy, nebo ve výši rozdílu mezi mzdou připadající na 1 odpracovanou hodinu a příslušnou hodinovou sazbou nejnižší úrovně zaručené mzdy.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 2577/2025, ze dne 24. 6. 2026
]]></description>
            <author>-mha-</author>
            <pubDate>Wed, 29 Jul 2026 00:01:00 +0100</pubDate>
        </item>
        <item>
            <title>Náhrada újmy způsobené očkováním proti covid-19 (27.07.2026)</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=11&amp;id_article=266979&amp;csum=1f7be9f7</link>
            <description><![CDATA[I. Nárok na náhradu podle § 2 zákona č. 569/2020 Sb. mají všechny osoby postižené zdravotními následky, na něž pamatuje toto ustanovení, které se nechaly očkovat proti onemocnění covid-19 vakcínami uvedenými v § 1 zákona č. 569/2020 Sb. v kterémkoli období od účinnosti tohoto zákona. Skutečnost, že očkování nebylo pro očkovaného povinné, případnému odškodnění nebrání.

II. Odkazuje-li § 2 zákona č. 569/2020 Sb. ohledně rozsahu náhrady na zákon č. 116/2020 Sb., je při poskytnutí náhrady třeba postupovat podle § 2 zákona č. 116/2020 Sb. v celém jeho rozsahu, včetně náhrady za duševní útrapy vzniklé osobě blízké očkovanému, který v příčinné souvislosti s očkováním proti covid-19 zemřel. Druhotná oběť ve smyslu § 2959 o. z. má proto vůči státu právo na náhradu duševních útrap způsobených úmrtím osoby, jež se nechala očkovat proti onemocnění covid-19, a jejíž smrt nastala v příčinné souvislosti s tímto očkováním.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 3042/2024, ze dne 16. 6. 2026
]]></description>
            <author>-mha-</author>
            <pubDate>Mon, 27 Jul 2026 00:02:00 +0100</pubDate>
        </item>
        <item>
            <title>Vlastnictví nově vybudované náhradní komunikace (27.07.2026)</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=11&amp;id_article=266980&amp;csum=d2fad6f7</link>
            <description><![CDATA[Vlastníkem nově vybudované náhradní komunikace podle § 18 odst. 9 zákona č. 135/1961 Sb., o pozemních komunikacích (silniční zákon), ve znění účinném od 1. 1. 1995 do 31. 3. 1997, je ten, kdo byl vlastníkem komunikace zrušené. Investor plní pouze kompenzační veřejnoprávní povinnost zajistit výstavbu náhradní komunikace a předat ji příslušnému veřejnému vlastníkovi, který ji zařadí do sítě veřejných komunikací a bude vykonávat její správu a údržbu. 

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 2142/2025, ze dne 23. 6. 2026
]]></description>
            <author>-mha-</author>
            <pubDate>Mon, 27 Jul 2026 00:01:00 +0100</pubDate>
        </item>
        <item>
            <title>Úřad jednající za stát ve věci újmy z délky řízení o žádosti o informace (23.07.2026)</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=11&amp;id_article=266975&amp;csum=8ff57f27</link>
            <description><![CDATA[I. Poskytování informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím („InfZ“) není samostatným odvětvím veřejné správy, ale povinností výkonu veřejné správy jako takové. Nelze proto obecně určit jeden ústřední správní úřad, v jehož působnosti je poskytování informací podle tohoto zákona a který má jednat jménem státu ve věcech náhrady škody způsobené rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem v souvislosti s poskytováním informací. Takovým úřadem není Úřad pro ochranu osobních údajů jen proto, že mu zákon svěřuje přezkumnou činnost a ochranu proti nečinnosti, ani Ministerstvo vnitra jen proto, že je zmocněno k vydání prováděcího předpisu a vede centrální registr.

II. Ve věci nároku na náhradu újmy způsobené nepřiměřenou délkou řízení o žádosti o informace jedná za stát ústřední správní úřad, zpravidla ministerstvo, který byl povinným subjektem, před nímž probíhalo řízení podle § 14 InfZ, nebo který podle § 16 InfZ rozhodoval o odvolání jako nadřízený orgán.

III. Jednal-li podle § 16b InfZ v přezkumném řízení Úřad pro ochranu osobních údajů, přičemž samotné řízení o žádosti o poskytnutí informace vedené před jiným správním úřadem jako povinným subjektem se ochrany osobních údajů netýkalo, je ve věci nároku na zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení, posuzovaného jako jeden celek, ústředním správním úřadem příslušným jednat za stát Ministerstvo financí.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 2945/2025, ze dne 28. 5. 2026
]]></description>
            <author>-mha-</author>
            <pubDate>Thu, 23 Jul 2026 00:02:00 +0100</pubDate>
        </item>
        <item>
            <title>Počátek běhu promlčení při splatnosti pohledávky ponechané na vůli věřitele (20.07.2026)</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=11&amp;id_article=266972&amp;csum=3fc063a7</link>
            <description><![CDATA[Dohodnou-li se smluvní strany, že dlužník bude povinen plnit až na základě výzvy věřitele k plnění (např. po vystavení faktury) v dohodnuté lhůtě, sjednávají tím samostatné právo věřitele vyvolat splatnost dluhu, které je odlišné od práva věřitele na poskytnutí plnění.

Dokud věřitel splatnost dluhu takovou výzvou nevyvolá a dohodnutá lhůta k plnění neuplyne, není pohledávka splatná ani ji nelze úspěšně uplatnit u soudu. Promlčecí lhůta k právu na smluvní plnění proto počíná běžet až dospělostí pohledávky, nikoli již vznikem právního vztahu.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 2613/2025, ze dne 24. 6. 2026
]]></description>
            <author>-mha-</author>
            <pubDate>Mon, 20 Jul 2026 00:02:00 +0100</pubDate>
        </item>
    </channel>
</rss>
