<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<!-- generator="FeedCreator 1.7.2" -->
<rss version="0.91">
    <channel>
        <title>Profiprávo.cz - Občanskoprávní shrnutí</title>
        <description>aktuální články z kategorie Občanskoprávní shrnutí</description>
        <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=list&amp;id_category=11&amp;csum=d2158cd7</link>
        <lastBuildDate>Thu, 30 Jul 2026 23:04:10 +0100</lastBuildDate>
        <generator>FeedCreator 1.7.2</generator>
        <language>cs</language>
        <item>
            <title>Splnění hlavního závazku a zánik závislých smluv (29.07.2026)</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=11&amp;id_article=266983&amp;csum=ce6d8ec7</link>
            <description><![CDATA[Nedohodnou-li se smluvní strany jinak, zánik závazku z jedné ze závislých smluv bez uspokojení věřitele zrušuje podle § 1727 věty poslední o. z. ostatní závislé smlouvy s obdobnými právními účinky. Tomuto následku bez dalšího nebrání ani skutečnost, že hlavní závazek z některé z ostatních závislých smluv byl již splněn.

S ohledem na dispozitivitu právních norem soukromého práva si smluvní strany mohou stejný či velmi obdobný režim sjednat i pro smlouvy, které z objektivního hlediska závislými smlouvami nejsou.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 1076/2025, ze dne 24. 6. 2026
]]></description>
            <author>-mha-</author>
            <pubDate>Wed, 29 Jul 2026 00:02:00 +0100</pubDate>
        </item>
        <item>
            <title>Započtení nenárokových složek při posouzení nejnižší úrovně zaručené mzdy (29.07.2026)</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=11&amp;id_article=266984&amp;csum=a16da827</link>
            <description><![CDATA[Pro účely posouzení, zda mzda zaměstnance dosáhla příslušné nejnižší úrovně zaručené mzdy, se do jeho mzdy zahrnují všechny složky mzdy s výjimkou těch, které zaměstnanci přísluší za větší rozsah výkonu práce nebo za práci v obtížnějších než standardních podmínkách (mzda za práci přesčas, příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí, za práci v noci, za práci ve svátek a za práci v sobotu a v neděli). Do mzdy zaměstnance se proto zahrnují i nenárokové (fakultativní) složky mzdy, na které vznikl zaměstnanci nárok až na základě zvláštního rozhodnutí zaměstnavatele o jejich přiznání, které záviselo jen na úvaze zaměstnavatele. 

V případě, že by zaměstnanci nárok na takovou složku mzdy nevznikl (zaměstnavatel by ji svým rozhodnutím zaměstnanci nepřiznal) a že by proto jeho mzda nedosáhla příslušné nejnižší úrovně zaručené mzdy, měl by zaměstnanec právo na doplatek ke mzdě ve výši rozdílu mezi mzdou dosaženou v kalendářním měsíci a příslušnou nejnižší úrovní zaručené měsíční mzdy, nebo ve výši rozdílu mezi mzdou připadající na 1 odpracovanou hodinu a příslušnou hodinovou sazbou nejnižší úrovně zaručené mzdy.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 2577/2025, ze dne 24. 6. 2026
]]></description>
            <author>-mha-</author>
            <pubDate>Wed, 29 Jul 2026 00:01:00 +0100</pubDate>
        </item>
        <item>
            <title>Náhrada újmy způsobené očkováním proti covid-19 (27.07.2026)</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=11&amp;id_article=266979&amp;csum=1f7be9f7</link>
            <description><![CDATA[I. Nárok na náhradu podle § 2 zákona č. 569/2020 Sb. mají všechny osoby postižené zdravotními následky, na něž pamatuje toto ustanovení, které se nechaly očkovat proti onemocnění covid-19 vakcínami uvedenými v § 1 zákona č. 569/2020 Sb. v kterémkoli období od účinnosti tohoto zákona. Skutečnost, že očkování nebylo pro očkovaného povinné, případnému odškodnění nebrání.

II. Odkazuje-li § 2 zákona č. 569/2020 Sb. ohledně rozsahu náhrady na zákon č. 116/2020 Sb., je při poskytnutí náhrady třeba postupovat podle § 2 zákona č. 116/2020 Sb. v celém jeho rozsahu, včetně náhrady za duševní útrapy vzniklé osobě blízké očkovanému, který v příčinné souvislosti s očkováním proti covid-19 zemřel. Druhotná oběť ve smyslu § 2959 o. z. má proto vůči státu právo na náhradu duševních útrap způsobených úmrtím osoby, jež se nechala očkovat proti onemocnění covid-19, a jejíž smrt nastala v příčinné souvislosti s tímto očkováním.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 3042/2024, ze dne 16. 6. 2026
]]></description>
            <author>-mha-</author>
            <pubDate>Mon, 27 Jul 2026 00:02:00 +0100</pubDate>
        </item>
        <item>
            <title>Vlastnictví nově vybudované náhradní komunikace (27.07.2026)</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=11&amp;id_article=266980&amp;csum=d2fad6f7</link>
            <description><![CDATA[Vlastníkem nově vybudované náhradní komunikace podle § 18 odst. 9 zákona č. 135/1961 Sb., o pozemních komunikacích (silniční zákon), ve znění účinném od 1. 1. 1995 do 31. 3. 1997, je ten, kdo byl vlastníkem komunikace zrušené. Investor plní pouze kompenzační veřejnoprávní povinnost zajistit výstavbu náhradní komunikace a předat ji příslušnému veřejnému vlastníkovi, který ji zařadí do sítě veřejných komunikací a bude vykonávat její správu a údržbu. 

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 2142/2025, ze dne 23. 6. 2026
]]></description>
            <author>-mha-</author>
            <pubDate>Mon, 27 Jul 2026 00:01:00 +0100</pubDate>
        </item>
        <item>
            <title>Úřad jednající za stát ve věci újmy z délky řízení o žádosti o informace (23.07.2026)</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=11&amp;id_article=266975&amp;csum=8ff57f27</link>
            <description><![CDATA[I. Poskytování informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím („InfZ“) není samostatným odvětvím veřejné správy, ale povinností výkonu veřejné správy jako takové. Nelze proto obecně určit jeden ústřední správní úřad, v jehož působnosti je poskytování informací podle tohoto zákona a který má jednat jménem státu ve věcech náhrady škody způsobené rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem v souvislosti s poskytováním informací. Takovým úřadem není Úřad pro ochranu osobních údajů jen proto, že mu zákon svěřuje přezkumnou činnost a ochranu proti nečinnosti, ani Ministerstvo vnitra jen proto, že je zmocněno k vydání prováděcího předpisu a vede centrální registr.

II. Ve věci nároku na náhradu újmy způsobené nepřiměřenou délkou řízení o žádosti o informace jedná za stát ústřední správní úřad, zpravidla ministerstvo, který byl povinným subjektem, před nímž probíhalo řízení podle § 14 InfZ, nebo který podle § 16 InfZ rozhodoval o odvolání jako nadřízený orgán.

III. Jednal-li podle § 16b InfZ v přezkumném řízení Úřad pro ochranu osobních údajů, přičemž samotné řízení o žádosti o poskytnutí informace vedené před jiným správním úřadem jako povinným subjektem se ochrany osobních údajů netýkalo, je ve věci nároku na zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení, posuzovaného jako jeden celek, ústředním správním úřadem příslušným jednat za stát Ministerstvo financí.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 2945/2025, ze dne 28. 5. 2026
]]></description>
            <author>-mha-</author>
            <pubDate>Thu, 23 Jul 2026 00:02:00 +0100</pubDate>
        </item>
        <item>
            <title>Počátek běhu promlčení při splatnosti pohledávky ponechané na vůli věřitele (20.07.2026)</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=11&amp;id_article=266972&amp;csum=3fc063a7</link>
            <description><![CDATA[Dohodnou-li se smluvní strany, že dlužník bude povinen plnit až na základě výzvy věřitele k plnění (např. po vystavení faktury) v dohodnuté lhůtě, sjednávají tím samostatné právo věřitele vyvolat splatnost dluhu, které je odlišné od práva věřitele na poskytnutí plnění.

Dokud věřitel splatnost dluhu takovou výzvou nevyvolá a dohodnutá lhůta k plnění neuplyne, není pohledávka splatná ani ji nelze úspěšně uplatnit u soudu. Promlčecí lhůta k právu na smluvní plnění proto počíná běžet až dospělostí pohledávky, nikoli již vznikem právního vztahu.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 2613/2025, ze dne 24. 6. 2026
]]></description>
            <author>-mha-</author>
            <pubDate>Mon, 20 Jul 2026 00:02:00 +0100</pubDate>
        </item>
        <item>
            <title>Povinnost zákazníka uhradit dodávku elektřiny dodavateli poslední instance (16.07.2026)</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=11&amp;id_article=266962&amp;csum=c58389f7</link>
            <description><![CDATA[Nastanou-li u stávajícího dodavatele elektřiny, kterého operátor trhu registruje jako dodavatele pro odběrné místo zákazníka, skutečnosti uvedené v § 12a odst. 2 větě první energetického zákona, vzniku povinnosti dodavatele poslední instance dodávat elektřinu zákazníkovi stávajícího dodavatele nebrání, že zákazník uzavřel smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny s novým dodavatelem, nebyla-li (též) podána žádost o změnu dodavatele u operátora trhu.

Je-li v souladu s § 12a odst. 2 energetického zákona zahájena dodávka elektřiny dodavatelem poslední instance, je zákazník podle § 28 odst. 2 písm. j) energetického zákona povinen dodávku elektřiny uhradit. Vznik povinnosti zákazníka je navázán výlučně na okamžik zahájení dodávek elektřiny dodavatelem poslední instance. Okolnost, že pro odběrné místo zákazníka nedošlo ke změně dodavatele v důsledku opomenutí nového dodavatele, může být relevantní pro vznik práv zákazníka vůči novému dodavateli, zejm. práva na náhradu škody. Z hlediska platební povinnosti zákazníka vůči dodavateli poslední instance ovšem významná není. 

Povinnost zákazníka uhradit dodavateli poslední instance dodávku elektřiny tak není dotčena tím, že žádost o změnu dodavatele nebyla u operátora trhu podána opomenutím nového dodavatele.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 230/2026, ze dne 27. 5. 2026]]></description>
            <author>-mha-</author>
            <pubDate>Thu, 16 Jul 2026 00:02:00 +0100</pubDate>
        </item>
        <item>
            <title>Povinnost společenství vlastníků obstarat opravy společných částí domu (16.07.2026)</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=11&amp;id_article=266961&amp;csum=a7d61157</link>
            <description><![CDATA[Informuje-li vlastník jednotky společenství vlastníků o vadě společných částí domu, je na společenství (jeho statutárním orgánu), aby v přiměřené lhůtě tuto informaci prověřilo, seznámilo s ní vlastníky jednotek a umožnilo jim rozhodnout o případné opravě či dalším postupu, ať již hlasováním na svolaném shromáždění, nebo mimo něj (per rollam). Neučiní-li společenství, ačkoli ví o existenci vady společných částí domu a o tom, že v jejím důsledku vzniká nebo může vzniknout škoda, kroky potřebné k tomu, aby vlastníci mohli o opravě rozhodnout, zejména nesvolá-li shromáždění nebo nezařadí-li hlasování o vadě na jeho program, představuje to porušení povinnosti při správě domu samo o sobě (bez dalšího). Dodrží-li společenství uvedený postup a vlastníci navrženou opravu neschválí, neporuší tím společenství povinnost vztahující se k postupu potřebnému pro rozhodnutí o opravě (§ 1207 o. z.). 

Automaticky to ale neznamená, že pokud shromáždění vlastníků navrženou opravu neschválí, nelze společenství vlastníků vytýkat, že porušilo povinnost obstarat opravy společných částí domu (§ 1189 o. z.). Jestliže se společenství vlastníků dozví o existenci vady společných částí domu (např. střechy, stoupaček) a o tom, že v důsledku vady vzniká nebo může vzniknout škoda na jednotce nebo na společných částech domu, má doloženo, že jde o vadu, k jejíž opravě je povinno, a že oprava je nutná k tomu, aby se škodě zabránilo, a přes tyto informace ji odmítne provést nebo ji neprovede včas, zpravidla tím uvedenou povinnost poruší.

Frekvence konání shromáždění jednou ročně upravená v § 1207 odst. 1 o. z. je pouze minimální; potřeba častějšího svolání se odvíjí od závažnosti záležitostí, které mají být projednány. Pro posouzení, zda společenství porušilo zákonnou povinnost, není významné, zda dotčený vlastník brojil proti výsledkům shromáždění.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 3215/2025, ze dne 10. 6. 2026
]]></description>
            <author>-mha-</author>
            <pubDate>Thu, 16 Jul 2026 00:01:00 +0100</pubDate>
        </item>
        <item>
            <title>Doručení právního jednání určeného členovi statutárního orgánu (15.07.2026)</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=11&amp;id_article=266959&amp;csum=f838cd37</link>
            <description><![CDATA[Nachází-li se v dispoziční sféře právnické osoby písemnost, která je určena (také) osobě, jež je zároveň členem jejího statutárního orgánu, nelze bez dalšího uzavřít, že takové právní jednání došlo též do sféry dispozice konkrétního člena statutárního orgánu. Tak by tomu bylo jen tehdy, měl-li by adresát (člen statutárního orgánu) také objektivně možnost seznámit se s doručovanou zásilkou.

Na uvedeném závěru nic nemění povinnost člena statutárního orgánu (jednatele) vykonávat funkci s péčí řádného hospodáře. Při doručování právního jednání určeného přímo jednateli jako fyzické osobě nejde o výkon jeho funkce člena voleného orgánu právnické osoby; v tomto směru je pouze povinen jednat v právním styku poctivě a s běžnou péčí. 

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 1923/2024, ze dne 30. 4. 2026
]]></description>
            <author>-mha-</author>
            <pubDate>Wed, 15 Jul 2026 00:02:00 +0100</pubDate>
        </item>
        <item>
            <title>Vědomé zmaření dojití platebního příkazu (15.07.2026)</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=11&amp;id_article=266960&amp;csum=e97cf247</link>
            <description><![CDATA[Obecné pravidlo obsažené v § 570 odst. 1 větě druhé o. z., podle něhož nastává fikce dojití jednostranného adresovaného právního jednání, jestliže druhá strana dojití vědomě zmaří, je možné aplikovat též na zvláštní úpravu přijetí platebního příkazu.

Vědomé zmaření dojití ve smyslu § 570 odst. 1 o. z. předpokládá úmyslné protiprávní jednání adresáta s cílem zabránit tomu, aby právní jednání odesílatele došlo do sféry jeho dispozice. O takový případ zpravidla nepůjde při zadání platebního příkazu v systému internetového bankovnictví tehdy, jestliže systém internetového bankovnictví není funkční v důsledku přetížení, systémové chyby či jiné technické poruchy. Jinak řečeno, je třeba rozlišovat mezi poruchou funkčnosti internetového bankovnictví způsobenou objektivními (na vůli poskytovatele platební služby nezávislými) faktory a mezi vědomou a cílenou odstávkou takových služeb, přičemž musí jít jednak o jednání protiprávní (v rozporu s dohodnutými smluvními nebo obchodními podmínkami vztahujícími se k poskytování služeb internetového bankovnictví), jednak o jednání vedené úmyslem zmařit dojití platebních příkazů uživatelů takových služeb.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sen. zn. 29 ICdo 157/2024, ze dne 28. 5. 2026
]]></description>
            <author>-mha-</author>
            <pubDate>Wed, 15 Jul 2026 00:01:00 +0100</pubDate>
        </item>
    </channel>
</rss>
