// Profipravo.cz / Smlouva o dílo

Smlouva o dílo

21.06.2016 00:00

Posouzení splnění povinnosti provést dílo dle ObchZ

Skutečnost, že objednatel, aniž převzal dílo od svého zhotovitele, „předal dílo do užívání“ třetí osobě, je pro posouzení otázky, zdali zhotovitel splnil povinnost dílo provést (včetně předání díla objednateli) dle § 544 odst. 1 obch. zák., nerozhodná. Splnění povinnosti předat dílo podle citovaného ustanovení obchodního zákoníku totiž nelze dovozovat ze skutečnosti, že k převzetí díla došlo mezi dalšími účastníky dodavatelského řetězce, resp. že dílo užívá třetí osoba. Ke stejnému závěru dospěl Nejvyšší v rozsudku sp. zn. 32 Cdo 5187/2007, v němž konstatoval, že „ke splnění povinnosti zhotovitele provést dílo (§ 554 odst. 1 obch. zák). nemůže dojít konkludentně tím, že toto dílo převezme další objednatel, pokud nebylo provedeno způsobem a postupem sjednanými účastníky ve smlouvě.“

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 2446/2015, ze dne 5. 4. 2016

07.06.2016 00:03

Odmítnutí důvodného požadavku na odstranění vady díla opravou

Jestliže zhotovitel nevyhoví důvodně uplatněnému požadavku objednatele na bezplatné odstranění vady díla opravou a náklady účelně a předvídatelně vynaložené na odstranění této vady převyšují slevu z ceny díla odpovídající této vadě, jsou tyto náklady v rozsahu převyšujícím slevu z ceny újmou reparovatelnou prostřednictvím náhrady škody.

V situaci, kdy zhotovitel splnit svou povinnosti odmítl a vadu neodstranil, nelze po objednateli spravedlivě požadovat, aby se musel pro zachování jiných práv podle § 440 odst. 2 obch. zák. nejprve splnění domáhat v soudním řízení, včetně řízení vykonávacího, a vyčkat jejich bezvýslednosti. Účelem § 440 odst. 2 ve spojení s § 564 větou první obch. zák. nepochybně není znemožnit objednateli dosažení efektivního uspokojení nároků na reparaci celkové újmy způsobené porušením smlouvy a nutit ho snášet po celou dobu potenciálně dlouhotrvajícího soudního řízení důsledky neopravené vady.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 4980/2014, ze dne 30. 3. 2016

16.05.2016 00:02

Včasné oznámení vad díla spotřebitelem; volba obchodního zákoníku

I. Písemná dohoda stran smlouvy o dílo, že jejich závazkový vztah, který nespadá pod vztahy uvedené v § 261 obch. zák., se řídí obchodním zákoníkem, směřuje ke zhoršení právního postavení objednatele, který není podnikatelem, jestliže se strany současně nedohodly, že ke včasnému oznámení vad díla postačí, oznámí-li objednatel vady díla zhotoviteli v záruční době. Taková dohoda je neplatná, což znamená, že právní vztah stran ze smlouvy o dílo se jako celek řídí občanským zákoníkem č. 40/1964 Sb.

II. Ustanovení § 262 odst. 1 obch. zák. prohlašuje dohodu o volbě obchodního zákoníku za neplatnou již tehdy, jestliže ke zhoršení postavení účastníka smlouvy, který není podnikatelem, teprve „směřuje“ [nevyžaduje, aby se s vlastním uzavřením dohody o volbě obchodního zákoníku v návaznosti na obsah závazkového právního vztahu, pro který byla tato volba vykonána, pojil následek spočívající v tom, že postavení účastníka smlouvy, který není podnikatelem, se (již) „zhoršilo“].

podle rozsudku velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 31 Cdo 3737/2012, ze dne 13. 4. 2016

29.03.2016 00:01

Ujednání o úhradě ceny díla až po poskytnutí úvěru objednateli

Ujednání o úhradě podstatné (rozhodující) části smluvené ceny díla podle smlouvy o dílo uzavřené mezi podnikateli při jejich podnikatelské činnosti podle obchodního zákoníku, které vázalo povinnost objednatele zaplatit cenu díla až k okamžiku, kdy mu banka poskytne úvěr, je v rozporu s dobrými mravy.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sen. zn. 29 NSČR 42/2013, ze dne 29. 10. 2015

01.03.2016 00:03

Výše nároku zhotovitele na úhradu při zániku závazku k provedení díla

Ustanovení § 544 odst. 1 obch. zák. poskytuje ochranu především objednateli v situaci, kdy (za splnění dalších podmínek) závazek k provedení díla zanikl z důvodu, za který objednatel neodpovídá. V nyní souzené věci bylo tímto důvodem porušení smluvní povinnosti zhotovitele – prodlení se splněním povinnosti provést dílo ve sjednaném čase. Proto se v případě zániku závazku provést dílo z tohoto důvodu nemůže dostat ten, kdo smlouvu porušil (zhotovitel), do výhodnějšího postavení než v případě, kdyby závazek nezanikl a smlouva byla řádně splněna. Toto hledisko nelze při výkladu ustanovení § 544 odst. 1 obch. zák. pominout, a proto výše nároku zhotovitele na úhradu toho, o co se objednatel zhotovováním věci obohatil, nemůže přesáhnout cenu díla sjednanou ve smlouvě o dílo.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 3964/2014, ze dne 8. 12. 2015

02.11.2015 00:02

Nárok na slevu z ceny díla při odstranění vady díla objednatelem

Za situace, kdy se na díle vyskytly opakovaně vady, objednatel vady u zhotovitele řádně reklamoval a poté, co zhotovitel vadu neodstranil a bezdůvodně se jejím odstraněním odmítl zabývat, si objednatel nechal vadu odstranit třetí osobou, je možno požadavku na zaplacení slevy z ceny díla vyhovět, i když objednatel, předtím než si nechal vadu odstranit třetí osobou, o tom zhotovitele neuvědomil.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 4167/2014, ze dne 20. 8. 2015

18.02.2015 00:02

Smlouva o provedení díla způsobem odlišným od stavebního povolení

I. Zákonná úprava nezakazuje dvěma subjektům soukromého práva, aby mezi sebou po vydání stavebního povolení uzavřely smlouvu o dílo, na jejímž základě má být dílo provedeno způsobem odlišným, než je dosud povoleno ve stavebním povolení. Smlouva o dílo, na jejíž předmět díla nebylo vydáno stavební povolení, je platná.

II. Jestliže ze skutkových zjištění vyplynulo, že ve smlouvě o dílo se zhotovitelka zavázala provést pro objednatele stavební úpravu půdy za účelem zřízení dvou bytových jednotek nejpozději do 30. 6. 2007 a podle bodu 2.2. smlouvy byla podkladem pro její uzavření mimo jiné i stavební dokumentace a stavební rozhodnutí ke stavbě, kterým bylo rozhodnutí Odboru výstavby Úřadu městské části Praha 6, představující rozhodnutí o stavebních úpravách v bytovém domě spočívající ve vestavbě jedné bytové jednotky, lze dovodit, že prodlení zhotovitelky s dokončením stavby bylo způsobeno prodlením objednatelů, spočívajícím v nečinnosti objednatelů týkající se včasného zajištění stavebního povolení pro zhotovení stavby podle sjednané smlouvy. Zhotovitelka nemůže nést sankční důsledky toho, že dílo (stavba) nebylo dokončeno a předáno ve sjednaném termínu, jestliže v důsledku nečinnosti objednatelů, které lze kvalifikovat jako nedostatek jejich součinnosti při zhotovování díla, nebylo vydáno příslušné stavební povolení. V takovém případě totiž brání provedení stavby veřejné právo, kterým jsou strany vázány, neboť podle § 58 odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb., platného v rozhodné době, žádost o stavební povolení spolu s předepsanou dokumentací podává u stavebního úřadu stavebník, kterým se podle § 139 písm. d) zákona č. 50/1976 Sb. rozumí investor a objednatel stavby. Zhotovitelka se proto nedostala do prodlení se zhotovením díla, pro něž by objednatelům náležela smluvní pokuta za prodlení s dokončením díla, nebylo-li ve smlouvě sjednáno, že příslušné stavební povolení zajistí zhotovitelka.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 2080/2013, ze dne 2. 2. 2015

09.09.2014 00:00

Porušení smluvní povinnosti mlčenlivosti ohledně předmětu díla

Odvolací soud správně dovodil, že objednatelka porušila smluvní povinnost mlčenlivosti ohledně důvěrných informací o předmětu díla a je povinna zaplatit sjednanou sankci za toto porušení ve formě smluvní pokuty, jestliže jednala se subdodavateli zhotovitelky, tedy se třetími osobami, které uzavřely smluvní vztah se zhotovitelkou, informovala-li třetí osoby o úmyslech zhotovitelky ohledně vymezeného předmětu díla, resp. snížení jeho rozsahu a ohledně možnosti případné výpovědi smlouvy. Na tomto závěru nemůže měnit nic ani skutečnost, že třetí osobou byla smluvní strana zhotovitelky, neboť závazek mlčenlivosti o důvěrných informacích o předmětu díla, jímž je i informace o zamýšlené změně rozsahu díla a možnosti případné výpovědi smlouvy, se vztahoval podle smlouvy na všechny třetí osoby, s výjimkou vyjmenovaných subjektů (soud, oprávněný orgán), mezi nimiž smluvní strana zhotovitele vyjmenována nebyla. Je třeba přisvědčit odvolacímu soudu, že bylo jen na zhotovitelce, zda bude informovat své subdodavatele o změně rozsahu předmětu díla.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 538/2014, ze dne 27. 8. 2014

24.10.2013 00:01

Ke splatnosti ceny díla, není-li sjednána smluvně

Není-li doba úhrady ceny díla sjednána v obchodní smlouvě o dílo a vznikl-li zhotoviteli nárok na cenu díla provedením díla, je objednatel povinen zaplatit zhotoviteli cenu díla bez zbytečného odkladu poté, co jej zhotovitel po předání díla o splnění požádá.

podle rozsudku velkého senátu Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 31 Cdo 3881/2009, ze dne 9. 10. 2013

04.09.2013 00:00

K nároku na zaplacení ceny díla

Dovolatelce je třeba dát za pravdu, že předmětným ujednáním ve smlouvě o dílo: „Předmět smlouvy je splněn řádným ukončením díla, jeho úspěšným uvedením do provozu a předáním. O předání se sepíše protokol.“, neměli účastníci sjednánu jako podmínku předání díla „sepsání předávacího protokolu“. Jako řádné splnění díla bylo sjednáno úspěšné uvedení díla do provozu. Předávací protokol byl jen důkaz o předání a převzetí díla, nikoliv podmínkou řádného předání a převzetí díla.

Nebylo-li v dané věci sjednáno, že sepsání předávacího protokolu je hmotněprávní podmínkou předání díla, ale předávací protokol měl sloužit jen jako důkaz o předání díla, odvolací soud pochybil, dovodil-li, že zhotovitelka nemá nárok na doplacení ceny díla, nebyl-li sepsán předávací protokol mezi stranami smlouvy o dílo.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 1505/2013, ze dne 24. 7. 2013

06.08.2013 00:01

Označení určitého díla („celková rekonstrukce domu“)

Za označení určitého díla ve smyslu ustanovení § 536 odst. 1 obch. zák. není možno považovat určení díla tak, že je vymezeno jen obecně. Pro určité označení díla nestačí, jestliže má zhotovitel provést jen obecně určenou celkovou rekonstrukci domu.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 4262/2011, ze dne 24. 6. 2013

10.05.2013 00:00

K určitosti vymezení předmětu smlouvy o dílo („rekonstrukce domu“)

Pokud z provedeného dokazování vyplynulo, že účastníci si ve smlouvě o dílo sjednali jako předmět smlouvy rekonstrukci rodinného domu podle rozpočtu, který byl přílohou smlouvy, tvořil její nedílnou součást, a tento položkový rozpočet byl označen jako Rekonstrukce kovárny, 1. patro, za cenu 1 463 344 Kč bez DPH a obsahoval podrobnou specifikaci prací, které měly být provedeny a rovněž podrobnou specifikaci materiálů, které měly být použity, tj. konkrétně provedení sádrokartonových příček, omítek, vnitřní kanalizace, vnitřního rozvodu vody, soupis zařizovacích předmětů velké a malé koupelny, vybavení kotelny, kvality podlah a obkladů, truhlářských rekonstrukčních prací (kuchyňské linky ve velkém a malém bytě, skříně v koupelně), pak z uvedeného zjištění nelze dovodit, jak nesprávně učinil odvolací soud, že předmět smlouvy nebyl sjednán určitě, a to s odůvodněním, že není jasné jaké práce má zhotovitel pro objednatele provést.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 964/2012, ze dne 17. 4. 2013

17.04.2013 00:00

K povinnosti protokolárního předání a převzetí díla

Jestliže si účastníci ve smlouvě o dílo sjednali, že dílo bude mezi nimi předáno a převzato protokolárně, čímž se odchýlili od dispozitivního ustanovení § 554 odst. 1 věty první obch. zák., a k tomuto protokolárnímu předání a převzetí díla mezi nimi nedošlo, není možné považovat dílo za předané a převzaté, a tedy za provedené, jestliže ho zhotovitelka předala protokolárně (pouze) v montážním deníku přímo investorovi („objednateli objednatele“).

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 358/2012, ze dne 19. 3. 2013

25.03.2013 00:00

K vázanosti nároku na zaplacení ceny díla na protokolární převzetí díla

Jestliže podle ustanovení smlouvy o dílo mělo právo na zaplacení ceny díla vzniknout při splnění dvou podmínek, a to po dokončení díla a po jeho protokolárním převzetí (zápisem), není v případě nesplnění druhé podmínky, tj. protokolárního převzetí díla, pro vznik práva na zaplacení ceny díla rozhodné, že předmět díla byl objednatelem užíván.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 1168/2011, ze dne 29. 1. 2013

15.03.2013 00:02

ÚS: Formalistická interpretace závazkového vztahu

Ústavní soud apeluje na obecné soudy, aby v rozhodovací činnosti upřednostňovaly takové interpretační metody, namísto doslovného výkladu právních norem, které umožní spravedlivou úpravu práv a povinností mezi subjekty právních vztahů, včetně podnikatelů. Zásah do práva na spravedlivý může dojít i ryze formalistickou interpretací ustanovení obch. zákoníku o závazcích z právních úkonů, s bezvýhradním setrváním na klasifikaci činnosti spočívající ve vedení účetnictví jako „díla“, kterážto interpretace evidentně vedla k nespravedlivému omezení stěžovatelčiných práv vzniklých v důsledku porušení povinností vedlejší účastnicí (přitom porušení těchto povinností bylo jednoznačně zjištěno).

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 1883/12, ze dne 12. 2. 2013

18.12.2012 00:00

K účinkům odstoupení od smlouvy o dílo pro prodlení objednatele

I. Stanoví-li ustanovení § 354 obch. zák., že při zániku závazku pro nemožnost plnění nebo jeho části nastávají obdobně účinky uvedené v § 351, pak ani výkladem nelze rozšiřovat tyto účinky na jiné účinky, upravené v jiných ustanoveních zákona v souvislosti s odstoupením od smlouvy, tedy ani na účinky odstoupení od smlouvy pro prodlení objednatele podle § 548 odst. 2 obch. zák. Toto ustanovení je speciální normou k ustanovení předcházejícího odstavce (§ 548 odst. 1 obch. zák.) a upravuje výjimku z pravidla, že nárok na cenu díla vzniká provedením díla, a to pouze v případě odstoupení zhotovitele od smlouvy pro prodlení objednatele. Také z povahy věci proto nelze způsobem upraveným v § 548 odst. 2 obch. zák. postupovat při zániku závazku provést dílo v důsledku dodatečné nemožnosti plnění.

II. V otázkách, které neupravuje speciální ustanovení § 544 obch. zák., se řídí majetkové vyrovnání mezi stranami smlouvy při zániku závazku v důsledku dodatečné nemožnosti plnění obecným ustanovením § 351 obch. zák. (ve spojení s ustanovením § 354 obch. zák.). To platí i pro poskytnutou zálohu na cenu díla.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 2131/2012, ze dne 13. 11. 2012

11.12.2012 00:02

K důsledkům předání věci nabyvateli při sjednané výhradě vlastnického práva

I. V důsledku sjednané výhrady vlastnického práva nabyvatel nabývá předmět plnění jeho převzetím do pouhé detence, dokud tedy výhrada vlastnického práva ve prospěch zcizitele trvá, nemůže nabyvatel s věcí volně nakládat a na věc se ve vztahu k němu hledí jako na věc cizí, která je nabyvateli jen svěřena (srov. R 105/2010). To však neznamená, že nabyvatel nemůže věc užívat a nemůže s ní vůbec (jakkoliv) nakládat. V případě výhrady vlastnického práva je nabyvatel, není-li ujednáno jinak, oprávněn užívat věc v souladu s účelem, k němuž obvykle slouží, a brát z věci plody a užitky, a to bezúplatně, neboť se má za to, že úplata za užívání je zahrnuta v ceně.

Je-li podstatou výhrady vlastnického práva odklad (suspenze) nabytí vlastnického práva nabyvatelem věci, jehož účelem je posílení právního postavení zcizitele a funkční zajištění, že mu bude zaplacena cena, a poskytuje-li zároveň takové ujednání výhodu též nabyvateli, neboť získá věc do své moci ještě před zaplacením, aniž si musí obstarat úvěr jinde, přičemž nabyvatel nese nebezpečí škody na věci po jejím převzetí (§ 455 a § 542 obch. zák.), pak odpovídá právnímu postavení nabyvatele (jako „čekatele“ na nabytí vlastnického práva), aby měl po dobu trvání výhrady vlastnického práva nejen právo mít věc, jež mu byla předána, u sebe, nýbrž aby byl též oprávněn, není-li ujednáno jinak, takovou věc již po tuto dobu bezúplatně užívat v souladu s účelem, k němuž je podle smlouvy určena, popřípadě s účelem, k němuž obvykle slouží.

Lze pak v tomto ohledu odkázat též na judikaturu trestního kolegia Nejvyššího soudu, k níž se přihlásila též judikatura civilní, podle níž z výhrady vlastnického práva nevyplývá pro nabyvatele dokonce ani výslovný zákaz zboží dále prodat, a pokud nabyvatel prodal zboží, které mu bylo za účelem jeho dalšího prodeje svěřeno na základě kupní smlouvy, byť v jejím rámci byla sjednána výhrada vlastnického práva, nejednal proti účelu svěření a nemohl se proto dopustit trestného činu zpronevěry.

II. Poskytl-li vlastník věci jiné osobě oprávnění mít věc u sebe (přenechal-li mu ji do detence), pak zůstává sice držitelem věci ve smyslu ustanovení § 129 odst. 1 obč. zák., leč držbu vykonává prostřednictvím detentora. Protože detentor odvozuje v takovém případě své právo od vlastníka, považuje se faktické ovládání věci detentorem za ovládání vlastníkem (držitelem věci). Nemá-li věc u sebe vlastník, nýbrž detentor, pak ji vlastník nemůže sám užívat a nemůže ani přenechat její užívání třetí osobě (a je-li právním důvodem detence předání věci s výhradou vlastnického práva, nemůže věc ani zcizit třetí osobě). V důsledku přenechání věci jinému do detence je tak vlastník nutně omezen v možnosti vykonávat osobně oprávnění, jež jsou obsahem vlastnického práva (§ 123 obč. zák.).

Jestliže zde zhotovitelka nemohla věci zhotovené pro objednatele na základě smlouvy o dílo - po jejich předání objednateli a po dobu trvání výhrady vlastnického práva – sama užívat ani přenechat jejich užívání třetímu, pak by k případnému neoprávněnému užívání věcí objednatelem či k jejich neoprávněnému přenechání k užívání jiným osobám (též k pronájmu) nedošlo na úkor zhotovitelky a aplikace ustanovení § 451 odst. 1 a § 456 věty první obč. zák. nepřichází v úvahu, neboť není naplněn příslušný znak skutkové podstaty obsažené v hypotéze těchto ustanovení. V úvahu nepřichází ani náhrada škody, neboť zhotovitelce škoda nevznikla (její majetkový stav se v důsledku jednání objednatele nezhoršil a není tomu ani tak, že nebýt tohoto jednání, její majetkový stav by se zlepšil).

Je otázkou, zda by shora vyložené závěry obstály i v situaci, kdy by zhotovitel pro prodlení objednatele se zaplacením ceny díla účinně odstoupil od smlouvy o dílo a objednatel by se tudíž vlastníkem zhotovené věci nestal.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 4470/2010, ze dne 28. 11. 2012

26.11.2012 00:00

K promlčení nároku zhotovitele na zaplacení ceny díla

Nedojde-li k zániku závazku, nic nebrání jeho účastníkům změnit jeho obsah.

V posuzované věci se jednalo o změnu obsahu smlouvy v době, kdy závazek k zaplacení ceny díla zde pořád byl, a okolnost, že zhotovitel již svůj závazek ze smlouvy o dílo k provedení určitého díla splnil, nezbavila smluvní strany možnosti změnit již uzavřenou smlouvu v části týkající se splatnosti ceny díla. Uzavření takové dohody přitom nepředstavuje obcházení kogentních ustanovení obchodního zákoníku o promlčení. Oprávnění objednatele a zhotovitele uzavřít dohodu o době plnění finančního závazku (splatnosti) není zákonem časově nikterak omezeno, a proto pokud zhotovitel s objednatelem určili ve smlouvě o dílo způsob stanovení doby plnění tak, že bude sjednán po předání díla, není takové ujednání v rozporu se zákonem.

Dojde-li k dohodě o splatnosti ceny díla, je při posuzování počátku běhu promlčecí doby třeba vycházet z ustanovení § 392 odst. 1 obch. zák., podle kterého u práva na plnění závazku běží promlčecí doba ode dne, kdy měl být závazek splněn nebo mělo být započato s jeho plněním (doba splatnosti).

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 4001/2010, ze dne 30. 10. 2012

19.11.2012 00:02

K použití § 340 odst. 2 obch. zák. na určení doby provedení díla

Ustanovení § 340 odst. 2 obch. zák. lze použít pouze v případě, nemá-li smlouva nebo právní úprava určitého typu smlouvy zvláštní ustanovení. Právě takové speciální ustanovení právní úprava smlouvy o dílo v obchodním zákoníku obsahuje v ust. § 537 obch. zák.

Ustanovení § 537 odst. 1 obch. zák., které podpůrně stanoví dobu provedení díla, tedy vylučuje určení doby provedení díla postupem podle § 340 odst. 2 obch. zák.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 2689/2011, ze dne 13. 11. 2012

29.08.2012 00:00

K odstoupení od smlouvy o dílo pro nepodstatné porušení smlouvy

Rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na závěru, že odstoupení od smlouvy o dílo v důsledku dodání díla s vadami, představujícího nepodstatné porušení smlouvy podle § 437 odst. 1 obch. zák., je možné podle ust. § 437 odst. 5 obch. zák., a to tak, že účastník odstoupí od celé smlouvy; nelze odstoupit pouze od části smlouvy o dílo.

Dovolací soud s ohledem na ust. § 564 obch. zák., podle něhož při vadách díla platí přiměřeně ust. § 436 až § 441 o vadách zboží, je nucen konstatovat, že pro posuzovanou věc lze aplikovat ust. § 437 odst. 5 obch. zák. Z tohoto ustanovení mj. vyplývá, že nejsou-li odstraněny vady ve stanovených lhůtách, může kupující mj. odstoupit od smlouvy. Ze slov „odstoupit od smlouvy“ lze dovodit, pokud nebylo ve smlouvě o dílo sjednáno plnění po částech, že objednatel je oprávněn při splnění stanovených podmínek odstoupit od celé smlouvy o dílo, nikoliv jen od vadně provedené části díla.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 4560/2010, ze dne 30. 7. 2012