// Profipravo.cz / Platební rozkaz

Platební rozkaz

15.07.2011 00:00

ÚS: Aplikace principů spravedlivého procesu

Je extrémním porušením práva na spravedlivý proces, jestliže městský soud nejprve plně žalobě stěžovatelky platebním rozkazem vyhověl, poté však stěžovatelce nikterak neoznámil podání odporu žalovanou, neumožnil jí vyjádřit se k tvrzení žalované ani k žalovanou soudu zaslanému důkazu a pro stěžovatelku zcela překvapivě rozhodl rozsudkem tak, že její žalobu zamítl, aniž by se okolnostmi relevantními pro svůj závěr o splnění žalovaného dluhu žalovanou jakkoliv zabýval.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 3379/10, ze dne 16.06.2011

29.10.2010 00:02

K doručení směnečného platebního rozkazu s doložkou právní moci

Byl-li žalovanému ve směnečném řízení řádně doručen směnečný platební rozkaz opatřený doložkou právní moci, ze které plynulo, že již uplynula lhůta pro podání námitek, má takový postup soudu stejné důsledky, jako chybné poučení o lhůtě pro podání odvolání.

V soudní praxi není pochyb o tom, že vyznačení doložky právní moci na doručovaném nepravomocném usnesení má stejné účinky, jako nesprávné poučení o tom, že odvolání není přípustné.

Obecně platí, že ve vztahu ke směnečnému platebnímu rozkazu nemá občanský soudní řád výslovnou úpravu důsledků nesprávného poučení o přípustnosti námitek proti němu, jak tomu je v ustanovení § 204 odst. 2 o. s. ř. ve vztahu k odvolání. Proto je nutno při hodnocení důsledků nedostatku takového poučení postupovat analogicky podle právní úpravy důsledků nedostatku poučení o přípustnosti odvolání.

Z uvedeného plyne, že byl-li žalovanému doručen směnečný platební rozkaz opatřený doložkou právní moci, lze proti němu podat námitky do tří měsíců od takového doručení; jiný závěr by znamenal připuštění stavu, kdy by byl žalovaný možnosti podat námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu zbaven v důsledku chybného postupu soudu.

Pro úplnost je třeba dodat, že shora uvedený závěr se neuplatní tehdy, byl-li žalovanému směnečný platební rozkaz doručen a následně mu soud (znovu) doručil stejnopis směnečného platebního rozkazu (již) opatřeného doložkou právní moci.

podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 3779/2008, ze dne 15. 9. 2010

10.07.2010 20:21

Rc 3/2010 (směnečný a šekový platební rozkaz)

Námitka proti směnečnému platebnímu rozkazu, že konkrétní pohle­dávku, k jejímuž zajištění podle ujednání účastníků směnka sloužila, již žalovaný zaplatil, je ve smyslu ustanovení § 175 o. s. ř. odůvodněnou námitkou i tehdy, není-li v ní uvedeno, kdy (popř. jakým způsobem) k zaplacení došlo.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2009, sp. zn. 29 Cdo 2270/2007)

10.07.2010 19:58

Rc 19/2010 (směnečný a šekový platební rozkaz; směnky)

Obsahuje-li dohoda o vyplnění blankosměnky ujednání, podle něhož blankosměnka zajišťuje splnění všech pohledávek konkrétního věřitele, je nabyvatel blankosměnky oprávněn vyplnit údaj směnečné sumy částkou odpovídající pohledávkám (jen) tohoto věřitele.

Tvrzení, že majitel nabyl směnku ve zlé víře anebo se při nabývání směnky provinil hrubou nedbalostí, popř. při nabývání směnky jednal vědomě na škodu dlužníka (čl. I. § 10 a § 17 zákona č. 191/1950 Sb.), nepodléhá zásadě koncentrace směnečného řízení (§ 175 o. s. ř.).

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 4. 2009, sp. zn. 29 Cdo 2605/2007)

05.06.2010 09:45

Rc 105/2009

Nelze-li doručit směnečný platební rozkaz některému ze žalovaných, není to podle zákona č. 99/1963 Sb., ve znění účinném do 30.6.2009, důvodem pro jeho zrušení vůči ostatním žalovaným.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11.2.2009, sp. zn. 29 Cdo 1576/2007)

16.02.2010 00:00

K posuzování správnosti směnečného platebního rozkazu

Správnost směnečného platebního rozkazu je nutné posuzovat podle stavu, který zde byl v okamžiku jeho vydání, s tím, že skutečnosti, k nimž došlo až po této době, důvodem ke zrušení směnečného platebního rozkazu být nemohou a taková procesní obrana žalovanému přísluší až v řízení o výkonu rozhodnutí.

podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 5198/2007, ze dne 21. 12. 2009

14.12.2009 00:01

K obnově řízení u směnečného platebního rozkazu

I. Směnečný platební rozkaz lze napadnout žalobou na obnovu řízení, lze-li důvody obnovy vztahovat na předpoklady, za nichž byl vydán.

II. Jedním z předpokladů pro vydání směnečného platebního rozkazu je předložení prvopisu směnky a případně dalších listin nutných k uplatnění práva. Není-li výše zmíněný předpoklad naplněn a je-li současně nárok ze směnky uplatněn žalobou, která splňuje požadavky určené § 79 odst. 1 o. s. ř., soud nevydá směnečný platební rozkaz, ale nařídí ve věci jednání.

Jelikož občanský soudní řád ani jiný právní předpis neurčuje, že by soud rozhodující o návrhu na vydání směnečného platebního rozkazu žalovanému před vydáním směnečného platebního rozkazu, popř. společně s vydaným směnečným platebním rozkazem doručil i kopii směnky, na základě které je vydání směnečného platebního rozkazu požadováno, je plně v souladu se zásadou „vigilantibus iura“, aby žalovaný učinil vše, co po něm lze spravedlivě požadovat, pro zjištění okolností nezbytných k podání relevantních námitek proti směnečnému platebnímu rozkazu. Skutečnost, zda žalobce soudu s návrhem na vydání směnečného platebního rozkazu předložil i prvopis směnky, je přitom zjistitelná pouhým nahlédnutím do spisu.

Není zde proto správným závěr odvolacího soudu, že skutečnost, že směnečný platební rozkaz byl vydán, aniž žalobkyně předložila prvopis směnky, nemohl žalovaný bez své viny v původním řízení použít.

podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 1227/2008, ze dne 19. 9. 2009

31.08.2009 00:02

K opravě výroku platebního rozkazu a jeho vykonatelnosti

V případě opravy výroku platebního rozkazu je také třeba vydat opravné usnesení, doručit ho do vlastních rukou žalovaného; náhradní doručení je vyloučeno. Žalovaný musí být současně poučen o možnosti podat proti platebnímu rozkazu odpor s tím, že lhůta k podání odporu běží znovu od doručení opravného usnesení.

Neúčinné doručení opravného usnesení však neznamená, že také platební rozkaz v původním (neopravovaném) znění není v právní moci a není po formální stránce vykonatelný (viz např. 20 Cdo 1436/98).

Dospěl-li zde odvolací soud k opačnému závěru, tedy že v důsledku neúčinného doručení opravného usnesení není v právní moci a tudíž vykonatelný ani platební rozkaz, je jeho právní posouzení věci nesprávné. Jestliže byl platební rozkaz doručen v souladu s § 173 odst. 1 o. s. ř., uplynula lhůta ke splnění v platebním rozkaze stanovených povinností a tyto povinnosti jsou řádně vymezeny (§ 261a o. s. ř.), lze na jeho základě exekuci (výkon rozhodnutí) nařídit.

podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 2348/2007, ze dne 23. 7. 2009

16.02.2009 00:00

Ke koncentraci řízení o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu

Ustanovení § 175 odst. 1 o. s. ř. nevzbuzuje žádné pochybnosti o tom, že v námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu musí žalovaný uvést vše, co proti němu namítá, což platí i pro námitku promlčení. Nejde totiž o námitku procesněprávní, poukazující na nedostatek podmínek řízení, k němuž soud přihlíží kdykoliv za řízení, nýbrž jde o námitku s hmotněprávními důsledky.

podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 2988/2007, ze dne 26. 11. 2008

10.03.2008 00:01

K vylíčení rozhodujících skutečností pro vydání platebního rozkazu

Jedním z předpokladů vydání platebního rozkazu je takové vylíčení rozhodujících skutečností, které soudu umožní žalobcem tvrzený skutkový základ podrobit právnímu posouzení. Skutkové okolnosti musí být vylíčeny tak úplně, aby bylo možno posoudit, jaký právní nárok je uplatňován (jaký právní předpis má být použit), a z hlediska hypotézy právní normy, kterou soud uvažuje, musí být žalobcem tvrzeny všechny skutečnosti, s nimiž tato norma spojuje vznik, změnu nebo zánik práv a povinností.

Jestliže ze skutečností uvedených žalobcem v žalobě nevyplývá uplatněné právo, nelze o takové žalobě rozhodnout platebním rozkazem, ledaže by rozhodné skutečnosti vyplývaly z listin předložených žalobcem nebo z jeho dalších podání, jimiž by v rámci přípravy jednání potřebná tvrzení doplnil.

podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 1547/2005, ze dne 31. 1. 2008

17.12.2007 00:00

K usnesení dle § 114b odst. 1 OSŘ při vydání platebního rozkazu

Z ustanovení § 114b odst. 2 o.s.ř. vyplývá, že soud může usnesením podle odstavce 1 žalovanému uložit, aby se ve věci písemně vyjádřil, vždy, jestliže o nároku uplatněném v žalobě rozhodl v souladu se zákonem platebním rozkazem. Ve věcech, v nichž nelze vydat usnesení podle § 114b odst. 1 o.s.ř., tedy ve věcech uvedených v § 118b, § 120 odst. 2 o.s.ř., jakož i ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2 o.s.ř.), nepřichází zpravidla vydání platebního rozkazu v úvahu a nemusí být splněny ani jindy nezbytné předpoklady, že to vyžaduje povaha věci nebo okolnosti případu.

Tento závěr lze opřít o jazykový výklad samotného znění § 114b odst. 2 o.s.ř. Jestliže v něm zákonodárce použil slovního spojení "usnesení podle odstavce 1" (a nikoliv například "usnesení za podmínek podle odstavce 1"), je tento odkaz třeba chápat pouze jako odkaz na možnost vydání usnesení s kvalifikovanou výzvou, když předpoklady jeho vydání vycházejí z § 172 o. s. ř. Slovní spojení "usnesení podle odstavce 1" lze tudíž jazykově vykládat pouze tak, že v případě usnesení podle § 114b odst. 2 o.s.ř. musí jít o usnesení s obsahem a náležitostmi podle odstavce 1, nikoliv však za podmínek (předpokladů) podle odstavce 1. Úmyslem zákonodárce nebylo vázat možnost postupu podle § 114b odst. 2 o.s.ř. i na splnění předpokladů, za nichž lze vydat usnesení podle odstavce 1.

K tomuto závěru lze dospět i systematickým výkladem předmětného ustanovení. Ustanovení § 114b odst. 2 o.s.ř., na rozdíl od jeho odstavce 1, míří zcela na jinou procesní situaci, kdy je výzva k vyjádření vydávána s platebním rozkazem a současně s ním je i žalovanému doručována. Ze vzájemné provázanosti platebního rozkazu a usnesení podle § 114b odst. 2 o.s.ř. vyplývá, že obě tato rozhodnutí je třeba žalovanému doručit jedinou zásilkou, popřípadě obě tato rozhodnutí musí být pojata do jediné listiny. Povinnost žalovaného vyjádřit se ve věci a připojit listinné důkazy, popřípadě označit důkazy k prokázání tvrzení, je žalovanému ukládána "podmíněně", tedy za předpokladu, že podá proti platebnímu rozkazu odpor. Povinnost vyjádřit se splní žalovaný jak tím, že v odůvodnění odporu uvede skutkové okolnosti, na nichž staví svou obranu, a označí důkazy, tak tím, že odpor neodůvodní a v určené lhůtě se ve věci vyjádří samostatným kvalifikovaným podáním.

podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 3499/2007, ze dne 31. 10. 2007

17.12.2007 00:00

K podmínkám vydání platebního rozkazu

Podle ustanovení § 172 odst. 1 věty první o.s.ř. může soud i bez výslovné žádosti žalobce a bez slyšení žalovaného vydat platební rozkaz jen tehdy, je-li v žalobě uplatněno právo na zaplacení peněžité částky a vyplývá-li uplatněné právo ze skutečností uvedených žalobcem. Platební rozkaz pak nelze vydat v případech uvedených v druhém odstavci téhož ustanovení. Platební rozkaz tak lze vydat jen v případě, jsou-li současně splněny dvě podmínky - předmětem žalobního nároku je peněžité plnění a právní posouzení skutečností uvedených žalobcem vede k závěru, že žaloba je důvodná v plném rozsahu. Uplatněné právo vyplývá ze skutečností uvedených žalobcem pouze v případě, že jejich posouzení samo o sobě vede k právnímu závěru o důvodnosti žalobního návrhu (obdobně srovnej 32 Odo 382/2004).

podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 3499/2007, ze dne 31. 10. 2007

29.11.2007 00:02

K provedení započtení v námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu

Obranou žalovaného proti směnečnému platebnímu rozkazu jsou námitky. Na rozdíl od účinků odporu podaného proti platebnímu rozkazu, včas podané a odůvodněné námitky vydaný směnečný platební rozkaz neruší, nýbrž se v jimi vymezeném rozsahu pouze odkládá právní moc a vykonatelnost směnečného platebního rozkazu. Na základě podaných námitek soud v námitkovém řízení rozhodne, zda směnečný platební rozkaz bude ponechán v platnosti nebo zda bude zrušen a v jakém rozsahu. Jinými slovy, účelem řízení o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu je přijetí závěru, zda směnečný platební rozkaz byl vydán právem (a bude ponechán zcela nebo z části v platnosti) nebo zda námitky žalovaného jsou důvodné (a platební rozkaz bude třeba zcela či zčásti zrušit). V řízení o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu se tak již nerozhoduje o povinnosti zaplatit směnku.

Z výše popsané povahy a účelu řízení o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu pak vyplývá, že správnost takového platebního rozkazu je nutné posuzovat podle stavu, který zde byl v okamžiku jeho vydání. Skutečnosti, k nimž došlo až po této době, proto důvodem k jeho zrušení být nemohou.

Byl-li projev vůle směřující k započtení žalovaným učiněn až v námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu, nemůže tato procesní obrana, byť by byla shledána důvodnou, zpochybnit správnost směnečného platebního rozkazu; jde o důvod pro zastavení výkonu rozhodnutí podle ustanovení § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. (výkon rozhodnutí je nepřípustný, protože je tu jiný důvod, pro který rozhodnutí nelze vykonat - v tomto případě projev vůle směřující k započtení byl učiněn po vydání směnečného platebního rozkazu, ale pohledávky se setkaly v době před jeho vydáním).

podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Odo 63/2006, ze dne 26. 7. 2007

16.10.2007 00:00

K nepřípustnosti dovolání ve věci včasnosti odporu proti platebnímu rozkazu

I. Jde-li věcně v řízení před oběma instancemi o rozhodování o tom, zda byl odpor proti platebnímu rozkazu podán včas či nikoli, a v důsledku toho přichází v úvahu rozhodnutí o odmítnutí odporu podle § 174 odst. 3 věty první o. s. ř., pak rozhodnutí soudu prvního stupně nelze – a to ani při měnícím usnesení odvolací instance – považovat za rozhodnutí ve věci samé ve smyslu § 237 odst. 1 písm. a) o. s. ř. Ani ustanovení §§ 238, 238a o. s. ř. o dalších výslovně vyjmenovaných případech přípustnosti dovolání ani § 239 o. s. ř. o tzv. nemeritorních usneseních nepřipouštějí, aby bylo proti měnícímu usnesení odvolací instance při rozhodování o platebním rozkazu (včasnosti odporu proti němu) dovolání podáno.

Z dosavadní judikatury Nejvyššího soudu lze podpůrně odkázat na usnesení sp. zn. 25 Cdo 2059/2001, podle něhož dovolání proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odporu pro opožděnost, není přípustné. V usnesení sp. zn. 21 Cdo 1124/2001 se uvádí, že proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání pro opožděnost, není dovolání přípustné. V obou rozhodnutích se přitom uvozuje právní posouzení větou, že přípustnost dovolání nemůže být dána „… již z toho důvodu, že usnesením odvolacího soudu nebylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, kterým by bylo rozhodnuto ve věci samé.“

II. Měnící výrok usnesení odvolací instance o tom, že se „platební rozkaz… nezrušuje“, nemá oporu v procesním předpise. Dovolací soud posoudil předmětné řízení před oběma nižšími instancemi podle jejich věcného obsahu a dospěl k závěru, že odvolací soud měl v intencích § 174 odst. 3 věty před středníkem formulovat výrok měnícího usnesení tak, že se odpor žalovaného proti platebnímu rozkazu jako pozdě podaný odmítá (eventuálně mohlo dojít pouze k odmítnutí s tím, že by byl důvod vyložen v odůvodnění rozhodnutí).

podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 2583/2006, ze dne 12. 6. 2007

15.10.2007 00:02

K výzvě žalovanému podle § 114b odst. 2 OSŘ (při vydání platebního rozkazu)

Výzvu podle § 114b odst. 2 o. s. ř. lze sice vydat vždy, jestliže soud ve věci rozhodl platebním rozkazem, avšak podmínky vydání této výzvy ve spojení s platebním rozkazem jsou přísnější, neboť výzvu lze vydat pouze v případě, že byly splněny podmínky pro vydání platebního rozkazu, tedy že předmětem žalobního nároku je peněžité plnění a právní posouzení skutečností uvedených žalobcem vede k závěru, že žaloba je důvodná v plném rozsahu (srov. 32 Odo 382/2004).

Předpokladem vydání výzvy podle § 114b odst. 2 o. s. ř. tak je splnění podmínek pro vydání platebního rozkazu.

podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 2667/2005, ze dne 27. 6. 2007

06.11.2006 00:02

K námitkám proti směnečnému platebnímu rozkazu

I. Na rozdíl od účinků odporu proti platebnímu rozkazu (§ 174 odst. 2 o.s.ř.) včasné a odůvodněné námitky směnečný platební rozkaz neruší; jejich podáním se v jimi vymezeném rozsahu odkládá právní moc a vykonatelnost směnečného platebního rozkazu. Na jejich základě soud rozhodne rozsudkem v námitkovém řízení (po jednání nařízeném právě za účelem projednání námitek), zda platební rozkaz bude ponechán v platnosti (a stane se tak pravomocným a vykonatelným) nebo zda bude zrušen a v jakém rozsahu.

II. Podá-li námitky některý ze samostatných společníků (§ 91 odst. 1 o.s.ř.), mají tyto námitky účinky jen ve vztahu k tomu, kdo je podal, a v rozsahu, v jakém je podal. Z toho plyne, že vůči ostatním samostatným společníkům platební rozkaz nabude právní moci, a že soud ve vztahu k nim důvodnost uplatněné obrany posuzovat nemůže.

II. Samostatnými společníky jsou i osoby, které jsou z hlediska hmotného práva solidárními dlužníky.

podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 2142/2006, ze dne 3.10.2006

06.02.2006 00:00

K podmínkám vydání platebního rozkazu

Platební rozkaz lze vydat jen v případě, jsou-li současně splněny dvě podmínky - předmětem žalobního nároku je peněžité plnění a právní posouzení skutečností uvedených žalobcem vede k závěru, že žaloba je důvodná v plném rozsahu. Uplatněné právo vyplývá ze skutečností uvedených žalobcem pouze v případě, že jejich posouzení samo o sobě vede k právnímu závěru o důvodnosti žalobního návrhu (srov. 32 Odo 382/2004).

usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2602/2004 ze dne 30. listopadu 2005

01.02.2006 00:00

K zásadě koncentrace (§ 175/4 OSŘ) a námitce ohledně pravosti směnky

Zásada koncentrace řízení dle ustanovení § 175 odst. 4 o. s. ř. se nevztahuje pouze na námitky nedostatku podmínek řízení; takovou námitkou však námitka týkající se pravosti či platnosti směnky není (srov. např. 32 Cdo 20/2000).

usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Odo 161/2005, ze dne 13. prosince 2005

05.01.2006 00:01

K doručování platebního rozkazu nezletilci

Způsobilost k uzavírání smlouvy o přepravě osob, z níž pro cestujícího mimo jiné vyplývá povinnost zaplatit stanovené jízdné, byla u povinné vzhledem k jejímu věku (14 let) nepochybně dána. I když se její procesní způsobilost od způsobilosti k uzavírání výše zmíněné smlouvy odvíjí (viz § 20 o.s.ř.), je zároveň s ohledem na uvedený věk nepochybné, že povinná nemohla sama před soudem jednat; soud v nalézacím řízení proto správně jednal s její matkou jako zástupkyní (§ 22 o.s.ř.), aniž by předtím o tom vydal rozhodnutí (§ 23 o.s.ř.). Doručení platebního rozkazu matce povinné proto vyvolává důsledky s řádným doručením písemnosti spojené.

usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 2775/2005, ze dne 29. listopadu 2005

03.01.2006 00:00

K převzetí platebního rozkazu konkludentně pověřenou osobou (OSŘ do 31.12.2004)

Z ustanovení § 47 odst. 2 o.s.ř. nevyplývá nutnost písemného pověření zaměstnance (člena) k přijímání písemností určených právnické osobě. Pověření k přijímání zásilek může být realizováno i konkludentní formou, např. zřízením podatelny či jiného obdobného útvaru (srov. 29 Odo 12/2001).

K něčemu takovému v posuzovaném případě u povinné sice nedošlo; ovšem jednatel, který nebyl v sídle společnosti v době, kdy pošta zásilky doručovala, přítomen (stejně jako jiné osoby uvedené v § 47 odst. 2 o.s.ř.), ponechal manželce razítko firmy a byl srozuměn s tím, že po předložení občanského průkazu přebírala zásilky určené právnické osobě v jejím sídle, ačkoliv nebyla zaměstnankyní společnosti. Přihlédne-li se navíc k tomu, že přijímající osobou byla manželka jediného jednatele společnosti a že takový způsob doručování byl dlouhodobě praktikován, jeví se v tomto mimořádném případě méně rigidní výklad ustanovení § 47 odst. 2 o.s.ř. namístě (ostatně úprava účinná od 1. 1. 2005 zmocnění i jiné fyzické osoby než zaměstnance právnické osoby k přijímání zásilek připouští, srov. § 47 odst. 2 občanského soudního řádu účinného od 1. 1. 2005).

Platební rozkaz, jehož exekuce byla nařízena, byl tedy ve smyslu § 173 odst. 1 o.s.ř. účinně doručen povinné, neboť jej převzala fyzická osoba (konkludentně) pověřená přijímáním zásilek doručovaných na adresu sídla právnické osoby (§ 47 odst. 2 o.s.ř.).

(posuzováno podle o.s.ř. ve znění účinném do 31.12.2004)


usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 992/2005, ze dne 29. listopadu 2005