// Profipravo.cz / Rozsudek pro zmeškání
Rozsudek pro zmeškání
13.06.2006 00:00
K odvolání proti kontumačnímu rozsudku a k návrhu na jeho zrušení
Odvolací soud nerozhodne o odvolání podaném proti rozsudku pro zmeškání dříve, dokud nebude rozhodnuto o návrhu žalovaného na zrušení stejného rozsudku postupem podle ustanovení § 153b odst. 4 o.s.ř. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30.9.1999 sp. zn. 20 Cdo 259/99, které bylo uveřejněno pod č. 53 v časopise Soudní judikatura, roč. 2000).
usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1576/2005 ze dne 17. května 2006
07.06.2006 00:01
K rozsudku pro zmeškání u promlčeného či zaniklého nároku
I. Nedovolal-li se žalovaný před vydáním rozsudku pro zmeškání promlčení, pak přiznání promlčeného nároku rozsudkem pro zmeškání neznamená, že rozsudek spočívá na nesprávném právním posouzení věci (srov. 20 Cdo 2048/98).
II. Případný zánik práva, přiznaného rozsudkem pro zmeškání, v době před vydáním tohoto rozhodnutí, je důvodem pro zastavení výkonu rozhodnutí podle ustanovení § 268 odst. 1 písm. g) o. s. ř.
usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Odo 215/2006, ze dne 23. března 2006
19.05.2006 00:01
K rozsudku pro zmeškání ve sporu o uzavření smlouvy o převodu akcií
Rozsudek ukládající společnosti povinnost uzavřít smlouvu o převodu akcií je rozsudkem konstitutivním. Je tomu tak proto, že převodem akcií přestává být převodce akcionářem a dochází tedy ke zrušení (akcionářského) právního poměru mezi společností a jejím akcionářem. Na tom nic nemění to, že k přechodu vlastnického práva k listinným akciím na majitele, jako cenných papírů na doručitele, dochází až jejich předáním. Vykonatelností rozsudku, kterým soud rozhodl o povinnosti společnosti uzavřít smlouvu o koupi akcií, totiž vzniká akcionáři právo, aby od něj společnost akcie, které jsou předmětem smlouvy, převzala a zaplatila za ně stanovenou cenu. Tato smlouva je tedy titulem, v jehož důsledku právní vztah mezi účastníky plynoucí z vlastnictví akcií zaniká. Není přitom podstatné, zda tento právní vztah zanikne současně s uzavřením smlouvy (jak tomu bude při konkludentním uzavření smlouvy předáním akcií), nebo až následně.
Z uvedeného plyne, že ve sporu o uzavření smlouvy o převodu akcií na majitele rozsudkem pro zmeškání rozhodnout nelze, neboť tomu brání ustanovení § 153b odst. 3 o. s. ř.
usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Odo 1129/2005, 29 Odo 1130/2005,29 Odo 1131/2005, 29 Odo 1133/2005, 29 Odo 1134/2005, ze dne 11. dubna 2006
04.04.2006 00:02
K důsledkům ztráty uvědomění o uložení zásilky na poště
Případná ztráta písemného uvědomění o uložení zásilky na poště, bylo-li doručeno do sféry ovládané adresátem, tedy např. do jeho - byť společné - poštovní schránky, jde na vrub adresáta. Jinými slovy, skutečnost, zda v rozhodném období došlo k odcizení obsahu poštovní schránky žalovaných, obsahující vyrozumění o novém pokusu o doručení nebo o uložení písemnosti na poště, nemá mít vliv na správnost závěru o splnění zákonných podmínek pro vydání rozsudku pro zmeškání (srov. usnesení ze dne 29. dubna 1999, sp. zn. 2 Cdon 1383/97, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 1, ročník 2000, pod číslem 10).
usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Odo 431/2003, ze dne 31. ledna 2006
04.04.2006 00:01
K doručení předvolání k prvnímu jednání a vydání rozsudku pro zmeškání
Předvolání k prvnímu jednání, při kterém může být vydán rozsudek pro zmeškání, lze jako písemnost určenou do vlastních rukou adresáta doručit žalovanému též uložením, s tím, že při řádném náhradním doručení písemnosti uložením platí, že účastník řízení, který si zásilku do dne, kdy nastala fikce doručení, nevyzvedl, byl s jejím obsahem seznámen dnem, kdy fikce doručení nastala (srov. R 42/2004).
usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Odo 431/2003, ze dne 31. ledna 2006
03.04.2006 00:00
K nesporným skutkovým okolnostem u rozsudku pro zmeškání
Podle ustanovení § 153b odst. 1 o. s. ř. soud při zmeškání žalovaného vychází (jako z nesporných) ze žalobních tvrzení a nikoli z listin, jimiž jsou tato žalobní tvrzení dokládána (jež jsou nabízeny k důkazu). To platí bez zřetele k tomu, zda v průběhu prvního nařízeného jednání, v jehož závěru byl vydán rozsudek pro zmeškání, soud prováděl ve věci dokazování. V rozsudku pro zmeškání výsledky takového dokazování nehodnotí a hodnotit ani nesmí. Odvolání proti rozsudku pro zmeškání (a tedy ani následné dovolání) založené na zpochybnění skutkového stavu plynoucího z nesporných žalobních tvrzení nemůže být úspěšné (shodně srov. R 39/2003).
Předpoklady, za kterých může soud vydat rozsudek pro zmeškání, musí být splněny v době prvního jednání, které bylo ve věci nařízeno a správnost závěru soudu prvního stupně, že tyto předpoklady jsou splněny, se váže výlučně k tomuto okamžiku. Ani odvolací soud nemůže přihlédnout k okolnostem, jež nebyly známy v době, kdy soud prvního stupně rozsudkem pro zmeškání rozhodl. Odvolání proti rozsudku pro zmeškání založené na zpochybnění skutkového stavu plynoucího ze žalobních tvrzení nemůže být úspěšné.
usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Odo 431/2003, ze dne 31. ledna 2006
03.04.2006 00:00
K nespornému žalobnímu tvrzení (§ 153b OSŘ) ohledně úroků z prodlení
Z toho, že žaloba v posuzovaném případě (obchodněprávní vztah) neobsahuje žádná tvrzení, na jejichž základě by bylo lze usuzovat na povahu požadovaného úroku z prodlení a způsob určení jeho výše, pak plyne, že rozsudek pro zmeškání v dané věci neměl být co do tohoto příslušenství vydán, neboť žalobní tvrzení k závěru, že podle nich lze výrokem rozsudku přiznat žádané příslušenství, nevedou.
usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Odo 431/2003, ze dne 31. ledna 2006
01.03.2006 00:02
K vydání rozsudku pro zmeškání v řízení o určení
Podmínka přípustnosti vydání rozsudku pro zmeškání dle ustanovení § 153b odst. 3 o.s.ř., spočívající v možnosti uzavření nebo schválení smíru, je splněna i v řízení o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, zahájeném na základě žaloby dle ustanovení § 80 písm. c) o.s.ř. Předpokladem je, že se jedná o věc, u níž její povaha uzavření smíru připouští, a vydání rozsudku pro zmeškání není v rozporu s kogentními předpisy nebo je neobchází.
rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 641/2005, ze dne 4. ledna 2006
24.02.2006 00:00
K předpokladu rozsudku pro zmeškání – skutkovým okolnostem
Jedním z předpokladů vydání rozsudku pro zmeškání ve smyslu § 153b o. s. ř., které soud prvního stupně posuzuje, je to, zda podle žalobních tvrzení o skutkových okolnostech věci, jež se v důsledku fikce považují za nesporná (§ 153b odst. 1 o. s. ř.), lze výrokem rozsudku pro zmeškání přiznat právě to plnění, kterého se žalobce domáhá, tedy zda z nich vyplývá odůvodněnost uplatněného nároku po hmotněprávní stránce.
Přitom však v odvolacím řízení jsou vyloučeny ty odvolací důvody, které směřují proti správnosti a úplnosti skutkových zjištění soudu prvního stupně (srov. např. R 45/1996).
usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 1677/2005, ze dne 26. ledna 2006
03.02.2006 00:01
K určitosti žalobních tvrzení potřebných pro vydání rozsudku pro zmeškání
I. Základem pro vydání rozsudku pro zmeškání mohou být jen taková žalobní tvrzení, která vedou k závěru, že podle nich lze výrokem rozsudku přiznat právě to plnění, kterého se žalobce v žalobě domáhá. Neúplná tvrzení, z nichž takový závěr odvodit nelze, nebo tvrzení, která jsou s žalobním návrhem (tzv. petitem) v rozporu, neumožňují vyhovět návrhu na vydání rozsudku pro zmeškání (srov. R 45/1996).
II. Rozsudkem pro zmeškání nelze rozhodnout jen o části požadovaného plnění (např. jen o požadované jistině pohledávky nebo jen o části požadovaného úroku z prodlení).
III. V posuzované věci byla smluvní pokuta splatná dle smluvních ujednání do tří dnů od výzvy oprávněné. Při určení, kdy takový okamžik nastal, však nemohl soud vycházet pouze ze skutečnosti, kdy byla výzva povinné odeslána; podstatná pro právní posouzení otázky, ke kterému dni se stala pohledávka splatnou, byla skutečnost, kdy byla výzva povinné doručena. Je tomu tak proto, že výzva oprávněné k zaplacení smluvní pokuty má povahu jednostranného adresovaného právního úkonu, jenž ke svému vzniku vyžaduje, aby byl učiněn vůči určité osobě, jejíhož právního postavení se má dotknout.
Pokud tedy oprávněná v žalobě uvedla, že „dopisem ze dne 21. 3. 2003, odeslaným dne 27. 3. 2003, vyzvala povinnou k úhradě smluvní pokuty a do prodlení se zaplacením smluvní pokuty se tak podle ní dostala dne 1. 4. 2003, přičemž od uvedeného dne požaduje oprávněná i úrok z prodlení“, nicméně k okamžiku doručení žádné tvrzení v žalobě nenabídla, byla její žalobní tvrzení ve smyslu předpokladů vydání rozsudku pro zmeškání nedostatečná a tento neměl být vydán.
rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 1325/2004, ze dne 15. prosince 2005