// Profipravo.cz / Procesní nástupnictví

Procesní nástupnictví

25.01.2017 00:02

Opakovaný návrh na vstup nového oprávněného do řízení

Při posouzení, zda věcnému projednání opakovaného návrhu na vstup nového oprávněného do řízení podle ustanovení § 107a o. s. ř. brání překážka věci pravomocně rozsouzené (protože se jedná o zneužití práva), mohou nastat dvě odlišné situace.

První situací je stav, kdy předchozí návrh na postup podle ustanovení § 107a o. s. ř. byl zamítnut proto, že zneužitím práva (ve smyslu § 2 o. s. ř.) byl pouze tento procesní návrh sám o sobě (nikoliv ve spojení se smlouvou o postoupení pohledávky, která je hmotněprávním důvodem pro jeho podání), a to s ohledem na skutečnosti, které existovaly v době jeho podání a z jejichž existence tehdy bylo třeba dovodit, že cílem návrhu je výhradně nastolení průtahů v řízení nebo způsobení újmy jiným účastníkům řízení (případně exekutorovi), jež může spočívat i v tom, že případná pohledávka na náhradu nákladů exekuce bude vůči novému oprávněnému obtížně vymahatelná. Druhou situací je stav, kdy dřívější návrh na vstup nového oprávněného do řízení podle ustanovení § 107a o. s. ř. byl zamítnut proto, že zneužitím práva podle ustanovení § 8 obč. zák. s cílem poškodit zájmy jiných účastníků exekuce nebo exekutora bylo již samotné postoupení pohledávky, na jehož základě byl posléze návrh na vstup nového oprávněného do řízení podán.

Zatímco v prvé situaci věcnému projednání opětovného návrhu na vstup téhož subjektu do řízení na straně oprávněné odůvodněného změněnými okolnostmi na straně tohoto subjektu (např. v tom, že v mezidobí se stal solventním a jeho majetek se nachází v České republice, takže již není odůvodněna obava, že by případná pohledávka náhrady nákladů exekuce byla nevymahatelná) nebrání překážka věci rozhodnuté, ve druhé situaci překážka věci rozhodnuté existuje. Procesní návrh na vstup jiného oprávněného do řízení podle ustanovení § 107a o. s. ř. totiž ve druhé výše popsané situaci navazuje na smlouvu o postoupení pohledávky a vytváří s ní pro účely posouzení, zda se jedná o zneužití práva, jeden celek. Jestliže je zneužitím práva podle ustanovení § 8 obč. zák. samotná smlouva o postoupení pohledávky, musí tedy být zneužitím práva (ve smyslu ustanovení § 2 o. s. ř.) i na postoupení pohledávky navazující návrh na vstup jiného oprávněného do řízení podle ustanovení § 107a o. s. ř.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 3537/2016, ze dne 13. 10. 2016

13.12.2016 00:00

Procesní nástupnictví na základě postoupení pohledávky

I. Došlo-li k oznámení postoupení pohledávky vzniklé za účinnosti obč. zák. (č. 40/1964 Sb.) postupitelem postupníkovi za účinnosti o. z. (č. 89/2012 Sb.), řídí se posouzení důsledků oznámení postoupení, jako právní skutečnosti, s níž právní předpisy spojují převod práva ve smyslu § 107a o. s. ř., obč. zák.

II. Otázku, zda pohledávka byla skutečně postoupena a zda postoupení bylo platné, lze řešit jen ve sporu mezi postupitelem a postupníkem. Při rozhodování o procesním nástupnictví podle § 107a o. s. ř. se tato skutečnost projeví v tom, že jakmile se žalovaný dlužník v řízení dozví o návrhu žalobce (postupitele) na procesní nástupnictví podle § 107a (§ 41 odst. 3 o. s. ř.), nezkoumá již soud platnost a dokonce ani existenci smlouvy o postoupení pohledávky. Je tomu tak v důsledku aplikace § 526 odst. 2 obč. zák. ve znění do 31. 12. 2013, podle něhož oznámí-li dlužníku postoupení pohledávky postupitel, není dlužník oprávněn se dožadovat prokázání smlouvy o postoupení.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 1878/2015, ze dne 6. 9. 2016

18.11.2016 00:04

ÚS: K výkladu a aplikaci § 107a o.s.ř.

Ustanovení § 107a občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. prosince 2013 umožňuje, aby nabyvatel práva nebo povinnosti, o něž v řízení jde, vstoupil do řízení na místo žalovaného bez jeho souhlasu, avšak jen v případě, že toto právo nebo povinnost odvozuje od jejich převodu nebo přechodu ze strany žalovaného. Připuštění jeho vstupu do řízení, aniž by byla splněna tato podmínka, představuje nepřípustný zásah do základního práva původního žalovaného na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 2242/15, ze dne 1. 11. 2016

21.09.2016 00:01

Rozhodování o procesním nástupnictví na straně povinného

Pokud po zahájení exekučního řízení, ve kterém je exekučním titulem usnesení o nařízení soudního prodeje zástavy, dojde ke změně vlastnictví zastavené nemovité věci, je třeba o procesním nástupnictví této osoby na straně povinného rozhodnout podle ustanovení § 107a o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 36 odst. 3 ex. ř. I v tomto případě platí, že proti jinému, než kdo je v rozhodnutí označen jako povinný, lze provést exekuci, jen jestliže je prokázáno, že povinnost z exekučního titulu skutečně přešla či byla převedena na osobu, která se má stát novým povinným a že průkaz této skutečnosti byl podán způsobem předjímaným ustanovením § 36 odst. 4 ex. ř., pokud nevyplývá přímo z právního předpisu.

Vzhledem k tomu, že předmětem řízení o návrhu ve smyslu ustanovení § 107a o. s. ř. ve spojení s ustanoveními § 36 odst. 3 a 4 ex. ř. je v exekučním (vykonávacím) řízení rovněž (na rozdíl od řízení nalézacího) prokázání toho, zda tvrzené právo (povinnost), které mělo být převedeno, nebo které mělo přejít na jiného, dosavadnímu účastníku svědčí či nikoli, popř. zda podle označené právní skutečnosti bylo převedeno (přešlo) na jiného, je (na rozdíl od nalézacího řízení) za tím účelem zapotřebí provést dokazování, které soudní exekutor (soud) provádí při jednání. Účastníci proto mají mimo jiné právo být přítomni při výslechu svědků, výslechu účastníků či provádění důkazu listinou, jejíž obsah je zaměřen ke zjištění rozhodných skutečností, vyjádřit se k její pravosti či správnosti a k výsledkům provedeného dokazování.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 4973/2015, ze dne 28. 6. 2016

21.01.2016 00:00

Zastavení exekuce před rozhodnutím o právním nástupnictví

Jestliže soudní exekutor rozhodl o návrhu na zastavení exekuce, který oprávněná podala až poté, co navrhla vstup jejího procesního nástupce do řízení, ještě před tím, než bylo pravomocně rozhodnuto o dříve podaném návrhu oprávněné na procesní nástupnictví na její straně, zatížil řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí věci. Soudní exekutor měl nejprve samostatně rozhodnout o návrhu oprávněné na procesní nástupnictví na straně oprávněné a až poté, jakmile by bylo najisto postaveno, kdo bude nadále v exekučním řízení vystupovat jako osoba oprávněná, rozhodnout o návrhu (případně již původní) oprávněné na zastavení exekuce.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 3705/2015, ze dne 1. 10. 2015

08.06.2015 00:01

Procesní nástupnictví po vedlejším účastníkovi řízení

Práva a povinnosti z vedlejšího účastenství nejsou předmětem dědické a ani jiné sukcese. Smrtí (nebo jiným zánikem) vedlejšího účastníka končí jeho účast na řízení, neboť povaha vedlejšího účastenství neumožňuje, aby na místo vedlejšího účastníka nastoupil ten, kdo je (jinak) jeho procesním nástupcem.

Uvedené samozřejmě nebrání tomu, aby právní nástupce (dědic) vedlejšího účastníka, který ztratil způsobilost být účastníkem řízení, do řízení vstoupil z vlastního podnětu, případně na výzvu některého hlavního účastníka, učiněnou prostřednictvím soudu, jako vedlejší účastník, jestliže mu svědčí právní zájem na výsledku soudního řízení a jestliže má zájem "pomáhat ve sporu" některému z účastníků řízení (jedné ze sporných stran).

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 261/2014, ze dne 27. 3. 2015

07.05.2015 00:03

ÚS: Procesní nástupnictví v souvislosti s postoupením pohledávky

Primárním cílem a smyslem civilního procesu je ochrana porušených nebo ohrožených subjektivních soukromých práv.

Jestliže se obecné soudy při posuzování podmínek procesního nástupnictví soustředily toliko na zjišťování formálních předpokladů, stanovených v § 107a občanského soudního řádu, aniž by přitom věnovaly náležitou pozornost krajně podezřelým skutkovým okolnostem singulární sukcese, očividně svědčícím o zjevně protiprávním jednání, porušily tím základní právo účastníka řízení na spravedlivý proces, garantované článkem 36 Listiny základních práv a svobod a článkem 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Jsou-li ve hře základní práva, musejí být ochranitelná cestou všech opravných prostředků.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 2482/14, ze dne 9. 4. 2015

02.03.2015 00:01

Procesní nástupnictví v dovolacím řízení

U přípustného dovolání je skutečnost, že dovolatel [jenž byl rozsudky soudů nižších stupňů zavázán (coby žalovaný) k úhradě peněžitého plnění žalobci] zemřel v průběhu dovolacího řízení a že zanechal jen nepatrný majetek, jenž byl podle výsledků pozůstalostního řízení vydán vypraviteli pohřbu, důvodem ke zrušení těchto rozsudků a k zastavení řízení dle § 107 odst. 5 o. s. ř.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 1074/2013, ze dne 18. 2. 2015

15.12.2014 00:02

Zkoumání míry odpovědnosti dědice za dluhy při rozhodování dle § 107 OSŘ

I. Omezení odpovědnosti dědice za dluhy zůstavitele a za přiměřené náklady spojené s pohřbem je třeba procesně vyjádřit nikoliv zamítnutím nebo odmítnutím žaloby zčásti, ale zastavením řízení v rozsahu té části věřitelovy pohledávky, za níž dědic s ohledem na cenu nabytého dědictví neodpovídá.

Míru odpovědnosti dědice za dluhy zůstavitele a za přiměřené náklady spojené s pohřbem je zásadně třeba zkoumat již v souvislosti s rozhodováním o tom, zda a s kým bude v řízení pokračováno (podle ustanovení § 107 o. s. ř.), a nikoliv teprve při rozhodování o věci samé.

II. Výše učiněné závěry se přitom nepochybně plně prosadí rovněž v poměrech řízení o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu. Jakkoli obecně platí, že správnost směnečného platebního rozkazu je nutné posuzovat podle stavu, který zde byl v okamžiku jeho vydání, přičemž skutečnosti, k nimž došlo až po této době, důvodem ke zrušení směnečného platebního rozkazu být nemohou, při zkoumání podmínek procesního nástupnictví po zemřelém žalovaném (pro účely rozhodnutí podle ustanovení § 107 o. s. ř.) nejde o posouzení správnosti směnečného platebního rozkazu z pohledu žalovaným včas uplatněných námitek (jinak řečeno, o posouzení, zda by měl být směnečný platební rozkaz k námitkám žalovaného zrušen či ponechán v platnosti), ale o zkoumání podmínek řízení, za nichž vůbec soud může v jím projednávané věci o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu meritorně rozhodnout. K tomu, zda takové podmínky jsou splněny, přitom přihlíží soud (i v řízení o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu) kdykoli za řízení.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 31 Cdo 1170/2012, ze dne 10. 12. 2014

05.09.2014 00:00

ÚS: Důsledky dle § 36 odst. 3 exekučního řádu

V právním státu je moc omezena za účelem ochrany občanů před výkonem libovůle či svévole ze strany státu. Právní stát v moderním pojetí je zaměřen na nastolení a udržení materiálně spravedlivého stavu. Ze spojení čl. 2 odst. 3 Ústavy a čl. 4 odst. 4 Listiny pak vyplývá, že státní moc je nutno uplatňovat jen v případech, mezích a způsoby, které stanoví zákon, a to za současného šetření podstaty a smyslu základních práv a svobod. Nikoliv každé porušení norem jednoduchého práva při jejich aplikaci či interpretaci způsobuje zároveň i porušení základního práva jednotlivce. Avšak porušení některé z norem jednoduchého práva v důsledku libovůle (vykonávané např. nerespektováním kogentní normy) anebo v důsledku interpretace, jež je v extrémním rozporu s principy spravedlnosti, může být způsobilé zasáhnout do základního práva a svobody jednotlivce

I v případě směnečného platebního rozkazu je situace podaných námitek se standardním opravným prostředkem očividně srovnatelná: řízení, byť se specifickým obsahem a důsledky, běží dál až do rozhodnutí o námitkách (s výjimkou zpětvzetí námitek, resp. námitek opožděných), včetně rozhodnutí o zastavení námitkového řízení. Došlo-li k převodu práva ještě v době probíhajícího řízení, měla nastat procesní sukcese v (nalézacím) řízení (§ 107, resp. § 107a o. s. ř.); její nedostatek (nebyla-li v řízení prosazena) nelze v exekučním řízení nahradit. Z toho plyne, že byl-li titul vydán ve prospěch původního oprávněného (v nalézacím řízení žalobce), svědčí přiznané právo jen jemu, a sukcese pro potřeby exekučního řízení se neuplatní. Tím, že se obecné soudy nezabývaly procesním nástupnictvím vedlejšího účastníka, nemůže jejich rozhodnutí z hlediska ústavnosti obstát.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 2889/12, ze dne 21. 8. 2014

22.05.2014 00:00

MS: Procesní nástupnictví (zřízení soudcovského zástavního práva)

Byl-li podán oprávněným po právní moci rozhodnutí o zřízení soudcovského zástavního práva na nemovitosti povinného, tj. po skončení výkonu rozhodnutí, návrh na vstup nového účastníka do řízení na straně oprávněného dle § 107a o.s.ř., je řízení o takovém návrhu třeba zastavit pro nedostatek podmínky řízení podle § 103, § 104 odst. 1 a § 254 odst. 1 o.s.ř.

podle usnesení Městského soudu v Praze sp. zn. 14Co 37/2014, ze dne 29. 1. 2014

30.04.2014 00:01

K zamítnutí návrhu dle § 107a o.s.ř. prostřednictvím ust. § 2 o.s.ř.

Důvod zamítnout žalobcův návrh dle § 107a o. s. ř. (při jinak formálně doložených předpokladech pro to, aby takovému návrhu bylo vyhověno) prostřednictvím ustanovení § 2 o. s. ř. není dán, jestliže osoba (účastník řízení), na jejíž úkor má být realizován postup dle § 107a o. s. ř., může tomuto postupu zabránit svým vlastním jednáním (vlastním procesním úkonem).

Závěr, že návrh podle § 107a o. s. ř. bude zamítnut podle § 2 o. s. ř. za účelem procesní ochrany toho, kdo jej sám podal a kdo jej kdykoli mohl vzít zpět, je nepřijatelný.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 2564/2012, ze dne 27. 3. 2014

19.02.2014 00:02

K přiměřené aplikaci ust. § 107a o.s.ř. v exekučních věcech

V exekučních věcech podléhajících režimu exekučního řádu se ustanovení § 107a o. s. ř. uplatní přiměřeně (§ 52 odst. 1 exekučního řádu) jen v rozsahu, v němž otázku procesního nástupnictví na straně oprávněného neřeší exekuční řád.

Srovnáním úpravy obsažené v ustanoveních § 36 odst. 3 až 5 exekučního řádu s úpravou obsaženou v § 107a o. s. ř. lze přitom snadno zjistit, že přiměřená aplikace ustanovení § 107a o. s. ř. se při procesním nástupnictví na straně oprávněného uplatní pro exekuční řízení jen potud, že o takovém procesním nástupnictví musí exekuční soud rozhodnout (usnesením), že osobou legitimovanou k podání návrhu na vydání takového usnesení je pouze původní oprávněný a že vydání takového usnesení je podmíněno souhlasem toho, kdo má vstoupit do exekučního řízení namísto dosavadního oprávněného.

Ustanovení § 107a o. s. ř. nadto nezahrnuje žádné z pravidel obsažených v § 36 odst. 3 a 4 exekučního řádu (jež jsou v exekučním řízení protipólem úpravy obsažené pro řízení o výkon rozhodnutí v ustanovení § 256 o. s. ř.).

Přitom samozřejmě platí, že předpokladem pro vydání usnesení, jímž soud v exekučním řízení připustí, aby do řízení namísto dosavadního oprávněného (jenž nezanikl) vstoupil jeho právní nástupce z titulu universální nebo singulární sukcese, je nejen to, že po zahájení exekučního řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva oprávněného, o něž v exekučním řízení jde, nýbrž i to, že je prokázáno, že právo z exekučního titulu skutečně přešlo či bylo převedeno na osobu, která se má stát novým oprávněným (§ 36 odst. 3 exekučního řádu) a že průkaz této skutečnosti byl podán způsobem předjímaným ustanovením § 36 odst. 4 exekučního řádu.

Napadené rozhodnutí těmto požadavkům v rovině právní nedostálo, neboť z něj při pouhém poukazu na § 107a o. s. ř. nelze dovodit, že by odvolací soud jakkoli zkoumal předpoklady dle § 36 odst. 3 a 4 exekučního řádu.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 943/2012, ze dne 23. 1. 2014

02.09.2013 00:00

Procesní nástupnictví v řízení o zrušení rozhodčího nálezu

Odvolací soud svůj závěr, že nebyly splněny podmínky pro rozhodnutí o procesním nástupnictví ve smyslu § 107a o. s. ř., založil na úvaze, že smlouva o postoupení pohledávek a práv z rozhodčího nálezu je významná pouze pro právní vztahy účastníků týkající se plnění z tohoto rozhodčího nálezu a nikoliv pro právní vztahy účastníků řízení o jeho zrušení. Tomuto závěru nelze přisvědčit. Nabyl-li postupník veškerá práva plynoucí z rozhodčího nálezu, nelze než dospět k závěru, že má – na rozdíl od postupitele, kterému již žádná práva z rozhodčího nálezu nesvědčí – zájem na výsledku řízení o jeho zrušení. Je zřejmé, že smlouva o postoupení pohledávek je způsobilá mít za následek přechod nebo převod práva nebo povinnosti i v řízení o zrušení rozhodčího nálezu, z něhož plynoucí práva byla postoupena právě na základě této smlouvy o postoupení pohledávek. V opačném případě by došlo k absurdním důsledkům, kdy by řízení o zrušení rozhodčího nálezu bylo nadále vedeno s účastníkem, kterému již žádná práva ani povinnosti z tohoto rozhodčího nálezu nesvědčí.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2975/2012, ze dne 24. 7. 2013

21.02.2013 00:01

K nástupnictví v řízení o náhradě škody proti členu představenstva

V případě porušení povinnosti podle § 194 odst. 5 věty první obch. zák. vzniká odpovědnostní vztah vedle původního právního vztahu existujícího mezi akciovou společností a členem jejího představenstva. Členu představenstva tak vzniká závazek k náhradě škody, který je odlišný od jeho závazku vykonávat funkci člena představenstva. Přitom pouze závazek vykonávat funkci člena představenstva je závazkem osobní povahy. Závazek k náhradě škody bez dalšího přechází na dědice jako na universální právní nástupce zůstavitele, kteří za něj odpovídají do výše ceny nabytého dědictví.

Vzhledem k výše uvedenému Nejvyšší soud nevidí důvodu, pro který by v řízení o náhradu škody způsobené akciové společnosti členem jejího představenstva při výkonu funkce nebylo - v případě smrti žalovaného člena představenstva - možné pokračovat s jeho dědici (§ 107 odst. 2 o. s. ř.). Závěr odvolacího soudu, podle kterého je „procesně korektnější“ řízení proti zemřelému členu představenstva podle § 107 odst. 5 o. s. ř. zastavit, tak nemůže obstát.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 5/2012, ze dne 30. 1. 2013

21.02.2013 00:01

K určitosti a vykonatelnosti rozsudku přisuzujícího poplatky z prodlení

Žaloba v části, v níž žalobci požadují zaplacení poplatků z prodlení v „zákonné výši“ za přesně vymezené období z konkrétních částek, není neurčitá nebo nesrozumitelná, nemá vady, které by byl soud povinen odstranit postupem podle § 43 o. s. ř. a které by bránily vydání kvalifikované výzvy podle § 114b o. s. ř.

Byly-li však poplatky z prodlení přisouzeny "v zákonné výši", byl rozsah a obsah povinnosti žalovaného vymezen neurčitě a výrok takovéhoto soudního rozhodnutí není materiálně vykonatelný.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 1726/2011, ze dne 13. 12. 2012

02.01.2013 00:01

K procesnímu nástupnictví na základě postoupení pohledávky

Oznámení o postoupení pohledávky nepostačuje pro účely ustanovení § 107a o. s. ř. Má-li být právní skutečností, s níž právní předpisy spojují převod práva nebo povinnosti ve smyslu § 107a odst. 1 o. s. ř., postoupení pohledávky, o niž v řízení jde, je žalobce podle ustanovení § 107a odst. 2 o. s. ř. povinen k prokázání této právní skutečnosti předložit smlouvu o postoupení pohledávky.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 901/2012, ze dne 28. 11. 2012

22.08.2012 00:02

K prokázání převodu žalobcova práva po zahájení řízení

Tam, kde je právní skutečností, s níž právní předpisy spojují pro dobu po zahájení řízení převod žalobcova práva na jinou osobu, písemně uzavřená smlouva (zde smlouva o postoupení pohledávky), není nikterak vyloučeno prokázat existenci takové právní skutečnosti i jinak než předložením smlouvy (takový postup se typicky prosadí např. tehdy, jestliže příslušná listina /smlouva/ byla zničena vlivem živelné události). Je-li původním žalobcem tvrzeno, že příslušnou smlouvu má k dispozici, je soud, jenž shledal nedostatečným dosavadní průkaz této právní skutečnosti (zde souhlasné prohlášení žalobce a nabyvatele pohledávky), povinen před rozhodnutím o návrhu dle § 107a o. s. ř. vyzvat žalobce k předložení této listiny (žalobcem označené) s poučením o následcích, jež s sebou může nést případná nečinnost v dotčeném směru.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 3360/2010, ze dne 26. 6. 2012

22.08.2012 00:00

K procesnímu nástupnictví po zániku účinků konkursu

Jestliže žalobce po zahájení řízení navrhne, aby na jeho místo vstoupil do řízení správce konkursní podstaty úpadce, jemuž pohledávku postoupil a jestliže správce konkursní podstaty úpadce s tímto návrhem souhlasí, pak skutečnost, že poté ve vztahu k této pohledávce pominuly účinky konkursu (že byl konkurs účinně zrušen nebo že správce konkursní podstaty pohledávku vyloučil ze soupisu majetku konkursní podstaty úpadce postupem dle § 27 odst. 6 ZKV), není sama o sobě důvodem pro zamítnutí návrhu dle § 107 odst. 1 o. s. ř. O tom, zda návrhu vyhoví, rozhoduje soud již vůči dlužníku; souhlas se vstupem do řízení, udělený včas a řádně správcem konkursní podstaty, platí i pro dlužníka.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 3360/2010, ze dne 26. 6. 2012

(posuzováno podle zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, v rozhodném znění)

14.07.2012 16:39

Rc 46/2012

Nelze vyloučit, že soud může ve výjimečných případech založit důvod k zamítnutí žalobcova návrhu dle § 107a o. s. ř. (při jinak formálně doložených předpokladech pro to, aby takovému návrhu bylo vyhověno) prostřednictvím ustanovení § 2 o. s. ř. Takový postup by byl namístě např. tehdy, bylo-li by možno dovodit podle toho, co v řízení vyšlo najevo, že cílem návrhu na vydání rozhodnutí dle § 107a o. s. ř. je zneužití procesní úpravy za tím účelem, aby se možná pohledávka na náhradu nákladů řízení stala vůči neúspěšnému žalobci nedobytnou. Prostá obava, že případná pohledávka na náhradě nákladů řízení se v budoucnu stane nedobytnou, však k takovému kroku nepostačuje.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. 29 Cdo 3013/2010)