// Profipravo.cz / Doručování
Doručování
28.05.2018 00:02
Posouzení včasnosti elektronického podání prostřednictvím e-mailu
Rozhodujícím pro posouzení včasnosti elektronického podání prostřednictvím e-mailu je doba doručení soudu.
Lhůta jako konkrétně vyjádřený časový úsek končí uplynutím okamžiku vymezujícího její konec. Uplynutí lhůty pro podání návrhu tedy nezávisí na následném jednání soudu - zda a kdy se bude tímto návrhem zabývat. Může samozřejmě dojít k situacím, kdy podání bude odesláno či doručeno těsně po uplynutí lhůty, tedy formálně pozdě, ale ještě v době, kdy se jím adresát nestihne zabývat. Ani to však není důvod zavádět materiální hledisko pro posuzování plynutí času, neboť jde o přirozený důsledek plynutí času (první okamžik po posledním včasném okamžiku je z povahy věci okamžikem pozdním). Soud nemůže rozšiřovat zákonodárcem stanovený úplný výčet v § 57 odst. 3 občanského soudního řádu pouze s odkazem na skutečnost, že dochází k elektronizaci justice.
Jestliže v posuzované věci konec lhůty pro podání dovolání připadl na pondělí 5. 12. 2016 a dovolání bylo Nejvyššímu soudu doručeno elektronicky e-mailem až dne 6. 12. 2016 v 00:00:47 hodin, je zřejmé, že dovolání bylo podáno po uplynutí dovolací lhůty a je tedy opožděné.
podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 3214/2017, ze dne 27. 2. 2018
01.12.2017 00:02
ÚS: Vyhodnocení elektronického podpisu jako uznávaného
Pokud stížnostní soud na základě neúplného spisového materiálu a mylné informace dozorující státní zástupkyně a policejního orgánu vyhodnotil sporné elektronické podání stěžovatele jako podání bez uznávaného elektronického podpisu ve smyslu § 6 odst. 1 zákona č. 297/2016 Sb., a dospěl k závěru o neúčinnosti tohoto podání, aniž by relevantní skutečnosti sám ověřil, jeho rozhodnutí nelze považovat za ústavně konformní.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 1616/17, ze dne 24. 10. 2017
08.11.2017 00:02
Absence podpisu na originálu rozsudku založeného ve spise
Není-li originál rozsudku podepsán samosoudcem (předsedou senátu), rozsudek není veřejnou listinou a neobstojí jako vykonatelný exekuční titul ve smyslu ustanovení § 251 odst. 1 o. s. ř. Opis takového rozsudku nemůže být účastníkům řádně doručen, dokud není vada spočívající v absenci podpisu originálu rozsudku odstraněna. Byl-li na základě nevykonatelného exekučního titulu nařízen výkon rozhodnutí (exekuce), je třeba jej dle ustanovení § 268 odst. 1 písm. a) o. s. ř. zastavit.
podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 3578/2017, ze dne 29. 8. 2017
11.08.2017 00:03
ÚS: K doručování prostřednictvím datové schránky
Při konkrétním doručení je zapotřebí vycházet z materiálního přístupu k doručování. Podstatné je, zda se adresát mohl s doručovanou písemností seznámit a byla tak zachována jeho práva vážící se ke spravedlivému procesu. Ústavní soud zjistil, že v případě doručení předvolání stěžovateli k jednání odvolacího soudu došlo k opuštění dosavadního způsobu doručování stěžovateli do datové schránky; doručováno bylo na adresu, jež byla sice trvalým bydlištěm stěžovatele (žalovaného), ale z obsahu spisu je patrné, že se v té době stěžovatel na této adrese nezdržoval. Nevyvráceno tak zůstává tvrzení stěžovatele, že se o termínu jednání nedozvěděl, a proto se jej nezúčastnil.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 1577/16, ze dne 11. 7. 2017
02.05.2017 00:02
Vliv místní příslušnosti soudu na fikci doručení
Skutečnost případné místní nepříslušnosti soudu nezakládá důvod významný pro řádné doručení písemnosti – doručení fikcí. Rozsudek soudu je doručen účastníkovi postupem podle § 49 odst. 4 o. s. ř., i když by soud rozhodující o takovém doručení byl případně v dané věci místně nepříslušný.
podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 1471/2016, ze dne 2. 2. 2017
14.03.2017 00:02
Doručování prostřednictvím doručujícího orgánu podle § 48 o.s.ř.
I. Je-li na místě doručení prostřednictvím doručujícího orgánu dle § 48 o. s. ř., může soud pověřit doručením písemností kterýkoliv z doručujících orgánů vyjmenovaných v § 48 odst. 1 o. s. ř, který považuje s přihlédnutím k okolnostem v dané věci za vhodný, aniž by bylo stanoveno (závazné) pořadí, v jakém by měl soud k jejich pověření přistoupit. Zvolil-li proto soud prvního stupně jako doručující orgán justiční stráž a nikoliv Českou poštu s. p. jako provozovatele poštovních služeb, nijak nepochybil.
II. Skutečnost, že orgán, který soud určil jako doručující podle § 48 odst. 1 o. s. ř., účastníkovi (adresátovi) zásilku nedodal, protože nebyl zastižen a nebylo mu možné zanechat výzvu, ani skutečnost, že účastník měl u jiného doručujícího orgánu (než který zvolil soud) zřízené zvláštní služby, a tvrdí, že při jejich využití by mu zásilka místo náhradního doručení byla předána a mohl se s rozsudkem seznámit včas (nikoliv až po uplynutí lhůty k odvolání), nelze považovat za omluvitelný důvod ve smyslu § 58 o. s. ř.
podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 2696/2016, ze dne 24. 11. 2016
21.11.2016 00:02
Účinnost doručení písemnosti do „nepříslušné“ datové schránky účastníka
Má-li fyzická osoba zřízeno více datových schránek (např. datovou schránku fyzické osoby a datovou schránku podnikající fyzické osoby, nebo advokát datovou schránku podnikající fyzické osoby – advokáta, ale též insolvenčního správce nebo daňového poradce), je třeba jí doručovat písemné vyhotovení rozhodnutí, jiných úkonů a dalších písemností do té datové schránky, která odpovídá povaze doručované písemnosti. Účinnost doručení písemnosti do datové schránky účastníka, která mu byla zřízena pro jinou činnost, než v rámci jaké vystupuje v daném řízení před soudem, nastane v okamžiku, kdy se do datové schránky přihlásí oprávněná osoba. Fikce doručení podle § 17 odst. 4 zákona o elektronických úkonech nepřichází v případě doručování písemnosti do „nepříslušné“ datové schránky v úvahu.
podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 1850/2015, ze dne 6. 9. 2016
01.02.2016 00:02
Doručení podání účastníka učiněného vůči soudu prostřednictvím datové sítě
K doručení podání účastníka učiněného vůči soudu v elektronické podobě prostřednictvím datové sítě dochází již okamžikem, kdy bylo podání dodáno do datové schránky soudu, a kdy se tak dostalo do dispoziční sféry soudu.
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 3325/2013, ze dne 27. 10. 2015
21.12.2015 00:02
Doručování do datové schránky orgánu veřejné moci
Adresátu, kterým je orgán veřejné moci, soud prostřednictvím veřejné datové sítě doručuje listiny především do jeho tzv. primární datové schránky (zřízené podle ustanovení § 6 odst. 1 zákona o elektronických úkonech). Do další ("sekundární" či "aditivní") datové schránky lze orgánu veřejné moci listinu doručit, jen jestliže se spor nebo jiná právní věc týká organizační složky, pro jejíž potřebu byla další datová schránka zřízena, nebo jestliže se spor nebo jiná právní věc týká konkrétní agendy nebo činnosti orgánu veřejné moci (jeho organizační složky), pro jejíž výkon byla další datová schránka zřízena, popřípadě jestliže se spor nebo jiná právní věc jinak dotýká účelu, pro který byla další datová schránka orgánu veřejné moci zřízena.
Datovou schránkou evidovanou podle zákona o elektronických úkonech je třeba ve smyslu ustanovení § 46 odst. 1 o.s.ř. rozumět jak datovou schránku zřízenou podle ustanovení § 6 odst. 1 zákona o elektronických úkonech, tak i další datovou schránku zřizovanou podle ustanovení § 6 odst. 2 zákona o elektronických úkonech, přičemž doručení do další datové schránky je vymezeno (jako přípustné) účelem, pro který byla na žádost orgánu veřejné moci zřízena; byla-li další datová schránka zřízena například pro potřeby pouze jedné z vnitřních organizačních jednotek, neodpovídalo by účelu provozu takové datové schránky, aby do ní mohly být doručovány také listiny, které k této vnitřní organizační jednotce orgánu veřejné moci nemají žádný vztah.
Okolnost, že je možné doručit adresátu listinu do další datové schránky orgánu veřejné moci, současně samozřejmě neznamená, že by bylo vyloučeno její účinné doručení do tzv. primární datové schránky; do datové schránky zřízené podle ustanovení § 6 odst. 1 zákona o elektronických úkonech lze listinu doručit orgánu veřejné moci vždy, tedy i v případě, že je přípustné její doručení do další datové schránky zřizované na žádost podle ustanovení § 6 odst. 2 zákona o elektronických úkonech.
podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 5117/2014, ze dne 9. 10. 2015
18.11.2015 00:01
Rozhodování o neúčinnosti doručení rozsudku odesílajícím soudem
O neúčinnosti doručení odesílající soud rozhoduje - jak vyplývá ze znění a smyslu ustanovení § 50d o.s.ř. - jen pro účely řízení, které u něho (ještě) probíhá. Vydal-li soud rozhodnutí (rozsudek, usnesení nebo platební rozkaz), kterým se řízení u něho končí, nelze z ustanovení § 50d o.s.ř. úspěšně dovozovat, že by mohl (i nadále) posuzovat okolnosti významné pro závěr, zda rozhodnutí jím vydaná byla řádně a účinně doručena a zda tedy jsou pravomocná a vykonatelná, popřípadě kdy nabyla právní moci nebo se stala vykonatelnými.
Nikoliv odesílajícímu soudu, ale soudům v řízení o výkon rozhodnutí (v exekučním řízení) nebo soudům příslušným ke zkoumání opožděnosti (řádných a mimořádných) opravných prostředků přísluší - jako nutný předpoklad pro jejich rozhodování - také posuzování toho, zda doručení rozhodnutí proběhlo řádně (v souladu se zákonem) a účinně (zda tu není omluvitelný důvod, pro který se účastník nebo jeho zástupce nemohl s řádně doručeným rozhodnutím seznámit).
podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 30/2015, ze dne 14. 9. 2015
12.11.2015 00:02
ÚS: Fikce doručování písemností v občanském soudním řízení
Přiznání právní fikce doručení ve smyslu § 49 odst. 4 o. s. ř. u soudní písemnosti, která byla doručována nikoli na adresu určenou podle § 46b o. s. ř., je porušením práva na spravedlivý proces, garantovaného čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 883/15, ze dne 1. 10. 2015
09.01.2015 00:02
ÚS: K právu nezletilé osoby na účast v soudním řízení
V případě nezletilých dětí by pravidlem měl být závěr, že tyto nemají plnou procesní způsobilost ve smyslu § 20 odst. 1 občanského soudního řádu, přičemž opačný závěr lze přijmout pouze v konkrétních zcela výjimečných situacích a vždy je nutno jej řádně odůvodnit. Zohlednit je přitom třeba zejména individuální rozumovou a volní vyspělost konkrétního dítěte, neboť je to toto individuální hledisko, které je podstatné
Z pohledu ústavních práv nezletilých dětí je tak nutno zajistit, aby v soudním řízení, jehož jsou účastníky, požívaly dostatečné ochrany, která je zpravidla, není-li zde konflikt zájmů, zaručena jejich zastoupením zákonným zástupcem. Zároveň však musí být děti od jisté věkové hranice (která, jak vyplývá z nynějšího případu, nemůže být vyšší než 16 let) do řízení zapojeny a soudy nemohou komunikovat pouze s jejich zákonným zástupcem nebo opatrovníkem. Ať již se zapojení zákonných zástupců dětí bude dít postupem podle § 22, nebo § 23 občanského soudního řádu, je třeba, aby soud doručoval i takto zastoupenému nezletilému účastníkovi, aby tento mohl vykonávat své právo participovat na řízení, které se jej dotýká. Při použití § 23 občanský soudní řád doručování i nezletilému explicitně přikazuje [§ 50b odst. 4 písm. b)]. V případě postupu podle § 22 je nutno využít oprávnění v § 50b odst. 4 písm. e) občanského soudního řádu. Proto pokud je vydán platební rozkaz vůči šestnáctiletému účastníkovi řízení, je nutno jej doručovat jak samotnému účastníkovi řízení, tak jeho zákonným zástupcům.
Podání učiněné nezletilým účastníkem řízení, který nemá procesní způsobilost v plném rozsahu, není možno jednoduše ignorovat, ale musí být posouzeno prizmatem nejlepšího zájmu dítěte. Jinými slovy není relevantní pouze vůle zákonných zástupců, ale i vůle dítěte, kterou nelze zcela pominout.
V situaci, kdy z příslušných výpisů z evidence obyvatel soud zjistí, že nezletilý účastník řízení má bydliště shodné pouze s jedním rodičem, musí soud postupovat s ohledem na ústavní požadavek zvláštní ochrany dětí a mladistvých obezřetně. Lze totiž předpokládat, že to je právě tento rodič, který se primárně stará o všechny záležitosti dítěte, a tedy také o ochranu jeho práv. Proto soud, nemá-li jiné konkrétní poznatky o situaci v dané rodině, nesmí opomenout doručovat tomu zákonnému zástupci, který s nezletilým sdílí bydliště. Pouze platné doručení tomuto zákonnému zástupci může způsobit účinky s doručením spojené.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 1041/14, ze dne 4. 12. 2014
26.11.2014 00:01
Vyslovení neúčinnosti doručení podle ust. § 50d o.s.ř.
Nebyla-li písemnost účastníku (nebo jeho zástupci) řádně doručena, nelze vyhovět ani jeho návrhu na vyslovení neúčinnosti doručení podle ust. § 50d o. s. ř. Jinak řečeno, porušení právních norem upravujících doručování soudních písemností, v důsledku kterého nelze písemnost považovat za doručenou, není způsobilým důvodem pro vyslovení neúčinnosti doručení podle ustanovení § 50d o. s. ř.
podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 597/2014, ze dne 30. 10. 2014
26.11.2014 00:00
Dokazování obsahu zásilek prokazatelně doručených exekutorovi
Stejně jako v případě činnosti soudů i v případě výkonu exekuční činnosti není vztah mezi účastníky exekučního řízení a exekutorem vztahem soukromoprávním, přičemž činnost exekutorů představuje výkon státní moci, jejíž část – specificky moci soudní – na ně přenesl stát. Proto vykonává-li exekutor funkce, které by jinak byl povinen vykonat stát, resp. soud, je při výkonu svěřené státní moci povinen dbát a respektovat základní práva těch osob, ve vztahu k nimž přenesenou státní moc vykonává; stejně tak pro tyto osoby musí platit stejný standard ochrany jako v řízení před soudy.
Z uvedeného vyplývá, že stejné nároky kladené na soudy ohledně organizace doručených zásilek je nutno též vyžadovat v případě soudních exekutorů a ani v případě exekučního řízení nelze po jeho účastnících požadovat, aby dokazovali obsah jimi odeslaných zásilek, pokud byly prokazatelně doručeny exekutorskému úřadu.
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 2595/2013, ze dne 19. 8. 2014
28.02.2014 00:02
MS: Doručování fyzické osobě do datové schránky
Má-li fyzická osoba (bez ohledu na to, zda v řízení vystupuje jako podnikající fyzická osoba) zřízenou datovou schránku jako fyzická osoba nebo jako podnikající fyzická osoba, a nesdělí soudu jinou adresu pro doručování, je třeba jí doručovat soudní písemnost do takto zřízené datové schránky (alespoň do jedné z nich).
podle usnesení Městského soudu v Praze sp. zn. 69Co 379/2013, ze dne 1. 10. 2013
11.12.2013 00:01
Povinnost soudu doručovat písemnosti do zprovozněné datové schránky
I. Ustanovení § 45 OSŘ stanoví nejen možné způsoby doručování, ale také (závazným způsobem) pořadí, v jakém má soud přistoupit k doručování listin. V případě, že je možné adresátu doručovat prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky, soud nesmí nařídit doručení prostřednictvím doručujícího orgánu.
Každému, kdo má zpřístupněnou datovou schránku, soud doručuje rozhodnutí, předvolání a další listiny do datové schránky, aniž by adresát o takové doručení musel žádat nebo soudu sdělovat identifikátor své datové schránky. Soud zjišťuje z úřední povinnosti, zda má adresát zřízenou a zpřístupněnou datovou schránku. Ten, kdo má zřízenou a zpřístupněnou datovou schránku, má právo očekávat, že mu soud bude veškerá rozhodnutí, předvolání a jiné listiny doručovat v elektronické podobě do datové schránky. Tímto způsobem se nedoručuje jen tehdy, byly-li listiny doručeny při jednání nebo při jiném úkonu soudu nebo nedošlo-li k řádnému doručení listiny do datové schránky.
II. Soudu prvního stupně je proto třeba vytknout, že nerespektoval zákonem stanovené závazné pořadí pro doručování listin vyplývající z ustanovení § 45 OSŘ a § 17 zákona č. 300/2008 Sb. S názorem dovolatelky, že toto procesní pochybení mohlo mít vliv na účinnost doručení předmětných rozhodnutí, však v projednávané věci nelze souhlasit.
Předně, z platné právní úpravy neúčinnost takového doručení nevyplývá. Vzhledem k tomu, že dovolatelka sama nezpochybňuje, že předmětná rozhodnutí jí byla (prostřednictvím jejího zástupce) doručena, resp. že si je její zástupce osobně převzal v provozovně provozovatele poštovních služeb, a že tedy měla možnost se s nimi seznámit a zvolit další procesní postup, byla materiální funkce doručení, tj. možnost seznámení se s obsahem listiny v souzené věci naplněna.
podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 3489/2012, ze dne 6. 11. 2013
11.12.2013 00:00
K doručení zásilky jejím uložením v místě dosílky
Na doručování v rámci rozhodčího řízení je třeba přiměřeně použít občanský soudní řád (§ 30 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů). Ten jako primární způsob doručování uvádí zaslání do datové schránky. Pokud rozhodkyně neměla v době doručování usnesení s výzvou k vyjádření k žalobě zřízenu datovou schránku, pak nemohla doručovat právnické osobě do datové schránky. V takovém případě bylo nutné zvolit náhradní postup při doručování, tj. prostřednictvím doručovacího orgánu (§ 48 a násl. o. s. ř.).
Pokud žalobkyně nebyla zastižena na místě, ve kterém jí bylo doručováno, musela být písemnost uložena u pošty v sídle žalobkyně. Jelikož zásilka byla uložena v místě dosílky, nikoli v místě sídla žalobkyně, je nutné dospět k závěru, že zásilka nebyla žalobkyni řádně doručena.
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 673/2013, ze dne 29. 10. 2013
02.10.2013 00:00
Doručování vyvěšením na úřední desce soudu ve smyslu § 50 odst. 2 o.s.ř.
Doručování vyvěšením na úřední desce soudu ve smyslu § 50 odst. 2 o. s. ř. je podmíněno tím, že se nepodařilo písemnost doručit podle § 50 odst. 1 o. s. ř., tedy vhozením písemnosti do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky. Jinými slovy řečeno, aby bylo možno přistoupit k doručení písemnosti na úřední desce soudu, je nejprve třeba zjistit, zda se doručující orgán vůbec o doručení vhozením do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky pokusil a pakliže ano, z jakého důvodu nebyl tento pokus úspěšný, neboť jinak není možné uzavřít, že písemnost nebylo možno tímto způsobem doručit.
podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 1974/2013, ze dne 4. 9. 2013
20.09.2013 00:01
ÚS: Doručování státu jako účastníkovi řízení do datové schránky
Doručuje-li soud písemnost (rozhodnutí) státu jako účastníkovi soudního řízení prostřednictvím datové sítě do jeho datové schránky, okamžik doručení této písemnosti se stanoví postupem předpokládaným v § 17 odst. 3 a 4 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů; zásada, že podání vůči orgánu veřejné moci je učiněno okamžikem dodání datové zprávy do schránky tohoto orgánu, se zde neuplatní.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 3643/11, ze dne 15. 8. 2013
23.08.2013 00:00
ÚS: Fikce doručování písemností v občanském soudním řízení
Právní fikce doručení písemností podle § 49 odst. 4 nebo § 50 odst. 2 občanského soudního řádu může vzniknout jen za předpokladu, že jejich adresát má adresu pro doručování podle § 46b občanského soudního řádu. Pokud by přitom soud konstatoval vznik této právní fikce v případě, kdy bylo doručováno účastníku řízení na jinou adresu, přičemž ten by se o těchto písemnostech (a v důsledku toho ani o řízení) vůbec nedozvěděl, takovýto postup by vedl k porušení jeho práva na přístup k soudu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) a práva na projednání věci v jeho přítomnosti podle čl. 38 odst. 2 Listiny.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 272/13, ze dne 11. 6. 2013