// Profipravo.cz / Družstvo

Družstvo

25.09.2023 00:02

Výše úhrady za užívání bytu po skončení družstevního nájmu

Při stanovení výše úhrady za užívání bytu po skončení družstevního nájmu do jeho vyklizení se nepoužije § 2295 o. z., výši úhrady je třeba stanovit podle principů bezdůvodného obohacení.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 3735/2022, ze dne 20. 6. 2023

14.09.2023 00:01

Námitka relativní neplatnosti smlouvy o převodu členských práv a povinností

I. Smlouva o převodu členských práv a povinností v družstvu měla podle právních předpisů účinných do 31. 12. 2013 v souladu s § 229, 230 a 261 odst. 3 písm. b) obch. zák. povahu smlouvy obchodní (jednalo se o tzv. absolutní obchod). Promlčení práva dovolat se relativní neplatnosti této smlouvy bylo proto nutné posuzovat podle právní úpravy promlčení obsažené v obchodním zákoníku; úpravu promlčení práva uskutečnit právní úkon obsahovalo ustanovení § 390 obch. zák.

V případě uplatnění námitky promlčení práva uskutečnit právní úkon ve smyslu § 390 obch. zák. je nutné zabývat se otázkou, zda vůči osobě, která vznesla námitku promlčení práva uskutečnit právní úkon, může mít tento právní úkon účinky. Osoba, vůči které právní úkon nemůže mít žádné účinky, není osobou oprávněnou namítat promlčení práva uskutečnit tento právní úkon.

II. Z ustálené judikatury dovolacího soudu se podává, že:

1) I když důsledkem (po právu učiněném) dovolání se relativní neplatnosti smlouvy je neplatnost smlouvy s účinky ex tunc, je – s ohledem na (dosah) princip(u) ochrany nabytých práv – zapotřebí mít na paměti, že zatímco v případě absolutní neplatnosti smlouvy nikdy nedošlo k založení, změně či zániku příslušného právního vztahu, v případě tzv. relativně neplatné smlouvy práva a povinnosti z ní vznikly, byť v důsledku následně učiněného jednostranného adresovaného hmotněprávního úkonu (s již připomenutými účinky ex tunc) zanikly.

2) Učinil-li nabyvatel majetku poté, kdy se převodce oprávněně dovolal relativní neplatnosti smlouvy, na jejímž základě nabyvatel majetek nabyl, další právní úkon, jehož předmětem bylo nakládání s nabytým majetkem, je třeba na takové jednání pohlížet jako na jednání učiněné nevlastníkem. Jestliže ovšem k dovolání se relativní neplatnosti smlouvy došlo až poté, kdy adresát již učinil se třetí osobou (třetími osobami) ohledně téhož majetku další majetkoprávní úkon, je třeba (analogicky) vycházet z právního názoru obsaženého v plenárním nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl․ ÚS 78/06, jenž pro takový případ stanoví (zhruba vyjádřeno), že v důsledku odstoupení A od smlouvy uzavřené s B poté, co B převedl vlastnické právo k nemovitosti na C, nemůže realizované odstoupení od smlouvy mezi A a B mít vliv na věcněprávní vztah C, neboť ten nabýval vlastnické právo k takovému majetku od B v době, kdy B byl ještě jeho vlastníkem (obdobné důsledky jako u odstoupení od smlouvy je totiž třeba vyvozovat i v případě dovolání se relativní neplatnosti).

Výše citované závěry se uplatní rovněž na převody členských práv a povinností v bytovém družstvu, neboť jsou obecným vyjádřením principu právní jistoty a ochrany nabytých práv.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 2812/2022, ze dne 26. 4. 2023

03.07.2023 00:01

Rozdělení dalších členských vkladů mezi členy družstva

Obecně platí, že členství v družstvu vzniká na základě dobrovolného závazku člena podílet se na základním kapitálu družstva v rozsahu vyplývajícím ze stanov družstva. V bytovém družstvu mohou stanovy podmínit vznik členství převzetím nebo splněním vkladové povinnosti k dalšímu členskému vkladu. Výše základního členského vkladu je pro všechny členy družstva stejná, naproti tomu výše případných dalších členských vkladů může být pro jednotlivé členy různá. Souhrn všech – základních i dalších – členských vkladů, k jejichž splacení se členové zavázali ve stanovách družstva, případně ve smlouvě dle § 572 odst. 1 z. o. k., představuje základní kapitál družstva. S ohledem na otevřenost družstva je jeho základní kapitál variabilní.

Podle § 565 z. o. k. za trvání členství nelze základní členský vklad nebo jeho část vracet; to neplatí, jestliže došlo ke snížení základního členského vkladu postupem podle § 568 a násl. z. o. k. Tím je pro poměry družstev vyjádřena obecná zásada korporačního práva, podle níž po celou dobu trvání účasti (členství) v korporaci musí být zachována alespoň základní majetková účast (základní vklad) společníka či člena v ní.

Naproti tomu vrácení dalšího členského vkladu nebo jeho části či jiné jeho vypořádávání zákon umožňuje. Ustanovení § 572 odst. 2 z. o. k. však takovýto krok podmiňuje odpovídajícím ujednáním obsaženým v dohodě o dalším členském vkladu.

V poměrech projednávané věci je předmětem sporu nárok členky družstva na zaplacení jejího tvrzeného podílu na usnesením členské schůze zamýšleném vypořádání dalších členských vkladů od nových členů, kteří nabyli družstevní podíly, s nimiž byla spojena práva nájmu k bytům č. 2 a č. 4. Přitom odvolací soud se nezabýval splněním předpokladů pro nakládání s dalšími členskými vklady, jež vyplývají z § 572 odst. 2 z. o. k., ani působností členské schůze o dané záležitosti rozhodnout. Právní posouzení věci odvolacím soudem je tak neúplné, a tudíž nesprávné.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 2404/2022, ze dne 28. 3. 2023

29.05.2023 00:02

K platnosti převodního ujednání ve smlouvě o smlouvě budoucí

Skutečnost, že jediná listina může obsahovat vícero právních jednání (smluv), se podává výslovně z § 1727 o. z. Zákonu nikterak neodporuje ani taková smluvní konstrukce, kdy jediná listina obsahuje jak smlouvu o smlouvě budoucí o převodu družstevního podílu, tak (současně) ujednání o převodu družstevního podílu, jehož účinnost je vázána (odkládací podmínkou) na skutečnost, že do určité doby nebude uzavřena realizační smlouva ze smlouvy o smlouvě budoucí (smlouva o převodu družstevního podílu).

Jinak řečeno, skutečnost, že jediná listina zahrnuje nejen smlouvu o smlouvě budoucí o převodu družstevního podílu, ale i ujednání o převodu družstevního podílu (převodní smlouvu), jejíž účinnost je podmíněna tím, že do určité doby nebude uzavřena realizační smlouva, není (sama o sobě) způsobilá založit neplatnost právních jednání obsažených na oné listině.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 1858/2022, ze dne 16. 2. 2023

12.04.2023 00:02

Návrh na vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze družstva

K podání návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze družstva jsou aktivně věcně legitimovány pouze osoby uvedené v § 663 odst. 1 z. o. k. Právní úprava § 258 o. z., jde-li o výčet osob aktivně věcně legitimovaných k podání návrhu na vyslovení neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku, se v poměrech družstev nepoužije.

Právo člena družstva podat návrh na vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze družstva podle § 663 z. o. k. je právem plynoucím z účasti v družstvu, a tudíž i právem „spolutvořícím“ podíl ve smyslu § 31 z. o. k., resp. družstevní podíl ve smyslu § 595 odst. 1 z. o. k. Je-li družstevní podíl převeden na třetí osobu poté, kdy členská schůze přijala určité usnesení, ale dříve, než převodci marně uplyne lhůta k podání návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze, přechází na nabyvatele spolu s dalšími právy a povinnostmi plynoucími z účasti v družstvu i právo napadat platnost tohoto usnesení, a to „v tom stavu“, v jakém svědčilo převodci, bez ohledu na to, zda se ho toto usnesení bezprostředně dotýká.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 2007/2022, ze dne 24. 1. 2023

05.04.2023 00:01

Doručování písemných hmotněprávních jednání opatrovníkovi

I. V rozsahu opatrovancova omezení svéprávnosti je třeba na opatrovníka hledět jako na jeho zástupce se všemi právy a povinnostmi, které mu z tohoto zástupčího oprávnění vyplývají. Spadá-li proto určité právní jednání do rozsahu, v němž je svéprávnost osoby omezena, jedná za opatrovance (člověka omezeného ve svéprávnosti) v této záležitosti jeho (hmotněprávní) opatrovník, vůči němuž je třeba tato právní jednání směřovat, včetně případného doručování jejich písemného vyhotovení. Z toho vyplývá, že, aby v takovém případě nastaly účinky hmotněprávního jednání vůči osobě omezené ve svéprávnosti, musí být toto hmotněprávní jednání doručeno hmotněprávnímu opatrovníkovi této osoby; je-li doručeno pouze osobě omezené ve svéprávnosti (opatrovanci), pak účinky hmotněprávního jednání nenastanou do té doby, dokud nebude řádně doručeno rovněž jejímu (hmotněprávnímu) opatrovníkovi. Okolnost, zda druhá osoba, která s opatrovancem právně jednala, o omezení svéprávnosti opatrovance věděla či nikoli, tu není (na rozdíl od smluvního zastoupení) podstatná.

II. Jestliže v projednávané věci opatrovanka podle pravomocného rozsudku není schopna (způsobilá) samostatně právně jednat v majetkoprávních záležitostech, kdy hodnota majetku převyšuje 20.000,- Kč, a v těchto záležitostech za ni jedná opatrovník, je třeba vůči opatrovníkovi v těchto případech směřovat veškerá právní jednání, která se přímo dotýkají opatrovanky a mají vliv na její práva a povinnosti ve vztahu k majetku přesahujícímu hodnotu 20.000,- Kč, a to včetně případného doručování písemného vyhotovení těchto právních jednání.

To platí i pro doručování písemností bytového družstva obsahujících právní jednání v podobě výstrahy před vyloučením a navazující rozhodnutí představenstva bytového družstva o vyloučení opatrovanky z bytového družstva, jelikož mají v zásadě majetkoprávní charakter a dotýkají se majetku opatrovanky, jehož hodnota přesahuje 20.000,- Kč. Vyloučení z bytového družstva (s tím spojený zánik členství v družstvu) se dotýká majetku (majetkové hodnoty) člena družstva plynoucího z jeho členského podílu, který v zásadě odpovídá (měl by odpovídat) výši tržní ceny družstevního bytu, k němuž se za doby jeho členství v bytovém družstvu upínalo právo nájmu.

Jde tudíž o právní jednání v hmotněprávní záležitosti, v níž opatrovanka podle pravomocného rozsudku není způsobilá samostatně právně jednat. Nepostačuje tak, aby byly tyto písemnosti doručeny pouze opatrovance, nýbrž je zapotřebí je doručit rovněž jejímu (hmotněprávnímu) opatrovníkovi. Teprve poté nastanou (mohou nastat) účinky doručení jak výstrahy před vyloučením, tak navazujícího rozhodnutí bytového družstva o vyloučení. Nevědomost bytového družstva o omezení svéprávnosti členky družstva nemá na neúčinnost doručení písemností, která spadají do okruhu hmotněprávních záležitostí, v nichž členka bytového družstva není způsobilá samostatně právně jednat, žádný vliv.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 24 Cdo 668/2022, ze dne 21. 12. 2022

02.03.2023 00:02

Výše a způsob výplaty vypořádacího podílu člena bytového družstva

I. Odvolací soud postupoval v souladu s judikaturními závěry, vycházel-li ze základní premisy, že vypořádací podíl členky bytového družstva musí být určen s ohledem na skutečnou (tržní) hodnotu jejího družstevního podílu ke dni zániku jejího členství. Na rozdíl od odvolacího soudu však Nejvyšší soud neshledává žádný důvod k tomu, aby od této hodnoty byla odečtena částka odpovídající členkou dosud nesplacenému dalšímu členskému vkladu. Je tomu tak proto, že zánikem členství v bytovém družstvu zaniká též vkladová povinnost člena družstva (§ 734 odst. 3 z. o. k.). Skutečnost, že členka ke dni zániku svého členství v družstvu svou vkladovou povinnost zcela nesplnila, se projeví právě v samotné skutečné (tržní) hodnotě jejího družstevního podílu ke dni zániku jejího členství.

Tržní hodnotu družstevního podílu odvolací soud zjistil ze „znalecky stanovené ceny vycházející z cen na trhu družstevních podílů bydlících členů družstev a zohledňujících administrativní složitosti získání družstevního bytu do vlastnictví člena družstva“.

Odvolací soud přitom pominul, že ceny, z nichž znalkyně ve svém posudku vycházela, se týkají družstevních podílů nezatížených povinností splácet další členský vklad ve splátkách a platit příspěvky do úvěrového fondu potřebné k úhradě nákladů (dosud nesplaceného) úvěru, který si družstvo obstaralo za účelem výstavby bytového domu. Měla-li by výše vypořádacího podílu členky odpovídat tržní hodnotě družstevního podílu nezatíženého těmito povinnostmi, byla by členka na úkor družstva (a tím i ostatních jeho členů) neodůvodněně zvýhodněna.

Pro výši vypořádacího podílu členky je proto rozhodná skutečná hodnota jejího družstevního podílu ke dni zániku členství v družstvu právě s přihlédnutím k tomu, že obsahem tohoto družstevního podílu byla též povinnost splácet další členský vklad ve splátkách a platit pravidelné příspěvky do úvěrového fondu (srov. § 595 odst. 1 z. o. k.).

II. Stanovy bytového družstva mohou v souladu s § 748 odst. 3 z. o. k. určit jiný způsob výplaty vypořádacího podílu než v penězích. Nelze vyloučit ani takové ujednání stanov, podle něhož družstvo vypořádací podíl svému bývalému členovi vyplatí tak, že na něj převede vlastnické právo k družstevnímu bytu, jehož byl nájemcem.

Vždy je však nutné mít na zřeteli, že právní úprava vypořádání mezi členem bytového družstva, jehož účast zanikla bez právního nástupce, a bytovým družstvem je založena na principu zvýšené ochrany člena bytového družstva. Účelem (smyslem) právní úpravy práva na vypořádání (vypořádacího podílu) člena bytového družstva je nahradit členovi, jehož účast v bytovém družstvu za jeho trvání zanikla bez právního nástupce, majetkovou hodnotu (družstevní podíl), o níž v důsledku ztráty členství přišel.

Odpovídá-li výše vypořádacího podílu skutečné hodnotě bytu, který má být na bývalého člena družstva převeden (zejména za situace, kdy člen družstva zcela splatil členský vklad), nelze bez dalšího takovému způsobu výplaty vypořádacího podílu ničeho vytknout. Ze znění čl. 21 bodu 21.3 předmětných stanov se však podává, že by členka družstva (která do zániku svého členství v družstvu nesplatila podstatnou část dalšího členského vkladu) při tam stanoveném způsobu výplaty vypořádacího podílu obdržela víc, než jí na vypořádacím podílu náleží, a proto by družstvu musela rozdíl doplatit v penězích. Takové řešení odporuje smyslu právní úpravy vypořádacího podílu, a proto je nelze v poměrech projednávané věci prosazovat. Je tak správný závěr odvolacího soudu, podle něhož člence náleží výplata vypořádacího podílu v penězích.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 1173/2022, ze dne 22. 11. 2022

07.02.2023 00:01

Započitatelnost pohledávky družstva dle § 24 odst. 5 zák. o vlastnictví bytů

Účel rozhodné právní úpravy vylučoval, aby proti pohledávce družstva za členem družstva (nabyvatelem bytu) spočívající v jeho povinnosti uhradit družstvu částku, která odpovídá nesplaceným úvěrům s příslušenstvím poskytnutým družstvu připadajícím na převáděný byt podle § 24 odst. 5 zákona o vlastnictví bytů, byly započteny pohledávky člena družstva (nabyvatele bytu).

Jestliže by totiž družstvo neobdrželo od svého člena žádné peněžní prostředky – například proto, že člen družstva započetl své pohledávky vůči pohledávce družstva podle § 24 odst. 5 zákona o vlastnictví – nevznikla by mu povinnost použít tyto prostředky podle § 24 odst. 6 věty první zákona o vlastnictví bytů a ke splacení části úvěru připadající na převáděný byt by nedošlo. Nebyla-li by splacena část úvěru připadající na převáděný byt, byl by (s ohledem na podmínky převodu bytu) zmařen také bezplatný převod bytu, na který má člen bytového družstva za podmínek § 23 a 24 zákona o vlastnictví bytů nárok.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 419/2022, ze dne 26. 10. 2022

06.12.2022 00:02

Ochrana vylučovaného člena družstva do skončení soudního přezkumu

V řízení podle § 620 odst. 1 z. o. k. se posuzuje (ne)platnost vyloučení člena družstva jako takového, nikoliv pouze konečného rozhodnutí o vyloučení. Proto, byla-li rozhodnutím soudu podle § 620 odst. 1 z. o. k. vyslovena neplatnost vyloučení člena z družstva, nemůže být žádným z (odklizených) rozhodnutí orgánů družstva o vyloučení dotčeného člena z družstva ohroženo právo ani postavení vylučovaného člena.

Smyslem a účelem § 620 odst. 2 z. o. k. je ochrana vylučovaného člena před důsledky jeho vyloučení z družstva do doby pravomocného skončení soudního řízení o prohlášení rozhodnutí o vyloučení za neplatné. Byť členství vylučované osoby zaniká (již) okamžikem, kdy byl proces vyloučení z družstva završen (§ 619 z. o. k.), nelze s ohledem na možnost zneplatnění vyloučení soudním rozhodnutím s účinky ex tunc připustit, aby až do okamžiku právní moci rozhodnutí soudu o platnosti vyloučení (tj. do doby, kdy bude s konečnou platností postaveno na jisto, že vyloučení člena z družstva již nemůže být zvráceno) byly vůči vylučovanému členovi uplatňovány (jakékoli) důsledky zániku jeho členství.

Nelze tudíž v posuzované věci (prozatím) ani uzavřít, že v důsledku zániku členství v družstvu člen družstva ztratil aktivní věcnou legitimaci v probíhajícím řízení o nahrazení projevu vůle uzavřít smlouvu o převodu bytové jednotky.

Dojde-li proto v průběhu řízení o nahrazení projevu vůle uzavřít smlouvu o převodu bytové jednotky k vyloučení žalobce z družstva a podal-li žalobce včas návrh na prohlášení rozhodnutí o vyloučení za neplatné, může soud žalobu zamítnout z důvodu ztráty aktivní věcné legitimace žalobce až poté, kdy bude pravomocně zamítnut návrh na prohlášení rozhodnutí o vyloučení za neplatné, resp. kdy bude řízení o tomto návrhu pravomocně skončeno jinak než vyhověním návrhu.

Protože otázku platnosti vyloučení člena z družstva není soud rozhodující o žalobě o nahrazení projevu vůle uzavřít smlouvu o převodu bytové jednotky oprávněn v řízení řešit, nezbude mu zpravidla nic jiného než řízení podle § 109 odst. 1 písm. b) o. s. ř. přerušit do pravomocného skončení řízení o prohlášení rozhodnutí o vyloučení za neplatné.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 1674/2021, ze dne 29. 8. 2022

29.11.2022 00:02

Vznik práva na uzavření nájemní smlouvy družstevního bytu

Je-li právo člena družstva na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu vymezeno ve stanovách družstva natolik obecně, že nelze dovodit, který konkrétní byt má být členu družstva pronajat, ani na základě jakých kritérií družstvo určuje, který byt poskytne svému členu do nájmu, a určení tohoto bytu nevyplývá ani z jiných okolností případu, rozhoduje o tom, kterého bytu se právo člena družstva na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu týká, příslušný orgán družstva nebo osoba určená stanovami družstva. V takovém případě právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu vzniká nejdříve účinností tohoto rozhodnutí.

V poměrech projednávané věci ze stanov družstva nelze dovodit, ke kterému bytu se vázalo právo druhého žalovaného na uzavření smlouvy o nájmu bytu, ani na základě jakých kritérii družstvo určovalo, který byt poskytne svým členům do nájmu. Naopak stanovy družstva ke vzniku práva na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu vyžadovaly rozhodnutí družstva. Současně však nelze přehlédnout, že družstvo dne 18. 12. 2000 uzavřelo s druhým žalovaným smlouvu, kterou se mu zavázalo – za splnění podmínky vzniku jeho členství v družstvu a zaplacení „rezervačního poplatku“ – předmětný byt „rezervovat“, s tím, že druhý žalovaný se „hodlal stát jeho nájemcem“. Tato skutečnost nutně vede k závěru, že uzavřením smlouvy družstvo projevilo svou vůli být zavázáno (rozhodlo) poskytnout druhému žalovanému – za podmínek ve smlouvě stanovených – do nájmu předmětný byt. Lze tedy uzavřít, že naplněním podmínek, jež si strany ve smlouvě sjednaly, se rozhodnutí družstva, jež stanovy družstva vyžadovaly pro vznik práva druhého žalovaného na uzavření smlouvy o nájmu předmětného bytu, stalo účinným.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 460/2022, ze dne 31. 8. 2022

29.11.2022 00:01

Okamžik splnění povinnosti uzavřít smlouvu o nájmu družstevního bytu

Skutečnost, že družstvo byt nevlastní, nečiní smlouvu, kterou se tento byt zaváže poskytnout do nájmu s podmínkou, která vznik nájmu bytu odloží až na dobu, kdy družstvo nabude byt do svého vlastnictví, neplatnou.

Povinnost uzavřít smlouvu o nájmu družstevního bytu tak může družstvo splnit i před tím, než nabude byt do svého vlastnictví; vzniku práva člena družstva na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu proto nebrání, že bytové družstvo byt, k němuž se toto právo vztahuje, dosud nevlastní.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 460/2022, ze dne 31. 8. 2022

22.08.2022 00:02

Oceňování družstevního podílu v bytovém družstvu při vypořádání SJM

I. Samotným zánikem, zrušením či zúžením SJM společné členství manželů v družstvu nezaniká. K zániku dojde až vypořádáním zaniklého, zrušeného nebo zúženého SJM, nebo uplynutím lhůty pro jeho vypořádání podle o. z. Předmětem vypořádání je vlastnické právo k družstevnímu podílu v bytovém družstvu, neboli při vypořádání je řešena otázka, komu bude nadále náležet družstevní podíl. Není proto namístě nejprve v samostatném řízení rozhodnout o tom, kdo bude výlučným členem družstva a teprve poté se zabývat vypořádáním družstevního podílu.

Z uvedeného plyne, že zánik společného členství manželů v bytovém družstvu přímo závisí na vypořádání samotného družstevního podílu. Proto již není nadále bez dalšího použitelná judikatura dovolacího soudu, která řešila tuto otázku při zániku SJM před 1. 1. 2014 podle příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník.

Při oceňování družstevního podílu v bytovém družstvu je při vypořádání SJM zaniklého po 1. 1. 2014 třeba zásadně vyjít z obvyklé ceny družstevního podílu a jeho stavu v době rozhodování soudu o vypořádání SJM.

Nadále přitom platí, že hodnotu družstevního podílu v bytovém družstvu je třeba pro účely vypořádání stanovit cenou obvyklou, tedy cenou, kterou by bylo možno za převod družstevního podílu v rozhodné době a místě dosáhnout.

II. V poměrech projednávané věci je však nutno vzít do úvahy, že ještě před řízením o vypořádání zaniklého SJM účastníků rozhodl obvodní soud o zrušení práva společného nájmu k družstevnímu bytu, a o tom, že členkou družstva a vlastníkem družstevního podílu spojeného s nájmem bytu je žalobkyně.

V tomto konkrétním případě je tak nutné zohlednit, že o zrušení společného členství manželů v bytovém družstvu, i o tom komu bude nadále náležet družstevní podíl, rozhodoval soud v jiném, již pravomocně skončeném řízení, a proto o něm nelze rozhodnout znovu v probíhajícím řízení o vypořádání zaniklého SJM účastníků. S přihlédnutím k individuálním okolnostem posuzované věci bude proto podle dovolacího soudu požadavku spravedlivého řešení nejvíce odpovídat postup, při kterém nalézací soudy ve svém dalším řízení o vypořádání zaniklého SJM účastníků rozhodnou již pouze o vypořádání hodnoty družstevního podílu v bytovém družstvu. Při stanovení hodnoty pro účely vypořádání SJM pak budou s ohledem na výše uvedené vycházet z obvyklé ceny podílu a jeho stavu ke dni právní moci rozsudku obvodního soudu, kterým bylo rozhodnuto o zrušení práva společného nájmu k družstevnímu bytu, a o tom, že členkou družstva a vlastníkem družstevního podílu spojeného s nájmem bytu je žalobkyně. Již od tohoto data se totiž žalobkyně stala výlučnou faktickou uživatelkou bytu.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 229/2021, ze dne 23. 5. 2022

01.03.2022 00:02

Právo člena družstva navrhovat kandidáty do volených orgánů družstva

Členové družstva mají právo uplatnit k navrhovaným záležitostem zařazeným na pořad jednání členské schůze odlišný návrh (protinávrh), a to i – neurčují-li stanovy jinak – na zasedání členské schůze, a členská schůze může přijmout usnesení ve znění takového protinávrhu. Současně platí, že každý člen družstva (splňuje-li předpoklady výkonu funkce) má právo (v souladu se zákonem a stanovami) být volen do (volených) orgánů družstva a volit jiné členy družstva za členy volených orgánů. Řečené platí bez ohledu na to, zda v dotčeném družstvu vykonává působnost členské schůze shromáždění delegátů.

Členu družstva tudíž přísluší právo navrhovat kandidáty (včetně sebe samého) na členy volených orgánů, je-li jejich volba zařazena na pořad jednání členské schůze či shromáždění delegátů.

Stanovy družstva mohou výkon tohoto práva přiměřeně upravit. Odůvodňují-li to poměry konkrétního družstva, mohou například určit, že člen družstva vykonává své právo navrhovat kandidáty na členy volených orgánů na zasedání („členské schůze“) samosprávy, jejímž je členem. Úprava ve stanovách však nesmí právo člena družstva volit a být volen nepřiměřeně omezovat a nesmí jeho výkon činit závislý na vůli členů volených orgánů. Nepřichází proto v úvahu, aby právo člena družstva volit či být volen bylo podmíněno souhlasem představenstva či jiného voleného orgánu družstva. Taková úprava stanov by odporovala § 575 odst. 1 z. o. k.

Taktéž nemůže obstát (jako diskriminační) omezení, které pasivní volební právo podmiňuje nominací ze strany samosprávy, je-li tu skupina členů družstva, kteří nejsou zařazeni do žádné ze samospráv, ani do jiné obdobné organizační jednotky družstva, která by mohla podávat nominace. Na řečeném pak ničeho nemění ani (teoretická a v reálném životě jen obtížně uplatnitelná) možnost, aby člen družstva svůj návrh učinil prostřednictvím samosprávy, jejímž není členem (do níž nebyl zařazen).

Podmiňovalo-li družstvo v projednávané věci právo členů družstva navrhovat kandidáty na členy představenstva a kontrolní komise souhlasem „členské schůze“ samosprávy, ačkoliv cca třetina členů družstva nebyla zařazena do žádné ze zřízených samospráv, popř. souhlasem představenstva či kontrolní komise, porušilo práva členů družstva. Jde přitom o porušení zákona, jež odůvodňuje (může odůvodnit) vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění delegátů o volbě členů představenstva a kontrolní komise (a jejich náhradníků).

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 1268/2020, ze dne 2. 12. 2021

01.03.2022 00:01

K volebnímu systému družstva

Jednou ze základních zásad, na nichž je vybudována úprava družstev, je zásada rovnosti jejich členů (zásada družstevní demokracie). Tento princip se pak promítá i v pravidle „jeden člen, jeden hlas“ (§ 650, § 755, § 769 z. o. k.), jež zajišťuje, že každému členovi družstva bude odpovídajícím způsobem umožněno podílet se na správě záležitostí družstva. Stanovy družstva se sice mohou od popsaného základního pravidla odchýlit (viz § 650 odst. 1 z. o. k.), avšak nemá-li dojít k popření zásady družstevní demokracie, musí být zvýhodnění, resp. znevýhodnění některého člena družstva (či skupiny členů družstva) při hlasování na členské schůzi nediskriminační, ospravedlnitelné (podložené racionálními a přezkoumatelnými důvody) a přiměřené (svojí intenzitou musí zvýhodnění některého člena družstva odpovídat důvodům, pro něž ke zvýhodnění došlo).

Pro bytová družstva zákon dále omezuje možnost odchýlit se od pravidla „jeden člen, jeden hlas“. Stanovy mohou vyšší počet hlasů přiznat toliko těm členům, kteří jsou nájemci družstevních bytů (§ 755 z. o. k.). Počet hlasů přiznaný těmto členům pak musí být – v souladu s obecným principem rovnosti členů – stejný (členům bytového družstva, kteří jsou nájemci družstevních bytů, nelze přiznat rozdílný počet hlasů). Odchylná ujednání stanov zákon nepřímo zakazuje (§ 633 z. o. k., § 1 odst. 2 o. z.).

Popsaná pravidla musí být dodržena i v případě, že podle stanov bytového družstva plní působnost členské schůze shromáždění delegátů. Z řečeného se mimo jiné podává, že volební obvody musí být zřízeny tak, aby na jednoho delegáta připadal zásadně stejný počet členů (tím nejsou vyloučeny mírné odchylky ospravedlnitelné poměry konkrétního bytového družstva).

Případná úprava stanov bytového družstva odchylující se od pravidla § 684 odst. 2 věty první z. o. k. pak nesmí narušovat principy promítající se v § 755 z. o. k. Nesmí proto ve svém důsledku vést k tomu, že váha hlasů členů – nájemců družstevních bytů bude rozdílná (různá) a že rozdíly ve váze hlasů mezi členy – nájemci družstevních bytů a ostatními členy družstva budou diskriminační, nepřiměřené či neospravedlnitelné.

Jestliže bytové družstvo ve stanovách zachovává princip rovnosti hlasů (nepřiznává vyšší počet hlasů ani členům, kteří jsou nájemci družstevních bytů), musí být tento princip promítnut i do vytváření volebních obvodů. Odchýlí-li se stanovy takového bytového družstva od pravidla, podle něhož má delegát tolik hlasů, kolik hlasů při projednávání dané záležitosti mají členové zařazení do volebního obvodu, ve kterém byl zvolen, musí být volební obvody (tím spíše) vytvářeny tak, aby počet členů volících jednoho delegáta byl (přibližně) shodný, a to bez ohledu na to, zda jde o členy – nájemce družstevních bytů či o ostatní členy družstva.

Vytvořilo-li představenstvo družstva v projednávané věci volební obvody tak, že v některých volebních obvodech volilo jednoho delegáta 21 až 30 členů a v jiných volebních obvodech několik set členů, v rozporu se zákonem i stanovami družstva významně narušilo princip rovnosti členů, neboť váha hlasů jednotlivých členů se v důsledku takového postupu představenstva značně liší. Již sama tato okolnost odůvodňuje (může odůvodnit) vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění delegátů, jehož delegáti byli zvoleni v takto vytvořených volebních obvodech.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 1268/2020, ze dne 2. 12. 2021

06.12.2021 00:01

Poctivé vypořádání mezi družstvem a jeho členem

I v případě, že stanovy družstva určí vlastní způsob vypořádání, musí být vypořádání mezi družstvem a jeho členy poctivé v tom smyslu, aby hodnota vypořádacího podílu člena, jehož účast v družstvu (za trvání družstva) skončila, odpovídala hodnotě majetku připadajícího na jeho členský podíl.

Promítnuto do poměrů projednávané věci to znamená, že vyšel-li odvolací soud při stanovení výše vypořádacích podílů navrhovatelů z majetkových listů určujících transformační majetkový podíl navrhovatelů a dále z toho, že „podíly navrhovatelů od počátku členství se nijak nezměnily“, aniž by zkoumal, zda taková výše vypořádání odpovídá tržní hodnotě majetku, připadajícího na jednotlivé podíly navrhovatelů a odpovídá tak požadavku poctivosti, není právní posouzení této otázky správné.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 3823/2020, ze dne 25. 8. 2021

19.10.2021 00:01

K naléhavému právnímu zájmu na určení členství v družstvu

I. Protože se člen družstva proti vyloučení může u soudu bránit návrhem podle § 620 odst. 1 z. o. k., nemá naléhavý právní zájem na určení svého členství v družstvu, jehož důvodem by bylo (výhradně) to, že z družstva nebyl platně vyloučen.

II. Byla-li rozhodnutím soudu podle § 620 odst. 1 z. o. k. vyslovena neplatnost vyloučení člena z družstva, nemůže být žádným z (odklizených) rozhodnutí orgánů družstva o vyloučení dotčeného člena z družstva ohroženo právo ani postavení vylučovaného člena, a tudíž tento člen družstva – není-li zde jiná skutečnost, pro kterou by jeho právo bylo ohroženo nebo pro niž by stalo se jeho postavení nejistým – nemá naléhavý právní zájem na určení, že je členem družstva.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 837/2021, ze dne 16. 6. 2021

14.07.2021 00:03

Rozhodování členské schůze družstva o změně stanov

I. Rozhoduje-li členská schůze o změně stanov, musí pozvánka podle § 637 z. o. k. obsahovat vedle náležitostí upravených v § 636 z. o. k. také návrh změn stanov, popř. návrh usnesení členské schůze (jímž či v jehož důsledku mají být stanovy změněny). Účelem popsaného zákonného požadavku je zajistit, aby členové družstva měli dostatečné informace o navrhovaných změnách stanov, mohli se v dostatečném časovém předstihu řádně připravit na zasedání členské schůze rozhodující o tak významné záležitosti a mohli uvážit, zda a jak budou o změně stanov hlasovat.

II. Je-li to (zejména s ohledem na rozsah a podobu navrhovaných změn) vhodné, lze změnu stanov provést i přijetím nového znění stanov, jež zcela nahradí původní (měněné) znění. Takový postup nicméně nesmí zastírat skutečné změny stanov, resp. vést k tomu, že věcné změny stanov nebudou členům družstva zjevné. Jinak řečeno, navrhuje-li družstvo změnit stanovy tak, že místo dosavadních (měněných) stanov mají být přijaty stanovy nové, musí současně členům družstva poskytnout informace o tom, jaká ujednání stanov doznávají (oproti dosavadnímu znění stanov) věcných změn.

Jestliže družstvo navrhuje změnit stanovy tak, že namísto dosavadního znění stanov má být přijato znění zcela nové, změnu stanov na zasedání členské schůze odůvodní toliko tím, že „cílem není měnit stanovy, ale přizpůsobit je změnám a terminologii nové právní úpravy“, a ve skutečnosti obsahuje nové (navrhované) znění stanov významné odchylky od dosavadní (měněné) úpravy stanov, jež nejsou vynuceny změnou právní úpravy, porušuje právo členů družstva na dostatečné, určité a pravdivé informace týkající se záležitosti, zařazené na pořad jednání členské schůze, plynoucí z § 575 odst. 1 písm. b) a § 635 z. o. k., jakož i z § 637 z. o. k.

III. Ze skutečnosti, že všichni členové družstva účastnící se členské schůze hlasovali pro přijetí navrhovaného usnesení o změně stanov, není možné bez dalšího dovozovat, že by popsané porušení práv členů družstva nemělo závažné právní následky (tedy, že by byly splněny podmínky pro postup podle § 260 odst. 1 o. z.). Vycházeli-li členové družstva z omylu vyvolaného nepravdivou informací o navrhovaných změnách stanov, nebude zpravidla možné uzavřít, že porušení jejich práv nemělo závažné právní následky.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 2711/2019, ze dne 22. 6. 2021

14.07.2021 00:01

K významu hlasů odevzdaných po zasedání členské schůze družstva

Členové družstva mohli podle § 731 odst. 2 z. o. k., ve znění účinném do 30. 6. 2020, projevit svůj souhlas se změnou stanov odevzdáním hlasů buď na zasedání členské schůze, anebo – připouštěly-li takový postup stanovy – při rozhodování mimo zasedání, per rollam (§ 652 a násl. z. o. k.).

Jelikož v projednávané věci členská schůze nerozhodovala per rollam, nýbrž na zasedání, mohli členové družstva svůj souhlas projevit toliko odevzdáním hlasů na tomto zasedání. Při posuzování, zda bylo dosaženo potřebné většiny, již nelze zohlednit projevy vůle členů družstva učiněné po tomto zasedání. Nicméně, tato okolnost může mít vliv na posouzení, zda porušení zákona (přijetí usnesení nižší než zákonem vyžadovanou většinou) mělo závažné právní následky (§ 260 odst. 1 o. z.).

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 2711/2019, ze dne 22. 6. 2021

14.07.2021 00:01

Úprava návrhu změny stanov v průběhu členské schůze družstva

I. Členská schůze družstva nemůže projednávat (bez účasti a souhlasu všech členů) záležitosti, které nebyly zařazeny na pořad jednání (navrhovaný program členské schůze), viz § 643 odst. 2 z. o. k. Je-li však na pořad jednání zařazena (jako záležitost, jež má být členskou schůzí projednána) i určitá změna stanov, nebrání pravidlo upravené v § 643 odst. 2 z. o. k. tomu, aby (zpravidla na základě diskuse vedené na členské schůzi) uplatnil některý z členů družstva protinávrh (odlišný návrh usnesení) na změnu stanov a aby následně členská schůze (v rámci téže záležitosti – změny určitých článků stanov) přijala usnesení nikoliv ve znění původního návrhu, ale ve znění protinávrhu. V takovém případě totiž nejde o projednání odlišné záležitosti (stále jde o záležitost zařazenou na pořad jednání členské schůze), ale toliko o přijetí usnesení ve znění, jež se odchyluje od znění uvedeného v pozvánce na členskou schůzi.

Jakkoliv totiž zákon (na rozdíl od úpravy akciové společnosti) výslovně neupravuje právo členů družstva uplatnit k navrhovaným záležitostem zařazeným na pořad jednání členské schůze odlišný návrh (protinávrh), plyne toto právo členů družstva z § 575 odst. 1 písm. b) z. o. k. Neurčují-li tudíž stanovy družstva jinak, může člen družstva na zasedání členské schůze uplatnit protinávrh ohledně záležitosti zařazené na pořad jednání, a členská schůze může přijmout usnesení ve znění takového protinávrhu.

II. Stejně jako jakékoliv jiné právo, nesmí být zneužito ani právo člena družstva činit návrhy či protinávrhy k záležitostem zařazeným na pořad jednání členské schůze.

III. Jde-li o změnu stanov, může se protinávrh týkat toliko těch ujednání stanov, které mají být (podle pozvánky na členskou schůzi) věcně (materiálně, obsahově) měněny. Změna jiných ujednání (nepředvídaná pozvánkou) by představovala projednání záležitosti, jež nebyla zařazena na pořad jednání; přijmout by ji bylo možné pouze za splnění podmínek § 643 odst. 2 z. o. k.

Má-li být změna stanov realizována změnou celého jejich znění, jako tomu bylo v projednávané věci, je nutné posoudit, zda návrh změny stanov, uvedený v pozvánce, se v bodě, jenž má být následně změněn v důsledku protinávrhu uplatněného na zasedání členské schůze, odchyloval od původního (měněného) znění stanov. Jinými slovy, to, zda je změna určitého ujednání stanov zařazena při tomto postupu na pořad jednání členské schůze, je třeba posuzovat materiálně.

Není-li tomu tak, tj. nepředstavoval-li původní návrh usnesení o změně stanov uvedený v pozvánce věcnou změnu takového ujednání, nebyla změna tohoto ujednání záležitostí zařazenou na pořad jednání členské schůze. Změnit takové ujednání by bylo možné toliko za splnění podmínek § 643 odst. 2 z. o. k.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 2711/2019, ze dne 22. 6. 2021

13.07.2021 00:02

K vypořádacímu podílu člena bytového družstva

Právní úprava vypořádání mezi členem bytového družstva, jehož účast zanikla bez právního nástupce, a bytovým družstvem je založena na principu zvýšené ochrany členů bytového družstva, z něhož plyne, že vypořádací podíl člena bytového družstva musí být určen vždy s ohledem na skutečnou (tržní) hodnotu družstevního podílu bývalého člena družstva (určenou ke dni zániku členství) tak, aby mezi touto tržní hodnotou a výší vypořádacího podílu nebyly neodůvodněné rozdíly.

S ohledem na možnosti, jež bytové družstvo může využít při nakládání s „uvolněným“ bytem, bude mít zpravidla zánik účasti člena bytového družstva bez právního nástupce na toto družstvo hospodářsky neutrální dopad. Odůvodněné náklady, které družstvu vzniknou při naložení s „uvolněným“ podílem, se zohlední při určení výše vypořádacího podílu.

Ve světle tohoto obecného pravidla je pak nutno vykládat ustanovení § 748 z. o. k. a musí je respektovat i případná odchylná úprava ve stanovách bytového družstva.

Odpovídá-li členský vklad zaplacený za originární nabytí družstevního podílu skutečné (tržní) hodnotě tohoto podílu, lze aplikovat pravidlo § 748 odst. 2 z. o. k. doslovně. V opačném případě je třeba vždy aplikovat (zohlednit) výše vyložený princip.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 2711/2019, ze dne 22. 6. 2021