// Profipravo.cz / Ze Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek 5/2007

Ze Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek 5/2007

27.01.2008 16:28

Rc 43/2007

Pravomoc soudu členského státu Evropského společenství ve věci výkonu rozhodnutí je dána místem skutečného výkonu rozhodnutí podle způsobu jeho provedení; výkon má být proveden tam, kde je s ohledem na konkrétní okolnosti reálné dosáhnout účelu výkonu (tj. požadované plnění skutečně vymoci), tedy kde povinný má (může mít) postižitelný majetek, z něhož může být uspokojena pohledávka oprávněného (článek 22 bod 5 Nařízení Rady /ES/ č. 44/2001, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech).

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2006, sp. zn. 25 Nd 55/2006)

27.01.2008 16:27

Rc 44/2007

K prokázání exekučního titulu, kterým je seznam přihlášených pohledávek ve smyslu ustanovení § 45 odst. 2 zákona č. 328/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů, postačí oprávněnému předložit výpis ze seznamu přihlášených pohledávek podle § 21 odst. 3 uvedeného zákona.

(Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 10. 11. 2005, sp. zn. 26 Co 365/2005)

27.01.2008 16:26

Rc 45/2007

Dobou jednoho roku, po kterou povinný nepobírá mzdu buď vůbec, nebo alespoň v takové výši, aby z ní mohly být prováděny srážky, se ve smyslu ustanovení § 290 odst. 1 o. s. ř. rozumí doba dvanácti po sobě jdoucích měsíců počítaných zpětně ode dne, kdy soud rozhoduje o zastavení výkonu rozhodnutí z tohoto důvodu.

(Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. 8. 2005, sp. zn. 22 Co 434/2005)

27.01.2008 16:25

Rc 46/2007

Platným a účinným odstoupením od kupní nebo jiné smlouvy o převodu vlastnictví k nemovitosti se ve smyslu ustanovení § 48 odst. 2 obč. zák. zrušují (zanikají) od počátku obligační a věcné (věcněprávní) účinky smlouvy, na základě které nabyl (měl nabýt) účastník smlouvy vlastnické právo, a ve vlastnictví nemovitostí je tu stejný právní stav, jako kdyby ke kupní nebo jiné smlouvě o převodu vlastnictví nikdy nedošlo; to platí i tehdy, jestliže nabyvatel, dříve než došlo ke zrušení smlouvy odstoupením, nemovitost převedl na další osobu, a i kdyby další nabyvatel byl v dobré víře, že se stal jejím vlastníkem.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 6. 2006, sp. zn. 31 Cdo 2808/2004)

27.01.2008 16:20

Rc 47/2007

Podle zákonné úpravy účinné od 1. května 1990 je vyloučen vznik práva společného nájmu nebytového prostoru manžely.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29.6.2006, sp. zn. 26 Cdo 1851/2005)

27.01.2008 16:18

Rc 48/2007

Směnku lze dle čI. I. § 4 zákona č. 191/1950 Sb. ve znění zákona č. 29/2000 Sb. domicilovat i u remitenta.

(Rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 7.2.2006, sp. zn. 7 Cmo 505/2004)

27.01.2008 16:17

Rc 49/2007

Jestliže ten, kdo způsobil škodu při plnění pracovních či služebních úkolů nebo v souvislosti s tím, porušil právní povinnost zaviněně, přičítá se zavinění té právnické či fyzické osobě, která namísto přímého škůdce odpovídá za škodu a která je tak povinna i k náhradě nákladů zdravotní pojišťovny ve smyslu zvláštního ustanovení § 20a zákona č. 550/1991 Sb. (nyní ustanovení § 55 zákona č. 48/1997 Sb.).

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 5. 2006, sp. zn. 25 Cdo 670/2005)

27.01.2008 16:16

Rc 50/2007

Došlo-li k odstoupení od závazku podle hospodářského zákoníku, řídí se tímto předpisem ve smyslu § 763 odst. 1 obch. zák. i právo na vydání neoprávněného majetkového prospěchu vzniklé v důsledku odstoupení, i když nastalo až za účinnosti obchodního zákoníku.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 5. 2006, sp. zn. 32 Odo 585/2005)

27.01.2008 16:15

Rc 51/2007

Podle ustanovení § 542 odst. 1 obch. zák. lze výhradu vlastnického práva zhotovitele k nemovitosti zhotovované pro objednatele na základě smlouvy o dílo (uzavřené ve smyslu § 536 a násl. obch. zák.) sjednat jen předtím, než došlo ke vzniku vlastnického práva objednatele ke zhotovovaným věcem.

Je-li výhrada vlastnického práva zhotovitele k nemovitosti zhotovované pro objednatele na základě smlouvy o dílo (uzavřené ve smyslu § 536 a násl. obch. zák.) vázána jen na úplnou úhradu sjednaných záloh na cenu díla, nemůže být zhotovitelem bez dalšího uplatněna poté, co mu v souvislosti s předáním díla vznikl nárok na cenu díla.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2006, sp. zn. 29 Odo 846/2003)

27.01.2008 16:13

Rc 52/2007

Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, má ve vztahu k zákonu č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, povahu zákona speciálního při plnění těch funkcí zákona o správě daní a poplatků, které se týkají vymáhání daňových pohledávek. Daňové pohledávky, vzniklé před prohlášením konkursu, musí být přihlášeny do konkursu a v průběhu konkursu je zásadně nelze uspokojit jinak, než prostřednictvím rozvrhového usnesení.

Plnění, které správce daně obdržel v průběhu konkursu vedeného na majetek daňového dlužníka jako oddělený věřitel (§ 28 odst. 1 zákona č. 328/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů) na úhradu daňové pohledávky na základě právního důvodu, který odpadl (§ 451 odst. 2 obč. zák.), je povinen vydat (vrátit) zpět do konkursní podstaty bez zřetele k úpravě obsažené v ustanovení § 59 odst. 6 zákona č. 337/1992 Sb. (ve znění účinném do 7. 3. 2006).

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2006, sp. zn. 29 Odo 730/2004)

27.01.2008 16:12

Rt 24/2007

I. Osobou, k jejímuž stíhání je podle zákona třeba souhlasu (§ 11 odst. 1 písm. c/ tr. ř.), je též obviněný, který byl vydán (předán) do České republiky dožádaným státem a má být stíhán pro jiný skutek, než pro který byl vydán (předán) do České republiky tímto státem, spáchaný před vydáním (předáním), neboť s ohledem na zásadu speciality vyjádřenou v ustanoveních § 389 tr. ř. a § 406 tr. ř. je v takovém případě k jeho trestnímu stíhání třeba souhlasu příslušného oprávněného orgánu, tj. orgánu cizího (dožádaného) státu.

Vznikne-li v průběhu trestního řízení pochybnost o tom, zda uplatnění zásady speciality nebrání trestnímu stíhání obviněného, je nutno postupovat podle § 10 odst. 2 per analogiam tr. ř., tj. předložit věc Nejvyššímu soudu, aby rozhodl o tom, zda je obviněný vyňat z pravomoci orgánů činných v trestním řízení.

II. Jestliže byl z vazby propuštěn obviněný, který byl vydán (předán) do České republiky k trestnímu stíhání, v důsledku nahrazení vazby některým z institutů uvedených v § 73 a § 73a tr. ř. (např. přijetím peněžité záruky), pak tato okolnost nemůže založit výjimku ze zásady speciality (§ 389 odst. 1 písmo a/, § 406 odst. 1 písmo a/ tr. ř.), neboť nelze dovodit, že obviněný se po propuštění z vazby nachází na území České republiky dobrovolně, přestože je mohl opustit. Účelem institutů nahrazujících vazbu je totiž zajištění účelu vazby jiným způsobem než přímým omezením osobní svobody, a to tak, aby byla nadále zajištěna přítomnost obviněného na území České republiky (např. hrozbou propadnutí peněžité záruky).

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 5. 2006, sp. zn. 11 Tcu 29/2006)

27.01.2008 16:11

Rt 25/2007

Zaměstnanec bezpečnostní služby může omezit osobní svobodu jiného při splnění podmínek § 76 odst. 2 tr. ř., tj. jde-li o osobu, která byla přistižena při trestném činu nebo bezprostředně poté.

Zákrok zaměstnance bezpečnostní služby vůči osobě, která není podezřelá ze spáchání trestného činu, spočívající v omezení její osobní svobody, nelze pokládat za oprávněný, ani když jej provede na žádost orgánů Policie České republiky o zadržení této osoby pro účely plnění jejich jiných úkolů. Okolnost, že zaměstnanec bezpečnostní služby takto jednal na žádost Policie České republiky, nemá význam pro posouzení oprávněnosti jeho zákroku, a proto mohou být splněny podmínky nutné obrany ve smyslu § 13 tr. zák., pokud osoba, jíž tento zaměstnanec neoprávněně brání v užívání osobní svobody, užije násilí k překonání odporu toho, kdo omezuje její osobní svobodu. Oprávněnost nutné obrany je v takovém případě založena na tom, že uvedená osoba odvrací útok na zájem chráněný trestním zákonem, konkrétně na zájem společnosti na ochraně osobní svobody.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 7. 2006, sp. zn. 8 Tdo 838/2006)

27.01.2008 16:10

Rt 26/2007

I. Jestliže obviněný jako dlužník jiné osoby založil obchodní společnost a bez odpovídající protihodnoty převedl do jejího majetku určitou věc použitelnou k uspokojení pohledávky věřitele (např. motorové vozidlo), naplnil tím zákonný znak trestného činu poškozování věřitele podle § 256 odst. 1 písmo a) tr. zák. spočívající ve "zcizení části svého majetku". Zatímco věc, která je ve vlastnictví dlužníka jako fyzické osoby, může být použita k uspokojení jeho věřitele, věc, již takový dlužník převedl do majetku obchodní společnosti (byť jde např. o jednočlennou společnost s ručením omezeným), je ve vlastnictví této společnosti, která má majetkovou samostatnost, a není-li tato společnost v žádném právním vztahu k věřiteli, nemůže být její majetek použit k uspokojení věřitele té fyzické osoby, která je společníkem obchodní společnosti.

II. Trestný čin poškozování věřitele podle § 256 odst. 1 písmo a) tr. zák. nelze spáchat dispozicemi s takovými věcmi dlužníka, které nemohou být předmětem výkonu rozhodnutí podle § 322 odst. 3 O. S. ř., tj. které podnikatel nezbytně nutně potřebuje k výkonu své podnikatelské činnosti. Z výkonu rozhodnutí jsou tedy vyloučeny jen věci, jejichž odnětí by povinnému zcela znemožnilo jeho podnikání v příslušném oboru. Takto ovšem nejsou vyloučeny věci, které povinný sice používal k podnikání v určitém oboru, ale pokud i bez nich může nadále vykonávat podnikatelskou činnost, byť s některými omezeními (srov. rozhodnutí pod č. 33/2003 Sb. roz. obč.).

III. Podmínkou uložení trestu zákazu činnosti ve smyslu § 49 odst. 1 tr. zák. není spáchání trestného činu přímo při výkonu určité činnosti, která má být zakázána, ale postačí, jestliže taková činnost poskytla pachateli příležitost ke spáchání trestného činu nebo mu alespoň usnadnila jeho spáchání.
Pokud se pachatel dopustil trestného činu poškozování věřitele podle § 256 odst. 1 písmo a) tr. zák. tím, že majetek použitelný k uspokojení pohledávky jeho věřitele, která vzešla z podnikání pachatele jako fyzické osoby, převedl na společnost s ručením omezeným, za kterou pachatel vystupoval v postavení jednatele, lze mu uložit trest zákazu činnosti spočívající jak v zákazu podnikání jako fyzické osoby v určitém oboru, tak v zákazu výkonu funkce člena statutárních orgánů obchodních společností.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 5. 2006, sp. zn. 5 Tdo 523/2006)

27.01.2008 16:08

Rt 27/2007

Byl-li na majetek toho, kdo je povinen platit výživné, prohlášen konkurs, trvá i nadále jeho vyživovací povinnost, přestože za úpadce platí výživné zpravidla správce konkursní podstaty, a to z majetku, který je v konkursní podstatě. Pokud ovšem takový úpadce ví, že za něj správce konkursní podstaty neplatí výživné, a jestliže úpadci byla ponechána ta část mzdy (platu), která jinak patří do konkursní podstaty a z níž má možnost platit výživné, je povinen tak činit. Neplatí-li úpadce sám výživné za této situace, může spáchat trestný čin zanedbání povinné výživy podle § 213 odst. 1 tr. zák.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 7. 2006, sp. zn. 11 Tdo 659/2006)

27.01.2008 16:07

Rt 28/2007

V řízení proti uprchlému (§ 302 a násl. tr. ř.) se pro doručování opisu rozhodnutí odvolacího soudu obviněnému neuplatní obecná úprava obsažená v ustanoveních § 130 odst. 1 tr. ř. a § 137 odst. 4 tr. ř., nýbrž postup při doručování se řídí ustanovením § 306 odst. 1 tr. ř., z něhož vyplývá, že všechny písemnosti (tj. včetně opisu rozhodnutí odvolacího soudu) se doručují pouze obhájci.

Vzhledem k tomu pak je i pro počátek běhu lhůty pro podání dovolání (§ 265e odst. 1, 2 tr. ř.) významný toliko okamžik doručení opisu rozhodnutí odvolacího soudu obhájci obviněného, který je oprávněn podat za obviněného dovolání jen do dvou měsíců od tohoto doručení. Pozdější doručení opisu rozhodnutí odvolacího soudu obviněnému po uplynutí této lhůty poté, co pominuly důvody konání řízení proti uprchlému (např. v souvislosti s jeho oprávněním podle § 306a odst. 2 tr. ř.), nemá na její běh již žádný vliv.

Jestliže obhájce má za to, že se proti obviněnému konalo řízení jako proti uprchlému, ač pro takový postup nebyly splněny zákonné podmínky vyplývající z ustanovení § 302 tr. ř., a v důsledku toho byla obviněnému znemožněna účast na hlavním líčení či veřejném zasedání odvolacího soudu, může podat dovolání s tím, že uvedená skutečnost zakládá důvod dovolání ve smyslu § 265b odst. 1 písm. d) tr. ř. (srov. rozhodnutí pod č. 57/2005-II. Sb. rozh. tr.).

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 8. 2006, sp. zn. 11 Tdo 952/2006)

27.01.2008 16:06

Rt 29/2007

Součástí zákonných povinností rodiče je též zajištění péče o zdraví nezletilého dítěte. Neplnění takové povinnosti tedy může zakládat zákonný znak "neplnění zákonné povinnosti zaopatřovat jiného" ve smyslu § 213 odst. 1 tr. zák. o trestném činu zanedbání povinné výživy, avšak jen tehdy, není-li péče o zdraví dítěte jeho rodičem zajištěna buď po hmotné stránce poskytováním potřebných finančních prostředků (např. na nákup léků, na provedení nezbytných lékařských úkonů), anebo poskytováním takové péče o zdraví dítěte v naturální formě (např. podáváním léků, odvozem k lékařskému vyšetření).

Jestliže rodič nezletilého dítěte jen využije svého oprávnění a odmítne za ně udělit souhlas s konkrétním lékařským výkonem nebo způsobem jeho léčby navrhované lékařem (srov. ustanovení čI. 6 Úmluvy o lidských právech a biomedicíně, uveřejněné pod č. 96/2001 Sb. m. s., § 23 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů), pak v takovém jednání nelze spatřovat trestný čin zanedbání povinné výživy podle § 213 odst. 1 tr. zák.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 10.2006, sp. zn. 8 Tdo 1135/2006)