// Profipravo.cz / Převod nemovitostí, katastr

Převod nemovitostí, katastr

21.07.2026 00:02

Nepravdivý popis předmětu dobrovolné dražby na dražebním portálu

I. Dobrovolná dražba nemovité věci provedená soudním exekutorem na návrh vlastníka se i za účinnosti zákona č. 250/2023 Sb., o veřejných dražbách, řídí exekučním řádem za přiměřeného použití občanského soudního řádu, nikoliv zákonem o veřejných dražbách.

II. Popis předmětu dražby obsažený na dražebním portálu, na němž probíhá dobrovolná dražba provedená soudním exekutorem, je třeba považovat za oficiální zdroj informací pro dražitele. Skutečnost, že jde o popis ze strany navrhovatele dražby, a nikoliv soudního exekutora, není rozhodující; nic na tom nemění ani upozornění soudního exekutora na tuto skutečnost. Protože vydražitel v tomto režimu nemá možnost uplatnit vůči navrhovateli práva z vadného plnění, musí být správnost popisu předmětu dražby odpovědností soudního exekutora.

III. Jsou-li v popisu předmětu dražby zveřejněném na dražebním portálu uvedeny nepravdivé informace v rozporu s faktickým či právním stavem dražené věci, které ovlivnily rozhodnutí vydražitele o účasti na dražbě nebo o učinění nejvyššího podání v dané výši, přičemž dražební vyhláška k těmto vlastnostem dražené věci nic neuvádí, je třeba – budou-li tyto skutečnosti prokázány – postupovat obdobně, jako kdyby byl nepravdivý popis předmětu dražby obsažen v dražební vyhlášce, a podle § 336k odst. 4 o. s. ř. změnit rozhodnutí soudního exekutora o udělení příklepu tak, že se příklep neuděluje.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 375/2026, ze dne 23. 6. 2026

17.07.2026 00:06

ÚS: Posouzení dobré víry nabyvatele nemovitosti

I. Má-li být dobrá víra nabyvatele podle § 984 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, vyvrácena z důvodu nedostatečné investigativní aktivity, musí obecný soud ústavně konformním způsobem vysvětlit, jaké konkrétní okolnosti ve svém souhrnu mohly z pohledu poctivého a rozumně opatrného nabyvatele vyvolat potřebu dalšího ověřování skutečného právního stavu, jaký rozsah takové aktivity bylo možno po nabyvateli rozumně požadovat a zda existuje příčinná souvislost mezi jejím nedostatkem a nevědomostí nabyvatele o skutečném právním stavu. Neučiní-li tak, poruší právo nabyvatele na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a jeho právo vlastnit majetek podle čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

II. Je-li pro posouzení dobré víry nabyvatele významný rozsah informací, které získala osoba fakticky obstarávající komunikaci nebo prověřování okolností převodu, představuje neprovedení důkazu směřujícího k objasnění těchto skutečností bez adekvátního odůvodnění opomenutý důkaz porušující právo účastníka na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 3503/25, ze dne 18. 6. 2026

19.06.2026 00:06

KS: Provedení zápisu poznámky rozepře dle § 985 o. z.

Předpokladem provedení zápisu poznámky rozepře podle § 985 občanského zákoníku a § 24 odst. 1 věty první zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí, je, že žadatel o její zápis doloží, že u soudu v občanském soudním řízení podal žalobu, kterou se domáhá odstranění nesouladu mezi stavem zapsaným v katastru nemovitostí a skutečným právním stavem. Musí však jít zároveň o žalobu, na jejímž základě může soud vydat rozhodnutí, podle něhož bude možné provést vklad věcného práva ve prospěch žalobce. Poznámku rozepře tak katastrální úřad nezapíše, pokud žaloba směřuje proti osobě, které nesvědčí právo podle stavu zápisů v okamžiku podání žádosti o zápis poznámky rozepře.

(Podle rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 29. 1. 2026, čj. 30 A 81/2025-52)

19.06.2026 00:05

NSS: Subsidiarita zásahu do práv při pozemkových úpravách

Ustanovení § 9 odst. 17 zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, stanovuje pravidlo subsidiarity zásahu do vlastnických práv soukromých osob. Pro společná zařízení se proto použijí nejprve pozemky ve vlastnictví státu (s výjimkami), dále obce a až následně může dojít k zásahu do práv soukromých osob (případně se ještě předtím použijí pozemky vykoupené za tímto účelem dle § 9 odst. 16 citovaného zákona). V rámci výstavby společných zařízení nelze mechanicky aplikovat zásadu kontinuity v území tak, jako je tomu v územním plánování.

(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 2. 2026, čj. 3 As 123/2025-59)

04.06.2026 00:01

Zákaz převodu státních pozemků ležících na území národních parků

Zrušení § 23 zákona č. 114/1992 Sb. zákonem č. 36/2025 Sb. neznamená, že by po 1. 3. 2025 neexistoval zákaz převodu pozemků ve vlastnictví státu ležících na území národních parků; dosavadní zákaz byl nahrazen úpravou obsaženou v § 61b zákona č. 114/1992 Sb.

Pozemek ve vlastnictví státu nacházející se na území národního parku proto v zásadě není vhodným náhradním pozemkem k naturální restituci podle zákona č. 229/1991 Sb. a nelze jej oprávněné osobě převést ani na základě jí podané žaloby v případě liknavého, svévolného či diskriminujícího postupu státu, ledaže je dána zákonná výjimka ze zákazu jeho převodu.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 134/2026, ze dne 21. 4. 2026

26.05.2026 00:02

Koupě nemovité věci bez určení kupní ceny

Je-li u koupě nemovité věci v písemné smlouvě výslovně projevena vůle stran uzavřít úplatnou kupní smlouvu bez určení kupní ceny, uplatní se podle § 2131 o. z. přiměřeně § 2085 odst. 2 o. z. Za ujednanou pak platí kupní cena, za niž se srovnatelná nemovitá věc v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek obvykle prodává.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 24 Cdo 81/2026, ze dne 9. 4. 2026

27.04.2026 00:02

Spor o vlastnictví nemovitosti s nedostatečně identifikovaným vlastníkem

Zahájení řízení o pozůstalosti po osobě, která je nedostatečně identifikovaným vlastníkem nemovitosti podle § 64 odst. 1 katastrálního zákona, nebrání jiným osobám vyvolat spor podle § 65 odst. 5 a 6 katastrálního zákona, ve kterém je podle § 65 odst. 7 katastrálního zákona pasivně věcně legitimován stát jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových.

Pro posouzení podmínek pro postup podle § 65 katastrálního zákona je podstatný stav zápisu v katastru nemovitostí, ze kterého se jednoznačně nepodává, kdo je evidovaným vlastníkem nemovitosti ve smyslu § 64 odst. 1 katastrálního zákona, nikoliv tvrzení třetí osoby, že vlastníkem je ona, nebo zahájení pozůstalostního řízení po zapsaném vlastníku způsobem uvedeným v § 64 odst. 1 katastrálního zákona. Pasivní věcná legitimace státu proto zaniká v okamžiku, kdy je dosaženo úplného zápisu, a nemovitost tak již nesplňuje podmínky § 64 odst. 1 katastrálního zákona.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 1958/2025, ze dne 23. 3. 2026

16.12.2025 00:02

Vkladová listina pro zápis zákonné služebnosti dle § 104a ZEK

Ustanovení § 15 zákona č. 256/2013 Sb. (katastrální zákon) vymezuje, že obligatorní přílohou návrhu na vklad je tzv. vkladová listina, která má potvrzovat nebo osvědčovat existenci nebo neexistenci práva (jež má být vkladem zapsáno). Tyto skutečnosti ale musí být zřejmé přímo z obsahu dané vkladové listiny, protože výlučně jen ona listina slouží zároveň jako odůvodnění návrhu na vklad. Nelze tedy namísto ní předkládat nepřímé důkazy, jako je tomu ve sporném nalézacím řízení. Jestliže žádnou takovou listinou žalobce nedisponuje, nelze vklad práva či jeho zánik (tzv. „výmaz“) povolit jen proto, že takovou skutečnost žalobce tvrdí (ale odpovídající listinou nedokládá). Tyto závěry dopadají i na případy, kdy je předmětem věci posouzení, zda obsah listiny potvrzuje nebo osvědčuje existenci služebnosti vznikající ze zákona.

Služebnost podle § 104a odst. 2 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění účinném do 30. 6. 2025, nelze do katastru nemovitostí zapsat pouze na základě územního rozhodnutí, neboť obsahem samotného územního rozhodnutí není přímo potvrzován ani osvědčován vznik předmětné služebnosti. Neurčuje-li zákon listinu pro zápis, je třeba postupovat podle § 66 odst. 1 katastrální vyhlášky č. 357/2013 Sb. a zápis provádět na základě souhlasného prohlášení.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 24 Cdo 1222/2024, ze dne 12. 11. 2025

09.12.2025 00:02

Výše úplaty při realizaci předkupního práva

I. Dospělost předkupního práva je okamžikem, kdy právo mohlo být předkupníkem uplatněno vůči koupěchtivému. Jedná se toliko o okamžik, se kterým zákon spojuje vznik práva předkupníka domáhat se na koupěchtivém převodu věci a tomu odpovídající povinnosti koupěchtivého převést věc předkupníkovi. Výše příslušné úplaty, za kterou má být předkupní právo realizováno, je naopak spojeno s (finálními) podmínkami kupní smlouvy uzavřené mezi prodávajícím a koupěchtivým. Není tak možné vázat příslušnou úplatu, za kterou se může předkupník domáhat převodu nemovitosti na koupěchtivém, na okamžik dospělosti práva retraktu.

II. Pro případ, že mezi prodávajícím a koupěchtivým dojde k ujednání, že od smlouvy s ním odstoupí nebo že se závazek změní nebo zruší, pokud předkupník své právo neuplatní, prohlašuje § 2146 o. z. tato ujednání vůči předkupníkovi za neúčinná. Hypotézy předestřené citovaným ustanovením jsou zákonodárcem stanoveny jasně a nelze proto § 2146 o. z. vykládat v širším smyslu tak, aby jím byla poskytnuta ochrana předkupníkovi před jakýmikoliv situacemi, kterými by mohlo být předkupní právo znehodnoceno nebo ztíženo.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 2053/2025, ze dne 30. 10. 2025

30.10.2025 00:02

Požadavek podpisů na téže listině při realizaci předkupního práva

Požadavek podpisů na téže listině ve smyslu § 561 odst. 2 o. z. se uplatní také vzhledem k ofertě i akceptaci nabídky na využití předkupního práva, pokud má tato nabídka být sama způsobilá zřizovat nebo převádět věcné právo k nemovité věci.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 24 Cdo 1520/2025, ze dne 23. 9. 2025

14.10.2025 00:02

Nabytí vlastnického práva k nemovité věci s ohledem na zápis v katastru

Je-li předmětem převodu nemovitost, která dosud není zapsána v katastru nemovitostí, ač splňuje podmínky pro její zařazení do evidence nemovitostí, není možné k ní nabýt vlastnické právo (již pouhým) okamžikem účinnosti smlouvy, ale až v důsledku zápisu vlastnického práva podle předmětné věcné smlouvy.

K takové nemovitosti nelze nabýt vlastnické právo od neoprávněného postupem podle § 1109 o. z., který nelze aplikovat na věci, které sice podléhají evidenci v katastru nemovitostí, ale nejsou v ní zapsány. Jestliže vlastník nemůže převést vlastnické právo k takové věci jinak než zápisem do katastru nemovitostí, přičemž její převod je vždy, i pokud není v katastru dosud evidována, možný pouze zápisem do katastru nemovitostí, není možné ani v případě nabytí od neoprávněného připustit nabytí vlastnictví k nemovité věci zapisované (byť ve skutečnosti nezapsané) do katastru nemovitostí bez takového zápisu.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sen. zn. 22 ICdo 61/2023, ze dne 27. 8. 2025

13.10.2025 00:02

Lhůta pro vytknutí skryté vady stavby spojené se zemí pevným základem

Není-li stranami sjednáno jinak, uplatní se rovněž pro včasnost oznámení (vytknutí) vady koupené nemovité věci vykazující skrytou vadu stavby spojené se zemí pevným základem lhůta bez zbytečného odkladu poté, co kupující mohl při dostatečné péči tuto vadu zjistit, podle § 2131 o. z. ve spojení s § 2112 odst. 1 věta druhá o. z. Povinnost kupujícího vytknout skrytou vadu stavby spojené se zemí pevným základem bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při dostatečné péči zjistit (tj. v subjektivní lhůtě), není dotčena zvláštním pravidlem podle § 2129 odst. 2 o. z., které upravuje pouze běh objektivní lhůty pro oznámení vad.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 506/2025, ze dne 27. 8. 2025

09.09.2024 00:01

Souhlasné prohlášení o zániku darovací smlouvy

Z § 7, § 980 odst. 2 a § 984 odst. 1 o. z. vyplývá, že nabýt věcné právo od osoby, která je jako osoba oprávněná zapsaná ve veřejném seznamu, ačkoli podle skutečného právního stavu osobou oprávněnou není, je možné jen v případě, že nabývající osoba nabyla právo na základě úplatného právního jednání a v dobré víře ve stav zápisů ve veřejném seznamu. Soulad zápisu ve veřejném seznamu se skutečným právním stavem se, stejně jako dobrá víra, předpokládá, může však být prokázán opak (tzv. vyvratitelná právní domněnka). Ustanovení § 984 odst. 1 o. z. je promítnutím zásady materiální publicity veřejných seznamů v právním řádu, která umožňuje, aby za stanovených podmínek došlo k nabytí práva od neoprávněného, tedy od osoby, která ačkoli je ve veřejném seznamu zapsána jako osoba oprávněná, podle skutečného stavu věcí osobou oprávněnou není. Právní úprava tu sleduje ochranu těch, kdo nabudou věcné právo za úplatu v dobré víře od osoby, která je podle stavu zápisů ve veřejném seznamu oprávněna takové právo zřídit. Podmínkou takového nabytí práva je úplatnost nabývacího právního jednání a dobrá víra nabyvatele v soulad zápisu ve veřejném seznamu se skutečným právním stavem (v to, že osoba zapsaná ve veřejném seznamu jako oprávněná osoba je oprávněnou osobou i podle skutečného právního stavu).

Promítnuto do poměrů projednávané věci, kdy vlastnické právo žalobkyně bylo zapsáno do katastru nemovitostí záznamem na základě souhlasného prohlášení o zániku darovací smlouvy (§ 630 obč. zák.), nemá Nejvyšší soud pochybnosti, že se žalobkyně nemůže vůči žalované (insolvenční správkyni dlužníka) dovolávat ochrany plynoucí z § 980 odst. 2 a § 984 odst. 1 o. z. v tom smyslu, že by jí svědčila vyvratitelná domněnka ohledně splnění předpokladů určených § 630 obč. zák. pro obnovení vlastnického práva k (označeným) nemovitostem [tj. o tom, že dlužník svým chováním vůči žalobkyni nebo členům její rodiny hrubě porušil dobré mravy, žalobkyně ho vyzvala k vrácení daru, (a ve výzvě uvedla konkrétní skutečnosti, v nichž spatřuje hrubé porušení dobrých mravů obdarovaným vůči ní nebo členům její rodiny) a výzvu mu doručila]. Žalobkyně a žalovaná (insolvenční správkyně s dispozičními oprávněními k majetku dlužníka, který je předmětem vylučovací žaloby) vedou spor o to, zda darovací smlouva (o jejímž vzniku nejsou pochybnosti) vskutku zanikla (§ 630 obč. zák.); důkazní břemeno v tomto směru tíží žalobkyni, která založila žalobu o vyloučení (označených) nemovitostí z majetkové podstaty dlužníka právě na argumentaci o zániku vlastnického práva dlužníka a obnovení jejího vlastnického způsobem předvídaným § 630 obč. zák.

Jinak řečeno, právní úprava obsažená v § 980 odst. 2 a § 984 odst. 1 o. z. chrání osobu, která v dobré víře (ve správnost zápisu v katastru nemovitostí) nabyla vlastnické právo od nevlastníka; o takovou situaci v poměrech dané věci zjevně nejde.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sen. zn. 29 ICdo 28/2023, ze dne 31. 7. 2024

24.06.2024 00:01

Oprávněný uživatel zemědělského pozemku dle § 10 zák. č. 503/2012 Sb.

I když zákon neobsahuje legální definici toho, kdo se rozumí oprávněným uživatelem zemědělského pozemku ve smyslu ustanovení § 10 zákona č. 503/2012 Sb., ze smyslu a účelu zákona je zřejmé, že za oprávněného uživatele je třeba pokládat toho, komu byl zemědělský pozemek jeho vlastníkem (jinou k tomu oprávněnou osobou) přenechán k užití (buď dočasně, nebo i bez časového omezení), a – současně – toho, komu k takovému užití svědčí (nikoliv jen nicotný nebo neplatný) právní důvod. Právním důvodem k užití zemědělského pozemku jiným může být nejen nájem nebo pacht, ale i každé jiné oprávnění k užití zemědělského pozemku pro potřeby (jeho vlastní, jeho rodiny a případně též podnikání) oprávněné osoby, tedy rovněž výprosa, výpůjčka nebo služebnost.

K užití nemusí být jinému přenechán vždy celý zemědělský pozemek, ale i jen jeho část. V takovém případě je dáno postavení oprávněného uživatele vždy pouze k takové části zemědělského pozemku, která mu byla na základě právního důvodu přenechána.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 24 Cdo 3804/2023, ze dne 23. 5. 2024

17.06.2024 00:01

Vklad vlastnického práva na základě rozsudku vydaného v trestním řízení

Rozsudek soudu vydaný v trestním řízení, kterým bylo vysloveno zabrání věci, je nepochybně vkladovou listinou, a to samozřejmě jen tehdy, splňuje-li náležitosti listiny pro zápis do katastru nemovitostí. Takový rozsudek je pravomocný, a nestanoví-li tento zákon něco jiného, i vykonatelný, jestliže zákon proti němu odvolání nepřipouští. Rozsudkem, proti němuž zákon nepřipouští odvolání, je rovněž rozsudek odvolacího soudu; rozsudek odvolacího soudu proto nabývá právní moci vyhlášením.

Právní moc rozsudku soudu vydaného v trestním řízení má nejen stránku formální, která vyjadřuje jeho zásadní – s výhradou využití mimořádných opravných prostředků a rozhodnutí o ústavní stížnosti – nezměnitelnost, ale rovněž stránku materiální; materiální právní mocí se rozumí jeho závaznost. Výrok rozsudku soudu vydaného v trestním řízení, kterým bylo vysloveno zabrání věci podle ustanovení § 101 odst. 2 písm. e) trestního zákona, je závazný - jak vyplývá z materiálních účinků právní moci - pro jejího (dosavadního) vlastníka.

V projednávané věci je nepochybné, že rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 17. 3. 2022, č. j. 9 To 37/2022-291, byl vyhlášen dne 17. 3. 2022 a že tímto dnem také nabyl právní moci. Projevem materiální stránky právní moci je v jeho výroku o zabrání věci závaznost rozsudku pro vlastníka zabrané věci. Závěr odvolacího soudu, podle kterého byly splněny předpoklady uvedené v ustanovení § 17 odst. 4 katastrálního zákona vyžadující, aby podle tohoto rozsudku (jeho výroku o zabrání věci) bylo vloženo vlastnické právo ve prospěch České republiky, je v souladu se zákonem.

Vlastnici zabrané věci lze přisvědčit, že v trestním řízení vedeném u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 5 T 162/2021 nebylo (v době odvolacího řízení, předcházející vyhlášení rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 17. 3. 2022, č. j. 9 To 37/2022-291) vzato v úvahu její postavení zúčastněné osoby ve smyslu § 42 trestního řádu, což vedlo k tomu, že její procesní práva byla (zejména) v odvolacím trestním řízení hrubě porušena. Uvedené však nemůže vést k závěru, že by se nemohla uplatnit materiální stránka právní moci rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 17. 3. 2022, č. j. 9 To 37/2022-291; navzdory všem vadám, k nimž nepochybně došlo v trestním řízení, je třeba dovodit, že i takové rozhodnutí je pro ni (jako pro vlastnici zabrané věci) závazné. Odvolací soud správně uvedl, že zjednání nápravy nelze provést ani v řízení před katastrálním úřadem, ani před soudem v řízení podle části páté o. s. ř.; tyto orgány nejsou oprávněny posuzovat vady, k nimž došlo v průběhu trestního řízení, a ani se postarat o jejich odstranění. Své námitky (má-li vůbec zájem o jejich náležité zohlednění) musí vlastnice zabrané věci uplatnit u takových orgánů, které mají kompetenci rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 17. 3. 2022, č. j. 9 To 37/2022-291, zrušit.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 24 Cdo 454/2024, ze dne 9. 5. 2024

03.06.2024 00:02

Dobrá víra nabyvatele práva zapsaného ve veřejném seznamu

Ustanovení o materiální publicitě zápisů ve veřejném seznamu chrání nejenom takového nabyvatele práva, který své právo nabývá v důvěře v zápis ve veřejném seznamu o existenci tohoto práva u převodce (a to i v případě posouzení existence zástavního práva postupitele v souvislosti s postoupením pohledávky), ale i takového nabyvatele práva, který své právo nabývá v důvěře v zápis ve veřejném seznamu o (ne)existenci takových právních závad, které se do veřejného seznamu zapisují.

Pakliže tedy v době uzavření předmětné kupní smlouvy bylo sporné zástavní právo vymazáno z veřejného seznamu, a platilo tak, že se má za to, že neexistovalo (srov. § 980 odst. 2 o. z.), chránila případná dobrá víra ve správnost takového zápisu i nabyvatele vlastnického práva podle stavu zápisu ve veřejném seznamu ke dni podání návrhu na vklad práva do katastru nemovitostí; jinak řečeno, dobrá víra nabyvatele vlastnického práva se vztahuje i ke skutečnosti, že zástavní právo ke dni podání návrhu na vklad do veřejného seznamu neexistovalo.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 2967/2023, ze dne 29. 4. 2024

22.05.2024 00:02

Předkupní právo spoluvlastníka po nabytí účinnosti zák. č. 163/2020 Sb.

Zákonné předkupní právo spoluvlastníka dle § 1124 odst. 1 o. z. ve znění účinném v době od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2020 nezaniklo ani po 1. 7. 2020, jestliže před tímto dnem uzavřel prodávající jako osoba povinná z předkupního práva smlouvu s koupěchtivým, a to za porušení předkupního práva dalšího spoluvlastníka. Jinak řečeno, dospěla-li povinnost prodávajícího nabídnout věc předkupníkovi ke koupi (spoluvlastník prodávající podíl uzavřel smlouvu s koupěchtivým) přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 163/2020 Sb., potom předkupní právo předkupníka trvá beze změny i po tomto dni, a předkupník je oprávněn domáhat se (za splnění podmínky uvedené v § 1107 odst. 1 o. z.) po nabyvateli věci (koupěchtivém), aby mu ji převedl.

Stalo-li se věcné předkupní právo spoluvlastníka dospělým a bylo porušeno před 1. 7. 2020, trvá povinnost nabyvatele podílu (koupěchtivého) převést jej za příslušnou úplatu předkupníkovi i po tomto dni; převede-li po tomto dni podíl na třetí osobu, aniž by jej nabídl předkupníkovi, přechází povinnost převést předkupníkovi věc za podmínek uvedených v § 1107 odst. 1 o. z. na nabyvatele.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 2431/2022, ze dne 17. 4. 2024

05.09.2023 00:01

Aplikace zákona o realitním zprostředkování na trojstrannou rezervační smlouvu

V projednávaném případě zájemci o koupi nemovitostí vyhledaní realitním zprostředkovatelem uzavřeli se zprostředkovatelem a s vlastníky předmětných nemovitostí smlouvu označenou jako smlouva o rezervaci, v níž se realitní zprostředkovatel zavázal poskytnout zájemcům o nabytí vlastnického práva k nemovité věci (srov. § 11 a 12 zákona o realitním zprostředkování) realitní zprostředkování za úplatu [ve smyslu § 2 písm. b) zákona o realitním zprostředkování], kterou zájemci uhradili ve formě rezervačního poplatku. Posuzovaná smlouva je smlouvou o realitním zprostředkování [§ 2 písm. c) zákona o realitním zprostředkování].

Je tedy správný názor odvolacího soudu, že na posuzovanou smlouvu se vztahují ustanovení zákona o realitním zprostředkování, a to včetně jeho ustanovení § 14 zapovídajícího možnost uložení povinnosti zájemci, je-li spotřebitelem, uzavřít realitní smlouvu, popř. smlouvu o uzavření budoucí realitní smlouvy.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 1507/2022, ze dne 20. 6. 2023

14.08.2023 00:02

Součást záměru prodeje majetku obce podle § 39 zákona o obcích

Aby se „pravidla prodeje“ stala součástí záměru podle § 39 zákona o obcích a podmínkou zamýšlené dispozice s majetkem obce, musel by záměr obsahovat text těchto pravidel. Jak vyplývá z ustanovení § 39 odst. 1 zákona o obcích, účelem zveřejnění záměru je především informovat občany o dispozicích s obecním majetkem. Jde o to, aby příslušné úkony probíhaly transparentně, aby se o nich občané předem a včas dozvěděli, aby mohli upozornit na hrozící pochybení či nesprávné hospodaření obce a případně aby měli možnost sami vstoupit do tzv. nabídkového řízení jako zájemci. Ne každý zájemce musí mít přístup na internet, případně je schopen pracovat s internetem. Takový zájemce by proto byl diskriminován, a to i s přihlédnutím k tomu, jaký závažný důsledek (neplatnost smlouvy) by případně mohlo mít nedodržení podmínek záměru. Nestačí proto pouhý odkaz na směrnici či pravidla obce dostupná na webových stránkách obce. Za součást záměru prodeje majetku obce podle § 39 zákona o obcích tak nelze považovat také jiný dokument, na který je záměrem odkazováno, avšak záměr neobsahuje znění tohoto dokumentu.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 389/2023, ze dne 4. 5. 2023

08.08.2023 00:01

Postup při převodu majetku uvedeného v příloze k ZoČD

Převod majetku uvedeného v příloze k ZoČD se primárně řídí ustanovením § 38a odst. 3 zák. č. 77/2002 Sb., o akciové společnosti České dráhy, státní organizaci Správa železniční dopravní cesty a o změně zákona č. 266/1994 Sb., o drahách (dále jen „ZoČD“) a přiměřeně též zvláštním zákonem. Předmětné ustanovení přitom přímo neurčuje tento zákon, v poznámce pod čarou je však proveden odkaz na zákon o privatizaci, který se má aplikovat přiměřeně.

Poznámka pod čarou či vysvětlivky není závaznou součástí pravidla chování, nelze ji však při výkladu právního předpisu zcela pominout. Je proto třeba dospět k závěru, že při těchto převodech majetku se postupuje podle zákona o privatizaci, ovšem pouze přiměřeně, přičemž se neaplikují ustanovení, jež vyžadují k nakládání s majetkem souhlas vlády. To se týká i ustanovení § 10 odst. 1 věty první zákona o privatizaci.

Podle ustanovení § 19 odst. 5 ZoČD se rovněž přiměřeně aplikuje zákon o státním podniku, pokud ZoČD nestanoví jinak. Je tedy třeba rovněž posoudit, zda se má na převody majetku uvedeného v příloze ZoČD aplikovat i ustanovení § 17c zákona o státním podniku, podle něhož má-li podnik ve svém majetku nepotřebnou nemovitou věc, zveřejní tuto skutečnost na internetovém „Portálu veřejné správy“ za účelem informovanosti organizačních složek státu a jiných státních organizací o možnosti převzít takovou nemovitou věc do jejich příslušnosti hospodařit. Nejvyšší soud se přitom ztotožňuje se závěrem, že je-li určitý majetek explicitně prohlášen zákonem za trvale nepotřebný pro stát, nejsou důvody pro přiměřený postup podle § 17c ZoSP dány.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 362/2022, ze dne 19. 4. 2023