// Profipravo.cz / Zvláštní řízení

Zvláštní řízení

12.12.2025 00:05

ÚS: Zásada individualizace rozhodování soudů o střídavé péči

Civilní soudy při rozhodování o péči a styku s dítětem by měly pečlivě zkoumat také případné specifické okolnosti týkající se konkrétního dítěte, které by mohly bránit jeho svěření do střídavé péče. V každém případě musí soudy své rozhodnutí o konkrétní formě péče přesvědčivě odůvodnit a vyvarovat se paušalizujících závěrů bez navázání na konkrétní potřeby dítěte. Pokud se soudy odchylují od svých dosavadních závěrů v dané věci, musí svá rozhodnutí odůvodnit o to přesvědčivěji.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 2007/25, ze dne 29. 10. 2025

21.11.2025 00:06

ÚS: Postup soudů k naplnění práva styku rodiče a dítěte

V situaci, kdy dítě striktně odmítá rodiče, jsou obecné soudy povinny aktivně činit kroky, které by mohly vést k obnově a rozvoji vztahu rodiče a dítěte, především se musí zabývat příčinou rozvratu vazeb, možnostmi nápravy a perspektivou budoucího rozvoje vztahu.

Při rozhodování o úpravě styku dítěte s nerezidentním rodičem jsou soudy povinny nejen zohlednit jeho schopnost o dítě pečovat, ale též aktivně hledat a stanovit konkrétní a postupně rozšiřující se režim styku, nejsou-li závažné důvody k jeho omezení. Odsunutí úpravy styku na pozdější dobu nebo jeho nadměrné omezení, aniž by byl stanoven cílový režim, představuje zásah do základních práv jak rodiče, tak dítěte, které má právo na péči obou rodičů (shodně nález sp. zn. II. ÚS 212/25 ze dne 12. března 2025).

Perspektiva budoucího rozšíření styku je klíčová i v případech, kdy styk rodiče s dítětem je velmi výrazně omezen. Bez takové perspektivy úzký styk blížící se úplnému vyloučení rodiče ze života dítěte (zde 1 hodina týdně neprezenční komunikace formou videohovorů, nebo 30 minut týdně neprezenčně on-line písemná komunikace prostřednictvím elektronické komunikační sítě) nebude ústavně akceptovatelný již jen pro absenci takové perspektivy (shodně nález sp. zn. II. ÚS 894/25 ze dne 30. července 2025, bod 36), i pokud by byl krátkodobě akceptovatelný jako tzv. navykací režim. K tomu by však musel být současně schopen naplnit účel navykacího režimu.

Při hledání nejlepšího zájmu dítěte je nutné považovat jeho přání za zásadní vodítko. Předpokladem je, že je dítě dostatečně rozumově a emocionálně vyspělé. Současně však není možné, aby obecné soudy postoj nezletilého dítěte bez dalšího převzaly a své rozhodnutí založily pouze na jeho přání, namísto na pečlivém a komplexním posuzování jeho zájmů [srov. např. nález sp. zn. II. ÚS 4160/12 ze dne 23. dubna 2013 (N 66/69 SbNU 213)].

Nepostupují-li soudy uvedeným způsobem, mohou tím porušit práva rodiče na rodinný život a péči o děti a jejich výchovu zaručená čl. 10 odst. 2 a čl. 32 odst. 4 Listiny základních práv a svobod.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 2271/25, ze dne 29. 10. 2025

14.11.2025 00:05

ÚS: Změna poměrů a rozložení péče o dítě

Má-li soud za to, že poměry nezletilého dítěte se změnily natolik zásadně, že je třeba změnit rozložení péče každého z rodičů, musí zároveň závěr o tom, v jakém poměru bude každý z rodičů pečovat (zda v časově souměrném či časově vychýleném ve prospěch jednoho z rodičů), podepřít konkrétními důvody, proč je takové rozložení péče za specifických okolností věci vhodné a v nejlepším zájmu dítěte. Neučiní-li takto individualizované posouzení konkrétní rodinné situace a vyjde toliko z mechanicky a nepřiléhavě použitých obecných postulátů plynoucích z vývojové psychologie dítěte, dopustí se libovůle a poruší tím právo rodiče na péči a výchovu dítěte podle čl. 32 odst. 4 Listiny základních práv a svobod ve spojení s právem na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 2469/25, ze dne 30. 9. 2025

07.10.2025 00:01

Zamítnutí návrhu na umoření směnky bez předchozího vydání ediktu

Ustanovení § 305 z. ř. s. určuje jako předpoklad pro podání návrhu na umoření směnky existenci právního zájmu na tomto umoření; jinak řečeno, nemá-li navrhovatel na umoření směnky právní zájem, není ani věcně legitimován k podání návrhu na její umoření. Otázku existence takové legitimace soud zkoumá (měl by zkoumat) hned v úvodu řízení; dospěje-li k závěru o nedostatku takového právního zájmu, návrh na umoření směnky (bez dalšího) zamítne. Postup soudu podle § 307 odst. 1 z. ř. s. (vydání ediktu) tak přichází v úvahu (jen) tehdy, má-li navrhovatel na umoření směnky právní zájem.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 3434/2024, ze dne 27. 8. 2025

26.09.2025 00:06

ÚS: Souhlas opatrovnického soudu k podání žaloby nezletilým

Soudy poruší základní právo nezletilých na soudní ochranu podle článku 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, vyžadují-li automaticky souhlas opatrovnického soudu k podání žaloby, aniž by hodnotily kritéria § 898 odst. 1 občanského zákoníku individuálně, podle konkrétních okolností případu.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 1504/25, ze dne 12. 8. 2025

19.09.2025 00:02

ÚS: Odmítnutí opatrovníka pro správu jmění dítěte

Při aplikaci § 931 odst. 1 věta druhá občanského zákoníku jsou obecné soudy povinny posuzovat, zda rodič negativní volby osoby poručníka, resp. opatrovníka, nezneužívá a zda jedná rozumně a v souladu s nejlepším zájmem dítěte, přičemž jak zneužití práva, tak jeho výkon v rozporu se zájmem dítěte, vylučují poskytnutí ochrany tomuto právu samy o sobě.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 1499/25, ze dne 18. 8. 2025

05.09.2025 00:05

ÚS: Výrazně omezený styk rodiče s dítětem

Rozhodnutí, které upravuje styk rodiče s dítětem ve značně omezeném rozsahu, musí zároveň obsahovat konkrétní výhled jeho dalšího rozšiřování. V opačném případě může být porušeno právo rodiče na péči a výchovu dítěte podle čl. 32 odst. 4 Listiny základních práv a svobod.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 894/25, ze dne 30. 7. 2025

22.08.2025 00:05

ÚS: Vyšetřovací zásada v řízení ve věcech výživy nezletilého dítěte

I. Z práva na spravedlivé projednání věci podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod plyne zákaz tzv. překvapivých rozhodnutí. O překvapivé rozhodnutí jde mj. tehdy, nedostanou-li účastníci řízení příležitost vyjádřit se k odlišnému hodnocení důkazů nebo k odlišnému právnímu hodnocení. Zákaz překvapivých rozhodnutí znamená, že účastníci řízení musí mít možnost účinně argumentovat ve vztahu ke všem otázkám, na jejichž řešení bude rozhodnutí soudu spočívat.

II. V řízení ve věcech výživy nezletilého dítěte se uplatňuje tzv. vyšetřovací zásada (princip oficiality), podle které je soud povinen zjistit všechny skutečnosti důležité pro rozhodnutí, přičemž není zásadně omezen na tvrzení a návrhy účastníků. To znamená především zvýšenou aktivitu soudu při dokazování a objasňování skutkového stavu, z čehož však neplyne, že soud má povoleno postupovat nepředvídatelně.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 798/25, ze dne 22. 7. 2025

04.07.2025 00:02

ÚS: Právo a povinnost styku s dítětem

Rodičovská odpovědnost zahrnuje práva i povinnosti rodičů vůči dítěti, vč. práva a povinnosti styku. V případě návrhu na změnu úpravy styku, spočívající v rozšíření styku s nepečujícím rodičem, který je ke styku způsobilý, je obecný soud povinen posoudit, zda návrh představuje úpravu poměrů nezletilých dětí, která je v souladu s jejich nejlepším zájmem. Postup obecného soudu, který takový návrh zamítne na základě obecného argumentu, že povinnost státu zajistit právo dítěte na styk s rodiči je třeba chápat pouze jako právo rodiče (resp. vytvoření podmínek pro rodiče ke styku), nikoliv povinnost styku, může založit rozpor s právem na soudní ochranu, zaručeným čl. 36 odst. 1 Listiny.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 2423/24, ze dne 21. 5. 2025

13.06.2025 00:06

ÚS: Asymetrická střídavá péče

Nemožnost přítomného účastníka efektivně participovat na jednání prostřednictvím svého advokáta z důvodu jazykových omezení může za určitých okolností vést k porušení jeho základního práva na rovnost účastníků řízení ve spojení s jeho základními právy na tlumočníka a projednání jeho věci v jeho přítomnosti (podle článku 37 odst. 3 a 4 a článku 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod).

Byť lze rovnocennosti podílu obou rodičů na péči o dítě obecně dosáhnout i prostřednictvím modelu péče pouze jednoho z rodičů za současné úpravy tzv. „širokého“ styku dítěte s druhým rodičem, opatrovnické soudy mají v souladu se základními právy rodičů na soudní ochranu ve spojení s jejich základním právem na péči a výchovu dítěte (podle článku 36 odst. 1 a článku 32 odst. 4 Listiny základních práv a svobod) povinnost ústavně konformně zvážit rovněž možnost svěření dítěte do tzv. asymetrické střídavé péče, která pro rodiče s úžeji stanoveným stykem může představovat významnou symbolickou hodnotu. Zvolí-li opatrovnický soud formu péče jen jednoho z rodičů s tzv. širokým stykem druhého rodiče, musí zároveň zásadně předestřít, zda a případně za jakých konkrétních podmínek by v budoucnu byla změna na střídavou péči realizovatelná.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 3378/24, ze dne 7. 5. 2025

05.06.2025 00:02

ÚS: Rozhodování o úpravě poměrů k nezletilým dětem

Obecné soudy jsou povinny posuzovat problematiku svěření nezletilých do péče rodičů především s přihlédnutím k jejich nejlepšímu zájmu ve smyslu čl. 3 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte. Při hledání nejlepšího zájmu nezletilých musí vzít soudy s přibývajícím věkem dítěte a s jeho narůstající rozumovou a emocionální vyspělostí v úvahu i jeho přání, neboť názor dítěte zejména ve věku deseti let a vyšším musí být vnímán jako zásadní vodítko při hledání jeho nejlepšího zájmu. Soudy však nemohou vycházet izolovaně pouze z jeho názoru, ale musí souhrnně vzít v úvahu všechny pro posouzení věci významné okolnosti, mimo jiné rozumovou a emocionální vyspělost i věk dítěte.

Při rozhodování o úpravě poměrů k nezletilým dětem musí soudy vycházet z individuálního rozměru každého jednotlivého případu. Rodinné vztahy jsou totiž primárně založeny na jiných než právních normativních systémech, a proto právo, byť má a musí do těchto vztahů vstupovat, musí být interpretováno a aplikováno nikoli mechanicky, formalisticky, ale citlivě, s výlučným ohledem na jeho účel.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 603/25, ze dne 15. 5. 2025

23.05.2025 00:06

ÚS: Povinnost zjistit příjmy rodiče při stanovení výživného

V řízení o výživném pro nezletilé dítě se uplatňuje vyšetřovací zásada, podle níž je soud povinen zjistit veškeré relevantní skutečnosti nezbytné pro správné stanovení výše výživného. Soud musí zohlednit skutečné i potenciální příjmy povinného, včetně těch, které mu plynou z účasti v obchodních společnostech. Tvrzení, že zisk mezi společníky není přerozdělován, nezbavuje soud povinnosti důsledně zkoumat ekonomickou situaci obchodních společností, v nichž má povinný majetkovou účast.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 2492/24, ze dne 16. 4. 2025

14.05.2025 00:01

Řízení podle zákona upravujícího preventivní restrukturalizaci

I. Na řízení podle zákona upravujícího preventivní restrukturalizaci se vztahuje obecná část zákona o zvláštních řízeních soudních (srov. § 1 odst. 2 z. s. ř.). Z ustanovení § 1 odst. 3 z. ř. s. se podává, že pravidla formulovaná v zákoně o zvláštních řízeních soudních mají přednost před jinou úpravou v občanském soudním řádu. Pravidlo vyjádřené v § 1 odst. 4 z. ř. s. vystihuje princip tzv. zbytkové subsidiarity, kdy úprava obsažená v zákoně o zvláštních řízeních soudních úpravu obsaženou komplexně v občanském soudním řádu nemění (neřeší jinak), nýbrž ji (navíc) doplňuje. Příkladem je úprava dovolacího řízení komplexně řešená v § 236 až § 243g o. s. ř., doplněná o § 30 z. ř. s.

II. V restrukturalizačním řízení má před úpravou obsaženou v obecné části zákona o zvláštních řízeních soudních vždy přednost zvláštní úprava obsažená v zákoně o preventivní restrukturalizaci (§ 1 odst. 2 z. ř. s. in fine).

Jestliže zvláštní úprava procesní otázky v zákoně o preventivní restrukturalizaci chybí, nebo má sama jen povahu úpravy doplňující (jdoucí nad rámec obecné úpravy, leč nikoli proti ní), uplatní se pro restrukturalizační řízení bez dalšího (přímo) obecná část zákona o zvláštních řízeních soudních, tedy ustanovení § 2 až § 30 z. ř. s. Má-li úprava obsažená v obecné části zákona o zvláštních řízeních soudních jen doplňující charakter k úpravě daného procesního institutu v občanském soudním řádu (promítá-li se v ní princip zbytkové subsidiarity), uplatní se pro restrukturalizační řízení bez dalšího (přímo) příslušné ustanovení obecné části zákona o zvláštních řízeních soudních ve spojení s ustanoveními občanského soudního řádu, která doplňuje (§ 1 odst. 4 z. ř.).

Jestliže zvláštní úprava procesní otázky v zákoně o preventivní restrukturalizaci chybí, nebo má sama jen povahu úpravy doplňující (jdoucí nad rámec obecné úpravy, leč nikoli proti ní) a ustanovení obecné části zákona o zvláštních řízeních soudních tuto procesní otázku neřeší (nebo je nelze použít pro restrukturalizační řízení vzhledem k tomu, jak jsou formulována), uplatní se pro restrukturalizační řízení bez dalšího (přímo) občanský soudní řád (§ 1 odst. 3 z. ř. s.).

III. Pravidlo obsažené v § 56 odst. 4 z. p. r. má (v intencích shora řečeného) přednost před úpravou obsaženou v § 58 o. s. ř. Vzhledem k jednoznačné dikci § 56 odst. 4 z. p. r. není v posuzované věci důvod prověřovat správnost úsudku soudů o (ne)omluvitelnosti uplatněných důvodů zmeškání lhůty k podání odvolání. Prominutí zmeškání lhůty v restrukturalizačním řízení totiž zákon nepřipouští, i když zmeškavší účastník uplatňuje omluvitelné důvody zmeškání.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 907/2025, ze dne 9. 4. 2025

02.05.2025 00:06

ÚS: Úprava styku rodičů s dítětem nízkého věku

Upravují-li soudy styk rodiče s dítětem nízkého věku a považují-li za potřebné upravit styk zprvu v užším rozsahu jako tzv. navykací režim, musí pak současně upravit i rozsah styku po takovémto (ze své podstaty dočasném) režimu s presumpcí, že navykací režim splní svůj účel a dítě připraví na širší (pro dané životní období cílový) rozsah běžného styku, jakož i zvláštní prázdninový režim. Soudy by zásadně měly pro letní prázdniny upravovat styk odlišně od běžného roku, ledaže pro opak existují silné důvody. Těmi může být i vyloženě nízký věk dítěte. Obdobně to platí ohledně dalších prázdnin. Zároveň soudy nesmí pro budoucno pomíjet možnost upravit rozsah péče doposud nerezidentního rodiče i formou střídavé péče, a to zprvu alespoň asymetrické. Soudy i o styku rozhodují podle stavu ke dni rozhodnutí, rozhodují však o úpravě styku pro dobu budoucí, proto musí mít vizi budoucího vývoje dítěte určitého věku a přihlížet k ní. Nedodržení takových zásad může znamenat zásah do práva rodiče na péči a výchovu dítěte podle čl. 32 odst. 4 Listiny základních práv a svobod ve spojení s právem na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 212/25, ze dne 12. 3. 2025

06.02.2025 00:06

ÚS: Souhlas s podáním žaloby nezletilého dítěte

I. Obecný soud při rozhodování ve věcech souhlasu s podáním žaloby nezletilého dítěte (§ 898 odst. 1 občanského zákoníku) musí jednak zjistit, zda je v zájmu nezletilého vést řízení, jednak zvážit případnou újmu, která by nezletilému v souvislosti s vedením řízení mohla nastat.

II. Ochrana nejlepších zájmů dítěte (čl. 3 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte) vylučuje, aby prostřednictvím dětských žalob uspokojovali rodiče svou potřebu sjednocovat domnělé či skutečné nešvary ve státě a společnosti, pokud mohou stejného výsledku dosáhnout vlastní žalobou.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 1162/23, ze dne 10. 12. 2024

03.02.2025 00:01

Zastavení řízení o svéprávnosti při nepředložení lékařské zprávy

Nejvyšší soud ve svém usnesení sp. zn. 24 Cdo 2412/2020 vyložil, že k podání návrhu na zahájení řízení o omezení svéprávnosti je v zásadě legitimována každá fyzická nebo právnická osoba, která má právní osobnost ve smyslu ustanovení § 15 o. z. (§ 19 o. s. ř.). V rámci řízení o omezení svéprávnosti, které se vede v zájmu posuzované osoby a je řízením nesporným, v němž se uplatňuje zásada oficiality a vyšetřovací, pak soud komplexně posoudí svéprávnost člověka nezávisle na rozsahu návrhu na zahájení řízení. Ke každému podání však soud musí přistupovat individuálně a citlivě, s vědomím, že jde o záležitost, která může fyzickou osobu stigmatizovat. Již samotné zahájení a vedení řízení je pro dotčenou osobu velmi závažnou a nepříjemnou okolností, a tudíž se může stát i zneužitelným nástrojem k šikanóznímu jednání ze strany třetích osob. Z uvedeného důvodu, neboť se nepožaduje prokázání právního zájmu navrhovatele na podaném návrhu, zákon v ustanovení § 35 odst. 2 z. ř. s. podmiňuje podání návrhu na omezení svéprávnosti splněním několika náležitostí. Navrhovatel zde především musí tvrdit konkrétní skutečnosti, které představují předpoklady omezení svéprávnosti, a to existenci duševní poruchy, existenci hrozby závažnou újmou, pro případ, že svéprávnost člověka nebude omezena, a nedostatečnost méně omezujících opatření. Podává-li návrh jiný navrhovatel, než zdravotní ústav či státní orgán, může soud navíc požadovat, aby ve stanovené lhůtě navrhovatel předložil lékařskou zprávu o duševním stavu posuzovaného. Nesplnění této povinnosti ve stanovené lhůtě může vyústit v zastavení řízení (srov. § 35 odst. 2 větu druhou z. ř. s.). U soukromých osob může být předložení takové lékařské zprávy – vzhledem k povinnosti zachovávat údaje ve zdravotní dokumentaci důvěrnými – velmi obtížně splnitelné, proto je třeba požadavek soudu na předložení lékařské zprávy o duševním stavu posuzovaného považovat za ospravedlnitelný (právě a jen) tehdy, kdy je zřejmé, že se jedná o návrh šikanózní a zcela nedůvodný. Jde tedy o jakousi zákonnou „pojistku“, která umožňuje soudu zabránit jednání o návrhu na omezení svéprávnosti, který je od počátku zjevně nedůvodný, či šikanózní. Naopak soud nebude požadovat lékařskou zprávu tam, kde by se zdál podle okolností případu takový požadavek zbytečným, nebo když by jiné okolnosti nasvědčovaly tomu, že je v obecném zájmu, aby řízení bylo provedeno, např. tam, kde by mohlo dojít k ohrožení života či zdraví jiných osob.

Uvedený výklad je plně v souladu i s judikaturou Ústavního soudu, z níž se podává, že „povinnost předložit lékařskou zprávu chrání posuzovanou osobu před šikanózními a zjevně nedůvodnými návrhy“, a že obecné soudy „předtím, než uloží navrhovateli povinnost předložit lékařskou zprávu, zhodnotí, zda nejsou splněny podmínky pro pokračování v řízení i bez toho; v opačném případě pečlivě zváží, zda je návrh zjevně neodůvodněný či šikanózní“. Prostor pro uložení povinnosti předložit lékařskou zprávu podle ustanovení § 35 odst. 2 věty druhé z. ř. s. se tedy „nabízí podpůrně, a to zejména pro případy tzv. šikanózních (zjevně neodůvodněných) návrhů na zahájení řízení“. Závěr o tom, zda návrh na omezení svéprávnosti, který podal jiný navrhovatel než státní orgán nebo zdravotní ústav, je šikanózní (či zjevně neopodstatněný) závisí v každém konkrétním případě na úvaze soudu. V rámci této úvahy soud vychází nejen ze skutkových tvrzení a důkazů obsažených v samotném návrhu, ale může přihlédnout i k jiným skutečnostem, které vyhodnotí, že jsou (mohou být) z tohoto hlediska podstatné.

Vycházeje z uvedených judikatorních závěrů je zřejmé, že možnost zastavit řízení podle § 35 odst. 2, věta druhá z. ř. s. představuje výjimku z pravidla, že v řízení se postupuje v souladu s principem oficiality plynoucím z § 20 odst. 1 z. ř. s., a že řízení lze takto specificky zastavit jen tehdy, je-li návrh zjevně (prima facie) nedůvodný, popř. lze-li ho dokonce označit za šikanózní. Jde navíc o výjimku v právu, pročež je jí třeba, jako každou jinou výjimku, vykládat spíše restriktivním způsobem. V případě, že na základě pouhého neformálního šetření soudu nelze učinit spolehlivý závěr o bezdůvodnosti (šikanóznosti) návrhu, je třeba (v případech sporných či hraničních) preferovat rozhodnutí o věci samé, tedy provést o podaném návrhu řádné dokazování předvídané ustanovením § 38 o odst. 1 a 2 o. s. ř. a rozhodnout buď meritorně (rozsudkem, jímž se částečně omezení svéprávnosti posuzovaného podle § 40 z. ř. s. nebo přijme jiné opatření) nebo – po tzv. kvazimeritorním přezkumu – je možno, ukáže-li se návrh nedůvodným, řízení usnesením zastavit podle § 16 z. ř. s., a to i když bylo řízení zahájeno na návrh.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 24 Cdo 25/2025, ze dne 21. 1. 2025

20.12.2024 00:03

ÚS: Postupné rozšiřování styku rodiče s dítětem

K rozhodnutí o vhodnosti postupného rozšiřování styku rodiče s dítětem soud vyhodnotí skutková zjištění ohledně dosavadní péče obou rodičů, které je povinen shromáždit v dostatečném rozsahu k rozhodnutí o péči a styku.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 1718/24, ze dne 3. 10. 2024

24.10.2024 00:02

Naplnění podmínek nedobrovolné hospitalizace ve zdravotním zařízení

K rozhodnutí o naplnění podmínek nedobrovolné hospitalizace zásadně nepostačuje skutečnost, že pacient trpí duševní poruchou (případně jeví známky duševní poruchy nebo je pod vlivem návykové látky), nýbrž k této skutečnosti musí přistoupit ještě další skutečnost či skutečnosti, spočívající v konkrétním chování nebo jednání pacienta, z něhož lze dovodit, že pacient bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje sebe nebo své okolí; dále musí být prokázáno, že hrozbu pro pacienta nebo jeho okolí nebylo možno odvrátit jinak.

Ve vztahu k zákonné podmínce vyjádřené v § 38 odst. 1 písm. b) zákona o zdravotních službách tak, že pacient ohrožuje bezprostředně a závažným způsobem sebe nebo své okolí a jeví známky duševní poruchy nebo touto poruchou trpí nebo je pod vlivem návykové látky, je třeba pojem „ohrožuje bezprostředně a závažným způsobem sebe nebo své okolí“ vykládat nejen podle jeho jazykového vyjádření, ale zejména (za pomocí teleologického výkladu) tak, aby bylo dosaženo účelu, jehož zákonodárce přijetím této částí právní normy sledoval. Pojem "bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje sebe nebo své okolí a jeví známky duševní poruchy", se váže k hrozbě samotné (resp. ke známkám duševní poruchy) a je třeba jej interpretovat v jeho kauzálním významu.

Lékař, který prvotně posuzuje, zda bude pacient proti své vůli umístěn ve zdravotním zařízení, resp. soud, který následně autoritativně rozhoduje, zda k převzetí (dalšímu držení) došlo ze zákonných důvodů, jsou oprávněni a povinni přihlédnout ke všem skutečnostem, jež jsou ve vztahu k pacientovi (umístěnému) známy, zejména k tzv. anamnéze a k okolnostem, které časově uvedenému okamžiku předcházely, mohou-li mít z odborného medicinského hlediska význam pro náležité určení, zda je „bezprostředně“ přítomna duševní porucha či alespoň její známky (popř. zda je pacient je pod vlivem návykové látky) a zda je současně dána i vysoká míra pravděpodobnosti, že pacient (pokud nebude umístěn ve zdravotním ústavu) závažným způsobem ohrozí sebe nebo jinou osobu zejména na životě, zdraví nebo lidské důstojnosti. Řečeno jinak: v době posuzování musí být bezprostředně přítomna hrozba nežádoucího následku, nikoliv nezbytně také její projevy. Naznačený výklad pak odpovídá i potřebám praktického života, kdy zdravotní ústav ve svém vyjádření k dovolání odpovídajícím způsobem připomíná specifika spojená s posuzováním aktuálního zdravotního stavu pacienta (vliv dříve podaných psychofarmak, změna prostředí, přítomnost policejního orgánu, užití omezujících opatření např. v podobě spoutání, proměnlivost projevů psychického postižení v čase apod.). Restriktivní výklad pojmu „bezprostřednost“ spojovaný s obligatorní potřebou projevů psychického onemocnění výlučně v době zvažování nedobrovolné hospitalizace lékařem v příslušném zdravotním zařízení by se mohl v některých případech míjet s účelem sledovaným zákonem a vést k nepřípustnému vytěsnění zákonem předjímané ochrany ať už pacienta samotného (z hlediska individuální prevence), tak i třetích osob (z pohledu prevence generální).

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 24 Cdo 2368/2024, ze dne 24. 9. 2024

05.09.2024 00:01

Řízení o určení členství v bytovém družstvu

I. Je nutné rozlišovat mezi věcnou legitimací účastníků řízení o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, a naléhavým právním zájmem na požadovaném určení. Věcnou legitimaci k určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, má ten, kdo je účasten právního vztahu nebo práva, o něž v řízení jde, nebo jehož právní sféry se sporný právní vztah nebo sporné právo týká. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení pak vyjadřuje způsob právní ochrany, které se má dostat soudním rozhodnutím tomu, kdo má v řízení o určovací žalobě aktivní věcnou legitimaci, a to vůči tomu, kdo je k požadovanému určení pasivně věcně legitimován.

II. S účinností od 1. 1. 2014 je řízení o určení členství v bytovém družstvu řízením sporným [§ 9 odst. 2 písm. e) o. s. ř.], jehož účastníky jsou žalobce a žalovaný (§ 90 o. s. ř.). Je přitom zcela v dispozici žalobce, koho jako žalovaného označí (proti komu žalobu podá). Předpokladem úspěšnosti žaloby pak je – mimo jiné – i pasivní věcná legitimace.

III. Převede-li jedna osoba druhé svůj družstevní podíl a vznikne-li následně mezi stranami této smlouvy spor o její platnost, jsou strany smlouvy, jakožto účastníci právního vztahu, o který v řízení jde, věcně legitimovány v řízení o určení členství v bytovém družstvu.

IV. Upírá-li žalovaná původnímu žalobci (jeho právním nástupcům) postavení člena bytového družstva, majíc za to, že sporný družstevní podíl řádně nabyla a členkou bytového družstva je (místo původního žalobce) ona, nemá původní žalobce (jeho právní nástupci) k dispozici jiný (účinnější) právní nástroj, jehož pomocí by mohl své (tvrzené) právo ochránit, než žalobu o určení členství v bytovém družstvu (popř. o určení, že je vlastníkem sporného družstevního podílu). Právě prostřednictvím určovací žaloby tu lze dosáhnout úpravy tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků.

V. Na uvedeném závěru ničeho nemění ani odvolacím soudem zdůrazňovaná skutečnost, že otázka určení členství v bytovém družstvu zasahuje (taktéž) do právních poměrů dotčeného bytového družstva. Tedy, že zde je osoba, jež by mohla být dalším žalovaným (s postavením samostatného společníka ve smyslu § 91 odst. 1 o. s. ř.).

VI. Jakkoliv lze souhlasit s tím, že se v řízení řešená otázka (členství v bytovém družstvu) dotýká i právních poměrů dotčeného bytového družstva (proto bylo bytové družstvo dle § 94 odst. 1 věty první o. s. ř., ve znění účinném do 31. 12. 2013, vždy účastníkem takového řízení), není žádného důvodu nutit žalobce (prostřednictvím směšování otázek pasivní věcné legitimace a naléhavého právního zájmu) k tomu, aby žalobu (vždy, bezpodmínečně) směřoval i proti bytovému družstvu.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 1308/2022, ze dne 22. 9. 2023

05.09.2024 00:00

Řízení o určení společníka ve společnosti s ručením omezeným

S účinností od 1. 1. 2014 je i řízení o určení společníka ve společnosti s ručením omezeným řízením sporným [§ 9 odst. 2 písm. e) o. s. ř.]. Uvedené závěry, byť přijaté v poměrech družstva, se obdobně prosadí i v poměrech společnosti s ručením omezeným.

Ani v řízení o určení společníka ve společnosti s ručením omezeným není žádného důvodu nutit žalobce, aby žalobu vždy (bezpodmínečně) směřoval i proti společnosti, jejímž společníkem má být určen; její případná neúčast v řízení nemá bez dalšího za následek nedostatek naléhavého právního zájmu žalobce na požadovaném určení.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 2129/2023, ze dne 7. 3. 2024