// Profipravo.cz / Rozhodnutí

Rozhodnutí

26.06.2026 00:03

ÚS: Rozumné pochybnosti o výkladu unijního práva

Povinnost soudů řádně odůvodnit svá rozhodnutí představuje jeden z klíčových prvků práva na soudní ochranu chráněného čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Soudy mají povinnost reagovat na argumenty a námitky účastníků řízení a vysvětlit, proč je nepřijaly. Rozhodnutí, které řádné odůvodnění postrádá, je nepřezkoumatelné a zpravidla porušuje právo účastníků řízení na soudní ochranu. Právo na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí není absolutní. Soudy nemusí podrobně odpovídat na každou námitku účastníka řízení. Rozsah povinnosti řádně odůvodnit rozhodnutí závisí na konkrétních okolnostech každého případu. Je vždy třeba posoudit, zda argument, na který soud neodpověděl, je pro souzenou věc relevantní a zda mohl mít vliv na výsledek řízení.

Rozhodnutí cizích soudů nejsou pro české soudy závazná, nicméně v oblasti aplikace unijního práva mají zvláštní význam. Soudy musí být v situacích judikaturních rozporů mezi soudy různých členských států zvlášť ostražité při posuzování případné neexistence rozumné pochybnosti o správném výkladu unijního práva a musí brát v úvahu zejména cíl řízení o předběžné otázce, kterým je zajistit jednotný výklad unijního práva.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 1779/25, ze dne 3. 6. 2026

12.06.2026 00:04

ÚS: Nedobrovolná hospitalizace z preventivních důvodů

Podmínku bezprostřednosti závažného ohrožení sebe nebo svého okolí, která představuje ve smyslu § 38 odst. 1 písm. b) zákona o zdravotních službách jednu z nezbytných podmínek pro nedobrovolnou hospitalizaci, je třeba v souladu s čl. 8 odst. 1 Listiny a čl. 5 odst. 1 Úmluvy vykládat restriktivně, a to zvlášť v případech nedobrovolné hospitalizace z preventivních důvodů.

Ani v sedmidenní lhůtě k vydání soudního rozhodnutí o přípustnosti převzetí a dalším držení ve zdravotnickém zařízení (čl. 8 odst. 6 Listiny, § 77 zákona o zvláštních řízeních soudních) nesmí obecný soud rezignovat na ústavní standardy řádného dokazování, ačkoliv zpravidla musí postačit, když rozhodující skutečnosti osvědčí.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 30/26, ze dne 27. 5. 2026

11.06.2026 00:01

Oprávnění asistenta soudce insolvenčního soudu vydat kvalifikovanou výzvu

Asistent soudce insolvenčního soudu je oprávněn v souladu se svým pověřením vydat v incidenčním sporu o odpůrčí žalobě kvalifikovanou výzvu k vyjádření podle § 114b o. s. ř.; nejde totiž o jednání ani rozhodnutí ve věci samé v incidenčním sporu. Na tom nic nemění ani skutečnost, že usnesení vydané asistentem soudce neobsahovalo poučení o možnosti podat proti rozhodnutí námitky; tento nedostatek má vliv toliko na délku lhůty k podání námitek.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sen. zn. 29 ICdo 177/2024, ze dne 28. 4. 2026

05.06.2026 00:00

ÚS: Nepoložení předběžné otázky Soudnímu dvoru EU

Pokud v otázce, v níž má být aplikováno unijní právo, obecný soud rozhodující jako soud poslední instance ve smyslu čl. 267 Smlouvy o fungování Evropské unie nepoložení předběžné otázky řádně neodůvodní včetně posouzení výjimek, které vypracoval ve své judikatuře Soudní dvůr EU, dopustí se porušení práva na zákonného soudce podle čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a na spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 1 Listiny.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 2549/24, ze dne 6. 5. 2026

15.05.2026 00:06

ÚS: Odchýlení se od presumpce střídavé péče

Rozhodnutí, jímž se obecný soud v řízení o úpravě výchovných poměrů k nezletilému dítěti odchýlí od presumpce ve prospěch střídavé péče, musí být založeno na pečlivém, komplexním a přesvědčivém posouzení všech relevantních okolností případu z hlediska nejlepšího zájmu dítěte a náležitě odůvodněno. Izolované pochybení jednoho z rodičů, které je nutno hodnotit v kontextu ostatních zjištěných skutečností a které bylo navíc v průběhu řízení napraveno, samo o sobě neodůvodňuje vyloučení střídavé péče. Opomene-li soud posoudit poměry druhého rodiče, nevypořádá se s názorem nezletilého, jenž je schopen jej vyjádřit, a neposkytne-li řádné odůvodnění rozhodnutí již při jeho vyhlášení, zatíží své rozhodnutí vadami, jež vedou k porušení základních práv stěžovatele na rodinný život a na péči o dítě a jeho výchovu zaručených čl. 10 odst. 2 a čl. 32 odst. 4 Listiny základních práv a svobod a práva na soudní ochranu zaručeného čl. 36 Listiny základních práv a svobod.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 3060/25, ze dne 15. 4. 2026

20.03.2026 00:01

ÚS: Opomenuté vyjádření účastníka řízení

Pokud obecný soud vezme v potaz podání pouze jednoho z účastníků řízení a řádně nevypořádá relevantní argumenty, tj. takové, které by mohly mít vliv na výsledek řízení, uvedené ve vyjádření druhého účastníka, poruší tím právo účastníka řízení rovnocenně procesně působit na rozhodující soudní orgán plynoucí z čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, jakož i právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod účastníka, jehož argumenty nebyly seznatelně posouzeny.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 52/25, ze dne 25. 2. 2026

06.03.2026 00:04

ÚS: Nedostatečné odůvodnění rozhodnutí o stanovení výše výživného

Jestliže obecné soudy dostatečně neodůvodní, z jakých majetkových a výdělkových poměrů při rozhodování o výživném vycházely, resp. neuvedou, jaký příjem rodičů nakonec považovaly za rozhodný pro určení výživného, poruší ústavně zaručené právo účastníků řízení na soudní ochranu garantované čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 1952/25, ze dne 12. 2. 2026

06.03.2026 00:03

ÚS: Náležité odůvodnění rozhodnutí o styku dítěte

Obecné soudy se dopustí porušení práva na soudní ochranu zaručeného čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, rozhodnou-li o předběžné vykonatelnosti rozsudku podle § 27a zákona o zvláštních řízeních soudních bez řádného a přesvědčivého odůvodnění; musejí z něj vyplývat konkrétní okolnosti, které byly v řízení prokázány, a z nichž vyplývá, že by bez vyslovení předběžné vykonatelnosti rozhodnutí účastníku hrozilo nebezpečí těžko nahraditelné nebo značné újmy. Jde-li o rozsudek ve věcech péče soudu o nezletilé, musí odůvodnění takového výroku zahrnovat rovněž zhodnocení, zda je předběžná vykonatelnost v souladu s nejlepším zájmem konkrétního nezletilého.

Obecné soudy zasáhnou do práva rodiče na rodičovskou výchovu a péči chráněného čl. 32 odst. 4 Listiny základních práv a svobod, pokud vysloví předběžnou vykonatelnost rozsudku, kterým stanoví styk nezletilého s osobou, která se považuje za osobou společensky blízkou, za situace, kdy není postaveno najisto, že kvalita vztahu mezi takovou osobou a nezletilým, stanovení a rozsah styku určeného předběžně vykonatelným rozsudkem odůvodňuje.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 3700/25, ze dne 5. 2. 2026

18.02.2026 00:01

Vymezení sporné věci v žalobě o určení vlastnického práva

V řízení o určení vlastnického práva musí být sporná věc v žalobě a následně ve výroku rozhodnutí vymezena tak, aby byla nezaměnitelná; existuje-li v místě více objektů téhož druhu (např. více potrubí), je třeba identifikaci provést způsobem vylučujícím záměnu.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 2675/2025, ze dne 16. 12. 2025

13.02.2026 00:05

ÚS: Náležité odůvodnění jako procesní záruka

Procesní záruky plynoucí z práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod nezaručují žádný konkrétní hmotněprávní výsledek. Ani právo na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí jakožto jedna z takových procesních záruk tuto procedurální povahu práva na soudní ochranu neprolamuje. Právu na řádné odůvodnění odpovídá povinnost soudu seznámit účastníky s klíčovými úvahami, které jej vedly k danému rozhodnutí, a povinnost vypořádat se s relevantními argumenty. Relevantní argumenty jsou ty, které by mohly mít vliv na výsledek řízení. Z práva na řádné odůvodnění ovšem neplyne právo na "jediné správné" odůvodnění. Přednese-li soud srozumitelným způsobem klíčové úvahy, které jej vedly k danému rozhodnutí, a vypořádá-li se s relevantními argumenty, není jeho rozhodnutí protiústavní jen proto, že podle názoru stěžovatelů či Ústavního soudu měl být veden úvahami jinými, resp. se měl s relevantními argumenty vypořádat jinak. Opačný závěr by vedl k tomu, že by se stěžovatel mohl v ústavní stížnosti domáhat určitého řešení v rovině podústavního práva s tím, že obecný soud své řešení odůvodnil určitým způsobem, ačkoliv řešení požadované stěžovatelem mělo být odůvodněno způsobem jiným. Takové nastavení by popíralo ústavně vymezenou roli Ústavního soudu a smysl institutu ústavní stížnosti.

Jádro principu ochrany zaměstnance jakožto typově slabší smluvní strany v pracovněprávních vztazích má svůj ústavní původ v čl. 26 odst. 3 Listiny základních práv a svobod a je třeba ho brát v potaz jako výkladový princip. Čl. 26 odst. 3 Listiny ale neslouží k ochraně zaměstnance před každým skončením pracovního poměru ze strany zaměstnavatele.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 1815/25, ze dne 15. 1. 2026

13.02.2026 00:03

ÚS: Důvěra rodiče v soudní rozhodnutí

I. Při nařízení výkonu rozhodnutí uložením pokuty (§ 502 zákona o zvláštních řízeních soudních) musí civilní soudy pečlivě posoudit, proč se styky rodiče s nezletilými dětmi neuskutečnily a co bylo příčinou jejich zmaření. Civilní soudy musí zkoumat všechny okolnosti každého případu včetně jeho kontextu. Ne každé porušení vykonatelného rozhodnutí vyžaduje, aby stát vždy a za každých okolností reagoval uložením pokuty.

II. Důvěra v právo zahrnuje též důvěru ve vydaná soudní rozhodnutí. Pokud rodič jednal v důvěře ve vydané předběžné opatření, pro jeho důvěru nemá význam, že o tři měsíce později odvolací soud označil předběžné opatření za nezákonné.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 2966/25, ze dne 21. 1. 2026

24.11.2025 00:02

K vázanosti závěrem trestního rozsudku o spoluúčasti poškozeného

Soud rozhodující o žalobě poškozeného proti pojistiteli škůdce o pojistné plnění na náhradu újmy způsobené provozem vozidla není vázán závěrem trestního rozsudku o spoluúčasti poškozeného na vzniku újmy a je tuto otázku oprávněn a povinen posoudit sám, a to i v případě, že za účinnosti § 129 odst. 1 zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění účinném do 31. 3. 2024 byl pojistitel o trestním řízení informován a o možnosti účastnit se tohoto řízení byl orgánem činným v trestním řízení poučen, avšak této možnosti nevyužil.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 2298/2024, ze dne 13. 10. 2025

16.09.2025 00:00

ÚS: Odůvodnění rozhodnutí o vrácení soudního poplatku

Přestože rozsah povinnosti řádně odůvodnit rozhodnutí závisí na konkrétních okolnostech každého případu, ani to, že jde o rozhodnutí ve věci návrhu na vrácení soudního poplatku, neznamená možnost na odůvodnění rozhodnutí zcela rezignovat. Ačkoliv by ve věcech soudních poplatků bylo možné snést nižší standard odůvodnění, je potřeba navrhovateli poskytnout alespoň základní srozumitelnou odpověď na jeho argumenty a mimo jiné se též vyvarovat libovůle.

Pokud soud přijme výklad, který se odchyluje od doslovného znění zákona, musí vysvětlit důvody, které jej k tomu vedly. Je na něj tedy kladeno větší argumentační břemeno než v případě, kdy následuje jednoznačný doslovný výklad.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 285/25, ze dne 7. 8. 2025

05.09.2025 00:04

ÚS: Překvapivé skutkové posouzení věci obecným soudem

Je neústavní takový postup civilních soudů, kdy Nejvyšší soud v kasačním rozhodnutí přehodnotí skutková zjištění nalézacího soudu a odvolacího soudu a soudy nižšího stupně poté bez doplnění dokazování přijmou skutkové závěry, které jsou zcela protichůdné vůči závěrům učiněným v předchozím řízení. Takový postup je překvapivý a vykazuje znaky libovůle, čímž porušuje základní požadavky čl. 36 odst. 1 Listiny.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 2349/24, ze dne 30. 7. 2025

22.08.2025 00:05

ÚS: Vyšetřovací zásada v řízení ve věcech výživy nezletilého dítěte

I. Z práva na spravedlivé projednání věci podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod plyne zákaz tzv. překvapivých rozhodnutí. O překvapivé rozhodnutí jde mj. tehdy, nedostanou-li účastníci řízení příležitost vyjádřit se k odlišnému hodnocení důkazů nebo k odlišnému právnímu hodnocení. Zákaz překvapivých rozhodnutí znamená, že účastníci řízení musí mít možnost účinně argumentovat ve vztahu ke všem otázkám, na jejichž řešení bude rozhodnutí soudu spočívat.

II. V řízení ve věcech výživy nezletilého dítěte se uplatňuje tzv. vyšetřovací zásada (princip oficiality), podle které je soud povinen zjistit všechny skutečnosti důležité pro rozhodnutí, přičemž není zásadně omezen na tvrzení a návrhy účastníků. To znamená především zvýšenou aktivitu soudu při dokazování a objasňování skutkového stavu, z čehož však neplyne, že soud má povoleno postupovat nepředvídatelně.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 798/25, ze dne 22. 7. 2025

20.06.2025 00:02

ÚS: Absence odůvodnění soudního rozhodnutí

Postup soudu, který řádně neodůvodní své právní závěry, porušuje právo na soudní ochranu zaručené čl. 36 Listiny základních práv a svobod.

Pokud se soud vypořádá s právními otázkami a s uplatněnými námitkami tím, že pouze odkáže na vyjádření vedlejší účastnice, porušuje tím také zásadu nestrannosti soudního rozhodování zaručenou v čl. 36 Listiny základních práv a svobod.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 232/25, ze dne 30. 4. 2025

05.06.2025 00:01

ÚS: Předvídatelnost soudního rozhodování

Z ústavně zakotveného požadavku na předvídatelnost soudního rozhodování a právní jistotu, který vyvěrá z čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky a v ústavněprávní rovině rozvíjí § 13 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, vyplývá, že každý, kdo se domáhá právní ochrany (tedy nikoli jen v postavení navrhovatele či žalobce v soudním řízení, správním řízení či v řízení rozhodčím), má důvodné očekávání, že jeho věc bude posouzena obdobně jako již rozhodnutý případ, který se shoduje s ním v jeho podstatných znacích.

Nereflektoval-li a nerespektoval-li žalobce (hlavní město Praha) pro něj nepříznivou konstantní judikaturu, nelze považovat opakované podávání žalob za shodného skutkového stavu za řádný výkon práva. Náklady vynaložené žalovaným (stěžovatelem) na obranu proti takovému postupu, a to i v předžalobním stádiu, je třeba (splňují-li podmínku účelnosti) nahradit.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 251/25, ze dne 7. 5. 2025

15.04.2025 00:01

Zjevná nesprávnost v usnesení o připuštění změny žaloby

Usnesení o připuštění změny žaloby, které soud doručuje účastníkům, je ve smyslu § 171 odst. 1, 3 o. s. ř. (formálně) vykonatelné (není-li v něm výslovně uvedeno jinak), jakmile bylo doručeno účastníkům řízení; od tohoto okamžiku již soud může jednat a rozhodnout o předmětu řízení, jehož změna byla připuštěna. Materiální vykonatelnost takového usnesení je pak závislá na obsahu jeho výroku, neboť jen výrok rozhodnutí je způsobilý přivodit účinky, které zákon spojuje s jeho právní mocí a vykonatelností. Je-li připuštění změny žaloby podmínkou pro to, aby byla změněná žaloba projednána a rozhodnuto o ní, pak nesprávné rozhodnutí ve věci by mohla mít za následek taková chyba v usnesení o připuštění změny žaloby, pro kterou by nebylo zřejmé, jakou změnu žaloby soud připustil.

V nyní posuzované věci je posuzována zjevná nesprávnost, neboť je zřejmé, že soud rozhodl, ale v písemném vyhotovení usnesení byla vynechána část textu záhlaví. Zjištěné chyby v písemném vyhotovení usnesení o připuštění změny žaloby se netýkají (ani zprostředkovaně) jeho výroku, a ani účastníci řízení nemohli být na pochybách o tom, že v této věci rozhodl soud o připuštění konkrétní změny žaloby; chyba v záhlaví usnesení nemá ani zprostředkovaný vliv na obsah jeho výroku.

Ačkoliv tedy písemné vyhotovení usnesení o připuštění změny žaloby obsahuje ve svém záhlaví zjevnou nesprávnost spočívající v chybějícím označení soudu, předsedy senátu a přísedících, nemá tato vada za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, vyplývalo-li z obsahu usnesení, že soud v dané věci připustil změnu žaloby a v čem tato změna spočívala.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 3953/2023, ze dne 12. 3. 2025

21.02.2025 00:02

ÚS: Nedostatečné odůvodnění soudního rozhodnutí

I. Součástí práva na soudní ochranu zaručeného čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod je i právo na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí.

II. K porušení práva na soudní ochranu v podobě nedostatečného odůvodnění soudního rozhodnutí může dojít tehdy, pokud soud některé námitky či argumenty zcela pomine, ale také tehdy, pokud na určitou námitku sice zareaguje, ovšem zjevně nedostatečně či nesrozumitelně.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 1923/24, ze dne 6. 1. 2025

06.02.2025 00:02

ÚS: Nedostatečné odůvodnění rozhodnutí

Součástí práva na soudní ochranu (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod) je i právo na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí. Soudy jsou tedy povinny vypořádat všechny řádně uplatněné námitky, které by mohly mít vliv na výsledek řízení.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 899/23, ze dne 27. 11. 2024