// Profipravo.cz / Společnost s ručením omezeným 08.06.2022
Odvolání jednatele z funkce pro porušení povinnosti při výkonu funkce
Neurčí-li společenská smlouva jinak, může valná hromada společnosti s ručením omezeným odvolat jednatele bez uvedení důvodu, anebo z konkrétního důvodu vyjádřeného v rozhodnutí o odvolání.
Je-li v pozvánce na valnou hromadu uvedeno, že na pořadu jednání bude „odvolání jednatele“, aniž je vymezen konkrétní důvod odvolání, a odpovídá-li tomu i návrh usnesení valné hromady, mohou společníci oprávněně očekávat, že valná hromada bude na tomto svolaném zasedání rozhodovat pouze o „odvolání jednatele“ (bez dalšího); v tomto kontextu pak také budou zvažovat výkon svých práv, včetně toho, zda se s ohledem na počet hlasů přítomných společníků potřebných k tomu, aby byla valná hromada usnášeníschopná a aby bylo navrhované usnesení přijato, zasedání valné hromady zúčastní a budou na něm hlasovat.
Má-li být jednatel odvolán z funkce pro porušení povinnosti při výkonu funkce, je nutné tuto skutečnost uvést již v pozvánce na valnou hromadu, včetně (konkrétního) vymezení povinnosti, kterou měl při výkonu funkce porušit. Je tomu tak proto, aby si společníci mohli včas zajistit potřebné informace, ověřit důvodnost návrhu a zvážit, zda a jak se k němu na valné hromadě vyjádří a zda pro něj budou hlasovat. Je-li odvolávaný jednatel současně společníkem, má tato skutečnost ve smyslu § 169 odst. 3 ve spojení s § 173 odst. 1 písm. c) z. o. k. vliv též na posouzení kvora pro usnášeníschopnost valné hromady a na počet hlasů potřebných pro přijetí navrhovaného usnesení, což může být okolnost ovlivňující rozhodnutí společníků, zda se zasedání valné hromady zúčastní a budou na něm hlasovat. Není-li v pozvánce uvedeno, že jednatel má být odvolán z funkce pro porušení povinnosti při výkonu funkce, včetně (konkrétního) vymezení povinnosti, kterou měl při výkonu funkce porušit, nelze jednatele na valné hromadě pro porušení povinnosti při výkonu funkce odvolat.
Pouze pro úplnost Nejvyšší soud dodává, že valná hromada může rozhodnout i o záležitosti v pozvánce neuvedené (např. o odvolání jednatele pro porušení povinností při výkonu funkce, je-li v ní uvedeno pouze „odvolání jednatele“), toliko však za splnění předpokladu stanoveného v § 185 z. o. k., tj. projeví-li všichni společníci souhlas s tím, aby i o této záležitosti (neuvedené v pozvánce na valnou hromadu) valná hromada hlasovala.
podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 1175/2021, ze dne 29. 3. 2022
Dotčené předpisy:
§ 173 odst. 1 písm. c) zák. č. 90/2012 Sb.
§ 184 odst. 1 zák. č. 90/2012 Sb.
Kategorie: společnost s ručením omezeným; zdroj: www.nsoud.cz
Z odůvodnění:
I. Dosavadní průběh řízení
[1] Městský soud v Praze usnesením ze dne 15. 3. 2018, č. j. 79 Cm 35/2017-37, určil, že „usnesení valné hromady účastnice společnosti B. f. r., IČO XY, konané dne 28. 12. 2016, spočívající v odvolání funkce jednatelky společností paní K. K., je neplatné“ (výrok I.), a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.).
[2] Soud prvního stupně vyšel z toho, že:
1/ Návrhem doručeným soudu prvního stupně dne 27. 3. 2017 se navrhovatelka domáhala vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti B. f. r. (dále též jen „společnost“), konané dne 28. 12. 2016 (dále též jen „valná hromada“), jímž byla navrhovatelka odvolána z funkce jednatelky.
2/ Navrhovatelka je společnicí společnosti; od 8. 1. 2015 byla (rovněž) její jednatelkou, druhým jednatelem byl A. Z., jenž z funkce jednatele odstoupil „podáním“ ze dne 2. 11. 2016 doručeným všem společníkům.
3/ A. Z, (následně) doručil všem společníkům „odvolání rezignace z funkce“ datované dnem 21. 11. 2016.
4/ A. Z. svolal pozvánkou ze dne 9. 12. 2016 valnou hromadu, na jejímž programu bylo (mimo jiné) pod bodem 4 „Odvolání z funkce jednatele společnosti paní K. K.“ a pod bodem 5 „Odvolání z funkce jednatele společnosti pana A. Z.“.
5/ Návrh usnesení pod bodem 4 zněl: „Valná hromada společnosti B. f. r., IČO XY, odvolává z funkce jednatele společnosti paní K. K.“, pod bodem 5 zněl: „Valná hromada společnosti B. f. r., IČO XY, odvolává z funkce jednatele společnosti pana A. Z.“.
6/ Dne 28. 12. 2016 se uskutečnila valná hromada, na níž byli přítomni všichni společníci. Při hlasování o bodu 4 bylo 50 % přítomných proti odvolání navrhovatelky z funkce jednatelky a 50 % přítomných bylo pro její odvolání z funkce jednatelky, což bylo zaznamenáno v zápisu z valné hromady.
7/ Předsedkyně valné hromady před hlasováním i po něm, s odkazem na § 173 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) [dále též jen „z. o. k.“], sdělila, že navrhovatelka nemohla svá hlasovací práva vykonávat a že byla z funkce jednatelky odvolána.
8/ Navrhovatelka podala proti rozhodnutí protest s tím, že její hlasovací práva nebyla (nemohla být) sistována, neboť se jedná o „běžné odvolání“.
9/ Dne 25. 2. 2017 byla navrhovatelka (coby jednatelka) vymazána z obchodního rejstříku.
[3] Na takto ustaveném základě soud prvního stupně (poté, co shledal včasnost podaného návrhu i aktivní věcnou legitimaci navrhovatelky) dospěl k závěru, že nelze „považovat za platné hlasování o odvolání navrhovatelky z funkce jednatele za použití § 173 odst. 1 písm. c) z. o. k., neboť toto vůbec nebylo v pozvánce uvedeno“, „navrhovatelka nemohla z dané pozvánky vůbec tušit, že se jedná o hlasování, při kterém by mělo být sistováno její hlasovací právo. Hlasování je … neplatné, neboť se hlasovalo o věci, která nebyla zařazena na pořad jednání“. Z pořadu jednání se podávalo pouze to, že mělo jít o „obyčejné“ hlasování o odvolání navrhovatelky z funkce jednatelky (aniž by navrhovatelka měla hlasovací právo sistováno). Dodal, že ke změně programu nedošlo. Důvody pro aplikaci § 260 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „o. z.“), soud prvního stupně neshledal.
[4] Vrchní soud v Praze k odvolání společnosti v záhlaví označeným usnesením rozhodnutí soudu prvního stupně změnil tak, že návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady o odvolání navrhovatelky z funkce jednatelky zamítl (první výrok), rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů (druhý a čtvrtý výrok), a o odměně a náhradě hotových výdajů opatrovníka (třetí výrok).
[5] Poukazuje na § 173 odst. 1 písm. c), § 184 odst. 1, § 167 odst. 1 a § 189 odst. 2 z. o. k. odvolací soud (poté, co s ohledem na obsah protestu konstatoval, že rozsah přezkumu je dán tím, „zda měla navrhovatelka právo hlasovat … o odvolání z funkce jednatelky z důvodu porušení povinností při výkonu funkce či nikoli“) uzavřel, že je-li jednatel odvoláván z důvodu porušení povinností při výkonu funkce (a společenská smlouva nestanoví jinak), je dostatečným vymezením pozvánky pouhé uvedení „odvolání jednatele“ a jeho jména; důvod je jen fakultativní skutečností („vnitřní věcí společnosti“, resp. společníků, „který nemá být jednateli zjeven“), jenž navíc (ani) existovat nemusí. Není „v rozporu se zákonem postup, kdy v pozvánce na valnou hromadu nebyl uveden důvod odvolání jednatelky, leč v průběhu valné hromady se tento důvod řeší a v závislosti na něm, resp. s jeho zohledněním, následně společníci o odvolání jednatelky hlasují – valná hromada rozhoduje“; za této situace bylo hlasovací právo navrhovatelky sistováno. Uzavřel proto, že důvod odvolání nemusel být v pozvánce uveden, jeho neuvedení nebránilo, aby jednatelka byla valnou hromadou odvolána z důvodu porušování povinností při výkonu funkce.
II. Dovolání a vyjádření k němu
[6] Proti usnesení odvolacího soudu podala navrhovatelka dovolání, jež má za přípustné dle § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), navrhujíc, aby Nejvyšší soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
[7] Dovolatelka má za to, že usnesení odvolacího soudu závisí na zodpovězení v rozhodovací praxi dovolacího soudu dosud neřešené otázky, „zda nezbytnou podmínkou platnosti usnesení valné hromady společnosti s ručením omezeným o odvolání jednatele z funkce pro porušení povinností při výkonu funkce dle ustanovení § 173 odst. 1 písm. c) z. o. k. je informování přítomných společníků (ať už v pozvánce na valnou hromadu, či ústně během jednání valné hromady) před zahájením hlasování o tom, že existuje návrh konkrétního společníka na hlasování o odvolání jednatele v režimu § 173 odst. 1 písm. c) z. o. k. a o porušení jaké konkrétní povinnosti jednatele při výkonu funkce se jedná“.
[8] Dovolatelka namítá, že odvolací soud nesprávně právně posoudil otázku (nezbytnosti) informování společníků (před zahájením hlasování valné hromady) o tom, že „existuje návrh konkrétního společníka na odvolání jednatele z funkce za podmínek ustanovení § 173 odst. 1 písm. c) z. o. k., a kterou povinnost při výkonu funkce dotyčný odvolávaný jednatel porušil“. V projednávané věci navíc ani existence takového návrhu, ani porušení povinností jednatelky, tvrzena nebyla. Společníci nebyli před hlasováním informováni o tom, že se jedná o odvolání jednatelky z funkce pro porušení povinností jednatelky při výkonu funkce, nadto nebylo ani zřejmé, o porušení jaké povinnosti (povinností) se mělo jednat. Protest vznesený navrhovatelkou tak byl řádný.
[9] Dovolatelka dále tvrdí, že se odvolací soud nevyjádřil k jí namítané otázce rozporu přijatého usnesení s dobrými mravy.
[10] Společnost ve vyjádření k dovolání považuje dovolání za nedůvodné a navrhuje, aby je dovolací soud odmítl.
III. Přípustnost dovolání
[11] Dovolání bylo podáno včas, osobou oprávněnou a splňující podmínku podle § 241 odst. 1 o. s. ř.; dovolací soud se tedy zabýval jeho přípustností.
[12] Dovolání je přípustné podle § 237 o. s. ř. k řešení dovolatelkou předestřené otázky, jež nebyla v judikatuře dovolacího soudu dosud vyřešena.
IV. Důvodnost dovolání
[13] Nejvyšší soud předesílá, že věc posoudil podle zákona o obchodních korporacích, ve znění účinném do 31. 12. 2020.
[14] Je tomu tak proto, že podle čl. II bodu 12. zákona č. 33/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění zákona č. 458/2016 Sb., a další související zákony, bylo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona učiněno právní jednání vedoucí k rozhodnutí orgánu obchodní korporace, dokončí se takto zahájený proces podle zákona č. 90/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
[15] Podle § 167 z. o. k. společníci vykonávají své právo podílet se na řízení společnosti na valné hromadě nebo mimo ni.
[16] Podle § 173 odst. 1 písm. c) z. o. k. společník nevykonává hlasovací právo, jestliže valná hromada rozhoduje o tom, zda jemu nebo osobě, s níž jedná ve shodě, má být prominuto splnění povinnosti, anebo zda má být odvolán z funkce člena orgánu společnosti pro porušení povinnosti při výkonu funkce.
[17] Podle § 184 odst. 1 z. o. k. termín konání valné hromady a její pořad se společníkům oznámí písemně nejméně 15 dnů přede dnem jejího konání, neurčí-li společenská smlouva jinak; součástí pozvánky je i návrh usnesení valné hromady.
[18] Podle § 185 z. o. k. záležitosti neuvedené v pozvánce lze projednat jen tehdy, jsou-li přítomni a souhlasí-li s jejich projednáním všichni společníci.
[19] Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu se podává, že právo účastnit se jednání valné hromady a podílet se tak na řízení společnosti patří mezi základní práva společníků. Účelem právní úpravy svolání valné hromady je zajistit, aby společníci mohli toto své právo realizovat, tj. aby byli s dostatečným časovým předstihem informováni o tom, že je svoláváno jednání valné hromady, kdy (který den a v kolik hodin) a kde (na jakém místě) se jednání bude konat (§ 186 z. o. k.), jaký bude pořad jednání a přijetí jakých usnesení je navrhováno, a mohli si tak vytvořit předpoklady pro účast na něm. Povinností společnosti (osob, které jednání valné hromady svolávají) je učinit vše, co po ní lze spravedlivě požadovat, aby takovou informovanost společníků zajistila.
Srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 6. 2018, sp. zn. 27 Cdo 1725/2017, popř. obdobně – v poměrech akciové společnosti – usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2019, sp. zn. 27 Cdo 3885/2017, uveřejněné pod číslem 9/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
[20] V poměrech právní úpravy účinné do 31. 12. 2013 Nejvyšší soud v usnesení ze dne 25. 9. 2001, sp. zn. 29 Odo 155/2001, formuloval a odůvodnil závěr, podle něhož vymezení jednotlivých bodů programu valné hromady v pozvánce musí být do té míry určité, aby se společníci mohli včas a se znalostí obsahu jednání valné hromady rozhodnout, zda se valné hromady zúčastní, aby si mohli zajistit podmínky pro tuto účast a připravit se na jednání valné hromady. Za situace, kdy obchodní zákoník umožňuje zvýšení základního jmění společnosti s ručením omezeným jednak novými vklady a jednak z vlastních zdrojů společnosti, přičemž každý z uvedených způsobů má zcela jiný dopad do vnitřních poměrů společnosti a do práv společníků, Nejvyšší soud uzavřel, že aby byl naplněn požadavek určitosti pozvánky, je nezbytné, aby bylo v programu uvedeno, který z uvedených způsobů má být použit. To platí i o určení rozsahu zvýšení, neboť jestliže z ustanovení § 143 odst. 1 obch. zák. vyplývá právo společníka na přednostní převzetí vkladů, musí mít společník možnost uvážit, zda je schopen a ochoten vklady na zvýšení základního jmění převzít, popřípadě v jakém rozsahu, což může v řadě případů záviset právě na rozsahu zvýšení základního jmění. Pokud by se pak zvyšovalo základní jmění z vlastních zdrojů společnosti, musí mít společník možnost zvážit, popřípadě konsultovat s odborníky, jaký dopad do hospodářských poměrů společnosti bude mít navrhované zvýšení, což bude opět mimo jiné záviset na rozsahu tohoto zvýšení.
[21] Tento závěr – byť přijatý v poměrech obchodního zákoníku – se obdobně prosadí i ve vztahu k právní úpravě společnosti s ručením omezeným účinné od 1. 1. 2014.
[22] Do působnosti valné hromady náleží i rozhodování o odvolání jednatele [§ 190 odst. 2 písm. c) z. o. k.]. Neurčí-li společenská smlouva jinak, může valná hromada jednatele odvolat bez uvedení důvodu, anebo z konkrétního důvodu vyjádřeného v rozhodnutí o odvolání.
[23] Je-li v pozvánce na valnou hromadu uvedeno, že na pořadu jednání bude „odvolání jednatele“, aniž je vymezen konkrétní důvod odvolání, a odpovídá-li tomu i návrh usnesení valné hromady, mohou společníci oprávněně očekávat, že valná hromada bude na tomto svolaném zasedání rozhodovat pouze o „odvolání jednatele“ (bez dalšího); v tomto kontextu pak také budou zvažovat výkon svých práv, včetně toho, zda se s ohledem na počet hlasů přítomných společníků potřebných k tomu, aby byla valná hromada usnášeníschopná (§ 169 z. o. k.) a aby bylo navrhované usnesení přijato (§ 170 z. o. k.), zasedání valné hromady zúčastní a budou na něm hlasovat.
[24] Má-li být jednatel odvolán z funkce pro porušení povinnosti při výkonu funkce, je nutné tuto skutečnost uvést již v pozvánce na valnou hromadu, včetně (konkrétního) vymezení povinnosti, kterou měl při výkonu funkce porušit. Je tomu tak proto, aby si společníci mohli včas zajistit potřebné informace, ověřit důvodnost návrhu a zvážit, zda a jak se k němu na valné hromadě vyjádří a zda pro něj budou hlasovat. Je-li odvolávaný jednatel současně společníkem, má tato skutečnost ve smyslu § 169 odst. 3 ve spojení s § 173 odst. 1 písm. c) z. o. k. vliv též na posouzení kvora pro usnášeníschopnost valné hromady a na počet hlasů potřebných pro přijetí navrhovaného usnesení, což může být okolnost ovlivňující rozhodnutí společníků, zda se zasedání valné hromady zúčastní a budou na něm hlasovat. Není-li v pozvánce uvedeno, že jednatel má být odvolán z funkce pro porušení povinnosti při výkonu funkce, včetně (konkrétního) vymezení povinnosti, kterou měl při výkonu funkce porušit, nelze jednatele na valné hromadě pro porušení povinnosti při výkonu funkce odvolat.
[25] Pouze pro úplnost Nejvyšší soud dodává, že valná hromada může rozhodnout i o záležitosti v pozvánce neuvedené (např. o odvolání jednatele pro porušení povinností při výkonu funkce, je-li v ní uvedeno pouze „odvolání jednatele“), toliko však za splnění předpokladu stanoveného v § 185 z. o. k., tj. projeví-li všichni společníci souhlas s tím, aby i o této záležitosti (neuvedené v pozvánce na valnou hromadu) valná hromada hlasovala.
[26] V poměrech projednávané věci bylo v pozvánce na zasedání valné hromady (mimo jiné) uvedeno „Odvolání z funkce jednatele společnosti paní K. K.“; tomu odpovídal i návrh usnesení valné hromady.
[27] Za těchto okolností nemůže být žádných pochyb o tom, že valná hromada mohla (ve vztahu k návrhem napadenému bodu 4) rozhodovat (toliko) o odvolání dovolatelky z funkce jednatelky (bez dalšího); při hlasování o takovém návrhu dovolatelka neměla hlasovací práva sistována.
[28] Dospěl-li odvolací soud k opačnému závěru, spočívá jeho rozhodnutí na nesprávném právním posouzení věci.
[29] Nejvyšší soud proto, aniž ve věci nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), usnesení odvolacího soudu (včetně závislého výroku o náhradě nákladů řízení) zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení (§ 243e odst. 1 a odst. 2 věta první o. s. ř.).
[30] Právní názor vyslovený v tomto rozhodnutí je pro soudy nižších stupňů v souladu s § 243g odst. 1 částí věty první za středníkem a § 226 odst. 1 o. s. ř. závazný.
[31] V novém rozhodnutí odvolací soud znovu rozhodne i o náhradě nákladů řízení, včetně řízení dovolacího (§ 243g odst. 1 věta druhá o. s. ř.).
Autor: -mha-