// Profipravo.cz / Z rozhodnutí dalších soudů 24.01.2020

ÚS: Stížnost proti usnesení o přeměně obecně prospěšných prací

Analytická právní věta

Lhůta k podání stížnosti proti usnesení, jímž byl přeměněn zbytek trestu obecně prospěšných prací na nepodmíněný trest odnětí svobody, běží až od doručení opisu písemného vyhotovení usnesení. Přítomnost navrhovatele při vyhlášení takového usnesení nemůže založit účinky oznámení. Takový výklad ustanovení trestního řádu představuje porušení práva na přístup k soudu garantovaný čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

PRÁVNÍ VĚTY

Není možné požadovat podání perfektní stížnosti, nejsou-li stěžovateli známy důvody, pro které byl v předchozím řízení neúspěšný, a které zjistí teprve z písemného odůvodnění. Teprve poté může začít běžet lhůta k podání stížnosti.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 3003/19, ze dne 10. 12. 2019

vytisknout článek


UPOZORNĚNÍ: Rozhodnutí Ústavního soudu publikovaná v elektronické podobě na této internetové stránce slouží pouze pro informaci o rozhodovací činnosti Ústavního soudu. Autentické jsou pouze originály a stejnopisy rozhodnutí se státním znakem a podpisem příslušné úřední osoby. Elektronické verze rozhodnutí Ústavního soudu jsou na této internetové stránce k dispozici zdarma, jejich zdroj (vč. právních vět) se nachází na adrese http://nalus.usoud.cz.

Z odůvodnění:

1. Okresní soud v Přerově (dále jen "nalézací soud") přeměnil usnesením č. j. 2 T 108/2017-111 ze dne 11. dubna 2019 zbytek trestu obecně prospěšných prací, uložený rozsudkem nalézacího soudu č. j. 2 T 108/2017-77 ze dne 9. října 2017, na nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 284 dnů do věznice s ostrahou. Následnou stížnost stěžovatel Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci (dále jen "stížnostní soud") napadeným usnesením zamítl jako opožděnou.

2. Řádně zastoupený stěžovatel ve své včas podané ústavní stížnosti splňující požadavky zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), uvádí, že uvedeným postupem byla porušena jeho ústavně zaručená práva zakotvená v čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a v čl. 2 odst. 2, 36 odst. 1 a 4, 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). Podle stížnostního soudu začala lhůta k podání stížnosti běžet vyhlášením usnesení ve veřejném zasedání dne 11. dubna 2019 a marně uplynula dne 15. dubna 2019; stížnost podaná až v pondělí 20. května 2019 je proto údajně opožděná. Stěžovatel je však přesvědčen, že počátek běhu lhůty není možné odvozovat od vyhlášení usnesení nalézacího soudu, ale až od doručení jeho písemného vyhotovení. K tomu odkazuje na četnou judikaturu Ústavního soudu, například na nález sp. zn. IV. ÚS 3780/18 ze dne 5. 2. 2019 (všechna rozhodnutí též na http://nalus.usoud.cz), podle kterého nemůže v případech, je-li nezbytné usnesení písemně vyhotovit, lhůta k podání stížnosti začít běžet před doručením opisu usnesení (obdobně též nálezy sp. zn. I. ÚS 3842/17 ze dne 31. 5. 2018, a další).

3. K ústavní stížnosti se na základě výzvy vyjádřila za účastníka předsedkyně senátu 68 To, která stručně sdělila, že soud postupoval v souladu s trestním řádem, rozhodnutí je však zcela na Ústavnímu soudu. Vzhledem k tomu, že vyjádření nepřineslo nové poznatky a skutečnosti, Ústavní soud je stěžovateli k případné replice nezasílal.

4. Ústavní soud připojil spis nalézacího soudu, z něhož zjistil, že na závěr veřejného zasedání konaného dne 11. dubna 2019 po vyhlášení výroku usnesení, uvedení podstatných důvodů rozhodnutí a poučení o opravných prostředcích, stěžovatel prohlásil, že si ponechává třídenní lhůtu na rozmyšlení a vzal na vědomí, že lhůta běží od vyhlášení usnesení, jehož písemné vyhotovení mu bylo doručeno ve čtvrtek 16. 5. 2019.

5. Podle § 143 trestního řádu lze podat stížnost do tří dnů od oznámení usnesení; pojem "oznámení" v tomto smyslu Ústavní soud již několikrát vysvětlil. Podle nálezu sp. zn. IV. ÚS 426/09 ze dne 9. 6. 2009 (N 134/53 SbNU 681) je nezbytným předpokladem a účelem práva na spravedlivý proces, a tedy i práva podat opravný prostředek (stížnost), "...reálná možnost seznámit se s rozhodovacími důvody obsaženými v rozhodnutí, jež je podrobeno stížností kritice. Pouze za těchto podmínek se stěžovateli dostává i kvalifikované možnosti skutkově a právně argumentovat, a tedy v případě svého nesouhlasu zpochybňovat argumenty obsažené v odůvodnění, na nichž výrok jím napadeného rozhodnutí spočívá". Stěžovateli má být příslušné usnesení "...včetně jeho odůvodnění prokazatelně oznámeno takovým způsobem, aby z obsahu oznámení byly seznatelné všechny důvody, o něž se opírá výrok rozhodnutí ... těmto požadavkům lze alternativně vyhovět několika způsoby, uvedenými v trestním řádu (§ 136, § 137, § 55a, § 55b)", a to (1) doručením opisu usnesení, (2) ústním vyhlášením usnesení, jehož plné znění (včetně odůvodnění) bude zapsáno v protokolu o úkonu, případně (3) ústním vyhlášením, jehož plné znění (včetně odůvodnění) bude podchyceno zvukovým záznamem.

6. Obdobně se ve stěžovatelem citovaném nálezu sp. zn. I. ÚS 3842/17 uvádí: "ve smyslu § 137 odst. 4 trestního řádu doručit opis ... usnesení, pak jeho přítomnost při vyhlášení takového usnesení nezaložila účinky oznámení, neboť to nastalo až doručením opisu usnesení. Opačný závěr by nutil oprávněnou osobu podat stížnost proti usnesení, aniž by se mohla seznámit s jeho písemným vyhotovením, a povinnost doručit opis usnesení by se pak jevila jako samoúčelná". Možnost seznámení se s písemným odůvodněním je důležitá "[b]ez ohledu na skutečnost, že při vyhlášení usnesení se vedle výroku sděluje i podstatná část odůvodnění"; pokud by se "lhůta k podání stížnosti neodvíjela od doručení opisu usnesení, ztratilo by toto ustanovení svůj racionální smysl".

7. Podle čl. 90 Ústavy jsou soudy povolány k tomu, aby zákonem stanoveným způsobem poskytovaly ochranu právům; pravomoc soudu je nezadatelná a obecné soudy se jí nemohou zprostit, obrátil-li se na ně účastník řízení v souladu s čl. 36 odst. 1 Listiny, domáhaje se svých práv stanoveným postupem. Postupuje-li přitom účastník v souladu s právní úpravou a relevantní judikaturou, není možné výklad jednotlivých pojmů zúžit v jeho neprospěch.

8. Pro ústavně nekonformním způsobem určený počátek běhu lhůty pro podání stížnosti, a v důsledku toho nesprávného zamítnutí stížnosti pro opožděnost, nelze v tomto případě situaci řešit jinak, než zrušením napadeného usnesení stížnostního soudu, který nově rozhodně o stížnosti proti usnesení soudu nalézacího.

9. Z uvedeného důvodu Ústavní soud ústavní stížnosti vyhověl a podle ustanovení § 82 odst. 1 a 3 zákona o Ústavním soudu zrušil napadené usnesení odvolacího soudu, zkracující stěžovatele v právu na přístup k soudu podle čl. 36 odst. 1 Listiny.

Autor: US

Reklama

Jobs

Aktuální znění právních předpisů