// Profipravo.cz / Přikázání věci 25.03.2008
K přikázání věci z důvodu vhodnosti (§ 12 odst. 2 o. s. ř.)
Z povahy věci není důvodem pro postup podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. skutečnost, že se jak žalobce, tak žalovaní zdržují v České republice jen zřídka.
podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Nd 320/2007, ze dne 29. 11. 2007
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Petra Šuka v právní věci žalobce Ing. J. V., zastoupeného advokátem, proti žalovaným 1) D. V., a 2) A. V., o zaplacení 1,270.880,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro P. pod sp. zn. 12 C 8/2006, o návrhu na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Obvodního soudu pro P. pod sp. zn. 12 C 8/2006 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v J.
O d ů v o d n ě n í :
Ve výše označené právní věci Obvodní soud pro P.- odkazuje na ustanovení § 12 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) - podal návrh na přikázání věci Okresnímu soudu v J. „z důvodu možného dokazování“ (výslechy svědků, znalecký posudek a místní šetření), jakož i s poukazem na to, že související věc vedená pod sp. zn. 19 C 7/2006 byla postoupena Okresnímu soudu v J. a že se účastníci řízení zdržují v České republice jen zřídka.
Žalobce s návrhem na delegaci vhodnou souhlasil a žalovaní se k tomuto nevyjádřili.
Podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti.
Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší a zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než místně příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba - jako výjimku - vykládat restriktivně (k tomu srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 15. listopadu 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000).
Soudem uváděné argumenty postup podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. neodůvodňují, když nejsou způsobilé prolomit zásadu vyjádřenou v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, dle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu i soudce stanoví zákon. V projednávané věci totiž nelze přehlédnout, že úvahy Obvodního soudu pro P. o rozsahu potřebného dokazování jsou přinejmenším předčasné, když podle obsahu spisu dosud není zřejmé, zda a jaké pro spor významné skutkové okolnosti jsou mezi účastníky sporné. Z povahy věci pak není důvodem pro postup podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. ani skutečnost, že se jak žalobce, tak žalovaní zdržují v České republice jen zřídka (viz údaje obsažené v žalobě o adrese žalobce ve Š. k. a adresách žalovaných ve S. s. a.).
Nejvyšší soud proto věc jinému soudu z důvodu vhodnosti nepřikázal.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Autor: -mha-