// Profipravo.cz / Monitoring 07.05.2023
Nezákonná opatření v době epidemie Covidu-19
Nejvyšší soud se zastal osob poškozených nezákonnými opatřeními Ministerstva zdravotnictví, která byla vydávána v době epidemie Covidu-19
Nejvyšší soud rozhodl dne 21. dubna 2023 v senátu pod předsednictvím JUDr. Pavla Simona, se soudkyní zpravodajkou JUDr. Hanou Poláškovou Wincorovou, ve věci, kde se žalobce domáhal omluvy za nemajetkovou újmu způsobenou mu několika mimořádnými opatřeními Ministerstva zdravotnictví, vydanými podle pandemického zákona (zákon č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19). Opatření byla následně zrušena nebo prohlášena za nezákonná Nejvyšším správním soudem.
Své nároky žalobce odůvodnil tím, že mimořádnými opatřeními došlo k zásahu do jeho práv na ochranu soukromého a rodinného života, práva na ochranu zdraví i dalších práv, neboť jimi byla omezena možnost volného pohybu a využívání celé řady obchodů a služeb a platila i další omezení jako povinnost nosit roušku či respirátor.
Žalobu nejprve zcela zamítl Obvodní soud pro Prahu 2 s tím, že zrušené mimořádné opatření vydávané jako opatření obecné povahy nepředstavuje nezákonné rozhodnutí dle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OdpŠk“ nebo „zákon č. 82/1998 Sb.“), a rovněž není dána aktivní legitimace žalobců dle § 7 odst. 1 OdpŠk, neboť mimořádná opatření jsou vydávána bez řízení, žalobci tudíž nemohli být účastníky řízení o jejich vydání. Tento závěr potvrdil i Městský soud v Praze jako soud odvolací. Nejvyšší soud však svým rozsudkem ze dne 21. dubna 2023 oba rozsudky zrušil a věc vrátil Obvodnímu soudu pro Prahu 2 k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud dospěl v první řadě k závěru, že opatření obecné povahy je třeba považovat za rozhodnutí ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., a to bez ohledu na to, pro jak rozsáhlé území bylo vydáno, neboť opatření obecné povahy je rozhodnutím v širším smyslu, které sice nesměřuje vůči jmenovitě určené osobě, ale jeho předmětem je podobně jako u rozhodnutí řešení určité konkrétní věci.
Ohledně naplnění podmínek § 7 odst. 1 OdpŠk přihlédl Nejvyšší soud k tomu, že se posuzovaná mimořádná opatření vydávají bez řízení a nemohou tak existovat účastníci řízení, ve kterém by byla později zrušená mimořádná opatření vydána. Přesto může mít postavení účastníka řízení ve smyslu § 7 odst. 1 OdpŠk, tedy aktivní legitimaci k podání žaloby o zadostiučinění za způsobenou nemajetkovou újmu, osoba, o jejíchž právech a povinnostech bylo mimořádným opatřením rozhodováno, tedy osoba, jejíž práva byla vydáním nezákonného mimořádného opatření dotčena. Současně se však musí jednat o osobu, která využila v zákonem stanovené lhůtě (tj. do jednoho měsíce ode dne účinnosti mimořádného opatření dle § 13 odst. 2 pandemického zákona) možnost podat proti následně zrušenému mimořádnému opatření žalobu dle § 13 pandemického zákona, neboť teprve využitím tohoto prostředku k ochraně práv dává poškozený v souladu se zákonem najevo, že příslušné mimořádné opatření vnímá jako škodlivé a natolik zasahující do jeho práv, že se proti jeho vydání hodlá zákonnými prostředky bránit, a to bez ohledu na to, zda daná konkrétní žaloba ke zrušení mimořádného opatření skutečně vedla či nikoliv.
Rozsudek ve věci sp. zn. 30 Cdo 414/2023 je ve dnech 2. až 17. května 2023 vyhlašován na elektronické úřední desce Nejvyššího soudu a úřední desce v budově Nejvyššího soudu. Poté bude svěšen a vzápětí na to trvale umístěn v pseudonymizované podobě ve veřejné databázi rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu na webu www.nsoud.cz.
K základním okolnostem rozhodnutí se vyjádřil předseda senátu JUDr. Pavel Simon také v audionahrávce, dostupné ZDE (přímý odkaz ke stažení této audionahrávky zde).
(zdroj zprávy naleznete zde)
Autor: tisk. zpráva NS