// Profipravo.cz / Monitoring 08.12.2021

Novela trestního řádu

Novela trestního řádu dává Nejvyššímu soudu možnost rychleji projednat stížnosti pro porušení zákona, protože umožňuje senátům trestního kolegia i v případech, kdy to doposud nebylo možné, rozhodnout v neveřejných zasedáních a vydat rozsudek

vytisknout článek


Dnem 8. prosince 2021 nabývá účinnosti část zákona č. 418/2021 Sb., umožňující díky dílčí novele trestního řádu Nejvyššímu soudu rychleji a efektivněji rozhodovat o stížnostech pro porušení zákona podaných ministryní anebo ministrem spravedlnosti. Už v první den účinnosti nové zákonné úpravy senáty trestního kolegia Nejvyššího soudu nařídily v novém režimu, tj. v neveřejném zasedání, projednat hned tři ministerské stížnosti pro porušení zákona, další obdobná neveřejná zasedání budou následovat v příštích dnech.

Novelizací trestního řádu, vstupující dnes v účinnost, je soudcům trestního kolegia Nejvyššího soudu v agendě ministerských stížností pro porušení zákona nově dána možnost neveřejně rozhodovat také v případech, kdy vydávají rozsudek, na jehož základě zcela anebo zčásti ruší rozhodnutí některého nižšího soudu, kterým byl porušen zákon v neprospěch obviněného, a nařizují tomuto soudu znovu rozhodnout; dále v případech, pokud v předchozím rozhodnutí nižšího soudu chybí důležitý výrok nebo je výrok neúplný a Nejvyšší soud přikazuje proto věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout; anebo také v případech, kdy Nejvyšší soud rozhodne, že byl porušen zákon ve prospěch obviněného. Až doposud bylo nutné v řízeních končících výše uvedenými rozsudky rozhodovat u Nejvyššího soudu ve veřejných zasedáních, obesílat kvůli účasti na zasedání všechny strany řízení, nezřídka se pak veřejné zasedání konalo také za účasti obviněného eskortovaného z věznice. Veřejné soudní zasedání je tak z podstaty o poznání pomalejší a ekonomicky náročnější.

Soudci Nejvyššího soudu prezentovanou změnu trestního řádu sami iniciovali letos na jaře v reakci na hrozící zahlcení Nejvyššího soudu stížnostmi pro porušení zákona, kterými reagovala ministryně spravedlnosti Marie Benešová na případy mnoha obviněných, původně „automaticky“ odsouzených za bagatelní krádeže v době pandemie vyvolané onemocněním Covid-19 podle § 205 odst. 2, odst. 4 písm. b) trestního zákoníku v trestních sazbách odnětí svobody od 2 do 8 let. Tito obvinění získali pádnou argumentaci, která často svědčí v jejich prospěch, především díky rozsudku velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021 (uveřejněného pod č. 19/2021 Sb. rozh. tr.), který konstatoval, že pro použití § 205 odst. 4 písm. b) trestního zákoníku, vztahujícího se k trestným činům spáchaným za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, musí být jednoznačně prokázána věcná souvislost spáchané krádeže s danou událostí, za kterou lze považovat i aktuální výskyt koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 a způsobujícího onemocnění COVID-19. Nestačí tedy, aby existovala pouze časová souvislost daná tím, že ke krádeži došlo v době, kdy platil vládou vyhlášený nouzový stav.

Protože podstatná část obviněných už ztratila možnost podat ve stanovené lhůtě dovolání k Nejvyššímu soudu, stala se pro ně v mezidobí stížnost pro porušení zákona podaná ministryní spravedlnosti de facto jediným legitimním procesním řešením, jak původní rozsudky, kde byla použita vyšší trestní sazba podle § 205 odst. 4 písm. b) trestního zákoníku, zvrátit. Proto se začali prostřednictvím svých obhájců na ministryni spravedlnosti sami obvinění podání takové stížnosti pro porušení zákona domáhat. Ministerstvo spravedlnosti pak v reakci na to provedlo komplexní průzkum, kolik rozsudků podle § 205 odst. 1 nebo odst. 2 a odst. 4 písm. b) trestního zákoníku v době, která se v České republice kryla s vyhlášeným nouzovým stavem, nižší soudy vydaly. Z tohoto šetření přitom vyplynulo, že Nejvyšší soud může letos a v příštím roce očekávat stovky podaných stížností pro porušení zákona, o kterých bude potřeba v zájmu spravedlivého výsledku soudního řízení co nejdříve rozhodnout.

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová přitom již v souvislosti s použitím vyšší trestní sazby podle § 205 odst. 4 písm. b) trestního zákoníku ze strany nižších soudů doposud podala 80 stížností pro porušení zákona, u kterých se domnívá, že byl zákon porušen v neprospěch obviněných, dalších 143 případů je příslušným odborem ministerstva rozpracováno a 26 podnětů, kde k podání stížnosti pro porušení zákona nakonec nedojde, bylo ministerstvem odloženo.

Nejvyšší soud bude současně s nově zaváděnou praxí o stížnostech pro porušení zákona rozhodovat stále ještě také veřejně, a to zejména v případech, kdy už bylo veřejné zasedání nařízeno. Tam, kde obvinění stihli lhůtu pro podání dovolání, zabývají se jejich skutky spáchanými v době koronavirové epidemie senáty trestního kolegia Nejvyššího soudu v agendě trestních dovolání.

Do úterý 7. prosince 2021 se soudcům trestního kolegia Nejvyššího soudu podařilo prozatím rozhodnout ve věci 43 stížností pro porušení zákona podaných ministryní spravedlnosti, kde se řeší použití § 205 odst. 4 písm. b) trestního zákoníku. Ve všech případech, ve kterých je možné už nyní informovat o výsledku řízení, konstatovaly senáty trestního kolegia Nejvyššího soudu porušení zákona v neprospěch obviněných. Až na výjimky proto rozsudky nižších soudů, nebo jejich části, zrušily a přikázaly nižším soudům věc znovu v potřebném rozsahu projednat a vydat nové rozhodnutí v souladu s právním názorem Nejvyššího soudu.

Co se týče rozhodování v agendě trestních dovolání, pak použití § 205 odst. 4 písm. b) trestního zákoníku v souvislosti s koronavirovou pandemií přezkoumávaly prozatím senáty trestního kolegia Nejvyššího soudu v 67 řízeních, další 3 řízení ještě nejsou ukončena. Pouze v 16 z těchto dovolacích řízení senáty trestního kolegia Nejvyššího soudu dovolání odmítly, přičemž potvrdily rozsudky nižších soudů. Je třeba však konstatovat, že ke zrušení předchozích rozsudků nebo jejich částí nemuselo ve všech ostatních 51 dovolacích řízeních dojít ze strany Nejvyššího soudu jen z důvodu nesprávného použití § 205 odst. 4 písm. b) trestního zákoníku.

(zdroj zprávy naleznete zde)

Autor: tisk. zpráva NS

Reklama

Jobs

Aktuální znění právních předpisů