// Profipravo.cz / Procesní shrnutí 13.10.2020

Účast dražitele na exekučním dražebním jednání

I. Jako dražitel se exekučního dražebního jednání (dražby) může zúčastnit ten, kdo se dostavil k dražebnímu jednání [popř. kdo se k dražbě prováděné elektronicky s využitím internetu zaregistroval a sdělil potřebné údaje ve smyslu § 336o odst. 2 písm. a) o. s. ř.] a zaplatil jistotu na účet soudu (soudního exekutora) tak, aby tato skutečnost mohla být soudem (soudním exekutorem) objektivně zjištěna bezprostředně před zahájením dražebního jednání.

Soud (soudní exekutor) je bezprostředně před zahájením dražebního jednání povinen zkontrolovat, zda a jaké dražební jistoty byly na účet připsány, nebrání-li mu v tom objektivní překážky. Při využití možností internetového bankovnictví je zpravidla jednoduché okamžitě zjistit aktuální stav účtu a ověřit, zda osoby mající zájem účastnit se dražebního jednání jako dražitelé zaplatily vyžadovanou jistotu.

II. Odvolání proti usnesení o příklepu je podle § 336k odst. 3 písm. b) o. s. ř. oprávněn podat nejen dražitel, který se zúčastnil dražebního jednání, nýbrž též dražitel, jenž se dražebního jednání nezúčastnil, neboť mu to nebylo soudem (soudním exekutorem) umožněno.

III. Dražitel je osobou oprávněnou podat odvolání proti usnesení o příklepu pouze tehdy, uvede-li jako odvolací důvod to, že byl průběhem dražby zkrácen na svých právech. Tak tomu bude zejména tehdy, byla-li mu soudem (soudním exekutorem) v rozporu se zákonem upřena možnost zúčastnit se dražebního jednání, popř. možnost činit v průběhu dražebního jednání podání, nebyl-li mu udělen příklep, ačkoliv učinil nejvyšší podání a byly u něj splněny další podmínky stanovené zákonem, popř. došlo-li v řízení k jiným vadám, v důsledku kterých dražitel nemohl řádně a informovaně vykonávat svá práva.

V poměrech projednávané věci sice odvolací soud správně uzavřel, že dražitelka byla oprávněna zaplatit jistotu na bankovní účet do zahájení dražebního jednání, pochybil však v závěru, podle něhož nesplnila podmínky § 336e odst. 2 o. s. ř., složila-li jistotu na bankovní účet dvacet minut před zahájením dražebního jednání. Nezabýval-li se odvolací soud tím, zda se dražitelka k dražbě zaregistrovala a sdělila soudnímu exekutorovi údaje způsobem stanoveným v dražební vyhlášce a zda soudní exekutor mohl kontrolou stavu bankovního účtu provedenou bezprostředně před zahájením dražebního jednání zjistit, že dražitelka jistotu zaplatila, je jeho právní posouzení věci neúplné, a tudíž nesprávné.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 495/2020, ze dne 4. 8. 2020

vytisknout článek


Dotčené předpisy:
§ 336k odst. 3 písm. b) o. s. ř.
§ 229 odst. 4 o. s. ř.

Kategorie: exekuce; zdroj: www.nsoud.cz 

Z odůvodnění:

[1] Žalobami pro zmatečnost podanými podle § 229 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), u Krajského soudu v Ostravě dne 26. 10. 2016 se SILVER INVEST a. s. a STROMBOLI s. r. o. domáhají zrušení usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. 8. 2016, č. j. 10 Co 307/2016-172, jímž byla podle § 218 písm. b) o. s. ř. odmítnuta jejich odvolání proti usnesení soudního exekutora JUDr. V. P., Exekutorský úřad Ostrava (dále též jen „soudní exekutor“), ze dne 23. 2. 2016, č. j. 069 EX 2361/14-151.

[2] Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 26. 4. 2017, č. j. 10 Co 307/2016-230, ve znění usnesení ze dne 20. 11. 2019, č. j. 10 Co 307/2016-321, obě žaloby pro zmatečnost zamítl (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výroky II. a III.).

[3] Vyšel přitom (mimo jiné) z toho, že:

1) Oprávněná podala exekuční návrh u soudního exekutora, kterým se domáhá exekuce k vymožení pohledávky za povinnou na základě exekučních titulů – notářských zápisů sepsaných notářkou JUDr. J. V. dne 7. 5. 2014 pod sp. zn. NZ 594/2014-NZ 598/2014, N 637/2014-N 641/2014.

2) Usnesením ze dne 13. 8. 2014, č. j. 90 EXE 13414/2014-32, Okresní soud v Ostravě nařídil exekuci na majetek povinné a vedením exekuce pověřil soudního exekutora.

3) Soudní exekutor dražební vyhláškou ze dne 20. 11. 2015, č. j. 069 EX 2361/14-94 (dále též jen „dražební vyhláška“), nařídil opakovanou elektronickou dražbu nemovitostí na den 7. 1. 2016 v 10.00 hodin, určil dražební jistotu ve výši 1.100.000 Kč a uložil zájemcům o koupi dražených nemovitostí povinnost složit dražební jistotu na označený depozitní účet soudního exekutora (dále též jen „bankovní účet“), a to nejpozději tři pracovní dny před zahájením elektronické dražby.

4) V dražební vyhlášce soudní exekutor uvedl, že „nebude-li před zahájením elektronické dražby provedení platby na účet soudního exekutora doloženo (tj. nebude-li zjištěno, že na účet soudního exekutora skutečně došla), nebude k ní přihlédnuto. Jako dražitel se může elektronické dražby účastnit pouze osoba, která je registrovaným dražitelem pro dražby probíhající na portálu www.exdrazby.cz, prokáže svou totožnost, k této dražbě se na portálu www.exdrazby.cz přihlásí a na účet soudního exekutora zaplatí dražební jistotu ve výši stanovené touto dražební vyhláškou“.

5) Podle záznamu o elektronické dražbě č. j. 069 EX 2361/14-101 se k dražbě přihlásily a řádně a včas složily dražební jistotu pouze Union Invest Holding, a. s., a ALL - ECK s. r. o.

6) Podle záznamu o vkladu hotovosti na účet u Komerční banky, a. s., SILVER INVEST a. s. složila částku 1.100.000 Kč na bankovní účet dne 5. 1. 2016 v 16.41 hod.

7) Podle úředního záznamu soudního exekutora ze dne 8. 1. 2016 byla na bankovní účet připsána částka 1.100.000 Kč od STROMBOLI s. r. o., přičemž transakce byla zadána dne 7. 1. 2016.

8) Usnesením ze dne 7. 1. 2016, č. j. 069 EX 2361/14-102 (dále též jen „usnesení o příklepu“), soudní exekutor udělil příklep ALL - ECK s. r. o. za nejvyšší podání 1.592.000 Kč.

9) Usnesením ze dne 23. 2. 2016, č. j. 069 EX 2361/14-151 (dále též jen „usnesení o předražku“), soudní exekutor zrušil usnesení o příklepu a rozhodl, že předražitelka ALL – ECK s. r. o. nabude vydražené nemovitosti za 3.300.000 Kč.

10) Proti usnesení o příklepu podaly SILVER INVEST a. s. a STROMBOLI s. r. o. odvolání, která Krajský soud v Ostravě podle § 218 písm. b) o. s. ř odmítl (jako odvolání podaná proti usnesení o předražku) usnesením ze dne 19. 8. 2016, č. j. 10 Co 307/2016-172, s tím, že odvolatelky nezaplatily dražební jistotu ve lhůtě do 4. 1. 2016, tedy za podmínek stanovených dražební vyhláškou, nestaly se proto dražitelkami, nebyly účastny dražebního jednání a nebyly osobami oprávněnými podat proti usnesení o příklepu odvolání.

[4] Na takto ustaveném základě soud prvního stupně uzavřel, že odvolací soud odvolání obou odvolatelek „věcně správně“ odmítl jako odvolání podaná „osobami bez oprávnění podat odvolání“.

[5] Soud měl za to, že SILVER INVEST a. s. a STROMBOLI s. r. o. nebyly osobami, kterým bylo doručováno usnesení o příklepu podle § 336k odst. 1 a 2 o. s. ř., a z téhož důvodu nebyly nositelkami „věcné legitimace“ k podání odvolání proti tomuto usnesení.

[6] Soud uvedl, že soudní exekutor dražební vyhláškou určil výši jistoty a způsob jejího zaplacení tak, že kromě označení bankovního účtu určil lhůtu k jejímu zaplacení uvedením nejzazšího dne, kdy bylo možno jistotu složit na bankovní účet, aby zájemci o elektronickou dražbu byla umožněna účast na dražbě. Podle soudu přitom nešlo o lhůtu pořádkovou, neboť soudní exekutor stanovením lhůty k zaplacení jistoty uchazečům o dražbu vymezil současně sankci za její nedodržení spočívající v nemožnosti účasti na dražbě. Nešlo ani o svévolný postup soudního exekutora, neboť lhůtu ke složení jistoty stanovil všem zájemcům o dražbu.

[7] Odkazuje na usnesení Ústavního soudu ze dne 20. 12. 2016, sp. zn. I. ÚS 3692/16, soud uvedl, že určení lhůty odpovídá rozumnému postupu při přípravě elektronické dražby, neboť soudnímu exekutorovi umožnuje s předstihem, před zahájením elektronické dražby, ověřit, kteří zájemci podmínky pro účast na dražbě splnili včasným zaplacením dražební jistoty. Jestliže soudní exekutor účast SILVER INVEST a. s. a STROMBOLI s. r. o. na elektronické dražbě neumožnil, neboť lhůtu ke složení dražební jistoty nerespektovaly, nešlo podle soudu prvního stupně o nesprávný postup, kterým by jim odňal možnost účasti na elektronické dražbě.

[8] Vrchní soud v Olomouci k odvolání SILVER INVEST a. s. a STROMBOLI s. r. o. v záhlaví označeným usnesením rozhodnutí soudu prvního stupně ve výroku I. v části, jíž soud prvního stupně zamítl žalobu pro zmatečnost podanou SILVER INVEST a. s., změnil tak, že usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. 8. 2016, č. j. 10 Co 307/2016-172, zrušil (první výrok), potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně ve výroku I. v části, jíž soud prvního stupně zamítl žalobu pro zmatečnost podanou STROMBOLI s. r. o. (druhý výrok), a rozhodl o náhradě nákladů řízení (třetí, čtvrtý a pátý výrok).

[9] Odvolací soud dospěl k závěru, podle něhož soudní exekutor postupoval „vadně“, jestliže v dražební vyhlášce určil konec lhůty pro složení dražební jistoty v rozporu se zákonem okamžikem dřívějším, než kterým je zahájení dražby. Cituje § 336e odst. 2 a § 336h odst. 2 o. s. ř., odvolací soud uvedl, že občanský soudní řád jednoznačně stanoví, jakým způsobem má být před dražebním jednáním zaplacena dražební jistota. V zákoně není uvedeno, že by soud (soudní exekutor) byl oprávněn stanovit lhůtu pro uhrazení dražební jistoty jinak, tedy například tak, že by uložil zaplatit dražební jistotu nejpozději tři pracovní dny před zahájením dražby. Povinností soudu či soudního exekutora je před zahájením dražebního jednání zkontrolovat, jaké dražební jistoty byly na bankovní účet připsány.

[10] Podle odvolacího soudu SILVER INVEST a. s. složila dražební jistotu včas, tedy před zahájením dražebního jednání, a to s dostatečným předstihem, aby v okamžiku zahájení dražebního jednání mohla být tato skutečnost soudním exekutorem zjištěna. SILVER INVEST a. s. tak bylo nesprávným postupem soudního exekutora znemožněno účastnit se dražby, a proto byla zkrácena na svých právech. Odvolací soud na základě uvedeného uzavřel, že SILVER INVEST a. s. je osobou oprávněnou podle § 336k odst. 3 písm. b) o. s. ř. podat odvolání proti usnesení o příklepu.

[11] Ve vztahu k STROMBOLI s. r. o. přijal odvolací soud opačný závěr. Složila-li STROMBOLI s. r. o. jistotu na bankovní účet dvacet minut před zahájením dražby, podmínky § 336e odst. 2 o. s. ř. nesplnila, nebyla k podání odvolání proti usnesení o příklepu „věcně legitimována“ a soud prvního stupně tudíž rozhodl věcně správně, pokud žalobu pro zmatečnost podanou STROMBOLI s. r. o. zamítl. Jistota sice musí být zaplacena do okamžiku zahájení dražebního jednání, před zahájením dražebního jednání však musí být zjištěno, že jistota na účet soudu (exekutora) skutečně došla. Je proto třeba, aby ten, kdo platí jistotu na účet soudu či exekutora, tak učinil s dostatečným předstihem, aby bylo reálně možné i připsání platby na účet ověřit.

[12] Proti usnesení odvolacího soudu (podle obsahu v rozsahu druhého výroku) podala STROMBOLI s. r. o. dovolání, jehož přípustnost opírá o § 237 o. s. ř., majíc za to, že v rozhodovací praxi dovolacího soudu nebyla dosud vyřešena otázka, „zda je soud či soudní exekutor oprávněn odmítnout účastníka dražby pro pozdní složení dražební jistoty, i když dražební jistota byla složena v souladu se zákonem před začátkem dražby tak, že bylo v reálných možnostech soudu či soudního exekutora připsání částky dražební jistoty na bankovní účet zjistit před začátkem dražby“.

[13] Dovolatelka má za to, že zákon „v žádném případě nespecifikuje konkrétní délku časového úseku, který by musel od připsání jistoty na účet až do zahájení dražebního jednání uplynout. Jedinou podmínkou je zde tedy existence samotné možnosti soudního exekutora se před zahájením dražebního jednání seznámit s připsáním konkrétních dražebních jistot na jeho účet. Povinností soudního exekutora pak je zajistit si takový způsob kontrolování svého účtu, kterým by nemohl poškodit byť jediného zájemce o účast v dražbě. V době internetového bankovnictví, kdy je možné si zřídit např. upozornění formou SMS či e-mailu na každou jednotlivou příchozí platbu, nemůže soudní exekutor tvrdit, že ke zjištění připsání jistot na účet potřebuje, aby tyto byly doručeny například půl hodiny předem, když tato povinnost nemá v zákonné úpravě žádnou oporu. Nelze tedy přisvědčit názoru odvolacího soudu, že při složení dražební jistoty 20 minut před zahájením dražebního jednání není reálně možné připsání na bankovní účet exekutora ověřit“.

[14] Dovolatelka je přesvědčena, že „je za takových okolností jednoznačně vyloučeno rozlišovat postavení dvou subjektů, které složily jistotu na účet exekutora před zahájením dražby tak, že jejich připsání bylo v souladu se zákonem možné před zahájením dražebního jednání prokazatelně ověřit, byť mezi okamžikem jejich připsání byl rozdíl zhruba dvou dnů“.

[15] Dovolatelka navrhuje, aby dovolací soud napadené usnesení odvolacího soudu v rozsahu druhého až pátého výroku zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

[16] Ostatní účastníci řízení se k dovolání STROMBOLI s. r. o. nevyjádřili.

[17] Dovolání je přípustné podle § 237 o. s. ř. pro řešení otázky výkladu § 336k odst. 3 písm. b) o. s. ř., v rozhodovací praxi Nejvyššího soudu dosud neřešené.

[18] Dovolání je i důvodné.

[19] Podle § 69 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se na exekuci prodejem movitých věcí a nemovitých věcí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu upravující výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí a nemovitých věcí.

[20] Podle § 336b odst. 2 písm. f) o. s. ř. v dražební vyhlášce soud uvede výši jistoty a způsob jejího zaplacení (§ 336e odst. 2), nebo sdělení, že se zaplacení jistoty nevyžaduje.

[21] Podle § 336e odst. 2 o. s. ř. výši jistoty soud stanoví podle okolností případu, nejvýše však v částce nepřevyšující tři čtvrtiny nejnižšího podání. Jistotu lze zaplatit buď v hotovosti do pokladny soudu, nepřesahuje-li částku stanovenou jako nejvyšší možnou pro platbu v hotovosti podle zvláštního právního předpisu, nebo platbou na účet soudu. K platbě na účet soudu lze přihlédnout jen tehdy, bylo-li před zahájením dražebního jednání zjištěno, že na účet soudu došla.

[22] Podle § 336h odst. 2 o. s. ř. jako dražitel se může jednání zúčastnit pouze ten, kdo zaplatil do zahájení dražebního jednání jistotu, pokud nebylo v dražební vyhlášce uvedeno, že se složení jistoty nevyžaduje.

[23] Podle § 336ja odst. 7 o. s. ř. za odvolání proti usnesení o předražku se považuje i odvolání podané proti usnesení o příklepu.

[24] Podle § 336k o. s. ř. usnesení o příklepu soud doručí oprávněnému, tomu, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, povinnému a vydražiteli. Usnesení o příklepu se vyvěsí po dobu 15 dnů na úřední desce soudu společně s výzvou pro přihlášené věřitele, aby do 15 dnů od jejího vyvěšení vyčíslili svoje pohledávky ke dni konání dražby. V usnesení vyvěšeném na úřední desce soudu se neuvádějí údaje, podle nichž je možno identifikovat vydražitele (odstavec 1).

Proti usnesení o udělení příklepu mohou podat odvolání jen osoby uvedené v odstavci 1 větě první (odstavec 2).

Do 15 dnů ode dne dražebního jednání mohou podat odvolání též
a) osoby uvedené v § 336c odst. 1 písm. a), kterým nebyla doručena dražební vyhláška, jestliže se z tohoto důvodu nezúčastnily dražebního jednání,
b) dražitelé, kteří se zúčastnili dražebního jednání, jestliže mají za to, že průběhem dražby byli zkráceni na svých právech (odstavec 3).

Odvolací soud usnesení o příklepu změní tak, že se příklep neuděluje, jestliže v řízení došlo k takovým vadám, že se odvolatel nemohl zúčastnit dražby, nebo jestliže byl příklep udělen proto, že při nařízení dražebního jednání nebo při provedení dražby došlo k porušení zákona. Ze stejných důvodů změní odvolací soud i usnesení o předražku. Ustanovení § 219a se nepoužije (odstavec 4).

[25] Podle § 336o o. s. ř. dražbu lze provést i elektronicky s využitím internetu (odstavec 1). Pro dražbu provedenou elektronicky platí obdobně ustanovení § 336b až 336n (odstavec 4).

[26] Podle § 229 odst. 4 o. s. ř. žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout rovněž pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání nebo kterým bylo zastaveno odvolací řízení, jakož i pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání nebo dovolání pro opožděnost.

[27] Usnesení o příklepu se v souladu s § 336k odst. 1 větou první o. s. ř. doručuje pouze oprávněnému, tomu, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, povinnému a vydražiteli. Tyto osoby mohou proti usnesení o příklepu také podat odvolání (§ 336k odst. 2 o. s. ř.). Zákon však přiznává oprávnění podat odvolání proti usnesení o příklepu též dalším osobám, mimo jiné i dražitelům, kteří se zúčastnili dražebního jednání, jestliže mají za to, že průběhem dražby byli zkráceni na svých právech [§ 336k odst. 3 písm. b) o. s. ř.].

I. K pojmu dražitel.

[28] Za dražitele je nutné v souladu s § 336h odst. 2 o. s. ř. považovat osobu, která vůči soudu (soudnímu exekutorovi) projevila vůli zúčastnit se dražebního jednání, k dražebnímu jednání se dostavila a zaplatila do zahájení dražebního jednání jistotu, pokud nebylo v dražební vyhlášce uvedeno, že se složení jistoty nevyžaduje.

[29] Jde-li o dražbu prováděnou elektronicky s využitím internetu, osoba mající zájem zúčastnit se dražby projeví svou vůli tak, že se zaregistruje a sdělí své jméno, příjmení, bydliště, rodné číslo, popř. datum narození, způsobem stanoveným v dražební vyhlášce [§ 336o odst. 2 písm. a) o. s. ř.].

[30] Ačkoliv zákon umožňuje tomu, kdo se chce dražebního jednání zúčastnit jako dražitel, aby jistotu zaplatil nejpozději do zahájení dražebního jednání, lze k platbě jistoty na účet soudu (soudního exekutora) přihlédnout jen tehdy, bylo-li před zahájením dražebního jednání zjištěno, že na účet soudu (soudního exekutora) došla (§ 336e odst. 2 věta třetí o. s. ř.).

[31] Gramatickým výkladem § 336e odst. 2 věty třetí o. s. ř. by bylo možné dovodit, že pro závěr, zda lze přihlédnout k platbě jistoty na účet soudu (soudního exekutora), je podstatné, zjistil-li soud (soudní exekutor) před zahájením dražebního jednání dojití platby na účet, nikoliv to, mohl-li tuto skutečnost před zahájením dražebního jednání zjistit. Nicméně gramatický výklad představuje toliko prvotní přiblížení se textu právní normy obsažené ve vykládaném ustanovení.

[32] Teleologický výklad citovaného ustanovení vede k závěru opačnému. Smyslem kontroly stavu účtu před zahájením dražebního jednání je zajistit, aby se dražebního jednání jako dražitelé zúčastnily pouze ty osoby, které zaplatily požadovanou jistotu. Účelem dražby nemovitých věcí ve vykonávacím (exekučním) řízení je uspokojení pohledávky oprávněného či dalších oprávněných v co nejvyšší míře. Přitom platí, že větší počet dražitelů zvyšuje pravděpodobnost prodeje nemovitostí i dosažení vyšší ceny.

[33] Aby byla zajištěna účast co možná největšího počtu dražitelů, stanoví zákon jako nejzazší dobu, do které musí osoba mající zájem dražit zaplatit jistotu, samotný okamžik zahájení dražebního jednání. Soud (soudní exekutor) není oprávněn zákonem stanovenou dobu pro zaplacení jistoty v dražební vyhlášce jakkoliv zkrátit, neboť by tím v rozporu s účelem dražby mohl snížit možný počet dražitelů, a tím i pravděpodobnost prodeje nemovitostí a učinění co možná nejvyššího podání.

[34] Soud (soudní exekutor) je proto bezprostředně před zahájením dražebního jednání povinen zkontrolovat, zda a jaké dražební jistoty byly na účet připsány, nebrání-li mu v tom objektivní překážky. Dovolatelce lze dát za pravdu, že při využití možností internetového bankovnictví je zpravidla jednoduché okamžitě zjistit aktuální stav účtu a ověřit, zda osoby mající zájem účastnit se dražebního jednání jako dražitelé zaplatily vyžadovanou jistotu.

[35] Jako dražitel se tudíž dražebního jednání (dražby) může zúčastnit ten, kdo se dostavil k dražebnímu jednání [popř. kdo se k dražbě prováděné elektronicky s využitím internetu zaregistroval a sdělil potřebné údaje ve smyslu § 336o odst. 2 písm. a) o. s. ř.] a zaplatil jistotu na účet soudu (soudního exekutora) tak, aby tato skutečnost mohla být soudem (soudním exekutorem) objektivně zjištěna bezprostředně před zahájením dražebního jednání.

II. K účasti na dražebním jednání

[36] Gramatickým výkladem § 336k odst. 3 písm. b) o. s. ř. by bylo možné dovodit, že možnost podat odvolání proti usnesení o příklepu mají pouze ti dražitelé, kteří se zúčastnili dražebního jednání (kterým byla umožněna účast na dražebním jednání), tedy nikoliv též další dražitelé, jimž nebyla soudem (soudním exekutorem) účast na dražebním jednání umožněna. I v tomto případě však gramatický výklad musí ustoupit zásadám, na nichž spočívá občanský soudní řád, zejména pak požadavku, aby byla zajištěna spravedlivá ochrana soukromých práv a oprávněných zájmů účastníků (§ 1 o. s. ř.).

[37] Nejvyšší soud totiž neshledává žádný spravedlivý důvod, pro který by osobám, jimž jako dražitelům soud (soudní exekutor) v rozporu se zákonem neumožnil účast na dražebním jednání, měla být odepřena možnost obrany, jakou zákon přiznává ostatním účastníkům majícím v řízení obdobné postavení. Nelze připustit, aby dražitel, jehož právo bylo porušeno již tím, že se nemohl dražebního jednání zúčastnit, měl horší postavení než dražitel, jehož právo bylo porušeno až poté, co mu bylo umožněno se dražebního jednání zúčastnit.

[38] Je-li navíc v § 336k odst. 4 o. s. ř. jako odvolací důvod uvedena vada spočívající v tom, že se odvolatel nemohl zúčastnit dražby, je nutno uzavřít, že odvolání proti usnesení o příklepu je podle § 336k odst. 3 písm. b) o. s. ř. oprávněn podat nejen dražitel, který se zúčastnil dražebního jednání, nýbrž též dražitel, jenž se dražebního jednání nezúčastnil, neboť mu to nebylo soudem (soudním exekutorem) umožněno.

III. Ke zkrácení práv v průběhu dražby

[39] Dražitel je osobou oprávněnou podat odvolání proti usnesení o příklepu pouze tehdy, uvede-li jako odvolací důvod to, že byl průběhem dražby zkrácen na svých právech.

[40] Tak tomu bude zejména tehdy, byla-li mu soudem (soudním exekutorem) v rozporu se zákonem upřena možnost zúčastnit se dražebního jednání, popř. možnost činit v průběhu dražebního jednání podání, nebyl-li mu udělen příklep, ačkoliv učinil nejvyšší podání a byly u něj splněny další podmínky stanovené zákonem, popř. došlo-li v řízení k jiným vadám, v důsledku kterých dražitel nemohl řádně a informovaně vykonávat svá práva.

[41] V poměrech projednávané věci sice odvolací soud správně uzavřel, že dovolatelka byla oprávněna zaplatit jistotu na bankovní účet do zahájení dražebního jednání, pochybil však v závěru, podle něhož nesplnila podmínky § 336e odst. 2 o. s. ř., složila-li jistotu na bankovní účet dvacet minut před zahájením dražebního jednání. Nezabýval-li se odvolací soud tím, zda se dovolatelka k dražbě zaregistrovala a sdělila soudnímu exekutorovi údaje způsobem stanoveným v dražební vyhlášce [§ 336o odst. 2 písm. a) o. s. ř.] a zda soudní exekutor mohl kontrolou stavu bankovního účtu provedenou bezprostředně před zahájením dražebního jednání zjistit, že dovolatelka jistotu zaplatila, je jeho právní posouzení věci neúplné, a tudíž nesprávné.

[42] Nejvyšší soud proto, aniž ve věci nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), usnesení odvolacího soudu podle § 243e odst. 1 o. s. ř. v napadeném rozsahu, včetně závislých výroků o náhradě nákladů řízení, zrušil a věc mu v tomto rozsahu vrátil k dalšímu řízení (§ 243e odst. 2 věta první o. s. ř.).

[43] Právní názor dovolacího soudu je pro soudy nižších stupňů závazný (§ 243g odst. 1 část první věty za středníkem o. s. ř., § 226 odst. 1 o. s. ř.).

[44] V novém rozhodnutí soud rozhodne i o náhradě nákladů řízení, včetně řízení dovolacího.

[45] Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 29. 9. 2017) se podává z části první, článku II bodu 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Autor: -mha-

Reklama

Jobs

Aktuální znění právních předpisů