// Profipravo.cz / Vyloučení soudců 17.03.2006

K poměru soudce k věci nebo účastníkům

I. Poměr soudce k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu v případě, kdy soudce sám by byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Vyloučen je také soudce, který získal o věci poznatky jiným způsobem, než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování).

II. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem (srov. § 116 obč. zák.), jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak nepřátelský.

usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Nd 233/2005, ze dne 26. ledna 2006

vytisknout článek


Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Marie Vokřinkové a JUDr. Vladimíra Mikuška v právní věci žalobce B. V., proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o zaplacení částky 89.641,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Praha - východ pod sp. zn. 11 C 161/2002, o námitce podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze rozhodujících o námitce podjatosti soudců Krajského soudu v Praze pod sp. zn. Nco 258/2005, takto:
 
Soudkyně Vrchního soudu v Praze JUDr. Z. F., JUDr. L. Ř. a JUDr. N. Ž. nejsou vyloučeny z projednávání a rozhodnutí ve věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. Nco 258/2005.


O d ů v o d n ě n í :

Ve shora uvedené věci vznesl žalobce v podání ze dne 26. 6. 2005 námitku podjatosti proti soudkyním Vrchního soudu v Praze, které rozhodují o námitce podjatosti soudců Krajského soudu v Praze.

Žalobce uvedl, že „s ohledem na skutečnost, že u VS – Praha působí soudce O.Ř. jenž vůči mé osobě realizovala zločiny komunismu viz č.j. 292/81 o.p. N., kdy došlo k jejímu krytí soudci KS – Praha ve vazbě na č.j. 2 Rt 16/90 – 2 T 77/90 o.s. K. za součinnosti soudců VS – Praha a kdy se původní věc čj. 8 C 1016/83 o.s. M.B. daného týká, je dána podjatost všech soudců VS – Praha“.

Nejvyšší soud se zabýval žalobcem vznesenou námitkou podjatosti (§ 16 odst. 1 věta první o.s.ř.) a dospěl k závěru, že námitka podjatosti není důvodná.

Podle § 14 odst. 1 o.s.ř. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Podle § 14 odst. 4 o.s.ř. důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. O tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě (§ 16 odst. 1 věta první o.s.ř.).

Poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu v případě, kdy soudce sám by byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Vyloučen je také soudce, který získal o věci poznatky jiným způsobem, než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování). Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem (srov. § 116 obč. zák.), jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak nepřátelský.

O žádný z případů uvedeného charakteru však v souzené věci nejde.

Jak vyplývá z vyjádření soudkyň senátu 1 Co Vrchního soudu v Praze, příslušného podle rozvrhu práce, JUDr. L. Ř., JUDr. Z. F. a JUDr. N. Ž., nikdo z nich nemá žádný poměr k věci, účastníky řízení nezná, nemá k nim ani k jejich zástupcům žádný vztah a nemá na věci osobní zájem.

Vzhledem k uvedenému Nejvyšší soud rozhodl podle § 16 odst. 1 o.s.ř. tak, jak uvedeno ve výroku.
 
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Autor: -mha-

Reklama

Jobs

Aktuální znění právních předpisů