// Profipravo.cz / Občanskoprávní shrnutí 15.01.2020

Ujednání ceny díla odkazem na rozpočet

Jedním ze způsobů určení ceny díla dohodou stran je ujednání odkazem na rozpočet, který je součástí smlouvy nebo byl objednateli sdělen zhotovitelem do uzavření smlouvy. S výjimkou mimořádných nepředvídatelných okolností nastalých při provádění díla, kdy lze postupovat podle § 2620 odst. 2 o. z., platí, že nelze žádat změnu ceny díla určené rozpočtem. Právo zhotovitele na zvýšení ceny určené na základě rozpočtu daného s výhradou neúplnosti nebo rozpočtu nezávazného a právo objednatele odstoupit od smlouvy, požaduje-li zhotovitel zvýšení ceny o více než 10%, upravuje ustanovení § 2622 o. z.

V obecném smyslu představuje rozpočet konečné sestavení nákladů, jichž bude zhotovení díla vyžadovat, nikoliv pouhý přibližný nástin možných nákladů. V rozpočtu jsou v jednotlivých položkách stanoveny náklady na potřebné práce, hmoty podle druhu, počtu a množství (materiál), a to nejen podle obsahu a rozsahu činností při provádění díla, ale i ocenění jednotlivých rozpočtových prací. Pouhé prohlášení zhotovitele, „že práce budou vyžadovati přibližně určitého peníze,“ není rozpočtem.

V posuzované smlouvě o dílo účastníci cenu předmětu díla neujednali odkazem na rozpočet, jak předpokládá ustanovení § 2620 odst. 1 o. z. Cena stavebních prací nezbytných pro montáž výtahu byla určena odhadem a odkaz na „rozpočet stavebních firem,“ tedy subdodavatelů, kteří nejsou stranami smlouvy o dílo, odkazem na položkový rozpočet není.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 989/2019, ze dne 15. 10. 2019

vytisknout článek


Dotčené předpisy: 
§ 2586 o. z.
§ 2620 o. z.
§ 2621 o. z.
§ 2622 o. z.

Kategorie: smlouva o dílo; zdroj: www.nsoud.cz 

Z odůvodnění:

Obvodní soud pro Prahu 6 rozsudkem ze dne 31. 5. 2018, č. j. 19 C 123/2017-63, zamítl žalobu, jíž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení 596.233 Kč s 8,05% úroky z prodlení od 18. 4. 2017 do zaplacení, uložil žalobkyni zaplatit žalovanému 25.000 Kč s 8,05% úroky z prodlení od 1. 4. 2017 do zaplacení a rozhodl o nákladech řízení.

Rozsudkem ze dne 8. 11. 2018, č. j. 58 Co 370/2018-94, Městský soud v Praze rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil, rozhodl o nákladech odvolacího řízení a žalovanému uložil zaplatit na účet soudu prvního stupně soudní poplatek ze vzájemného návrhu. Odvolací soud po právní stránce uzavřel, že cena díla byla ujednána rozpočtem s výhradou neúplnosti (§ 2622 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o. z.“), „neboť cena za stavební práce byla sjednána toliko v předpokládané výši 30.000 Kč“ s tím, že bude upravena „na základě rozpočtu stavebních firem.“ Protože žalobkyně požadovala zvýšení ceny díla o více než 10% ceny podle rozpočtu, odstoupil žalovaný podle § 2622 odst. 3 o. z. důvodně od smlouvy. Navíc – pokračuje odvolací soud – potřeba činností do rozpočtu nezahrnutých, které se při provádění díla objevily, nesplňovala v době uzavření smlouvy podmínku nepředvídatelnosti. Aplikaci § 2622 odst. 3, věty druhé, o. z. vylučuje skutečnost, že žalovaný nemá k dispozici ani část díla, k jehož zhotovení se žalobkyně zavázala.

Dovolání, kterým – vyjma výroku o poplatkové povinnosti žalovaného – napadla rozhodnutí odvolacího soudu, žalobkyně oponuje dvěma právním závěrům: 1) Cenu předmětu díla (výtahu) neujednali účastníci odkazem na rozpočet, ale pevnou částkou, a dohoda o rozsahu a předpokládané ceně stavebních prací spojených s montáží výtahu je ujednáním o vícepracích (§ 2620 odst. 1 o. z.), 2) I kdyby cena díla byla určena na základě rozpočtu daného s výhradou, že se nezaručuje jeho úplnost, nebyl by žalovaný oprávněn od smlouvy odstoupit, protože podle zjištění, z nichž odvolací soud vyšel, nebyl splněn předpoklad nepředvídatelnosti činností do rozpočtu nezahrnutých (§ 2622 odst. 1 o. z.); zhotovitelka měla výtahovou prohlubeň zaměřit před zpracováním nabídky řádně (správně), neměla se spoléhat jen na sondáž na třech místech, aniž by si po odkrytí provizorní podlahy ověřila hloubku prohlubně, resp. charakter jejího dna, což učinila až při přípravné prohlídce před realizací zakázky, kdy již v rozporu se smlouvou zadala výtah do výroby. Pokud činnosti do rozpočtu nezahrnuté byly v době uzavření smlouvy předvídatelné, nemusel žalovaný zvýšení ceny akceptovat. Žalobkyně navrhla, aby dovolací soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., dále jen „o.s.ř.“).

Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237 o.s.ř.).

Podle § 241a odst. 1 o.s.ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Dovolání nelze podat z důvodu vad podle § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a/ a b/ a § 229 odst. 3.

Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (srov. § 239 o.s.ř.).

Jelikož rozhodnutí odvolacího soudu, jímž se odvolací řízení končí, závisí na vyřešení otázky hmotného práva – za jakých podmínek je cena ujednána odkazem na rozpočet –, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena a kterou žalobkyně spolu s vymezením předpokladu přípustnosti dovolání řádně identifikovala (§ 237, § 241a odst. 1, 2, 3 o.s.ř.), je dovolání přípustné.

Je-li cena ujednána pevnou částkou, nebo odkazem na rozpočet, který je součástí smlouvy nebo byl objednateli sdělen zhotovitelem do uzavření smlouvy, nemůže ani objednatel ani zhotovitel žádat změnu ceny proto, že si dílo vyžádalo jiné úsilí nebo jiné náklady, než bylo předpokládáno (§ 2620 odst. 1 o. z.)

Právní posouzení věci odvolací soud vystavěl na zjištění, že účastníci uzavřeli 4. 4. 2016 smlouvu, jíž se žalobkyně (zhotovitelka) zavázala žalovanému (objednateli) dodat a zabudovat „hydraulický výtah HOV 320 včetně stavebních úprav výtahové šachty dle nabídky V1-02-0116-BU a technické dokumentace.“ Smlouva obsahovala rozsah prací zhotovitelky [vypracování výrobní a projektové dokumentace, výroba technologického celku, doprava předmětu díla na místo montáže, montáž technologického celku výtahu, oživení a seřízení zařízení, provedení zatěžkávací zkoušky a zkoušky po montáži, provedení úřední zkoušky inspektorem AO (TUV-Praha), předání zařízení do užívání včetně proškolení obsluhy, nabídka zajištění servisní činnosti] a ujednání o ceně výtahu ve výši 576.000 Kč (bez DPH 120.960 Kč). Cenu souvisejících stavebních prací („úprava nástupišť, dozdění čelní stěny vč. začištění dveří, zahlazení stěn šachty, protiolejový nátěr + práh, úprava horního přejezdu a prohlubně“) strany sjednaly v předpokládané výši 30.000 Kč s tím, že o její konečné výši se dohodnou po právní moci stavebního povolení v dodatku ke smlouvě, a to „na základě rozpočtu stavebních firem.“ Smlouvu účastníci změnili dodatkem z 1. 12. 2016, jímž sjednali cenu výtahu částkou 606.700 Kč (bez DPH 127.407 Kč). Dne 13. 1. 2017 sdělila žalobkyně žalovanému, že při přípravné prohlídce před zahájením prací zjistila, že polovina prohlubně je zaplněna betonem, což neodhalila při předběžné prohlídce, a proto zvýšila cenu o 102.100 Kč (nový rám kabiny, úprava pístu, úprava prohlubně); požadovanou cenu díla včetně stavebních prací vyčíslila částkou 738.800 Kč (bez DPH). Se zvýšením ceny žalovaný nesouhlasil a dopisem z 25. 1. 2017 od smlouvy o dílo odstoupil. K zaplacení 25.000 Kč (rozdíl mezi zálohou ve výši 34.848 Kč a náklady na vypracování výrobní a projektové dokumentace, kterou obdržel /9.848 Kč/) vyzval žalobkyni dopisem z 6. 3. 2017. Dopisem z 5. 4. 2017 odstoupila z důvodu znemožnění závozu výtahu a dokončení jeho montáže od smlouvy o dílo žalobkyně a vyzvala žalovaného k úhradě ceny díla ve výši 596.233 Kč.

Smlouva o dílo zakládá právní vztah mezi zhotovitelem a objednatelem, k jehož pojmovým znakům patří závazek zhotovitele provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a závazek objednatele dílo převzít a zaplatit cenu (§ 2586 odst. 1 o. z.). Zákon předpokládá dohodu o ceně, ale nevylučuje, že vůle stran směřuje k uzavření smlouvy i bez určení ceny (srov. § 2586 odst. 2 o. z.). Jedním ze způsobů určení ceny díla dohodou stran je ujednání odkazem na rozpočet, který je součástí smlouvy nebo byl objednateli sdělen zhotovitelem do uzavření smlouvy. S výjimkou mimořádných nepředvídatelných okolností nastalých při provádění díla, kdy lze postupovat podle § 2620 odst. 2 o. z., platí, že nelze žádat změnu ceny díla určené rozpočtem (srov. § 2620 odst. 1, § 2621 o. z.). Právo zhotovitele na zvýšení ceny určené na základě rozpočtu daného s výhradou neúplnosti nebo rozpočtu nezávazného a právo objednatele odstoupit od smlouvy, požaduje-li zhotovitel zvýšení ceny o více než 10%, upravuje ustanovení § 2622 o. z. (srov. v poměrech panujících za účinnosti zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 4. 5. 1999, sp. zn. 29 Cdo 2206/1998, ze dne 20. 5. 2003, sp. zn. 29 Odo 214/2003).

V obecném smyslu představuje rozpočet konečné sestavení nákladů, jichž bude zhotovení díla vyžadovat, nikoliv pouhý přibližný nástin možných nákladů. V rozpočtu jsou v jednotlivých položkách stanoveny náklady na potřebné práce, hmoty podle druhu, počtu a množství (materiál), a to nejen podle obsahu a rozsahu činností při provádění díla, ale i ocenění jednotlivých rozpočtových prací. Pouhé prohlášení zhotovitele, „že práce budou vyžadovati přibližně určitého peníze,“ není rozpočtem (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 29. 3. 1922, sp. zn. R I 43/22, ze dne 20. 1. 1925, sp. zn. R I 1638/24, a ze dne 27. 12. 1927, sp. zn. R I 775/27, uveřejněná pod čísly 1591/1922, 4568/1925 a 7661/1927 Sbírky rozhodnutí nejvyšších stolic soudních Čs. republiky, kterou uspořádal Dr. F. Vážný).

Z toho, co je řečeno výše, se podává závěr, že dovolací důvod podle § 241a odst. 1 o.s.ř. uplatnila žalobkyně důvodně. Ve smlouvě o dílo ze 4. 4. 2016 ve spojení s jejím dodatkem z 1. 12. 2016 účastníci cenu předmětu díla neujednali odkazem na rozpočet, jak předpokládá ustanovení § 2620 odst. 1 o. z. Cena stavebních prací nezbytných pro montáž výtahu byla určena odhadem a odkaz na „rozpočet stavebních firem,“ tedy subdodavatelů, kteří nejsou stranami smlouvy o dílo, odkazem na položkový rozpočet není.

Nebyla-li v projednávané věci cena sjednána podle rozpočtu, je nadbytečné zabývat se v pořadí druhou právní otázkou, kterou žalobkyně předložila k dovolacímu přezkumu, tj. právy a povinnostmi účastníků v případě, kdy zhotovitel požaduje zvýšení ceny ve smyslu § 2622 o. z.

Nejvyšší soud ve vymezeném rozsahu rozhodnutí odvolacího soudu podle § 243e odst. 1 o.s.ř. zrušil; zrušeno bylo i rozhodnutí soudu prvního stupně, neboť kasační důvody se vztahují i na něj (§ 243e odst. 2, věta druhá, o.s.ř.).

Dovolání směřující proti části rozsudku, jíž odvolací soud potvrdil rozsudek, kterým soud prvního stupně uložil žalobkyni zaplatit žalovanému 25.000 Kč s 8,05% úroky z prodlení od 1. 4. 2017 do zaplacení, neobsahuje obligatorní náležitosti, a sice vymezení toho, v čem žalobkyně spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, a identifikaci dovolacího důvodu nesprávného právního posouzení (§ 237, § 241a odst. 1, 2 o.s.ř.); Nejvyšší soud proto v tomto rozsahu dovolání odmítl (§ 243c odst. 1 o.s.ř.).

Soudy nižších stupňů jsou vázány právním názorem dovolacího soudu (§ 243g odst. 1, věta první, § 226 odst. 1 o.s.ř.).

O nákladech řízení rozhodne soud v novém rozhodnutí (§ 243g odst. 1, věta druhá, o.s.ř.).

Autor: -mha-

Reklama

Jobs

Aktuální znění právních předpisů