// Profipravo.cz / Obchodněprávní shrnutí 29.05.2024
Nedodržení lhůty k vyjádření při rozhodování družstva per rollam
Vyjde-li v řízení o vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze družstva najevo, že při svolání či průběhu členské schůze byl porušen zákon nebo stanovy družstva, soud (nejde-li o případ, kdy se na rozhodnutí členské schůze hledí, jako by nebylo přijato) zásadně buď vysloví neplatnost napadeného usnesení, nebo aplikuje § 260 o. z. a neplatnost napadeného usnesení navzdory porušení zákona či stanov nevysloví (což procesně vyjádří tím, že návrh na vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze zamítne).
Prostředkem ochrany vnitřních poměrů korporace a zajištění proporcionality, spočívajícím v tom, že soud navzdory porušení zákona či stanov neplatnost usnesení členské schůze družstva nevysloví, je i v případě rozhodování per rollam úprava § 260 o. z. Zjistí-li soud v řízení o vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze družstva přijatého mimo její zasedání (per rollam), že při rozhodování per rollam byl porušen zákon či stanovy (a nejde-li o případ, kdy se na usnesení členské schůze hledí, jako by nebylo přijato), zásadně nemůže nevyslovit neplatnost rozhodnutí per rollam a návrh zamítnout, pokud nemá za splněné předpoklady pro použití § 260 o. z.
podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 2766/2023, ze dne 14. 5. 2024
Dotčené předpisy:
§ 260 o. z.
§ 663 odst. 1 zák. č. 90/2012 Sb.
Kategorie: družstvo; zdroj: www.nsoud.cz
Z odůvodnění:
I. Dosavadní průběh řízení
a) Návrh na zahájení řízení
1. Návrhem doručeným Krajskému soudu v Českých Budějovicích dne 27. 8. 2021 se navrhovatelé domáhají vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze Bytového družstva Novohradská 6 v likvidaci (dále jen „družstvo“), přijatých při rozhodování per rollam dne 7. 7. 2021, a sice usnesení o:
1/ zrušení bodu 3 usnesení členské schůze z 15. 7. 1997 – provádění veškerých oprav v bytech členů družstva na náklady družstva bez souhlasu všech členů družstva až do výše 20.000 Kč (dále jen „první usnesení“),
2/ zřízení pěti parkovacích míst pro pět osobních automobilů na dvoře v majetku družstva (dále jen „druhé usnesení“),
3/ slevě na nájemném pro nájemnici kadeřnictví paní M. B. ve výši jednoho měsíčního nájmu za duben 2020 (dále jen „třetí usnesení“), a
4/ snížení výše pokuty za prodlení s nepeněžitým plněním vyplývající z § 13 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (dále jen „zákon č. 67/2013 Sb.“ a „čtvrté usnesení“).
b) Řízení před soudem prvního stupně
2. Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 23. 3. 2022, č. j. 39 Cm 202/2021-70, zamítl návrh na vyslovení neplatnosti prvního usnesení (výrok I.), vyslovil neplatnost druhého usnesení (výrok II.), určil, že na třetí usnesení se hledí, jako by nebylo přijato (výrok III.), vyslovil neplatnost čtvrtého usnesení (výrok IV.), rozhodl o nákladech řízení (výrok V.) a o odměně procesního opatrovníka družstva (výrok VI.).
3. Soud prvního stupně vyšel (mimo jiné) z toho, že:
1) Dne 18. 6. 2021 bylo na informační desce družstva uveřejněno „vyhlášení členské schůze per rollam“ spolu s návrhy usnesení, která měla být přijata. Návrh rozhodnutí per rollam byl doručen členu družstva V. Š. (dále jen „V. Š.“) dne 23. 6. 2021.
2) Návrh prvního usnesení byl odůvodněn takto: „Formulace uvedeného rozhodnutí neumožňuje jednoznačný výklad, byl příčinou sporu mezi členy družstva, představenstva, může vést až k soudním sporům. Jedna možnost jeho výkladu může být až likvidační.“
3) Návrh druhého usnesení byl odůvodněn takto: „Dvůr se dlouhodobě k jinému účelu nevyužívá (mimo umístění popelnic) a každý člen/společný člen družstva může mít takto možnost bezpečně parkovat a rovnoprávně užívat společný majetek.“
4) Návrh třetího usnesení byl odůvodněn takto: „Na základě nařízení vlády ČR ze dne 14. 3. 2020 musela nájemkyně kadeřnictví paní M. B. přerušit provoz své živnosti. Na základě žádosti o prominutí nájemného ze dne 6. 4. 2020 představenstvo rozhodlo o odložení této platby o 1 měsíc, a posléze o dalším odložení do konce roku 2020 z důvodu nepředvídatelnosti vývoje koronavirové epidemie a souvisejících ekonomických důsledků, s tím, že toto bude rozhodnuto členskou schůzí.“.
5) Návrh čtvrtého usnesení byl odůvodněn takto: „Družstvo využívá zákonné možnosti sjednat s nájemci Bytového družstva Novohradská 6 jinou výši pokuty za prodlení s nepeněžitým plněním, než je maximum (50 Kč za každý započatý den prodlení).“
6) Výsledek rozhodování byl zveřejněn dne 7. 7. 2021 s tím, že „z pěti členů tři hlasovali pro. Všechna rozhodnutí byla tudíž přijata.“.
7) Podle článku 24 odst. 2 stanov družstva do působnosti členské schůze patří (mimo jiné) rozhodovat o základních koncepčních otázkách a schvalovat zásady hospodaření [písm. e)] a schvalovat zásady pro stanovení nájemného za užívání družstevního bytu (družstevního nebytového prostoru) a úhrady za plnění spojená s jejich užíváním a tvorbu a užití dlouhodobé zálohy na opravy a dodatečné investice [písm. k)].
8) Podle článku 25 odst. 4 stanov družstva členská schůze je schopna se usnášet, pokud je přítomna většina všech členů majících 80% většinu všech hlasů, nevyžaduje-li zákon nebo stanovy účast členů majících nižší (správně podle stanov: vyšší) počet hlasů. Členská schůze se usnáší většinou hlasů přítomných členů, nevyžaduje-li zákon nebo stanovy vyšší počet hlasů. Souhlasu všech členů družstva je třeba v případě rozhodování podle článku 24 odst. 2 písm. a), e), g), i), k), m), n), o), p), q).
9) Podle článku 30 stanov družstva předseda družstva může rozhodnout, že se rozhodnutí členské schůze uskuteční per rollam (první odstavec). V případě rozhodování per rollam zašle předseda družstva nebo osoba oprávněná ke svolání členské schůze všem členům písemný návrh rozhodnutí (druhý odstavec). Návrh rozhodnutí obsahuje text navrhovaného rozhodnutí a jeho odůvodnění [písm. a)], lhůtu pro doručení vyjádření člena, která činí 15 dnů od doručení návrhu členovi družstva [písm. b)], podklady potřebné pro přijetí rozhodnutí [písm. c)] a další údaje, určí-li tak stanovy [písm. d)] (třetí odstavec). Nedoručí-li člen ve lhůtě podle odst. 3 písm. b) předsedovi družstva písemný souhlas s návrhem usnesení, platí, že s návrhem nesouhlasí (čtvrtý odstavec). Vyžaduje-li zákon, aby rozhodnutí členské schůze bylo osvědčeno veřejnou listinou, musí vyjádření člena mít formu veřejné listiny, ve které se uvede i obsah návrhu rozhodnutí členské schůze, kterého se vyjádření týká (pátý odstavec).
4. Na takto ustaveném skutkovém základě soud prvního stupně nejprve uvedl, že návrh je včasný, neboť byl ve smyslu § 663 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákona o obchodních korporacích; dále jen „z. o. k.“) podán ve tříměsíční lhůtě od přijetí všech napadených usnesení.
5. Soud zdůraznil, že byl-li návrh rozhodnutí doručen V. Š. 23. 6. 2021, lhůta pro doručení vyjádření mu uplynula 8. 7. 2021. Družstvo však vyhlásilo výsledky rozhodování 7. 7. 2021, tj. den před uplynutím lhůty k vyjádření. Tím nerespektovalo úpravu § 653 písm. b) z. o. k. a článku 30 odst. 3 písm. b) stanov.
6. Soud se domníval, že první usnesení náleží do působnosti členské schůze podle článku 24 odst. 2 písm. e) stanov družstva a k jeho přijetí proto bylo třeba souhlasu všech členů družstva. Protože však první usnesení bylo v zájmu družstva hodném právní ochrany, nemělo nedodržení hlasovacího kvora závažné právní následky; soud proto jeho neplatnost nevyslovil podle § 260 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“).
7. Rovněž pro druhé usnesení v rozporu s článkem 25 odst. 4 stanov nehlasovali všichni členové družstva. Podle soudu je druhé usnesení „v kontextu s tím, že družstvo nemá pro parkování pěti aut na dvoře adekvátní prostor (…) úprava pěti parkovacích míst bez jejich přesného určení, neurčité a tím i sporné“, pročež neaplikoval § 260 o. z. a vyslovil neplatnost druhého usnesení.
8. Třetí usnesení pak podle názoru soudu prvního stupně vůbec nepatří do působnosti členské schůze družstva, neboť jednorázové prominutí nájemného je záležitostí obchodního vedení družstva, které spadá do působnosti představenstva. Podle § 45 odst. 1 z. o. k. ve spojení s § 245 o. z. se proto na třetí usnesení hledí, jako by nebylo přijato.
9. Při posuzování platnosti čtvrtého usnesení soud opět poukázal na porušení § 653 písm. b) z. o. k. a čl. 30 odst. 3 písm. b) stanov, tím, že rozhodnutí bylo vyhlášeno dříve, než V. Š. uplynula lhůta k vyjádření. Nadto návrh čtvrtého usnesení v rozporu s § 653 písm. a) z. o. k. nebyl vůbec odůvodněn.
10. Jelikož podle soudu „došlo k několikerému porušení zákona a stanov a nejedná se o tak závažné rozhodnutí, aby v zájmu družstva hodném právním ochrany bylo možno jej ponechat v platnosti“, neaplikoval § 260 o. z. a vyslovil neplatnost čtvrtého usnesení.
c) Odvolací řízení
11. K odvolání družstva proti výrokům II., III. a IV. usnesení soudu prvního stupně jej Vrchní soud v Praze napadeným rozhodnutím ve výroku IV. změnil tak, že zamítl návrh na vyslovení neplatnosti čtvrtého usnesení (první výrok bod 1.), a ve výrocích II. a III. jej potvrdil (první výrok bod 2.), rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů (druhý výrok) a o odměně opatrovníka družstva (třetí výrok).
12. Vycházeje ze skutkových zjištění soudu prvního stupně přitakal jeho názoru co do posouzení neplatnosti druhého a zdánlivosti třetího usnesení.
13. Ve vztahu k posouzení platnosti čtvrtého usnesení se odvolací soud– na rozdíl od soudu prvního stupně – domníval, že v souladu s čl. 25 odst. 4 a čl. 30 stanov byla k jeho přijetí potřeba pouze prostá většina hlasů členů družstva.
14. Opodstatněnou odvolací soud neshledal ani námitku, podle které návrh čtvrtého usnesení nebyl dostatečně odůvodněn. Naopak dovodil, že návrh čtvrtého usnesení byl „uspokojivým způsobem odůvodněn, byť lze souhlasit se soudem prvního stupně v tom, že by bylo ku prospěchu věci odůvodnění návrhu na snížení pokuty více rozšířit zejména o bližší právní rozbor ustanovení zákona, na nějž bylo pouze odkazováno“. Výsledek rozhodování se nepříčil ani dobrým mravům, když „schválené znění výše pokuty je vyvážené jak vůči poskytovatelům služeb, tak vůči příjemcům služeb, a napomáhá eliminovat neúnosnou výši pokuty“.
15. Odvolací soud přitakal soudu prvního stupně v názoru, že vyhlášením výsledků rozhodování per rollam o den dříve, než V. Š. uplynula lhůta k vyjádření, byl porušen § 653 písm. b) z. o. k. a článek 30 odst. 3 písm. b) stanov družstva. Závěrem pak dodal, že „z možných důvodů nebývalého nárustu pokuty nespatřuje možnost pro aplikaci § 260 o. z.“
16. Odvolací soud změnil výrok IV. usnesení soudu prvního stupně tak, že návrh na vyslovení neplatnosti čtvrtého usnesení zamítl.
II. Dovolání a vyjádření k němu
17. Proti usnesení odvolacího soudu podali navrhovatelé dovolání, jehož přípustnost opírají o § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), majíce za to, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázek hmotného práva, a to zda:
1/ má vliv na platnost rozhodnutí bytového družstva přijatého per rollam nedodržení lhůty pro doručení vyjádření stanovené § 653 písm. b) z. o. k., a rovněž stanovami,
2/ je přípustné (při rozhodování per rollam) odůvodnění návrhu usnesení pouze s odkazem na „využití zákonného práva“, a
3/ je možné podřadit rozhodnutí o snížení pokuty ve smyslu § 13 zákona č. 67/2013 Sb. pod zásady pro stanovení výše nájemného za užívání bytu nebo nebytového prostoru ve smyslu článku 24 odst. 2 písm. k) stanov a zda je možné přijetí takového rozhodnutí podmínit souhlasem všech členů družstva,
které v rozhodovací praxi Nejvyššího soudu dosud nebyly vyřešeny.
18. Dovolatelé namítají, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (uplatňují dovolací důvod podle § 241a odst. 1 o. s. ř) a navrhují, aby Nejvyšší soud napadené usnesení odvolacího soudu v prvním a druhém výroku zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
19. Ve vztahu k první otázce dovolatelé uvádějí, že družstvo záměrně vyhlásilo výsledky rozhodování per rollam dříve „za účelem založení nevýhod pro určité osoby“. Jsou toho názoru, že by měla být posuzována konkrétní motivace družstva pro dřívější uveřejnění a záměrně chybné vyhodnocení výsledků potřebných pro přijetí navržených usnesení. Chování družstva považují za „absurdní i nebezpečné“, jelikož každý člen družstva má právo, a družstvo povinnost, aby mu byly informace dodány způsobem a formou, kterou sám člen upřednostňuje. V dlouhodobém chování družstva shledávají rozpor s § 212 odst. 1 o. z., z čehož není možné „nevyvodit patřičné právní důsledky“.
20. Prostřednictvím druhé dovolací otázky dovolatelé brojí proti závěrům odvolacího soudu, podle nichž návrh usnesení byl řádně odůvodněn. Dovolatelé se domnívají, že nelze akceptovat jako odůvodnění, když družstvo bez bližšího vysvětlení toliko sdělí, že rozhodnutí je podle zákona oprávněno učinit.
21. Ke třetí dovolací otázce dovolatelé uvádějí, že se plně ztotožňují se soudem prvního stupně, který dospěl k závěru, že rozhodování o snížení pokuty podle § 13 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb. lze podle článku 24 odst. 2 stanov družstva podřadit k zásadám pro stanovení nájemného za užívání bytu či nebytového prostoru. Z tohoto důvodu bylo v souladu s článkem § 25 odst. 4 stanov k přijetí tohoto usnesení potřeba souhlasu všech členů družstva.
III. Přípustnost dovolání
22. Dovolání bylo podáno včas, osobami splňujícími podmínku podle § 241 odst. 1 o. s. ř.; dovolací soud se proto zabýval jeho přípustností.
23. Ve své ustálené rozhodovací praxi vychází Nejvyšší soud dlouhodobě z toho, že k podání dovolání je oprávněn pouze ten účastník řízení, v jehož poměrech rozhodnutím odvolacího soudu nastala újma (jakkoli nepatrná) odstranitelná tím, že dovolací soud toto rozhodnutí zruší (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 1999, sp. zn. 20 Cdo 1760/98, ze dne 21. 8. 2003, sp. zn. 29 Cdo 2290/2000, uveřejněné pod číslem 38/2004 Sb. rozh. obč., ze dne 30. 6. 2004, sp. zn. 29 Odo 198/2003, ze dne 27. 8. 2008, sp. zn. 29 Odo 702/2006, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 9. 2022, sp. zn. 27 Cdo 1051/2021).
24. V části, v níž směřuje proti prvnímu výroku bodu 2. usnesení odvolacího soudu, není dovolání přípustné, neboť jím odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně ve výrocích, jimiž bylo návrhu dovolatelů vyhověno. Proto v tomto rozsahu nemohlo rozhodnutí odvolacího soudu dovolatelům způsobit (jakkoli nepatrnou) újmu, která by byla odstranitelná tím, že jej v této části dovolací soud zruší. Dovolací soud proto dovolání v této části podle § 243c odst. 3 věty první ve spojení s § 218 písm. b) o. s. ř. odmítl jako subjektivně nepřípustné (podané někým, kdo k tomu nebyl oprávněn).
25. Dovolání je však přípustné podle § 237 o. s. ř. k řešení navrhovateli otevřených otázek vlivu nedodržení lhůty k vyjádření při rozhodování per rollam a odůvodnění návrhu rozhodnutí per rollam, které v rozhodovací praxi Nejvyššího soudu dosud nebyly vyřešeny.
IV. Důvodnost dovolání
a) Použitá právní úprava
26. Podle § 260 o. z. soud neplatnost rozhodnutí nevysloví, došlo-li k porušení zákona nebo stanov, aniž to mělo závažné právní následky, a je-li v zájmu spolku hodném právní ochrany neplatnost rozhodnutí nevyslovit (první odstavec). Soud neplatnost rozhodnutí nevysloví ani tehdy, bylo-li by tím podstatně zasaženo do práva třetí osoby nabytého v dobré víře (druhý odstavec).
27. Podle § 653 z. o. k. návrh rozhodnutí obsahuje text navrhovaného rozhodnutí a jeho odůvodnění [písm. a)], lhůtu pro doručení vyjádření člena určenou stanovami, jinak 15 dnů; pro začátek jejího běhu je rozhodné doručení návrhu členovi [písm. b)], podklady potřebné pro jeho přijetí [písm. c)] a další údaje, určí-li tak stanovy [písm. d)].
28. Podle § 654 z. o. k. nedoručí-li člen ve lhůtě podle § 653 písm. b) osobě oprávněné svolat členskou schůzi souhlas s návrhem usnesení, platí, že s návrhem nesouhlasí (první odstavec). Vyžaduje-li zákon, aby přijetí rozhodnutí členské schůze bylo osvědčeno veřejnou listinou, návrh rozhodnutí per rollam musí mít formu veřejné listiny; v takovém případě se členům zasílá kopie veřejné listiny o návrhu rozhodnutí. Ve vyjádření člena se uvede i obsah návrhu rozhodnutí členské schůze, jehož se vyjádření týká; podpis na vyjádření musí být úředně ověřen. Ustanovení § 659 odst. 2 se použije obdobně (druhý odstavec). Rozhodná většina se počítá z celkového počtu hlasů všech členů družstva (třetí odstavec).
29. Podle § 655 z. o. k. rozhodnutí přijaté postupem podle § 652 až 654, včetně dne jeho přijetí, oznámí družstvo nebo osoba oprávněná svolat členskou schůzi způsobem stanoveným tímto zákonem a stanovami pro svolání členské schůze všem členům bez zbytečného odkladu ode dne jeho přijetí (první odstavec). Rozhodnutí je přijato dnem, v němž bylo doručeno vyjádření posledního člena k návrhu, nebo marným uplynutím posledního dne lhůty stanovené pro doručení vyjádření členů, bylo-li dosaženo počtu hlasů potřebného k přijetí rozhodnutí (druhý odstavec).
30. Podle § 663 odst. 1 z. o. k. každý člen družstva, člen představenstva nebo kontrolní komise nebo likvidátor se mohou dovolávat neplatnosti usnesení členské schůze podle ustanovení občanského zákoníku o neplatnosti usnesení členské schůze spolku pro rozpor s právními předpisy nebo stanovami. Bylo-li rozhodnuto mimo členskou schůzi, právo podat návrh zanikne uplynutím 3 měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl nebo mohl dozvědět o přijetí rozhodnutí podle § 652 až 655.
b) K vlivu nedodržení lhůty pro vyjádření při rozhodování per rollam
31. Rozhodovací praxe Nejvyššího soudu je dlouhodobě ustálena v závěrech, které – ač zčásti přijaty pro poměry kapitálových společností – se prosadí i v řízení o vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze družstva, a to i pro poměry rozhodování členské schůze mimo zasedání (rozhodování per rollam), a podle nichž:
1/ Účel právní úpravy řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti je dvojí. Jednak poskytuje ochranu individuálním právům osob oprávněných domáhat se vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady a jednak je zákonem předvídaným nástrojem obecné ochrany zákonnosti ve vnitřních poměrech společnosti, resp. souladu těchto vnitřních poměrů s autonomní úpravou provedenou ve stanovách, a to s ohledem na širší kontext ochrany společnosti, resp. všech osob oprávněných takový návrh podat, jakož i dalších osob, jež mohou být těmito vnitřními poměry dotčeny.
2/ Vady ve svolání a průběhu valné hromady mají zásadně za následek toliko (možnou) neplatnost usnesení přijatých na valné hromadě,
k tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 7. 2020, sp. zn. 27 Cdo 800/2020, a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2023, sp. zn. 27 Cdo 3677/2022, a judikaturu v něm citovanou).
32. Z ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu se dále podává, že:
1/ V ustanovení § 260 o. z. se promítá zájem na stabilitě vnitřních poměrů korporace a princip proporcionality. V řadě případů totiž porušení právních předpisů, stanov či dobrých mravů nemusí mít natolik závažné právní následky, aby odůvodňovaly tak výrazný zásah do poměrů korporace, jakým je vyslovení neplatnosti rozhodnutí jejího orgánu. Sankce v podobě vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady musí být přiměřená závažnosti následků, jež porušení právních předpisů, stanov či dobrých mravů vyvolalo, jakož i účelu právní úpravy neplatnosti usnesení valné hromady.
2/ Z § 260 odst. 1 o. z. je zřejmé, že k tomu, aby soud nevyslovil neplatnost usnesení valné hromady, musí být kumulativně splněny obě zákonem stanovené podmínky, tj. a) porušení zákona nebo stanov nemělo závažné právní následky a b) nevyslovení neplatnosti usnesení valné hromady je v zájmu společnosti hodném právní ochrany,
k tomu srovnej v poměrech družstva usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 27 Cdo 800/2020, či v poměrech akciové společnosti ze dne 17. 12. 2019, sp. zn. 27 Cdo 787/2018.
33. Promítnuty do praxe, shora uvedené judikatorní závěry znamenají, že vyjde-li v řízení o vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze najevo, že při svolání či průběhu členské schůze byl porušen zákon nebo stanovy družstva, soud (nejde-li o případ, kdy se na rozhodnutí členské schůze hledí, jako by nebylo přijato) zásadně buď vysloví neplatnost napadeného usnesení, nebo aplikuje § 260 o. z. a neplatnost napadeného usnesení navzdory porušení zákona či stanov nevysloví (což procesně vyjádří tím, že návrh na vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze zamítne).
34. V projednávané věci odvolací soud vycházel z toho, že v průběhu rozhodování per rollam byl porušen zákon a stanovy, neboť osoba oprávněná ke svolání členské schůze vyhlásila výsledky rozhodování per rollam o den dříve, než V. Š. uběhla lhůta k vyjádření (viz odst. 13. napadeného rozhodnutí).
35. Současně při posuzování platnosti čtvrtého usnesení odvolací soud uzavřel, že „z možných důvodů nebývalého nárustu pokuty … nespatřuje možnost pro aplikaci § 260 o. z.“ Přesto však rozhodnutí soudu prvního stupně změnil tak, že návrh na vyslovení neplatnosti čtvrtého usnesení zamítl.
36. Prostředkem ochrany vnitřních poměrů korporace a zajištění proporcionality, spočívajícím v tom, že soud navzdory porušení zákona či stanov neplatnost usnesení členské schůze nevysloví, je však – i v případě rozhodování per rollam – právě úprava § 260 o. z. Zjistí-li soud v řízení o vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze družstva přijatého mimo její zasedání (per rollam), že při rozhodování per rollam byl porušen zákon či stanovy (a nejde-li o případ, kdy se na usnesení členské schůze hledí, jako by nebylo přijato), zásadně nemůže nevyslovit neplatnost rozhodnutí per rollam a návrh zamítnout, pokud nemá za splněné předpoklady pro použití § 260 o. z.
37. Změnil-li odvolací soud výrok IV. usnesení soudu prvního stupně tak, že návrh na vyslovení neplatnosti čtvrtého usnesení zamítl, aniž měl za splněné předpoklady pro použití § 260 o. z., je jeho právní posouzení nesprávné.
c) K požadavkům na odůvodnění návrhu rozhodnutí per rollam
38. Z ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu se podává, že:
1/ Právo účastnit se jednání členské schůze a podílet se tak na řízení a rozhodování družstva patří mezi základní práva člena družstva [§ 575 odst. 1 písm. b), § 635 z. o. k.]. Účelem právní úpravy svolání členské schůze (§ 636 a násl. z. o. k.) je zajistit, aby členové družstva mohli toto své právo realizovat; zákon proto upravuje jak formu a obsahové náležitosti pozvánky, tak i lhůtu, v jaké je třeba pozvánku členům družstva oznámit (tak, aby si mohli vytvořit předpoklady pro účast na jednání členské schůze). Povinností družstva (osob, které členskou schůzi svolávají) je učinit vše, co po něm lze spravedlivě požadovat, aby odpovídající informovanost členů družstva zajistilo.
2/ Pozvánka na členskou schůzi musí členům poskytnout dostatečné informace nezbytné k tomu, aby se dozvěděli nejen, kdy a kde se bude členská schůze konat, ale (mimo jiné) také, jaké záležitosti bude projednávat (srov. zejména ustanovení § 636 z. o. k.), aby se mohli (v dostatečném časovém předstihu) na členskou schůzi připravit se znalostí věci a aby mohli uvážit, jak budou hlasovat, případně zda a komu udělí plnou moc k účasti na členské schůzi (§ 635 odst. 2 z. o. k.) a jaké svému zmocněnci udělí pokyny, aby za ně na členské schůzi hlasoval, a jak budou vykonávat další práva spojená s účastí na členské schůzi,
k tomu srovnej obdobně pro poměry akciové společnosti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2019, sp. zn. 27 Cdo 3885/2017, uveřejněné pod číslem 9/2020 Sb. rozh. obč. (dále jen „R 9/2020“), nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 10. 2020, sp. zn. 27 Cdo 927/2020, či obdobně pro poměry společnosti s ručením omezeným usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 6. 2018, sp. zn. 27 Cdo 1725/2017, a pro poměry družstev usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 27 Cdo 800/2020, či ze dne 22. 6. 2021, sp. zn. 27 Cdo 2711/2019.
39. Ve věci R 9/2020 společnost zdůvodnila návrh usnesení o rozdělení zisku tím, že daná záležitost spadá do působnosti valné hromady. Už tehdy přitom Nejvyšší soud uzavřel, že to za zdůvodnění návrhu usnesení o rozdělení zisku ve smyslu § 407 odst. 1 písm. f) z. o. k. považovat nelze. V jiných záležitostech, než které spadají do její působnosti, valná hromada rozhodovat nemůže (§ 45 odst. 1 z. o. k. a § 245 in fine o. z.). To, že valné hromadě svědčí působnost rozhodnout, je tudíž samozřejmým předpokladem, bez kterého by představenstvo nemohlo navrhovat přijetí jakéhokoliv usnesení. Tato skutečnost však ničeho nevypovídá o důvodech, pro které představenstvo společnosti navrhuje přijetí konkrétního usnesení.
40. Tento závěr se prosadí i v poměrech družstva (a to i při rozhodování per rollam).
41. Skutkově obdobná situace – a sice, že osoba oprávněná svolat členskou schůzi návrh čtvrtého usnesení odůvodnila pouze tak, že „Družstvo využívá zákonné možnosti sjednat s nájemci … jinou výši pokuty za prodlení s nepeněžitým plněním, než je maximum.“ – nastala i v projednávané věci. Ani v poměrech družstva však prosté konstatování, že „družstvo má zákonnou možnost o záležitosti rozhodnout“, nepředstavuje řádné odůvodnění návrhu rozhodnutí ve smyslu § 653 písm. a) z. o. k a článku 30 odst. 3 písm. a) stanov družstva.
42. Domníval-li se odvolací soud, že návrh čtvrtého usnesení byl řádně odůvodněn, není jeho právní posouzení této otázky správné.
d) Shrnutí rozhodnutí
43. Jelikož řešení otázek následků nedodržení lhůty k vyjádření při rozhodování per rollam a odůvodnění návrhu rozhodnutí odvolacím soudem není správné, Nejvyšší soud podle § 243e odst. 1 o. s. ř., aniž se (pro nadbytečnost) zabýval zbývající otázkou, napadené rozhodnutí odvolacího soudu v části, v níž změnil usnesení soudu prvního stupně, zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu v tomto rozsahu k dalšímu řízení (§ 243e odst. 2 věta první o. s. ř.).
44. Právní názor Nejvyššího soudu je pro odvolací soud závazný (§ 243g odst. 1 část věty první za středníkem, § 226 odst. 1 o. s. ř.). V novém rozhodnutím odvolací soud znovu rozhodne i o nákladech řízení, včetně řízení dovolacího (§ 243g odst. 1 věta druhý o. s. ř.).
Autor: -mha-