// Profipravo.cz / Obchodněprávní shrnutí 30.06.2021

Uplatnění práva odkupu podílu podle § 89 z. o. k.

I. Uplatní-li společník u ovládající osoby právo odkupu podílu podle § 89 z. o. k., je povinností ovládající osoby (jsou-li věcné předpoklady aplikace § 89 z. o. k. skutečně naplněny), aby společníkovi, který právo odkupu uplatnil, učinila návrh na uzavření smlouvy o převodu jeho podílu ve společnosti (ve smyslu § 1732 odst. 1 o. z.). Ovládající osoba musí společníkovi, jenž právo odkupu uplatnil, navrhnout koupi jeho podílu za přiměřenou cenu, kterou je cena určená (za podmínek stanovených § 91 odst. 1 větou první a druhou z. o. k.) na základě posudku znalce jmenovaného soudem. Přitom ovládající osobě nelze bránit v tom, aby společníkovi navrhla převod podílu za vyšší než přiměřenou cenu, a stejně tak nelze bránit ani tomu, aby se společník a ovládající osoba dohodli, že k převodu podílu dojde za cenu, se kterou obě strany souhlasí (aniž by bylo nutné určovat cenu převáděného podílu na základě posudku znalce).

Nesplní-li ovládající osoba svoji povinnost učinit společníkovi návrh na uzavření smlouvy o převodu jeho podílu ve společnosti – a to buď vůbec, anebo není-li navržená cena odkupu podílu přiměřená (nebo vyšší) – vzniká společníkovi právo, aby ovládající osobě sám navrhl uzavření smlouvy o převodu podílu, proti čemuž stojí povinnost ovládající osoby takový návrh přijmout (§ 329 odst. 1 ve spojení s § 89 částí věty za středníkem z. o. k.). Nesplní-li ovládající osoba svoji povinnost přijmout návrh na uzavření smlouvy o převodu podílu společníka, který jí návrh na uzavření smlouvy učinil, do 15 pracovních dnů ode dne doručení návrhu na uzavření smlouvy, může se společník domáhat uzavření smlouvy u soudu (§ 329 odst. 2 ve spojení s § 89 částí věty za středníkem z. o. k.).

Povinnost ovládající osoby přijmout návrh společníka na uzavření smlouvy o převodu podílu ovšem nastupuje výhradně, navrhuje-li společník úplatné uzavření smlouvy o převodu podílu za přiměřenou cenu (ve smyslu § 89 z. o. k.). I zde se přitom cena podílu určí (nedohodnou-li se společník a ovládající osoba na převodu podílu za cenu, se kterou obě strany souhlasí) na základě posudku znalce jmenovaného soudem.

Již jen z toho je patrné, že postačí, aby společník v návrhu na uzavření smlouvy o převodu svého podílu na ovládající osobu co do určení přiměřené ceny odkázal na cenu, která bude určena znalcem, aniž by specifikoval (konkrétní) částku, za kterou má k převodu podílu dojít. Stejný závěr se podává také z toho, že stanovení konkrétní výše úplaty za převod podílu není podstatnou náležitostí smlouvy o převodu podílu, ujednají-li si smluvní strany dostatečně určitě alespoň způsob jejího určení.

Právě o tuto situaci jde i v případě nabídky společníka, který po marném uplatnění práva odkupu podle § 89 z. o. k. sám navrhuje uzavření smlouvy o převodu podílu s tím, že co do způsobu určení ceny odkazuje na (budoucí) posudek znalce jmenovaného soudem, jenž má přiměřenou cenu podílu určit. Obsahuje-li tedy taková nabídka společníka všechny „zbývající“ podstatné náležitosti smlouvy o převodu podílu tak, aby tato smlouva mohla být uzavřena jednoduchým a nepodmíněným přijetím, potom jde o návrh smlouvy o převodu podílu společníka ve smyslu § 329 odst. 1 ve spojení s § 89 částí věty za středníkem z. o. k.

II. Domáhá-li se společník uzavření smlouvy u soudu (ve smyslu § 329 odst. 2 ve spojení s § 89 částí věty za středníkem z. o. k.), nebude znalec – na rozdíl od případu, kdy nabídku na uzavření smlouvy o převodu podílu činí ovládající osoba – jmenován postupem podle § 91 odst. 1 věta třetí z. o. k. (v samostatném řízení), nýbrž bude ustanoven postupem podle § 127 o. s. ř. v rámci řízení, v němž se společník domáhá uzavření smlouvy u soudu.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 2451/2019, ze dne 27. 4. 2021

vytisknout článek


Dotčené předpisy:
§ 89 zák. č. 90/2012 Sb. ve znění od 31. 12. 2020
§ 91 zák. č. 90/2012 Sb. ve znění od 31. 12. 2020
§ 328 zák. č. 90/2012 Sb. ve znění od 31. 12. 2020
§ 329 zák. č. 90/2012 Sb. ve znění od 31. 12. 2020

Kategorie: obchodní společnosti a družstvo; zdroj: www.nsoud.cz 

Z odůvodnění:

I. Dosavadní průběh řízení

[1] Navrhovatel se svým návrhem (doručeným soudu prvního stupně 14. 12. 2018) domáhá, aby soud jmenoval znalce pro určení hodnoty závodu společnosti D., se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY (dále jen „společnost“), neboť má za to, že společníci společnosti V. H. (narozený XY) a J. V. (narozený XY) – jako ovládající osoby společnosti [dále společně jen „ovládající osoby“] – využívají svého vlivu ve společnosti, v důsledku čehož došlo k podstatnému zhoršení postavení navrhovatele, resp. k jinému podstatnému poškození oprávněných zájmů navrhovatele, a proto po něm není možné spravedlivě požadovat, aby ve společnosti setrval.

[2] Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 20. 12. 2018, č. j. 12 Nc 1525/2018-55:

1) jmenoval jako znalce pro určení „přiměřené ceny podílu při povinném odkupu podílu společníka ovládané osoby (společnosti) ovládajícími osobami“ znalecký ústav Bohemian Appraisal, a. s., se sídlem v Českých Budějovicích, Zátkovo nábřeží 448/7, PSČ 370 01, identifikační číslo osoby 26065703 (dále jen „znalec“) [výrok I.],

2) uložil znalci, aby vypracoval znalecký posudek do 3 měsíců od právní moci svého usnesení (výrok II.), a

3) rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).

[3] Soud prvního stupně nejprve uvedl, že ačkoli § 89 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích a družstvech (zákona o obchodních korporacích; dále jen „z. o. k.“) stanoví, že k podání návrhu na jmenování znalce pro určení přiměřené ceny podílu je aktivně legitimována ovládaná osoba, nic nebrání tomu, aby takový návrh účinně podal i společník, který právo na povinný odkup podílu uplatňuje. Je tomu tak proto, že jiným způsobem nelze přiměřenou cenu potenciálně odkupovaného podílu zjistit.

[4] Soud dále zdůraznil, že v tomto řízení neřeší otázku, zda skutečně došlo k podstatnému zhoršení postavení navrhovatele ve společnosti nebo k jinému podstatnému poškození jeho oprávněných zájmů, popřípadě zda se tak stalo v důsledku vlivu ovládajících osob. Řízení o jmenování znalce pro určení hodnoty závodu společnosti je zcela specifickým řízením, jehož účelem je podle soudu opatřit pro společníka podklady pro případnou možnost uplatnění práva na povinný odkup jeho podílu ve společnosti ovládajícími osobami.

[5] K odvolání společnosti Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 13. 3. 2019, č. j. 14 Cmo 37/2019-66, změnil rozhodnutí soudu prvního stupně tak, že návrh zamítl (první výrok), a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů (druhý a třetí výrok).

[6] Odvolací soud nejprve vyložil, že z navrhovatelem předložených listin (z výzvy k odkupu navrhovatele adresované ovládajícím osobám ze dne 19. 10. 2018 ani z jeho dopisu adresovaného ovládajícím osobám ze dne 16. 11. 2018) „nelze dovodit“, že navrhovatel požádal ovládající osoby, aby od něj za přiměřenou cenu odkoupily jeho podíl, a sice proto, že ovládajícím osobám nepředložil konkrétní návrh na odkup podílu „s patřičnými náležitostmi“.

[7] Vznikne-li společníkovi ovládané osoby právo požadovat, aby od něj ovládající osoba odkoupila jeho podíl za přiměřenou cenu (podle § 89 z. o. k.), musí toto právo uplatnit postupem podle § 329 z. o. k. Podle odvolacího soudu může společník realizovat „právo odchodu“ pouze tak, že se „dovolá“, aby od něj podíl ovládající osoba „odkoupila za přiměřenou cenu určenou podle § 91 z. o. k.“ Nebude-li povinná osoba „konat dobrovolně“, může se společník dovolat uzavření smlouvy u soudu. To ovšem předpokládá, že společník nejprve vyzve ovládající osobu k předložení návrhu na odkup podílu, a nedojde-li k předložení takového návrhu, že samotný společník předloží ovládající osobě návrh na odkup podílu „se všemi náležitostmi, včetně výše požadovaného plnění, jehož výši nemusí dokládat znaleckým posudkem.“ K tomu odvolací soud dodal, že v poměrech projednávané věci „takový konkrétní návrh (…) předložen nebyl.“ Teprve v situaci, kdy by návrh nebyl ovládající osobou přijat ve lhůtě 15 pracovních dnů ode dne jeho doručení, se může navrhovatel domáhat uzavření smlouvy o převodu podílu u soudu a v takto zahájeném řízení „lze očekávat, že bude cena převáděného podílu určena podle § 91 z. o. k.“

[8] K tomu odvolací soud závěrem dodal, že ani v případě vzniku práva na odkoupení podílu podle § 89 z. o. k. oprávněné osobě bez dalšího nevzniká „právo na jmenování znalce soudem podle § 91 z. o. k. (…) mimo řízení zahájené podle § 329 odst. 2 z. o. k.“ (k čemuž odkázal na závěry usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 21. 8. 2018, sp. zn. 8 Cmo 110/2018).

II. Dovolání a vyjádření k němu

[9] Proti usnesení odvolacího soudu podal navrhovatel dovolání, jehož přípustnost opírá o § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), maje za to, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení „otázek hmotného a procesního práva, které v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyly vyřešeny,“ a sice (hodnoceno podle obsahu), zda:

1) návrh na uzavření smlouvy o převodu podílu, který činí ovládající osobě společník poté, kdy u ovládající osoby bezúspěšně uplatnil právo odkupu podle § 89 z. o. k., musí obsahovat konkrétní výši úplaty,

2) na návrh společníka lze jmenovat znalce pro určení hodnoty závodu společnosti, domáhá-li se společník v souběžně probíhajícím soudním řízení uzavření smlouvy o převodu jeho podílu na ovládající osobu.

[10] Dovolatel namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (uplatňuje dovolací důvod podle § 241a odst. 1 o. s. ř.), a navrhuje, aby Nejvyšší soud změnil napadené rozhodnutí odvolacího soudu tak, že se usnesení soudu prvního stupně potvrzuje.

[11] Odvolacímu soudu dovolatel vytýká, že dospěl k nesprávnému závěru ohledně toho, zda u ovládajících osob dovolatel požadoval, aby od něj za přiměřenou cenu odkoupily jeho podíl. K tomu odkazuje na svoji „výzvu k odkupu podílu společníka“ ze dne 19. 10. 2018, ve které měl ovládající osoby (podle svých tvrzení) podrobně informovat o způsobu, jakým „využívají svého vlivu ve společnosti a o nastalém podstatném zhoršení postavení dovolatele a jiném podstatném poškození jeho oprávněných zájmů,“ a dále i o tom, že z těchto důvodů po něm nelze spravedlivě požadovat, aby ve společnosti setrval.

[12] Dovolatel zpochybňuje i závěr odvolacího soudu, podle něhož neučinil ovládajícím osobám dostatečně konkrétní návrh smlouvy na odkup jeho podílu. Cituje svůj dopis adresovaný ovládajícím osobám ze dne 16. 11. 2018, ve kterém navrhl znění smlouvy „o koupi podílu“ s tím, že k převodu podílu dojde za přiměřenou cenu, tedy za cenu určenou „na základě znaleckého posudku znalce jmenovaného soudem v souladu s § 91 z. o. k., kterým bude určena hodnota majetku obchodní korporace s přihlédnutím k budoucímu provozu závodu, kterou měl v době, než došlo ke zhoršení postavení prodávajícího nebo jinému podstatnému poškození jeho zájmu, a to k datu 28. 3. 2016 a k datu 30. 5. 2018.“ Podle mínění dovolatele nelze tvrdit, že jeho dopis ze dne 16. 11. 2018 neobsahoval konkrétní návrh na odkup podílu „s patřičnými náležitostmi“ (k tomu odkazuje jednak na to, že určení přiměřené ceny podílu je odbornou otázkou, která „nemůže být nahrazena stanovením jakékoli neodborně požadované částky,“ a jednak na to, že kupní cena je ujednána dostatečně určitě, je-li ujednán alespoň způsob jejího určení). Dovolatel tedy nevidí důvod, pro který by měl být jeho návrh smlouvy „o koupi podílu“ „neplatný“, a dodává, že ani odvolací soud neuvedl žádný konkrétní „důvod neplatnosti“.

[13] Závěrem dovolatel dodává, že odkazuje-li odvolací soud na usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 21. 8. 2018, sp. zn. 8 Cmo 110/2018, a dovozuje-li, že spolu s návrhem na jmenování znalce pro určení hodnoty závodu společnosti se navrhovatel musí současně domáhat u soudu také uzavření smlouvy o „odkupu svých akcií“, přehlíží, že dovolatel se v řízení vedeném u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 13 Cm 523/2018 domáhá uzavření smlouvy o prodeji svého podílu ovládajícím osobám.

[14] Společnost ve svém vyjádření s dovoláním (ani s tvrzeními, která jsou v dovolání uvedena) nesouhlasí a navrhuje, aby bylo odmítnuto, respektive zamítnuto. Podle společnosti není dovolatel v poměrech projednávané věci aktivně věcně legitimován k podání návrhu na jmenování znalce pro určení hodnoty závodu společnosti. Opačný závěr by byl „nepřípustným rozšiřujícím výkladem směřujícím proti liteře zákona.“ K tomu společnost odkazuje na § 91 odst. 1 větu třetí a čtvrtou z. o. k. s tím, že doručuje-li se znalecký posudek jen navrhovateli a ovládající osobě, je z toho zřejmé, že „navrhovatelem je míněna jednoznačně ovládaná osoba.“

[15] Znalec se k dovolání nevyjádřil.


III. Přípustnost dovolání

[16] Podle § 236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

[17] Podle § 237 o. s. ř. je (není-li stanoveno jinak) dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

[18] Dovolání je přípustné podle § 237 o. s. ř. pro řešení obou dovolatelem formulovaných otázek, které v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyly vyřešeny.


IV. Důvodnost dovolání

a) Rozhodné znění použitých právních předpisů

[19] Nejvyšší soud předesílá, že věc posoudil podle zákona o obchodních korporacích, ve znění účinném do 31. 12. 2020.

[20] Je tomu tak proto, že podle čl. II bodu 9 zákona č. 33/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění zákona č. 458/2016 Sb., a další související zákony, se pravidla pro přezkum zprávy o vztazích, včetně řízení o jmenování znalce pro účely přezkumu zprávy o vztazích a povinností znalce, poprvé použijí pro přezkum zprávy o vztazích zpracované v souladu s požadavky zákona č. 90/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

[21] Z § 91 odst. 1 věta třetí z. o. k., ve znění účinném do 31. 12. 2020, plyne, že § 86 z. o. k. se použije obdobně i na řízení o jmenování znalce pro určení hodnoty závodu společnosti.

[22] Z tohoto důvodu je podle přesvědčení Nejvyššího soudu na místě posuzovat řízení o jmenování znalce pro určení hodnoty závodu společnosti za účelem stanovení přiměřené ceny (ve smyslu § 89 a násl. z. o. k.) při uplatnění práva odkupu podle zákona o obchodních korporacích ve znění účinném do 31. 12. 2020 všude tam, kde došlo k uplatnění vlivu ovládající osoby, v jehož důsledku došlo k podstatnému zhoršení postavení společníka ovládané osoby nebo k jinému podstatnému poškození jeho oprávněných zájmů, pro které po společníkovi není možné spravedlivě požadovat, aby v ovládané osobě setrval (§ 89 z. o. k.), přede dnem účinnosti zákona č. 33/2020 Sb.

b) Použité právní předpisy

[23] Podle § 89 z. o. k. je v případě, že ovládající osoba využívá svého vlivu v ovládané osobě způsobem, v jehož důsledku dojde k podstatnému zhoršení postavení společníků ovládané osoby nebo k jinému podstatnému poškození jejich oprávněných zájmů, a není proto možné po nich spravedlivě požadovat, aby v ovládané osobě setrvali, každý společník, který není ovládající osobou nebo osobou jí ovládanou, oprávněn požadovat, aby od něj ovládající osoba jeho podíl odkoupila za přiměřenou cenu; ustanovení § 328 a 329 se použijí obdobně.

[24] Podle § 91 odst. 1 z. o. k. se cena podílu při postupu podle § 89 určí na základě hodnoty majetku obchodní korporace s přihlédnutím k budoucímu provozu závodu, a to na základě posudku znalce jmenovaného na návrh ovládané osoby soudem (dále jen „hodnota závodu“). Znalec určí hodnotu závodu ovládané osoby, kterou měl v době, než došlo ke zhoršení postavení společníků nebo jinému podstatnému poškození jejich oprávněných zájmů. Na jmenování znalce se použije obdobně § 86 s tím, že znalecký posudek se doručuje jen navrhovateli a ovládající osobě a uveřejní se na internetových stránkách společnosti s upozorněním pro společníky, kde je k nahlédnutí. Nemá-li společnost zřízeny internetové stránky, doručí znalecký posudek také společníkům, u nichž došlo ke zhoršení jejich postavení nebo k jinému podstatnému poškození jejich oprávněných zájmů.

[25] Podle § 328 z. o. k. jedná-li se o povinný veřejný návrh smlouvy, musí být výše protiplnění přiměřená hodnotě účastnických cenných papírů. Navrhovatel doloží přiměřenost protiplnění posudkem znalce; ustanovení § 251 odst. 2 se použije přiměřeně (první odstavec). Doba závaznosti veřejného návrhu podle odstavce 1 nesmí být kratší než 4 týdny ode dne jeho uveřejnění podle § 323 odst. 1 (druhý odstavec).

[26] Podle § 329 z. o. k. porušil-li navrhovatel povinnost učinit veřejný návrh smlouvy, vzniká oprávněnému vlastníkovi účastnických cenných papírů právo navrhnout navrhovateli uzavření smlouvy o koupi účastnických cenných papírů za přiměřené protiplnění a navrhovateli vzniká povinnost takový návrh přijmout (první odstavec). Nebude-li návrh přijat do 15 pracovních dnů ode dne jeho doručení, může se oprávněný vlastník účastnických cenných papírů domáhat uzavření smlouvy u soudu nebo požadovat náhradu újmy, a to nejpozději ve lhůtě 6 měsíců ode dne, kdy byl doručen návrh na uzavření smlouvy podle odstavce 1; ustanovení § 390 odst. 3 až 5 a odst. 7 se použije pro náhradu škody přiměřeně (druhý odstavec). Vyjde-li najevo, že vlastníci účastnických cenných papírů, které byly předmětem veřejného návrhu smlouvy, neobdrželi nebo nemají podle smlouvy obdržet přiměřené protiplnění, mohou se dovolávat toho, aby jim navrhovatel protiplnění dorovnal; ustanovení § 390 odst. 3 až 5 a odst. 7 se použije přiměřeně (třetí odstavec).

c) Právní posouzení věci

[27] Právní úprava umožňující společníkovi společnosti požadovat, aby od něj ovládající osoba odkoupila jeho podíl za přiměřenou cenu (využívá-li ovládající osoba svého vlivu v ovládané osobě způsobem, v jehož důsledku dojde k podstatnému zhoršení postavení společníka ovládané osoby nebo k jinému podstatnému poškození oprávněných zájmů společníka, a není-li po něm proto možné spravedlivě požadovat, aby v ovládané osobě setrval), je nástrojem sloužícím k ochraně individuálních zájmů jednotlivých společníků společnosti, kteří stojí mimo strukturu podnikatelského seskupení využívajícího svého vlivu ve společnosti (srov. například Kovaříček, K. Právo odchodu společníka ze společnosti s ručením omezeným v podnikatelských seskupeních. Právní rozhledy 2020, č. 21, s. 726–727). Smyslem tohoto institutu je tedy především ochrana těchto společníků.

[28] Uplatní-li společník u ovládající osoby právo odkupu podle § 89 z. o. k., je povinností ovládající osoby (jsou-li věcné předpoklady aplikace § 89 z. o. k. skutečně naplněny), aby společníkovi, který právo odkupu uplatnil, učinila návrh na uzavření smlouvy o převodu jeho podílu ve společnosti (ve smyslu § 1732 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku; dále jen „o. z.“). Ovládající osoba musí společníkovi, jenž právo odkupu uplatnil, navrhnout koupi jeho podílu za přiměřenou cenu, kterou je cena určená (za podmínek stanovených § 91 odst. 1 větou první a druhou z. o. k.) na základě posudku znalce jmenovaného soudem (§ 91 odst. 1 věta třetí z. o. k.). Přitom ovládající osobě nelze bránit v tom, aby společníkovi navrhla převod podílu za vyšší než přiměřenou cenu, a stejně tak nelze bránit ani tomu, aby se společník a ovládající osoba dohodli, že k převodu podílu dojde za cenu, se kterou obě strany souhlasí (aniž by bylo nutné určovat cenu převáděného podílu na základě posudku znalce).

[29] Nesplní-li ovládající osoba svoji povinnost učinit společníkovi návrh na uzavření smlouvy o převodu jeho podílu ve společnosti – a to buď vůbec, anebo není-li navržená cena odkupu podílu přiměřená (nebo vyšší) – vzniká společníkovi právo, aby ovládající osobě sám navrhl uzavření smlouvy o převodu podílu (ve smyslu § 1732 odst. 1 o. z.), proti čemuž stojí povinnost ovládající osoby takový návrh přijmout (§ 329 odst. 1 ve spojení s § 89 částí věty za středníkem z. o. k.). Nesplní-li ovládající osoba svoji povinnost přijmout návrh na uzavření smlouvy o převodu podílu společníka, který jí návrh na uzavření smlouvy učinil, do 15 pracovních dnů ode dne doručení návrhu na uzavření smlouvy, může se společník domáhat uzavření smlouvy u soudu (§ 329 odst. 2 ve spojení s § 89 částí věty za středníkem z. o. k.).

[30] Povinnost ovládající osoby přijmout návrh společníka na uzavření smlouvy o převodu podílu ovšem nastupuje výhradně, navrhuje-li společník úplatné uzavření smlouvy o převodu podílu za přiměřenou cenu (ve smyslu § 89 z. o. k.). I zde se přitom cena podílu určí (nedohodnou-li se společník a ovládající osoba na převodu podílu za cenu, se kterou obě strany souhlasí) na základě posudku znalce jmenovaného soudem.

[31] Již jen z toho je patrné, že postačí, aby společník v návrhu na uzavření smlouvy o převodu svého podílu na ovládající osobu co do určení přiměřené ceny odkázal na cenu, která bude určena znalcem, aniž by specifikoval (konkrétní) částku, za kterou má k převodu podílu dojít. Stejný závěr se podává také z toho, že stanovení konkrétní výše úplaty za převod podílu není podstatnou náležitostí smlouvy o převodu podílu, ujednají-li si smluvní strany dostatečně určitě alespoň způsob jejího určení (§ 2080 o. z.).

[32] Právě o tuto situaci jde i v případě nabídky společníka, který po marném uplatnění práva odkupu podle § 89 z. o. k. sám navrhuje uzavření smlouvy o převodu podílu s tím, že co do způsobu určení ceny odkazuje na (budoucí) posudek znalce jmenovaného soudem, jenž má přiměřenou cenu podílu určit (za podmínek stanovených § 91 odst. 1 věta první a druhá z. o. k.). Obsahuje-li tedy taková nabídka společníka všechny „zbývající“ podstatné náležitosti smlouvy o převodu podílu tak, aby tato smlouva mohla být uzavřena jednoduchým a nepodmíněným přijetím (ve smyslu §1732 odst. 1 o. z.), potom jde o návrh smlouvy o převodu podílu společníka ve smyslu § 329 odst. 1 ve spojení s § 89 částí věty za středníkem z. o. k.

[33] Vyšel-li tedy odvolací soud z toho, že navrhovatel v projednávané věci neučinil ovládajícím osobám „konkrétní návrh“ na uzavření smlouvy o převodu jeho podílu, neboť se z jeho dopisu adresovaného ovládajícím osobám ze dne 16. 11. 2018 nepodává „výše požadovaného plnění“, není jeho právní posouzení této právní otázky správné.

[34] Dovolání přesto není důvodné.

[35] Domáhá-li se totiž společník uzavření smlouvy u soudu (ve smyslu § 329 odst. 2 ve spojení s § 89 částí věty za středníkem z. o. k.), nebude znalec – na rozdíl od případu, kdy nabídku na uzavření smlouvy o převodu podílu činí ovládající osoba (srov. odst. [32] tohoto rozhodnutí) – jmenován postupem podle § 91 odst. 1 věta třetí z. o. k. (v samostatném řízení), nýbrž bude ustanoven postupem podle § 127 o. s. ř. v rámci řízení, v němž se společník domáhá uzavření smlouvy u soudu.

[36] Je tomu tak proto, že postup, kdy by byl znalec i za této situace jmenován podle § 91 odst. 1 věty třetí z. o. k., neodpovídá zásadám procesní ekonomie a hospodárnosti řízení. Probíhá-li již u soudu řízení o uzavření smlouvy podle § 329 odst. 2 ve spojení s § 89 částí věty za středníkem z. o. k., je nadbytečné trvat na tom, aby hodnotu závodu určil znalec jmenovaný soudem v samostatném řízení.

[37] V řízení o uzavření smlouvy podle § 329 odst. 2 ve spojení s § 89 částí věty za středníkem z. o. k. soud nejprve posoudí základ žalobou uplatněného nároku a teprve tehdy, dospěje-li k závěru, že společníku právo podle citovaných ustanovení svědčí, ustanoví znalce pro určení hodnoty závodu společnosti. Přitom zváží, zda není namístě o základu nároku rozhodnout mezitímním rozsudkem (§ 152 odst. 2 o. s. ř.).

[38] Konstatoval-li tedy odvolací soud, že společníkovi uplatňujícímu právo odkupu „nevzniká (…) právo na jmenování znalce soudem podle § 91 z. o. k. (…) mimo řízení zahájené podle § 329 odst. 2 z. o. k.,“ je jeho právní posouzení této právní otázky správné.

d) Shrnutí

[39] Jelikož se dovolatelům prostřednictvím uplatněného dovolacího důvodu a jeho obsahového vymezení správnost rozhodnutí odvolacího soudu zpochybnit nepodařilo, Nejvyšší soud dovolání podle § 243d odst. 1 písm. a) o. s. ř. zamítl.

[40] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o § 243c odst. 3 větu první, § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť Nejvyšší soud zamítl dovolání, a tak společnosti a znalci vzniklo právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

[41] Náklady řízení společnosti sestávají z odměny advokáta za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání datované 25. 7. 2019) podle § 6 odst. 1, § 7 bodu 5, § 9 odst. 4 písm. c) a § 11 odst. 1 písm. k) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátního tarifu), ve výši 3.100 Kč a náhrady hotových výdajů podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve výši 300 Kč. Spolu s náhradou za 21% daň z přidané hodnoty ve výši 714 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř. tak dovolací soud přiznal společnosti k tíži navrhovatele celkem 4.114 Kč.

[42] Znalci žádné účelně vynaložené náklady dovolacího řízení nevznikly.

[43] Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (od 30. 9. 2017) se podává z části první, článku II bodu 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Autor: -mha-

Reklama

Jobs

Aktuální znění právních předpisů