// Profipravo.cz / Obchodněprávní shrnutí 23.06.2020

Zápis dovolání se neúčinnosti převodu podílu do obchodního rejstříku

Obchodní rejstřík není veřejným seznamem, v němž by byly evidovány podíly společníků ve společnostech s ručením omezeným, ale veřejným rejstříkem, v němž jsou evidovány osoby vypočtené v § 42 z. v. r. V rámci zápisu společnosti s ručením omezeným nejsou „evidovány podíly“, nýbrž je zde pouze uveden údaj o výši podílu, popř. také o jeho druhu a o vydání kmenového listu.

Obchodní rejstřík je tedy veřejným rejstříkem, a nikoliv veřejným seznamem, v němž by byly evidovány podíly ve společnostech s ručením omezeným; věřitel společníka společnosti s ručením omezeným se proto nemůže domáhat postupem podle § 599 o. z. zápisu poznámky o tom, že se dovolal neúčinnosti právního jednání týkajícího se určitého podílu ve společnosti s ručením omezeným, do obchodního rejstříku.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 2025/2019, ze dne 17. 3. 2020

vytisknout článek


Dotčené předpisy: 
§ 599 odst. 1 o. z.
§ 1 zák. č. 304/2013 Sb.

Kategorie: obchodní rejstřík; zdroj: www.nsoud.cz 

Z odůvodnění:

[1] Městský soud v Praze (dále jen „rejstříkový soud“) usnesením ze dne 29. 8. 2018, č. j. C 57041/RD36/MSPH, Fj 290626/2018, rozhodl o zápisu poznámky o dovolání se neúčinnosti převodu podílu ve společnosti S. (dále jen „společnost“) ve výši 20 % ze společnice J. K. (dále jen „J. K.“) na nabyvatelku A. Z. (dále jen „A. Z.“) podle § 599 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „o. z.“), do obchodního rejstříku (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).

[2] Rejstříkový soud vyšel z toho, že:

1/ J. K. byla společnicí společnosti s podílem ve výši 20 %.

2/ Navrhovatel je věřitelem pohledávky za manželem J. K.

3/ J. K. převedla svůj podíl ve společnosti na A. Z.

4/ Dne 15. 8. 2018 navrhovatel podal k Okresnímu soudu v Berouně žalobu o určení neúčinnosti převodu podílu ve společnosti z J. K. na A. Z.; řízení je u označeného soudu vedeno pod sp. zn. 7 C 257/2018.

5/ Návrhem ze dne 17. 8. 2018 se navrhovatel domáhá, aby rejstříkový soud podle § 599 o. z. poznamenal do obchodního rejstříku, že se navrhovatel dovolal neúčinnosti převodu podílu ve společnosti mezi J. K. a A. Z.

[3] Na takto ustaveném základu rejstříkový soud, cituje § 599 odst. 1 o. z. ve spojení s § 25 odst. 1 písm. j) zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů (dále též jen „z. v. r.“), návrhu zcela vyhověl.

[4] Vrchní soud v Praze k odvolání společnosti v záhlaví označeným usnesením změnil rozhodnutí rejstříkového soudu tak, že návrh odmítl (první výrok), a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů (druhý výrok).

[5] Odvolací soud - cituje § 599 a § 980 o. z., a dále § 1 z. v. r. - zdůraznil, že je nutné odlišit pojem veřejný seznam od pojmu veřejný rejstřík. Zatímco veřejný rejstřík je evidencí osob (fyzických a právnických), který zákon za veřejný rejstřík prohlásí, veřejný seznam je evidencí věcí. Obchodní rejstřík je veřejným rejstříkem, nikoliv veřejným seznamem. Ustanovení § 599 odst. 1 o. z., upravující zápis poznámky o dovolání se neúčinnosti právního jednání do veřejného seznamu, tudíž na projednávanou věc nedopadá.

[6] Poznámka o dovolání se neúčinnosti právního jednání (ve smyslu § 599 odst. 1 o. z.) není skutečností obligatorně zapisovanou do obchodního rejstříku, a navrhovateli již proto nesvědčí aktivní věcná legitimace k podání návrhu na zápis podle § 11 odst. 3 z. v. r. Jelikož navrhovatel není oprávněn podat návrh na zápis ani podle § 25 odst. 1 písm. j) z. v. r. (neboť není zapsanou osobou), měl rejstříkový soud jeho návrh odmítnout jakožto podaný neoprávněnou osobou podle § 86 písm. a) z. v. r.

[7] Proti usnesení odvolacího soudu podal navrhovatel dovolání, jež má za přípustné podle § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), k řešení (v judikatuře Nejvyššího soudu dosud neřešené) otázky, zda lze do obchodního rejstříku zapsat (k návrhu věřitele) poznámku o dovolání se neúčinnosti převodu podílu ve společnosti s ručením omezeným podle § 599 odst. 1 o. z.

[8] Dovolatel odvolacímu soudu vytýká, že při posouzení otázky, zda je obchodní rejstřík veřejným seznamem, vyšel pouze ze zjednodušujícího jazykového výkladu a ztotožnil pojmy veřejný rejstřík a obchodní rejstřík, aniž by podrobněji zkoumal povahu jednotlivých zápisů do obchodního rejstříku.

[9] Právní předpisy nedefinují, co se rozumí veřejným seznamem a veřejným rejstříkem. Je proto nutné v každém jednotlivém případě zkoumat, zda se zápis do veřejné evidence týká určité osoby nebo určité věci s touto osobou spojené.

[10] Podle přesvědčení dovolatele obsahuje veřejný rejstřík nejen údaje o osobách, ale taktéž o věcech s těmito osobami spojenými (veřejný seznam), případně i evidenci listin (sbírka listin). V části týkající se podílů obchodní rejstřík naplňuje pojmové znaky veřejného seznamu ve smyslu § 980 a násl. o. z., neboť se jedná o evidenci věcí (podílů) se zajištěnou materiální a formální publicitou. Proto lze v souladu s § 599 odst. 1 o. z. zapsat do obchodního rejstříku poznámku o dovolání se neúčinnosti převodu podílu.

[11] Dovolatel má za nelogické, aby věřitel, může-li se domáhat zápisu poznámky relativní neúčinnosti vztahující se k jiným majetkovým hodnotám dlužníka evidovaným v (jiných) veřejných seznamech (např. nemovité věci v katastru nemovitostí), byl vyloučen „z použití takového práva“ ve vztahu k podílům v obchodní korporaci evidovaným v obchodním rejstříku.

[12] Společnost považuje napadené usnesení za správné a navrhuje, aby Nejvyšší soud dovolání zamítl.

[13] Dovolání je přípustné podle § 237 o. s. ř. k řešení (v judikatuře Nejvyššího soudu dosud neřešené) jím otevřené otázky.

[14] Podle § 599 odst. 1 o. z. dovolá-li se věřitel neúčinnosti právního jednání týkajícího se věci zapsané ve veřejném seznamu, může spolu s předložením odpůrčí žaloby a důkazu o jejím podání žádat orgán pověřený vedením takového seznamu, aby v něm poznamenal dovolání se neúčinnosti právního jednání.

Podle § 1 z. v. r. veřejnými rejstříky právnických a fyzických osob podle tohoto zákona (dále jen „veřejný rejstřík“) se rozumí spolkový rejstřík, nadační rejstřík, rejstřík ústavů, rejstřík společenství vlastníků jednotek, obchodní rejstřík a rejstřík obecně prospěšných společností (první odstavec). Do veřejného rejstříku se zapisují zákonem stanovené údaje o právnických a fyzických osobách (dále jen „zapsaná osoba“) [druhý odstavec].

[15] Ustanovení § 599 o. z. zakládá věřiteli právo žádat vyznačení poznámky o tom, že se dovolal neúčinnosti právního jednání týkajícího se určité věci, pouze tehdy, jde-li o věc zapsanou ve veřejném seznamu; žádost o vyznačení poznámky podává u orgánu pověřeného vedením tohoto veřejného seznamu.

[16] Řešení dovoláním otevřené otázky tedy závisí na tom, zda obchodní rejstřík lze považovat za veřejný seznam ve smyslu § 599 o. z., v němž je vedena evidence podílů ve společnostech s ručením omezeným.

[17] Občanský zákoník pojem veřejného seznamu nedefinuje. Důvodová zpráva k návrhu občanského zákoníku (sněmovní tisk číslo 362, Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, 6. volební období 2010–2013, s. 801 a 802) uvádí, že označení „veřejný seznam“ je určeno pro všechny veřejné evidence věcí, ať již jsou v příslušných právních předpisech označeny jakkoli (katastr nemovitostí, patentový rejstřík, rejstřík průmyslových vzorů atd.). Veřejný seznam je „souhrnné označení veřejných evidencí věcí, zatímco veřejný rejstřík je souhrnným označením veřejných evidencí osob“.

[18] Aby určitá evidence mohla být považována za veřejný seznam ve smyslu občanského zákoníku, musí být jejím předmětem věci, musí být veřejnosti přístupná bez omezení a musí být vedena na základě zákona orgánem veřejné moci nebo jinou osobou, které stát zákonem takovou pravomoc svěřil (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2017, sp. zn. 22 Cdo 5330/2015).

[19] Dovolateli lze přisvědčit, že obchodní rejstřík splňuje jak kritérium (formální i materiální) publicity (viz § 3 až 9 z. v. r.), tak kritérium, podle něhož je veden orgánem veřejné moci (§ 1 odst. 4 z. v. r.). Zbývá posoudit, zda jde o evidenci věcí – podílů ve společnostech s ručením omezeným.

[20] Podíl představuje účast společníka ve společnosti s ručením omezeným a práva a povinnosti z této účasti plynoucí [§ 31 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), dále též jen „z. o. k.“], a je věcí v právním smyslu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 9. 2017, sp. zn. 29 Cdo 5719/2016, uveřejněné pod číslem 152/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, odst. 28).

[21] Podle § 42 z. v. r. se do obchodního rejstříku zapisují tam vypočtené osoby. V rámci zápisu společnosti s ručením omezeným se zapisují také (jako doplňující skutečnost zapisovaná do obchodního rejstříku) vypočtené údaje o jejích společnících, výše podílu každého společníka, druh podílu a popis práv a povinností s ním spojených alespoň odkazem na společenskou smlouvu uloženou ve sbírce listin a údaj o tom, zda (resp. že) byl na podíl vydán kmenový list [§ 48 odst. 1 písm. j) z. v. r.].

[22] Z výše uvedeného je zjevné, že obchodní rejstřík není veřejným seznamem, v němž by byly evidovány podíly společníků ve společnostech s ručením omezeným, ale veřejným rejstříkem, v němž jsou evidovány osoby vypočtené v § 42 z. v. r. V rámci zápisu společnosti s ručením omezeným nejsou „evidovány podíly“, nýbrž je zde pouze uveden údaj o výši podílu (§ 133 z. o. k.), popř. také o jeho druhu (§ 135 z. o. k.) a o vydání kmenového listu (§ 137 z. o. k.; v podrobnostech viz stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 13. 1. 2016, Cpjn 204/2015, uveřejněné pod číslem 31/2016 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, bod II.).

[23] Uvedený závěr (plynoucí z výkladu gramatického a systematického) podporuje i výklad teleologický a historický.

[24] Občanský zákoník vychází z toho, že „údaje o právnických osobách se zapisují do různých veřejných rejstříků, které vedou soudy nebo jiné orgány veřejné moci“ (srov. § 120 a 121 o. z., a důvodovou zprávu k návrhu občanského zákoníku, s. 622).

[25] Právním předpisem, který upravuje veřejné rejstříky předvídané občanským zákoníkem, je zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů. Podle důvodové zprávy k návrhu tohoto zákona (sněmovní tisk číslo 986/0, Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, 6. volební období 2010–2013, s. 44) „nový občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.) rozlišuje mezi ‚rejstříky‘ (v nich jsou zapisovány osoby) a ‚seznamy‘ (v nich jsou zapisovány věci ve smyslu občanského zákoníku). Kromě stávajících rejstříků (např. nadačního) počítá nový občanský zákoník se zavedením nového spolkového rejstříku založeného na principu materiální publicity. Ambicí předloženého zákona je tak regulovat veřejné rejstříky předpokládané novým občanským zákoníkem“.

[26] Úmyslem zákonodárce tedy bylo upravit obchodní rejstřík jako jeden z více veřejných rejstříků osob, nikoliv (také) jako veřejných seznam věcí (podílů ve společnostech s ručením omezeným).

[27] Nejvyšší soud proto uzavírá, že obchodní rejstřík je veřejným rejstříkem a nikoliv veřejným seznamem, v němž by byly evidovány podíly ve společnostech s ručením omezeným.

[28] Lze dodat, že ke stejnému závěru dospívá i odborná literatura (viz např. Havel, B., Gaňo J. in Havel, B., Štenglová, I., Dědič, J., Jindřich, M. a kol. Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, 1. vyd., Praha: C. H. Beck, 2015, s. 2, či Pulkrábek, Z. in Melzer, F., Tégl, P. a kol., Občanský zákoník - velký komentář, Svazek III, § 419-654, Praha: Leges, 2014, s. 865).

[29] Věřitel společníka společnosti s ručením omezeným se tudíž nemůže domáhat postupem podle § 599 o. z. zápisu poznámky o tom, že se dovolal neúčinnosti právního jednání týkajícího se určitého podílu ve společnosti s ručením omezeným, do obchodního rejstříku.

[30] Jelikož dovoláním zpochybněné právní posouzení věci odvolacím soudem je správné, Nejvyšší soud, který neshledal ani vady řízení, k nimž u přípustného dovolání přihlíží v souladu s § 242 odst. 3 o. s. ř., dovolání navrhovatele zamítl podle § 243d odst. 1 písm. a) o. s. ř.

Autor: -mha-

Reklama

Jobs

Aktuální znění právních předpisů