// Profipravo.cz / Obchodněprávní shrnutí 23.06.2020

Zápis údaje o dni a důvodech zániku funkce opatrovníka obchodní korporace

I. Údaje o jmenování hmotněprávního opatrovníka obchodní korporaci, o dni vzniku jeho funkce, o rozsahu jeho zástupčího oprávnění a o dni zániku jeho funkce jsou důležitými skutečnostmi, na jejichž zápisu má dotčená obchodní korporace vždy (bez dalšího) právní zájem v souladu s § 25 odst. 1 písm. k) z. v. r. [resp. s účinností od 1. 1. 2018 § 25 odst. 1 písm. j)].

Za určitých okolností pak může být důležitou skutečností, na jejímž zápisu do obchodního rejstříku bude mít dotčená obchodní korporace právní zájem, i údaj o důvodech, pro které byl opatrovník jmenován (tak tomu bude zpravidla v případě opatrovníka podle § 165 odst. 2 o. z., jenž je soudem jmenován proto, že při určitých právních jednáních nemohou společnost zastupovat členové statutárního orgánu), a pro které mu zanikla funkce. Okolnosti, z nichž plyne, že jde v konkrétním případě o důležitou skutečnost, a že na jejím zápise má dotčená obchodní korporace (zapisovaná osoba) právní zájem, musí tato korporace tvrdit a případně i osvědčit.

II. Návrh na zápis do obchodního rejstříku podle § 25 odst. 1 písm. k) z. v. r. může podat toliko zapsaná osoba. Jakkoliv opatrovník jmenovaný podle § 165 odst. 1 o. z. bude vždy bez dalšího oprávněn zapsanou osobu při podání návrhu zastoupit, kolizní opatrovník (jmenovaný podle § 165 odst. 2 o. z.) může zapsanou osobu zastoupit pouze v případě, že toto oprávnění mu přiznává rozhodnutí soudu, jímž byl jmenován.

III. Jelikož důležité skutečnosti zapisované do obchodního rejstříku k žádosti zapsané osoby podle § 25 odst. 1 písm. k) z. v. r. [resp. s účinností od 1. 1. 2018 podle § 25 odst. 1 písm. j)] nemusí být v obchodním rejstříku zapsány (jsou tam zapsány jen proto, že o to požádala zapsaná osoba), může zapsaná osoba kdykoliv požádat o jejich výmaz. Nemusí přitom prokazovat, že tyto skutečnosti nadále netrvají.

Je-li proto v obchodním rejstříku zapsán údaj o jmenování opatrovníka, může zapsaná osoba kdykoliv požádat o jeho výmaz, aniž by musela dokládat, že funkce opatrovníkovi zanikla. Jinými slovy, záleží-li toliko na zapsané osobě, zda podá návrh na zápis údaje o jmenování opatrovníka (a případně dalších údajů k němu se vážících) do obchodního rejstříku, záleží také toliko na ní, po jakou dobu je ponechá zapsané v obchodním rejstříku. Výjimkou je situace, kdy se zápis dostane do rozporu se skutečným stavem.

Z pouhého výmazu zápisu opatrovníka z obchodního rejstříku tudíž nelze bez dalšího seznat, zda tomuto opatrovníku zanikla funkce, či zda zapsaná osoba navrhla jeho výmaz bez ohledu na to, že jeho funkce nadále trvá. Proto i poté, kdy je zápis opatrovníka z obchodního rejstříku vymazán, je zápis údaje o dni (a případně i důvodech) zániku funkce opatrovníka důležitou skutečností, na jejímž zápisu do obchodního rejstříku má dotčená obchodní korporace (zapsaná osoba) právní zájem.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 3495/2019, ze dne 17. 3. 2020

vytisknout článek


Dotčené předpisy: 
§ 165 odst. 2 o. z.
§ 25 odst. 1 písm. k) zák. č. 304/2013 Sb.

Kategorie: obchodní rejstřík; zdroj: www.nsoud.cz 

Z odůvodnění:

[1] Městský soud v Praze (dále též jen „rejstříkový soud“) usnesením ze dne 24. 1. 2017, č. j. C 156451/RD201/MSPH, Fj 8553/2017, zamítl návrh na zápis do obchodního rejstříku, jímž se navrhovatelka domáhá zápisu údaje o zániku funkce opatrovníka, ustanoveného usnesením Městského soudu v Praze ze dne 25. 2. 2016, č. j. 2 Nc 1010/2015-155, ze zákona ke dni 18. 7. 2016.

[2] Rejstříkový soud, odkazuje na § 25 odst. 1 písm. b) zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, ve znění účinném ke dni podání návrhu, tj. ke dni 9. 1. 2017 (dále jen „z. v. r.“), uzavřel, že zánik funkce opatrovníka není údajem, který se zapisuje do obchodního rejstříku.

[3] Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 27. 6. 2019, sp. zn. 7 Cmo 58/2017, k odvolání navrhovatelky potvrdil usnesení rejstříkového soudu.

[4] Odvolací soud vyšel z toho, že:

1) Navrhovatelka měla dva jednatele, M. D. a J. P.

2) Městský soud v Praze usnesením ze dne 25. 2. 2016, č. j. 2 Nc 1010/2015-155, jmenoval navrhovatelce opatrovníka O. T., advokáta, podle § 165 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), z důvodu střetu zájmů členů statutárního orgánu se zájmy navrhovatelky. Soud uložil opatrovníkovi, aby usiloval o řádné obnovení činnosti statutárního orgánu navrhovatelky a činil veškerá její právní jednání, zejména vůči společnostem uvedeným ve výroku usnesení a orgánům státní správy a samosprávy. Usnesení nabylo právní moci dne 19. 3. 2016.

3) Rejstříkový soud dne 3. 5. 2016 zapsal do obchodního rejstříku, že navrhovatelce byl „ustanoven k právním jednáním“ opatrovník.

4) Valná hromada navrhovatelky dne 18. 7. 2016 rozhodla o jmenování R. D. jednatelkou navrhovatelky. Podle tvrzení navrhovatelky současně oba dosavadní jednatelé navrhovatelky informovali valnou hromadu o střetu zájmů, pro který byl navrhovatelce ustanoven kolizní hmotněprávní opatrovník, a valná hromada nepozastavila výkon jejich funkce.

5) Údaj o jmenování opatrovníka byl z obchodního rejstříku vymazán dne 28. 12. 2016.

[5] Odvolací soud, vycházeje z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2016, sp. zn. 29 Cdo 3899/2015, uveřejněného pod číslem 59/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 59/2017“), předně přisvědčil navrhovatelce v závěru, podle něhož jmenování opatrovníka podle § 165 odst. 2 o. z. je z povahy věci opatřením toliko dočasné povahy, které trvá po dobu, než budou valnou hromadou zvoleni noví jednatelé; jakmile jsou zvoleni noví jednatelé, funkce opatrovníka bez dalšího (aniž by o tom soud musel rozhodovat) zaniká.

[6] Návrh na zápis zániku funkce opatrovníka v důsledku jmenování nové jednatelky však „ztratil své opodstatnění“, neboť rejstříkový soud údaj o jmenování opatrovníka z obchodního rejstříku již vymazal. Navrhovatelka tak na požadovaném zápisu nemá právní zájem předpokládaný ustanovením § 25 odst. 1 písm. k) z. v. r.

[7] Proti usnesení odvolacího soudu podala navrhovatelka dovolání, jež má za přípustné podle § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), k řešení (v judikatuře Nejvyššího soudu dosud neřešené) otázky, zda má obchodní korporace právní zájem ve smyslu § 25 odst. 1 písm. k) z. v. r., aby byl zánik funkce opatrovníka a důvod tohoto zániku zapsán do obchodního rejstříku jako jiná důležitá skutečnost.

[8] Dovolatelka nesouhlasí s tím, jak uvedenou otázku posoudil odvolací soud. Právní předpisy neukládají obchodní korporaci, aby zapsala do obchodního rejstříku údaj o tom, že jí byl podle § 165 odst. 2 o. z. jmenován opatrovník. V důsledku toho však nemají třetí osoby (ani orgány veřejné moci) možnost zjistit, že obchodní korporaci byl jmenován opatrovník, jaký je rozsah jeho zástupčího oprávnění a kdy (případně z jakého důvodu) jeho funkce zanikla.

[9] Absence zápisu údaje o zániku funkce opatrovníka je o to závažnější v situaci, kdy byl do obchodního rejstříku zapsán údaj o jeho jmenování. Třetí osoby by tak mohly vycházet z toho, že opatrovník je nadále oprávněn obchodní korporaci zastupovat, přestože tomu tak již není. Nelze vyloučit, že tuto situaci zneužije i sám soudem jmenovaný opatrovník.

[10] Jelikož se jmenování opatrovníka podle § 165 odst. 2 o. z. i zánik jeho funkce bezprostředně dotýkají práv dotčené obchodní korporace, je dovolatelka přesvědčena, že tato obchodní korporace má vždy právní zájem na zápisu uvedených skutečností do obchodního rejstříku ve smyslu § 25 odst. 1 písm. k) z. v. r.

[11] Dovolání je přípustné podle § 237 o. s. ř. k zodpovězení jím otevřené otázky, v judikatuře Nejvyššího soudu dosud neřešené.

[12] Podle § 165 o. z. nemá-li statutární orgán dostatečný počet členů potřebný k rozhodování, jmenuje na návrh toho, kdo osvědčí právní zájem, chybějící členy soud na dobu než budou noví členové povoláni postupem určeným v zakladatelském právním jednání; jinak soud jmenuje právnické osobě opatrovníka, a to i bez návrhu, kdykoli se o tom při své činnosti dozví (první odstavec). Soud jmenuje právnické osobě opatrovníka, a to i bez návrhu, jsou-li zájmy člena statutárního orgánu v rozporu se zájmy právnické osoby a nemá-li právnická osoba jiného člena orgánu schopného ji zastupovat (druhý odstavec).

[13] Podle § 25 odst. 1 písm. k) z. v. r. se do veřejného rejstříku zapíše další skutečnost, o které to stanoví tento nebo jiný zákon, nebo jiná důležitá skutečnost, o jejíž zápis požádá zapsaná osoba, má-li na takovém zápisu právní zájem.

I. K právní úpravě jmenování opatrovníka obchodní korporaci podle § 165 odst. 2 o. z.

[14] Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu se podává, že:

1) Jmenování opatrovníka podle § 165 odst. 2 o. z. představuje zásah soudu do vnitřních poměrů právnické osoby, který je krajním řešením (ultima ratio) existujících rozporů mezi zájmy člena statutárního orgánu a právnické osoby. Soud k němu může přikročit až tehdy, není-li možné důsledky rozporu mezi zájmy člena statutárního orgánu a právnické osoby překlenout jinak (zůstala-li by jinak právnická osoba bez zástupce oprávněného za ni právně jednat).

2) Je-li zde jiný člen orgánu, který je oprávněn za právnickou osobu jednat (jehož zástupčí oprávnění není „dotčeno“ konfliktem zájmů), nelze této právnické osobě opatrovníka podle § 165 odst. 2 o. z. jmenovat.

3) V poměrech obchodních korporací je nezbytné zohlednit zvláštní úpravu řešení konfliktu zájmů, obsaženou v § 54 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákona o obchodních korporacích) [dále jen „z. o. k.“]. Splní-li člen (statutárního) orgánu svoji informační povinnost podle § 54 odst. 1 a 2 z. o. k. a nepozastaví-li mu kontrolní či nejvyšší orgán obchodní korporace výkon jeho funkce (§ 54 odst. 4 z. o. k.), může obchodní korporaci zastupovat bez ohledu na střet zájmů; ustanovení § 437 o. z. se v takovém případě neuplatní. Pak ani nelze obchodní korporaci jmenovat opatrovníka podle § 165 odst. 2 o. z. (pro takový postup není důvod, neboť obchodní korporace má člena statutárního orgánu oprávněného za ni jednat).

4) Soud, jenž jmenuje právnické osobě opatrovníka podle § 165 odst. 2 o. z., je povinen ve výroku svého rozhodnutí vymezit rozsah jeho působnosti (§ 487 odst. 2 část věty za středníkem o. z.). Působnost kolizního opatrovníka se přitom může týkat pouze těch záležitostí právnické osoby, jež nemohou řešit (při nichž nemohou právnickou osobu zastupovat) členové statutárního orgánu pro trvající střet zájmů. Kolizní opatrovník má právnickou osobu zastupovat jen a pouze při těch právních jednáních, při nichž ji nemohou zastoupit (pro trvající střet zájmů) členové statutárního orgánu. Ve zbývajícím rozsahu zůstává členům statutárního orgánu zástupčí oprávnění (stejně jako ostatní práva a povinnosti plynoucí z členství ve statutárním orgánu) zachováno.

5) Nepřichází proto v úvahu, aby soud jmenoval kolizního opatrovníka s tím, že je oprávněn zastupovat právnickou osobu při všech právních jednáních, resp. že na něj přechází veškerá působnost statutárního orgánu (nenastane-li zcela výjimečná situace, kdy trvající střet zájmů brání členům statutárního orgánu zastupovat právnickou osobu při jakýchkoliv právních jednáních). Stejně tak (logicky) nepřichází v úvahu, aby soud uložil koliznímu opatrovníku, aby s „odbornou“ péčí usiloval o řádné obnovení činnosti statutárního orgánu (tato povinnost, předjímaná ustanovením § 487 odst. 2 částí věty před středníkem o. z., svědčí toliko opatrovníku jmenovanému podle § 165 odst. 1 o. z.).

6) Úkolem opatrovníka jmenovaného podle § 165 odst. 2 o. z. je zastupovat právnickou osobu v rozsahu, v němž tak nemohou činit – pro rozpor v zájmech – členové jejího statutárního orgánu (viz § 437 o. z.). Jakmile jsou tato právní jednání učiněna, popř. je jmenován či zvolen nový člen statutárního orgánu, jenž není ve střetu zájmů a může právnickou osobu zastupovat bez omezení, popř. střet zájmů odpadne z jiného důvodu (například je v obchodní korporaci vyřešen postupem podle § 54 a násl. z. o. k.), odpadá důvod, pro který byl kolizní opatrovník právnické osobě jmenován; jeho funkce proto bez dalšího (ex lege) zaniká.

Srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 12. 2015, sp. zn. 29 Cdo 4384/2015, uveřejněné pod číslem 102/2016 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, R 59/2017 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 2019, sp. zn. 27 Cdo 1382/2019.

[15] Jestliže oba dosavadní jednatelé navrhovatelky informovali v souladu s ustanovením § 54 z. o. k. valnou hromadu o střetu zájmů, pro který byl navrhovatelce ustanoven kolizní hmotněprávní opatrovník, a valná hromada nepozastavila výkon jejich funkce (§ 54 odst. 4 z. o. k.), nebrání již uvedený střet zájmů tomu, aby navrhovatelku zastupovali i ve věcech dotčených uvedeným střetem zájmů. Důvod, pro který byl navrhovatelce jmenován Městským soudem v Praze opatrovník podle § 165 odst. 2 o. z., odpadl, a funkce jmenovaného opatrovníka ex lege zanikla.

[16] Dalším důvodem zániku funkce opatrovníka je skutečnost, že valná hromada navrhovatelky (na témže zasedání) zvolila jednatelku, jejíž zájmy (alespoň podle obsahu spisu) nejsou v rozporu se zájmy navrhovatelky, a jež tudíž může navrhovatelku zastupovat bez omezení.

[17] Řečené platí bez ohledu na to, že Městský soud v Praze při jmenování opatrovníka podle § 165 odst. 2 o. z. postupoval v rozporu se zákonem, a přestože důvodem pro jmenování kolizního opatrovníka měl být střet konkrétních zájmů navrhovatelky a jejích jednatelů, rozhodl, že kolizní opatrovník je oprávněn zastupovat navrhovatelku ve všech věcech (při všech právních jednáních). Jednatelé navrhovatelky totiž byli oprávněni i nadále zastupovat navrhovatelku ve věcech, jež nebyly dotčeny jejich konfliktem zájmů, a jakmile odpadl důvod, pro který byl opatrovník jmenován, byl by závěr o jeho dalším setrvání ve funkci v rozporu s výše vyloženým účelem právní úpravy kolizního opatrovníka právnické osoby.

II. K zápisu údaje o jmenování opatrovníka podle § 165 odst. 2 o. z., rozsahu jeho zástupčího oprávnění a data, popř. i důvodů vzniku a zániku jeho funkce, do obchodního rejstříku.

[18] Údaje o jmenování opatrovníka obchodní korporaci, o důvodech, pro něž byl jmenován, o dni vzniku jeho funkce, o rozsahu jeho zástupčího oprávnění a o dni a důvodech zániku jeho funkce nepatří mezi povinně zapisované skutečnosti do obchodního rejstříku (srov. zejména § 25 a § 48 z. v. r.).

[19] Nicméně skutečnost, že obchodní korporaci byl jmenován opatrovník (lhostejno, zda z důvodů uvedených v § 165 odst. 1 či odst. 2 o. z., popř. z jiných důležitých důvodů podle § 486 o. z.), je významná jak pro dotčenou obchodní korporaci (jež zápisem této skutečnosti dává najevo, kdo a v jakém rozsahu je oprávněn ji zastupovat navenek, a případně v jakém rozsahu je omezeno zástupčí právo členů statutárního orgánu), tak i (ze stejného důvodu) pro třetí osoby, jež s danou obchodní korporací přicházejí do styku (již proto má Nejvyšší soud za to, že by de lege ferenda bylo na místě začlenit uvedené údaje mezi povinně zapisované skutečnosti).

[20] Z řečeného se podává, že údaje o jmenování opatrovníka obchodní korporaci, o dni vzniku jeho funkce, o rozsahu jeho zástupčího oprávnění a o dni zániku jeho funkce jsou důležitými skutečnostmi, na jejichž zápisu má dotčená obchodní korporace vždy (bez dalšího) právní zájem v souladu s § 25 odst. 1 písm. k) z. v. r. [resp. s účinností od 1. 1. 2018 § 25 odst. 1 písm. j) téhož zákona].

[21] Za určitých okolností pak může být důležitou skutečností, na jejímž zápisu do obchodního rejstříku bude mít dotčená obchodní korporace právní zájem, i údaj o důvodech, pro které byl opatrovník jmenován (tak tomu bude zpravidla v případě opatrovníka podle § 165 odst. 2 o. z., jenž je soudem jmenován proto, že při určitých právních jednáních nemohou společnost zastupovat členové statutárního orgánu), a pro které mu zanikla funkce. Okolnosti, z nichž plyne, že jde v konkrétním případě o důležitou skutečnost, a že na jejím zápise má dotčená obchodní korporace (zapisovaná osoba) právní zájem, musí tato korporace tvrdit a případně i osvědčit.

[22] Lze dodat, že návrh na zápis do obchodního rejstříku podle § 25 odst. 1 písm. k) z. v. r. může podat toliko zapsaná osoba. Jakkoliv opatrovník jmenovaný podle § 165 odst. 1 o. z. bude vždy bez dalšího oprávněn zapsanou osobu při podání návrhu zastoupit [§ 487 odst. 1 o. z., § 120 z. v. r. a § 21 odst. 1 písm. a), odst. 2 o. s. ř.], kolizní opatrovník (jmenovaný podle § 165 odst. 2 o. z.) může zapsanou osobu zastoupit pouze v případě, že toto oprávnění mu přiznává rozhodnutí soudu, jímž byl jmenován (k rozsahu zástupčího oprávnění kolizního opatrovníka viz výše).

[23] Jelikož důležité skutečnosti zapisované do obchodního rejstříku k žádosti zapsané osoby podle § 25 odst. 1 písm. k) z. v. r. [resp. s účinností od 1. 1. 2018 podle § 25 odst. 1 písm. j) téhož zákona] nemusí být v obchodním rejstříku zapsány (jsou tam zapsány jen proto, že o to požádala zapsaná osoba), může zapsaná osoba kdykoliv požádat o jejich výmaz. Nemusí přitom prokazovat, že tyto skutečnosti nadále netrvají.

[24] Je-li tudíž v obchodním rejstříku zapsán údaj o jmenování opatrovníka, může zapsaná osoba kdykoliv požádat o jeho výmaz, aniž by musela dokládat, že funkce opatrovníkovi zanikla. Jinými slovy, záleží-li toliko na zapsané osobě, zda podá návrh na zápis údaje o jmenování opatrovníka (a případně dalších údajů k němu se vážících) do obchodního rejstříku, záleží také toliko na ní, po jakou dobu je ponechá zapsané v obchodním rejstříku. Výjimkou je situace, kdy se zápis dostane do rozporu se skutečným stavem.

[25] Z pouhého výmazu zápisu opatrovníka z obchodního rejstříku tudíž nelze bez dalšího seznat, zda tomuto opatrovníku zanikla funkce, či zda zapsaná osoba navrhla jeho výmaz bez ohledu na to, že jeho funkce nadále trvá. Proto i poté, kdy je zápis opatrovníka z obchodního rejstříku vymazán, je zápis údaje o dni (a případně i důvodech) zániku funkce opatrovníka (z výše popsaných důvodů) důležitou skutečností, na jejímž zápisu do obchodního rejstříku má dotčená obchodní korporace (zapsaná osoba) právní zájem.

[26] Závěr odvolacího soudu, na němž spočívá napadené rozhodnutí, tudíž není správný. Proto Nejvyšší soud usnesení odvolacího soudu zrušil. Protože důvody, pro které nemohlo obstát rozhodnutí odvolacího soudu, dopadají i na usnesení rejstříkového soudu, zrušil dovolací soud i je a věc vrátil rejstříkovému soudu k dalšímu řízení (§ 243e odst. 2 věta druhá o. s. ř.).

[27] Právní názor Nejvyššího soudu je pro soudy nižších stupňů závazný (§ 243g odst. 1 část věty první za středníkem, § 226 odst. 1 o. s. ř.).

Autor: -mha-

Reklama

Jobs

Aktuální znění právních předpisů