// Profipravo.cz / Obchodněprávní shrnutí 02.05.2019

Důsledky prohlášení akcií za neplatné podle § 538 z. o. k.

V důsledku prohlášení akcií za neplatné postupem podle § 538 z. o. k. dochází k tomu, že podíl dotčeného akcionáře (jeho účast a z ní plynoucí práva a povinnosti) není po určitou dobu představován cennými papíry (akciemi) a po vydání nových akcií (nahrazujících akcie prohlášené za neplatné) dochází k jeho vtělení do těchto nových akcií. Dotčený akcionář zůstává i nadále akcionářem (společníkem) a nové akcie (vydané společností místo akcií prohlášených za neplatné) jsou jeho majetkem. Právě proto ustanovení § 539 odst. 1 z. o. k. určuje, že společnost nové akcie prodává „na účet“ tohoto akcionáře (pro něhož se v § 538 z. o. k. zavádí legislativní zkratka „dotčená osoba“). Je-li akcionář, jehož akcie byly prohlášeny za neplatné, i nadále akcionářem společnosti a vlastníkem nových akcií vydaných za zneplatněné akcie, zůstává mu zachováno (vedle práva na vydání výtěžku zpeněžení nových akcií, dojde-li k jejich prodeji v souladu s § 539 z. o. k.) i právo na vydání nových akcií.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 3601/2018, ze dne 31. 1. 2019

vytisknout článek


Dotčené předpisy: 
§ 537 z. o. k.
§ 538 z. o. k.
§ 539 z. o. k.
§ 214 obch. zák.

Kategorie: akciová společnost; zdroj: www.nsoud.cz 

Z odůvodnění:

[1] Žalobce se domáhá, aby soud uložil žalované (dále jen „společnost“) povinnost vydat žalobci 10.630 akcií společnosti na jméno o jmenovité hodnotě 600 Kč (dále jen „nové akcie“), jež byly vydány po snížení základního kapitálu společnosti místo akcií, které žalobce nepředložil k vyznačení nižší jmenovité hodnoty.

[2] Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 21. 12. 2017, č. j. 15 Cm 178/2017-119, uložil společnosti povinnost vydat žalobci nové akcie (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).

[3] Soud prvního stupně vyšel z toho, že:

1) Společnost měla v obchodním rejstříku od 21. 12. 1993 do 16. 9. 2016 zapsaný základní kapitál ve výši 765.275.000 Kč, který byl rozdělen na 765.275 akcií na jméno o jmenovité hodnotě 1.000 Kč (dále jen „původní akcie“).

2) Žalobce byl akcionářem společnosti vlastnícím hromadnou listinu č. 000098, která nahrazovala 10.630 původních akcií (dále jen „hromadná listina“).

3) Valná hromada společnosti rozhodla 4. 5. 2016 o snížení základního kapitálu společnosti na 455.797.200 Kč.

4) Snížení základního kapitálu společnosti bylo provedeno vzetím části původních akcií (5.613 kusů) z oběhu a snížením jmenovité hodnoty zbylé části původních akcií na 600 Kč (dále jen „nová jmenovitá hodnota“).

5) Valná hromada akcionářům uložila, aby předložili původní akcie k vyznačení nové jmenovité hodnoty do tří měsíců od zápisu nové výše základního kapitálu do obchodního rejstříku.

6) Nová výše základního kapitálu byla do obchodního rejstříku zapsána 16. 9. 2016.

7) Statutární ředitel společnosti (znovu) vyzval akcionáře, aby původní akcie předložili k vyznačení nové jmenovité hodnoty; k tomu určil lhůtu do 16. 3. 2017 (dále jen „přiměřená lhůta“). Výzva byla zveřejněna v Obchodním věstníku 22. 12. 2016.

8) Ani v přiměřené lhůtě žalobce nepředložil původní akcie (resp. hromadnou listinu) k vyznačení nové jmenovité hodnoty.

9) Dne 28. 4. 2017 prohlásil statutární ředitel společnosti původní akcie žalobce za neplatné. Prohlášení bylo zveřejněno v Obchodním věstníku 2. 5. 2017.

10) Místo původních akcií žalobce (resp. hromadné listiny) společnost vydala nové akcie.

11) Nové akcie se měly stát předmětem veřejné dražby, kterou měla organizovat společnost Roklen360 a. s., identifikační číslo osoby 60732075 (dále jen „dražebník“), a která se měla konat 29. 8. 2017.

12) Usnesením ze dne 9. 8. 2017, č. j. 15 Cm 178/2017-33, nařídil Krajský soud v Ostravě společnosti a dražebníkovi, aby se zdrželi nakládání s novými akciemi.

[4] Soud prvního stupně nejprve konstatoval, že prohlášením akcií za neplatné přestávají být akcie cennými papíry (po prohlášení akcií za neplatné drží dotčená osoba jen hmotný substrát, do kterého nejsou inkorporována žádná práva akcionáře). Prohlášením akcií za neplatné však podle soudu nezanikají práva akcionáře. To je patrné již jen z toho, že měla-li by práva akcionáře zaniknout, nebylo by je možné spojit s akciemi, které má společnost vydat místo akcií prohlášených za neplatné.

[5] K tomu soud odkázal (mimo jiné) na stanovisko Komise pro cenné papíry ze dne 5. 2. 2002, či na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 6. 2012, sp. zn. 29 Cdo 2321/2011, a uzavřel, že základní funkce listinné akcie spočívá v jejím legitimačním účinku, avšak „samotnou účast na akciové společnosti akcie nezakládá.“

[6] K odvolání společnosti Vrchní soud v Olomouci rozsudkem ze dne 16. 5. 2018, č. j. 8 Cmo 66/2018-153, ve znění usnesení ze dne 16. 5. 2018, č. j. 8 Cmo 66/2018-157, potvrdil napadený rozsudek soudu prvního stupně (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).

[7] Odvolací soud uvedl, že v případě prodlení akcionáře s výměnou akcií dochází k dočasné ztrátě akcionářských práv. Přesto zůstává vlastnické právo k akciím zachováno a trvá až do okamžiku prodeje akcií. Smyslem této právní úpravy je reagovat na pasivitu akcionáře, která by mohla vést k ochromení chodu společnosti. S tím se shoduje výklad, podle něhož není podstatné, kdy prodlévající akcionář požádá o výměnu akcií, dojde-li k tomu před tím, než budou nové akcie prodány prostřednictvím obchodníka s cennými papíry nebo ve veřejné dražbě.

[8] Tomu nasvědčuje i skutečnost, že místo, dobu konání a předmět dražby má představenstvo před konáním dražby zveřejnit a o těchto skutečnostech má informovat akcionáře, jehož akcie byly prohlášeny za neplatné. Pokud by akcionář nemohl uplatnit právo na výměnu akcií, postrádal by tento příkaz smysl.

[9] Nato odvolací soud odkázal na „ústavní rámec“ ochrany vlastnického práva a zdůraznil, že vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je možné pouze ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu. Ustanovení, která společnosti umožňují zbavit akcionáře vlastnického práva k akciím, je tedy třeba vykládat restriktivně. K tomu odvolací soud dodal, že ochrana základních ústavou zaručených práv má přednost před dikcí zákona, a odkázal na nález Ústavního soudu ze dne 4. 8. 2016, sp. zn. I. ÚS 721/16.

[10] Proti rozsudku odvolacího soudu podala společnost dovolání, jehož přípustnost opírá o § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), majíc za to, že napadený rozsudek odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, a sice zda je akcionář, jehož akcie byly prohlášeny za neplatné (postupem podle § 538 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech) [zákona o obchodních korporacích; dále jen „z. o. k.“], oprávněn požadovat, aby mu byly vydány akcie emitované místo akcií prohlášených za neplatné, pokud nově emitované akcie (doposud) nebyly prodány prostřednictvím obchodníka s cennými papíry ani ve veřejné dražbě.

[11] Dovolatelka namítá, že napadený rozsudek spočívá na nesprávném právním posouzení věci (uplatňujíc dovolací důvod podle § 241a odst. 1 o. s. ř.), a navrhuje, aby Nejvyšší soud napadený rozsudek odvolacího soudu změnil tak, že žalobu zamítne, případně aby napadený rozsudek odvolacího soudu, jakož i rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

[12] Dovolatelka uvádí, že po prohlášení akcií za neplatné (tedy poté, kdy akcionář opakovaně nerespektuje výzvu, aby akcie předložil) zákon stanoví příkaz bez zbytečného odkladu prodat akcie vydané místo akcií prohlášených za neplatné. Zákonná úprava nestanoví žádnou další lhůtu pro převzetí nově emitovaných akcií a jakýkoli extenzivní výklad je protismyslný, neboť by mohlo docházet k tomu, že bude akcionář „donekonečna mařit zpeněžení akcií“.

[13] Podle mínění dovolatelky nelze právní předpisy interpretovat a aplikovat způsobem, který by umožňoval obstrukční a šikanózní postup. Akcionář v dotčeném vztahu nevystupuje jako slabší strana, a proto není třeba zvyšovat jeho ochranu.

[14] Mimoto dovolatelka poukazuje také na gramatický výklad. Ustanovení § 539 z. o. k. totiž nehovoří o akcionáři, ale jen o „dotčené osobě“.

[15] Závěrem dovolatelka odkazuje na usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 4. 2014, č. j. 14 Cmo 393/2012-207, jakož i na rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 6. 2017, č. j. 15 Co 337/2016-185, a dodává, že její argumentaci podporují i závěry usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 2321/2011.

[16] Dovolání je přípustné podle § 237 o. s. ř. pro řešení v rozhodovací praxi dovolacího soudu – v poměrech právní úpravy účinné od 1. 1. 2014 – dosud neřešené otázky, zda je akcionář, jehož akcie byly prohlášeny za neplatné (postupem podle § 538 z. o. k.), oprávněn požadovat, aby mu byly vydány akcie emitované místo akcií prohlášených za neplatné, pokud nově emitované akcie (doposud) nebyly prodány prostřednictvím obchodníka s cennými papíry ani ve veřejné dražbě.

[17] Dovolání však není důvodné.

[18] Podle § 537 z. o. k. v případě prodlení akcionářů s předložením akcií stahovaných společností z oběhu za účelem jejich výměny, vyznačení nové jmenovité hodnoty nebo zničení nebo s převzetím nových akcií při zvýšení základního kapitálu vyzve představenstvo akcionáře způsobem stanoveným tímto zákonem a stanovami pro svolání valné hromady, aby tak učinili v přiměřené lhůtě, kterou jim k tomu určí s upozorněním, že jinak budou nepředložené akcie prohlášeny za neplatné nebo že nepřevzaté akcie budou prodány.

[19] Podle § 538 z. o. k. akcie, které nebyly přes výzvu v dodatečné lhůtě odevzdány, představenstvo prohlásí za neplatné; představenstvo prohlášení bez zbytečného odkladu oznámí způsobem stanoveným tímto zákonem a stanovami pro svolání valné hromady akcionářům, jejichž akcií se neplatnost týká (dále jen „dotčená osoba“), a současně je zveřejní.

[20] Podle § 539 z. o. k. nové akcie, které mají být vydány místo akcií prohlášených za neplatné, nebo akcie, které nebyly při zvýšení základního kapitálu podle § 500 akcionáři převzaty ani v dodatečné přiměřené době, prodá představenstvo bez zbytečného odkladu prostřednictvím obchodníka s cennými papíry na účet dotčené osoby na evropském regulovaném trhu, jinak je prodá ve veřejné dražbě (první odstavec).

[21] Místo, dobu konání a předmět dražby představenstvo zveřejní ve lhůtě alespoň 15 dnů přede dnem jejího konání, je-li hodnota dražených akcií nižší než 100 000 Kč, a ve lhůtě 30 dní přede dnem jejího konání, je-li hodnota vyšší, a ve stejné lhůtě zašle zprávu o chystané veřejné dražbě také dotčené osobě, je-li představenstvu známa (druhý odstavec).

[22] Výtěžek z prodeje po započtení pohledávek společnosti za dotčenou osobou vzniklých v souvislosti s prohlášením jejích akcií za neplatné, popřípadě v souvislosti s prodejem akcií, společnost vyplatí bez zbytečného odkladu dotčené osobě (třetí odstavec).

[23] Otázkou zániku účasti akcionáře ve společnosti poté, kdy byly jeho akcie prohlášeny za neplatné s tím, že svoje akcie přes výzvu v dodatečně určené lhůtě nepředložil k vyznačení nové jmenovité hodnoty, se Nejvyšší soud zabýval (v poměrech zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku) již v rozsudku ze dne 12. 6. 2018, sp. zn. 29 Cdo 3064/2016.

[24] V právě uvedeném rozhodnutí Nejvyšší soud formuloval a odůvodnil závěr, podle něhož prohlásí-li představenstvo společnosti akcie, které akcionář nepředložil ani v dodatečné lhůtě za účelem vyznačení nižší jmenovité hodnoty, za neplatné, zůstává dotčený akcionář i nadále společníkem (jeho účast ve společnosti nezaniká) a má i nadále právo na vydání nových akcií, vydaných na místo akcií, jež byly prohlášeny za neplatné; účast ve společnosti (a právo požadovat vydání nových akcií) dotčenému akcionáři zaniká v okamžiku, kdy nové akcie nabude (na regulovaném trhu či ve veřejné dražbě) třetí osoba.

[25] Tento závěr se plně prosadí i v poměrech právní úpravy účinné od 1. 1. 2014 (tedy při výkladu § 538 z. o. k.).

[26] Je tomu tak proto, že dotčená (výše citovaná) ustanovení zákona o obchodních korporacích jsou ve srovnání s úpravou obchodního zákoníku „pouze přestylizována a systematicky přesunuta, aniž by docházelo k věcným posunům“ (důvodová zpráva k návrhu zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech, sněmovní tisk č. 363, Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, 6. volební období 2010–2013, s. 249).

[27] Proto zůstal nezměněn i primární účel citovaných ustanovení, jímž není přivodit zánik účasti akcionáře ve společnosti, ale umožnit společnosti řešit situaci, kdy údaje na akciích vlastněných dotčeným akcionářem neodpovídají skutečnosti a napravení tohoto stavu brání nečinnost akcionáře (nepředložení akcií společnosti). Opačný výklad, podle kterého by prohlášením akcií za neplatné zanikala účast akcionáře ve společnosti, by neodpovídal povaze a významu povinnosti (předložit akcie společnosti za účelem vyznačení nižší jmenovité hodnoty), s jejímž splněním se akcionář dostal do prodlení, a byl by tudíž v rozporu s principem proporcionality. Akcionář je za své prodlení s plněním povinnosti předložit akcie „potrestán“ již tím, že nesmí vykonávat práva spojená s těmito akciemi (§ 526 věta druhá z. o. k.), jakož i tím, že jeho účast ve společnosti může zaniknout v důsledku prodeje nových akcií postupem podle § 539 odst. 1 z. o. k.

[28] Nadále tak platí, že v důsledku prohlášení akcií za neplatné dochází k tomu, že podíl dotčeného akcionáře (jeho účast a z ní plynoucí práva a povinnosti) není po určitou dobu představován cennými papíry (akciemi) a po vydání nových akcií (nahrazujících akcie prohlášené za neplatné) dochází k jeho vtělení do těchto nových akcií. Dotčený akcionář zůstává i nadále akcionářem (společníkem) a nové akcie (vydané společností místo akcií prohlášených za neplatné) jsou jeho majetkem. Právě proto ustanovení § 539 odst. 1 z. o. k. určuje, že společnost nové akcie prodává „na účet“ tohoto akcionáře (pro něhož se v § 538 z. o. k. zavádí legislativní zkratka „dotčená osoba“). Je-li akcionář, jehož akcie byly prohlášeny za neplatné, i nadále akcionářem společnosti a vlastníkem nových akcií vydaných za zneplatněné akcie, zůstává mu zachováno (vedle práva na vydání výtěžku zpeněžení nových akcií, dojde-li k jejich prodeji v souladu s § 539 z. o. k.) i právo na vydání nových akcií.

[29] Ve vazbě na argumentaci dovolatelky je třeba doplnit také to, že jelikož se akcionář dostal do prodlení s plněním své povinnosti předložit akcie společnosti za účelem vyznačení nižší jmenovité hodnoty, a v důsledku toho společnosti vznikají (mohou vzniknout) náklady související s prohlášením původních akcií za neplatné, vydáním nových akcií a přípravou jejich prodeje postupem podle § 539 odst. 1 z. o. k., je dotčený akcionář, požádá-li o vydání nových akcií, povinen tyto náklady společnosti nahradit. Stejně je tomu ostatně i tehdy, dojde-li k prodeji nových akcií (srov. výslovně § 539 odst. 3 z. o. k.).

[30] Promítnuto do poměrů projednávané věci to znamená, že vyšel-li odvolací soud (stejně jako soud prvního stupně) z toho, že žalobce zůstal akcionářem i poté, kdy představenstvo prohlásilo jeho původní akcie za neplatné a vydalo nové akcie, je jeho právní posouzení věci správné.

[31] Jelikož se dovolatelce prostřednictvím uplatněného dovolacího důvodu a jeho obsahového vymezení správnost rozhodnutí odvolacího soudu zpochybnit nepodařilo, Nejvyšší soud zamítl dovolání podle § 243d odst. 1 písm. a) o. s. ř.

[32] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o § 243c odst. 3 větu první, § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť bylo dovolání společnosti zamítnuto a žalobci podle obsahu spisu v dovolacím řízení nevznikly žádné náklady.

[33] Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (od 30. 9. 2017) se podává z části první, článku II bodu 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Autor: -mha-

Reklama

Jobs

Aktuální znění právních předpisů