// Profipravo.cz / Z rozhodnutí dalších soudů

Z rozhodnutí dalších soudů

10.05.2024 00:06

NSS: Daňová uznatelnost výdajů (nákladů)

I. Daňovou uznatelnost výdajů (nákladů) dle § 24 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, prokazuje daňový subjekt. Pokud daňový subjekt prokáže, že jím uplatněný výdaj (náklad) skutečně nastal (musel být fakticky vynaložen), byť i za jiných okolností (včetně jiné výše), než je uvedeno na dokladu, je možné jej za splnění dalších zákonných podmínek uznat za daňově účinný výdaj.

II. Neprokáže-li daňový subjekt okolnosti svědčící daňové uznatelnosti konkrétního výdaje (skupiny výdajů) dle § 24 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, nemá správce daně bez dalšího povinnost přejít z dokazování na stanovení daně podle pomůcek a stanovit relevantní část výdajů objektivně minimálně nutných na pořízení existující služby nebo zboží.

(Podle usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 2. 2024, čj. 8 Afs 296/2020-133)

10.05.2024 00:05

NSS: Definice jinak spojených osob dle § 23 odst. 7 ZDP

Jinak spojenými osobami dle § 23 odst. 7 písm. b) bodu 5 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, jsou osoby, které vytvořily právní vztah, jehož účelem je převážně snížení základu daně či zvýšení daňové ztráty, tj. úprava základu daně o (v podstatě umělé) plnění, které pro daňového poplatníka nemá ekonomickou hodnotu primárně z hlediska rozvíjení jeho podnikání, nýbrž snížení jeho daňové zátěže.
Definice jinak spojených osob je úzce provázána s cenou plnění vstupujícího do základu daně. Zjištění ceny plnění (a její významné odchylky od ceny běžné) proto může být rovněž jednou ze skutečností svědčících o existenci vztahu jinak spojených osob, jakkoliv samo o sobě k naplnění definice jinak spojených osob nepostačuje.

(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 1. 2024, čj. 7 Afs 207/2020-53)

10.05.2024 00:04

NSS: Nepodstatná změna smlouvy dle § 222 odst. 3 ZZVZ

Nemění-li provedená změna závazku ze smlouvy celkovou povahu veřejné zakázky a je-li současně hodnota této změny nižší než stanovené limity de minimis (§ 222 odst. 4 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek), nejedná se o podstatnou změnu smlouvy podle § 222 odst. 3 téhož zákona, což odpovídá čl. 72 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU o zadávání veřejných zakázek a smyslu a účelu zavedení limitů de minimis evropským zákonodárcem, jejichž dodržení nevyvolává nutnost provádět nové zadávací řízení. Taková změna tedy nepředstavuje porušení povinností stanovených zákonem odůvodňující nevyplacení části dotace postupem dle § 14e odst. 1 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech.

(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 2. 2024, čj. 6 Afs 9/2023-31)

10.05.2024 00:03

NSS: Žalobní legitimace k ochraně veřejného zájmu

I. Při posuzování žalobní legitimace k ochraně veřejného zájmu je třeba pojem „závažný veřejný zájem“ použitý v § 66 odst. 2 a 3 s. ř. s. vykládat shodně jako týž pojem užitý v § 66 odst. 2 s. ř. s.

II. Je dán závažný veřejný zájem na nestranném rozhodování správního orgánu. Pokud proto veřejný ochránce práv prokáže existenci systémového rizika podjatosti, je tím naplněn požadavek § 66 odst. 3 s. ř. s.

(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 1. 2024, čj. 1 As 174/2022-92)

10.05.2024 00:02

NSS: Aktivní procesní legitimaci environmentálního spolku

Environmentální spolek má aktivní procesní legitimaci k zahájení řízení podle § 142 správního řádu a může se domáhat vyslovení neúčinnosti veřejnoprávní smlouvy nahrazující územní rozhodnutí nebo určení, že v daném případě nelze nahradit územní rozhodnutí veřejnoprávní smlouvou. To platí i tehdy, pokud není environmentální spolek osobou ve smyslu § 168 správního řádu.

(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 2. 2024, čj. 2 As 8/2023-33)

10.05.2024 00:01

NSS: Vznik přeplatku na pojistném na sociální zabezpečení

Jestliže účinností reorganizačního plánu zanikne část pohledávky orgánu sociálního zabezpečení za dlužníkem [§ 341 odst. 1 písm. a) a § 356 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení], způsobuje plnění na zaniklou část pohledávky vznik přeplatku na pojistném podle zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. To platí i tehdy, pokud dlužník plní jako obžalovaný za účelem využití institutu zvláštní účinné lítosti (§ 242 trestního zákoníku) ve výši podle dříve podané obžaloby.

(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 2. 2024, čj. 2 Ads 181/2022-22)

03.05.2024 00:06

ÚS: Nepřiznání náhrady újmy již v trestním řízení

Postup obecného soudu, který nepřizná uplatněný adhezní nárok, ač jsou pro to splněny zákonné podmínky, je porušením ústavně zaručeného práva oběti na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 2637/23, ze dne 20. 3. 2024

03.05.2024 00:05

ÚS: Odporovatelnost právních úkonů podle § 42a obč. zák.

Při výkladu § 42a občanského zákoníku z roku 1964 je třeba postupovat v souladu se zásadami soukromého práva a upřednostnit výklad, který nejlépe reflektuje právo dítěte na rodičovskou výchovu a péči (čl. 32 odst. 4 Listiny základních práv a svobod), smysl a účel institutu odporovatelnosti, jakož i obecné právo na soudní ochranu (čl. 36 Listiny).

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 1200/23, ze dne 20. 3. 2024

03.05.2024 00:04

ÚS: Zamítnutí žádosti o podmíněné propuštění

Pokud se soud rozhodující o podmíněném propuštění z trestu odnětí svobody (§ 88 násl. trestního zákoníku) v odůvodnění rozhodnutí nevypořádá se všemi rozhodnými skutečnostmi, ale odkáže jen na trestní minulost odsouzeného (a ostatní důležité okolnosti pomine), poruší právo odsouzeného na soudní ochranu (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod).

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 106/24, ze dne 27. 3. 2024

03.05.2024 00:03

ÚS: Předvídatelnost rozhodování o osvobození od soudních poplatků

1. Je chybou, pokud obecný soud svoje úvahy, které by mohly být relevantní pro jeho rozhodnutí ve věci, nesdělil účastníkům přímo v rozhodnutí napadeném ústavní stížností, nýbrž teprve ve vyjádření k ní, a zpětně tak toto odůvodnění „dovysvětlil“. Ústavní soud je totiž „kasační soud“, který přezkoumává napadená rozhodnutí podle jejich obsahu a průběhu předchozího řízení a nezohledňuje proto případné další argumenty, které soudům byly známy již v době jejich rozhodování a pokud by tedy měly odpovídající relevanci, měly být zohledněny přímo v těchto rozhodnutích.

2. Z postulátu oprávněné důvěry v daný právní řád a v totožný postup orgánů veřejné moci ve skutkově a právně srovnatelných kauzách nevyplývá kategorická neměnnost výkladu či aplikace práva. Na druhou stranu je však nezbytné, aby případná změna od dříve provedeného výkladu a učiněných skutkových a právních závěrů byla přezkoumatelně odůvodněna a opírala se o přesvědčivé racionální a objektivní důvody, které logicky reagují i na právní vývody učiněné již dříve v jiných řízeních, pokud na ně stěžovatelka poukazovala. Pouze takto transparentně vyložené myšlenkové operace, odůvodňující rozdílný postup nezávislého soudu, totiž vylučují libovůli při interpretaci a aplikaci práva a neporušují právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 3279/23, ze dne 20. 3. 2024

03.05.2024 00:02

ÚS: Započítání povinnosti zdržovat se v obydlí

Ustanovení § 92 odst. 4 trestního zákoníku výslovně předpokládá započtení doby, po kterou odsouzený vykonával povinnost zdržovat se ve stanoveném časovém období v určeném obydlí nebo jeho části, jež mu byla uložena podle § 73 odst. 3 trestního řádu, do trestu pravomocně uloženého pro týž skutek. Postrádá-li toto ustanovení pravidlo pro případné stanovení poměru, v němž je doba, v rámci které se odsouzený podrobil dohledu probačního úředníka nahrazujícího vazbu, jenž byl spojen s omezujícím opatřením spočívajícím v jeho povinnosti zdržovat se ve stanoveném časovém období v určeném obydlí, způsobilá k zápočtu do uloženého trestu odnětí svobody, je třeba vycházet z obdobného užití pravidel obsažených v § 92 odst. 1 až 3 trestního zákoníku, na něž § 92 odst. 4 trestního zákoníku výslovně odkazuje, a nikoli jen z volné úvahy soudu o zkrácení doby, kdy byla vazba nahrazena dohledem probačního úředníka a po kterou se zdržoval převážně v domácím prostředí. Vyčíslil-li ale obecný soud v odůvodnění svého rozhodnutí na základě takového „obdobného“ přístupu detailně jednotlivé hodiny a dny, kdy se stěžovatel zdržoval v určeném obydlí, tedy vykonával povinnost, jež mu byla uložena podle § 73 odst. 3 trestního řádu, které pak ve výroku správně započítal do trestu odnětí svobody, je možno takový výklad § 92 odst. 4 trestního zákoníku považovat za ústavně konformní.

Obecně se jeví jako spravedlivé, aby byl zohledněn rozdíl mezi jednotlivci, kteří byli po celou dobu ve vazbě, a těmi, kteří měli vazbu nahrazenou možností zdržovat se v domácím prostředí, byť s omezujícími opatřeními, ale s vycházkami a s výkonem zaměstnání na svobodě. Opatření podle § 73 odst. 3 trestního řádu zasahují sice do práv obviněných osob, ale zjevně méně intenzivním způsobem, než je tomu u vazby. Stěží tak lze shledat nepřiměřeným princip, že méně intenzivní zásah do osobní svobody se započítává do trestu méně a intenzivnější zásah (vazba) naopak více. Je zřejmé, že kvalita takového pobytu v domácím prostředí je jiná, než ve vazební věznici nebo ve výkonu trestu odnětí svobody.

Zásadní podmínkou pro ústavně konformní výklad § 92 odst. 4 trestního zákoníku však je, aby dny, resp. hodiny, po které se stěžovatel zdržoval v určeném obydlí, byly spočítány přesně (nikoli volnou úvahou soudu), a to na základě důsledně provedeného dokazování. Nespočítal-li obecný soud na základě takového přístupu správně započitatelné dny v neprospěch stěžovatele, přičemž si ani neopatřil všechny rozhodné podklady pro svůj postup, porušil práva stěžovatele na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a na osobní svobodu podle čl. 8 odst. 1, 2 Listiny základních práv a svobod.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 2831/23, ze dne 27. 3. 2024

03.05.2024 00:01

ÚS: Projednání věci bez zbytečných průtahů

I. Čím déle řízení trvá, tím přísnější požadavky plynoucí z práva na projednání věci bez zbytečných průtahů (čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod) se na ně vztahují. Postup, který je ospravedlnitelný v kratším řízení, tudíž může u dlouhotrvajícího řízení představovat již neústavní průtah v řízení.

II. U dlouhotrvajícího řízení může nečinnost vyvolaná vyčkáváním soudu na rozhodnutí v související věci a vrácení spisu představovat průtah v řízení rozporný s čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 1736/23, ze dne 26. 3. 2024

26.04.2024 00:06

KS: Přezkum hodnocení chování žáka na konci pololetí

Hodnocení chování žáka střední školy na konci prvního nebo druhého pololetí ani přezkoumání jeho výsledků dle § 69 odst. 10 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, nezasahují do práv žáka, a jsou proto ze soudního přezkumu vyloučeny.

(Podle usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 12. 10. 2023, čj. 62 A 79/2023-36)

26.04.2024 00:05

KS: Právo odepřít poskytnutí kamerového záznamu z vozidla

Vyzve-li policista v rámci šetření přestupku před zahájením správního řízení účastníka nehody k poskytnutí kamerového záznamu z jeho vozidla, aniž by ho dle § 13 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, poučil o právu odepřít poskytnutí tohoto důkazu za podmínek, za kterých je oprávněn odepřít výpověď, poruší tím zásadu zákazu sebeobviňování.

(Podle rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 29. 11. 2023, čj. 47 A 35/2022-48)

26.04.2024 00:04

NSS: Povaha zápisu či výmazu údaje z centrálního registru zbraní

I. Zápis údaje do centrálního registru zbraní (§ 73a zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu) či jeho výmaz není rozhodnutím dle § 65 odst. 1 s. ř. s.

II. Proti nevymazání údaje z centrálního registru zbraní (§ 73a zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu) se lze bránit žalobou na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu dle § 82 s. ř. s.

(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 1. 2024, čj. 6 As 262/2022-44)

26.04.2024 00:03

MS: Započtení doby výkonu funkce vyššího soudního úředníka

Pro účely odborné justiční zkoušky se doba výkonu funkce vyššího soudního úředníka, kterou vykonal předtím, než získal vysokoškolské vzdělání řádným ukončením studia v magisterském studijním programu v oblasti práva na vysoké škole v České republice, započítává do právní praxe dle § 110 odst. 3 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů.

(Podle rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 31. 10. 2023, čj. 11 A 86/2023-34)1)

26.04.2024 00:02

NSS: Povaha námitky proti exekučnímu příkazu

Ani po novele provedené zákonem č. 283/2020 Sb., účinné od 1. 1. 2021, nepředstavuje námitka podle § 159 daňového řádu podaná proti exekučnímu příkazu řádný opravný prostředek ve smyslu § 68 písm. a) s. ř. s., který je nutné vyčerpat před podáním správní žaloby.

(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 1. 2024, čj. 8 Afs 59/2023-39)

26.04.2024 00:01

NSS: Příplatek k důchodu podle zákona o soudní rehabilitaci

Osoby, kterým byl důchod vypočten nebo jeho výše upravena podle zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, nemají nárok na příplatek k důchodu podle § 25 odst. 7 zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci. Nesplňují proto ani podmínky pro přiznání jednorázového přídavku k důchodu podle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 51/1994 Sb., o nárocích osob, kterým byl odňat nebo snížen důchod podle dřívějších předpisů, a některých osob účastných soudní rehabilitace.

(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 1. 2024, čj. 4 Ads 51/2022-26)

19.04.2024 00:06

ÚS: Metodika k náhradě nemajetkové újmy na zdraví

I. Neurčitost ustanovení zákona může založit rozpor s principy právního státu (zejména principem právní jistoty a předvídatelnosti práva) až tehdy, nelze-li ustanovení zákona vyložit za použití standardních interpretačních metod a postupů.

II. Zásady slušnosti jsou nedílnou součástí § 2958 občanského zákoníku jako celku. Je-li soud povolán ke stanovení výše náhrady při ublížení na zdraví, je na jeho úvaze, jakým způsobem výši náhrady určí tak, aby odpovídala zásadám slušnosti a co nejvíce respektovala požadavek plné náhrady újmy. Je přitom vždy povinen přihlížet k okolnostem konkrétního případu tak, aby bylo dosaženo rozumného a spravedlivého posouzení.

III. Ústavní soud nemůže zrušit ustanovení zákona jen z důvodu pochybností o způsobu vytvoření a využívání nezávazné interpretační pomůcky, která byla přijata právní praxí k výkladu tohoto ustanovení.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl.ÚS 27/23, ze dne 13. 3. 2024

19.04.2024 00:05

ÚS: Nepřiměřenost trvání zajištění nemovitostí v trestním řízení

Délka zajištění nemovitostí, čítající jen ve fázi přípravného řízení téměř deset let, je z hlediska dalšího omezování vlastnického práva stěžovatelky již nepřijatelná. Neúměrné prodlužování vyšetřování totiž takto dotčenou osobu postihuje nad rámec oprávnění daných ústavním pořádkem a zakládá neproporcionalitu předmětného zásahu a porušuje základního právo stěžovatelky podle čl. 11 Listiny základních práv a svobod.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 584/22, ze dne 13. 3. 2024