// Profipravo.cz / Obchodněprávní shrnutí 19.02.2024
Tvorba rezerv v akc. spol. dle § 8 odst. 1 zák. o vodovodech a kanalizacích
Odvádí-li k naplnění požadavku na tvorbu rezerv ve smyslu § 8 odst. 1 zákona o vodovodech a kanalizacích (ve znění zákona č. 275/2013 Sb.) vlastník vodovodu nebo kanalizace část zdrojů do účelově vázaného fondu, který lze použít výhradně na obnovu vodovodu nebo kanalizace, je takový postup v plném souladu s účelem požadavku na tvorbu rezerv ve smyslu § 8 odst. 1 zákona o vodovodech a kanalizacích.
Je-li vlastníkem vodovodu nebo kanalizace akciová společnost, může být stanovení přesné výše, do níž má být tento účelově vázaný fond naplněn, či určení toho, jak velká část zdrojů do něj bude přidělována, obsaženo ve stanovách. Není-li tomu tak, určí se výše odvodu do tohoto fondu podle plánu financování obnovy vodovodů nebo kanalizací zpracovaného podle § 8 odst. 11 zákona o vodovodech a kanalizacích. Plán financování obnovy vodovodů nebo kanalizací sice zpracovává statutární orgán akciové společnosti, který tak – prostřednictvím předem stanovených a abstraktně formulovaných pravidel – bezprostředně ovlivňuje „zbytkovou“ část zisku potenciálně způsobilého k rozdělení mezi akcionáře. Obsah plánu financování obnovy vodovodů a kanalizací však stanoví poměrně konkrétně a zevrubně § 13 vyhlášky č. 428/2001 Sb. Realizace plánu financování obnovy vodovodů a kanalizací, jakož i to, že je tento plán vypracován podle vyhlášky, navíc podléhá dozoru orgánů veřejné správy, které za jeho porušení mohou ukládat veřejnoprávní sankce. Určuje-li se tedy výše odvodu do účelově vázaného fondu na obnovu vodovodů nebo kanalizací podle plánu financování obnovy vodovodů nebo kanalizací (§ 8 odst. 11 zákona o vodovodech a kanalizacích), nelze hovořit o tom, že by byla pravidla pro tvorbu účelově vázaného fondu tvořeného k naplnění požadavku § 8 odst. 1 zákona o vodovodech a kanalizacích ponechána zcela na rozhodnutí představenstva.
Odvádí-li pak akciová společnost, která je vlastnicí vodovodu nebo kanalizace, část zisku do účelově vázaného fondu vytvořeného k naplnění požadavku § 8 odst. 1 zákona o vodovodech a kanalizacích (podle pravidel určených ve stanovách či podle plánu financování obnovy vodovodů nebo kanalizací vypracovaného v souladu s § 8 odst. 11 zákona o vodovodech a kanalizacích, resp. § 13 vyhlášky), jde o důležitý důvod, který brání tomu, aby byla tato část zisku rozhodnutím valné hromady rozdělena mezi akcionáře.
Z řečeného je pak také zřejmé, že akcionáři, kteří vahou svých hlasů prosadí přijetí usnesení, jímž valná hromada rozhodne o přidělení části zisku do fondu vytvořeného v souladu s požadavky stanov, resp. § 8 odst. 1 zákona o vodovodech a kanalizacích a plánu financování obnovy vodovodu nebo kanalizací, zásadně své hlasy nezneužívají.
Závěrem lze odkázat na R 9/2020, podle něhož ze zdůvodnění by akcionářům mělo být (bez vynaložení nepřiměřeného úsilí a času) zřejmé, proč představenstvo (popř. jiná osoba svolávající valnou hromadu) navrhuje, aby valná hromada o dané záležitosti rozhodla, a proč se tak má stát navrhovaným způsobem. Obsahuje-li pozvánka na valnou hromadu akciové společnosti jako zdůvodnění toho, že zisk nebude rozdělen mezi akcionáře, poukaz na odvod do účelově vázaného fondu tvořeného k naplnění požadavku § 8 odst. 1 zákona o vodovodech a kanalizacích (resp. na zákonnou povinnost stanovenou tímto ustanovením), jsou požadavky formulované v R 9/2020 splněny.
podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 1671/2022, ze dne 12. 12. 2023
Dotčené předpisy:
§ 348 odst. 1 zák. č. 90/2012 Sb. ve znění k 29. 5. 2019
§ 256 odst. 1 zák. č. 90/2012 Sb. ve znění k 29. 5. 2019
§ 407 odst. 1 písm. f) zák. č. 90/2012 Sb. ve znění k 29. 5. 2019
§ 421 odst. 2 písm. h) zák. č. 90/2012 Sb. ve znění k 29. 5. 2019
§ 8 zák. č. 274/2001 Sb. ve znění od 1. 1. 2014
§ 13 vyhl. č. 428/2001 Sb. ve znění k 29. 5. 2019
Kategorie: akciová společnost; zdroj: www.nsoud.cz
Z odůvodnění:
I. Dosavadní průběh řízení
a) Návrh na zahájení řízení
[1] Návrhem na zahájení řízení doručeným Městskému soudu v Praze 27. 6. 2019, se navrhovatel jako akcionář (dále též jen „akcionář“) Vodáren Kladno - Mělník, a. s. (dále jen „společnost“) domáhal vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti z 29. 5. 2019 (dále též jen „valná hromada“). Valná hromada tímto usnesením schválila účetní závěrku a rozhodla, že veškerý zisk za rok 2018 přidělí do fondu vodohospodářské infrastruktury a do sociálního fondu (dále též jen „napadené usnesení valné hromady“ nebo „napadené usnesení“).
[2] Navrhovatel společnosti vytýká, že valná hromada nerozhodla o rozdělení zisku mezi akcionáře, čímž mělo dojít k porušení základního práva akcionáře, resp. ke zneužití hlasovacích práv. Napadené usnesení valné hromady je v rozporu s dobrými mravy, neboť společnost dlouhodobě nevyplácí zisk mezi akcionáře. Napadené usnesení je podle mínění navrhovatele neplatné i proto, že v pozvánce na valnou hromadu nebyl návrh napadeného usnesení náležitě zdůvodněn.
b) Výrok rozhodnutí soudu prvního stupně a soudem zjištěný skutkový stav
[3] Městský soud v Praze usnesením ze dne 14. 10. 2020, č. j. 73 Cm 116/2019-36, návrh zamítl (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).
[4] Soud prvního stupně vyšel z toho, že:
1) Navrhovatel je akcionářem společnosti.
2) Dne 29. 5. 2019 se konala valná hromada. Valnou hromadu svolalo představenstvo společnosti.
3) Pozvánka na valnou hromadu obsahovala (pod bodem 4) návrh usnesení:
Valná hromada schvaluje řádnou účetní závěrku a výroční zprávu za rok 2018.
Valná hromada rozhoduje o rozdělení zisku za rok 2018:
zisk po zdanění 12.063 tis. Kč
· příděl do fondu vodohospodářské infrastruktury 11.803 tis. Kč
· příděl do sociálního fondu 260 tis. Kč
· tantiéma 0 Kč
· dividendy 0 Kč
(dále jen „návrh usnesení valné hromady“).
4) Návrh usnesení valné hromady byl v pozvánce zdůvodněn následovně:
Do výlučné působnosti valné hromady náleží schválení řádné účetní závěrky, rozhodnutí o rozdělení zisku nebo úhradě ztráty a stanovení dividend a tantiém. V souladu s ustanovením § 435 odst. 4 zákona o obchodních korporacích představenstvo předkládá valné hromadě ke schválení účetní závěrku a návrh na rozdělení zisku. Dozorčí rada po přezkoumání řádné účetní závěrky doporučila valné hromadě návrh na rozdělení zisku za rok 2018 schválit.
Dle předloženého návrhu bude zisk rozdělen do fondu vodohospodářské infrastruktury a do sociálního fondu. Tantiémy a dividendy společnost vyplácet nebude. Důležitým důvodem pro navrhovaný postup je skutečnost, že společnost použije prostředky fondu vodohospodářské infrastruktury k financování obnovy a rozvoje svého vodárenského majetku tak, aby plnila zákonnou povinnost vlastníka vodovodů a kanalizací zajistit jejich plynulé a bezpečné provozování, což je předmětem veřejného zájmu.
Valná hromada dle platných předpisů a stanov společnosti je povinna schválit řádnou účetní závěrku a výroční zprávu a rozhodnout o rozdělení zisku.
5) Valná hromada přijala (pod bodem 4) usnesení následujícího znění:
Valná hromada schvaluje řádnou účetní závěrku a výroční zprávu za rok 2018.
Valná hromada schvaluje návrh na rozdělení zisku za rok 2018, a to:
Zisk po zdanění 12.063 tis. Kč
Příděl do fondu vodohospodářské infrastruktury 11.803 Kč
Příděl do sociálního fondu 260 tis. Kč.
6) Navrhovatel se valné hromady nezúčastnil.
7) Před konáním valné hromady podal navrhovatel protest datovaný 27. 5. 2019 (dále jen „protest“), jehož prostřednictvím namítl, že z pozvánky není zřejmé, z jakých „konkrétních a kvantifikovatelných důvodů“ představenstvo navrhuje, aby byl zisk ve výši 12.063.000 Kč převeden do fondu vodohospodářské infrastruktury a do sociálního fondu (tedy z jakého důvodu nemá být zisk rozdělen mezi akcionáře). Vedle toho navrhovatel – v totožné listině, v níž byl formulován protest – vznesl žádost o vysvětlení, jejímž prostřednictvím se domáhal toho, aby byl uveden „konkrétní důvod, o který navrhované (ne)rozdělení zisku představenstvo opírá“, resp. „výsledek hospodaření (…) společnosti za celou dobu její existence a jak bylo v jednotlivých letech s výsledkem hospodaření
naloženo“.
8) Článek 45 odst. 2 stanov společnosti, ve znění schváleném valnou hromadou společnosti 24. 5. 2016 (dále jen „stanovy“), zněl:
Zisk společnosti dosažený v účetním období po splnění daňových povinností podle obecně závazných daňových předpisů a po přídělu do rezervního fondu a případně jiných fondů společnosti a po rozdělení na další účely schválené valnou hromadou lze použít k výplatě dividend a tantiém, nebo podle rozhodnutí valné hromady i jiným způsobem.
c) Právní posouzení věci soudem prvního stupně
[5] Soud prvního stupně nejprve konstatoval, že navrhovatel je akcionářem společnosti a že návrh podal včas ve smyslu § 259 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku
(dále jen „o. z.“). Soud dále uvedl, že akcionář je oprávněn domáhat se vyslovení neplatnosti napadeného usnesení valné hromady, neboť proti napadenému usnesení podal včas odůvodněný protest.
[6] Ve vazbě na navrhovatelem tvrzené důvody neplatnosti napadeného usnesení soud konstatoval, že pozvánka obsahuje návrh napadeného usnesení i jeho řádné zdůvodnění. Akcionáři by podle soudu (odkazujícího na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2019, sp. zn. 27 Cdo 3885/2017, uveřejněné pod číslem 9/2020 Sb. rozh. obč.; dále jen „R 9/2020“) mělo být ze zdůvodnění bez vynaložení nepřiměřeného úsilí a času zřejmé, proč představenstvo navrhuje, aby valná hromada o dané záležitosti rozhodla, a proč se tak má stát navrhovaným způsobem. V této souvislosti soud odkázal na článek 45 odst. 2 stanov a zdůraznil, že podle pozvánky neměl být zisk ani zčásti rozdělen mezi akcionáře, protože měl být převeden do fondu vodohospodářské infrastruktury. Tyto finanční prostředky měly být použity k financování obnovy a rozvoje vodárenského majetku společnosti, k čemuž je společnost jako vlastník vodovodů a kanalizací povinna. V daném případě tak podle soudu „lze z informace uvedené v pozvánce zjistit, proč představenstvo navrhuje, aby zisk byl rozdělen tak, že bude rozdělen do fondu vodohospodářské infrastruktury a do sociálního fondu.“
[7] Podle soudu společnost „zdůvodnila návrh usnesení o rozdělení zisku, v pozvánce uvedla důležitý důvod pro nerozdělení zisku za rok 2013 (správně 2018) mezi akcionáře (…) a prokázala, že byl dán důležitý důvod, pro který bylo na místě zisk mezi akcionáře nerozdělit a ponechat jej společnosti“. Nato soud uzavřel, že „dlouhodobá praxe (…), kdy je dosažený zisk přerozdělován do jejích fondů, není v rozporu s dobrými mravy, neboť přestože lze souhlasit, že účastnice je obchodní společností, je jejím hlavním účelem provozování vodovodů a kanalizací“, přitom „zajištěním obnovy a rozvoje vodárenského majetku plní zákonnou povinnost vlastníka vodovodu a kanalizací za účelem zajištění jejich plynulého a bezpečného provozu.“
d) Odvolací řízení
[8] K odvolání akcionáře Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 17. 12. 2021, č. j. 7 Cmo 365/2020-74:
1) změnil rozhodnutí soudu prvního stupně tak, že vyslovil neplatnost usnesení valné hromady v části, v níž valná hromada rozhodla, že příděl do sociálního fondu činí 260 tis. Kč [první výrok písm. a)],
2) potvrdil zbývající část výroku I. rozhodnutí soudu prvního stupně [první výrok písm. b)] a
3) rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů (druhý výrok).
[9] Odvolací soud doplnil dokazování a vyšel také z toho, že:
1) Společnost v říjnu 2013 vypracovala a statutární orgán společnosti schválil „Plán financování obnovy vodovodů a kanalizací pro období 2013–2017–2022“ (dále jen „plán financování obnovy“).
2) Plán financování obnovy obsahuje přílohu č. 6 „Komentář ke zpracování plánu financování obnovy vodovodů a kanalizací“, v níž jsou pod bodem 3 stanoveny objemy finančních prostředků na obnovu pro období 2013–2022, a to ve variantách „UDRŽITELNOST“, „PROGRES“ a „REÁLNÉ MOŽNOSTI“.
3) Ve variantě „REÁLNÉ MOŽNOSTI“ se vychází z toho, že roční investice do obnovy vodohospodářské infrastruktury budou činit zhruba 172,43 mil. Kč, tedy cca 1 % celkové orientační ceny pořizovací ceny vodohospodářské infrastruktury.
4) V závěru přílohy č. 6 k plánu financování obnovy je uvedeno, že „na 6. jednání představenstva společnosti (…) dne 24. 10. 2013 byla schválena varianta ‚REÁLNÉ MOŽNOSTI‘“, což se podává i ze zápisu č. 6/2023 ze společného zasedání představenstva a dozorčí rady společnosti.
5) Článek 49 stanov zněl:
Společnost zřizuje sociální fond, případně další fondy. Návrh pravidel tvorby a pravidla pro jejich čerpání stanoví představenstvo.
6) Valná hromada společnosti konaná 23. 5. 2017 přijala rozhodnutí, kterým změnila název „fondu pro pořízení vodohospodářského majetku“ na „fond vodohospodářské infrastruktury“.
7) Na protest navrhovatele a jeho žádost o vysvětlení reagoval na valné hromadě ředitel společnosti tak, že odkázal na plán financování obnovy, a uvedl, že tento dokument byl předložen Ministerstvu zemědělství, které se vyjádřilo, že do obnovy vodovodů a kanalizací by mohlo být investováno více finančních prostředků. K tomu ředitel společnosti dodal, že „v loňském roce proběhla akce odkupu akcií“, kterou však navrhovatel nevyužil.
[10] Na takto ustaveném skutkovém základě odvolací soud přisvědčil soudu prvního stupně v tom směru, že návrh napadeného usnesení byl v pozvánce na valnou hromadu řádně zdůvodněn. Společnost je vlastnicí vodovodů a kanalizací, a proto na ni dopadá zvláštní právní úprava. Ta vlastníkovi vodovodu nebo kanalizace ukládá povinnost vytvářet rezervu finančních prostředků na obnovu vodovodu a kanalizace. Proto společnost vytvořila zvláštní „rezervní“ fond vodohospodářské infrastruktury. Za těchto okolností je pozvánka dostatečně určitá, odkazuje-li zdůvodnění návrhu napadeného usnesení na tuto zvláštní zákonnou úpravu.
[11] Podle odvolacího soudu není napadené usnesení neplatné ani z žádného z dalších (navrhovatelem tvrzených) důvodů. Přídělem části zisku do fondu vodohospodářské infrastruktury společnost plnila své zákonné povinnosti. Z toho, že je zisk dlouhodobě odváděn do tohoto fondu, tak nelze dovozovat rozpor s dobrými mravy.
[12] Odvolací soud dodal, že navrhovatel si měl být již při nákupu akcií společnosti vědom zvláštní právní úpravy, které společnost podléhá. Námitka, že společnost je „klasickou“ akciovou společností, není podle odvolacího soudu právně významná. Ačkoli společnost byla založena k tomu, aby vykonávala podnikatelskou činnost, je třeba vzít v úvahu, že „její nakládání s příjmy před zdaněním i se ziskem je (…) omezeno speciální právní úpravou“. Neobstojí ani argument, že jiné vodárenské společnosti v České republice svůj zisk mezi akcionáře rozdělují, neboť je „zřejmé, že obsah údajů v plánu financování obnovy vodovodů nebo kanalizací je u každé vodárenské společnosti individuální“, a proto nelze „činit žádná srovnání.“ S tím odvolací soud uzavřel, že návrh na vyslovení neplatnosti napadeného usnesení v rozsahu, kterým byla část zisku přidělena do fondu vodohospodářské infrastruktury, není důvodný.
[13] Ve vztahu k části návrhu na vyslovení neplatnosti napadeného usnesení v rozsahu, kterým byla část zisku přidělena do sociálního fondu, měl odvolací soud za to, že návrh napadeného usnesení v pozvánce na valnou hromadu nebyl (v této části) náležitě zdůvodněn. Proto je napadené usnesení v části, v níž valná hromada rozhodla o přídělu do sociálního fondu, neplatné.
[14] Závěrem odvolací soud uvedl, že „návrh usnesení valné hromady (…) ohledně nulových tantiém a dividend je v pozvánce zdůvodněn tím, že tantiémy a dividendy společnost vyplácet nebude“. Toto zdůvodnění podle odvolacího soudu „mělo své opodstatnění za situace, kdy celý vykázaný zisk měl být rozdělen do fondů společnosti“. V případě neplatnosti napadeného usnesení v části, v níž valná hromada rozhodla o přídělu do sociálního fondu, je však již zdůvodnění nedostačující. Proto je podle odvolacího soudu „i tato část usnesení valné hromady neplatná pro rozpor se zákonem“.
II. Dovolání
[15] Proti prvnímu výroku v části písm. b) a proti druhému výroku rozhodnutí odvolacího soudu podal akcionář dovolání, jehož přípustnost opírá o § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), maje za to, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázek hmotného práva, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil\od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo které v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyly vyřešeny. Jde o otázky, zda:
1) mohou stanovy akciové společnosti obsahující ujednání o možnosti rozdělení zisku do stanovami zřízeného fondu natrvalo vyloučit základní právo akcionářů na podíl na zisku,
2) je dlouhodobá praxe, kdy akciová společnost založená za účelem podnikání po dobu více než 25 let nikdy nerozdělila zisk mezi své akcionáře, slučitelná s povahou akciové společnosti coby kapitálové společnosti,
3) již samotný obor činnosti společnosti, který je regulovaný zvláštními veřejnoprávními předpisy, zakládá důležitý důvod k rozhodnutí o „nerozdělení“ zisku,
4) je pozvánka na valnou hromadu dostatečně určitá, neobsahuje-li výši a specifikaci investic, kvůli nimž se navrhuje nerozdělit zisk akcionářům,
5) je důležitým důvodem pro nerozdělení zisku odvod do fondu vodohospodářské infrastruktury zřízeného ve vazbě na § 8 odst. 1 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o vodovodech a kanalizacích“),
6) se při posuzování důležitých důvodů pro nerozdělení zisku lze „spokojit“ s odkazem na plán investic bez toho, aniž by soud „materiálně přezkoumal“, jestli takový plán skutečně brání rozdělení zisku mezi akcionáře,
7) přijetím napadeného usnesení valné hromady nedošlo ke zneužití většiny hlasovacích práv.
[16] Dovolatel namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (uplatňuje dovolací důvod podle § 241a odst. 1 o. s. ř.), a navrhuje, aby Nejvyšší soud zrušil první výrok v části písm. b) a druhý výrok napadeného rozhodnutí odvolacího soudu a aby v tomto rozsahu vrátil věc odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
[17] Odvolacímu soudu dovolatel vytýká předně to, že jeho rozhodnutí je vystavěno „na naprosto zjednodušeném (…) právním závěru, že již samotná okolnost, že účastník coby vodárenská společnost je regulován zvláštními právními předpisy (…) a že na základě této regulace vydal plán financování obnovy vodovodů a kanalizací, má být oním důležitým důvodem pro nerozdělení zisku mezi akcionáře“. Odvolací soud se přitom dle dovolatele vůbec nezabýval obsahem plánu financování obnovy ani ekonomickou situací společnosti. Neposuzoval tedy, zda „i navzdory tomuto plánu nelze rozdělit zisk mezi akcionáře.“ Dovolatel přitom zdůrazňuje, že stanovy společnosti neurčují „konkrétní výši zisku (…), která by měla být přidělována do vodohospodářské infrastruktury.“ V důsledku těchto skutečností byla otázka existence důležitých důvodů, pro které může valná hromada legitimně rozhodnout, že zisk nebude rozdělen mezi akcionáře, posouzena nesprávně.
[18] Podle dovolatele neexistují žádné důvody, pro které by neměl být zisk rozdělen mezi akcionáře. Společnost za celou dobu trvání své existence (po dobu více než 25 let) nevyplatila žádnou dividendu a dosažený zisk „rozděluje na různé fondy a na účet nerozděleného zisku“. Z finanční situace společnosti navíc vyplývá, že vyplacením zisku ve výši 12.063.000 Kč nemůže být ohrožena „investiční politika“ společnosti. Přijetím napadeného usnesení tak došlo k porušení základního práva akcionáře na podíl na zisku, ke zneužití většiny hlasů ve společnosti, ke zneužití hlasovacích práv k újmě celku a konečně i k porušení povinnosti představenstva odůvodnit návrh na (ne)rozdělení zisku.
[19] Dovolatel podotýká, že z „uměle zadržovaného zisku“ těží jen určitá část akcionářů (měst a obcí), kteří tento stav „zneužívají k dosahování svých politických cílů“. Napadené usnesení valné hromady navíc není „exces“, nýbrž dlouhodobě nastavený trend, v jehož rámci je dosažený zisk přerozdělován do různých fondů. To je podle dovolatele v rozporu s dobrými mravy.
[20] Odvolací soud podle dovolatele nijak „nevysvětlil a nedoložil“, proč by plán financování obnovy měl bránit rozdělení zisku mezi akcionáře. Podle dovolatele je společnost akciovou společností založenou za účelem dosahování zisku. Na tom nic nemění ani skutečnost, že jde o vodárenskou společnost, ve které vystupují jako akcionáři i města a obce. Celá řada vodárenských společností v České republice rozděluje zisk mezi akcionáře, ačkoli i ony investují do obnovy vodárenské infrastruktury.
[21] Dovolatel považuje za nemravné i to, že má být „zisk rozdělen do sociálního fondu ve prospěch zaměstnanců, kteří již za svou práci dostávají mzdu, kdežto ve prospěch akcionářů, kteří jsou vlastníci společnosti, nemá být rozdělen žádný zisk.“ Taková praxe se podle mínění dovolatele „zcela příčí povaze akciové společnosti“.
[22] Závěrem dovolatel namítá, že „představenstvo předložilo valné hromadě ke schválení návrh usnesení, ze kterého není patrné, jaké (…) důležité důvody brání tomu, aby mezi akcionáře byl rozdělen zisk.“ Z pozvánky totiž „není zřejmé, proč (…) je představenstvem navrhováno, aby zisk (…) byl převeden do fondu vodohospodářské infrastruktury a do sociálního fondu,“ a pozvánka tak neodpovídá požadavkům zákona.
III. Přípustnost dovolání
[23] Dovolání bylo podáno včas, osobou oprávněnou a splňující podmínku podle § 241 odst. 1 o. s. ř.; dovolací soud se proto zabýval jeho přípustností.
[24] První, druhá ani třetí z dovolacích otázek dovolání přípustným nečiní.
[25] V případě první a druhé z dovolacích otázek je tomu tak proto, že jsou založeny na alternativním skutkovém stavu. Ze skutkových zjištění soudů nižších stupňů totiž nevyplývá, že by v projednávané věci stanovy akciové společnosti obsahovaly ujednání, které by „natrvalo vylučovalo“ právo akcionářů společnosti na podíl na zisku. Stejně tak odvolací soud neučinil žádný skutkový závěr ohledně toho, zda společnost „po dobu více než 25 let nikdy nerozdělila zisk mezi své akcionáře“. Správnost skutkového stavu, jak byl zjištěn v řízení před soudy obou stupňů, v dovolacím řízení probíhajícím v procesním režimu účinném od 1. 1. 2013 nelze zpochybnit. Dovolací přezkum je v § 241a odst. 1 o. s. ř. vyhrazen výlučně otázkám právním, ke zpochybnění skutkových zjištění odvolacího soudu nemá tudíž dovolatel k dispozici způsobilý dovolací důvod.
[26] Třetí z dovolacích otázek nezakládá přípustnost dovolání z toho důvodu, že na jejím posouzení napadené rozhodnutí nespočívá, a proto se její řešení nemůže projevit v poměrech dovolatele založených napadeným rozhodnutím (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 12. 2015, sp. zn. 29 Cdo 4384/2015, uveřejněné pod číslem 102/2016 Sb. rozh. obč., či usnesení ze dne 29. 11. 2017, sp. zn. 29 Cdo 3754/2016). Odvolací soud totiž své závěry nevystavěl na tom, že by předmět podnikání společnosti bez dalšího vylučoval možnost rozdělit zisk mezi akcionáře anebo že by byl předmět podnikání společnosti sám o sobě důležitým důvodem, pro nějž lze rozhodnout, že zisk nebude rozdělen mezi akcionáře. Uvedl pouze to, že společnost podléhá zvláštní právní úpravě, která jí ukládá povinnost vytvářet rezervu finančních prostředků na obnovu vodovodů a kanalizací, a proto „nelze vyloučit, že i při vytvoření zisku nebudou akcionářům dlouhodobě dividendy vypláceny.“
[27] Dovolání je však přípustné podle § 237 o. s. ř. pro řešení zbývajících dovolacích otázek, které v rozhodovací praxi dovolacího soudu dosud nebyly vyřešeny.
[28] Jen pro úplnost Nejvyšší soud poznamenává, že ačkoli se argumentace dovolatele v některých pasážích dovolání dotýká i části napadeného usnesení valné hromady, kterým bylo rozhodnuto o přídělu do sociálního fondu, Nejvyšší soud vycházel z toho, že dovolatel co do rozsahu dovoláním napadl pouze první výrok rozhodnutí odvolacího soudu v části písm. b) a druhý výrok rozhodnutí odvolacího soudu (viz bod I. odstavec 2 dovolání). I přes pasáže dovolací argumentace, které se dotýkají také odvodu do sociálního fondu, proto Nejvyšší soud posoudil podané dovolání podle obsahu (§ 41 odst. 2 o. s. ř.) tak, že dovolatel první výrok rozhodnutí odvolacího soudu nenapadá v (měnící) části písm. a).
IV. Důvodnost dovolání
a) Rozhodné znění použitých právních předpisů
[29] Nejvyšší soud předesílá, že věc posoudil podle znění právních předpisů účinných ke dni konání valné hromady – tedy k 29. 5. 2019.
[30] Je tomu tak proto, že podle čl. XVI zákona č. 33/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) [dále též jen „z. o. k.“], ve znění zákona č. 458/2016 Sb., a další související zákony, nabyl tento zákon účinnost i (až) dnem 1. 1. 2021, s výjimkou části osmé, která nabyla účinnosti 1. 7. 2021.
[31] Dále proto, že podle čl. V zákona č. 275/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, nabyl tento zákon účinnosti (již) 1. 1. 2014.
b) Použité právní předpisy
[32] Podle § 256 odst. 1 z. o. k. je akcie cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír, s nímž jsou spojena práva akcionáře jako společníka podílet se podle tohoto zákona a stanov společnosti na jejím řízení, jejím zisku a na likvidačním zůstatku při jejím zrušení s likvidací.
[33] Podle § 348 odst. 1 z. o. k. má akcionář právo na podíl na zisku, který valná hromada schválila k rozdělení mezi akcionáře. Neurčí-li stanovy ve vztahu k určitému druhu akcií jinak, určuje se tento podíl poměrem akcionářova podílu k základnímu kapitálu.
[34] Podle § 407 odst. 1 písm. f) z. o. k. obsahuje pozvánka na valnou hromadu alespoň návrh usnesení valné hromady a jeho zdůvodnění.
[35] Podle § 421 odst. 2 písm. h) z. o. k. do působnosti valné hromady náleží rozhodnutí o rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů, nebo o úhradě ztráty.
[36] Podle § 1 odst. 1 zákona o vodovodech a kanalizacích tento zákon upravuje některé vztahy vznikající při rozvoji, výstavbě a provozu vodovodů a kanalizací sloužících veřejné potřebě, přípojek na ně, jakož i působnost orgánů územních samosprávných celků a správních úřadů na tomto úseku.
[37] Podle § 2 zákona o vodovodech a kanalizacích je vodovod provozně samostatný soubor staveb a zařízení zahrnující vodovodní řady a vodárenské objekty, jimiž jsou zejména stavby pro jímání a odběr povrchové nebo podzemní vody, její úpravu a shromažďování (první odstavec).
[38] Kanalizace je provozně samostatný soubor staveb a zařízení zahrnující kanalizační stoky k odvádění odpadních vod a srážkových vod společně nebo odpadních vod samostatně a srážkových vod samostatně, kanalizační objekty, čistírny odpadních vod, jakož i stavby k čištění odpadních vod před jejich vypouštěním do kanalizace (druhý odstavec).
[39] Obnovou je výměna části vodovodu, úpravny vody, kanalizace nebo čistírny odpadních vod, která je inventárně sledovanou částí majetku vlastníka nebo samostatnou položkou uvedenou ve vybraných údajích majetkové evidence, za účelem prodloužení životnosti stavby a s ní související technologie (devátý odstavec).
[40] Podle § 8 zákona o vodovodech a kanalizacích vlastník vodovodu nebo kanalizace je povinen zajistit jejich plynulé a bezpečné provozování, vytvářet rezervu finančních prostředků na jejich obnovu a dokládat jejich použití pro tyto účely (první odstavec).
[41] Vlastník vodovodu nebo kanalizace je povinen zpracovat a realizovat plán financování obnovy vodovodů nebo kanalizací, a to na dobu nejméně 10 kalendářních let. Obsah plánu financování obnovy vodovodů a kanalizací včetně pravidel pro jeho zpracování stanoví prováděcí právní předpis (jedenáctý odstavec).
[42] Podle § 13 vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 448/2017 Sb. [dále jen „vyhláška“], je obsahem plánu financování obnovy vodovodů a kanalizací vymezení infrastrukturního majetku v členění podle vybraných údajů majetkové evidence v reprodukční pořizovací ceně vypočtené podle příloh č. 1 až 4 k této vyhlášce, vyhodnocení stavu majetku vyjádřené v procentech opotřebení, uvedení teoretické doby akumulace finančních prostředků, roční potřeba finančních prostředků a její krytí a doklady o čerpání vytvořených finančních prostředků včetně faktur nebo jejich kopií (první odstavec).
[43] Zpracování plánu podle odstavce 1 se provádí podle přílohy č. 18 k této vyhlášce (druhý odstavec).
[44] Plán financování obnovy vodovodů a kanalizací musí být zpracován tak, aby sloužil k vytváření rezervy finančních prostředků na obnovu vodovodů a kanalizací. Přehled o tvorbě a čerpání prostředků na obnovu, zpracovaný podle tabulky č. 4 v příloze č. 20 k této vyhlášce, ve vazbě na plán financování obnovy vodovodů a kanalizací v jednotlivých letech se dokládá v rámci porovnání podle § 36 odst. 5 zákona (čtvrtý odstavec).
c) Právní posouzení věci
[45] Již v R 9/2020 (odst. 48) Nejvyšší soud formuloval a odůvodnil závěr, podle kterého je právo podílet se na zisku společnosti jedním ze základních práv akcionáře (srov. § 256 odst. 1 z. o. k.). Proto vytvoří-li akciová společnost zisk, může valná hromada rozhodnout o tom, že zisk nebude rozdělen mezi akcionáře, pouze z důležitých důvodů a při respektování zákazu zneužití většiny hlasů (§ 212 o. z.).
[46] Rovněž v R 9/2020 pak Nejvyšší soud uvedl, že důležitým důvodem pro nerozdělení zisku mohou být mimo jiné i ujednání obsažená ve stanovách upravující nakládání se ziskem společnosti (odst. 49); určují-li přitom stanovy, že zisk či jeho část bude rozdělována mezi jiné osoby než akcionáře (např. mezi členy volených orgánů v podobě tzv. tantiém), je (zpravidla) takové ujednání důležitým důvodem pro to, aby tento zisk či jeho část nebyl rozdělen mezi akcionáře, což platí i určují-li stanovy, že zisk či jeho část budou přidělovány do stanovami zřízeného fondu tvořeného ze zisku (odst. 50).
[47] V projednávané věci je společnost vlastnicí vodovodu a kanalizace ve smyslu § 1 odst. 1 (resp. § 2 odst. 1 a 2) zákona o vodovodech a kanalizacích. Jako takové jí tedy § 8 odst. 1 zákona o vodovodech a kanalizacích ukládá povinnost zajistit jejich plynulé a bezpečné provozování, vytvářet rezervu finančních prostředků na jejich obnovu (ve smyslu § 2 odst. 9 zákona o vodovodech a kanalizacích) a dokládat jejich použití pro tyto účely.
[48] Povinnost vlastníka vodovodu nebo kanalizace vytvářet rezervu finančních prostředků na obnovu vodovodu nebo kanalizace, resp. Povinnost dokládat použití finančních prostředků pro tyto účely, byla do § 8 odst. 1 zákona o vodovodech a kanalizacích vložena čl. I bodem 27 zákona č. 275/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Důvodová zpráva k návrhu tohoto ustanovení (sněmovní tisk číslo 933, Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, 6. volební období, 2010–2013, s. 47), stanoví, že dosavadní znění zákona v § 8 vymezovalo povinnost vlastníka vodovodu nebo kanalizace zpracovat pro ně plán financování obnovy; tento plán ovšem neměl oporu v povinnosti vytvářet rezervu finančních prostředků na jejich obnovu a dokládat jejich použití pro tyto účely.
[49] Z právě uvedeného je patrné, že změnou § 8 odst. 1 zákona o vodovodech a kanalizacích měl zákonodárce v úmyslu zdůraznit potřebu plynulého a bezpečného provozu vodovodů a kanalizací jako veřejného statku v širším smyslu tím, že vlastníkům vodovodů nebo kanalizací uložil veřejnoprávní povinnost „odkládat“ část finančních prostředků za účelem obnovy vodovodů nebo kanalizací.
[50] Ačkoli se přitom v § 8 odst. 1 zákona o vodovodech a kanalizacích hovoří o rezervách, nejde o rezervy ve smyslu § 26 odst. 3 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Je tomu tak proto, že právě uvedený smysl § 8 odst. 1 zákona o vodovodech a kanalizacích směřuje k vytvoření „finančního polštáře“ ke krytí (pokud možno plynulé) obnovy vodovodů a kanalizací; nikoli k pokrytí závazků nebo nákladů, jejichž povaha je jasně definována a u nichž je k rozvahovému dni buď pravděpodobné, že nastanou, nebo jisté, že nastanou, ale není jistá jejich výše nebo okamžik jejich vzniku (§ 26 odst. 3 věta druhá zákona o účetnictví).
[51] Odvádí-li tedy k naplnění požadavku na tvorbu rezerv ve smyslu § 8 odst. 1 zákona o vodovodech a kanalizacích (ve znění zákona č. 275/2013 Sb.) vlastník vodovodu nebo kanalizace část zdrojů do účelově vázaného fondu, který lze použít výhradně na obnovu vodovodu nebo kanalizace, je takový postup v plném souladu s účelem požadavku na tvorbu rezerv ve smyslu § 8 odst. 1 zákona o vodovodech a kanalizacích.
[52] Je-li vlastníkem vodovodu nebo kanalizace akciová společnost, může být stanovení přesné výše, do níž má být tento účelově vázaný fond naplněn, či určení toho, jak velká část zdrojů do něj bude přidělována, obsaženo ve stanovách. Není-li tomu tak, určí se výše odvodu do tohoto fondu podle plánu financování obnovy vodovodů nebo kanalizací zpracovaného podle § 8 odst. 11 zákona o vodovodech a kanalizacích. Plán financování obnovy vodovodů nebo kanalizací sice zpracovává statutární orgán akciové společnosti, který tak – prostřednictvím předem stanovených a abstraktně formulovaných pravidel – bezprostředně ovlivňuje „zbytkovou“ část zisku potenciálně způsobilého k rozdělení mezi akcionáře. Obsah plánu financování obnovy vodovodů a kanalizací však stanoví poměrně konkrétně a zevrubně § 13 vyhlášky. Realizace plánu financování obnovy vodovodů a kanalizací, jakož i to, že je tento plán vypracován podle vyhlášky, navíc podléhá dozoru orgánů veřejné správy, které za jeho porušení mohou ukládat veřejnoprávní sankce. Určuje-li se tedy výše odvodu do účelově vázaného fondu na obnovu vodovodů nebo kanalizací podle plánu financování obnovy vodovodů nebo kanalizací (§ 8 odst. 11 zákona o vodovodech a kanalizacích), nelze hovořit o tom, že by byla pravidla pro tvorbu účelově vázaného fondu tvořeného k naplnění požadavku § 8 odst. 1 zákona o vodovodech a kanalizacích ponechána zcela na rozhodnutí představenstva (k tomu viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2023, sp. zn. 27 Cdo 948/2022, odst. 38).
[53] Odvádí-li pak akciová společnost, která je vlastnicí vodovodu nebo kanalizace, část zisku do účelově vázaného fondu vytvořeného k naplnění požadavku § 8 odst. 1 zákona o vodovodech a kanalizacích (podle pravidel určených ve stanovách či podle plánu financování obnovy vodovodů nebo kanalizací vypracovaného v souladu s § 8 odst. 11 zákona o vodovodech a kanalizacích, resp. § 13 vyhlášky), jde o důležitý důvod, který brání tomu, aby byla tato část zisku rozhodnutím valné hromady rozdělena mezi akcionáře.
[54] Z řečeného je pak také zřejmé, že akcionáři, kteří vahou svých hlasů prosadí přijetí usnesení, jímž valná hromada rozhodne o přidělení části zisku do fondu vytvořeného v souladu s požadavky stanov, resp. § 8 odst. 1 zákona o vodovodech a kanalizacích a plánu financování obnovy vodovodu nebo kanalizací, zásadně své hlasy nezneužívají.
[55] Závěrem lze – ve vazbě na čtvrtou z dovolacích otázek – odkázat na R 9/2020 (odst. 31), podle něhož ze zdůvodnění by akcionářům mělo být (bez vynaložení nepřiměřeného úsilí a času) zřejmé, proč představenstvo (popř. jiná osoba svolávající valnou hromadu) navrhuje, aby valná hromada o dané záležitosti rozhodla, a proč se tak má stát navrhovaným způsobem. Obsahuje-li pozvánka na valnou hromadu akciové společnosti jako zdůvodnění toho, že zisk nebude rozdělen mezi akcionáře, poukaz na odvod do účelově vázaného fondu tvořeného k naplnění požadavku § 8 odst. 1 zákona o vodovodech a kanalizacích (resp. na zákonnou povinnost stanovenou tímto ustanovením), jsou požadavky formulované v R 9/2020 splněny.
d) Aplikace výše uvedených (obecných) závěrů v projednávané věci
[56] Odvolací soud vyšel (ve shodě se soudem prvního stupně) z toho, že rozhodla-li valná hromada napadeným usnesením (s odkazem na plán financování obnovy) o přídělu části zisku do fondu vodohospodářské infrastruktury v souladu s plánem financování obnovy vypracovaným podle § 8 odst. 11 zákona o vodovodech a kanalizacích (resp. § 13 vyhlášky), potom společnost toliko splnila svoji zákonnou povinnost. Dovodil-li přitom odvolací soud, že za těchto okolností není napadené usnesení v rozporu se zákonem či s dobrými mravy, je jeho právní posouzení věci správné.
e) Shrnutí
[57] Jelikož se dovolateli prostřednictvím uplatněného dovolacího důvodu a jeho obsahového vymezení správnost rozhodnutí odvolacího soudu zpochybnit nepodařilo, Nejvyšší soud dovolání podle § 243d odst. 1 písm. a) o. s. ř. zamítl.
[58] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o § 243c odst. 3 větu první, § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť dovolání navrhovatele nebylo úspěšné, a společnosti nevznikly žádné účelně vynaložené náklady dovolacího řízení.
Autor: -mha-