<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<!-- generator="FeedCreator 1.7.2" -->
<rss version="0.91">
    <channel>
        <title>Profiprávo.cz - Procesní shrnutí</title>
        <description>aktuální články z kategorie Procesní shrnutí</description>
        <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=list&amp;id_category=12&amp;csum=7ea4ae37</link>
        <lastBuildDate>Wed, 08 Feb 2012 00:20:32 +0100</lastBuildDate>
        <generator>FeedCreator 1.7.2</generator>
        <language>cs</language>
        <item>
            <title>K plnění na základě konstitutivního nepravomocného rozsudku (27.01.2012)</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=12&amp;id_article=255716&amp;csum=f104ff97</link>
            <description><![CDATA[V daném případě žalobce plnil na základě nepravomocného rozsudku soudu prvního stupně o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví; protože šlo o rozsudek konstitutivní, na jehož základě měla povinnost k plnění teprve vzniknout, šlo o plnění bez právního důvodu. Kdyby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a jeho rozhodnutí nabylo právní moci, právní důvod k plnění by dodatečně vznikl a žalobce by nemohl požadovat vrácení tohoto plnění z titulu bezdůvodného obohacení podle § 451 odst. 2 obč. zák. Případnému návrhu na výkon rozhodnutí by se žalobce v řízení o výkon rozhodnutí ubránil též námitkou započtení (srov. rozhodnutí publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1969, poř. č. 77). 

Jestliže však odvolací soud o takto poskytnuté plnění snížil platební povinnost žalobce, je nyní situace taková, že jde stále o plnění bez právního důvodu. Pro úplnost se dodává, že jde o jinou situaci než v případě návrhu na vydání deklaratorního rozhodnutí; pokud strana splní ještě před právní mocí rozhodnutí soudu prvního stupně částečně svoji již existující hmotněprávní platební povinnost, ta zčásti zanikne, a odvolací soud to musí zohlednit. O takový případ však v dané věci nešlo; poskytnutí uvedené platby tak nemohlo být důvodem ke změně rozsudku soudu prvního stupně. Proto rozsudek odvolacího soudu v části, ve které plnění snížil, spočívá na nesprávném právním posouzení věci ve smyslu § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. 

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 3858/2011, ze dne 1. 12. 2011]]></description>
            <author>-mha-</author>
            <pubDate>Fri, 27 Jan 2012 00:01:00 +0100</pubDate>
        </item>
        <item>
            <title>Ke sporu o náhradu škody z porušení smlouvy o zřízení telefonní stanice (27.01.2012)</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=12&amp;id_article=255717&amp;csum=4460cc07</link>
            <description><![CDATA[Český telekomunikační úřad je oprávněn rozhodovat ve věcech elektronických komunikací pouze spory o otázkách souvisejících se samotným poskytováním služeb elektronických komunikací, eventuálně o ujednáních na ně úzce navazujících. 

Škoda vzniklá v důsledku porušení smlouvy o zřízení telefonní stanice a poskytování telefonních služeb takovým nárokem není. Rozhodování o nárocích na náhradu škody (byť se jedná o nárok vzniklý v souvislosti s uzavřenou smlouvou o poskytování služby elektronických komunikací) zákon o elektronických komunikacích Českému telekomunikačnímu úřadu nesvěřuje, proto jde o věc, o níž přísluší rozhodnout soudu podle § 7 odst. 1 o.s.ř.. 

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 3522/2011, ze dne 30. 11. 2011]]></description>
            <author>-mha-</author>
            <pubDate>Fri, 27 Jan 2012 00:00:00 +0100</pubDate>
        </item>
        <item>
            <title>Ke zrušení směnečného platebního rozkazu pro nedostatek věcné legitimace (18.01.2012)</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=12&amp;id_article=255687&amp;csum=bcf5edb7</link>
            <description><![CDATA[Rozhodne-li soud ve věci směnečným platebním rozkazem, aniž by byly splněny formální předpoklady pro jeho vydání, jde sice z pohledu ustanovení § 175 o. s. ř. o postup nesprávný, nicméně takto vydaný směnečný platební rozkaz lze odklidit jen k (včasným) námitkám žalovaného, ve kterých je výhrada nesplnění formálních předpokladů pro vydání směnečného platebního rozkazu obsažena.

K námitce, že nebyly splněny předpoklady stanovené ustanovením § 175 o. s. ř. pro vydání směnečného platebního rozkazu, neboť žalobce neosvědčil svou aktivní věcnou legitimaci, však lze zrušit směnečný platební rozkaz jen tehdy, nedoloží-li žalobce věcnou legitimaci ani v průběhu řízení o námitkách. 

Odvolací soud tedy v posuzované věci nijak nepochybil, jestliže v situaci, kdy soudní exekutor jako osoba k tomu oprávněná v průběhu řízení o námitkách indosoval směnku na žalobce, neshledal důvody pro zrušení vydaného směnečného platebního rozkazu. 

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 4235/2009, ze dne 26. 10. 2011]]></description>
            <author>-mha-</author>
            <pubDate>Wed, 18 Jan 2012 00:02:00 +0100</pubDate>
        </item>
        <item>
            <title>K určení soudní příslušnosti podle čl. 5 bodu 1 písm. b/ Nařízení Brusel I (18.01.2012)</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=12&amp;id_article=255688&amp;csum=80bf2c67</link>
            <description><![CDATA[I.  Při určení soudní příslušnosti podle pravidla stanoveného v článku 5 bodě 1 písm. b/ Nařízení Brusel I se soud musí nejprve zabývat otázkou, zda si strany smluvně určily místo dodání zboží ve smyslu uvedeného článku. Nejprve je tedy rozhodná dohoda stran, přičemž Incoterms a jiné srovnatelné obchodní doložky s konkrétně definovaným významem mohou být v zásadě smluvními ustanoveními.

Nařízení pojem „místo dodání“ nedefinuje. Za správné však nelze považovat úvahy, že určujícím kritériem je bez dalšího místo, kam je zboží určeno. 

Jestliže si strany dohodly dopravní paritu odkazem na určitou dodací doložku (např. Incoterms), pak musí následně soudy zkoumat, zda konkrétní smluvená obchodní dodací doložka umožňuje účinně upřesnit místo dodání (zda popisuje i místo dodání), tudíž lze takovýmto způsobem smluvně stanovit místo plnění. Dospějí-li k závěru, že konkrétní dodací doložka účinně zahrnutá do smlouvy je k určení místa dodání bez dalšího vhodná, protože popisuje i místo dodání, pak jejím prostřednictvím určí místo dodání a plnění ve smyslu článku 5 bodu 1 písm. b/ Nařízení. 

II.  V situacích, kdy strany smluvně místo dodání zboží neurčily, pak vzhledem ke skutečnosti, že pravidlo o soudní příslušnosti stanovené v článku 5 bodě 1 písm. b/ Nařízení má autonomní povahu, je třeba místo dodání zboží určit v závislosti na jiném určovateli, který respektuje genezi, cíle a systematiku Nařízení. Je třeba postupovat podle zásady „pragmatického určení místa plnění“ na základě faktických zjištění. Pak místu dodání ve smyslu článku 5 bodu 1 písm. b/ Nařízení odpovídá nejlépe místo, kde došlo k předání zboží nebo mělo fyzicky být kupujícímu předáno, na základě něhož kupující nabyl nebo měl nabýt oprávnění skutečně s tímto zbožím nakládat. 

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 3689/2011, ze dne 29. 11. 2011]]></description>
            <author>-mha-</author>
            <pubDate>Wed, 18 Jan 2012 00:01:00 +0100</pubDate>
        </item>
        <item>
            <title>K aplikační přednosti komunitárního práva (Nařízení Brusel I) (18.01.2012)</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=12&amp;id_article=255689&amp;csum=7993f7c7</link>
            <description><![CDATA[Dopadají-li norma vnitrostátní a komunitární na tentýž vztah a jejich úprava je různá, pak se aplikuje norma komunitární.  

Článek 3 odst. 1 Nařízení Brusel I potvrzuje univerzální použití pravidel soudní příslušnosti obsažených v tomto nařízení pro žaloby proti osobám s bydlištěm (sídlem) v některém členském státě. Ustanovení § 86 o. s. ř. je v rámci působnosti Nařízení Brusel I nahrazováno v něm obsaženou sjednocující úpravou pravidel příslušnosti. Článek 3 odst. 1 Nařízení Brusel I vylučuje použití nejen pravidel příslušnosti uvedených v § 86 o. s. ř., ale všech pravidel příslušnosti podle národního práva, jež by byla v rozporu s pravidly příslušnosti podle Nařízení. Tedy i použití pravidel příslušnosti místní podle § 84 až 89a o. s. ř. ve spojení s § 37 odst. 1 zákona č. 97/1963 Sb. je v takovém případě na otázku mezinárodní příslušnosti vyloučeno. 

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 3689/2011, ze dne 29. 11. 2011
]]></description>
            <author>-mha-</author>
            <pubDate>Wed, 18 Jan 2012 00:00:00 +0100</pubDate>
        </item>
        <item>
            <title>K povinnosti soudce usilovat o nalézání práva (12.01.2012)</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=12&amp;id_article=255669&amp;csum=d653d157</link>
            <description><![CDATA[Je-li úkolem soudce v podmínkách materiálního právního státu nalézt řešení, které by zajišťovalo maximální realizaci základních práv účastníků sporu (viz nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 2048/09), je soudce principiálně povinen usilovat o nalézání práva, tedy o nalezení právní normy, jež by dopadala na žalobcem vymezený skutkový základ sporu, nikoliv postup opačný. 

Jinými slovy je zásadně nepřípustné, aby soudce za situace, kdy skutková tvrzení umožňují podřadit žalobou uplatněný nárok pod příslušnou právní normu, vmanévroval žalobce pod záminkou postupu podle § 118a o. s. ř. do formulace dalších tvrzení, jimiž si vytvořil prostor pro právní posouzení uplatněného nároku jako takového, který právní úprava neznala nebo nezná.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 3545/2010, ze dne 29. 11. 2011]]></description>
            <author>-mha-</author>
            <pubDate>Thu, 12 Jan 2012 00:00:00 +0100</pubDate>
        </item>
        <item>
            <title>K věcné příslušnosti ve sporu o uzavření nájemní smlouvy k družstevnímu bytu (11.01.2012)</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=12&amp;id_article=255663&amp;csum=d3c35467</link>
            <description><![CDATA[Domáhá-li se navrhovatel toho, aby družstvu byla uložena povinnost uzavřít s ním nájemní smlouvu k družstevnímu bytu, kterýžto nárok vyvozuje z dohody uzavřené mezi ním jako členem družstva a družstvem, odvolávaje se přitom na příslušná ustanovení stanov družstva, jde o řízení mezi družstvem a jeho členem týkající se členského vztahu v družstvu uvedené v ustanovení § 9 odst. 3 písm. g/ o. s. ř. Jde tedy o řízení, k jehož vedení je věcně příslušný v prvním stupni krajský soud.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 2918/2009, ze dne 25. 10. 2010]]></description>
            <author>-mha-</author>
            <pubDate>Wed, 11 Jan 2012 00:01:00 +0100</pubDate>
        </item>
        <item>
            <title>K běhu nové dovolací lhůty procesnímu nástupci účastníka (11.01.2012)</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=12&amp;id_article=255664&amp;csum=2f281177</link>
            <description><![CDATA[Ztratí-li účastník způsobilost být účastníkem řízení v době po účinném doručení rozsudku soudu prvního stupně, avšak ještě předtím, než mu uplynula odvolací lhůta, běží vůči jeho procesnímu nástupci znovu celá odvolací lhůta, a to ode dne, kdy mu byl řádně doručen rozsudek soudu prvního stupně. Tento právní závěr je třeba vztáhnout i pro dovolací řízení, tj. i na situace, kdy po doručení rozsudku odvolacího soudu účastník zemře. 

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 2729/2010, ze dne 6. 12. 2011]]></description>
            <author>-mha-</author>
            <pubDate>Wed, 11 Jan 2012 00:00:00 +0100</pubDate>
        </item>
        <item>
            <title>K uplatnění nároku na smluvní pokutu za rozdílná období (05.01.2012)</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=12&amp;id_article=255646&amp;csum=5fc39927</link>
            <description><![CDATA[Požadavek na zaplacení smluvní pokuty (jeho individualizace) je dán nejen skutkovými tvrzeními o existenci smlouvy, o porušení povinnosti zajištěné smluvní pokutou, ale též uvedením doby, za kterou je tato denní smluvní pokuta požadována. Nároky na zaplacení smluvní pokuty za rozdílná období proto nezakládají totožnost předmětu řízení. 

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 4272/2009, ze dne 20. 10. 2011]]></description>
            <author>-mha-</author>
            <pubDate>Thu, 05 Jan 2012 00:01:00 +0100</pubDate>
        </item>
        <item>
            <title>K odvolání proti rozhodnutí nadřízeného soudu (05.01.2012)</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=12&amp;id_article=255647&amp;csum=dbf2bcb7</link>
            <description><![CDATA[Občanský soudní řád neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání odvolání proti rozhodnutí nadřízeného soudu, nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení (§ 104 odst. 1 o. s. ř.). Rozhodl-li krajský soud o uložení pořádkové pokuty jako soud nadřízený, není tu soud, jenž by byl podle občanského soudního řádu funkčně příslušný k projednání odvolání proti takovému rozhodnutí. 

Proti takovému rozhodnutí není přípustné ani dovolání, jež je mimořádným opravným prostředkem proti rozhodnutí odvolacího soudu - tím rozhodnutí nadřízeného soudu rovněž není.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 3115/2011, ze dne 23. 11. 2011]]></description>
            <author>-mha-</author>
            <pubDate>Thu, 05 Jan 2012 00:00:00 +0100</pubDate>
        </item>
    </channel>
</rss>

