<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<!-- generator="FeedCreator 1.7.2" -->
<rss version="0.91">
    <channel>
        <title>Profiprávo.cz - Obchodněprávní shrnutí</title>
        <description>aktuální články z kategorie Obchodněprávní shrnutí</description>
        <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=list&amp;id_category=10&amp;csum=914df367</link>
        <lastBuildDate>Wed, 08 Feb 2012 00:21:09 +0100</lastBuildDate>
        <generator>FeedCreator 1.7.2</generator>
        <language>cs</language>
        <item>
            <title>Ke vzniku škody společnosti v důsledku porušení povinnosti statutárního orgánu (06.02.2012)</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=10&amp;id_article=255739&amp;csum=13f4eea7</link>
            <description><![CDATA[Za situace, kdy společnost, i když uznává závazek k náhradě škody, která vznikla podílníkům v důsledku porušení povinnosti členy jejího statutárního orgánu, nemá dostatek prostředků k tomu, aby tuto škodu uhradila, nelze vázat okamžik vzniku práva podílníků domáhat se na členech představenstva společnosti uspokojení z titulu ručení na to, že nejprve musí společnosti vzniknout škoda ve smyslu R 14/2005, neboť při takovém závěru by v důsledku platební neschopnosti společnosti nikdy podílníkům vůči členům představenstva nárok na uspokojení z titulu ručení nevznikl (R 65/2008). 

Obdobný závěr lze učinit ohledně vzniku škody za situace, kdy byl na majetek společnosti prohlášen konkurs a společnost tedy nemůže vzniklý dluh uhradit. I na takový stav lze nepochybně aplikovat závěry R 65/2008 v tom smyslu, že by bylo v příkrém rozporu s dikcí a účelem právní úpravy odpovědnosti orgánů obchodních společností za škodu v obchodním zákoníku, dovozovat, že dokud společnost vzniklý dluh neuhradí, škoda ji nevznikla. Takový závěr by totiž znamenal, že orgány obchodních společností v konkursu nebudou odpovídat za nezákonné jednání, kterým poškodily společnost a které případně mohlo i vést k prohlášení konkursu. I v tomto případě tedy lze dovodit, že pro orgán společnosti, který jí způsobil škodu, by bylo výhodné navodit ve společnosti stav platební neschopnosti vedoucí k prohlášení konkursu a tím se vyhnout důsledkům svého nezákonného jednání. 

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 134/2011, ze dne 25. 1. 2012
]]></description>
            <author>-mha-</author>
            <pubDate>Mon, 06 Feb 2012 00:02:00 +0100</pubDate>
        </item>
        <item>
            <title>K pověření vedením účetnictví a kontrole svěřené působnosti (06.02.2012)</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=10&amp;id_article=255740&amp;csum=1e46c327</link>
            <description><![CDATA[Pověří-li statutární orgán vedením účetnictví jinou osobu, je jeho povinností nejen prověřit, zda jde o osobu kvalifikovanou a vytvořit jí podmínky pro výkon funkce, ale také výkon svěřené působnosti efektivně kontrolovat.

K vytvoření předpokladů pro výkon svěřené působnosti – vedení účetnictví – patří i zajištění toho, že podklady, které pověřená osoba dostane, jsou úplné, správné a pravdivé.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 134/2011, ze dne 25. 1. 2012]]></description>
            <author>-mha-</author>
            <pubDate>Mon, 06 Feb 2012 00:01:00 +0100</pubDate>
        </item>
        <item>
            <title>K předběžnému opatření, ukládajícímu povinnost představenstvu akc. spol. (03.02.2012)</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=10&amp;id_article=255733&amp;csum=0e5206b7</link>
            <description><![CDATA[Představenstvo akciové společnosti nemá právní subjektivitu (není právnickou ani fyzickou osobou), neboť je toliko jedním z orgánů společnosti. 

Z ustanovení § 261a odst. 1 o. s. ř. plyne, že soudní rozhodnutí, které ukládá povinnost útvaru, který není osobou v právním smyslu, neobsahuje označení povinné osoby, a není tudíž (materiálně) vykonatelné. Usnesení, kterým bylo nařízeno předběžné opatření, ukládající povinnost představenstvu akciové společnosti jakožto orgánu právnické osoby, tedy nikoli samotné společnosti či snad členům jejího představenstva jako fyzickým osobám (potud jde o situaci odlišnou od poměrů řešených v usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 1081/2011), je proto nevykonatelným soudním rozhodnutím. 

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 3631/2010, ze dne 29. 11. 2011]]></description>
            <author>-mha-</author>
            <pubDate>Fri, 03 Feb 2012 00:01:00 +0100</pubDate>
        </item>
        <item>
            <title>K posouzení dlužníkovy platební neschopnosti (03.02.2012)</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=10&amp;id_article=255734&amp;csum=a0822c27</link>
            <description><![CDATA[Není-li dlužník schopen využít pohledávky, které má za svými dlužníky, k úhradě svých závazků, nepřihlíží se při úvaze o tom, zda dlužník je ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona v úpadku ve formě platební neschopnosti, ani k výši těchto pohledávek (R 80/2011). Takto formulovaný závěr má zcela zjevně obecnou platnost i ve vazbě na jiný majetek dlužníka, jenž by měl či mohl být použit k uhrazení pohledávek dlužníkových věřitelů.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sen. zn. 29 NSČR 36/2009, ze dne 27. 10. 2011]]></description>
            <author>-mha-</author>
            <pubDate>Fri, 03 Feb 2012 00:00:00 +0100</pubDate>
        </item>
        <item>
            <title>K nemožnosti povolení oddlužení bytového družstva (03.02.2012)</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=10&amp;id_article=255735&amp;csum=7167e8e7</link>
            <description><![CDATA[Dlužníkem, „který není podnikatelem“, se ve smyslu ustanovení § 389 odst. 1 insolvenčního zákona rozumí taková fyzická nebo právnická osoba, která není zákonem považována za podnikatele a současně nemá závazky (dluhy) vzešlé z jejího podnikání. 

Jelikož za podnikatele podle obchodního zákoníku je považována osoba zapsaná v obchodním rejstříku (§ 2 odst. 1 písm. a/ insolvenčního zákona), je odtud zjevné, že bytové družstvo patří k subjektům, jež insolvenční zákon vylučuje z možnosti žádat o povolení oddlužení coby sanačního způsobu řešení dlužníkova úpadku určeného nepodnikatelským subjektům (aniž by těmto subjektům současně bránil v řešení svého úpadku nebo hrozícího úpadku dalším sanačním způsobem, totiž reorganizací). Rozhodovací praxi Nejvyššího soudu zabývající se charakteristikou bytových družstev  se takto nastavené pojetí insolvenční úpravy nikterak neprotiví.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sen. zn. 29 NSČR 36/2009, ze dne 27. 10. 2011]]></description>
            <author>-mha-</author>
            <pubDate>Fri, 03 Feb 2012 00:00:00 +0100</pubDate>
        </item>
        <item>
            <title>K plnění správce konkursní podstaty podle rozvrhového usnesení (27.01.2012)</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=10&amp;id_article=255718&amp;csum=cfaeab27</link>
            <description><![CDATA[Jednání, jímž správce konkursní podstaty jako osoba s dispozičním oprávněním k majetku konkursní podstaty hradí dlužníkovu věřiteli částku určenou k výplatě vykonatelným rozvrhovým usnesením (usnesením o částečném rozvrhu), je plněním dluhu dlužníkem (úpadcem) ve smyslu ustanovení § 559 obč. zák. nebo § 324 odst. 1 obč. zák.; správce konkursní podstaty žádnou vlastní povinnost k takové úhradě vůči věřiteli nemá. 

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 4387/2010, ze dne 31. 8. 2011

(posuzováno podle zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, v rozhodném znění) ]]></description>
            <author>-mha-</author>
            <pubDate>Fri, 27 Jan 2012 00:00:00 +0100</pubDate>
        </item>
        <item>
            <title>K zachování účinků úkonu učiněného věřitelem v řízení před prohlášením ...</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=10&amp;id_article=255719&amp;csum=247b0837</link>
            <description><![CDATA[Obecně lze předeslat, že ačkoli je konkursní řízení relativně samostatným řízením, nelze v něm pomíjet účinky úkonů, které věřitelé učinili k zachování svých práv v řízeních, jež v důsledku prohlášení konkursu na majetek dlužníka nemohla doběhnout. 

Přihláškou pohledávky do exekučního řízení učiněnou před uplynutím promlčecí doby zde žalovaná zabránila uplatnění námitky promlčení pohledávky po dobu trvání exekučního řízení. Skutečnost, že v průběhu exekučního řízení bylo zahájeno (ohledně téhož dlužníka) konkursní řízení, neznamená, že by se dlužníku nebo - byť i jen „pro účely“ konkursního řízení - správci konkursní podstaty či konkursním věřitelům otvírala možnost tuto námitku „nově“ vznést. 

Je tomu tak i proto, že postavení konkursních věřitelů či správce konkursní podstaty v konkursním řízení je, co do možnosti zpochybnit (popřít) nárok jiného věřitele, obdobné postavení dlužníka - povinného v exekučním řízení. Nemůže-li dlužník - povinný uplatnit námitku promlčení v exekučním řízení, nemůže ohledně stejného práva tuto námitku uplatnit ani konkursní věřitel či správce konkursní podstaty v konkursním řízení probíhajícím v době, kdy exekuční řízení není skončeno. 

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 1699/2010, ze dne 24. 11. 2011

(posuzováno podle zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, v rozhodném znění) ]]></description>
            <author>-mha-</author>
            <pubDate>Fri, 27 Jan 2012 00:00:00 +0100</pubDate>
        </item>
        <item>
            <title>Ke smlouvě o nájmu nebytových prostor mezi podnikateli (23.01.2012)</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=10&amp;id_article=255692&amp;csum=8f2556d7</link>
            <description><![CDATA[I.  Z hlediska ustanovení § 261 odst. 6 obch. zák. je zapotřebí považovat za smluvní typ upravený občanským zákoníkem rovněž smlouvu o nájmu nebytových prostor. Nic tedy nebrání tomu, aby smlouva o nájmu nebytových prostor uzavřená mezi podnikateli byla – za podmínky, že se týkala jejich podnikatelské činnosti (§ 261 odst. 1 obch. zák.) – tzv. kombinovaným obchodem podle § 261 odst. 6 obch. zák. Pronájem nebytových prostor přitom může být podnikáním ve smyslu § 2 odst. 1 obch. zák.

Se zřetelem k řečenému lze uzavřít, že týkala-li se smlouva o nájmu nebytových prostor – s přihlédnutím ke všem okolnostem jejího uzavření – podnikatelské činnosti smluvních stran (§ 261 odst. 1 obch. zák.), podléhá co do zvláštních ustanovení týkajících se tohoto typu smlouvy režimu zákona č. 116/1990 Sb.; ve všem ostatním, včetně možnosti dohodnout si sazbu úroků z prodlení, platí obecná ustanovení daná pro obchodní závazkové vztahy obchodním zákoníkem.

II.  Podmiňuje-li ustanovení § 261 odst. 1 obch. zák. podřazení závazkového vztahu režimu obchodního zákoníku skutečností, že se týká podnikatelské činnosti jeho subjektů, neznamená to, že podstatou vztahu musí být výhradně podnikatelská činnost vymezená předmětem podnikání jeho subjektů podle obchodního rejstříku; ze slovního spojení „týkající se“ vyplývá, že nejde jen o závazky, jimiž se bezprostředně realizuje zapsaný předmět podnikání podnikatelů, nýbrž i o závazky, které s jejich podnikáním souvisejí.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 31 Cdo 660/2010, ze dne 11. 1. 2012]]></description>
            <author>-mha-</author>
            <pubDate>Mon, 23 Jan 2012 00:02:00 +0100</pubDate>
        </item>
        <item>
            <title>K identifikaci pohledávek dalších věřitelů ve věřitelském insolvenčním návrhu (23. ...</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=10&amp;id_article=255694&amp;csum=d6ec7a37</link>
            <description><![CDATA[Také věřitelský insolvenční návrh musí ve smyslu ustanovení § 103 odst. 2 insolvenčního zákona obsahovat jako součást vylíčení okolností, které osvědčují úpadek dlužníka, nejen konkrétní údaje o dalších věřitelích dlužníka, nýbrž i konkrétní údaje o pohledávkách takových věřitelů, včetně konkrétních údajů o splatnosti těchto pohledávek a to v míře, která v případě, že tato tvrzení budou shledána pravdivými, dovolí insolvenčnímu soudu uzavřít, že dlužník je v úpadku. 

Takový požadavek nesplňuje insolvenční návrh, v němž jsou sice konkrétně označeni další věřitelé dlužníka, avšak konkrétní údaje o pohledávkách takových věřitelů a o jejich splatnosti jsou nahrazovány obecným tvrzením, že dlužník má peněžité závazky, které jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, respektive neplní své peněžité závazky po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti. 

Údaje obsažené ve věřitelském insolvenčním návrhu musí vytvářet v konkrétní skutkové rovině takový obraz věci, z nějž by bylo lze logicky dovodit (kdyby byla tvrzení uvedená ve věřitelském insolvenčním návrhu shledána pravdivými) skutkový a právní závěr o tom, že dlužník je v úpadku. Údaje o tvrzené výši pohledávek dalších věřitelů a o době jejich splatnosti přitom nelze nahrazovat opisováním textu insolvenčního zákona nebo skutkovým shrnutím, k němuž na základě uvedených tvrzení nelze logickým úsudkem dospět. 

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sen. zn. 29 NSČR 14/2011, ze dne 21. 12. 2011]]></description>
            <author>-mha-</author>
            <pubDate>Mon, 23 Jan 2012 00:01:00 +0100</pubDate>
        </item>
        <item>
            <title>Ke smlouvě podle občanského zákoníku uzavřené mezi podnikateli (23.01.2012)</title>
            <link>http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&amp;id_category=10&amp;id_article=255693&amp;csum=98cb7607</link>
            <description><![CDATA[Závěr, že na smlouvu uzavřenou mezi podnikateli dopadají, ve smyslu ust. § 261 odst. 6 obch. zák., vedle ustanovení občanského zákoníku i ustanovení obchodního zákoníku, lze učinit jen tehdy, týkala-li se taková smlouva jejich podnikatelské činnosti (§ 261 odst. 1 obch. zák.). I podnikatel si totiž může opatřovat věci nebo služby pro svou osobní potřebu, resp. pro jinou než podnikatelkou činnost; pak samozřejmě nejde o vztah, jenž má obchodní charakter a není důvod, aby pro něj platila speciální úprava.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 31 Cdo 660/2010, ze dne 11. 1. 2012]]></description>
            <author>-mha-</author>
            <pubDate>Mon, 23 Jan 2012 00:00:00 +0100</pubDate>
        </item>
    </channel>
</rss>

