// Profipravo.cz / Obchodní rejstřík
Obchodní rejstřík
09.08.2016 00:01
Posuzování zaměnitelnosti a klamavosti označení odštěpného závodu
Je pojmově vyloučeno, aby měla pobočka jméno ve smyslu § 132 o. z., resp. obchodní firmu. Přinejmenším u odštěpných závodů však z právní úpravy vyplývá, že zapsané pobočky budou vystupovat pod samostatnými označeními. Také označení odštěpného závodu přitom slouží především k odlišení odštěpného závodu (od jiných odštěpných závodů či jiných osob), jakož i k tomu, aby zabraňovalo mylným představám o činnosti odštěpného závodu. Z toho lze dovodit, že – byť zákon kvalitativní požadavky kladené na označení odštěpných závodů výslovně nestanoví – nesmí být ani tato označení zaměnitelná s jiným (již existujícím) jménem či jiným (již existujícím) označením odštěpného závodu, ani klamavá.
Jelikož se označení odštěpného závodu povinně zapisuje do obchodního rejstříku, je rejstříkový soud povinen (obdobně jako u zapisovaných jmen) před zápisem navrhovaného označení posoudit, zda není zaměnitelné či klamavé.
podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 2219/2015, ze dne 24. 5. 2016
10.06.2016 00:01
VS: Odmítnutí návrhu na zápis do veřejného rejstříku
Ustanovení § 86 ZVR obsahuje taxativní výčet nedostatků, pro které lze (je potřeba) návrh na zápis do veřejného rejstříku odmítnout. Z uvedeného vyplývá, že soud nemůže přistoupit k odmítnutí návrhu z jiných než zákonem vymezených důvodů.
podle usnesení Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. 8Cmo 6/2016, ze dne 26. 1. 2016
04.04.2016 00:00
Dovolání se neúčinnosti upsání akcií po zapsání zvýšení základního kapitálu
Je-li nová výše základního kapitálu akciové společnosti zapsána do obchodního rejstříku a nevysloví-li soud neplatnost usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu v řízení podle § 183 obch. zák., nelze následně dovozovat, že ke zvýšení základního kapitálu nedošlo, a to bez ohledu na případné vady upsání akcií.
Nevyslovil-li proto soud neplatnost usnesení valné hromady společnosti a byla-li nová výše základního kapitálu společnosti zapsána do obchodního rejstříku, nelze z rozporu dohody akcionářů uzavřené podle § 205 obch. zák. (spočívajícího v tom, že stranami dohody nebyli všichni akcionáři) dovozovat, že základní kapitál společnosti nebyl zvýšen. Tím nejsou dotčena práva na náhradu tím způsobené újmy.
podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 2639/2014, ze dne 13. 1. 2016
26.01.2016 00:02
K některým otázkám zápisů obchodních korporací do obchodního rejstříku
I. Společenská smlouva společnosti s ručením omezeným vzniklé před 1. lednem 2014, která se postupem podle § 777 odst. 5 z. o. k. nepodřídila zákonu o obchodních korporacích jako celku, může v souladu s § 135 odst. 1 z. o. k. připustit vznik různých druhů podílů.
II. Nepřipouští-li společenská smlouva společnosti s ručením omezeným vznik různých druhů podílů (§ 135 odst. 1, § 136 z. o. k.), údaj o druhu podílu se do obchodního rejstříku nezapisuje podle § 48 odst. 1 písm. j) z. v. r.. Nevydala-li společnost s ručením omezeným kmenové listy, údaj o tom, že nebyl vydán kmenový list, se do obchodního rejstříku nezapisuje podle § 48 odst. 1 písm. j) z. v. r.
III. Usnesení valné hromady společnosti s ručením omezeným o souhlasu s převodem podílu na osobu, která není společníkem (§ 208 odst. 1 z. o. k.), není usnesením, v jehož důsledku se mění společenská smlouva ve smyslu § 171 odst. 1 písm. b) z. o. k.; nejde tudíž ani o rozhodnutí, které se obligatorně osvědčuje veřejnou listinou podle § 172 odst. 2 z. o. k.
IV. Je-li zřizováno zástavní právo k podílu ve společnosti s ručením omezeným, který není představován kmenovým listem, musí být podpisy smluvních stran na zástavní smlouvě úředně ověřeny.
V. Statutárním ředitelem akciové společnosti s monistickým systémem vnitřní struktury může být i předseda její jednočlenné správní rady, jakož i člen kolektivní správní rady.
stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR sp. zn. Cpjn 204/2015, ze dne 13. ledna 2016 k některým otázkám zápisů obchodních korporací do obchodního rejstříku.
29.12.2015 00:02
Obnovení účasti společníka v s.r.o. po zániku účinků exekučního příkazu
I. Nebyla-li vymáhaná povinnost splněna z prostředků získaných postižením členských práv a povinností, členství v družstvu, zaniklé v důsledku exekuce postihující členská práva a povinnosti, se obnoví, zaniknou-li účinky exekučního příkazu, jímž byly členská práva a povinnosti postiženy. K obnovení účasti přitom dochází v okamžiku zániku účinků exekučního příkazu, jímž byly členská práva a povinnosti postiženy (viz NS 31 Cdo 2827/2012). Uvedené závěry, byť formulovány v poměrech družstva a při výkladu § 231 odst. 2 obch. zák., se prosadí obdobně též v poměrech společnosti s ručením omezeným, a to jak při výkladu § 148 odst. 4, resp. 5 obch. zák. (ve zněních účinných do 31. prosince 2012, resp. do 31. prosince 2013), tak od 1. ledna 2014 při výkladu § 206 odst. 3 ZOK.
Jelikož se účast obnoví k okamžiku zániku účinků exekučního příkazu, jímž byly členská práva a povinnosti postiženy, není pro určení, zda má být obnovení účasti posuzováno podle obchodního zákoníku, či zákona o obchodních korporacích, rozhodující den, kdy byl podán návrh na zahájení řízení, ani den, k němuž je datováno „vyrozumění“ soudního exekutora o zániku pověření k provedení exekuce, nýbrž den zániku účinků exekučního příkazu. Úpravu zákona o obchodních korporacích je pak možné aplikovat pouze tehdy, zanikly-li účinky exekučního příkazu po 31. prosinci 2013 (viz § 775 ZOK).
II. Ve vztahu k dovoláním otevřené otázce výkladu § 206 odst. 3 ZOK Nejvyšší soud předesílá, že stejně jako v případě družstva ani v poměrech společnosti s ručením omezeným není - ve vztahu k obnovení účasti společníka - žádný důvod rozlišovat mezi jednotlivými způsoby zániku účinků exekučního příkazu. Odlišnost obou právních forem spočívá (ve vztahu k řešení otázky obnovení účasti) v tom, že členský podíl (resp. od 1. ledna 2014 družstevní podíl) člena družstva, jehož účast byla postižena exekučním příkazem, zaniká současně se zánikem členství povinného, zatímco ve společnosti s ručením omezeným postižený podíl nezaniká, nýbrž se po zániku účasti společníka stává tzv. uvolněným podílem, s nímž je společnost povinna naložit postupem podle § 212 a násl. ZOK.
III. Aby se účast společníka ve společnosti s ručením omezeným, zaniklá v důsledku exekuce postihující jeho podíl, obnovila, musí k zániku účinků exekučního příkazu, jímž byl podíl postižen, dojít před tím, než společnost naloží s uvolněným podílem postupem podle § 212 a násl. ZOK.
Právě z tohoto důvodu musí být návrh na zápis obnovené účasti společníka doložen jak listinami dokládajícími zánik účinků exekučního příkazu, tak listinami prokazujícími, že k zániku účinků došlo před tím, než společnost naložila s uvolněným podílem postupem podle § 212 a násl. ZOK (§ 19 ZVR). Zánik účinků exekučního příkazu v důsledku provedení exekuce bude možné prokázat zpravidla oznámením soudního exekutora o skončení exekuce podle § 46 odst. 8 exekučního řádu. To, že k zániku účinků exekučního příkazu došlo před tím, než společnost naložila s uvolněným obchodním podílem postupem podle § 212 a násl. ZOK, může doložit například výpis ze seznamu společníků nebo čestné prohlášení společnosti.
Zanikne-li exekuční příkaz, jímž byl podíl postižen, před tím, než společnost naložila s uvolněným podílem, dochází k obnovení účasti společníka bez dalšího (ex lege) již v okamžiku zániku účinků tohoto exekučního příkazu; zápis společníka společnosti s ručením omezeným do obchodního rejstříku má pouze deklaratorní účinky.
III. S ohledem na novelu občanského soudního řádu a obchodního zákoníku provedenou částí první, článkem I, bodem 34, a částí čtvrtou, článkem VII, body 7 a 8 zákona č. 396/2012 Sb. [srov. § 148 odst. 2 písm. c) a d) obch. zák.] se s účinností od 1. ledna 2013 výše uvedené závěry neuplatní v případech, kdy účast společníka ve společnosti s ručením omezeným, jehož (obchodní) podíl byl postižen exekučním příkazem, zanikne udělením příklepu v dražbě; k tomu srov. úpravu § 320ab o. s. ř. S účinností od 1. ledna 2014 uvedené obdobně platí i v poměrech zákona o obchodních korporacích (§ 206 odst. 1 in fine ZOK).
podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 5455/2014, ze dne 30. 9. 2015
14.12.2015 00:01
Podání návrhu na výmaz příspěvkové organizace z obchodního rejstříku
I. „Návrhem na zápis“ ve smyslu § 27 odst. 10 věty za středníkem zákona č. 250/2000 Sb. je třeba rozumět nejen návrh na prvozápis příspěvkové organizace do obchodního rejstříku (což lze dovodit již gramatickým výkladem citovaného ustanovení), ale i (jakýkoli další) návrh na zápis změn a návrh na výmaz příspěvkové organizace z obchodního rejstříku. Citované ustanovení tak zakládá aktivní věcnou legitimaci zřizovatele k podání návrhu ve věci obchodního rejstříku ve všech případech týkajících se (jím zřízené) příspěvkové organizace. Zřizovatel příspěvkové organizace je tudíž osobou, o níž ve smyslu § 11 odst. 1 ZVR jiný právní předpis (zákon č. 250/2000 Sb.) stanoví, že může podat návrh na zápis výmazu příspěvkové organizace do obchodního rejstříku.
II. Příspěvková organizace, jež má dle rozhodnutí zřizovatele sloučením zaniknout, nezaniká dnem svého výmazu z obchodního rejstříku, ale zaniká již dnem, který zřizovatel v rozhodnutí o sloučení určí. Jako den zániku příspěvkové organizace může zřizovatel určit nejpozději den jejího výmazu z obchodního rejstříku. Neváže-li zřizovatel svým rozhodnutím zánik příspěvkové organizace na její výmaz z obchodního rejstříku, má výmaz příspěvkové organizace (zaniklé sloučením s jinou příspěvkovou organizací) z obchodního rejstříku toliko deklaratorní účinky.
podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 3294/2015, ze dne 29. 9. 2015
19.10.2015 00:02
Jednání právnické osoby s kolektivním statutárním orgánem vůči zaměstnancům
I. Má-li právnická osoba s kolektivním statutárním orgánem zaměstnance, neuplatní se pro zastupování právnické osoby členy statutárního orgánu při právních jednáních vůči zaměstnancům způsob zastupování podle § 164 odst. 2 o. z., ale způsob upravený v § 164 odst. 3 o. z.
Pouze člen statutárního orgánu určený v souladu s § 164 odst. 3 o. z. může právnickou osobu zastoupit při uzavření pracovní smlouvy či dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, jejich změnách či ukončení, jakož i při dalších právních jednáních vůči zaměstnancům. Úprava způsobu zastupování členem statutárního orgánu v § 164 odst. 3 o. z. nebrání tomu, aby statutární orgán případně delegoval pracovněprávní záležitosti na další osoby (např. zaměstnance personálního odboru), které budou jakožto zákonní zástupci podle § 166 či § 430 odst. 1 o. z. oprávněny činit za právnickou osobu určitá, popř. všechna (podle rozsahu a obsahu pověření) právní jednání vůči zaměstnancům vedle člena statutárního orgánu pověřeného podle § 164 odst. 3 o. z.
Ustanovení § 164 odst. 3 o. z. nedopadá na právnické osoby, které mají více individuálních statutárních orgánů (např. společnost s ručením omezeným s více jednateli, kteří netvoří kolektivní orgán).
II. Jelikož § 164 odst. 3 o. z. upravuje způsob zastupování právnické osoby s kolektivním statutárním orgánem členem statutárního orgánu při určitém okruhu právních jednání, musí být pověření podle označeného ustanovení zapsáno do veřejného rejstříku podle § 25 odst. 1 písm. g) ZVR.
III. O pověření určitého člena kolektivního statutárního orgánu podle § 164 odst. 3 o. z. zpravidla rozhoduje kolektivní statutární orgán postupem podle § 156 o. z. Listinou dokládající pověření bude obvykle zápis ze zasedání statutárního orgánu, na němž byl člen pověřen. Pověření je však možné doložit i jinak, např. listinou obsahující pověření, podepsanou všemi členy statutárního orgánu. Nelze vyloučit ani to, že pověření podle § 164 odst. 3 o. z. bude obsahovat již zakladatelské právní jednání.
podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 880/2015, ze dne 30. 9. 2015
11.05.2015 00:02
K vyjádření počtu jednatelů ve společenské smlouvě podle ZOK
Nelze přehlížet, že údaj o počtu jednatelů byl ve společenské smlouvě povinně obsažen, byť nikoliv nutně výslovně, i v režimu obchodního zákoníku. Požaduje-li nově zákon o obchodních korporacích, aby počet jednatelů byl ve společenské smlouvě uveden výslovně (uvedením určité základní číslovky) v rámci náležitostí podle § 146 odst. 1 ZOK, činí tak proto, že náležitosti uvedené v § 146 odst. 2 ZOK (mezi něž patří i údaj o tom, koho zakladatelé určují jednatelem nebo jednateli) lze po vzniku společnosti a po splnění vkladové povinnosti ze společenské smlouvy vypustit (§ 146 odst. 3 ZOK).
Lze mít za to, že - ve vztahu ke společnostem založeným před účinností zákona o obchodních korporacích - došlo zavedením požadavku na vyjádření počtu jednatelů určitou základní číslovkou ke změně společenské smlouvy ex lege, účinností zákona o obchodních korporacích, a jednateli přísluší tuto změnu do textu společenské smlouvy promítnout v souladu s § 197 ZOK. Opačný názor odvolacího soudu přehlíží, že pouhým doplněním údaje o určitém počtu jednatelů, jenž již z obsahu společenské smlouvy plyne, nedochází k reálné (obsahové) změně společenské smlouvy. Proto není na místě vyžadovat postup podle § 147 odst. 1 ZOK.
podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 5347/2014, ze dne 12. 2. 2015
20.03.2015 00:03
VS: Zápis způsobu podepisování do obchodního rejstříku
Způsob podepisování není samostatně zapisovanou skutečností do obchodního rejstříku. Může však být součástí způsobu, jak členové statutárního orgánu za právnickou osobu jednají.
podle usnesení Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. 8Cmo 252/2014, ze dne 9. 9. 2014
03.06.2014 00:01
Přímý zápis do obchodního rejstříku na základě notářského zápisu
I. Z ustanovení § 127 odst. 4 a § 141 odst. 1 obch. zák. lze za použití argumentu a contrario dovodit, že pro rozhodnutí valné hromady o odvolání jednatele není vyžadována forma notářského zápisu. Žádné ustanovení zákona ovšem nebrání tomu, aby průběh valné hromady byl osvědčen notářským zápisem podle § 77 notářského řádu.
II. Listinou, na jejímž podkladě provede rejstříkový soud zápis (výmaz) skutečnosti v obchodním rejstříku bez vydání rozhodnutí postupem podle § 200da odst. 5 o. s. ř., může být též notářský zápis osvědčující průběh valné hromady podle § 77 notářského řádu.
podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 2778/2013, ze dne 21. 5. 2014
28.01.2014 00:01
Sídlo zapisované do obchodního rejstříku po novele č. 215/2009 Sb.
V důsledku změny ustanovení § 19c obč. zák. 1964 (s účinností od 20. července 2009) byl opuštěn princip skutečného sídla, jenž příslušnou právní úpravu dosud ovládal. Novelou občanského zákoníku provedenou zákonem č. 215/2009 Sb. došlo s účinností od 20. července 2009 mimo jiné k vypuštění dosavadního ustanovení § 19c odst. 2 obč. zák. 1964, čímž byl z právního řádu odstraněn požadavek, aby bylo sídlo určeno adresou, kde právnická osoba sídlí skutečně. Opuštění principu skutečného sídla znamená, že právnická osoba nemusí být ze svého sídla zapsaného v obchodním rejstříku skutečně řízena. Ochranu třetích osob nadále zajišťoval § 19c odst. 3 obč. zák. 1964, podle kterého se každý může dovolat skutečného sídla právnické osoby, přičemž proti tomu, kdo se dovolá sídla zapsaného ve veřejném rejstříku, nemůže právnická osoba namítat, že má skutečné sídlo v jiném místě.
podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 1953/2013, ze dne 19. 12. 2013
28.01.2014 00:00
K registračnímu principu v řízení o zápisu do obchodního rejstříku
O situaci předvídanou § 200d odst. 1 písm. e/ a odst. 3 o. s. ř. v projednávané věci nešlo. Rejstříkový soud posuzoval návrh dovolatelky podle § 200da odst. 1 o. s. ř., který rejstříkovému soudu ukládá zkoumat i to, zda připojené listiny skutečně osvědčují existenci zapisované skutečnosti. Nestačí pouhé zjištění, že listiny připojeny byly, ale soud zkoumá i jejich obsah. Postup dle § 200d odst. 3 o. s. ř. se v této situaci neuplatní, a přestože řízení podléhá registračnímu principu, nepřezkoumává soud pouhé „splnění předepsaných formálních náležitostí“ listin, jak tvrdí dovolatelka.
podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 1953/2013, ze dne 19. 12. 2013
11.10.2013 00:02
ÚS: Podoba listiny předkládané rejstříkovému soudu
Zákon neukládá účastníkovi povinnost předkládat rejstříkovému soudu jak listinu v písemné, tak i v elektronické podobě, ale ponechává na jeho rozhodnutí, kterou z forem soudu předloží k založení do sbírky listin.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 1799/13, ze dne 3. 9. 2013
20.12.2012 00:00
K zamítnutí návrhu na zápis statutárního orgánu před novelou č. 370/2000 Sb.
Jestliže v době před účinností novely obchodního zákoníku provedené zákonem č. 370/2000 Sb. rejstříkový soud zamítl návrh na povolení zápisu jednatele společnosti s ručením omezeným do obchodního rejstříku, neznamenalo to, že jmenování takového jednatele se považuje za neplatné od samého počátku. Učinila-li osoba, které se zamítavé rozhodnutí rejstříkového soudu týká, v mezidobí (od jmenování jednatelem do rozhodnutí rejstříkového soudu) jménem společnosti právní úkon, nestačí k závěru, že takový právní úkon společnost nezavazuje, jen poukaz na vydané rozhodnutí rejstříkového soudu. Vzhledem k tomu, že od 1. července 1996 je zápis jednatele do obchodního rejstříku pouze zápisem deklaratorním, je nutno v každé konkrétní věci zkoumat, zda osoba, která za společnost dotčený úkon učinila, byla v době, kdy byl úkon činěn, skutečně jednatelem společnosti či nikoliv.
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 4076/2010, ze dne 31. 10. 2012
25.03.2012 12:59
Rc 12/2012
Zjistí-li rejstříkový soud, že zanikl (či nikdy neexistoval) právní důvod užívání prostor, ve kterých je umístěno zapsané sídlo obchodní společnosti, vyzve ji ke zjednání nápravy. Nezjedná-li společnost v soudem určené přiměřené lhůtě nápravu (nedoloží-li listinu osvědčující právní důvod užívání zapsaného sídla, popř. nerozhodne-li o změně svého sídla), rozhodne soud v řízení podle § 200e o. s. ř. o zrušení společnosti s likvidací (§ 29 odst. 6 obch. zák.).
(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 5. 2011, sp. zn. 29 Cdo 3692/2010)
02.01.2012 00:01
K zápisu příspěvkové organizace ÚSC do obchodního rejstříku
Z § 27 odst. 7 zákona č. 250/2000 Sb. plyne, že zápis příspěvkové organizace územního samosprávného celku do obchodního rejstříku má pouze deklaratorní účinky.
podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 4747/2010, ze dne 8. 12. 2011
11.10.2011 00:02
K opomenutí rejstříkového soudu jednat k podnětu podle § 29 odst. 6 obch. zák.
Nejedná-li soud k podnětu třetí osoby podle § 29 odst. 6 obch. zák., může tím založit odpovědnost za nesprávný úřední postup spočívající v porušení povinnosti učinit úkon v přiměřené době.
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 5289/2009, ze dne 14. 7. 2011
08.09.2011 00:01
K zápisu společnosti do obch. rejstříku na základě rozhodnutí odvolacího soudu
Rejstříkovým soudem ve smyslu ustanovení § 200a odst. 1 o. s. ř. je pouze krajský soud, v jehož obvodu má (či bude mít) společnost sídlo. Odvolací soud rejstříkovým soudem ve smyslu uvedeného ustanovení není, a proto se na něj nevztahují lhůty uvedené v § 200db odst. 1 o. s. ř.
Rozhodl-li v projednávané věci o povolení zápisu společnosti do obchodního rejstříku odvolací soud tím, že změnil zamítavé rozhodnutí soudu prvního stupně, bylo možno společnost do obchodního rejstříku zapsat až ke dni právní moci rozhodnutí, kterým tento soud rozhodl o jejím zápisu, tj. právní moci rozhodnutí odvolacího soudu. Ustanovení § 200db odst. 3 o. s. ř. se přitom uplatnit nemohlo.
podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 1405/2011, ze dne 27. 7. 2011
09.08.2011 00:01
K počátku běhu lhůty k provedení zápisu do obchodního rejstříku
Ustanovení § 57 o. s. ř. platí pro všechny procesní lhůty bez ohledu na to, zda jsou stanoveny zákonem nebo zda je určil soud.
Určuje-li § 57 odst. 1 o. s. ř., že do běhu lhůty se nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek, znamená to, že je-li lhůta pro provedení zápisu do obchodního rejstříku podle § 200db odst. 1 o. s. ř. stanovena tak, že běží ode dne podání návrhu, pak prvním dnem pětidenní lhůty je první pracovní den následující po dni podání návrhu.
podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 892/2010, ze dne 15. 6. 2011
09.08.2011 00:01
K charakteru lhůty pro výzvu rejstříkového soudu k doplnění chybějící listiny
I. Lhůta podle § 200d odst. 3 o. s. ř., v níž má soud vyzvat navrhovatele zápisu do obchodního rejstříku k doplnění chybějící listiny, je toliko lhůtou pořádkovou. Ani skutečnost, že rejstříkový soud výzvu neučinil v zákonné třídenní lhůtě dle § 200d odst. 3 o. s. ř., ale (nesprávně) až pátý pracovní den ode dne podání návrhu, nevylučuje sama o sobě účinky takové výzvy.
II. Vadou řízení v projednávané věci není ani to, že o žádosti navrhovatele o promítnutí zápisu společnosti do obchodního rejstříku neproběhlo žádné řízení, neboť zákon s žádným takovým řízením nepočítá.
podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 892/2010, ze dne 15. 6. 2011