// Profipravo.cz / Z rozhodnutí dalších soudů

Z rozhodnutí dalších soudů

03.05.2024 00:06

ÚS: Nepřiznání náhrady újmy již v trestním řízení

Postup obecného soudu, který nepřizná uplatněný adhezní nárok, ač jsou pro to splněny zákonné podmínky, je porušením ústavně zaručeného práva oběti na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 2637/23, ze dne 20. 3. 2024

03.05.2024 00:05

ÚS: Odporovatelnost právních úkonů podle § 42a obč. zák.

Při výkladu § 42a občanského zákoníku z roku 1964 je třeba postupovat v souladu se zásadami soukromého práva a upřednostnit výklad, který nejlépe reflektuje právo dítěte na rodičovskou výchovu a péči (čl. 32 odst. 4 Listiny základních práv a svobod), smysl a účel institutu odporovatelnosti, jakož i obecné právo na soudní ochranu (čl. 36 Listiny).

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 1200/23, ze dne 20. 3. 2024

03.05.2024 00:04

ÚS: Zamítnutí žádosti o podmíněné propuštění

Pokud se soud rozhodující o podmíněném propuštění z trestu odnětí svobody (§ 88 násl. trestního zákoníku) v odůvodnění rozhodnutí nevypořádá se všemi rozhodnými skutečnostmi, ale odkáže jen na trestní minulost odsouzeného (a ostatní důležité okolnosti pomine), poruší právo odsouzeného na soudní ochranu (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod).

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 106/24, ze dne 27. 3. 2024

03.05.2024 00:03

ÚS: Předvídatelnost rozhodování o osvobození od soudních poplatků

1. Je chybou, pokud obecný soud svoje úvahy, které by mohly být relevantní pro jeho rozhodnutí ve věci, nesdělil účastníkům přímo v rozhodnutí napadeném ústavní stížností, nýbrž teprve ve vyjádření k ní, a zpětně tak toto odůvodnění „dovysvětlil“. Ústavní soud je totiž „kasační soud“, který přezkoumává napadená rozhodnutí podle jejich obsahu a průběhu předchozího řízení a nezohledňuje proto případné další argumenty, které soudům byly známy již v době jejich rozhodování a pokud by tedy měly odpovídající relevanci, měly být zohledněny přímo v těchto rozhodnutích.

2. Z postulátu oprávněné důvěry v daný právní řád a v totožný postup orgánů veřejné moci ve skutkově a právně srovnatelných kauzách nevyplývá kategorická neměnnost výkladu či aplikace práva. Na druhou stranu je však nezbytné, aby případná změna od dříve provedeného výkladu a učiněných skutkových a právních závěrů byla přezkoumatelně odůvodněna a opírala se o přesvědčivé racionální a objektivní důvody, které logicky reagují i na právní vývody učiněné již dříve v jiných řízeních, pokud na ně stěžovatelka poukazovala. Pouze takto transparentně vyložené myšlenkové operace, odůvodňující rozdílný postup nezávislého soudu, totiž vylučují libovůli při interpretaci a aplikaci práva a neporušují právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 3279/23, ze dne 20. 3. 2024

03.05.2024 00:02

ÚS: Započítání povinnosti zdržovat se v obydlí

Ustanovení § 92 odst. 4 trestního zákoníku výslovně předpokládá započtení doby, po kterou odsouzený vykonával povinnost zdržovat se ve stanoveném časovém období v určeném obydlí nebo jeho části, jež mu byla uložena podle § 73 odst. 3 trestního řádu, do trestu pravomocně uloženého pro týž skutek. Postrádá-li toto ustanovení pravidlo pro případné stanovení poměru, v němž je doba, v rámci které se odsouzený podrobil dohledu probačního úředníka nahrazujícího vazbu, jenž byl spojen s omezujícím opatřením spočívajícím v jeho povinnosti zdržovat se ve stanoveném časovém období v určeném obydlí, způsobilá k zápočtu do uloženého trestu odnětí svobody, je třeba vycházet z obdobného užití pravidel obsažených v § 92 odst. 1 až 3 trestního zákoníku, na něž § 92 odst. 4 trestního zákoníku výslovně odkazuje, a nikoli jen z volné úvahy soudu o zkrácení doby, kdy byla vazba nahrazena dohledem probačního úředníka a po kterou se zdržoval převážně v domácím prostředí. Vyčíslil-li ale obecný soud v odůvodnění svého rozhodnutí na základě takového „obdobného“ přístupu detailně jednotlivé hodiny a dny, kdy se stěžovatel zdržoval v určeném obydlí, tedy vykonával povinnost, jež mu byla uložena podle § 73 odst. 3 trestního řádu, které pak ve výroku správně započítal do trestu odnětí svobody, je možno takový výklad § 92 odst. 4 trestního zákoníku považovat za ústavně konformní.

Obecně se jeví jako spravedlivé, aby byl zohledněn rozdíl mezi jednotlivci, kteří byli po celou dobu ve vazbě, a těmi, kteří měli vazbu nahrazenou možností zdržovat se v domácím prostředí, byť s omezujícími opatřeními, ale s vycházkami a s výkonem zaměstnání na svobodě. Opatření podle § 73 odst. 3 trestního řádu zasahují sice do práv obviněných osob, ale zjevně méně intenzivním způsobem, než je tomu u vazby. Stěží tak lze shledat nepřiměřeným princip, že méně intenzivní zásah do osobní svobody se započítává do trestu méně a intenzivnější zásah (vazba) naopak více. Je zřejmé, že kvalita takového pobytu v domácím prostředí je jiná, než ve vazební věznici nebo ve výkonu trestu odnětí svobody.

Zásadní podmínkou pro ústavně konformní výklad § 92 odst. 4 trestního zákoníku však je, aby dny, resp. hodiny, po které se stěžovatel zdržoval v určeném obydlí, byly spočítány přesně (nikoli volnou úvahou soudu), a to na základě důsledně provedeného dokazování. Nespočítal-li obecný soud na základě takového přístupu správně započitatelné dny v neprospěch stěžovatele, přičemž si ani neopatřil všechny rozhodné podklady pro svůj postup, porušil práva stěžovatele na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a na osobní svobodu podle čl. 8 odst. 1, 2 Listiny základních práv a svobod.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 2831/23, ze dne 27. 3. 2024

03.05.2024 00:01

ÚS: Projednání věci bez zbytečných průtahů

I. Čím déle řízení trvá, tím přísnější požadavky plynoucí z práva na projednání věci bez zbytečných průtahů (čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod) se na ně vztahují. Postup, který je ospravedlnitelný v kratším řízení, tudíž může u dlouhotrvajícího řízení představovat již neústavní průtah v řízení.

II. U dlouhotrvajícího řízení může nečinnost vyvolaná vyčkáváním soudu na rozhodnutí v související věci a vrácení spisu představovat průtah v řízení rozporný s čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 1736/23, ze dne 26. 3. 2024

26.04.2024 00:06

KS: Přezkum hodnocení chování žáka na konci pololetí

Hodnocení chování žáka střední školy na konci prvního nebo druhého pololetí ani přezkoumání jeho výsledků dle § 69 odst. 10 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, nezasahují do práv žáka, a jsou proto ze soudního přezkumu vyloučeny.

(Podle usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 12. 10. 2023, čj. 62 A 79/2023-36)

26.04.2024 00:05

KS: Právo odepřít poskytnutí kamerového záznamu z vozidla

Vyzve-li policista v rámci šetření přestupku před zahájením správního řízení účastníka nehody k poskytnutí kamerového záznamu z jeho vozidla, aniž by ho dle § 13 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, poučil o právu odepřít poskytnutí tohoto důkazu za podmínek, za kterých je oprávněn odepřít výpověď, poruší tím zásadu zákazu sebeobviňování.

(Podle rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 29. 11. 2023, čj. 47 A 35/2022-48)

26.04.2024 00:04

NSS: Povaha zápisu či výmazu údaje z centrálního registru zbraní

I. Zápis údaje do centrálního registru zbraní (§ 73a zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu) či jeho výmaz není rozhodnutím dle § 65 odst. 1 s. ř. s.

II. Proti nevymazání údaje z centrálního registru zbraní (§ 73a zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu) se lze bránit žalobou na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu dle § 82 s. ř. s.

(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 1. 2024, čj. 6 As 262/2022-44)

26.04.2024 00:03

MS: Započtení doby výkonu funkce vyššího soudního úředníka

Pro účely odborné justiční zkoušky se doba výkonu funkce vyššího soudního úředníka, kterou vykonal předtím, než získal vysokoškolské vzdělání řádným ukončením studia v magisterském studijním programu v oblasti práva na vysoké škole v České republice, započítává do právní praxe dle § 110 odst. 3 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů.

(Podle rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 31. 10. 2023, čj. 11 A 86/2023-34)1)

26.04.2024 00:02

NSS: Povaha námitky proti exekučnímu příkazu

Ani po novele provedené zákonem č. 283/2020 Sb., účinné od 1. 1. 2021, nepředstavuje námitka podle § 159 daňového řádu podaná proti exekučnímu příkazu řádný opravný prostředek ve smyslu § 68 písm. a) s. ř. s., který je nutné vyčerpat před podáním správní žaloby.

(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 1. 2024, čj. 8 Afs 59/2023-39)

26.04.2024 00:01

NSS: Příplatek k důchodu podle zákona o soudní rehabilitaci

Osoby, kterým byl důchod vypočten nebo jeho výše upravena podle zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, nemají nárok na příplatek k důchodu podle § 25 odst. 7 zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci. Nesplňují proto ani podmínky pro přiznání jednorázového přídavku k důchodu podle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 51/1994 Sb., o nárocích osob, kterým byl odňat nebo snížen důchod podle dřívějších předpisů, a některých osob účastných soudní rehabilitace.

(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 1. 2024, čj. 4 Ads 51/2022-26)

19.04.2024 00:06

ÚS: Metodika k náhradě nemajetkové újmy na zdraví

I. Neurčitost ustanovení zákona může založit rozpor s principy právního státu (zejména principem právní jistoty a předvídatelnosti práva) až tehdy, nelze-li ustanovení zákona vyložit za použití standardních interpretačních metod a postupů.

II. Zásady slušnosti jsou nedílnou součástí § 2958 občanského zákoníku jako celku. Je-li soud povolán ke stanovení výše náhrady při ublížení na zdraví, je na jeho úvaze, jakým způsobem výši náhrady určí tak, aby odpovídala zásadám slušnosti a co nejvíce respektovala požadavek plné náhrady újmy. Je přitom vždy povinen přihlížet k okolnostem konkrétního případu tak, aby bylo dosaženo rozumného a spravedlivého posouzení.

III. Ústavní soud nemůže zrušit ustanovení zákona jen z důvodu pochybností o způsobu vytvoření a využívání nezávazné interpretační pomůcky, která byla přijata právní praxí k výkladu tohoto ustanovení.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl.ÚS 27/23, ze dne 13. 3. 2024

19.04.2024 00:05

ÚS: Nepřiměřenost trvání zajištění nemovitostí v trestním řízení

Délka zajištění nemovitostí, čítající jen ve fázi přípravného řízení téměř deset let, je z hlediska dalšího omezování vlastnického práva stěžovatelky již nepřijatelná. Neúměrné prodlužování vyšetřování totiž takto dotčenou osobu postihuje nad rámec oprávnění daných ústavním pořádkem a zakládá neproporcionalitu předmětného zásahu a porušuje základního právo stěžovatelky podle čl. 11 Listiny základních práv a svobod.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 584/22, ze dne 13. 3. 2024

19.04.2024 00:04

ÚS: Zjišťování názoru nezletilého

I. Chce-li soud v řízení ve věcech péče soudu o nezletilé překročit návrhy účastníků řízení ve smyslu § 26 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, musí umožnit účastníkům řízení vyjádřit se ke všem skutkovým zjištěním a změnám právního hodnocení, zvlášť mohou-li vést k zásadním změnám dosavadního uspořádání péče. Jinak se soud v rozporu s čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod dopustí překvapivého rozhodnutí.

II. Zjišťuje-li soud pro účely posouzení nejlepšího zájmu dítěte ve smyslu čl. 3 Úmluvy o právech dítěte názor nezletilého, musí vést pohovor tak, aby měl nezletilý úměrně svému věku a rozumové vyspělosti skutečnou možnost vyjádřit se ke všem uvažovaným formám péče.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 1677/23, ze dne 19. 3. 2024

19.04.2024 00:03

ÚS: Náležité odůvodnění vydání předběžného opatření

Pokud obecný soud neprokáže podmínku naléhavosti pro možnost vydání předběžného opatření, kterým měla být upravena péče o nezletilé, a postupuje v rozporu s požadavky § 75c občanského soudního řádu, porušuje právo účastníků řízení na řádný proces.

V naléhavé situaci při nařízení předběžného opatření mohou být ospravedlnitelné nižší nároky kladené na kvalitu odůvodnění rozhodnutí a komplexity posouzení, o něž se rozhodnutí opírá, ale alespoň základní úvahy, které obecný soud k nařízení předběžného opatření vedly, musí být uvedeny vždy.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 2606/23, ze dne 13. 3. 2024

19.04.2024 00:02

ÚS: Nepřiznání bezplatné obhajoby nemajetnému obviněnému

Obecné soudy jsou oprávněny nepřiznat bezplatnou obhajobu (§ 33 odst. 2 trestního řádu) i nemajetnému obviněnému, pokud je ten schopen si za rozumných podmínek opatřit peníze na úhradu obhájce od osob jemu blízkých. Obecné soudy jsou však v těchto případech povinny proporcionálně zohlednit všechny pro rozhodnutí důležité faktory (vymezení blízkých osob a jejich vztah k obviněnému, majetkové poměry blízkých osob, kontext majetkových vazeb mezi obviněným a blízkými osobami) tak, aby nepoškodily nejen právo obviněného na (bezplatnou) obhajobu, ale ani excesivně nezasáhly do vlastnických práv obviněnému blízkých osob.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 2457/23, ze dne 13. 3. 2024

19.04.2024 00:01

ÚS: Doručení doplňujícího odůvodnění blanketní stížnosti

Rozhoduje-li soud o stížnosti odsouzené osoby proti usnesení o přiznání náhrady nákladů poškozenému, musí dát poškozenému možnost se k odůvodnění stížnosti vyjádřit, nerozhodne-li se jí zcela zamítnout či odmítnout.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 1723/23, ze dne 13. 3. 2024

12.04.2024 00:05

ÚS: Náhrada újmy za nezákonné rozhodnutí ve věcech služeb. poměru

I. V řízení před zvláštním senátem podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, se vůči účastníkům tohoto řízení (§ 3 odst. 3 tohoto zákona) uplatní požadavky vyplývající z jeho základního práva na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). V zájmu zajištění rovného postavení účastníků řízení, jak to předpokládá čl. 37 odst. 3 Listiny i § 36 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, který se použije podle § 4 zákona o rozhodování některých kompetenčních sporů, je třeba, aby každému z nich byl doručen návrh na zahájení řízení o kompetenčním sporu. Jde o základní předpoklad uplatňování práv v řízení před zvláštním senátem, především práva vyjádřit se k návrhu.

II. Rozhodování o rozdělení agendy správního soudnictví podle veřejnoprávní nebo soukromoprávní povahy vztahů, které jsou předmětem správního řízení, je věcí podústavního práva, a jsou k ní povolány obecné soudy, včetně zvláštního senátu. Z hlediska základního práva na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny není podstatné, zda se jí lze domoci ve správním soudnictví nebo v řízení podle části páté občanského soudního řádu. Zvláštní senát nicméně může porušit toto základní právo, odepře-li svým rozhodnutím účastníkovi řízení přístup k soudu nebo jinak poruší jeho ústavně zaručená procesní práva. Vlastní právní posouzení zvláštního senátu, kterému státnímu orgánu náleží sporná pravomoc, by z ústavněprávních hledisek neobstálo, bylo-li by výsledkem nepředvídatelné interpretační libovůle, tedy výkladu a použití zjevně vybočujícího z obecně uznávaných metod výkladu právních předpisů.

III. Samotné riziko systémové podjatosti v souvislosti s rozhodováním ředitele bezpečnostního sboru o nároku stěžovatele majícího svůj základ v odpovědnosti za škodu podle § 98 odst. 1 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, nečiní toto rozhodování neústavním.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl.ÚS 36/23, ze dne 28. 2. 2024

12.04.2024 00:04

ÚS: Uznání a výkon rozhodnutí soudu cizího státu

1) Jestliže český občan žádá (prostřednictvím soudu cizího státu) o uznání a výkon rozhodnutí soudu cizího státu, ukládající mu nepodmíněný trest odnětí svobody, s cílem vykonat tento trest na území České republiky, nemohou obecné soudy nepokračovat v uznávacím řízení bez dalšího pouze proto, že má odsouzený trvalý pobyt hlášen na obecním úřadu. V § 299 odst. 1 písm. a) zákona mezinárodní soudní spolupráci obsaženou podmínku „obvyklého bydliště na území České republiky“ jsou totiž obecné soudy povinny vykládat ve prospěch odsouzeného a případně aktivně zjišťovat možnost jejího naplnění. Obvyklé bydliště se nemusí překrývat s místem trvalého pobytu, které má význam primárně administrativní.

2) Jestliže obecný soud přípisem informuje osobu (odsouzeného) o zahájení uznávacího řízení a určí mu lhůtu k volbě obhájce, není oprávněn ukončit věcné posuzování žádosti o uznání a výkon rozhodnutí jiného státu před uplynutím stanovené lhůty, aniž by obdržel vyjádření obhájcem zastoupené osoby (odsouzeného).

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 2063/22, ze dne 13. 3. 2024