// Profipravo.cz / Darovací smlouva
Darovací smlouva
22.03.2021 00:01
Vrácení daru poskytnutého právnickou osobou dle § 630 obč. zák.
Jednání (i kdyby je bylo možno považovat za jednání hrubě porušující dobré mravy) vůči společníkům či jednatelům společnosti s ručením omezeným nelze považovat zároveň za jednání (za útok) směřující vůči dárci (právnické osobě).
Daruje-li společnost s ručením omezeným peněžitou částku, nelze hovořit o tom, že fakticky dar poskytli společníci této právnické osoby. Zároveň platí, že jednání, které by mohlo být považováno (ve vztahu mezi dárcem a obdarovaným) za jednání - odporující dobrým mravům - vůči fyzické osobě, nelze v případě, kdy je tato osoba současně členem statutárního orgánu právnické osoby nebo jejím společníkem, považovat (právě pro rozdílnost mezi pojetím fyzické a právnické osoby) za jednání zároveň směřující vůči této právnické osobě.
Důvodem pro vrácení daru poskytnutého právnickou osobou by mohlo být pouze takové jednání obdarované, jež by se bezprostředně dotýkalo samotné dárkyně, např. poškozováním jejího dobrého jména lživými tvrzeními o její obchodní činnosti, tvrzením o nepoctivosti, či o jejím podvodném či protiprávním jednání apod. Jelikož však nelze bezprostředně (přímo) ztotožnit osoby společníků či jednatelů právnické osoby s ní samotnou, pak podání trestního oznámení vůči osobám, které jsou zároveň společníky a jednateli této právnické osoby, nemůže být dotčen status této právnické osoby. To platí tím spíše, míří-li trestní oznámení na činnost, která se této právnické osoby vůbec nedotýká.
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 4749/2018, ze dne 11. 12. 2020
07.07.2020 00:02
Vrácení daru kvůli jednání, ke kterému došlo za účinnosti o. z.
Na situaci, kdy darovací smlouva byla uzavřena za účinnosti zákona 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění do 31. 12. 2013 (obč. zák.), a k jednání obdarovaného, pro které se dárce domáhá vrácení daru, došlo až za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o. z.), je třeba aplikovat třetí odstavec § 3028 o. z. a poměřovat zjištěný skutkový stav věci ustanovením § 630 obč. zák.
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2339/2019, ze dne 31. 3. 2020
21.02.2019 00:00
Poskytnutí daru poukázáním finanční částky na bankovní účet třetí osoby
Jestliže byla finanční částka určena dárkyní jako dar obdarovanému, který souhlasil s jejím poukázáním na bankovní účet třetí osoby, lze takový skutkový děj považovat za odevzdání a převzetí předmětu daru ve smyslu ustanovení § 628 odst. 2 obč. zák. i bez toho, že došlo k jeho fyzickému předání tzv. „z ruky do ruky“. Skutečnost, že se účastníci darovací smlouvy při darování dohodli, že peněžní prostředky budou poukázány na bankovní účet třetí osoby, neznamená, že byly určeny jí. Jednalo se toliko o smluvními stranami sjednané platební místo.
Za situace, kdy byla nepochybně prokázána vůle dárkyně obdarovanému finanční částku darovat i vůle obdarovaného tento dar přijmout, přičemž darovaná finanční částka byla poukázána na platební místo označené obdarovaným, je darovací smlouva platně uzavřena, neboť došlo k odevzdání a převzetí předmětu darovací smlouvy – finanční částky.
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 5837/2017, ze dne 12. 12. 2018
10.07.2018 00:02
Modifikace úpravy možnosti domáhat se vrácení daru dle obč. zák.
Ustanovení § 630 obč. zák. upravující možnost dárce domáhat se vrácení daru bylo dispozitivní právní normou. Dárce s obdarovaným mohli dohodnout nejen další okolnosti, za nichž může dárce požádat o vrácení daru, ale i takové smluvní podmínky, jimiž zcela nahradili právní normu vrácení daru obsaženou v § 630 obč. zák.
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 1679/2016, ze dne 26. 4. 2018
13.03.2018 00:00
Darování peněžních prostředků na bankovním účtu
Pohledávku, kterou má majitel účtu vůči bance na základě smlouvy o běžném účtu, lze postoupit podle ustanovení § 524 obč. zák. písemnou smlouvou.
V souzené věci není správný závěr odvolacího soudu, že „je-li ve smlouvě … výslovně uvedeno, že zůstavitel daruje zůstatek na uvedeném účtu u ČSOB a veškerá práva a povinnosti s tím spojená, nelze takové jednoznačné jazykové vyjádření vyložit jako uzavření postupní smlouvy“. Z obsahu smlouvy je zřejmá vůle „převést“ peněžní prostředky na účtu a veškerá práva a povinnosti s tím spojená, a nelze dovozovat neplatnost právního úkonu podle ustanovení § 39 obč. zák. jen proto, že nebyl „správně“ označen jako „smlouva o postoupení pohledávky“, tím spíše, splňuje-li jinak všechny náležitosti stanovené zákonem pro postoupení pohledávky podle ustanovení § 524 obč. zák., tj. písemnou formu a určení pohledávky. Aplikací pouze jazykového výkladu na tento právní úkon by se jednalo o (nežádoucí) přílišný formalismus.
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 5271/2016, ze dne 18. 12. 2017
02.11.2017 00:01
Ústní smlouva o darování výtěžku z prodeje vozidla
Nelze přisvědčit dovolateli, že se odvolací soud při posouzení platnosti ústně uzavřené smlouvy, jíž byl darován výtěžek z prodeje vozidla, odchýlil ve věci výkladu § 628 odst. 2 obč. zák. od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Dárce zde nedaroval obdarovanému své vozidlo, jak původně zamýšlel, uložil mu, aby vozidlo zpeněžil a projevil přitom vůli výtěžek z prodeje obdarovanému darovat. Z konkrétních okolností, za nichž k darování došlo (jednalo o vztahy v rámci nejbližší rodiny, kdy zvolený postup darování byl z důvodu zdravotního stavu dárce mezi účastníky běžný), lze dovodit, že dárce daroval výtěžek z prodeje svého automobilu platně; ústní forma darovací smlouvy postačovala a předání předmětu daru bylo splněno. Požadavek písemné formy darovací smlouvy by byl v daném případě přehnaným formalismem.
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 5578/2016, ze dne 23. 8. 2017
02.11.2017 00:00
Darování finanční částky umožněním přístupu do internetového bankovnictví
Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 33 Cdo 702/2010 přijal a odůvodnil závěr, že peněžní prostředky, jež převzal peněžní ústav (vklad), nelze darovat tím způsobem, že vkladatel prohlásí, že poskytuje peněžní prostředky (vklad) třetí osobě jako dar.
Neobstojí tak ani závěr odvolacího soudu, že dárce platně daroval finanční částky (a to navíc současné i budoucí) na svém běžném účtu obdarovanému již tím, že ústně vyjádřil vůli předmětné peněžní prostředky obdarovanému darovat (poskytnout volně k dispozici), kdy obdarovaný měl k dispozici přístup do internetového bankovnictví dárce a jeho prostřednictvím s finančními prostředky dárce nakládal.
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 5578/2016, ze dne 23. 8. 2017
09.02.2017 00:00
Dar za provedený výkon; částečné darování
I. Při darování dárce poskytuje obdarovanému určitý majetkový prospěch, aniž by za to obdržel přiměřený majetkový ekvivalent. Závazek obdarovaného k protislužbě, která sama o sobě nemá majetkovou hodnotu (např. osobní závazek pečovat o dárce), splňuje předpoklad bezúplatnosti.
Jde o platnou darovací smlouvu, jestliže dar nebo slib daru je spojen se závazkem obdarovaného spočívajícím v omezení výkonu jeho vlastnického práva po uskutečněném darování, a to jak bezplatným (smlouva o zřízení věcného břemene nebo o osobním závazku umožnit dárci užívání předmětu daru), tak úplatným (užívání na základě budoucí nájemní smlouvy). Není rovněž vyloučeno, aby darování bylo vázáno na odkládací či rozvazovací podmínku. Pro rozlišení, zda jde o smlouvu úplatnou či nikoliv, je – se zřetelem ke konkrétním okolnostem – rozhodující projev vůle smluvních stran v době, kdy byla smlouva uzavřena.
„Odměna“ za určitý výkon nebo jiné plnění může mít povahu daru, byla-li darovací smlouva uzavřena až po provedení předmětného výkonu; pohnutka dárce je přitom právně nevýznamná. Nemůže však jít o platnou darovací smlouvu, má-li oprávněná smluvní strana teprve vykonat něco, co má majetkový význam, popřípadě poskytnout nějaký majetkový prospěch druhé smluvní straně nebo v jejím zájmu třetí osobě.
II. Jestliže převod majetkových hodnot ve vztahu mezi dárcem a obdarovaným je jen zčásti bezúplatným, jedná se o částečné darování, které má základ ve smlouvě smíšené.
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 645/2016, ze dne 30. 11. 2016
16.02.2016 00:00
K vrácení daru po prohlášení konkursu na majetek obdarovaného
Insolvenční zákon ani jiný právní předpis nestanoví, že se dárce nemůže domáhat vrácení daru po prohlášení konkursu na majetek obdarovaného, resp. že výzva k vrácení daru doručená insolvenčnímu správci a obdarovanému po prohlášení konkursu na majetek obdarovaného nemá právní účinky. V tomto směru neplyne žádné omezení ani z § 246 odst. 1 insolvenčního zákona. Za předpokladu, že obdarovaný vskutku hrubě porušil dobré mravy svým chováním vůči dárci či jeho rodině, totiž dochází k obnově vlastnického práva dárce k předmětu daru okamžikem doručení výzvy k vrácení daru obdarovanému (insolvenčnímu správci), a to s účinky ex nunc. Výzva k vrácení daru je jednostranným adresovaným právním úkonem dárce, k nástupu jejíchž účinků adresát (obdarovaný, resp. insolvenční správce) nemusí učinit žádný právní úkon.
Důsledkem toho, že prohlášením konkursu na majetek obdarovaného přešlo na insolvenčního správce oprávnění nakládat s majetkovou podstatou, jakož i výkon práv a plnění povinností, které přísluší dlužníku (obdarovanému), pokud souvisí s majetkovou podstatou, je pouze to, že výzva k vrácení daru učiněná po prohlášení konkursu musí být adresována insolvenčnímu správci. Ten totiž předmět daru zapsal do soupisu majetkové podstaty, před obdržením výzvy k jeho vrácení s ním byl oprávněn nakládat a je povinen jej vydat poté, co došlo k obnově (spolu)vlastnického práva dárce a dar již nadále do majetkové podstaty dlužníka (obdarovaného) nenáleží.
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 ICdo 78/2014, ze dne 24. 11. 2015
22.10.2012 00:00
K určitosti úkonu dárce směřujícího k vrácení daru
I pro úkon dárce adresovaný obdarovanému směřující k vrácení daru jako jednostranný adresný právní úkon platí, že musí splňovat náležitosti požadované občanským zákoníkem pro právní úkony obecně, tedy i náležitosti projevu vůle ve smyslu jeho určitosti. K platnosti právního úkonu dárce směřujícího k vrácení daru z hlediska jeho určitosti je nezbytné, aby v něm dárce uvedl konkrétní skutečnosti, v nichž spatřuje hrubé porušení dobrých mravů obdarovaným vůči němu nebo členům jeho rodiny. Jen tak, při současném splnění zákonných předpokladů podle § 630 obč. zák., nastanou zamýšlené právní účinky jednostranného hmotněprávního úkonu dárce, tj. zrušení darovací smlouvy a obnovení jeho vlastnictví ex nunc - okamžikem, kdy jeho projev vůle došel obdarovanému.
Aby úvaha soudu o naplnění důvodů pro vrácení daru podle § 630 obč. zák. mohla být založena na soustavném porušování dobrých mravů, musela by být jednotlivá dílčí jednání obdarovaného vůči dárci, která samostatně nedosahují intenzity chování hrubě porušujícího dobré mravy, specifikována (skutkově popsána) již ve výzvě ke vrácení daru, následně obsažena jako tvrzení v žalobě a být předmětem dokazování.
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 767/2011, ze dne 27. 9. 2012
15.09.2011 00:01
K vrácení daru při porušení dobrých mravů v obchodněprávním vztahu
Jelikož ustanovení § 630 obč. zák. neomezuje vznik práva dárce na vrácení daru jen na hrubé porušení dobrých mravů obdarovaným v rámci občanskoprávních vztahů, není vyloučen vznik tohoto práva v případě, kdy jednání obdarovaného hrubě porušující dobré mravy vzešlo z obchodněprávního vztahu.
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 4049/2009, ze dne 11. 8. 2011
25.06.2010 00:02
K vrácení darovaného obytného domu
Ačkoliv je jednotka podle § 2 písm. f) zákona o vlastnictví bytů zvláštním předmětem občanskoprávních vztahů, nebrání reálné rozdělení obytného domu (předmětu daru) na jednotky a společné části vrácení daru in natura podle § 630 obč. zák.; dárci lze fakticky vrátit to, co bylo z daru vytvořeno jeho reálným rozdělení. Jestliže byly v darovaném domě vyčleněny jednotky podle zákona o vlastnictví bytů ve smyslu § 5 citovaného zákona, potom se dárce může vůči obdarovanému úspěšně domáhat vrácení těch bytových a nebytových jednotek včetně spoluvlastnického podílu ke společným částem domu, jejichž vlastníkem zůstal obdarovaný.
Právo dárce na vrácení daru založené zákonem nelze v tomto případě učinit závislým na tom, jak obdarovaný s předmětem daru naloží, a není možno je vyloučit jen proto, že obdarovaný darovanou věc reálně rozdělí. Nadále přitom platí, že došel-li projev vůle, jímž se dárce domáhá vrácení darované věci, obdarovanému až poté, co předmět daru (jeho část) zcizil, je obdarovaný - pokud jsou splněny podmínky § 630 obč. zák. - povinen poskytnout dárci peněžitou náhradu daru (jeho části) podle zásad o bezdůvodném obohacení. (Rc 83/2006).
podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 4080/2007, ze dne 12. 3. 2010
25.06.2010 00:01
K promlčecí době pro uplatnění práva na vrácení daru
Promlčecí doba pro uplatnění práva na vrácení daru bude běžet odlišně v situaci, kdy k hrubému porušení dobrých mravů, zakládajícímu právo na vrácení daru, došlo jediným jednáním obdarovaného dosahujícím značné intenzity (např. fyzickým napadením) a jinak tomu bude v případě soustavného (opakovaného) porušování dobrých mravů. Podle § 101 obč. zák. běží promlčecí doba ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé podáním návrhu (žaloby) u soudu, což v případě jediného intenzivně dobré mravy narušujícího jednání obdarovaného znamená, že začne běžet ode dne následujícího po dni, v němž k tomuto závadnému chování došlo.
Je-li úvaha o naplnění důvodů pro vrácení daru podle § 630 obč. zák. založena na prokázaném soustavném porušování dobrých mravů, kdy jednotlivá jednání žalovaného vůči žalobkyni a členům její rodiny, která samostatně nedosahují intenzity chování hrubě porušujícího dobré mravy, je pro závěr o důvodech pro vrácení daru určující okamžik posledního jednání obdarovaného, jímž lze již jeho chování prohlásit za hrubě porušující dobré mravy. Docházelo-li k jednáním proti dobrým mravům v
podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 4080/2007, ze dne 12. 3. 2010
04.01.2010 00:01
K nevhodnému chování příslušníků rodiny obdarovaného k dárci
V daném případě bylo pro právní posouzení věci, tj. pro závěr, zda se žalovaná chovala k dárci, popř. členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušila dobré mravy (§ 630 obč. zák.), podstatné zjištění, zda žalovaná neposkytla žalobci potřebnou pomoc, kterou požadoval, a zda jej, popř. jeho syna fyzicky a slovně napadala a chovala se k němu urážlivě (plivala na něho). Skutečnost, že se případně tímto způsobem k žalobci či jeho synovi chovali příslušníci její rodiny, je pro závěr o naplnění předpokladů pro vrácení daru ve smyslu § 630 obč. zák. irelevantní; právně významné je totiž pouze chování obdarovaného k dárci, popř. členům jeho rodiny. Opačný názor vyjádřený v Občanském zákoníku, poznámkovém vydání s judikaturou, Linde Praha, je ojedinělý a v rozhodovací praxi soudů není sdílen.
podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 4375/2007, ze dne 27. 10. 2009
04.01.2010 00:00
K promlčecí době pro uplatnění práva na vrácení daru
Tříletá promlčecí doba podle § 101 obč. zák. pro uplatnění práva na vrácení daru počíná běžet od okamžiku, kdy chování obdarovaného naplnilo znaky uvedené v § 630 obč. zák., tedy od okamžiku, kdy právo dárce mohlo být vykonáno poprvé.
Není vyloučeno, aby výzva dárce k vrácení daru coby jednostranný právní úkon adresovaný obdarovanému, splňuje-li předepsané náležitosti hmotného práva, byla obsažena v žalobě, konkrétně v té její části, která obsahuje vylíčení rozhodujících skutečností (žalobní návrh rozsudečného výroku je procesněprávním úkonem adresovaným soudu, který v sobě bez dalšího výzvu k vrácení daru obsahovat nemůže). Doručením stejnopisu takové žaloby obdarovanému je pak splněna hmotněprávní podmínka zániku právního vztahu z darovacího smlouvy - v případě naplnění dalšího zákonného předpokladu.
podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 4375/2007, ze dne 27. 10. 2009
03.11.2009 00:01
K závazku obdarovaného k protislužbě spojené s darováním
K pojmovým znakům darovací smlouvy náleží (kromě určení předmětu daru a dobrovolnosti plnění) též její bezúplatnost. Při darování se dárci za dar (popř. darovací slib) nemá dostat nic, co by mělo majetkovou hodnotu. Jinak řečeno, při darování dárce poskytuje obdarovanému určitý majetkový prospěch, aniž by za to obdržel přiměřený majetkový ekvivalent. Není ovšem vyloučeno (a požadavku na bezúplatnost darování se nijak nepříčí), aby s darováním byl spojen závazek obdarovaného k protislužbě, která sama o sobě majetkovou povahu nemá, popř. aby darování bylo vázáno na odkládací či rozvazovací podmínku. Pro rozlišení, zda jde o smlouvu úplatnou či nikoliv, je přitom rozhodující projev vůle smluvních stran v době, kdy byla smlouva uzavřena.
Darovací smlouva tak není neplatná jen proto, že se v ní obdarovaný (vedle přijetí daru) zavázal uzavřít s dárcem (dárci) budoucí nájemní smlouvu, na jejímž základě přenechá za úplatu dárci (dárcům) předmět daru k dočasnému užívání.
podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 4023/2007, ze dne 30. 9. 2009
16.03.2009 00:00
K darovací smlouvě a smlouvě inominátní
I. Pro darovací smlouvu je typické, že dárce bezplatně poskytuje nebo se zavazuje poskytnout obdarovanému určitý majetkový prospěch, aniž by k tomu měl právní povinnost, a obdarovaný tento dar nebo slib přijímá. Darovací smlouva je dvoustranný právní úkon, k jehož pojmovým znakům náleží předmět daru, bezplatnost a dobrovolnost. Jinak řečeno, dárce přenechává obdarovanému dar bezplatně, tzn. bez jakékoli protislužby, a obdarovaný obvykle také není vázán, jak má s poskytnutým darem naložit.
V posuzovaném případě se účastníci od těchto pravidel darovací smlouvy odchýlili, neboť žalobce se za poskytnutí finančního příspěvku (daru) zavázal k určitému konání (vybudování, resp. dobudování infrastruktury obsluhující lokalitu, v níž žalovaný měl své pozemky) a poskytnutý dar byl účelově vázán právě na realizaci tohoto závazku žalobce. Tím účastníci uzavřeli smlouvu, která není v občanském zákoníku výslovně upravena, a závěr odvolacího soudu, že tento dvoustranný právní úkon spočívající ve vzájemném plnění lze mít za smlouvu inominátní (nepojmenovanou) je správný.
II. Přisvědčit nelze ani dovolací námitce, že uzavřená smlouva se příčí dobrým mravům. Rozpor s dobrými mravy nelze spatřovat v pouhé skutečnosti, že žalobce (obec) měl v rámci správního řízení k dispozici jiné nástroje, jimiž mohl žalovaného přimět k vybudování infrastruktury. Žalobce zvolil po dohodě se žalovaným jiný postup a lze přisvědčit odvolacímu soudu, že v řízení zjištěné skutečnosti nevedou k závěru, že předmětná smlouva je neplatná, neboť se příčí dobrým mravům.
podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 1209/2006, ze dne 26. 11. 2008
11.11.2008 00:00
K určitosti jednostranného právního úkonu směřujícího k vrácení daru
K zániku darovacího vztahu, tj. obnově vlastnictví dárce k věci, dojde na základě dvou právních skutečností, a to hrubého porušení dobrých mravů chováním obdarovaného vůči dárci nebo členům jeho rodiny a jednostranného právního úkonu dárce adresovaného obdarovanému směřujícího k vrácení daru. I pro tento jednostranný adresný právní úkon platí, že musí splňovat náležitosti požadované občanským zákoníkem pro právní úkony obecně (§ 34 a násl.), tedy i náležitosti projevu vůle ve smyslu jeho určitosti (§ 37 odst. 1 obč. zák.).
K platnosti právního úkonu dárce směřujícího k vrácení daru z hlediska jeho určitosti je nezbytné, aby v něm dárce uvedl konkrétní skutečnosti, v nichž spatřuje hrubé porušení dobrých mravů obdarovaným vůči němu nebo členům jeho rodiny. Jen tak, při současném splnění zákonných předpokladů podle § 630 obč. zák., nastanou zamýšlené právní účinky jednostranného hmotněprávního úkonu dárce, tj. zrušení darovací smlouvy a obnovení jeho vlastnictví ex nunc - okamžikem, kdy jeho projev vůle došel obdarovanému.
Argumentace žalovaného, že není třeba konkretizovat jednání, jímž obdarovaný hrubě porušil dobré mravy v případě, že dar ve smyslu § 630 obč. zák. vrátí dobrovolně, je zde nepřípadná. Námitka žalovaného, že mu nic nebránilo vrátit dar v rámci smluvní volnosti, se totiž v posuzovaném případě nemůže prosadit, neboť žalovaný přehlíží, že právním důvodem vrácení daru byl požadavek dárkyně odvolat dar podle § 630 obč. zák.
podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 936/2006, ze dne 16. 9. 2008
23.10.2007 00:02
K vrácení nemovitosti darované po zániku a před vypořádáním SJM
Jestliže bývalí manželé darovali nemovitosti, které byly předmětem jejich již zaniklého, avšak dosud nevypořádaného společného jmění, může po uplynutí tříleté lhůty od zániku společného jmění (srov. § 150 odst. 4 obč. zák.) jeden z manželů vyzvat obdarovaného ve smyslu § 630 ObčZ jen k vrácení ideální poloviny nemovitostí, neboť ke dni výzvy neexistuje ani jako nevypořádaný nedílný vlastnický vztah bývalých manželů k nemovitostem a nemůže se takový nedílný vztah výzvou jednoho z manželů ani obnovit.
Proto každý z bývalých spoluvlastníků - subjektů společného jmění - může po uplynutí této lhůty sám žádat o vrácení jedné ideální poloviny daru a k tomuto úkonu nepotřebuje souhlas druhého bývalého manžela, se kterým měl věc ve společném jmění. Jsou-li splněny zákonné podmínky pro vrácení daru, přechází spoluvlastnický podíl zpět na dárce okamžikem, kdy obdarovanému došel projev vůle dárce. Pak se dárce, který vyzval obdarovaného k vrácení věci, může domáhat vůči němu určení, že mu spoluvlastnický podíl v tomto rozsahu náleží.
Naopak nelze žádat druhého bývalého manžela (dárce), aby v této době vyslovil se žádostí o vrácení celé darované věci souhlas. Takové žalobě na nahrazení projevu vůle nelze vyhovět; nárok na takové nahrazení v době, kdy se již uplatní účinky zákonné domněnky vypořádání, nelze dovodit z žádného ustanovení občanského zákoníku nebo jiného právního předpisu.
podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 140/2007, ze dne 28. 6. 2007
26.04.2007 23:38
Rc 83/2006
Dojde-li projev vůle, jímž se dárce domáhá vrácení darované věci, obdarovanému až poté, co předmět daru zcizil, je obdarovaný, pokud jsou splněny podmínky § 630 obč. zák., povinen poskytnout dárci peněžitou náhradu daru podle zásad o bezdůvodném obohacení.
(rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2005, sp. zn. 33 Odo 563/2004)